ŚB 9.14.3
Dévanágarí
तस्य दृग्भ्योऽभवत् पुत्र: सोमोऽमृतमय: किल ।
विप्रौषध्युडुगणानां ब्रह्मणा कल्पित: पति: ॥ ३ ॥
विप्रौषध्युडुगणानां ब्रह्मणा कल्पित: पति: ॥ ३ ॥
Verš
tasya dṛgbhyo ’bhavat putraḥ
somo ’mṛtamayaḥ kila
viprauṣadhy-uḍu-gaṇānāṁ
brahmaṇā kalpitaḥ patiḥ
somo ’mṛtamayaḥ kila
viprauṣadhy-uḍu-gaṇānāṁ
brahmaṇā kalpitaḥ patiḥ
Synonyma
tasya — jeho, Atriho, syna Pána Brahmy; dṛgbhyaḥ — ze slz radosti tekoucích z očí; abhavat — narodil se; putraḥ — syn; somaḥ — bůh Měsíce; amṛta-mayaḥ — oplývající chladivými paprsky; kila — jistě; vipra — brāhmaṇů; oṣadhi — bylin; uḍu-gaṇānām — a svítících těles; brahmaṇā — Pánem Brahmou; kalpitaḥ — byl určen či jmenován; patiḥ — nejvyšší vládce.
Překlad
Z Atriho slz radosti se narodil syn jménem Soma, Měsíc, který oplýval chladivými paprsky. Pán Brahmā ho učinil vládcem brāhmaṇů, bylin a svítících těles.
Význam
Podle védských údajů se bůh Měsíce, Soma, narodil z mysli Nejvyšší Osobnosti Božství (candramā manaso jātaḥ). Zde však čteme, že se narodil z Atriho slz. To se zdá být v rozporu s údajem Véd, ale ve skutečnosti tomu tak není, protože tímto způsobem se Měsíc narodil v jiném věku. Když se v očích objeví slzy následkem radosti, mají chladivé účinky. Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura říká: dṛgbhya ānandāśrubhya ata evāmṛtamayaḥ-“Zde slovo dṛgbhyaḥ znamená ,ze slz radosti’. Proto je bůh Měsíce nazýván amṛta-mayaḥ, ,oplývající chladivými paprsky’.” Ve čtvrtém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu (4.1.15) nacházíme tento verš:
atreḥ patny anasūyā trīñ
jajñe suyaśasaḥ sutān
dattaṁ durvāsasaṁ somam
ātmeśa-brahma-sambhavān
jajñe suyaśasaḥ sutān
dattaṁ durvāsasaṁ somam
ātmeśa-brahma-sambhavān
Zde se uvádí, že Anasūyā, manželka mudrce Atriho, porodila tři syny—Somu, Durvāsu a Dattātreyu. Je řečeno, že při početí byla oplodněna Atriho slzami.