Zobrazení dvou jazyků

Před verši

Dévanágarí

Verš

Synonyma

Překlad

Význam

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

Urvaśī okouzluje krále Purūravu

Tato kapitola hovoří o Somovi a o tom, jak unesl manželku Bṛhaspatiho, v jejímž lůně počal syna Budhu. Budha počal Purūravu, a ten zplodil šest synů v lůně Urvaśī. První z nich se jmenoval Āyu.

Pán Brahmā se narodil z lotosu, který vyrostl z pupku Garbhodakaśāyī Viṣṇua. Brahmovi se narodil syn jménem Atri a jeho synem byl Soma, král všech bylin a hvězd. Soma dobyl celý vesmír, a jelikož byl zaslepený pýchou, unesl Tāru, manželku Bṛhaspatiho, duchovního mistra polobohů. Mezi polobohy a asury vypukl velký boj, ale Brahmā vysvobodil Bṛhaspatiho ženu ze Somova zajetí a vrátil ji jejímu muži, čímž boj zastavil. Soma zplodil v lůně Tāry syna jménem Budha, který později počal v lůně Ily syna zvaného Aila či Purūravā. Urvaśī byla uchvácena krásou Purūravy, a proto s ním nějaký čas žila, ale když ho opustila, téměř z toho zešílel. Během putování po celém světě ji znovu potkal na Kurukṣetře, ale ona svolila, že s ním bude jen jednu noc v roce.

Za rok se Purūravā sešel s Urvaśī na Kurukṣetře a byl šťastný, že s ní může jednu noc být, ale při pomyšlení na to, že od něj znovu odejde, ho zaplavil zármutek. Tehdy mu poradila, aby uctíval Gandharvy. Ti s ním byli spokojeni a dali mu ženu jménem Agnisthālī. Purūravā ji mylně považoval za Urvaśī, ale když se s ní procházel v lese, poznal svůj omyl a ihned ji opustil. Poté, co se vrátil domů a meditoval o Urvaśī celou noc, rozhodl se pro uspokojení své touhy vykonat védský obětní obřad. Šel pak na totéž místo, kde zanechal Agnisthālī, a tam viděl, že z nitra stromu śamī vyrostl strom aśvattha. Z tohoto stromu vytvořil dvě dřívka a s nimi rozdělal oheň, pomocí něhož lze splnit všechna chtivá přání. Tento oheň byl pokládán za Purūravova syna. V Satya-yuze patřili všichni lidé do jedné společenské třídy zvané haṁsa; neexistovalo rozdělení na varṇy (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra). Védou byla oṁkāra. Neuctívali se žádní polobozi, neboť jediným uctívaným Božstvem byl Nejvyšší Pán, Osobnost Božství.

Sloka 1

श्रीशुक उवाच
अथात: श्रुयतां राजन् वंश: सोमस्य पावन: ।
यस्मिन्नैलादयो भूपा: कीर्त्यन्ते पुण्यकीर्तय: ॥ १ ॥

śrī-śuka uvāca
athātaḥ śrūyatāṁ rājan
vaṁśaḥ somasya pāvanaḥ
yasminn ailādayo bhūpāḥ
kīrtyante puṇya-kīrtayaḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; atha — nyní (poté, co jsi vyslechl popis dynastie Slunce); ataḥ — proto; śrūyatām — slyš ode mne; rājan — ó králi (Mahārāji Parīkṣite); vaṁśaḥ — dynastie; somasya — boha Měsíce; pāvanaḥ — o níž naslouchat očišťuje; yasmin — v níž; aila- ādayaḥ — v čele s Ailou (Purūravou); bhūpāḥ — králové; kīrtyante — jsou popisováni; puṇya-kīrtayaḥ — osoby, o nichž je chvályhodné naslouchat.

Překlad

Śrīla Śukadeva Gosvāmī řekl Mahārājovi Parīkṣitovi: Ó králi, až dosud jsi naslouchal vyprávění o dynastii boha Slunce. Nyní si vyslechni nanejvýš slavný a očišťující popis dynastie boha Měsíce. Pojednává se v něm o králích, jako byl Aila (Purūravā), o nichž je chvályhodné naslouchat.

Sloka 2

सहस्रशिरस: पुंसो नाभिह्रदसरोरुहात् ।
जातस्यासीत् सुतो धातुरत्रि: पितृसमो गुणै: ॥ २ ॥

sahasra-śirasaḥ puṁso
nābhi-hrada-saroruhāt
jātasyāsīt suto dhātur
atriḥ pitṛ-samo guṇaiḥ

Synonyma

sahasra-śirasaḥ — který má tisíce hlav; puṁsaḥ — Pána Viṣṇua (Garbhodakaśāyī Viṣṇua); nābhi-hrada-saroruhāt — z lotosu, jenž vyrostl z jezera v pupku; jātasya — který se zjevil; āsīt — byl; sutaḥ — syn; dhātuḥ — Pána Brahmy; atriḥ — jménem Atri; pitṛ-samaḥ — jako jeho otec; guṇaiḥ — oplývající vznešenými vlastnostmi.

Překlad

Pán Viṣṇu (Garbhodakaśāyī Viṣṇu) je rovněž známý jako Sahasra- śīrṣā Puruṣa. Z jezera v Jeho pupku vyrostl lotos, na němž byl zrozen Pán Brahmā. Atri, Brahmův syn, měl stejně vznešené vlastnosti jako jeho otec.

Sloka 3

तस्य द‍ृग्भ्योऽभवत् पुत्र: सोमोऽमृतमय: किल ।
विप्रौषध्युडुगणानां ब्रह्मणा कल्पित: पति: ॥ ३ ॥

tasya dṛgbhyo ’bhavat putraḥ
somo ’mṛtamayaḥ kila
viprauṣadhy-uḍu-gaṇānāṁ
brahmaṇā kalpitaḥ patiḥ

Synonyma

tasya — jeho, Atriho, syna Pána Brahmy; dṛgbhyaḥ — ze slz radosti tekoucích z očí; abhavat — narodil se; putraḥ — syn; somaḥ — bůh Měsíce; amṛta-mayaḥ — oplývající chladivými paprsky; kila — jistě; vipra — brāhmaṇů; oṣadhi — bylin; uḍu-gaṇānām — a svítících těles; brahmaṇā — Pánem Brahmou; kalpitaḥ — byl určen či jmenován; patiḥ — nejvyšší vládce.

Překlad

Z Atriho slz radosti se narodil syn jménem Soma, Měsíc, který oplýval chladivými paprsky. Pán Brahmā ho učinil vládcem brāhmaṇů, bylin a svítících těles.

Význam

Podle védských údajů se bůh Měsíce, Soma, narodil z mysli Nejvyšší Osobnosti Božství (candramā manaso jātaḥ). Zde však čteme, že se narodil z Atriho slz. To se zdá být v rozporu s údajem Véd, ale ve skutečnosti tomu tak není, protože tímto způsobem se Měsíc narodil v jiném věku. Když se v očích objeví slzy následkem radosti, mají chladivé účinky. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká: dṛgbhya ānandāśrubhya ata evāmṛtamayaḥ-“Zde slovo dṛgbhyaḥ znamená ,ze slz radosti’. Proto je bůh Měsíce nazýván amṛta-mayaḥ, ,oplývající chladivými paprsky’.” Ve čtvrtém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu (4.1.15) nacházíme tento verš:

atreḥ patny anasūyā trīñ
jajñe suyaśasaḥ sutān
dattaṁ durvāsasaṁ somam
ātmeśa-brahma-sambhavān

Zde se uvádí, že Anasūyā, manželka mudrce Atriho, porodila tři syny—Somu, Durvāsu a Dattātreyu. Je řečeno, že při početí byla oplodněna Atriho slzami.

Sloka 4

सोऽयजद् राजसूयेन विजित्य भुवनत्रयम् ।
पत्नीं बृहस्पतेर्दर्पात् तारां नामाहरद् बलात् ॥ ४ ॥

so ’yajad rājasūyena
vijitya bhuvana-trayam
patnīṁ bṛhaspater darpāt
tārāṁ nāmāharad balāt

Synonyma

saḥ — on, Soma; ayajat — vykonal; rājasūyena — oběť zvanou Rājasūya; vijitya — poté, co dobyl; bhuvana-trayam — tři světy (Svarga, Martya a Pātāla); patnīm — manželku; bṛhaspateḥ — Bṛhaspatiho, duchovního mistra polobohů; darpāt — z pýchy; tārām — Tārā; nāma — jménem; aharat — unesl; balāt — násilím.

Překlad

Poté, co Soma dobyl tři světy (vyšší, střední a nižší planetární systém), vykonal velkou oběť zvanou Rājasūya-yajña. Jelikož velice zpyšněl, násilím unesl Bṛhaspatiho manželku, která se jmenovala Tārā.

Sloka 5

यदा स देवगुरुणा याचितोऽभीक्ष्णशो मदात् ।
नात्यजत् तत्कृते जज्ञे सुरदानवविग्रह: ॥ ५ ॥

yadā sa deva-guruṇā
yācito ’bhīkṣṇaśo madāt
nātyajat tat-kṛte jajñe
sura-dānava-vigrahaḥ

Synonyma

yadā — když; saḥ — on (Soma, bůh Měsíce); deva-guruṇā — duchovním mistrem polobohů, Bṛhaspatim; yācitaḥ — byl žádán; abhīkṣṇaśaḥ — znovu a znovu; madāt — pod vlivem falešné pýchy; na — ne; atyajat — vydal; tat- kṛte — kvůli tomu; jajñe — nastal; sura-dānava — mezi polobohy a démony; vigrahaḥ — boj.

