ŚB 9.14.44-45
Dévanágarí
स्थालीस्थानं गतोऽश्वत्थं शमीगर्भं विलक्ष्य स: ।
तेन द्वे अरणी कृत्वा उर्वशीलोककाम्यया ॥ ४४ ॥
उर्वशीं मन्त्रतो ध्यायन्नधरारणिमुत्तराम् ।
आत्मानमुभयोर्मध्ये यत् तत् प्रजननं प्रभु: ॥ ४५ ॥
तेन द्वे अरणी कृत्वा उर्वशीलोककाम्यया ॥ ४४ ॥
उर्वशीं मन्त्रतो ध्यायन्नधरारणिमुत्तराम् ।
आत्मानमुभयोर्मध्ये यत् तत् प्रजननं प्रभु: ॥ ४५ ॥
Verš
sthālī-sthānaṁ gato ’śvatthaṁ
śamī-garbhaṁ vilakṣya saḥ
tena dve araṇī kṛtvā
urvaśī-loka-kāmyayā
śamī-garbhaṁ vilakṣya saḥ
tena dve araṇī kṛtvā
urvaśī-loka-kāmyayā
urvaśīṁ mantrato dhyāyann
adharāraṇim uttarām
ātmānam ubhayor madhye
yat tat prajananaṁ prabhuḥ
adharāraṇim uttarām
ātmānam ubhayor madhye
yat tat prajananaṁ prabhuḥ
Synonyma
sthālī-sthānam — místo, kde byla zanechána Agnisthālī; gataḥ — šel tam; aśvattham — strom aśvattha; śamī-garbham — z lůna stromu śamī; vilakṣya — když viděl; saḥ — on, Purūravā; tena — z toho; dve — dva; araṇī — kusy dřeva potřebné k zapálení obětního ohně; kṛtvā — činící; urvaśī- loka-kāmyayā — toužící dostat se na planetu, kde byla Urvaśī; urvaśīm — Urvaśī; mantrataḥ — pronášející potřebnou mantru; dhyāyan — meditující o; adhara — dolní; araṇim — dřevo araṇi; uttarām — a horní; ātmānam — sebe; ubhayoḥ madhye — mezi oběma; yat tat — to, (o čem meditoval); prajananam — jako o synu; prabhuḥ — král.
Překlad
Král Purūravā šel poté, co mu byla v srdci zjevena metoda provádění plodonosné yajñi, na totéž místo, kde zanechal Agnisthālī. Tam uviděl, že z nitra stromu śamī vyrostl strom aśvattha. Vzal tedy z tohoto stromu kus dřeva a vytvořil z něho dvě dřívka araṇi. S touhou dostat se na planetu, kde žila Urvaśī, pronášel mantry a přitom meditoval o dolním araṇi jako o Urvaśī, o horním jako o sobě a o kusu dřeva uprostřed jako o svém synovi. Tak začal rozdělávat oheň.
Význam
Védský obětní oheň se nerozdělával obyčejnými zápalkami či podobnými prostředky, ale dvěma posvátnými kusy dřeva zvanými araṇi, které se vznítily třením o třetí dřevo. Tento oheň je pro konání yajñi nezbytný. Pokud je yajña úspěšná, splní se jejímu konateli to, po čem touží. Purūravā tedy využil obětní metody k uspokojení svých smyslných tužeb. V meditaci si představoval, že dolní araṇi je Urvaśī, horní je on sám a prostřední, že je jeho syn. Významná védská mantra, kterou v této souvislosti cituje Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura, zní śamī-garbhād agniṁ mantha. Podobnou mantrou je urvaśyām urasi purūravāḥ. Purūravā si přál další a další děti z lůna Urvaśī. Jeho jediným přáním bylo mít s Urvaśī pohlavní styk, a tak získat syna. To znamená, že měl v srdci tolik chtíče, že ani když konal yajñu, nemyslel na vládce obětí, Yajñeśvaru, neboli Pána Viṣṇua, ale na Urvaśī.