Zobrazení dvou jazyků

Před verši

Dévanágarí

Verš

Synonyma

Překlad

Význam

KAPITOLA DVANÁCTÁ

Inkarnace Mohinī-mūrti plete hlavu Pánu Śivovi

Tato kapitola popisuje, jak byl Pán Śiva popleten, když viděl nádhernou Mohinī-mūrti, inkarnaci Nejvyšší Osobnosti Božství, a jak později znovu přišel k rozumu. Když Pán Śiva slyšel o zábavách Śrī Hariho, Nejvyšší Osobnosti Božství v podobě přitažlivé ženy, nasedl na svého býka a vydal se Pána navštívit. Přistoupil k lotosovým nohám Pána v doprovodu své manželky Umy a svých služebníků, duchů (bhūta-gaṇa). Poklonil se Pánu jako všeprostupujícímu, vesmírné podobě, svrchovanému vládci stvoření, Nadduši, místu spočinutí všech a zcela nezávislé příčině všech příčin. Tak zněly jeho modlitby obsahující pravdivé popisy Pána, a poté vyjevil svoji touhu. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je velmi laskavý ke svým oddaným. Aby naplnil touhu Pána Śivy, expandoval svou energii a projevil se v podobě nádherné a přitažlivé ženy. Pohledem na Ni byl dokonce i Pán Śiva uchvácen, ale později se milostí Nejvyššího Pána opět ovládl. To svědčí o moci Pánovy vnější energie, díky níž je každý v tomto hmotném světě uchvácen podobou ženy. Díky milosti Nejvyšší Osobnosti Božství však může živá bytost vliv māyi překonat. To jasně ukázal Pán Śiva, nejpřednější oddaný Pána. Zprvu byl okouzlen, ale později Pánovou milostí znovu nabyl vlády nad svými pudy. V této souvislosti je řečeno, že jedině čistý oddaný se dokáže odpoutat od přitažlivých rysů māyi. Žádná jiná živá bytost nedokáže māyu překonat, jakmile je zlákána jejím vnějším projevem. Poté, co se Pánu Śivovi dostalo milosti Nejvyššího Pána, obřadně Ho obešel spolu se svou manželkou Bhavānī a duchy, svými společníky, a vrátil se do svého sídla. Śukadeva Gosvāmī tuto kapitolu zakončuje popisem transcendentálních vlastností Uttamaśloky, Nejvyšší Osobnosti Božství, a prohlášením, že Pána je možné oslavovat devíti druhy oddané služby, počínaje śravaṇaṁ a kīrtanam.

Sloka 1-2

श्रीबादरायणिरुवाच
वृषध्वजो निशम्येदं योषिद्रूपेण दानवान् । मोहयित्वा सुरगणान्हरि: सोममपाययत् ॥ १ ॥ वृषमारुह्य गिरिश: सर्वभूतगणैर्वृत: । सह देव्या ययौ द्रष्टुं यत्रास्ते मधुसूदन: ॥ २ ॥

śrī-bādarāyaṇir uvāca
vṛṣa-dhvajo niśamyedaṁ
yoṣid-rūpeṇa dānavān
mohayitvā sura-gaṇān
hariḥ somam apāyayat

vṛṣam āruhya giriśaḥ
sarva-bhūta-gaṇair vṛtaḥ
saha devyā yayau draṣṭuṁ
yatrāste madhusūdanaḥ

Synonyma

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; vṛṣa-dhvajaḥ — Pán Śiva, který jezdí na býku; niśamya — když slyšel; idam — tuto (novinu); yoṣit-rūpeṇa — tím, že přijal podobu ženy; dānavān — démony; mohayitvā — okouzlil; sura-gaṇān — polobohům; hariḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; somam — nektar; apāyayat — nechal pít; vṛṣam — na býka; āruhya — nasedl; giriśaḥ — Pán Śiva; sarva — všemi; bhūta-gaṇaiḥ — duchy; vṛtaḥ — obklopený; saha devyā — s Umou; yayau — vydal se; draṣṭum — shlédnout; yatra — kde; āste — sídlí; madhusūdanaḥ — Pán Viṣṇu.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Śrī Hari, Nejvyšší Osobnost Božství, v podobě ženy okouzlil démony a umožnil polobohům vypít nektar. Když Pán Śiva, který jezdí na býku, slyšel o těchto zábavách, vydal se na místo, kde sídlí Nejvyšší Pán Madhusūdana. Vypravil se tam v doprovodu své manželky, Umy, a obklopen duchy, svými společníky, aby mohl shlédnout Pánovu ženskou podobu.

Sloka 3

सभाजितो भगवता सादरं सोमया भव: ।
सूपविष्ट उवाचेदं प्रतिपूज्य स्मयन्हरिम् ॥ ३ ॥

sabhājito bhagavatā
sādaraṁ somayā bhavaḥ
sūpaviṣṭa uvācedaṁ
pratipūjya smayan harim

Synonyma

sabhājitaḥ — řádným způsobem; bhagavatā — Nejvyšší Osobností Božství, Viṣṇuem; sa-ādaram — s velkou úctou (jež náleží Pánu Śivovi); sa- umayā — s Umou; bhavaḥ — Pán Śambhu (Pán Śiva); su-upaviṣṭaḥ — pohodlně usazený; uvāca — řekl; idam — toto; pratipūjya — vzdávající úctu; smayan — usmívající se; harim — Pánovi.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, uvítal Pána Śivu i Umu s velkou úctou. Když byl Śiva pohodlně usazen, uctil Pána jak náleží a s úsměvem k Němu promluvil.

Sloka 4

श्रीमहादेव उवाच
देवदेव जगद्वय‍ापिञ्जगदीश जगन्मय ।
सर्वेषामपि भावानां त्वमात्मा हेतुरीश्वर: ॥ ४ ॥

śrī-mahādeva uvāca
deva-deva jagad-vyāpiñ
jagad-īśa jagan-maya
sarveṣām api bhāvānāṁ
tvam ātmā hetur īśvaraḥ

Synonyma

śrī-mahādevaḥ uvāca — Pán Śiva (Mahādeva) pravil; deva-deva — ó nejlepší mezi polobohy; jagat-vyāpin — ó všeprostupující Pane; jagat-īśa — ó vládce vesmíru; jagat-maya — ó můj Pane, který se prostřednictvím své energie proměňuješ v toto stvoření; sarveṣām api — všech druhů; bhāvānām — situací; tvam — Ty; ātmā — hybná síla; hetuḥ — díky tomu; īśvaraḥ — Nejvyšší Pán, Parameśvara.

Překlad

Pán Mahādeva řekl: Ó hlavní mezi polobohy, všeprostupující Pane, vládce vesmíru, pomocí své energie se přeměňuješ v toto stvoření. Jsi základní i bezprostřední příčinou všeho. Nejsi hmotný — jsi Nadduší neboli svrchovanou životní silou všeho. Proto jsi Parameśvara, nejvyšší vládce všech vládců.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství, Viṣṇu, sídlí v hmotném světě jako sattva-guṇa-avatāra. Pán Śiva je tamo-guṇa-avatāra a Pán Brahmā je rajo- guṇa-avatāra, ale přestože je Pán Viṣṇu řazen mezi ně, nepatří do stejné kategorie. Je deva-deva, hlavní ze všech polobohů. Protože Pán Śiva má sídlo v hmotném světě, spadá do energie Nejvyššího Pána, Viṣṇua, který se proto nazývá jagad-vyāpī, “všeprostupující Pán”. Pán Śiva je také někdy oslovován jako Maheśvara, a proto si lidé myslí, že on je vším. Zde se však Pán Śiva obrací na Pána Viṣṇua jako na Jagad-īśu, “vládce vesmíru”. Pán Śiva se také někdy nazývá Viśveśvara, ale zde oslovuje Pána Viṣṇua jménem Jagan-maya, což naznačuje, že dokonce i Viśveśvara podléhá Viṣṇuově vládě. Pán Viṣṇu je vládcem duchovního světa, ale zároveň ovládá i hmotný svět, jak uvádí Bhagavad-gīta (mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa- carācaram). Pán Brahmā a Pán Śiva jsou také někdy nazýváni īśvara, ale nejvyšší īśvara je Pán Viṣṇu neboli Kṛṣṇa. Brahma-saṁhitā uvádí: īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ — Nejvyšší Pán je Kṛṣṇa, Pán Viṣṇu. Vše, co ve světě existuje, funguje tak, jak má, díky Pánu Viṣṇuovi. Aṇḍāntara-stha-paramāṇu- cayāntara-stham. Dokonce i paramāṇu, nepatrné atomy, plní svou funkci díky přítomnosti Pána Viṣṇua v nich.

Sloka 5

आद्यन्तावस्य यन्मध्यमिदमन्यदहं बहि: । यतोऽव्ययस्य नैतानि तत् सत्यं ब्रह्म चिद्‌भवान् ॥ ५ ॥

ādy-antāv asya yan madhyam
idam anyad ahaṁ bahiḥ
yato ’vyayasya naitāni
tat satyaṁ brahma cid bhavān

Synonyma

ādi — počátek; antau — a konec; asya — tohoto projeveného vesmíru či čehokoliv hmotného či viditelného; yat — to, co; madhyam — mezi počátkem a koncem, udržování; idam — tento vesmírný projev; anyat — cokoliv jiného, než jsi Ty; aham — špatné mentální pojetí; bahiḥ — vně Tebe; yataḥ — protože; avyayasya — nevyčerpatelný; na — ne; etāni — všechny tyto rozdíly; tat — to; satyam — Absolutní Pravda; brahma — Nejvyšší; cit — duchovní; bhavān — Ty, Pane.

Překlad

Vše projevené a neprojevené, falešné ego i počátek, udržování a zničení tohoto vesmírného projevu má původ v Tobě, Nejvyšší Osobnosti Božství. Jelikož jsi však Absolutní Pravda, absolutní duše i Nejvyšší Brahman, proměny, jako je zrození, udržování a smrt, v Tobě neexistují.

Význam

Ve védských mantrách stojí: yato vā imāni bhūtāni jāyante — vše pochází z Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán sám říká v Bhagavad-gītě (7.4):

bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

“Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego — všech těchto osm prvků dohromady tvoří Mé oddělené hmotné energie.” Jinými slovy, složky vesmírného projevu jsou také energií Nejvyšší Osobnosti Božství. To však neznamená, že když z Něho tyto složky vznikají, není již úplný. Pūrṇasya pūrṇam ādāya pūrṇam evāvaśiṣyate — “Jelikož je Pán úplným celkem, zachovává si dokonalou rovnováhu, přestože z Něho vychází mnoho úplných jednotek.” Proto se nazývá avyaya, nevyčerpatelný. Dokud nepřijmeme, že Absolutní Pravda je acintya-bhedābheda, současně se vším totožná a od všeho odlišná, nemůžeme o Ní mít jasnou představu. Pán je základem všeho. Aham ādir hi devānām — je původní příčinou všech devů neboli polobohů. Ahaṁ sarvasya prabhavaḥ — vše vychází z Něj. Vše, co si dovedeme v celém tomto vesmírném projevu představit, ve všech případech, ať se jedná o podmět, předmět, klad či zápor, je ve skutečnosti Nejvyšší Pán. On nerozlišuje “toto je moje a toto patří někomu jinému”, protože je sám vším. Nazývá se proto avyaya — neměnný a nevyčerpatelný, a jako takový je Absolutní Pravda, zcela duchovní Nejvyšší Brahman.

Sloka 6

तवैव चरणाम्भोजं श्रेयस्कामा निराशिष: ।
विसृज्योभयत: सङ्गं मुनय: समुपासते ॥ ६ ॥

tavaiva caraṇāmbhojaṁ
śreyas-kāmā nirāśiṣaḥ
visṛjyobhayataḥ saṅgaṁ
munayaḥ samupāsate

Synonyma

tava — Tvoje; eva — vskutku; caraṇa-ambhojam — lotosové nohy; śreyaḥ- kāmāḥ — ti, kdo chtějí dosáhnout konečného dobra a životního cíle; nirāśiṣaḥ — bez hmotné touhy; visṛjya — vzdávající se; ubhayataḥ — v tomto i příštím životě; saṅgam — připoutanosti; munayaḥ — velcí mudrci; samupāsate — uctívají.