Překlad

I když ho Bṛhaspati, duchovní učitel polobohů, znovu a znovu žádal, aby Tāru vrátil, Soma to pod vlivem své pýchy odmítl učinit. Následkem toho vypukl boj mezi polobohy a démony.

Sloka 6

शुक्रो बृहस्पतेर्द्वेषादग्रहीत् सासुरोडुपम् ।
हरो गुरुसुतं स्‍नेहात् सर्वभूतगणावृत: ॥ ६ ॥

śukro bṛhaspater dveṣād
agrahīt sāsuroḍupam
haro guru-sutaṁ snehāt
sarva-bhūta-gaṇāvṛtaḥ

Synonyma

śukraḥ — polobůh jménem Śukra; bṛhaspateḥ — vůči Bṛhaspatimu; dveṣāt — kvůli nepřátelství; agrahīt — přijal; sa-asura — s démony; uḍupam — stranu boha Měsíce; haraḥ — Pán Śiva; guru-sutam — stranu syna svého duchovního učitele; snehāt — z náklonnosti; sarva-bhūta-gaṇa-āvṛtaḥ — doprovázen všemi duchy a skřety.

Překlad

Śukra se na základě svého nepřátelství vůči Bṛhaspatimu přidal na stranu boha Měsíce a k němu se připojili démoni. Pán Śiva se však kvůli své náklonnosti k synu svého duchovního mistra přidal na stranu Bṛhaspatiho a doprovázeli ho všichni duchové a skřeti.

Význam

Bůh Měsíce je jedním z polobohů, ale k boji proti jiným polobohům přijal pomoc démonů. Śukra jako nepřítel Bṛhaspatiho se rovněž připojil k bohu Měsíce, aby dal Bṛhaspatimu pocítit svůj hněv. Aby Pán Śiva vyvážil poměr sil, přidal se k Bṛhaspatimu, vůči němuž cítil jistou náklonnost. Otcem Bṛhaspatiho byl Aṅgirā, od něhož Pán Śiva dříve získal poznání. Proto byl Bṛhaspatimu nakloněn a přidal se v tomto boji na jeho stranu. Śrīdhara Svāmī poznamenává: aṅgirasaḥ sakāśāt prāpta-vidyo hara iti prasiddhaḥ-“Je známo, že Pán Śiva přijal poznání od Aṅgiry.”

Sloka 7

सर्वदेवगणोपेतो महेन्द्रो गुरुमन्वयात् ।
सुरासुरविनाशोऽभूत् समरस्तारकामय: ॥ ७ ॥

sarva-deva-gaṇopeto
mahendro gurum anvayāt
surāsura-vināśo ’bhūt
samaras tārakāmayaḥ

Synonyma

sarva-deva-gaṇa — všemi polobohy; upetaḥ — obklopen; mahendraḥ — Mahendra, nebeský král Indra; gurum — svého duchovního učitele; anvayāt — následoval; sura — polobohů; asura — a démonů; vināśaḥ — přinášející záhubu; abhūt — nastal; samaraḥ — boj; tārakā-mayaḥ — pouze pro jednu ženu, Tāru, manželku Bṛhaspatiho.

Překlad

Král Indra, obklopen všemi polobohy, se postavil na stranu Bṛhaspatiho. Kvůli Tāře, Bṛhaspatiho ženě, se pak rozpoutal velký boj, přinášející záhubu démonům i polobohům.

Sloka 8

निवेदितोऽथाङ्गिरसा सोमं निर्भर्त्स्य विश्वकृत् ।
तारां स्वभर्त्रे प्रायच्छदन्तर्वत्नीमवैत् पति: ॥ ८ ॥

nivedito ’thāṅgirasā
somaṁ nirbhartsya viśva-kṛt
tārāṁ sva-bhartre prāyacchad
antarvatnīm avait patiḥ

Synonyma

niveditaḥ — dokonale informován; atha — tak; aṅgirasā — Aṅgirou Munim; somam — boha Měsíce; nirbhartsya — přísně pokáral; viśva-kṛt — Pán Brahmā; tārām — Tāru, manželku Bṛhaspatiho; sva-bhartre — jejímu manželovi; prāyacchat — předal; antarvatnīm — těhotná; avait — poznal; patiḥ — manžel (Bṛhaspati).

Překlad

Když se Pán Brahmā od Aṅgiry dozvěděl do všech podrobností o celé události, přísně boha Měsíce Somu pokáral. Potom předal Tāru jejímu manželovi, který okamžitě poznal, že je těhotná.

Sloka 9

त्यज त्यजाशु दुष्प्रज्ञे मत्क्षेत्रादाहितं परै: ।
नाहं त्वां भस्मसात् कुर्यां स्त्रियं सान्तानिकेऽसति ॥ ९ ॥

tyaja tyajāśu duṣprajñe
mat-kṣetrād āhitaṁ paraiḥ
nāhaṁ tvāṁ bhasmasāt kuryāṁ
striyaṁ sāntānike ’sati

Synonyma

tyaja — poroď; tyaja — poroď; āśu — ihned; duṣprajñe — ty hloupá ženo; mat-kṣetrāt — z lůna, které jsem měl oplodnit já; āhitam — počaté; paraiḥ — jinými; na — ne; aham — já; tvām — tebe; bhasmasāt — spálenou na popel; kuryām — učiním; striyam — protože jsi žena; sāntānike — toužící po dítěti; asati — i když jsi nemravná.

Překlad

Bṛhaspati řekl: “Ty hloupá ženo, tvé lůno, které jsem měl oplodnit já, již oplodnil někdo jiný. Okamžitě to dítě poroď! Poroď je hned! Ujišťuji tě, že tě nespálím na popel, až to učiníš. I když jsi necudná, vím, že jsi chtěla mít syna, a proto tě nepotrestám.”

Význam

Tārā byla provdaná za Bṛhaspatiho, a jako počestná žena tedy měla být oplodněna jím. Nechala se však oplodnit Somou, bohem Měsíce, a proto byla nevěrná. I když ji Bṛhaspati od Brahmy přijal, jakmile viděl, že je těhotná, chtěl, aby svého syna ihned porodila. Tārā se svého manžela velice bála a myslela si, že ji možná po porodu potrestá. Bṛhaspati ji proto ujistil, že ji nebude trestat, neboť přestože byla necudná a otěhotněla nezákonně, přála si mít syna.

Sloka 10

तत्याज व्रीडिता तारा कुमारं कनकप्रभम् ।
स्पृहामाङ्गिरसश्चक्रे कुमारे सोम एव च ॥ १० ॥

tatyāja vrīḍitā tārā
kumāraṁ kanaka-prabham
spṛhām āṅgirasaś cakre
kumāre soma eva ca

Synonyma

tatyāja — porodila; vrīḍitā — velice zahanbená; tārā — Tārā, manželka Bṛhaspatiho; kumāram — dítě; kanaka-prabham — jehož tělo zářilo jako zlato; spṛhām — nárok; āṅgirasaḥ — Bṛhaspati; cakre — činil si; kumāre — na dítě; somaḥ — bůh Měsíce; eva — jistě; ca — také.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Zahanbená Tārā na Bṛhaspatiho příkaz ihned porodila překrásné dítě, které mělo zlatou pleť. Jak Bṛhaspati, tak bůh Měsíce Soma po něm zatoužili.

Sloka 11

ममायं न तवेत्युच्चैस्तस्मिन् विवदमानयो: ।
पप्रच्छुऋर्षयो देवा नैवोचे व्रीडिता तु सा ॥ ११ ॥

mamāyaṁ na tavety uccais
tasmin vivadamānayoḥ
papracchur ṛṣayo devā
naivoce vrīḍitā tu sā

Synonyma

mama — moje; ayam — toto (dítě); na — ne; tava — tvoje; iti — takto; uccaiḥ — hlasitě; tasmin — o dítě; vivadamānayoḥ — když se obě strany přely; papracchuḥ — ptali se (Tāry); ṛṣayaḥ — všichni světci; devāḥ — všichni polobozi; na — ne; eva — jistě; uce — něco řekla; vrīḍitā — stydící se; tu — skutečně; sā — Tārā.

Překlad

Mezi Bṛhaspatim a bohem Měsíce vypukl znovu spor, kdy oba prohlašovali: “To je moje dítě, ne tvoje!” Všichni přítomní světci a polobozi se Tāry ptali, čí to novorozené dítě skutečně je, ale ta se styděla, a proto nebyla schopná bezprostředně odpovědět.

Sloka 12

कुमारो मातरं प्राह कुपितोऽलीकलज्जया ।
किं न वचस्यसद् वृत्ते आत्मावद्यं वदाशु मे ॥ १२ ॥

kumāro mātaraṁ prāha
kupito ’līka-lajjayā
kiṁ na vacasy asad-vṛtte
ātmāvadyaṁ vadāśu me

Synonyma

kumāraḥ — dítě; mātaram — své matce; prāha — řeklo; kupitaḥ — rozzlobené; alīka — zbytečným; lajjayā — studem; kim — proč; na — ne; vacasi — řekneš; asat-vṛtte — necudná ženo; ātma-avadyam — jaké chyby ses dopustila; vada — řekni; āśu — okamžitě; me — mně.

