Skip to main content

KAPITOLA TŘINÁCTÁ

Dynastie Mahārāje Nimiho

Tato kapitola popisuje dynastii, v níž se narodil velký a učený král Janaka. Jde o rod Mahārāje Nimiho, jenž je pokládán za Ikṣvākuova syna.

Když začal Mahārāja Nimi pořádat velké oběti, jmenoval Vasiṣṭhu hlavním knězem, ale ten odmítl, neboť již přijal místo kněze na yajñi Pána Indry. Požádal Mahārāje Nimiho, aby počkal do skončení Indrovy oběti, ale Mahārāja Nimi nečekal. Myslel si: “Život je příliš krátký a není třeba čekat.” Určil tedy pro yajñu jiného kněze. Vasiṣṭha se na krále Nimiho velmi rozhněval a proklel ho slovy: “Ať tvé tělo ihned padne!” Mahārāje Nimiho toto prokletí také rozčililo a kletbu mu vrátil: “Ať se tvé tělo také zhroutí!” Následkem vzájemného prokletí tedy oba zemřeli. Vasiṣṭha se poté narodil znovu ze semene Mitry a Varuṇy, vzrušených Urvaśī.

Kněží provádějící oběť pro krále Nimiho uchovali jeho tělo ve vonných chemikáliích. Když yajña skončila, modlili se ke všem polobohům, kteří přišli do obětní arény, aby mohl žít, ale Mahārāja Nimi odmítl narodit se znovu v hmotném těle, protože se mu to protivilo. Velcí mudrci pak stloukali Nimiho tělo a z tohoto stloukání se narodil Janaka.

Synem Janaky byl Udāvasu a jeho syn se jmenoval Nandivardhana. Jeho synem byl Suketu a dále následovali tito potomci: Devarāta, Bṛhadratha, Mahāvīrya, Sudhṛti, Dhṛṣṭaketu, Haryaśva, Maru, Pratīpaka, Kṛtaratha, Devamīḍha, Viśruta, Mahādhṛti, Kṛtirāta, Mahāromā, Svarṇaromā, Hrasvaromā a Śīradhvaja. Ti všichni se zrodili v dynastii jeden po druhém. Śīradhvajovi se narodila matka Sītādevī. Synem Śīradhvaji byl Kuśadhvaja a jeho synem pak Dharmadhvaja. Synové Dharmadhvaji se jmenovali Kṛtadhvaja a Mitadhvaja. Synem Kṛtadhvaji byl Keśidhvaja a synem Mitadhvaji byl Khāṇḍikya. Keśidhvaja byl osvobozenou duší. Jeho syn se jmenoval Bhānumān a jeho potomky byli: Śatadyumna, Śuci, Sanadvāja, Ūrjaketu, Aja, Purujit, Ariṣṭanemi, Śrutāyu, Supārśvaka, Citraratha, Kṣemādhi, Samaratha, Satyaratha, Upaguru, Upagupta, Vasvananta, Yuyudha, Subhāṣaṇa, Śruta, Jaya, Vijaya, Ṛta, Śunaka, Vītahavya, Dhṛti, Bahulāśva, Kṛti a Mahāvaśī. Všichni tito synové byli velkými sebeovládnutými osobnostmi. Tím se seznam celé dynastie uzavírá.

Verš

śrī-śuka uvāca
nimir ikṣvāku-tanayo
vasiṣṭham avṛtartvijam
ārabhya satraṁ so ’py āha
śakreṇa prāg vṛto ’smi bhoḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; nimiḥ — král Nimi; ikṣvāku-tanayaḥ — syn Mahārāje Ikṣvākua; vasiṣṭham — velkého mudrce Vasiṣṭhu; avṛta — jmenoval; ṛtvijam — hlavním knězem oběti; ārabhya — začínající; satram — oběť; saḥ — on, Vasiṣṭha; api — také; āha — řekl; śakreṇa — Pánem Indrou; prāk — dříve; vṛtaḥ asmi — byl jsem jmenován; bhoḥ — ó Mahārāji Nimi.