Překlad

Čistí oddaní, velcí světci, kteří si přejí v životě dosáhnout toho nejvyššího cíle a jsou zcela prosti veškerých hmotných tužeb po smyslovém požitku, jsou neustále zaměstnáni transcendentální službou Tvým lotosovým nohám.

Význam

V hmotném světě dlí, kdo si myslí: “Jsem toto tělo a vše ve vztahu k mému tělu je moje.” Ato gṛha-kṣetra-sutāpta-vittair janasya moho 'yam ahaṁ mameti. To je příznakem hmotného života. Materialista si myslí: “To je můj dům, má půda, to je má rodina a můj stát” a tak dále. Avšak světci (munayaḥ) kráčející ve stopách Nārady Muniho znají pouze transcendentální láskyplnou službu Pánu bez jakékoliv touhy po smyslovém požitku. Anyābhilāṣitā-śūnyaṁ jñāna-karmādy-anāvṛtam. Jediným zájmem těchto svatých oddaných je v tomto i příštím životě sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství. Proto jsou i oni absolutní, neboť nemají žádné jiné touhy. Jelikož jsou oproštěni od dualit spojených s hmotnou touhou, nazývají se śreyas-kāmāḥ. Jinými slovy, nezajímá je dharma (náboženství), artha (hospodářský rozvoj) a kāma (smyslový požitek). Jediné, co je zajímá, je mokṣa, osvobození. Tato mokṣa neznamená splynutí s Nejvyšším, jak si myslí māyāvādští filozofové. Caitanya Mahāprabhu vysvětlil, že skutečná mokṣa znamená přijmout útočiště u lotosových nohou Osobnosti Božství. Pán tuto skutečnost srozumitelně objasnil, když poučoval Sārvabhaumu Bhaṭṭācāryu. Sārvabhauma Bhaṭṭācārya chtěl opravit slovo mukti-pade ve Śrīmad-Bhāgavatamu, ale Caitanya Mahāprabhu mu oznámil, že v Bhāgavatamu není třeba opravovat jediné slovo. Vysvětlil, že mukti-pade se vztahuje na lotosové nohy Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, jenž udílí mukti, a proto se nazývá Mukunda. Čistého oddaného nezajímají hmotné věci. Nestará se o náboženství, hospodářský rozvoj či smyslový požitek. Zajímá se jen o službu lotosovým nohám Pána.

Sloka 7

त्वं ब्रह्म पूर्णममृतं विगुणं विशोक-
मानन्दमात्रमविकारमनन्यदन्यत् ।
विश्वस्य हेतुरुदयस्थितिसंयमाना-
मात्मेश्वरश्च तदपेक्षतयानपेक्ष: ॥ ७ ॥

tvaṁ brahma pūrṇam amṛtaṁ viguṇaṁ viśokam
ānanda-mātram avikāram ananyad anyat
viśvasya hetur udaya-sthiti-saṁyamānām
ātmeśvaraś ca tad-apekṣatayānapekṣaḥ

Synonyma

tvam — Ty, Pane; brahma — všeprostupující Absolutní Pravda; pūrṇam — zcela úplný; amṛtam — nikdy nepodléhající zkáze; viguṇam — v duchovním postavení, mimo hmotné kvality přírody; viśokam — prostý nářku; ānanda-mātram — vždy pohroužen v transcendentální blaženosti; avikāram — neměnný; ananyat — oddělený od všeho; anyat — a přesto jsi vším; viśvasya — vesmírného projevu; hetuḥ — příčina; udaya — počátku; sthiti — udržování; saṁyamānām — a všech vládců řídících různá oddělení vesmírného projevu; ātma-īśvaraḥ — Nadduše vedoucí každého; ca — také; tat- apekṣatayā — každý závisí na Tobě; anapekṣaḥ — vždy zcela nezávislý.

Překlad

Můj Pane, jsi Nejvyšší Brahman, úplný ve všech ohledech. Jsi zcela duchovní, a proto jsi věčný, mimo vliv hmotných kvalit a plný transcendentální blaženosti. Nikdy nemáš důvod naříkat. Jelikož jsi nejvyšší příčina všech příčin, nic nemůže existovat bez Tebe. My se však od Tebe lišíme ve vztahu příčiny a následku, neboť v jednom smyslu se příčina a následek od sebe liší. Jsi původní příčinou stvoření, udržování a zničení a tím, kdo dává všem živým bytostem požehnání. Každý závisí na Tobě ohledně výsledků svých činností, ale Ty jsi vždy nezávislý.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství říká v Bhagavad-gītě (9.4):

mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ

“Ve své neprojevené podobě prostupuji celým vesmírem. Všechny bytosti jsou ve Mně, ale Já nejsem v nich.” To vysvětluje filozofii současné totožnosti a odlišnosti (acintya-bhedābheda). Vše je Nejvyšší Brahman, Osobnost Božství, ale zároveň se Nejvyšší Osoba svým postavením od všeho liší. Jelikož je Pán mimo cokoliv hmotného, je Nejvyšší Brahman, nejvyšší příčina a nejvyšší vládce. Īśvaraḥ paramaḥ kṛṣṇaḥ sac-cid-ānanda- vigrahaḥ. Pán je nejvyšší příčina a Jeho podoba nemá vůbec nic společného s kvalitami hmotné přírody. Oddaný se modlí: “Stejně jako je Tvůj oddaný prostý všech tužeb, jsi i Ty zcela bez tužeb. Jsi plně nezávislý. I když Ti všechny živé bytosti slouží, na ničí službě nezávisíš. Přestože jsi tento svět stvořil jako úplný, vše závisí na Tvém svolení. V Bhagavad-gītě se uvádí: mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — paměť, poznání a zapomnění pocházejí od Tebe. Nic nelze vykonat nezávisle, ale Ty jednáš nezávisle na službě svých služebníků. Živé bytosti závisejí ohledně osvobození na Tvé milosti, ale pokud jim chceš dát osvobození, nezávisíš na nikom. Ze své bezpříčinné milosti můžeš udělit osvobození komukoliv. Ten, kdo získá Tvou milost, se nazývá kṛpā-siddha. Dosáhnout úrovně dokonalosti zabere mnoho a mnoho životů (bahūnāṁ janmanām ante jñānavān māṁ prapadyate). I bez tvrdé askeze však může živá bytost dosáhnout dokonalosti Tvojí milostí. Oddaná služba má být nemotivovaná a ničím nepřerušená (ahaituky apratihatā yayātmā suprasīdati). To je stav nirāśiṣaḥ, bez očekávání výsledků. Čistý oddaný Ti neustále prokazuje transcendentální láskyplnou službu, ale Ty můžeš udělit milost komukoliv, aniž bys na Jeho službě závisel.”

Sloka 8

एकस्त्वमेव सदसद्‌द्वयमद्वयं च
स्वर्णं कृताकृतमिवेह न वस्तुभेद: ।
अज्ञानतस्त्वयि जनैर्विहितो विकल्पो
यस्माद् गुणव्यतिकरो निरुपाधिकस्य ॥ ८ ॥

ekas tvam eva sad asad dvayam advayaṁ ca
svarṇaṁ kṛtākṛtam iveha na vastu-bhedaḥ
ajñānatas tvayi janair vihito vikalpo
yasmād guṇa-vyatikaro nirupādhikasya

Synonyma

ekaḥ — jediný; tvam — Ty, Pane; eva — vskutku; sat — to, co existuje, jako následek; asat — to, co neexistuje, jako příčina; dvayam — obojí; advayam — bez duality; ca — a; svarṇam — zlato; kṛta — zpracované do různých podob; ākṛtam — původní zdroj zlata (zlatý důl); iva — jako; iha — v tomto světě; na — ne; vastu-bhedaḥ — rozdíl v podstatě; ajñānataḥ — pouze z nevědomosti; tvayi — v Tobě; janaiḥ — obyčejnými lidmi; vihitaḥ — mělo by být činěno; vikalpaḥ — rozlišování; yasmāt — protože; guṇa-vyatikaraḥ — prostý rozdílů tvořených hmotnými kvalitami přírody; nirupādhikasya — bez jakéhokoliv hmotného označení.

Překlad

Můj milý Pane, Ty sám jsi příčina a následek. I když se zdáš být dvojí, jsi absolutní a jediný. Stejně jako není rozdíl mezi zlatem ve zlatém šperku a zlatem v dole, není žádný rozdíl mezi příčinou a následkem; obojí je stejné. Lidé si pouze z nevědomosti vymýšlejí rozdíly a duality. Jsi prostý hmotného znečištění, a jelikož celý vesmír má příčinu v Tobě a nemůže bez Tebe existovat, je následkem Tvých transcendentálních vlastností. Pojetí, že Brahman je skutečný a svět neskutečný, tedy nelze obhájit.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká, že živé bytosti zastupují okrajovou energii Nejvyšší Osobnosti Božství, zatímco různá těla, která přijímají, jsou výtvory hmotné energie. Tělo je tedy považováno za hmotné a duše je duchovní. Původem obou je však tentýž Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Pán vysvětluje v Bhagavad-gītě (7.4-5):

bhūmir āpo 'nalo vāyuḥ
khaṁ mano buddhir eva ca
ahaṅkāra itīyaṁ me
bhinnā prakṛtir aṣṭadhā

apareyam itas tv anyāṁ
prakṛtiṁ viddhi me parām
jīva-bhūtāṁ mahā-bāho
yayedaṁ dhāryate jagat

“Země, voda, oheň, vzduch, éter, mysl, inteligence a falešné ego — všech těchto osm prvků spolu tvoří Mé oddělené hmotné energie. Ó Arjuno, válečníku mocných paží, kromě nich však existuje ještě Moje jiná, vyšší energie, která zahrnuje živé bytosti, jež vykořisťují zdroje této hmotné, nižší přírody.” Jak hmota, tak živé bytosti jsou tedy projevy energie Nejvyššího Pána. Jelikož energie a energetický zdroj se od sebe neliší a hmotná i okrajová energie pocházejí ze svrchovaného zdroje, Nejvyššího Pána, je Nejvyšší Osobnost Božství z konečného hlediska vším. V této souvislosti je možné uvést příklad surového zlata a zlata, jež bylo přetvořeno do podoby různých šperků. Zlatá náušnice a zlato v dole se od sebe liší pouze jako příčina a následek; jinak se jedná o totéž. Vedānta-sūtra uvádí, že Brahman je příčinou všeho. Janmādy asya yataḥ. Vše se rodí z Nejvyššího Brahmanu, z něhož vše vychází v podobě různých energií. Žádnou z nich proto nelze považovat za neskutečnou. To, že māyāvādīni rozlišují mezi Brahmanem a māyou, je pouze důkaz jejich nevědomosti.