Překlad

Dítě se tehdy rozzlobilo a chtělo, aby matka bez okolků řekla pravdu. “K čemu je tvůj stud, ty necudná ženo?” řeklo dítě. “Proč nepřiznáš svou chybu? Hned mi řekni o svém provinění.”

Sloka 13

ब्रह्मा तां रह आहूय समप्राक्षीच्च सान्‍त्वयन् ।
सोमस्येत्याह शनकै: सोमस्तं तावदग्रहीत् ॥ १३ ॥

brahmā tāṁ raha āhūya
samaprākṣīc ca sāntvayan
somasyety āha śanakaiḥ
somas taṁ tāvad agrahīt

Synonyma

brahmā — Pán Brahmā; tām — jí, Tāry; rahaḥ — do ústraní; āhūya — když ji odvedl; samaprākṣīt — ptal se na podrobnosti; ca — a; sāntvayan — poté, co ji uklidnil; somasya — tento syn patří Somovi, bohu Měsíce; iti — tak; āha — odpověděla; śanakaiḥ — rozvláčně; somaḥ — Soma; tam — dítěte; tāvat — ihned; agrahīt — ujal se.

Překlad

Pán Brahmā pak odvedl Tāru do ústraní, a poté, co ji uklidnil, se jí zeptal, komu dítě skutečně náleží. Zdráhavě odpověděla: “Je to syn Somy, boha Měsíce.” Bůh Měsíce se nato dítěte okamžitě ujal.

Sloka 14

तस्यात्मयोनिरकृत बुध इत्यभिधां नृप ।
बुद्ध्या गम्भीरया येन पुत्रेणापोडुराण्मुदम् ॥ १४ ॥

tasyātma-yonir akṛta
budha ity abhidhāṁ nṛpa
buddhyā gambhīrayā yena
putreṇāpoḍurāṇ mudam

Synonyma

tasya — dítěte; ātma-yoniḥ — Pán Brahmā; akṛta — učinil; budhaḥ — Budha; iti — tak; abhidhām — jméno; nṛpa — ó králi Parīkṣite; buddhyā — podle inteligence; gambhīrayā — hluboké; yena — díky němuž; putreṇa — díky tomuto synovi; āpa — dostal; uḍurāṭ — bůh Měsíce; mudam — radost.

Překlad

Ó Mahārāji Parīkṣite, když Pán Brahmā viděl, že dítě je vysoce inteligentní, dal mu jméno Budha. Bůh Měsíce, vládce hvězd, měl z tohoto syna nesmírnou radost.

Sloka 15-16

तत: पुरूरवा जज्ञे इलायां य उदाहृत: ।
तस्य रूपगुणौदार्यशीलद्रविणविक्रमान् ॥ १५ ॥
श्रुत्वोर्वशीन्द्रभवने गीयमानान् सुरर्षिणा ।
तदन्तिकमुपेयाय देवी स्मरशरार्दिता ॥ १६ ॥

tataḥ purūravā jajñe
ilāyāṁ ya udāhṛtaḥ
tasya rūpa-guṇaudārya-
śīla-draviṇa-vikramān

śrutvorvaśīndra-bhavane
gīyamānān surarṣiṇā
tad-antikam upeyāya
devī smara-śarārditā

Synonyma

tataḥ — jemu (Budhovi); purūravāḥ — syn jménem Purūravā; jajñe — narodil se; ilāyām — v lůně Ily; yaḥ — ten, o němž; udāhṛtaḥ — již bylo pojednáno (na začátku devátého zpěvu); tasya — jeho (Purūravy); rūpa — krása; guṇa — vlastnosti; audārya — velkodušnost; śīla — chování; draviṇa — bohatství; vikramān — síla; śrutvā — když slyšela; urvaśī — nebeská žena jménem Urvaśī; indra-bhavane — na dvoře krále Indry; gīyamānān — když byly popisovány; sura-ṛṣiṇā — Nāradou; tat-antikam — k němu; upeyāya — přišla; devī — Urvaśī; smara-śara — šípy Amora; arditā — zasažena.

Překlad

Budhovi potom Ilā porodila syna jménem Purūravā, o němž byla již zmínka na začátku devátého zpěvu. Když Nārada vyprávěl na dvoře Pána Indry o jeho kráse, vlastnostech, velkodušnosti, chování, bohatství a síle, upoutalo to nebeskou ženu Urvaśī. Zasažená Amorovým šípem se tedy vydala za ním.

Sloka 17-18

मित्रावरुणयो: शापादापन्ना नरलोकताम् ।
निशम्य पुरुषश्रेष्ठं कन्दर्पमिव रूपिणम् ।
धृतिं विष्टभ्य ललना उपतस्थे तदन्तिके ॥ १७ ॥
स तां विलोक्य नृपतिर्हर्षेणोत्फुल्ललोचन: ।
उवाच श्लक्ष्णया वाचा देवीं हृष्टतनूरुह: ॥ १८ ॥

mitrā-varuṇayoḥ śāpād
āpannā nara-lokatām
niśamya puruṣa-śreṣṭhaṁ
kandarpam iva rūpiṇam

dhṛtiṁ viṣṭabhya lalanā
upatasthe tad-antike
sa tāṁ vilokya nṛpatir
harṣeṇotphulla-locanaḥ
uvāca ślakṣṇayā vācā
devīṁ hṛṣṭa-tanūruhaḥ

Synonyma

mitrā-varuṇayoḥ — Mitry a Varuṇy; śāpāt — prokletím; āpannā — nabyla; nara-lokatām — rysů lidské bytosti; niśamya — když tedy spatřila; puruṣa-śreṣṭham — nejlepšího z mužů; kandarpam iva — jako Amor; rūpiṇam — krásného; dhṛtim — trpělivost, sebeovládání; viṣṭabhya — osvojující si; lalanā — ta žena; upatasthe — přistoupila; tat-antike — k němu; saḥ — on, Purūravā; tām — ji; vilokya — když spatřil; nṛpatiḥ — král; harṣeṇa — velkou radostí; utphulla-locanaḥ — jehož oči se rozzářily; uvāca — promluvil; ślakṣṇayā — uhlazenými, příjemnými; vācā — slovy; devīm — k polobohyni; hṛṣṭa-tanūruhaḥ — jemuž se radostí ježily chlupy na těle.

Překlad

Po prokletí Mitrou a Varuṇou nabyla nebeská žena Urvaśī rysů lidské bytosti. Když tedy uviděla Purūravu, nejlepšího z mužů, který byl krásný jako Amor, ovládla se a pak k němu přistoupila. Jakmile ji král Purūravā spatřil, oči se mu rozzářily extází radosti a zježily se mu chlupy na těle. Jemnými, laskavými slovy k ní pak promluvil.

Sloka 19

श्रीराजोवाच
स्वागतं ते वरारोहे आस्यतां करवाम किम् ।
संरमस्व मया साकं रतिर्नौ शाश्वती: समा: ॥ १९ ॥

śrī-rājovāca
svāgataṁ te varārohe
āsyatāṁ karavāma kim
saṁramasva mayā sākaṁ
ratir nau śāśvatīḥ samāḥ

Synonyma

śrī-rājā uvāca — král (Purūravā) řekl; svāgatam — vítej; te — ty; varārohe — ó nejkrásnější z žen; āsyatām — prosím, posaď se; karavāma kim — co pro tebe mohu udělat; saṁramasva — staň se mou společnicí; mayā sākam — se mnou; ratiḥ — milostný vztah; nau — mezi námi; śāśvatīḥ samāḥ — po mnoho let.

Překlad

Král Purūravā řekl: “Vítej, ó nejkrásnější z žen. Prosím, posaď se a řekni mi, co pro tebe mohu udělat. Můžeš si se mnou užívat, jak dlouho budeš chtít. Můžeme spolu šťastně trávit čas v milostném vztahu.”

Sloka 20

उर्वश्युवाच
कस्यास्त्वयि न सज्जेत मनो द‍ृष्टिश्च सुन्दर ।
यदङ्गान्तरमासाद्य च्यवते ह रिरंसया ॥ २० ॥

urvaśy uvāca
kasyās tvayi na sajjeta
mano dṛṣṭiś ca sundara
yad-aṅgāntaram āsādya
cyavate ha riraṁsayā

Synonyma

urvaśī uvāca — Urvaśī odpověděla; kasyāḥ — které ženy; tvayi — k tobě; na — ne; sajjeta — byly by přitahované; manaḥ — mysl; dṛṣṭiḥ ca — a zrak; sundara — ó úžasný muži; yat-aṅgāntaram — jehož hruď; āsādya — užívající si; cyavate — vzdá se; ha — jistě; riraṁsayā — za účelem sexuálního požitku.

Překlad

Urvaśī odpověděla: “Jsi tak úžasný-existuje snad žena, jejíž mysl a zrak bys nepřitahoval? Přijme-li některá útočiště na tvé hrudi, nemůže se ubránit a neužívat si s tebou pohlavního styku.”

Význam

Když hezký muž potká krásnou ženu a obejme ji, jak se mohou v těchto třech světech ubránit pohlavnímu styku? Śrīmad-Bhāgavatam (7.9.45) proto říká: yan maithunādi-gṛhamedhi-sukhaṁ hi tuccham.