Překlad

Śrīla Śukadeva Gosvāmī pravil: Mahārāja Nimi, syn Ikṣvākua, požádal po zahájení obětí velkého mudrce Vasiṣṭhu, aby se ujal místa hlavního kněze, ale Vasiṣṭha mu odpověděl: “Můj drahý Mahārāji Nimi, již jsem přijal totéž místo u oběti, kterou zahájil Pán Indra.”

Verš

taṁ nirvartyāgamiṣyāmi
tāvan māṁ pratipālaya
tūṣṇīm āsīd gṛha-patiḥ
so ’pīndrasyākaron makham

Synonyma

tam — tu oběť; nirvartya — až dokončím; āgamiṣyāmi — vrátím se; tāvat — do té doby; mām — mě (Vasiṣṭhu); pratipālaya — počkej na; tūṣṇīm — mlčící; āsīt — zůstal; gṛha-patiḥ — Mahārāja Nimi; saḥ — on, Vasiṣṭha; api — také; indrasya — Pána Indry; akarot — prováděl; makham — oběť.

Překlad

“Vrátím se, až dokončím yajñu pro Indru. Do té doby na mě prosím počkej.” Mahārāja Nimi mlčel a Vasiṣṭha začal provádět oběť pro Pána Indru.

Verš

nimiś calam idaṁ vidvān
satram ārabhatātmavān
ṛtvigbhir aparais tāvan
nāgamad yāvatā guruḥ

Synonyma

nimiḥ — Mahārāja Nimi; calam — nestálý, jenž může skončit každým okamžikem; idam — tento (život); vidvān — plně si vědom této skutečnosti; satram — oběť; ārabhata — zahájil; ātmavān — seberealizovaná osoba; ṛtvigbhiḥ — kněžími; aparaiḥ — jinými než Vasiṣṭha; tāvat — zatím; na — ne; āgamat — vracel se; yāvatā — tak dlouho; guruḥ — jeho duchovní mistr (Vasiṣṭha).

Překlad

Mahārāja Nimi byl seberealizovaná duše a uvědomoval si, že je tento život pomíjivý. Místo dlouhého čekání na Vasiṣṭhu proto začal provádět oběť za pomoci jiných kněží.

Význam

Cāṇakya Paṇḍita prohlásil: śarīraṁ kṣaṇa-vidhvāṁsi kalpānta- sthāyino guṇāḥ-“Život v hmotném světě může skončit každým okamžikem, ale pokud během něho člověk udělá něco hodnotného, jeho slavný čin se navždy zapíše do dějin.” A zde máme velkou osobnost, Mahārāje Nimiho, jemuž byla tato skutečnost známa. V lidském těle je třeba jednat tak, abychom se na konci vrátili domů, zpátky k Bohu. To je seberealizace.

Verš

śiṣya-vyatikramaṁ vīkṣya
taṁ nirvartyāgato guruḥ
aśapat patatād deho
nimeḥ paṇḍita-māninaḥ

Synonyma

śiṣya-vyatikramam — žákovo neuposlechnutí pokynů gurua; vīkṣya — viděl; tam — provádění Indrovy yajñi; nirvartya — po dokončení; āgataḥ — když se vrátil; guruḥ — Vasiṣṭha Muni; aśapat — proklel Mahārāje Nimiho; patatāt — nechť padne k zemi; dehaḥ — hmotné tělo; nimeḥ — Mahārāje Nimiho; paṇḍita-māninaḥ — který se považuje za tak učeného (že neposlouchá nařízení svého duchovního učitele).

Překlad

Po dokončení obětních obřadů pro krále Indru se duchovní mistr Vasiṣṭha vrátil a zjistil, že jeho žák, Mahārāja Nimi, neuposlechl jeho pokynů. Proklel ho proto následovně: “Nechť hmotné tělo Nimiho, který se považuje za tak učeného, ihned padne k zemi!”

Verš

nimiḥ pratidadau śāpaṁ
gurave ’dharma-vartine
tavāpi patatād deho
lobhād dharmam ajānataḥ

Synonyma

nimiḥ — Mahārāja Nimi; pratidadau śāpam — vrátil kletbu; gurave — svému duchovnímu učiteli Vasiṣṭhovi; adharma-vartine — který podlehl bezbožnosti (neboť proklel svého nevinného žáka); tava — tvoje; api — také; patatāt — nechť padne k zemi; dehaḥ — tělo; lobhāt — kvůli chamtivosti; dharmam — náboženské zásady; ajānataḥ — neznající.