Śrīmad Vīrarāghava Ācārya ve své Bhāgavata-candra-candrice vysvětluje vaišnavskou filozofii následovně — vesmírný projev je popisován jako sat a asat, jako cit a acit. Hmota je acit a životní síla je cit, ale jejich původem je Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, ve kterém mizí rozdíl mezi hmotným a duchovním. Vesmírný projev, složený z energie hmotné i duchovní, se podle tohoto chápání neliší od Nejvyšší Osobnosti Božství. Idaṁ hi viśvaṁ bhagavān ivetaraḥ — “Tento vesmírný projev je také Nejvyšší Osobnost Božství, i když se zdá být od Pána odlišný.” V Bhagavad-gītě (9.4) Pán říká:

mayā tatam idaṁ sarvaṁ
jagad avyakta-mūrtinā
mat-sthāni sarva-bhūtāni
na cāhaṁ teṣv avasthitaḥ

“Ve své neprojevené podobě prostupuji celým vesmírem. Všechny bytosti jsou ve Mně, ale Já nejsem v nich.” I když tedy někdo může říci, že se Nejvyšší Osoba od vesmírného projevu liší, skutečnost je jiná. Pán prohlašuje: mayā tatam idaṁ sarvam — “Ve svém neosobním aspektu pronikám celým světem.” Proto se od Něho tento svět neliší. Rozdíl spočívá jen ve jménech. Můžeme například mluvit o zlatých náušnicích, zlatých náramcích či zlatých náhrdelnících, ale z konečného hlediska se pokaždé jedná o zlato. Podobně všechny hmotné i duchovní projevy mají svou společnou totožnost v Nejvyšší Osobnosti Božství. Ekam evādvitīyaṁ brahma. To je sdělení Ved (Chāndogya Upaniṣad 6.2.1). Společná totožnost spočívá v tom, že vše pochází z Nejvyššího Brahmanu. Již byl uveden příklad, že zlatá náušnice a samotný zlatý důl se od sebe neliší. Stoupenci filozofické školy Vaiśeṣika však rozdíly vytvářejí svým māyāvādským pojetím. Tvrdí: brahma satyaṁ jagan mithyā — “Absolutní Pravda je skutečná a vesmírný projev je neskutečný.” Proč by však měl být jagat označován jako mithyā? Jagat je emanací Brahmanu, a proto je také skutečný.

Vaiṣṇavové tedy netvrdí, že jagat je mithyā, ale vše pokládají za realitu spojenou s Nejvyšší Osobností Božství.

anāsaktasya viṣayān
yathārham upayuñjataḥ
nirbandhaḥ kṛṣṇa-sambandhe
yuktaṁ vairāgyam ucyate

prāpañcikatayā buddhyā
hari-sambandhi-vastunaḥ
mumukṣubhiḥ parityāgo
vairāgyaṁ phalgu kathyate

“Vše je třeba přijímat pro službu Pánu, a nikoliv pro uspokojení vlastních smyslů. Jestliže člověk přijímá věci bez ulpívání a proto, že se pojí s Kṛṣṇou, jeho odříkání se nazývá yuktaṁ vairāgyam. Vše, co je příznivé pro službu Pánu, je třeba přijmout a nemá se to odmítat jako hmotné.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 2.255-256) Není správné jagat odmítat s tím, že je mithyā. Je opravdový, a to lze realizovat tehdy, když vše zapojíme do služby Pánu. Květina, kterou přijmeme pro uspokojení svých smyslů, je hmotná, ale když tutéž květinu oddaný nabídne Nejvyšší Osobnosti Božství, je duchovní. Jídlo, které člověk vaří sám pro sebe, je hmotné, ale jídlo vařené pro Nejvyššího Pána je duchovní prasādam. Je to otázka realizace. Ve skutečnosti vše dodává Nejvyšší Osobnost Božství, a proto je vše duchovní. Ti, kdo nerozvinuli správné chápání, však činí rozdíly na základě vzájemného působení tří kvalit hmotné přírody. Śrīla Jīva Gosvāmī v této souvislosti říká, že i když slunce znamená světlo, neliší se od něj ani sluneční svit, projevený v sedmi barvách, a také temnota, způsobená nepřítomností slunečního svitu, neboť bez slunce by tato rozmanitost nemohla existovat. Různým jevům jsou přiřazeny různé názvy, ale všechny označují slunce. Purāṇy proto uvádějí:

eka-deśa-sthitasyāgner
jyotsnā vistāriṇī yathā
parasya brahmaṇaḥ śaktis
tathedam akhilaṁ jagat

“Stejně jako z ohně, který je na jednom místě, se šíří světlo všude, šíří se energie Nejvyšší Osobnosti Božství po celém vesmíru.” (Viṣṇu Purāṇa 1.22.53) Hmotným pohledem přímo vnímáme, jak se sluneční svit šíří, pod různými jmény a v různých činnostech, ale z konečného hlediska je slunce jedno. Podobně je vše expanzí Nejvyššího Brahmanu (sarvaṁ khalv idaṁ brahma). Nejvyšší Pán je vším a je jediný bez rozdílu. Neexistuje nic, co by od Něho bylo oddělené.

Sloka 9

त्वां ब्रह्म केचिदवयन्त्युत धर्ममेकेएके परं सदसतो: पुरुषं परेशम् । अन्येऽवयन्ति नवशक्तियुतं परं त्वांकेचिन्महापुरुषमव्ययमात्मतन्त्रम् ॥ ९ ॥

tvāṁ brahma kecid avayanty uta dharmam eke
eke paraṁ sad-asatoḥ puruṣaṁ pareśam
anye ’vayanti nava-śakti-yutaṁ paraṁ tvāṁ
kecin mahā-puruṣam avyayam ātma-tantram

Synonyma

tvām — Tebe; brahma — nejvyšší, Absolutní Pravdu, Brahman; kecit — někteří lidé, konkrétně skupina māyāvādīnů, kteří si říkají Vedāntisté; avayanti — považují; uta — jistě; dharmam — náboženství; eke — jiní; eke — jiní; param — transcendentální; sat-asatoḥ — příčině i následku; puruṣam — Nejvyšší Osoba; pareśam — nejvyšší vládce; anye — další; avayanti — popisují; nava-śakti-yutam — oplývající devíti energiemi; param — transcendentální; tvām — Tebe; kecit — někteří; mahā-puruṣam — Nejvyšší Osobnost Božství; avyayam — neztrácející energii; ātma-tantram — svrchovaně nezávislý.

Překlad

Lidé známí jako neosobní vedāntisté Tě pokládají za neosobní Brahman. Jiní, známí jako stoupenci filozofie mīmāṁsa, Tě považují za náboženství. Stoupenci sánkhjové filozofie Tě mají za transcendentální osobu, která je nad prakṛti i puruṣou a vládne dokonce i polobohům. Ti, kdo se řídí zákoníky oddané služby zvanými Pañcarātry, Tě znají jako toho, kdo oplývá devíti různými energiemi. A filozofové školy Patañjala neboli následovníci Patañjali Muniho Tě pokládají za svrchovaně nezávislého Pána, jemuž se nikdo nevyrovná a jehož nikdo nepředčí.

Sloka 10

नाहं परायुर्ऋषयो न मरीचिमुख्याजानन्ति यद्विरचितं खलु सत्त्वसर्गा: । यन्मायया मुषितचेतस ईश दैत्य-मर्त्यादय: किमुत शश्वदभद्रवृत्ता: ॥ १० ॥

nāhaṁ parāyur ṛṣayo na marīci-mukhyā
jānanti yad-viracitaṁ khalu sattva-sargāḥ
yan-māyayā muṣita-cetasa īśa daitya-
martyādayaḥ kim uta śaśvad-abhadra-vṛttāḥ

Synonyma

na — ani; aham — já; para-āyuḥ — ta osobnost, která žije milióny a milióny let (Pán Brahmā); ṛṣayaḥ — sedm ṛṣiů na sedmi planetách; na — ani; marīci-mukhyāḥ — které vede Marīci Ṛṣi; jānanti — znají; yat — jímž (Nejvyšším Pánem); viracitam — tento vesmír, který byl stvořen; khalu — vskutku; sattva-sargāḥ — ačkoliv zrozeni z kvality hmotného dobra; yat- māyayā — jehož energie způsobuje, že; muṣita-cetasaḥ — jejich srdce jsou zmatena; īśa — ó můj Pane; daitya — démoni; martya-ādayaḥ — lidské bytosti a další; kim uta — co říci o; śaśvat — vždy; abhadra-vṛttāḥ — ovlivněni nízkými kvalitami hmotné přírody.

Překlad

Ó můj Pane, já, který jsem považován za nejlepšího z polobohů, Pán Brahmā a velcí ṛṣiové v čele s Marīcim jsme se narodili z kvality dobra. Přesto jsme zmateni Tvojí iluzorní energií a nechápeme podstatu tohoto stvoření. Co teprve říci o jiných, jako jsou démoni a lidské bytosti, kteří podléhají vlivu nižších kvalit hmotné přírody (rajo-guṇy a tamo-guṇy)? Jak by Tě oni mohli znát?

Význam

Po pravdě řečeno ani ti, kteří jsou již na úrovni hmotné kvality dobra, nerozumí postavení Nejvyšší Osobnosti Božství. Co pak říci o těch, kdo jsou pod vlivem rajo-guṇy a tamo-guṇy, nízkých kvalit hmotné přírody? Jak si můžeme byť jen představit Nejvyšší Osobnost Božství? Mnoho filozofů se snaží pochopit Absolutní Pravdu, ale jak by si mohli učinit představu o Nejvyšší Osobnosti Božství, když jsou ovládáni nízkými kvalitami hmotné přírody a holdují mnoha zlozvykům, jako je pití, jedení masa, nedovolený sex a hazardování? Pro ně to není možné. V současné době je jedinou nadějí pāñcarātrikī-vidhi, kterou zavedl Nārada Muni. Śrīla Rūpa Gosvāmī proto cituje následující verš z Brahma-yāmaly:

śruti-smṛti-purāṇādi-
pañcarātra-vidhiṁ vinā
aikāntikī harer bhaktir
utpātāyaiva kalpate

“Oddaná služba Pánu, která ignoruje autorizovaná védská písma, jako jsou Upaniṣady, Purāṇy a Nārada-pañcarātra, je pouze zdrojem zbytečného rozruchu ve společnosti.” (Bhakti-rasāmṛta-sindhu 1.2.101) Ti, kdo jsou pokročilí v poznání a jsou na úrovni kvality dobra, dodržují védské pokyny śruti, smṛti a jiných náboženských písem, včetně pāñcarātrikī- vidhi. Ten, kdo nechápe Nejvyšší Osobnost Božství tímto způsobem, vytváří pouze rozruch. Ve věku Kali se objevuje mnoho guruů, a jelikož se neodkazují na śruti-smṛti-purāṇādi-pañcarātrika-vidhi, na celém světě vážným způsobem narušují chápání Absolutní Pravdy. Ti, kdo následují pāñcarātrikī-vidhi pod vedením pravého duchovního mistra, však mohou Absolutní Pravdu pochopit. Je řečeno: pañcarātrasya kṛtsnasya vaktā tu bhagavān svayam — podobně jako Bhagavad-gītu, i systém pañcarātry vyslovil Nejvyšší Pán, Osobnost Božství. Vāsudeva-śaraṇā vidur añjasaiva—pravdu může poznat jen člověk, který přijal útočiště u lotosových nohou Vāsudeva.

bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ

“Po mnoha zrozeních a smrtích se ten, kdo je skutečně obdařen poznáním, odevzdá Mně, neboť ví, že jsem příčinou všech příčin a vším, co existuje. Taková velká duše je nesmírně vzácná.” (Bg. 7.19) Pouze ti, kdo se odevzdali lotosovým nohám Vāsudeva, mohou znát Absolutní Pravdu.

vāsudeve bhagavati
bhakti-yogaḥ prayojitaḥ
janayaty āśu vairāgyaṁ
jñānaṁ ca yad ahaitukam

“Oddanou službou Osobnosti Božství, Śrī Kṛṣṇovi, lze okamžitě získat bezpříčinné poznání a odpoutanost od světa.” (Bhāg. 1.2.7) Proto Vāsudeva, Bhagavān Śrī Kṛṣṇa, osobně učí v Bhagavad-gītě:

sarva-dharmān parityajya
mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja

“Zanech všech druhů náboženství a jen se Mi odevzdej.” (Bg. 18.66)

bhaktyā mām abhijānāti
yāvān yaś cāsmi tattvataḥ

“Poznat Nejvyššího Pána takového, jaký je, lze jedině oddanou službou.” (Bg. 18.55) Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, nezná správně ani Pán Śiva nebo Pán Brahmā, o jiných ani nemluvě, ale je možné Ho poznat procesem bhakti-yogy.

mayy āsakta-manāḥ pārtha
yogaṁ yuñjan mad-āśrayaḥ
asaṁśayaṁ samagraṁ māṁ
yathā jñāsyasi tac chṛṇu

(Bg. 7.1)

Pokud člověk praktikuje bhakti-yogu tak, že přijme útočiště u Vāsudeva, Kṛṣṇy, a jednoduše naslouchá tomu, co o sobě Vāsudeva sám říká, o Něm může vědět vše a zcela (samagram) Ho pochopit.