Sloka 21

एतावुरणकौ राजन् न्यासौ रक्षस्व मानद ।
संरंस्ये भवता साकं श्लाघ्य: स्त्रीणां वर: स्मृत: ॥ २१ ॥

etāv uraṇakau rājan
nyāsau rakṣasva mānada
saṁraṁsye bhavatā sākaṁ
ślāghyaḥ strīṇāṁ varaḥ smṛtaḥ

Synonyma

etau — těmto dvěma; uraṇakau — beránkům; rājan — ó králi Purūravo; nyāsau — kteří poklesli; rakṣasva — poskytni prosím ochranu; māna-da — ó ty, který ctíš každého hosta; saṁraṁsye — budu si užívat milostného spojení; bhavatā sākam — ve tvé společnosti; ślāghyaḥ — v nadřazeném postavení; strīṇām — ženy; varaḥ — manžel; smṛtaḥ — je řečeno.

Překlad

“Můj milý králi Purūravo, prosím ochraňuj tyto dva beránky, kteří poklesli se mnou. I když patřím na nebeské planety a ty patříš na Zemi, budu si s tebou užívat milostného spojení. Nemám nic proti tomu vzít si tě za muže, neboť jsi mi v každém ohledu nadřazený.”

Význam

V Brahma-saṁhitě (5.40) je řečeno: yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi-koṭiṣv aśeṣa-vasudhādi-vibhūti-bhinnam. V tomto vesmíru existují různé planety a různá prostředí. Atmosféra nebeské planety, ze které sestoupila Urvaśī, když ji prokleli Mitra s Varuṇou, byla jiná než prostředí planety Země. Obyvatelé nebeských planet jsou oproti obyvatelům Země mnohem ušlechtilejší. Urvaśī však souhlasila, že se stane chotí Purūravy, přestože patřila ke vznešenější společnosti. Žena, která si najde muže se vznešenými vlastnostmi, ho může přijmout za manžela. A také pokud si muž najde ženu, která pochází z níže postavené rodiny, ale má dobré vlastnosti, si může tuto vynikající manželku vzít. To radí Śrī Cāṇakya Paṇḍita (strī-ratnaṁ duṣkulād api). Spojení muže a ženy je hodnotné, pokud se sobě vyrovnají svými vlastnostmi.

Sloka 22

घृतं मे वीर भक्ष्यं स्यान्नेक्षे त्वान्यत्र मैथुनात् ।
विवाससं तत् तथेति प्रतिपेदे महामना: ॥ २२ ॥

ghṛtaṁ me vīra bhakṣyaṁ syān
nekṣe tvānyatra maithunāt
vivāsasaṁ tat tatheti
pratipede mahāmanāḥ

Synonyma

ghṛtam — přečištěné máslo či nektar; me — moje; vīra — ó hrdino; bhakṣyam — potrava; syāt — bude; na — ne; īkṣe — uvidím; tvā — tebe; anyatra — kdykoliv jindy; maithunāt — mimo dobu pohlavního styku; vivāsasam — bez oděvu (nahého); tat — to; tathā iti — tak bude; pratipede — slíbil; mahāmanāḥ — král Purūravā.

Překlad

Urvaśī řekla: “Budu jíst jen pokrmy připravené v ghí (přečištěném másle) a kromě doby pohlavního styku tě nechci vidět nahého, můj milý hrdino.” Velkomyslný král Purūravā na tyto podmínky přistoupil.

Sloka 23

अहो रूपमहो भावो नरलोकविमोहनम् ।
को न सेवेत मनुजो देवीं त्वां स्वयमागताम् ॥ २३ ॥

aho rūpam aho bhāvo
nara-loka-vimohanam
ko na seveta manujo
devīṁ tvāṁ svayam āgatām

Synonyma

aho — úžasná; rūpam — krása; aho — úžasné; bhāvaḥ — pózy; nara-loka — v lidské společnosti nebo na planetě Zemi; vimohanam — tak přitažlivé; kaḥ — kdo; na — ne; seveta — přijal by; manujaḥ — z lidí; devīm — polobohyni; tvām — jako jsi ty; svayam āgatām — která sama přišla.

Překlad

Purūravā odpověděl: “Ó krasavice, tvá krása i tvá gesta jsou úžasné. Jsi přitažlivá pro všechny lidi na Zemi. Kdo by nechtěl sloužit takové bohyni, jako jsi ty, která sama od sebe přišla z nebeských planet?”

Význam

Ze slov Urvaśī je zřejmé, že úroveň života, stravování, chování a řeči na nebeských planetách je jiná než zde na Zemi. Obyvatelé nebeských planet nejedí tak odporné věci, jako je maso a vejce; jedí jen to, co je připraveno v přečištěném másle. Nechtějí se také dívat na nahé muže či ženy; výjimkou je pouze doba pohlavního styku. Žít nahý nebo téměř nahý je necivilizované, ale na této planetě se nyní stává módou chodit polonahý a lidé, jako jsou hippies, někdy žijí úplně nazí. Existuje dokonce mnoho klubů a společností zasvěcených tomuto účelu. Na nebeských planetách však není toto chování přípustné. Nejen, že obyvatelé nebeských planet vynikají krásou-jak barvou pleti, tak tělesnými rysy-ale navíc se vyznačují vytříbeným chováním a dlouhým životem a jedí prvotřídní jídla v kvalitě dobra. To jsou některé rozdíly mezi obyvateli nebeských planet a planety Země.

Sloka 24

तया स पुरुषश्रेष्ठो रमयन्त्या यथार्हत: ।
रेमे सुरविहारेषु कामं चैत्ररथादिषु ॥ २४ ॥

tayā sa puruṣa-śreṣṭho
ramayantyā yathārhataḥ
reme sura-vihāreṣu
kāmaṁ caitrarathādiṣu

Synonyma

tayā — s ní; saḥ — on; puruṣa-śreṣṭhaḥ — nejlepší z lidských bytostí (Purūravā); ramayantyā — užívající si; yathā-arhataḥ — jak jen bylo možné; reme — užíval si; sura-vihāreṣu — na místech podobných nebeským parkům; kāmam — podle své touhy; caitraratha-ādiṣu — v nejlepších zahradách, jako je například Caitraratha.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Purūravā, nejlepší z lidských bytostí, si začal neomezeně užívat společnosti Urvaśī, jež se s ním oddávala sexu na mnoha nebeských místech, jako jsou například zahrady Caitraratha a Nandana-kānana, kde si užívají polobozi.

Sloka 25

रममाणस्तया देव्या पद्मकिञ्जल्कगन्धया ।
तन्मुखामोदमुषितो मुमुदेऽहर्गणान् बहून् ॥ २५ ॥

ramamāṇas tayā devyā
padma-kiñjalka-gandhayā
tan-mukhāmoda-muṣito
mumude ’har-gaṇān bahūn

Synonyma

ramamāṇaḥ — oddávající se pohlavnímu styku; tayā — s ní; devyā — nebeskou bohyní; padma — lotosu; kiñjalka — jako šafrán; gandhayā — jejíž vůně; tat-mukha — její půvabná tvář; āmoda — vůní; muṣitaḥ — čím dál vzrušenější; mumude — vychutnával život; ahaḥ-gaṇān — den za dnem; bahūn — mnoho.

Překlad

Urvaśino tělo vonělo jako šafránový pyl lotosu. Purūravu vzrušovala vůně její tváře i těla, a po mnoho dní se tak s nesmírným potěšením radoval z její společnosti.

Sloka 26

अपश्यन्नुर्वशीमिन्द्रो गन्धर्वान् समचोदयत् ।
उर्वशीरहितं मह्यमास्थानं नातिशोभते ॥ २६ ॥

apaśyann urvaśīm indro
gandharvān samacodayat
urvaśī-rahitaṁ mahyam
āsthānaṁ nātiśobhate

Synonyma

apaśyan — když neviděl; urvaśīm — Urvaśī; indraḥ — král nebeských planet; gandharvān — Gandharvům; samacodayat — nařídil; urvaśī-rahitam — bez Urvaśī; mahyam — moje; āsthānam — sídlo; na — ne; atiśobhate — vypadá pěkně.

Překlad

Když Pán Indra, král nebes, neviděl Urvaśī mezi svými dvořany, řekl: “Bez Urvaśī můj dvůr pozbyl své krásy.” Proto požádal Gandharvy, aby ji přivedli zpátky na jeho nebeskou planetu.

Sloka 27

ते उपेत्य महारात्रे तमसि प्रत्युपस्थिते ।
उर्वश्या उरणौ जह्रुर्न्यस्तौ राजनि जायया ॥ २७ ॥

te upetya mahā-rātre
tamasi pratyupasthite
urvaśyā uraṇau jahrur
nyastau rājani jāyayā

Synonyma

te — oni, Gandharvové; upetya — poté, co tam přišli; mahā-rātre — uprostřed noci; tamasi — když tma; pratyupasthite — nastala; urvaśyā — Urvaśī; uraṇau — dva beránky; jahruḥ — ukradli; nyastau — svěřené; rājani — králi; jāyayā — jeho manželkou Urvaśī.

Překlad

Gandharvové tedy přišli na Zem a o půlnoci, když byla všude tma, se objevili v Purūravově domu a ukradli dva beránky, které králi jeho žena Urvaśī svěřila do péče.

Význam

“Střed noci” znamená půlnoc. Slovo mahā-niśā vysvětluje tato smṛti-mantra: mahā-niśā dve ghaṭike rātrer madhyama-yāmayoḥ-“Dvanáct hodin o půlnoci se nazývá střed noci.”