Překlad

Mahārāja Nimi svému duchovnímu učiteli kletbu vrátil, neboť Vasiṣṭha ho proklel, i když neučinil nic špatného. Řekl mu: “Kvůli darům nebeského krále jsi ztratil veškerou inteligenci týkající se náboženského jednání. Proto tě proklínám: Tvé tělo ať také padne k zemi!”

Význam

Pro brāhmaṇu je náboženskou zásadou, že nemá být nikdy chamtivý. V tomto případě však Vasiṣṭha kvůli bohatší odměně od krále nebes odmítl žádost Mahārāje Nimiho na této planetě, a když Nimi vykonal oběť s jinými kněžími, Vasiṣṭha ho bezdůvodně proklel. Pokud se někdo nakazí nečistým jednáním, jeho síla-ať hmotná či duchovní-se zmenší. Přestože byl Vasiṣṭha duchovním učitelem Mahārāje Nimiho, kvůli své chamtivosti poklesl.

Verš

ity utsasarja svaṁ dehaṁ
nimir adhyātma-kovidaḥ
mitrā-varuṇayor jajñe
urvaśyāṁ prapitāmahaḥ

Synonyma

iti — tak; utsasarja — opustil; svam — své; deham — tělo; nimiḥ — Mahārāja Nimi; adhyātma-kovidaḥ — plně obeznámený s duchovním poznáním; mitrā-varuṇayoḥ — ze semene Mitry a Varuṇy (vypuštěného po spatření krásné Urvaśī); jajñe — narodil se; urvaśyām — prostřednictvím Urvaśī, kurtizány nebeského království; prapitāmahaḥ — Vasiṣṭha, jenž byl známý jako praotec.

Překlad

Když to Mahārāja Nimi, který byl velkým znalcem duchovní vědy, řekl, opustil tělo. Praotec Vasiṣṭha rovněž opustil tělo, ale narodil se znovu ze semene, jež vypustili Mitra a Varuṇa, když spatřili Urvaśī.

Význam

Mitra a Varuṇa jednou potkali Urvaśī, nejkrásnější kurtizánu nebeského království, a posedl je chtíč. Byli to velcí světci a snažili se ho ovládnout, ale nepodařilo se jim to a vypustili semeno. To bylo pečlivě uchováno ve džbánu a narodil se z něho Vasiṣṭha.

Verš

gandha-vastuṣu tad-dehaṁ
nidhāya muni-sattamāḥ
samāpte satra-yāge ca
devān ūcuḥ samāgatān

Synonyma

gandha-vastuṣu — ve vonných substancích; tat-deham — tělo Mahārāje Nimiho; nidhāya — když uchovali; muni-sattamāḥ — všichni velcí shromáždění mudrci; samāpte satra-yāge — na konci oběti známé pod jménem Satra; ca — také; devān — ke všem polobohům; ūcuḥ — vznesli žádost či promluvili; samāgatān — kteří se tam sešli.

Překlad

Během provádění yajñi bylo tělo, které po sobě zanechal Mahārāja Nimi, uchováno ve vonných látkách a na konci Satra-yāgy se velcí světci a brāhmaṇové obrátili na všechny shromážděné polobohy s následující žádostí.

Verš

rājño jīvatu deho ’yaṁ
prasannāḥ prabhavo yadi
tathety ukte nimiḥ prāha
mā bhūn me deha-bandhanam

Synonyma

rājñaḥ — krále; jīvatu — kéž je znovu oživeno; dehaḥ ayam — toto tělo (nyní naložené v balzámech); prasannāḥ — velmi potěšeni; prabhavaḥ — schopni tak učinit; yadi — pokud; tathā — nechť se tak stane; iti — takto; ukte — když bylo odpovězeno (polobohy); nimiḥ — Mahārāja Nimi; prāha — pravil; bhūt — nedělejte to; me — mé; deha-bandhanam — opětovné uvěznění v hmotném těle.