Sloka 11

स त्वं समीहितमद: स्थितिजन्मनाशंभूतेहितं च जगतो भवबन्धमोक्षौ । वायुर्यथा विशति खं च चराचराख्यंसर्वं तदात्मकतयावगमोऽवरुन्‍त्से ॥ ११ ॥

sa tvaṁ samīhitam adaḥ sthiti-janma-nāśaṁ
bhūtehitaṁ ca jagato bhava-bandha-mokṣau
vāyur yathā viśati khaṁ ca carācarākhyaṁ
sarvaṁ tad-ātmakatayāvagamo ’varuntse

Synonyma

saḥ — Ty, Pane; tvam — Nejvyšší Osobnost Božství; samīhitam — jenž byl stvořen (Tebou); adaḥ — tohoto hmotného vesmírného projevu; sthiti- janma-nāśam — stvoření, udržování a zničení; bhūta — živých bytostí; īhitam ca — a různé činnosti či snahy; jagataḥ — celého světa; bhava-bandha- mokṣau — v tom, jak se zaplétají a vysvobozují z hmotných potíží; vāyuḥ — vzduch; yathā — jako; viśati — vstupuje; kham — do rozsáhlého nebe; ca — a; cara-acara-ākhyam — a všeho, pohyblivého i nehybného; sarvam — vše; tat — to; ātmakatayā — jelikož jsi přítomný; avagamaḥ — vše je Ti známo; avaruntse — jsi všeprostupující, a proto víš vše.

Překlad

Můj Pane, jsi zosobněné nejvyšší poznání. Víš vše o tomto stvoření a jeho počátku, udržování i zničení a znáš veškeré úsilí živých bytostí, kterým se buď zaplétají v tomto hmotném světě, nebo se z něj vysvobozují. Jsi přítomný všude, tak jako vzduch, který proniká celým nebem a vstupuje do těl pohyblivých i nehybných bytostí, a proto víš vše.

Význam

Brahma-saṁhitā uvádí:

eko 'py asau racayituṁ jagad-aṇḍa-koṭiṁ
yac-chaktir asti jagad-aṇḍa-cayā yad-antaḥ
aṇḍāntara-stha-paramāṇu-cayāntara-sthaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Uctívám Govindu, Osobnost Božství, který jednou ze svých úplných částí vstupuje do každého vesmíru a každého atomu, a tak neomezeně projevuje svou nekonečnou energii v celém hmotném stvoření.” (Bs. 5.35)

ānanda-cinmaya-rasa-pratibhāvitābhis
tābhir ya eva nija-rūpatayā kalābhiḥ
goloka eva nivasaty akhilātma-bhūto
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Uctívám Govindu, prvotního Pána, jenž pobývá ve svém sídle na Goloce s Rādhou, jež má podobnou duchovní podobu jako On a ztělesňuje extatickou energii (hlādinī). Společníky Jim jsou Její důvěrnice, jež ztělesňují expanze Její tělesné podoby a jsou naplněné a prostoupené věčně blaženou duchovní rasou.” (Bs. 5.37)

Přestože je Govinda stále přítomný ve svém sídle (goloka eva nivasati), je současně přítomný všude. Nic Mu není neznámé a nic před Ním není možné skrýt. Příklad v tomto verši přirovnává Pána ke vzduchu, který je přítomný v rozlehlém nebi a v každém těle, ale přesto se od všeho liší.

Sloka 12

अवतारा मया द‍ृष्टा रममाणस्य ते गुणै: । सोऽहं तद्‌द्रष्टुमिच्छामि यत् ते योषिद्वपुर्धृतम् ॥ १२ ॥

avatārā mayā dṛṣṭā
ramamāṇasya te guṇaiḥ
so ’haṁ tad draṣṭum icchāmi
yat te yoṣid-vapur dhṛtam

Synonyma

avatārāḥ — inkarnace; mayā — mnou; dṛṣṭāḥ — byly viděny; ramamāṇasya — když předvádíš své různé zábavy; te — Tebe; guṇaiḥ — projevováním transcendentálních vlastností; saḥ — Pán Śiva; aham — já; tat — tu inkarnaci; draṣṭum icchāmi — přeji si vidět; yat — kterou; te — Tebe; yoṣit- vapuḥ — tělo ženy; dhṛtam — bylo přijato.

Překlad

Můj Pane, viděl jsem inkarnace všeho druhu, které jsi projevil se svými transcendentálními vlastnostmi. Když ses nyní zjevil jako nádherná mladá žena, přeji si Tě vidět v této podobě.

Význam

Když Pán Śiva přišel za Pánem Viṣṇuem, Pán Viṣṇu se ho optal na důvod jeho návštěvy. Nyní Pán Śiva vyjevuje svoji touhu. Chtěl vidět nedávnou inkarnaci Mohinī-mūrti, kterou Pán Viṣṇu přijal proto, aby rozdělil nektar vzniklý stloukáním oceánu mléka.

Sloka 13

येन सम्मोहिता दैत्या: पायिताश्चामृतं सुरा: । तद् दिद‍ृक्षव आयाता: परं कौतूहलं हि न: ॥ १३ ॥

yena sammohitā daityāḥ
pāyitāś cāmṛtaṁ surāḥ
tad didṛkṣava āyātāḥ
paraṁ kautūhalaṁ hi naḥ

Synonyma

yena — tímto vtělením; sammohitāḥ — byli očarováni; daityāḥ — démoni; pāyitāḥ — byli napojeni; ca — také; amṛtam — nektarem; surāḥ — polobozi; tat — tu podobu; didṛkṣavaḥ — s touhou spatřit; āyātāḥ — přišli jsme sem; param — velice; kautūhalam — velká dychtivost; hi — vskutku; naḥ — naše.

Překlad

Můj Pane, přišli jsme s touhou spatřit Tvoji podobu, kterou jsi ukázal démonům, abys je dokonale okouzlil, a tak umožnil polobohům pít nektar. Dychtím ji vidět.

Sloka 14

श्रीशुक उवाच
एवमभ्यर्थितो विष्णुर्भगवान् शूलपाणिना । प्रहस्य भावगम्भीरं गिरिशं प्रत्यभाषत ॥ १४ ॥

śrī-śuka uvāca
evam abhyarthito viṣṇur
bhagavān śūla-pāṇinā
prahasya bhāva-gambhīraṁ
giriśaṁ pratyabhāṣata

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evam — takto; abhyarthitaḥ — požádaný; viṣṇuḥ bhagavān — Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství; śūla-pāṇinā — Pánem Śivou, jenž nosí v ruce trojzubec; prahasya — smějící se; bhāva-gambhīram — s vážností; giriśam — Pánu Śivovi; pratyabhāṣata — odpověděl.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když Pán Viṣṇu vyslechl tuto žádost Pána Śivy, jenž nosí v ruce trojzubec, vážně se usmál a odpověděl.

Význam

Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, se také nazývá Yogeśvara. Yatra yogeśvaraḥ kṛṣṇaḥ. Mystičtí yogīni chtějí praktikováním jógy získat určité síly, ale Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je známý jako Nejvyšší Pán všech mystických sil. Pán Śiva chtěl vidět Mohinī-mūrti, která okouzlovala celý svět, a Pán Viṣṇu vážně uvažoval o tom, jak okouzlit i Pána Śivu. Proto je zde užito slovo bhāva-gambhīram. Matoucí, hmotnou energii představuje Durgādevī, kterou má Giriśa neboli Pán Śiva za ženu. Durgādevī nedokázala uchvátit jeho mysl, ale když nyní Pán Šiva touží vidět ženskou podobu Pána Viṣṇua, ten svou mystickou silou přijme podobu, která okouzlí dokonce i Pána Śivu. Proto byl Pán Viṣṇu vážný a zároveň se usmíval.

Sloka 15

श्रीभगवानुवाच
कौतूहलाय दैत्यानां योषिद्वेषो मया धृत: । पश्यता सुरकार्याणि गते पीयूषभाजने ॥ १५ ॥

śrī-bhagavān uvāca
kautūhalāya daityānāṁ
yoṣid-veṣo mayā dhṛtaḥ
paśyatā sura-kāryāṇi
gate pīyūṣa-bhājane

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; kautūhalāya — za účelem zmatení; daityānām — démonů; yoṣit-veṣaḥ — podoba velice krásné ženy; mayā — Mnou; dhṛtaḥ — přijatá; paśyatā — když jsem viděl, že je nezbytné, abych to učinil; sura-kāryāṇi — v zájmu polobohů; gate — když byl odebrán; pīyūṣa-bhājane — džbán s nektarem.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, řekl: Když démoni vzali džbán s nektarem, přijal jsem podobu nádherné ženy, abych je sám podvedl a zmátl, a tak napomohl polobohům.

Význam

Když Nejvyšší Pán přijal podobu nádherné Mohinī-mūrti, byli démoni jistě okouzleni, ale přítomní polobozi nikoliv. Jinými slovy řečeno — těm, kdo si udržují démonskou mentalitu, plete ženská krása hlavu, ale ty, kdo rozvinuli vědomí Kṛṣṇy, nebo i ty, kdo jsou na úrovni dobra, nemůže zmást. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, věděl, že Pán Śiva není obyčejná osoba, a že ho tedy nemůže vzrušit ani ta nejkrásnější žena. Samotný Amor se snažil probudit v Pánu Śivovi ve společnosti Pārvatī chtíč, ale jeho to ani v nejmenším nerozrušilo. Naopak, planoucí oheň z očí Pána Šivy spálil Amora na popel. Pán Viṣṇu si tedy musel dobře rozmyslet, jaká půvabná podoba poplete hlavu i Pánu Śivovi. Proto se vážně usmíval, jak bylo zmíněno v minulém verši (prahasya bhāva-gambhīram). Krásná žena běžně nedokáže v Pánu Śivovi probudit chtivé touhy, ale Pán Viṣṇu uvažoval, zda existuje nějaká ženská podoba, která by ho mohla okouzlit.

Sloka 16

तत्तेऽहं दर्शयिष्यामि दिद‍ृक्षो: सुरसत्तम । कामिनां बहु मन्तव्यं सङ्कल्पप्रभवोदयम् ॥ १६ ॥

tat te ’haṁ darśayiṣyāmi
didṛkṣoḥ sura-sattama
kāmināṁ bahu mantavyaṁ
saṅkalpa-prabhavodayam

Synonyma

tat — tu; te — tobě; aham — Já; darśayiṣyāmi — ukážu; didṛkṣoḥ — jelikož ji chceš vidět; sura-sattama — ó nejlepší z polobohů; kāminām — těch, kdo jsou plní chtíče; bahu — velice; mantavyam — předmět zbožňování; saṅkalpa — chtivé touhy; prabhava-udayam — mocně vzrušující.

Překlad

Ó nejlepší z polobohů, nyní ti ukážu svoji podobu, které si velmi cení ti, kdo jsou ovlivněni chtíčem. Jelikož si ji přeješ spatřit, zjevím ji před tvýma očima.

Význam

To, že Pán Śiva chtěl vidět, jak Pán Viṣṇu zjeví podobu nejpřitažlivější a nejkrásnější ženy, byl zajisté žert. Pán Śiva věděl, že ho žádná takzvaně krásná žena nevzruší. “Daityové možná byli ohromeni,” myslel si, “ale když ani polobozi nebyli rozrušeni, co potom teprve já, nejlepší ze všech polobohů?” Jelikož však Pán Śiva chtěl vidět Pána Viṣṇua v ženské podobě, Pán Viṣṇu se rozhodl, že ztělesní ženu, která ho ihned uvrhne do oceánu chtíče. Řekl tedy Pánu Śivovi v podstatě toto: “Ukážu ti svou podobu ženy, ale pokud tě vzruší chtivé touhy, neobviňuj Mě.” Ti, jež ovládá chtíč, oceňují přitažlivé ženské rysy, ale ty, kdo tyto touhy překonávají a jsou na úrovni vědomí Kṛṣṇy, je velmi těžké vyvést z míry. Svrchovanou touhou Nejvyšší Osobnosti Božství se však může stát cokoliv. Měla to být zkouška, zda Pán Śiva dokáže odolat vzrušení.