Sloka 28

निशम्याक्रन्दितं देवी पुत्रयोर्नीयमानयो: ।
हतास्म्यहं कुनाथेन नपुंसा वीरमानिना ॥ २८ ॥

niśamyākranditaṁ devī
putrayor nīyamānayoḥ
hatāsmy ahaṁ kunāthena
napuṁsā vīra-māninā

Synonyma

niśamya — když slyšela; ākranditam — nářek (jelikož byli unášeni); devī — Urvaśī; putrayoḥ — oněch dvou beránků, které opatrovala jako své syny; nīyamānayoḥ — když byli odnášeni; hatā — zabita; asmi — jsem; aham — já; ku-nāthena — pod ochranou špatného manžela; na-puṁsā — eunucha; vīra-māninā — přestože se považuje za hrdinu.

Překlad

Urvaśī se k těm dvěma beránkům chovala jako k vlastním synům. Když tedy začali naříkat, jelikož je Gandharvové odnášeli, Urvaśī je zaslechla a obořila se na svého muže: “Teď mě zabíjejí pod ochranou neschopného manžela, který je zbabělec a eunuch, i když se považuje za velkého hrdinu.”

Sloka 29

यद्विश्रम्भादहं नष्टा हृतापत्या च दस्युभि: ।
य: शेते निशि सन्त्रस्तो यथा नारी दिवा पुमान् ॥ २९ ॥

yad-viśrambhād ahaṁ naṣṭā
hṛtāpatyā ca dasyubhiḥ
yaḥ śete niśi santrasto
yathā nārī divā pumān

Synonyma

yat-viśrambhāt — protože jsem na něho spoléhala; aham — já (jsem); naṣṭā — ztracená; hṛta-apatyā — připravena o své dva syny, beránky; ca — také; dasyubhiḥ — pleniteli; yaḥ — ten, kdo (můj takzvaný manžel); śete — leží; niśi — v noci; santrastaḥ — obávající se; yathā — jako; nārī — žena; divā — ve dne; pumān — muž.

Překlad

“Protože jsem na něho spoléhala, lupiči mě připravili o mé dva syny, beránky, a proto jsem nyní ztracena. Můj manžel v noci leží a bojí se jako žena, i když ve dne vypadá jako muž.”

Sloka 30

इति वाक्सायकैर्बिद्ध: प्रतोत्त्रैरिव कुञ्जर: ।
निशि निस्त्रिंशमादाय विवस्त्रोऽभ्यद्रवद् रुषा ॥ ३० ॥

iti vāk-sāyakair biddhaḥ
pratottrair iva kuñjaraḥ
niśi nistriṁśam ādāya
vivastro ’bhyadravad ruṣā

Synonyma

iti — takto; vāk-sāyakaiḥ — šípy v podobě silných slov; biddhaḥ — zasažen; pratottraiḥ — bodci; iva — jako; kuñjaraḥ — slon; niśi — v noci; nistriṁśam — meč; ādāya — beroucí do ruky; vivastraḥ — nahý; abhyadravat — vyběhl ven; ruṣā — s hněvem.

Překlad

Purūravu zasáhla ostrá slova Urvaśī, jako když poháněč bodne slona bodcem, a rozlítil se. Ani se neoblékl, vzal do ruky meč a nahý vyběhl do noci pronásledovat Gandharvy, kteří beránky ukradli.

Sloka 31

ते विसृज्योरणौ तत्र व्यद्योतन्त स्म विद्युत: ।
आदाय मेषावायान्तं नग्नमैक्षत सा पतिम् ॥ ३१ ॥

te visṛjyoraṇau tatra
vyadyotanta sma vidyutaḥ
ādāya meṣāv āyāntaṁ
nagnam aikṣata sā patim

Synonyma

te — oni, Gandharvové; visṛjya — poté, co pustili; uraṇau — oba beránky; tatra — na místě; vyadyotanta sma — osvětlili; vidyutaḥ — zářící jako blesk; ādāya — beroucí do ruky; meṣau — oba beránky; āyāntam — vracející se; nagnam — nahého; aikṣata — viděla; sā — Urvaśī; patim — svého manžela.

Překlad

Když Gandharvové oba beránky pustili, zazářili jasně jako blesk a osvítili tak Purūravův dům. Urvaśī viděla svého manžela vracet se s beránky v náručí, ale byl nahý, a proto zmizela.

Sloka 32

ऐलोऽपि शयने जायामपश्यन् विमना इव ।
तच्चित्तो विह्वल: शोचन् बभ्रामोन्मत्तवन्महीम् ॥ ३२ ॥

ailo ’pi śayane jāyām
apaśyan vimanā iva
tac-citto vihvalaḥ śocan
babhrāmonmattavan mahīm

Synonyma

ailaḥ — Purūravā; api — rovněž; śayane — v posteli; jāyām — svou manželku; apaśyan — nevidící; vimanāḥ — sklíčený; iva — tak; tat-cittaḥ — jelikož k ní byl příliš připoután; vihvalaḥ — s rozrušenou myslí; śocan — naříkající; babhrāma — bloudil; unmatta-vat — jako šílenec; mahīm — po Zemi.

Překlad

Když Purūravā viděl, že Urvaśī již neleží v jeho posteli, hluboce ho to zasáhlo. Nesmírně na ní lpěl, a proto byl smutkem celý bez sebe. S nářkem pak bloudil po Zemi jako šílenec.

Sloka 33

स तां वीक्ष्य कुरुक्षेत्रे सरस्वत्यां च तत्सखी: ।
पञ्च प्रहृष्टवदन: प्राह सूक्तं पुरूरवा: ॥ ३३ ॥

sa tāṁ vīkṣya kurukṣetre
sarasvatyāṁ ca tat-sakhīḥ
pañca prahṛṣṭa-vadanaḥ
prāha sūktaṁ purūravāḥ

Synonyma

saḥ — on, Purūravā; tām — Urvaśī; vīkṣya — spatřil; kurukṣetre — na místě zvaném Kurukṣetra; sarasvatyām — na břehu Sarasvatī; ca — rovněž; tat-sakhīḥ — jejích společnic; pañca — pět; prahṛṣṭa-vadanaḥ — velice šťastný a s úsměvem na tváři; prāha — pronesl; sūktam — sladká slova; purūravāḥ — král Purūravā.

Překlad

Jednou při svém putování po celém světě uviděl Purūravā Urvaśī v doprovodu pěti společnic na břehu řeky Sarasvatī na Kurukṣetře. S radostí ve tváři k ní promluvil sladkými slovy.

Sloka 34

अहो जाये तिष्ठ तिष्ठ घोरे न त्यक्तुमर्हसि ।
मां त्वमद्याप्यनिर्वृत्य वचांसि कृणवावहै ॥ ३४ ॥

aho jāye tiṣṭha tiṣṭha
ghore na tyaktum arhasi
māṁ tvam adyāpy anirvṛtya
vacāṁsi kṛṇavāvahai

Synonyma

aho — buď zdráva; jāye — má milá ženo; tiṣṭha tiṣṭha — prosím zůstaň, zůstaň; ghore — ó ty, která jsi tak krutá; na — ne; tyaktum — nechávat; arhasi — měla bys; mām — mě; tvam — ty; adya api — dosud; anirvṛtya — i když ses ode mě nedočkala žádného štěstí; vacāṁsi — několik slov; kṛṇavāvahai — promluvme si na chvíli.

Překlad

“Má milá ženo, která jsi tak krutá, zůstaň, prosím, zůstaň. Vím, že se mi dosud nepodařilo tě učinit šťastnou, ale kvůli tomu bys mě neměla opouštět. Takové chování se k tobě nehodí. I kdyby ses již rozhodla mě opustit, alespoň si na chvíli promluvme.”

Sloka 35

सुदेहोऽयं पतत्यत्र देवि दूरं हृतस्त्वया ।
खादन्त्येनं वृका गृध्रास्त्वत्प्रसादस्य नास्पदम् ॥ ३५ ॥

sudeho ’yaṁ pataty atra
devi dūraṁ hṛtas tvayā
khādanty enaṁ vṛkā gṛdhrās
tvat-prasādasya nāspadam

Synonyma

su-dehaḥ — překrásné tělo; ayam — toto; patati — nyní padne; atra — na místě; devi — ó Urvaśī; dūram — daleko od domova; hṛtaḥ — vzaté; tvayā — tebou; khādanti — sežerou; enam — toto (tělo); vṛkāḥ — lišky; gṛdhrāḥ — supi; tvat — tvé; prasādasya — milosti; na — ne; āspadam — hodné.

Překlad

“Ó bohyně, teď, když jsi mě odmítla, mé krásné tělo tady padne, a jelikož ti nedokáže skýtat potěšení, sežerou ho lišky a supi.”

Sloka 36

उर्वश्युवाच
मा मृथा: पुरुषोऽसि त्वं मा स्म त्वाद्युर्वृका इमे ।
क्‍वापि सख्यं न वै स्त्रीणां वृकाणां हृदयं यथा ॥ ३६ ॥

urvaśy uvāca
mā mṛthāḥ puruṣo ’si tvaṁ
mā sma tvādyur vṛkā ime
kvāpi sakhyaṁ na vai strīṇāṁ
vṛkāṇāṁ hṛdayaṁ yathā

Synonyma

urvaśī uvāca — Urvaśī řekla; mā — ne; mṛthāḥ — vzdávej se života; puruṣaḥ — muž; asi — jsi; tvam — ty; mā sma — nedopusť to; tvā — tebe; adyuḥ — mohou sežrat; vṛkāḥ — lišky; ime — tyto smysly (nebuď pod kontrolou svých smyslů); kva api — kdekoliv; sakhyam — přátelství; na — ne; vai — jistě; strīṇām — žen; vṛkāṇām — lišek; hṛdayam — srdce; yathā — jako.