Překlad

“Jste-li s obětí spokojeni a je-li to ve vašich silách, přiveďte prosím Mahārāje Nimiho zpátky k životu v tomto těle.” Polobozi odpověděli na žádost mudrců kladně, ale Mahārāja Nimi řekl: “Neuvrhujte mě prosím znovu do vězení hmotného těla.”

Význam

Polobozi jsou v daleko vyšším postavení než lidské bytosti. Vznešení světci a mudrci byli sice mocní brāhmaṇové, ale o oživení těla Mahārāje Nimiho, které bylo uchováváno v různých vonných balzámech, požádali polobohy. Nikdo by si neměl myslet, že moc polobohů spočívá jen v holdování smyslovému požitku-projevují své schopnosti i tím, že dovedou přivést mrtvé tělo zpátky k životu. Ve védské literatuře najdeme mnoho podobných případů. Například v příběhu Sāvitrī a Satyavāna stojí, že Satyavān zemřel a již si ho odváděl Yamarāja, ale na žádost jeho manželky Sāvitrī se do jeho původního těla opět vrátil život. To je důležitá skutečnost týkající se moci polobohů.

Verš

yasya yogaṁ na vāñchanti
viyoga-bhaya-kātarāḥ
bhajanti caraṇāmbhojaṁ
munayo hari-medhasaḥ

Synonyma

yasya — s tělem; yogam — spojení; na — ne; vāñchanti — jñānī si přejí; viyoga-bhaya-kātarāḥ — obávající se opuštění těla; bhajanti — prokazují transcendentální láskyplnou službu; caraṇa-ambhojam — lotosovým nohám Pána; munayaḥ — velcí světci; hari-medhasaḥ — jejichž inteligence je vždy pohroužená v myšlenkách na Hariho, Nejvyšší Osobnost Božství.

Překlad

Mahārāja Nimi pokračoval: “Māyāvādīni se obvykle chtějí vyhnout přijetí dalšího hmotného těla, protože se bojí, že ho budou muset opustit. Oddaní, jejichž inteligence je vždy vytížena službou Pánu, se však nebojí, protože své tělo využívají k transcendentální láskyplné službě.”

Význam

Mahārāja Nimi nechtěl hmotné tělo, které by ho poutalo. Jelikož byl oddaný, chtěl tělo, ve kterém by mohl s oddaností sloužit Pánu. Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura zpívá:

janmāobi more icchā yadi tora
bhakta-gṛhe jani janma ha-u mora
kīṭa-janma ha-u yathā tuyā dāsa

“Můj Pane, pokud chceš, abych se znovu narodil a přijal hmotné tělo, prokaž mi prosím jednu laskavost-dovol mi narodit se v domě Tvého služebníka, Tvého oddaného. Nevadilo by mi, ani kdybych se tam narodil jako nepatrný tvor, jakým je například hmyz.” Śrī Caitanya Mahāprabhu také říkal:

na dhanaṁ na janaṁ na sundarīṁ
kavitāṁ vā jagadīśa kāmaye
mama janmani janmanīśvare
bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi

“Ó Pane vesmíru, netoužím po hmotném bohatství, materialistických stoupencích, krásné ženě nebo obřadních činnostech, jež popisují květnatá slova. Vše, co chci, život za životem, je ničím nemotivovaná oddaná služba Tobě.” (Śikṣāṣṭaka 4). Když Pán říkal “život za životem” (janmani janmani), nemyslel tím obyčejné životy, ale takové, v nichž lze vzpomínat na lotosové nohy Pána. Takové tělo je žádoucí. Oddaný neuvažuje jako yogīni a jñānī, kteří odmítají hmotné tělo a chtějí splynout s neosobní září Brahmanu. Tato představa se mu vůbec nelíbí. Naopak, přijme jakékoliv tělo, hmotné nebo duchovní, protože chce sloužit Pánu. To je skutečné osvobození.