Sloka 17

श्रीशुक उवाच
इति ब्रुवाणो भगवांस्तत्रैवान्तरधीयत । सर्वतश्चारयंश्चक्षुर्भव आस्ते सहोमया ॥ १७ ॥

śrī-śuka uvāca
iti bruvāṇo bhagavāṁs
tatraivāntaradhīyata
sarvataś cārayaṁś cakṣur
bhava āste sahomayā

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — takto; bruvāṇaḥ — když promluvil; bhagavān — Pán Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství; tatra — tam; eva — ihned; antaradhīyata — zmizel před zraky Pána Śivy a jeho společníků; sarvataḥ — všude; cārayan — pohybující se; cakṣuḥ — oči; bhavaḥ — Pán Śiva; āste — zůstal; saha-umayā — se svou manželkou, Umou.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Viṣṇu, Nejvyšší Osobnost Božství, potom, co takto promluvil, ihned zmizel a Pán Śiva tam zůstal s Umou a hledal Ho všude těkajícíma očima.

Sloka 18

ततो ददर्शोपवने वरस्त्रियंविचित्रपुष्पारुणपल्ल‍वद्रुमे । विक्रीडतीं कन्दुकलीलया लसद्-दुकूलपर्यस्तनितम्बमेखलाम् ॥ १८ ॥

tato dadarśopavane vara-striyaṁ
vicitra-puṣpāruṇa-pallava-drume
vikrīḍatīṁ kanduka-līlayā lasad-
dukūla-paryasta-nitamba-mekhalām

Synonyma

tataḥ — poté; dadarśa — Pán Śiva spatřil; upavane — v lesíku; vara-striyam — nádhernou ženu; vicitra — mnoha druhů; puṣpa — květy; aruṇa — růžové; pallava — listy; drume — mezi stromy; vikrīḍatīm — hrající si; kanduka — s míčem; līlayā — v zábavě v podobě hry; lasat — lesklém; dukūla — sárí; paryasta — zahalená; nitamba — na bocích; mekhalām — obepnuté pásem.

Překlad

Poté v nedalekém lesíku plném stromů s růžovými listy a různými druhy květů Pán Śiva uviděl překrásnou ženu, zabranou do hry s míčem. Boky měla zahalené v lesklém sárí a obepnuté pásem.

Sloka 19

आवर्तनोद्वर्तनकम्पितस्तन-प्रकृष्टहारोरुभरै: पदे पदे । प्रभज्यमानामिव मध्यतश्चलत्-पदप्रवालं नयतीं ततस्तत: ॥ १९ ॥

āvartanodvartana-kampita-stana-
prakṛṣṭa-hāroru-bharaiḥ pade pade
prabhajyamānām iva madhyataś calat-
pada-pravālaṁ nayatīṁ tatas tataḥ

Synonyma

āvartana — tím, jak padal; udvartana — a vyskakoval nahoru; kampita — třesoucích se; stana — ňader; prakṛṣṭa — krásných; hāra — a girland; uru- bharaiḥ — pod tíhou; pade pade — na každém kroku; prabhajyamānām iva — jako kdyby se lámala; madhyataḥ — ve střední části těla; calat — takto se pohybující; pada-pravālam — korálově červené nohy; nayatīm — pobíhající; tataḥ tataḥ — sem a tam.

Překlad

Jak míč padal a odrážel se od země, když si s ním hrála, Její ňadra se třásla a kvůli jejich tíze a těžkým květinovým girlandám se zdálo, že jak Její hebké, korálově červené nohy pobíhají z místa na místo, musí se každým krokem zlomit v pase.

Sloka 20

दिक्षु भ्रमत्कन्दुकचापलैर्भृशंप्रोद्विग्नतारायतलोललोचनाम् । स्वकर्णविभ्राजितकुण्डलोल्ल‍सत्-कपोलनीलालकमण्डिताननाम् ॥ २० ॥

dikṣu bhramat-kanduka-cāpalair bhṛśaṁ
prodvigna-tārāyata-lola-locanām
sva-karṇa-vibhrājita-kuṇḍalollasat-
kapola-nīlālaka-maṇḍitānanām

Synonyma

dikṣu — na všechny strany; bhramat — pohybujícího se; kanduka — míče; cāpalaiḥ — neklid; bhṛśam — každou chvíli; prodvigna — plné znepokojení; tāra — oči; āyata — široké; lola — neklidné; locanām — s těmato očima; sva- karṇa — na Jejích uších; vibhrājita — lesklé; kuṇḍala — náušnice; ullasat — zářivé; kapola — tváře; nīla — namodralé; alaka — s vlasy; maṇḍita — byl ozdoben; ānanām — obličej.

Překlad

Obličej této ženy zdobily široké, krásné a neklidné oči, jež sledovaly míč, který pod Její rukou skákal sem a tam. Dvě třpytivé náušnice na uších krášlily Její zářivé tváře namodralými odrazy a vlasy, které Jí splývaly do obličeje, Ji činily ještě krásnější na pohled.

Sloka 21

श्लथद् दुकूलं कबरीं च विच्युतांसन्नह्यतीं वामकरेण वल्गुना । विनिघ्नतीमन्यकरेण कन्दुकंविमोहयन्तीं जगदात्ममायया ॥ २१ ॥

ślathad dukūlaṁ kabarīṁ ca vicyutāṁ
sannahyatīṁ vāma-kareṇa valgunā
vinighnatīm anya-kareṇa kandukaṁ
vimohayantīṁ jagad-ātma-māyayā

Synonyma

ślathat — uvolnilo se či sklouzávalo; dukūlam — sárí; kabarīm ca — a vlasy na hlavě; vicyutām — uvolněné a rozpuštěné; sannahyatīm — snažící se svázat; vāma-kareṇa — levou rukou; valgunā — nádherně přitažlivou; vinighnatīm — pinkající; anya-kareṇa — pravou rukou; kandukam — do míče; vimohayantīm — takto okouzlující každého; jagat — celý svět; ātma-māyayā — duchovní, vnitřní energií.

Překlad

Jak si hrála s míčem, sárí, které halilo Její tělo, se uvolnilo a rozpustily se Jí vlasy. Nádhernou levou rukou se snažila vlasy svázat a zároveň pravou dál pinkala do míče. Bylo to tak úchvatné, že tím Nejvyšší Pán svojí vnitřní energií okouzlil každého.

Význam

V Bhagavad-gītě (7.14) je řečeno: daivī hy eṣā guṇa-mayī mama māyā duratyayā — vnější energie Nejvyšší Osobnosti Božství je nesmírně mocná. Její činnosti dokonale okouzlí každého. Pán Śambhu (Śiva) by vnější energií nebyl okouzlen, ale Pán Viṣṇu chtěl uchvátit i jeho, a proto nechal svou vnitřní energii působit tak, jak jedná Jeho vnější energie, když upoutává obyčejné živé bytosti. Pán Viṣṇu dokáže okouzlit kohokoliv; dokonce i tak mocnou osobnost, jako je Pán Śambhu.

Sloka 22

तां वीक्ष्य देव इति कन्दुकलीलयेषद्-व्रीडास्फुटस्मितविसृष्टकटाक्षमुष्ट: । स्त्रीप्रेक्षणप्रतिसमीक्षणविह्वलात्मानात्मानमन्तिक उमां स्वगणांश्च वेद ॥ २२ ॥

tāṁ vīkṣya deva iti kanduka-līlayeṣad-
vrīḍāsphuṭa-smita-visṛṣṭa-kaṭākṣa-muṣṭaḥ
strī-prekṣaṇa-pratisamīkṣaṇa-vihvalātmā
nātmānam antika umāṁ sva-gaṇāṁś ca veda

Synonyma

tām — Ji; vīkṣya — když zpozoroval; devaḥ — Pán Śambhu; iti — takto; kanduka-līlayā — tím, jak si hrála s míčem; īṣat — nepatrným; vrīḍā — stydlivostí; asphuṭa — nepříliš výrazným; smita — s úsměvem; visṛṣṭa — vyslanými; kaṭākṣa-muṣṭaḥ — poražen pohledy; strī-prekṣaṇa — tím, jak hleděl na tuto půvabnou ženu; pratisamīkṣaṇa — a jak se Ona stále dívala na něho; vihvala-ātmā — jehož mysl byla vzrušená; na — ne; ātmānam — sebe; antike — (nacházející se) poblíž; umām — svou manželku, matku Umu; sva-gaṇān ca — a své společníky; veda — Pán Śiva vnímal.

Překlad

Zatímco Pán Śiva pozoroval, jak si půvabná žena hraje s míčem, občas na něho pohlédla a nepatrně se stydlivě usmála. Jak se na ní díval a Ona hleděla na něho, zapomněl na sebe, na svou pohlednou manželku Umu a také na své společníky stojící opodál.

Význam

Hmotná pouta tohoto světa fungují tak, že nádherná žena dokáže uchvátit urostlého muže a že pohledný muž dovede uchvátit půvabnou ženu. Takové věci se začaly dít, když Pán Śiva pozoroval krásnou dívku, jež si hrála s míčem. Při takových činnostech velice výrazně působí vliv Amora. Když oba partneři pohlížejí jeden na druhého a pohybují obočím, jejich chtivé touhy čím dál více rostou. Právě k takovému vzájemnému probuzení chtíče došlo mezi Pánem Śivou a touto krásnou ženou, přestože hned vedle Śivy stála Umā a jeho společníci. Takto se muž a žena v hmotném světě navzájem přitahují. Na Pána Śivu by tato přitažlivost ve skutečnosti neměla působit, ale stal se obětí okouzlující síly Pána Viṣṇua. Ṛṣabhadeva vysvětluje povahu přitažlivosti způsobené chtíčem takto:

puṁsaḥ striyā mithunī-bhāvam etaṁ
tayor mitho hṛdaya-granthim āhuḥ
ato gṛha-kṣetra-sutāpta-vittair
janasya moho 'yam ahaṁ mameti

“Vzájemná přitažlivost mezi mužem a ženou je podstatou hmotné existence. Vlivem této mylné představy, která spoutává srdce muže a ženy dohromady, začíná být člověk přitahován ke svému tělu, domovu, majetku, dětem, příbuzným a bohatství. Zvětšuje svou životní iluzi a uvažuje v pojmech ,já a moje’.” (Bhāg. 5.5.8) Když si muž a žena vyměňují chtivé pocity, stanou se oba oběťmi a budou různými způsoby připoutáni k tomuto hmotnému světu.

Sloka 23

तस्या: कराग्रात् स तु कन्दुको यदागतो विदूरं तमनुव्रजत्स्त्रिया: । वास: ससूत्रं लघु मारुतोऽहरद्भवस्य देवस्य किलानुपश्यत: ॥ २३ ॥

tasyāḥ karāgrāt sa tu kanduko yadā
gato vidūraṁ tam anuvrajat-striyāḥ
vāsaḥ sasūtraṁ laghu māruto ’harad
bhavasya devasya kilānupaśyataḥ

Synonyma

tasyāḥ — nádherné ženy; kara-agrāt — z ruky; saḥ — ten; tu — ale; kandukaḥ — míč; yadā — když; gataḥ — odletěl; vidūram — daleko; tam — ten míč; anuvrajat — začala následovat; striyāḥ — té ženy; vāsaḥ — zahalující oděv; sa-sūtram — s pásem; laghu — jelikož byl velice jemný; mārutaḥ — vánek; aharat — odvál; bhavasya — zatímco Pán Śiva; devasya — hlavní polobůh; kila — vskutku; anupaśyataḥ — stále se díval.