Překlad

Urvaśī řekla: “Jsi muž, můj milý králi, jsi hrdina. Neunáhluj se a nevzdávej se života. Buď rozumný a nedovol smyslům, aby tě přemohly jako lišky. Nenech se jimi sežrat. Tím chci říci, že bys neměl svým smyslům podléhat. Místo toho by sis měl uvědomit, že srdce ženy se podobá liščímu. Navazovat přátelství se ženami se nevyplácí.”

Význam

Cāṇakya Paṇḍita kdysi radil: viśvāso naiva kartavyaḥ strīṣu rāja-kuleṣu ca-“Nikdy nevěř ženě a politikovi.” Každý, kdo nedosáhl duchovního vědomí, je podmíněný a pokleslý, o ženách, které jsou ještě méně inteligentní než muži, ani nemluvě. Ženy jsou přirovnávány k śūdrům a vaiśyům (striyo vaiśyās tathā śūdrāḥ). Na duchovní úrovni, kdy živá bytost dosáhla vědomí Kṛṣṇy, jsou si všichni rovni-muž, žena, śūdra či kdokoliv jiný. Jinak ale platí to, co řekla Urvaśī (která byla sama ženou, a proto znala ženskou povahu): srdce ženy se podobá srdci lstivé lišky. Pokud muž nedokáže ovládat své smysly, jistě těmto prohnaným liškám padne za oběť. Pokud však smysly ovládá, obětí žen a podobných prohnaných lišek se nestane. Cāṇakya Paṇḍita rovněž radil, že ten, kdo má manželku podobnou vychytralé lišce, musí ihned zanechat života hospodáře a odejít do lesa.

mātā yasya gṛhe nāsti
bhāryā cāpriya-vādinī
araṇyaṁ tena gantavyaṁ
yathāraṇyaṁ tathā gṛham

(Cāṇakya-śloka 57)

Kṛṣṇy si vědomí gṛhasthové si musejí dávat veliký pozor na ženy, které se podobají lstivým liškám. Pokud je manželka doma poslušná a následuje svého manžela v rozvíjení vědomí Kṛṣṇy, je domácnost vítaná. Jinak by se měl muž domova vzdát a odejít do lesa.

hitvātma-pātaṁ gṛham andha-kūpaṁ
vanaṁ gato yad dharim āśrayeta

(Bhāg. 7.5.5)

Je třeba odejít do lesa a přijmout útočiště u lotosových nohou Hariho, Nejvyšší Osobnosti Božství.

Sloka 37

स्त्रियो ह्यकरुणा: क्रूरा दुर्मर्षा: प्रियसाहसा: ।
घ्नन्त्यल्पार्थेऽपि विश्रब्धं पतिं भ्रातरमप्युत ॥ ३७ ॥

striyo hy akaruṇāḥ krūrā
durmarṣāḥ priya-sāhasāḥ
ghnanty alpārthe ’pi viśrabdhaṁ
patiṁ bhrātaram apy uta

Synonyma

striyaḥ — ženy; hi — jistě; akaruṇāḥ — nemilosrdné; krūrāḥ — úskočné; durmarṣāḥ — nesnášenlivé; priya-sāhasāḥ — pro své vlastní potěšení jsou všeho schopné; ghnanti — zabijí; alpa-arthe — z malicherného důvodu; api — skutečně; viśrabdham — věrného; patim — manžela; bhrātaram — bratra; api — také; uta — říká se.

Překlad

“Ženy všeobecně jsou nemilosrdné a úskočné. Nesnesou sebemenší urážku. Pro vlastní potěšení jsou schopny spáchat jakýkoliv bezbožný čin, a proto se nebojí ani vraždy věrného manžela či bratra.”

Význam

Král Purūravā k Urvaśī velice přilnul. Ona ho ale přes všechnu jeho věrnost opustila. Vzhledem k tomu, že tak promarňoval vzácně nabytou příležitost lidského života, nyní mu otevřeně popsala ženskou povahu. Kvůli své povaze je žena schopna odpovědět na nepatrnou urážku od svého manžela nejen tím, že ho opustí, ale může ho dokonce i zabít. A to nejen manžela, ale i svého bratra. Taková je povaha žen. V hmotném světě se proto ženy musí učit počestnosti a věrnosti svým manželům. Jen pak může ve společnosti zavládnout mír a blahobyt.

Sloka 38

विधायालीकविश्रम्भमज्ञेषु त्यक्तसौहृदा: ।
नवं नवमभीप्सन्त्य: पुंश्चल्य: स्वैरवृत्तय: ॥ ३८ ॥

vidhāyālīka-viśrambham
ajñeṣu tyakta-sauhṛdāḥ
navaṁ navam abhīpsantyaḥ
puṁścalyaḥ svaira-vṛttayaḥ

Synonyma

vidhāya — ustanovením; alīka — falešné; viśrambham — věrnosti; ajñeṣu — hlupákům; tyakta-sauhṛdāḥ — které opustily své dobrodince; navam — nové; navam — nové; abhīpsantyaḥ — toužící; puṁścalyaḥ — ženy snadno svedené jinými muži; svaira — nezávisle; vṛttayaḥ — profesionální.

Překlad

“Ženy se nechají snadno muži svést. Zneuctěné pak ukončí přátelství s mužem, který je jejich dobrodincem, a navazují falešná přátelství s hlupáky. Hledají si stále nové a nové přátele, jednoho za druhým.”

Význam

Jelikož je ženy snadné svést, Manu-saṁhitā nařizuje neposkytovat jim svobodu. Ženu musí stále někdo chránit-buď otec, manžel, nebo dospělý syn. Pokud se ženám dovolí se volně stýkat s muži, jako kdyby jim byly rovné-na což si v současné době činí nárok-nedokáží si zachovat svou počestnost. Jak Urvaśī sama popsala, pro ženu je přirozené s někým navázat falešné přátelství a pak si hledat nové společníky, jednoho za druhým, i když to znamená opustit opravdového dobrodince.

Sloka 39

संवत्सरान्ते हि भवानेकरात्रं मयेश्वर: ।
रंस्यत्यपत्यानि च ते भविष्यन्त्यपराणि भो: ॥ ३९ ॥

saṁvatsarānte hi bhavān
eka-rātraṁ mayeśvaraḥ
raṁsyaty apatyāni ca te
bhaviṣyanty aparāṇi bhoḥ

Synonyma

saṁvatsara-ante — na konci každého roku; hi — jistě; bhavān — ty; eka- rātram — pouze jednu noc; mayā — se mnou; īśvaraḥ — můj manžel; raṁsyati — budeš si užívat pohlavního styku; apatyāni — děti; ca — také; te — tvoje; bhaviṣyanti — budou se rodit; aparāṇi — další, jedno za druhým; bhoḥ — můj milý králi.

Překlad

“Ó můj milý králi, budeš si se mnou moci užívat jako můj manžel pouze jednu noc na konci každého roku. Tak se ti budou postupně rodit další děti.”

Význam

Přestože Urvaśī popsala povahu ženy jako nepříznivou, Mahārāja Purūravā k ní byl velice připoutaný, a proto mu chtěla udělat nějaký ústupek. Svolila tedy, že bude jeho manželkou jednu noc na konci každého roku.

Sloka 40

अन्तर्वत्नीमुपालक्ष्य देवीं स प्रययौ पुरीम् ।
पुनस्तत्र गतोऽब्दान्ते उर्वशीं वीरमातरम् ॥ ४० ॥

antarvatnīm upālakṣya
devīṁ sa prayayau purīm
punas tatra gato ’bdānte
urvaśīṁ vīra-mātaram

Synonyma

antarvatnīm — těhotná; upālakṣya — když věděl; devīm — Urvaśī; saḥ — on, král Purūravā; prayayau — vrátil se; purīm — do svého paláce; punaḥ — znovu; tatra — na totéž místo; gataḥ — vydal se; abda-ante — na konci roku; urvaśīm — Urvaśī; vīra-mātaram — matka jednoho kṣatriyského syna.

Překlad

Purūravā se pak s vědomím, že je Urvaśī těhotná, vrátil do svého paláce. Na konci roku se s ní na Kurukṣetře znovu setkal, a tehdy již byla matkou chrabrého syna.

Sloka 41

उपलभ्य मुदा युक्त: समुवास तया निशाम् ।
अथैनमुर्वशी प्राह कृपणं विरहातुरम् ॥ ४१ ॥

upalabhya mudā yuktaḥ
samuvāsa tayā niśām
athainam urvaśī prāha
kṛpaṇaṁ virahāturam

Synonyma

upalabhya — když se setkal; mudā — s velkou radostí; yuktaḥ — spojený; samuvāsa — užíval si s ní sexu; tayā — s ní; niśām — tu noc; atha — potom; enam — králi Purūravovi; urvaśī — žena jménem Urvaśī; prāha — řekla; kṛpaṇam — tomu, jehož srdce bylo plné žalu; viraha-āturam — soužený pomyšlením na odloučení.