Ten, kdo má silnou touhu sloužit Pánu, nemá důvod k úzkosti, ani když přijme hmotné tělo, neboť oddaný je osvobozenou duší i v hmotném těle. To potvrzuje Śrīla Rūpa Gosvāmī:

īhā yasya harer dāsye
karmaṇā manasā girā
nikhilāsv apy avasthāsu
jīvan-muktaḥ sa ucyate

“Člověk jednající s vědomím Kṛṣṇy (neboli sloužící Kṛṣṇovi) svým tělem, myslí, inteligencí a slovy je osvobozenou bytostí dokonce už v hmotném světě, i když se může věnovat mnoha takzvaně hmotným činnostem.” Touha sloužit Pánu činí osvobozeným kohokoliv a v jakékoliv situaci, ať v duchovním či hmotném těle. V duchovním těle se oddaný stane přímým společníkem Pána, ale i když se navenek zdá, že má hmotné tělo, je vždy osvobozený a vykonává tytéž povinnosti-službu Pánu-jako oddaný na Vaikuṇṭhaloce. Není v tom žádný rozdíl. Je řečeno: sādhur jīvo vā maro vā. Oddaný může žít nebo zemřít, ale jeho jediným zájmem je stále sloužit Pánu. Tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti. Když opustí tělo, stává se společníkem Pána a slouží Mu, ale totéž dělá již v hmotném těle v tomto hmotném světě.

Pro oddaného neexistuje bolest, radost ani hmotná dokonalost. Někdo může namítnout, že oddaný také trpí, když opouští své hmotné tělo v době smrti. V této souvislosti však lze uvést příklad, že kočka nosí v tlamě myši a také v ní nosí svá koťata. Myš i kotě jsou přenášeny ve stejné tlamě, ale jejich pocity jsou rozdílné. Když oddaný opouští tělo (tyaktvā deham), je připraven se vrátit domů, zpátky k Bohu. Jeho dojmy se tedy podstatně liší od zážitků toho, koho si odvádí Yamarāja, aby ho potrestal. Ten, jehož inteligence se stále soustředí na službu Pánu, se nebojí přijmout hmotné tělo, zatímco neoddaný, který se službě Pánu nevěnuje, má z přijetí nového těla nebo opuštění současného obrovský strach. Měli bychom se tedy řídit pokynem Caitanyi Mahāprabhua: mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi. Nezáleží na tom, zda máme hmotné či duchovní tělo; naším jediným cílem by mělo být sloužit Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

dehaṁ nāvarurutse ’haṁ
duḥkha-śoka-bhayāvaham
sarvatrāsya yato mṛtyur
matsyānām udake yathā

Synonyma

deham — hmotné tělo; na — ne; avarurutse — přeji si mít; aham — já; duḥkha-śoka-bhaya-āvaham — které je příčinou všeho neštěstí, bědování a strachu; sarvatra — vždy a všude v tomto vesmíru; asya — živých bytostí, jež přijaly hmotná těla; yataḥ — protože; mṛtyuḥ — smrt; matsyānām — ryb; udake — žijících ve vodě; yathā — jako.

Překlad

“Nechci vlastnit hmotné tělo, protože v celém vesmíru je zdrojem všeho neštěstí, bědování a strachu právě tak, jako je tomu i u ryby ve vodě, která žije v neustálé úzkosti vyvolané strachem ze smrti.”

Význam

Hmotnému tělu je souzeno zemřít, což platí ve vyšším i nižším planetárním systému. V nižším planetárním systému nebo nižších druzích se umírá dříve a na vyšších planetách nebo ve vyšších druzích lze žít velice dlouho, ale smrt je nevyhnutelná. Tento fakt je třeba pochopit. V lidském těle by měla živá bytost využít příležitosti skoncovat se zrozením, smrtí, stářím a nemocí tím, že podstoupí tapasyu. Cílem lidské civilizace je zastavit koloběh zrození a smrti, zvaný mṛtyu-saṁsāra-vartmani. To je možné jedině tehdy, když si je živá bytost vědoma Kṛṣṇy-když dosáhla služby lotosovým nohám Pána. Jinak musí hnít v tomto hmotném světě a přijímat hmotná těla podléhající zrození, smrti, stáří a nemoci.