Překlad

Když Jí míč vyskočil z ruky a dopadl daleko od Ní, vydala se za ním, ale jak Pán Śiva sledoval Její počínání, vánek Jí náhle odvál jemný oděv a pás, jimiž byla zahalená.

Sloka 24

एवं तां रुचिरापाङ्गीं दर्शनीयां मनोरमाम् । द‍ृष्ट्वा तस्यां मनश्चक्रे विषज्जन्त्यां भव: किल ॥ २४ ॥

evaṁ tāṁ rucirāpāṅgīṁ
darśanīyāṁ manoramām
dṛṣṭvā tasyāṁ manaś cakre
viṣajjantyāṁ bhavaḥ kila

Synonyma

evam — takto; tām — Ji; rucira-apāṅgīm — jež měla všechny přitažlivé rysy; darśanīyām — příjemné na pohled; manoramām — krásně tvarované; dṛṣṭvā — když viděl; tasyām — na Ni; manaḥ cakre — myslel; viṣajjantyām — že je k němu přitahovaná; bhavaḥ — Pán Śiva; kila — vskutku.

Překlad

Pán Śiva viděl půvabnou ženu, jejíž celé tělo bylo v každé části krásně tvarované, a Ona také hleděla na něho. Jelikož si myslel, že Ji přitahuje, začal k Ní být sám nesmírně přitahován.

Význam

Pán Śiva pozoroval každou část těla této ženy a Ona se na něj také dívala svýma neklidnýma očima. Myslel si proto, že i Ona je k němu přitahována, a proto se Jí chtěl dotknout.

Sloka 25

तयापहृतविज्ञानस्तत्कृतस्मरविह्वल: । भवान्या अपि पश्यन्त्या गतह्रीस्तत्पदं ययौ ॥ २५ ॥

tayāpahṛta-vijñānas
tat-kṛta-smara-vihvalaḥ
bhavānyā api paśyantyā
gata-hrīs tat-padaṁ yayau

Synonyma

tayā — Jí; apahṛta — vzatý; vijñānaḥ — zdravý rozum; tat-kṛta — Jí vykonáno; smara — úsměvem; vihvalaḥ — jelikož po Ní začal nepříčetně toužit; bhavānyāḥ — zatímco Bhavānī, Śivova manželka; api — ačkoliv; paśyantyāḥ — viděla vše, co se dělo; gata-hrīḥ — beze studu; tat-padam — na místo, kde stála; yayau — šel.

Překlad

Pán Śiva, kterého tato žena připravila o zdravý rozum, protože si s Ní chtěl užívat, po Ní začal tak šíleně toužit, že za Ní neváhal jít ani v přítomnosti Bhavānī.

Sloka 26

सा तमायान्तमालोक्य विवस्त्रा व्रीडिता भृशम् । निलीयमाना वृक्षेषु हसन्ती नान्वतिष्ठत ॥ २६ ॥

sā tam āyāntam ālokya
vivastrā vrīḍitā bhṛśam
nilīyamānā vṛkṣeṣu
hasantī nānvatiṣṭhata

Synonyma

sā — ta žena; tam — Pána Śivu; āyāntam — který se blížil; ālokya — když viděla; vivastrā — byla nahá; vrīḍitā — velice stydlivá; bhṛśam — tolik; nilīyamānā — skrývala se; vṛkṣeṣu — mezi stromy; hasantī — usmívající se; na — ne; anvatiṣṭhata — stála na jednom místě.

Překlad

Ta nádherná žena již byla nahá, a když viděla, jak se k Ní Pán Śiva blíží, začala se velice stydět. I nadále se usmívala, ale skrývala se mezi stromy a nezůstávala na jednom místě.

Sloka 27

तामन्वगच्छद् भगवान् भव: प्रमुषितेन्द्रिय: । कामस्य च वशं नीत: करेणुमिव यूथप: ॥ २७ ॥

tām anvagacchad bhagavān
bhavaḥ pramuṣitendriyaḥ
kāmasya ca vaśaṁ nītaḥ
kareṇum iva yūthapaḥ

Synonyma

tām — Ji; anvagacchat — pronásledoval; bhagavān — Pán Śiva; bhavaḥ — známý jako Bhava; pramuṣita-indriyaḥ — jehož smysly byly vzrušené; kāmasya — chtíče; ca — a; vaśam — obětí; nītaḥ — stal se; kareṇum — slonici; iva — jako; yūthapaḥ — slon.

Překlad

Pán Śiva propadl chtíči a se vzrušenými smysly Ji začal pronásledovat, stejně jako chtíčem posedlý slon pronásleduje slonici.

Sloka 28

सोऽनुव्रज्यातिवेगेन गृहीत्वानिच्छतीं स्त्रियम् । केशबन्ध उपानीय बाहुभ्यां परिषस्वजे ॥ २८ ॥

so ’nuvrajyātivegena
gṛhītvānicchatīṁ striyam
keśa-bandha upānīya
bāhubhyāṁ pariṣasvaje

Synonyma

saḥ — Pán Śiva; anuvrajya — pronásledující Ji; ati-vegena — velkou rychlostí; gṛhītvā — chytil; anicchatīm — i když se bránila; striyam — ženu; keśa-bandhe — za cop; upānīya — přitáhl Ji k sobě; bāhubhyām — svými pažemi; pariṣasvaje — objal Ji.

Překlad

Rychle běžel za Ní, chytil Ji za cop a přitáhl Ji k sobě. Přestože se bránila, objal Ji svými pažemi.

Sloka 29-30

सोपगूढा भगवता करिणा करिणी यथा । इतस्तत: प्रसर्पन्ती विप्रकीर्णशिरोरुहा ॥ २९ ॥ आत्मानं मोचयित्वाङ्ग सुरर्षभभुजान्तरात् । प्राद्रवत्सा पृथुश्रोणी माया देवविनिर्मिता ॥ ३० ॥

sopagūḍhā bhagavatā
kariṇā kariṇī yathā
itas tataḥ prasarpantī
viprakīrṇa-śiroruhā

ātmānaṁ mocayitvāṅga
surarṣabha-bhujāntarāt
prādravat sā pṛthu-śroṇī
māyā deva-vinirmitā

Synonyma

sā — žena; upagūḍhā — chycená a obejmutá; bhagavatā — Pánem Śivou; kariṇā — slonem; kariṇī — slonice; yathā — jako; itaḥ tataḥ — sem a tam; prasarpantī — kroutící se jako had; viprakīrṇa — rozcuchané; śiroruhā — všechny vlasy na hlavě; ātmānam — sebe; mocayitvā — když vyprostila; aṅga — ó králi; sura-ṛṣabha — nejlepšího z polobohů (Pána Śivy); bhuja- antarāt — ze sevření Jeho paží; prādravat — začala rychle utíkat; sā — Ona; pṛthu-śroṇī — s velkými boky; māyā — vnitřní energie; deva-vinirmitā — projevená Nejvyšší Osobností Božství.

Překlad

Když Ji Pán Śiva objímal jako slon slonici, rozcuchaly se Jí vlasy a kroutila se jako had. Ó králi, tato žena s velkými boky byla výtvorem yogamāyi předvedeným Nejvyšší Osobností Božství. Nějak se Jí podařilo vyprostit se z pevného objetí paží Pána Śivy a utíkala pryč.

Sloka 31

तस्यासौ पदवीं रुद्रो विष्णोरद्भ‍ुतकर्मण: । प्रत्यपद्यत कामेन वैरिणेव विनिर्जित: ॥ ३१ ॥

tasyāsau padavīṁ rudro
viṣṇor adbhuta-karmaṇaḥ
pratyapadyata kāmena
vairiṇeva vinirjitaḥ

Synonyma

tasya — Jeho, který je Nejvyšším Pánem; asau — Pán Śiva; padavīm — místo; rudraḥ — Pán Śiva; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; adbhuta-karmaṇaḥ — Jeho, který koná úžasné činy; pratyapadyata — začal pronásledovat; kāmena — chtíčem; vairiṇā iva — jako nepřítelem; vinirjitaḥ — stíhán.

Překlad

Jako by byl stíhaný nepřítelem v podobě chtíče, Pán Śiva pronásledoval Pána Viṣṇua, jenž koná úžasné činy a jenž přijal podobu Mohinī.

Význam

Pán Śiva se nemůže stát obětí māyi. Je proto zřejmé, že na Pána Śivu útočila vnitřní energie Pána Viṣṇua. Pán Viṣṇu dokáže prostřednictvím svých různých energií konat mnoho úžasných činů.

parāsya śaktir vividhaiva śrūyate
svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca

(Śvetāśvatara Upaniṣad 6.8)

Nejvyšší Pán vlastní různé energie, pomocí nichž může velice účinně jednat. Nemusí ani přemýšlet, aby dokonale vykonal cokoliv. Je zřejmé, že když tato žena vyprovokovala Pána Śivu, nebylo to jednání nějaké obyčejné ženy, ale samotného Pána Viṣṇua.

Sloka 32

तस्यानुधावतो रेतश्चस्कन्दामोघरेतस: । शुष्मिणो यूथपस्येव वासितामनुधावत: ॥ ३२ ॥

tasyānudhāvato retaś
caskandāmogha-retasaḥ
śuṣmiṇo yūthapasyeva
vāsitām anudhāvataḥ

Synonyma

tasya — jeho (Pána Śivy); anudhāvataḥ — který pronásledoval; retaḥ — semeno; caskanda — vypuštěné; amogha-retasaḥ — toho, jenž nikdy nevypouští semeno nadarmo; śuṣmiṇaḥ — šíleného; yūthapasya — slona; iva — jako; vāsitām — slonici schopnou početí; anudhāvataḥ — následující.

Překlad

Stejně jako šílený slon běží za slonicí, která je schopná početí, běžel Pán Śiva za krásnou ženou a vypustil semeno, přestože nikdy nevypouští semeno nadarmo.

Sloka 33

यत्र यत्रापतन्मह्यां रेतस्तस्य महात्मन: । तानि रूप्यस्य हेम्नश्च क्षेत्राण्यासन्महीपते ॥ ३३ ॥

yatra yatrāpatan mahyāṁ
retas tasya mahātmanaḥ
tāni rūpyasya hemnaś ca
kṣetrāṇy āsan mahī-pate

Synonyma

yatra — kamkoliv; yatra — a kdekoliv; apatat — dopadlo; mahyām — na zemský povrch; retaḥ — semeno; tasya — jeho; mahā-ātmanaḥ — vznešené osobnosti (Pána Śivy); tāni — všechna ta místa; rūpyasya — stříbra; hemnaḥ — zlata; ca — a; kṣetrāṇi — doly; āsan — stala se; mahī-pate — ó králi.

Překlad

Ó králi, všude, kam na povrch světa spadlo semeno vznešené osobnosti Pána Śivy, se později objevily zlaté a stříbrné doly.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura uvádí ve svém komentáři, že ti, kdo chtějí získat zlato a stříbro, mohou pro zisk hmotného bohatství uctívat Pána Śivu. Pán Śiva žije pod bélovým stromem a dokonce si ani nestaví obydlí, ale přestože je zdánlivě chudý, jeho oddaní někdy oplývají velkým množstvím stříbra a zlata. Parīkṣit Mahārāja se na to později bude ptát a Śukadeva Gosvāmī odpoví.

Sloka 34

सरित्सर:सु शैलेषु वनेषूपवनेषु च । यत्र क्‍व चासन्नृषयस्तत्र सन्निहितो हर: ॥ ३४ ॥

sarit-saraḥsu śaileṣu
vaneṣūpavaneṣu ca
yatra kva cāsann ṛṣayas
tatra sannihito haraḥ

Synonyma

sarit — poblíž břehů řek; saraḥsu — a poblíž jezer; śaileṣu — poblíž hor; vaneṣu — v lesích; upavaneṣu — v zahradách či hájích; ca — také; yatra — všude; kva — kdekoliv; ca — také; āsan — žili; ṛṣayaḥ — velcí mudrci; tatra — tam; sannihitaḥ — byl přítomen; haraḥ — Pán Śiva.