Překlad

Král Purūravā byl bez sebe radostí, když Urvaśī na konci roku opět získal, a jednu noc si s ní užíval sexu. Potom ho však zaplavila lítost při pomyšlení na to, že se s ní bude muset rozloučit, a Urvaśī k němu proto promluvila.

Sloka 42

गन्धर्वानुपधावेमांस्तुभ्यं दास्यन्ति मामिति ।
तस्य संस्तुवतस्तुष्टा अग्निस्थालीं ददुर्नृप ।
उर्वशीं मन्यमानस्तां सोऽबुध्यत चरन् वने ॥ ४२ ॥

gandharvān upadhāvemāṁs
tubhyaṁ dāsyanti mām iti
tasya saṁstuvatas tuṣṭā
agni-sthālīṁ dadur nṛpa
urvaśīṁ manyamānas tāṁ
so ’budhyata caran vane

Synonyma

gandharvān — ke Gandharvům; upadhāva — jdi pro pomoc; imān — oni; tubhyam — tobě; dāsyanti — dají; mām iti — přesně jako jsem já, nebo přímo mě; tasya — jeho; saṁstuvataḥ — modlitbami; tuṣṭāḥ — uspokojeni; agni-sthālīm — dívku stvořenou z ohně; daduḥ — dali; nṛpa — ó králi; urvaśīm — Urvaśī; manya-mānaḥ — považující; tām — ji; saḥ — on (Purūravā); abudhyata — skutečně poznal; caran — při procházce; vane — v lese.

Překlad

Urvaśī pravila: “Můj milý králi, hledej pomoc u Gandharvů, neboť od nich mě můžeš dostat nazpátek.” Poslušen těchto slov král potěšil Gandharvy modlitbami, a jelikož s ním byli spokojeni, dali mu dívku Agnisthālī, která vypadala úplně stejně jako Urvaśī. Král ji považoval za Urvaśī a začal se s ní procházet po lese. Později však pochopil, že to není Urvaśī, ale Agnisthālī.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura poznamenává, že Purūravā byl posedlý chtíčem. Ihned poté, co získal dívku Agnisthālī, s ní chtěl mít pohlavní styk, ale během něho poznal, že se nejedná o Urvaśī, ale o Agnisthālī. To svědčí o tom, že každý muž připoutaný k určité ženě zná její individuální sexuální chování. Purūravā tedy během pohlavního styku poznal, že Agnisthālī nebyla Urvaśī.

Sloka 43

स्थालीं न्यस्य वने गत्वा गृहानाध्यायतो निशि ।
त्रेतायां सम्प्रवृत्तायां मनसि त्रय्यवर्तत ॥ ४३ ॥

sthālīṁ nyasya vane gatvā
gṛhān ādhyāyato niśi
tretāyāṁ sampravṛttāyāṁ
manasi trayy avartata

Synonyma

sthālīm — ženu Agnisthālī; nyasya — ihned opustil; vane — v lese; gatvā — když se vrátil; gṛhān — doma; ādhyāyataḥ — začal meditovat; niśi — celou noc; tretāyām — když věk Tretā; sampravṛttāyām — měl právě začít; manasi — v mysli; trayī — principy tří Véd; avartata — byly vyjeveny.

Překlad

Král Purūravā pak zanechal Agnisthālī v lese a vrátil se domů, kde celou noc meditoval o Urvaśī. Během jeho meditace začal věk Tretā, a proto se mu v srdci zjevily principy tří Véd, včetně způsobu konání yajñi pro dosažení cílů plodonosných činností.

Význam

Je řečeno: tretāyāṁ yajato makhaiḥ-v Tretā-yuze člověk získal výsledky obětí, které vykonal. Konkrétně prováděním viṣṇu-yajñi bylo možné dokonce dosáhnout lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství. Cílem yajñí je potěšit Nejvyšší Osobnost Božství. Během Purūravovy meditace o Urvaśī začala Tretā-yuga, a proto mu byly v srdci vyjeveny védské yajñi. Purūravā však byl materialista, který stál především o potěšení svých smyslů. Každá oběť zaměřená na dosažení smyslového požitku se nazývá karma-kāṇḍīya-yajña. Rozhodl se tedy provádět tyto oběti, aby ukojil svůj chtíč. Jinými slovy-karma-kāṇḍīya-yajñi jsou určeny pro požitkáře, ale skutečným cílem yajñi má být potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství. V Kali-yuze je pro potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství doporučena saṅkīrtana-yajña: yajñaiḥ saṅkīrtana-prāyair yajanti hi sumedhasaḥ. Pouze vysoce inteligentní lidé si zvolí saṅkīrtana-yajñu, aby naplnili všechny své touhy, hmotné i duchovní. Ti, kdo dychtí po smyslovém požitku, budou provádět karma-kāṇḍīya-yajñi.

Sloka 44-45

स्थालीस्थानं गतोऽश्वत्थं शमीगर्भं विलक्ष्य स: ।
तेन द्वे अरणी कृत्वा उर्वशीलोककाम्यया ॥ ४४ ॥
उर्वशीं मन्त्रतो ध्यायन्नधरारणिमुत्तराम् ।
आत्मानमुभयोर्मध्ये यत् तत् प्रजननं प्रभु: ॥ ४५ ॥

sthālī-sthānaṁ gato ’śvatthaṁ
śamī-garbhaṁ vilakṣya saḥ
tena dve araṇī kṛtvā
urvaśī-loka-kāmyayā

urvaśīṁ mantrato dhyāyann
adharāraṇim uttarām
ātmānam ubhayor madhye
yat tat prajananaṁ prabhuḥ

Synonyma

sthālī-sthānam — místo, kde byla zanechána Agnisthālī; gataḥ — šel tam; aśvattham — strom aśvattha; śamī-garbham — z lůna stromu śamī; vilakṣya — když viděl; saḥ — on, Purūravā; tena — z toho; dve — dva; araṇī — kusy dřeva potřebné k zapálení obětního ohně; kṛtvā — činící; urvaśī- loka-kāmyayā — toužící dostat se na planetu, kde byla Urvaśī; urvaśīm — Urvaśī; mantrataḥ — pronášející potřebnou mantru; dhyāyan — meditující o; adhara — dolní; araṇim — dřevo araṇi; uttarām — a horní; ātmānam — sebe; ubhayoḥ madhye — mezi oběma; yat tat — to, (o čem meditoval); prajananam — jako o synu; prabhuḥ — král.

Překlad

Král Purūravā šel poté, co mu byla v srdci zjevena metoda provádění plodonosné yajñi, na totéž místo, kde zanechal Agnisthālī. Tam uviděl, že z nitra stromu śamī vyrostl strom aśvattha. Vzal tedy z tohoto stromu kus dřeva a vytvořil z něho dvě dřívka araṇi. S touhou dostat se na planetu, kde žila Urvaśī, pronášel mantry a přitom meditoval o dolním araṇi jako o Urvaśī, o horním jako o sobě a o kusu dřeva uprostřed jako o svém synovi. Tak začal rozdělávat oheň.

Význam

Védský obětní oheň se nerozdělával obyčejnými zápalkami či podobnými prostředky, ale dvěma posvátnými kusy dřeva zvanými araṇi, které se vznítily třením o třetí dřevo. Tento oheň je pro konání yajñi nezbytný. Pokud je yajña úspěšná, splní se jejímu konateli to, po čem touží. Purūravā tedy využil obětní metody k uspokojení svých smyslných tužeb. V meditaci si představoval, že dolní araṇi je Urvaśī, horní je on sám a prostřední, že je jeho syn. Významná védská mantra, kterou v této souvislosti cituje Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, zní śamī-garbhād agniṁ mantha. Podobnou mantrou je urvaśyām urasi purūravāḥ. Purūravā si přál další a další děti z lůna Urvaśī. Jeho jediným přáním bylo mít s Urvaśī pohlavní styk, a tak získat syna. To znamená, že měl v srdci tolik chtíče, že ani když konal yajñu, nemyslel na vládce obětí, Yajñeśvaru, neboli Pána Viṣṇua, ale na Urvaśī.

Sloka 46

तस्य निर्मन्थनाज्जातो जातवेदा विभावसु: ।
त्रय्या स विद्यया राज्ञा पुत्रत्वे कल्पितस्त्रिवृत् ॥ ४६ ॥

tasya nirmanthanāj jāto
jāta-vedā vibhāvasuḥ
trayyā sa vidyayā rājñā
putratve kalpitas tri-vṛt

Synonyma

tasya — Purūravy; nirmanthanāt — ze vzájemného působení; jātaḥ — narodil se; jāta-vedāḥ — určený pro hmotný požitek podle védských zásad; vibhāvasuḥ — oheň; trayyā — dodržující védské zásady; saḥ — oheň; vidyayā — tímto procesem; rājñā — králem; putratve — narození syna; kalpitaḥ — událo se tak; tri-vṛt — tři písmena, a-u-m, spojená v oṁ..

Překlad

Když Purūravā třel araṇi, vyšlehly plameny. Pomocí tohoto ohně může člověk dosáhnout veškerého úspěchu po stránce hmotného požitku a být očištěn během zrození, zasvěcení i konání oběti, které jsou zahajovány pronášením spojených písmen a-u-m. Oheň byl tedy pokládán za syna krále Purūravy.