Překlad

Pán Śiva utíkal za Mohinī všude — k břehům řek a jezer, k horám, lesům, zahradám a všude tam, kde žili velcí mudrci.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura připomíná, že Mohinī- mūrti zavlekla Pána Śivu na mnoho míst a zvláště tam, kde žili velcí mudrci, aby jim ukázala, že jejich Pán Śiva je posedlý touhou po krásné ženě. To jim mělo připomenout, že i když jsou velcí mudrci a světci, neměli by se považovat za osvobozené, ale měli by si vždy dávat dobrý pozor na krásné ženy. Nikdo by si neměl v přítomnosti půvabné ženy myslet, že je osvobozený. Śāstry přikazují:

mātrā svasrā duhitrā vā
nāviviktāsano bhavet
balavān indriya-grāmo
vidvāṁsam api karṣati

“Muž nemá zůstávat na osamělém místě se ženou, i kdyby byla jeho matkou, sestrou nebo dcerou, neboť smysly jsou tak neovladatelně mocné, že v její přítomnosti může podlehnout vzrušení, i když je velmi učený a pokročilý.” (Bhāg. 9.19.17)

Sloka 35

स्कन्ने रेतसि सोऽपश्यदात्मानं देवमायया । जडीकृतं नृपश्रेष्ठ सन्न्यवर्तत कश्मलात् ॥ ३५ ॥

skanne retasi so ’paśyad
ātmānaṁ deva-māyayā
jaḍīkṛtaṁ nṛpa-śreṣṭha
sannyavartata kaśmalāt

Synonyma

skanne — když plně vypustil; retasi — semeno; saḥ — Pán Śiva; apaśyat — viděl; ātmānam — sám sebe; deva-māyayā — māyou Nejvyšší Osobnosti Božství; jaḍīkṛtam — byl poblouzněn; nṛpa-śreṣṭha — ó nejlepší z králů (Mahārāji Parīkṣite); sannyavartata — nadále se již zdržel; kaśmalāt — od iluze.

Překlad

Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z králů, když Pán Śiva plně vypustil semeno, viděl, že byl oklamán iluzí vytvořenou Nejvyšší Osobností Božství. Ubránil se tedy již jakékoliv další māyi.

Význam

Jakmile je muž vzrušený chtíčem při pohledu na ženu, jeho touhy čím dál více rostou, ale když v pohlavním aktu vypustí semeno, jeho chtíč zeslábne. Totéž platilo u Pána Śivy. Půvabná Mohinī-mūrti ho svedla, ale když plně vypustil semeno, přišel k rozumu a uvědomil si, jak se nechal pohledem na ženu v lese oklamat. Pokud se muž naučí chránit své semeno dodržováním celibátu, přirozeně ho ženská krása nebude přitahovat. Dokáže-li zůstat brahmacārīnem, ušetří si mnoho potíží spojených s hmotnou existencí. Hmotná existence znamená užívat si radosti pohlavního styku (yan maithunādi-gṛhamedhi-sukham). Muž, který je poučený ohledně sexu a naučil se chránit své semeno, je uchráněn před nebezpečím hmotné existence.

Sloka 36

अथावगतमाहात्म्य आत्मनो जगदात्मन: । अपरिज्ञेयवीर्यस्य न मेने तदुहाद्भ‍ुतम् ॥ ३६ ॥

athāvagata-māhātmya
ātmano jagad-ātmanaḥ
aparijñeya-vīryasya
na mene tad u hādbhutam

Synonyma

atha — takto; avagata — plně přesvědčený o; māhātmyaḥ — vznešenosti; ātmanaḥ — své; jagat-ātmanaḥ — a Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství; aparijñeya-vīryasya — jenž má neomezenou moc; na — ne; mene — považoval; tat — zázračné jednání Nejvyšší Osobnosti Božství, které ho dokázalo zmást; u ha — jistě; adbhutam — za podivuhodné.

Překlad

Takto Pán Śiva pochopil své postavení a postavení Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, jehož síly jsou neomezené. Jakmile si to uvědomil, vůbec ho nepřekvapovalo, jak úžasně ho Pán Viṣṇu ovlivnil.

Význam

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je znám jako všemocný, protože Ho nikdo v žádné činnosti nepřekoná. V Bhagavad-gītě (7.7) sám prohlašuje: mattaḥ parataraṁ nānyat kiñcid asti dhanañjaya — “Ó dobyvateli bohatství, neexistuje vyšší pravda, než jsem Já.” Nikdo se Pánovi nevyrovná ani nemůže být větší než On, protože On sám je vládcem všech. Caitanya-caritāmṛta (Ādi 5.142) uvádí: ekale īśvara kṛṣṇa, āra saba bhṛtya. Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, je jediným vládcem všech, dokonce i Pána Śivy, o ostatních ani nemluvě. Pán Śiva si již byl vědom svrchované moci Pána Viṣṇua, ale poté, co byl sám omámen, byl pyšný na to, že má tak vznešeného Pána.

Sloka 37

तमविक्लवमव्रीडमालक्ष्य मधुसूदन: । उवाच परमप्रीतो बिभ्रत्स्वां पौरुषीं तनुम् ॥ ३७ ॥

tam aviklavam avrīḍam
ālakṣya madhusūdanaḥ
uvāca parama-prīto
bibhrat svāṁ pauruṣīṁ tanum

Synonyma

tam — jeho (Pána Śivu); aviklavam — nerozrušeného událostmi, ke kterým došlo; avrīḍam — nezahanbeného; ālakṣya — když viděl; madhu- sūdanaḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, jenž je známý jako Madhusūdana (ten, kdo zabil démona Madhua); uvāca — pravil; parama-prītaḥ — velmi potěšen; bibhrat — přijal; svām — svou vlastní; pauruṣīm — původní; tanum — podobu.

Překlad

Když Pán Viṣṇu (Madhusūdana) viděl, že Pán Śiva není rozrušen ani zahanben, velice ho to potěšilo. Přijal tedy svou původní podobu a pak promluvil.

Význam

Pán Śiva sice žasl nad silou Pána Viṣṇua, ale nestyděl se. Byl naopak pyšný, že ho Pán Viṣṇu přemohl. Před Nejvyšší Osobností Božství není nic skryto, protože sídlí v srdci každého. V Bhagavad-gītě (15.15) říká: sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca — “Sídlím v srdci každého a ode Mne pochází paměť, poznání a zapomnění.” Vše, k čemu došlo, se odehrálo pod dohledem Nejvyšší Osobnosti Božství, a proto nebyl důvod něčeho litovat nebo se stydět. Přestože Pána Śivu nikdo nikdy neporazí, když byl poražen Pánem Viṣṇuem, byl pyšný na to, že má tak vznešeného a mocného Pána.

Sloka 38

श्रीभगवानुवाच
दिष्टय‍ा त्वं विबुधश्रेष्ठ स्वां निष्ठामात्मना स्थित: । यन्मे स्त्रीरूपया स्वैरं मोहितोऽप्यङ्ग मायया ॥ ३८ ॥

śrī-bhagavān uvāca
diṣṭyā tvaṁ vibudha-śreṣṭha
svāṁ niṣṭhām ātmanā sthitaḥ
yan me strī-rūpayā svairaṁ
mohito ’py aṅga māyayā

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, řekl; diṣṭyā — všechna přízeň osudu; tvam — tobě; vibudha-śreṣṭha — ó nejlepší ze všech polobohů; svām — ve svém; niṣṭhām — stálém postavení; ātmanā — sebe samého; sthitaḥ — spočíváš; yat — jak; me — Mou; strī-rūpayā — ženskou podobou; svairam — dostatečně; mohitaḥ — okouzlen; api — ačkoli; aṅga — ó Śivo; māyayā — Mou energií.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil: Ó nejlepší z polobohů, byl jsi značně potrápen Mou energií v ženské podobě, a přesto jsi zůstal neochvějný ve svém postavení. Přeji ti proto veškerou přízeň osudu.

Význam

Jelikož je Pán Śiva nejlepší z polobohů, je nejlepším ze všech oddaných (vaiṣṇavānāṁ yathā śambhuḥ). Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, proto pochválil jeho ukázkový charakter a dal mu své požehnání slovy: “Přeji ti veškerou přízeň osudu.” Když oddaný trochu zpyšní, Nejvyšší Pán někdy projeví svou svrchovanou moc, aby ho znovu přivedl k rozumu. Poté, co byl Pán Śiva značně potrápen silou Pána Viṣṇua, opět se vrátil do svého přirozeného, nevzrušeného stavu. To je postavení oddaného. Oddaný nemá být za žádných okolností rozrušen, ani při tom nejstrašnějším neúspěchu. To potvrzuje také Bhagavad-gītā (6.22): yasmin sthito na duḥkhena guruṇāpi vicālyate — díky své naprosté důvěře v Nejvyšší Osobnost Božství není oddaný nikdy vyveden z míry, ani uprostřed těch nejtvrdších zkoušek. Takovou pokoru mohou projevit jedině prvotřídní oddaní, z nichž jedním je Pán Śambhu.

Sloka 39

को नु मेऽतितरेन्मायां विषक्तस्त्वद‍ृते पुमान् । तांस्तान्विसृजतीं भावान्दुस्तरामकृतात्मभि: ॥ ३९ ॥

ko nu me ’titaren māyāṁ
viṣaktas tvad-ṛte pumān
tāṁs tān visṛjatīṁ bhāvān
dustarām akṛtātmabhiḥ

Synonyma

kaḥ — která; nu — jistě; me — Mou; atitaret — může překonat; māyām — matoucí energii; viṣaktaḥ — připoutaná k hmotnému smyslovému požitku; tvat-ṛte — kromě tebe; pumān — osoba; tān — tyto podmínky; tān — pro hmotně připoutané osoby; visṛjatīm — při překonávání; bhāvān — reakce za hmotné činnosti; dustarām — velice obtížné přemoci; akṛta-ātmabhiḥ — těmi, kdo nedovedou ovládat své smysly.

Překlad

Můj milý Śambhu, kdo jiný než ty v tomto světě dokáže překonat Mou matoucí energii? Lidé jsou obvykle připoutáni ke smyslovému požitku a přemoženi jeho vlivem. Dostat se mimo vliv hmotné přírody je pro ně tedy velice těžké.

Význam

Ze tří hlavních polobohů — Brahmu, Viṣṇua a Maheśvaru — má všechny kromě Viṣṇua māyā pod svým vlivem. Caitanya-caritāmṛta je popisuje slovem māyī, které znamená “pod vlivem māyi”. Pán Śiva však není māyou ovlivněn, přestože je s ní ve styku. Na obyčejné živé bytosti māyā působí, ale na něho nikoliv, i když je s ní svým způsobem spojen. Jinými slovy — māyā ovládá všechny živé bytosti v hmotném světě s výjimkou Pána Śivy. Pán Śiva tedy není ani viṣṇu-tattva, ani jīva-tattva; má své místo mezi těmito dvěma kategoriemi.

Sloka 40

सेयं गुणमयी माया न त्वामभिभविष्यति । मया समेता कालेन कालरूपेण भागश: ॥ ४० ॥

seyaṁ guṇa-mayī māyā
na tvām abhibhaviṣyati
mayā sametā kālena
kāla-rūpeṇa bhāgaśaḥ

Synonyma

sā — ta nepřekonatelná; iyam — tato; guṇa-mayī — skládající se ze tří kvalit hmotné přírody; māyā — matoucí energie; na — ne; tvām — tebe; abhibhaviṣyati — bude schopna v budoucnosti zmást; mayā — se Mnou; sametā — spojená; kālena — věčný čas; kāla-rūpeṇa — v podobě času; bhāgaśaḥ — se svými různými částmi.

Překlad

Hmotná, vnější energie (māyā), která se Mnou spolupracuje při stvoření a projevuje se ve třech kvalitách přírody, tě již nedokáže zmást.

Význam

Pána Śivu doprovázela také jeho manželka Durgā, která spolupracuje s Nejvyšší Osobností Božství na stvoření vesmírného projevu. Pán v Bhagavad-gītě (9.10) prohlašuje: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ sūyate sa- carācaram — “Hmotná energie (prakṛti) jedná pod Mým vedením, ó synu Kuntī, a projevuje všechny pohyblivé a nehybné bytosti.” Prakṛti je Durgā.

sṛṣṭi-sthiti-pralaya-sādhana-śaktir ekā
chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā

Celý vesmír je stvořen Durgou ve spolupráci s Pánem Viṣṇuem v podobě kāly neboli času. Sa īkṣata lokān nu sṛjā. Sa imāḷ lokān asṛjata. Tak praví Védy (Aitareya Upaniṣad 1.1.1-2). Māyā je shodou okolností manželkou Pána Śivy, a Pán Śiva je s ní tedy ve styku, ale zde ho Pán Viṣṇu ujišťuje, že nyní ho už māyā nedokáže uchvátit.

Sloka 41

श्रीशुक उवाच
एवं भगवता राजन् श्रीवत्साङ्केन सत्कृत: । आमन्‍त्र्य तं परिक्रम्य सगण: स्वालयं ययौ ॥ ४१ ॥

śrī-śuka uvāca
evaṁ bhagavatā rājan
śrīvatsāṅkena sat-kṛtaḥ
āmantrya taṁ parikramya
sagaṇaḥ svālayaṁ yayau

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; evam — takto; bhagavatā — Nejvyšším Pánem, Osobností Božství; rājan — ó králi; śrīvatsa- aṅkena — jenž má vždy na hrudi znak Śrīvatsa; sat-kṛtaḥ — vydatně pochválen; āmantrya — když získal svolení; tam — od Něho; parikramya — obřadně obešel; sa-gaṇaḥ — se svými společníky; sva-ālayam — do svého sídla; yayau — odešel zpět.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi, když byl Pán Śiva takto pochválen Nejvyšším Pánem, jenž má na hrudi znak Śrīvatsa, obřadně Ho obešel. Pak od Něj získal svolení k odchodu a v doprovodu svých společníků se vrátil do svého sídla na Kailās.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že když Pán Śiva skládal Pánu Viṣṇuovi poklony, Pán Viṣṇu vstal a objal ho. Proto je zde použito slova śrīvatsāṅkena. Znak Śrīvatsa zdobí hruď Pána Viṣṇua, a když tedy Pán Viṣṇu objal Pána Śivu, který Ho obřadně obcházel, znak Śrīvatsa se dotkl Śivovy hrudi.

Sloka 42

आत्मांशभूतां तां मायां भवानीं भगवान्भव: । सम्मतामृषिमुख्यानां प्रीत्याचष्टाथ भारत ॥ ४२ ॥

ātmāṁśa-bhūtāṁ tāṁ māyāṁ
bhavānīṁ bhagavān bhavaḥ
sammatām ṛṣi-mukhyānāṁ
prītyācaṣṭātha bhārata

Synonyma

ātma-aṁśa-bhūtām — energii Nejvyšší Duše; tām — ji; māyām — klamnou energii; bhavānīm — která je ženou Pána Śivy; bhagavān — mocný; bhavaḥ — Pán Śiva; sammatām — uznávanou; ṛṣi-mukhyānām — velkými mudrci; prītyā — s radostnou náladou; ācaṣṭa — oslovil; atha — tehdy; bhārata — ó Mahārāji Parīkṣite, potomku Bharaty.

Překlad

Ó potomku Mahārāje Bharaty, Pán Śiva pak radostně oslovil svou manželku Bhavānī, kterou všechny autority uznávají za energii Pána Viṣṇua.

Sloka 43

अयि व्यपश्यस्त्वमजस्य मायांपरस्य पुंस: परदेवताया: । अहं कलानामृषभोऽपि मुह्येययावशोऽन्ये किमुतास्वतन्त्रा: ॥ ४३ ॥

ayi vyapaśyas tvam ajasya māyāṁ
parasya puṁsaḥ para-devatāyāḥ
ahaṁ kalānām ṛṣabho ’pi muhye
yayāvaśo ’nye kim utāsvatantrāḥ

Synonyma

ayi — ó; vyapaśyaḥ — spatřila jsi; tvam — ty; ajasya — nezrozeného; māyām — matoucí energii; parasya puṁsaḥ — Nejvyšší Osoby; para- devatāyāḥ — Absolutní Pravda; aham — já sám; kalānām — z úplných částí; ṛṣabhaḥ — hlavní; api — ačkoliv; muhye — byl zmaten; yayā — jí; avaśaḥ — nepostřehnutelně; anye — jiní; kim uta — co říci o; asvatantrāḥ — zcela závislí na māyi..

Překlad

Pán Śiva pravil: Ó bohyně, nyní jsi viděla matoucí energii Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, který je nezrozeným vládcem všech. Přestože jsem jednou z Jeho hlavních expanzí, oklamala i mne. Co potom říci o jiných, kteří jsou na māyi zcela závislí?

Sloka 44

यं मामपृच्छस्त्वमुपेत्य योगात्समासहस्रान्त उपारतं वै । स एष साक्षात् पुरुष: पुराणोन यत्र कालो विशते न वेद: ॥ ४४ ॥

yaṁ mām apṛcchas tvam upetya yogāt
samā-sahasrānta upārataṁ vai
sa eṣa sākṣāt puruṣaḥ purāṇo
na yatra kālo viśate na vedaḥ

Synonyma

yam — o kom; mām — mě; apṛcchaḥ — tázala ses; tvam — ty; upetya — přistupující ke mně; yogāt — provádění mystické yogy; samā — let; sahasra- ante — na konci tisíce; upāratam — ukončujícího; vai — vskutku; saḥ — On; eṣaḥ — zde je; sākṣāt — přímo; puruṣaḥ — Nejvyšší Osoba; purāṇaḥ — původní; na — ne; yatra — kam; kālaḥ — věčný čas; viśate — může vstoupit; na — ani; vedaḥ — Védy.

Překlad

Když jsem po tisíci letech ukončil provádění mystické yogy, ptala ses mě, o kom jsem meditoval. Zde je tedy ta Nejvyšší Osoba, k níž čas nemá přístup a již Védy nedovedou pochopit.

Význam

Věčný čas je všudypřítomný, ale nemůže vstoupit do království Boha. Podobně ani Védy nemohou porozumět Nejvyšší Osobnosti Božství. To je známka toho, že Pán je všemocný, všudypřítomný a vševědoucí.

Sloka 45

श्रीशुक उवाच
इति तेऽभिहितस्तात विक्रम: शार्ङ्गधन्वन: । सिन्धोर्निर्मथने येन धृत: पृष्ठे महाचल: ॥ ४५ ॥

śrī-śuka uvāca
iti te ’bhihitas tāta
vikramaḥ śārṅga-dhanvanaḥ
sindhor nirmathane yena
dhṛtaḥ pṛṣṭhe mahācalaḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — takto; te — tobě; abhihitaḥ — popsal; tāta — můj milý králi; vikramaḥ — moc; śārṅga-dhanvanaḥ — Nejvyššího Pána, jenž nosí luk Śārṅga; sindhoḥ — oceánu mléka; nirmathane — při stloukání; yena — jímž; dhṛtaḥ — byla držena; pṛṣṭhe — na zádech; mahā-acalaḥ — velká hora.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, ten, kdo nesl na zádech velkou horu, aby umožnil stloukání oceánu mléka, je tentýž Nejvyšší Pán, známý jako Śārṅgadhanvā. Nyní jsem ti popsal Jeho moc.

Sloka 46

एतन्मुहु: कीर्तयतोऽनुश‍ृण्वतो
न रिष्यते जातु समुद्यम: क्‍वचित् ।
यदुत्तमश्लोकगुणानुवर्णनं
समस्तसंसारपरिश्रमापहम् ॥ ४६ ॥

etan muhuḥ kīrtayato ’nuśṛṇvato
na riṣyate jātu samudyamaḥ kvacit
yad uttamaśloka-guṇānuvarṇanaṁ
samasta-saṁsāra-pariśramāpaham

Synonyma

etat — toto vyprávění; muhuḥ — neustále; kīrtayataḥ — toho, kdo přednáší; anuśṛṇvataḥ — a také poslouchá; na — ne; riṣyate — zmařeno; jātu — kdykoli; samudyamaḥ — úsilí; kvacit — kdykoli; yat — protože; uttamaśloka — Nejvyšší Osobnosti Božství; guṇa-anuvarṇanam — popisující transcendentální vlastnosti; samasta — veškeré; saṁsāra — hmotné existence; pariśrama — utrpení; apaham — ukončující.

Překlad

Úsilí toho, kdo neustále poslouchá či vypráví tento příběh o stloukání oceánu mléka, nepřijde nikdy nazmar. Vždyť opěvování slávy Nejvyšší Osobnosti Božství je jediným prostředkem, jak odstranit veškeré utrpení v tomto hmotném světě.

Sloka 47

असदविषयमङ्‍‍घ्रिं भावगम्यं प्रपन्ना-
नमृतममरवर्यानाशयत् सिन्धुमथ्यम् ।
कपटयुवतिवेषो मोहयन्य: सुरारीं-
स्तमहमुपसृतानां कामपूरं नतोऽस्मि ॥ ४७ ॥

asad-aviṣayam aṅghriṁ bhāva-gamyaṁ prapannān
amṛtam amara-varyān āśayat sindhu-mathyam
kapaṭa-yuvati-veṣo mohayan yaḥ surārīṁs
tam aham upasṛtānāṁ kāma-pūraṁ nato ’smi

Synonyma

asat-aviṣayam — nechápaným ateisty; aṅghrim — lotosovým nohám Nejvyšší Osobnosti Božství; bhāva-gamyam — chápaným oddanými; prapannān — zcela odevzdaným; amṛtam — nektar; amara-varyān — pouze polobohům; āśayat — dal napít; sindhu-mathyam — vytvořený z oceánu mléka; kapaṭa-yuvati-veṣaḥ — objevující se jako falešná mladá dívka; mohayan — okouzlující; yaḥ — ten, který; sura-arīn — nepřátele polobohů; tam — Jemu; aham — já; upasṛtānām — oddaných; kāma-pūram — který vyplní veškeré touhy; nataḥ asmi — skládám uctivé poklony.

Překlad

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přijal podobu mladé ženy a tak okouzlil démony, a pak svým oddaným, polobohům, rozdal nektar vytvořený stloukáním oceánu mléka. S úctou se klaním tomuto Nejvyššímu Pánu, který vždy plní touhy svých oddaných.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství dává tímto příběhem o stloukání oceánu mléka jasné ponaučení. Ačkoliv je Pán stejně spravedlivý ke všem, na základě své přirozené lásce zvýhodňuje své oddané. V Bhagavad-gītě (9.29) říká:

samo 'haṁ sarva-bhūteṣu
na me dveṣyo 'sti na priyaḥ
ye bhajanti tu māṁ bhaktyā
mayi te teṣu cāpy aham

“Vůči nikomu nechovám nenávist a nikomu nestraním. Jsem stejně nakloněný všem. Ale každý, kdo Mi s oddaností slouží, je Můj přítel, je ve Mně, a Já jsem také přítel jemu.” Tato zaujatost Nejvyšší Osobnosti Božství je přirozená. Otec se o své děti nestará ze zaujatosti, ale na základě láskyplného vztahu, který s nimi má. Děti závisejí na lásce svého otce a otec je s láskou vychovává. Podobně je Pán vždy připravený chránit své oddané a plnit jejich touhy, neboť neznají nic jiného než Jeho lotosové nohy. Proto říká: kaunteya pratijānīhi na me bhaktaḥ praṇaśyati — “Ó synu Kuntī, směle vyhlas, že Můj oddaný nikdy nezanikne.”

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvanácté kapitole osmého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Inkarnace Mohinī-mūrti plete hlavu Pánu Śivovi”.

KAPITOLA JEDENÁCTÁ KAPITOLA TŘINÁCTÁ