Význam

Podle védského pojetí může člověk získat syna prostřednictvím semene (śukra), pravého žáka prostřednictvím zasvěcení (sāvitra) a syna či žáka prostřednictvím obětního ohně (yajña). Když tedy Mahārāja Purūravā vytvořil oheň třením dřívek araṇi, tento oheň se stal jeho synem. Syna tedy lze získat ze semene, zasvěcením nebo yajñou. Védská mantra oṁkāra neboli praṇava, která se skládá z písmen a-u-m, bude účinná při použití u každé z těchto tří metod. Slova nirmanthanāj jātaḥ zde vyjadřují, že třením dřívek araṇi se narodil syn.

Sloka 47

तेनायजत यज्ञेशं भगवन्तमधोक्षजम् ।
उर्वशीलोकमन् विच्छन्सर्वदेवमयं हरिम् ॥ ४७ ॥

tenāyajata yajñeśaṁ
bhagavantam adhokṣajam
urvaśī-lokam anvicchan
sarva-devamayaṁ harim

Synonyma

tena — rozděláním takového ohně; ayajata — uctíval; yajña-īśam — pána či poživatele yajñi; bhagavantam — Nejvyšší Osobnost Božství; adhokṣajam — mimo dosah vnímání smyslů; urvaśī-lokam — na planetu, kde přebývala Urvaśī; anvicchan — ačkoliv si přál dospět; sarva-deva-mayam — původce všech polobohů; harim — Nejvyšší Osobnost Božství.

Překlad

S touhou dosáhnout planety, na níž sídlila Urvaśī, vykonal Purūravā prostřednictvím onoho ohně oběť, kterou uspokojil Nejvyšší Osobnost Božství, Hariho, který přijímá výsledky oběti. Tak uctíval Pána, jenž je mimo dosah smyslového vnímání a dává život všem polobohům.

Význam

V Bhagavad-gītě stojí: bhoktāraṁ yajña-tapasāṁ sarva-loka- maheśvaram-kterákoliv loka neboli planeta, na niž se chce živá bytost dostat, je ve vlastnictví Nejvyššího Pána, jemuž náleží požitek z oběti. Účelem yajñi je uspokojit Nejvyšší Osobnost Božství. Jak jsme již mnohokrát vysvětlili, v tomto věku je jedinou obětí schopnou potěšit Nejvyššího Pána ta, která spočívá ve zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Když je Pán spokojen, může se nám splnit jakákoliv touha, hmotná či duchovní. Bhagavad-gītā (3.14) rovněž říká: yajñād bhavati parjanyaḥ-díky obětem Pánu Viṣṇuovi může být dostatek dešťů. Pokud prší dostatečně, země je schopna rodit vše (sarva-kāma-dughā mahī). Dovede-li člověk půdu náležitě využít, může z ní získat vše potřebné k životu, jako je obilí, ovoce, květiny a zeleninu. Všechno hmotné bohatství pochází ze země, a proto je řečeno: sarva-kāma-dughā mahī (Bhāg. 1.10.4). Všeho je možné dosáhnout konáním yajñi. Přestože Purūravā toužil po něčem hmotném, yajñu konal proto, aby potěšil Nejvyšší Osobnost Božství. Pán je adhokṣaja, mimo dosah vnímání Purūravy i kohokoliv jiného. Konání yajñi je tedy nutné k naplnění tužeb živé bytosti. Yajñi lze provádět jedině tehdy, je-li společnost rozdělena podle varṇāśrama-dharmy na čtyři varṇy a čtyři āśramy. Bez tohoto předpokladu nemůže nikdo yajñi konat a bez konání yajñí nemohou nikdy žádné hmotné plány zajistit štěstí v lidské společnosti. Každého je tedy třeba přivést k provádění obětí. V současném věku Kali je doporučenou yajñou saṅkīrtana, individuální nebo kolektivní zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. To uspokojí všechny potřeby společnosti.

Sloka 48

एक एव पुरा वेद: प्रणव: सर्ववाङ्‌मय: ।
देवो नारायणो नान्य एकोऽग्निर्वर्ण एव च ॥ ४८ ॥

eka eva purā vedaḥ
praṇavaḥ sarva-vāṅmayaḥ
devo nārāyaṇo nānya
eko ’gnir varṇa eva ca

Synonyma

ekaḥ — pouze jedna; eva — vskutku; purā — dříve; vedaḥ — kniha transcendentálního poznání; praṇavaḥ — oṁkāra; sarva-vāk-mayaḥ — zahrnující všechny védské mantry; devaḥ — Pán, Bůh; nārāyaṇaḥ — pouze Nārāyaṇa (byl uctíván v Satya-yuze); na anyaḥ — nikdo jiný; ekaḥ agniḥ — pouze jeden druh ohně; varṇaḥ — stav života; eva ca — a jistě.

Překlad

V Satya-yuze, prvním věku, byly veškeré védské mantry zahrnuty v jediné, a tou byla praṇava, která je základem všech védských manter. Atharva Veda byla jediným zdrojem všeho védského poznání. Nejvyšší Osobnost Božství Nārāyaṇa byl jediným uctívaným Božstvem; uctívání polobohů se nedoporučovalo. Oheň byl jen jeden a jediný stav života ve společnosti se nazýval haṁsa.

Význam

V Satya-yuze nebyly čtyři Védy, ale jen jedna. Tato jedna Véda—Atharva Veda (nebo podle některých odborníků Yajur Veda)-byla později, před začátkem Kali-yugy, pro potřeby společnosti rozdělena do čtyř: Sāma, Yajur, Ṛg a Atharva. V Satya-yuze byla jedinou mantrou oṁkāra (oṁ tat sat). Totéž jméno oṁkāra je projeveno v mantře Hare Kṛṣṇa, Hare Kṛṣṇa, Kṛṣṇa Kṛṣṇa, Hare Hare / Hare Rāma, Hare Rāma, Rāma Rāma, Hare Hare. Nikdo nemůže pronášet oṁkāru a získat vytoužený výsledek, aniž by byl brāhmaṇou. V Kali-yuze je však téměř každý śūdrou, a proto není způsobilý praṇavu neboli oṁkāru pronášet. Z tohoto důvodu śāstry doporučují zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry. Oṁkāra je mantra, mahā- mantra, a Hare Kṛṣṇa je také mahā-mantra. Účelem pronášení oṁkāry je oslovit Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudevu (oṁ namo bhagavate vāsudevāya) a účel zpívání Hare Kṛṣṇa mantry je stejný. Hare: “Ó energie Pána!” Kṛṣṇa: “Ó Pane Kṛṣṇo!” Hare: “Ó energie Pána!” Rāma: “Ó Nejvyšší Pane, nejvyšší poživateli!” Jediným Pánem hodným uctívání je Hari, který je cílem Véd (vedaiś ca sarvair aham eva vedyaḥ). Uctíváním polobohů člověk uctívá různé části Pána, jako kdyby zaléval větve a výhonky stromu. Uctívat Nārāyaṇa, Nejvyššího Pána, jenž zahrnuje vše, je jako zalévat kořen stromu a tak dodávat vláhu kmeni, větvím, výhonkům, listům, a tak dále. V Satya-yuze lidé věděli, jak si zajistit životní potřeby pouhým uctíváním Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnosti Božství. Stejnému účelu lze v současném věku Kali posloužit zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry, jak doporučuje Bhāgavatam: kīrtanād eva kṛṣṇasya mukta-saṅgaḥ paraṁ vrajet. Samotným zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry se živá bytost vysvobodí z pout hmotné existence, a získá tak možnost vrátit se domů, zpátky k Bohu.

Sloka 49

पुरूरवस एवासीत् त्रयी त्रेतामुखे नृप ।
अग्निना प्रजया राजा लोकं गान्धर्वमेयिवान् ॥ ४९ ॥

purūravasa evāsīt
trayī tretā-mukhe nṛpa
agninā prajayā rājā
lokaṁ gāndharvam eyivān

Synonyma

purūravasaḥ — od krále Purūravy; eva — takto; āsīt — byly; trayī — védské principy karmy, jñāny a yogy; tretā-mukhe — na začátku Tretā-yugy; nṛpa — ó králi Parīkṣite; agninā — pouhým zapálením obětního ohně; prajayā — díky svému synovi; rājā — král Purūravā; lokam — na planetu; gāndharvam — Gandharvů; eyivān — dostal se.

Překlad

Ó Mahārāji Parīkṣite, král Purūravā, jenž pokládal obětní oheň za svého syna, takto na začátku Tretā-yugy zavedl druh oběti zvaný karma- kāṇḍa, a díky tomu mohl odejít na Gandharvaloku, jak si přál.

Význam

V Satya-yuze byl Pán Nārāyaṇa uctíván meditací (kṛte yad dhyāyato viṣṇum). Každý neustále meditoval o Pánu Viṣṇuovi či Nārāyaṇovi, a tak dosáhl veškerého úspěchu. V dalším věku, Tretā-yuze, začalo provádění obětí (tretāyāṁ yajato makhaiḥ). Proto je zde řečeno: trayī tretā-mukhe. Obětním obřadům se obvykle říká plodonosné činnosti. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura uvádí, že počínaje manvantarou Svāyambhuvy byly v Tretā-yuze obřadní plodonosné činnosti podobně zahájeny Mahārājem Priyavratou.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke čtrnácté kapitole devátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Urvaśī okouzluje krále Purūravu”.

KAPITOLA TŘINÁCTÁ KAPITOLA PATNÁCTÁ