Zde se uvádí příklad, že ačkoliv je voda pro rybu výborným místem, ryba se přesto nikdy nezbaví strachu ze smrti, protože velké ryby stále horlivě požírají ty malé. Phalgūni tatra mahatām-všechny živé bytosti jsou požírány většími. Tak funguje hmotná příroda.

ahastāni sahastānām
apadāni catuṣ-padām
phalgūni tatra mahatāṁ
jīvo jīvasya jīvanam

“Bezrucí jsou kořistí těch, kdo mají ruce, a beznozí kořistí těch, kteří mají čtyři nohy. Slabí jsou zdrojem potravy silných a obecně platí zákon, že jedna živá bytost je potravou druhé.” (Bhāg. 1.13.47). Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, stvořil hmotný svět tak, že jedna živá bytost je potravou druhé. Probíhá tedy boj o přežití, ale přestože mluvíme o přežití nejsilnějších, nikdo nemůže uniknout smrti, aniž by se stal oddaným Pána. Hariṁ vinā naiva mṛtiṁ taranti-nikdo nemůže uniknout z koloběhu zrození a smrti, nestane-li se oddaným. To je potvrzeno i v Bhagavad-gītě (9.3). Aprāpya māṁ nivartante mṛtyu-saṁsāra-vartmani. Ten, kdo nedosáhne útočiště u lotosových nohou Kṛṣṇy, musí opět putovat nahoru a dolů v koloběhu zrození a smrti.

Verš

devā ūcuḥ
videha uṣyatāṁ kāmaṁ
locaneṣu śarīriṇām
unmeṣaṇa-nimeṣābhyāṁ
lakṣito ’dhyātma-saṁsthitaḥ

Synonyma

devāḥ ūcuḥ — polobozi řekli; videhaḥ — bez hmotného těla; uṣyatām — žij; kāmam — jak si přeješ; locaneṣu — před zraky; śarīriṇām — těch, kteří mají hmotná těla; unmeṣaṇa-nimeṣābhyām — buď viditelný nebo neviditelný, jak chceš; lakṣitaḥ — viděný; adhyātma-saṁsthitaḥ — v duchovním těle.

Překlad

Polobozi řekli: “Nechť Mahārāja Nimi žije bez hmotného těla. Nechť žije v duchovním těle jako osobní společník Nejvyšší Osobnosti Božství a je pro obyčejné lidi v hmotných tělech viditelný či neviditelný, jak si bude přát.”

Význam

Polobozi chtěli, aby Mahārāja Nimi obživl, ale on nechtěl přijmout další hmotné tělo. Jelikož se na ně světci obrátili s naléhavou žádostí, dali mu za daných okolností požehnání, že bude moci žít ve svém duchovním těle. V představách obyčejných lidí obvykle existují dva druhy duchovních těl. Někdy se pojmem “duchovní tělo” rozumí tělo ducha. Bezbožný člověk, který zemře po životě plném hříšných činností, někdy bývá odsouzen k tomu, že nemůže dostat hrubohmotné tělo z pěti prvků, ale musí žít v jemnohmotném těle složeném z mysli, inteligence a ega. Jak je však vysvětleno v Bhagavad-gītě, oddaní mohou opustit hmotné a získat duchovní tělo, nedotčené hrubou ani jemnou hmotou (tyaktvā dehaṁ punar janma naiti mām eti so 'rjuna). Polobozi tedy dali králi Nimimu požehnání, že bude moci setrvávat v čistě duchovním těle, prostém všeho hrubohmotného i jemnohmotného znečištění.

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, může být viditelný nebo neviditelný podle své transcendentální touhy a podobně oddaný, který je jīvan-mukta, se může dle vlastního přání nechat vidět nebo ne. Bhagavad-gītā uvádí: nāhaṁ prakāśaḥ sarvasya yoga-māyā-samāvṛtaḥ-Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, se neukazuje každému—obyčejný člověk Ho nevidí. Ataḥ śrī-kṛṣṇa-nāmādi na bhaved grāhyam indriyaiḥ-Kṛṣṇu, Jeho jméno, slávu, vlastnosti a vše, co k Němu náleží, nelze poznat hmotným způsobem. Nikdo nemůže Kṛṣṇu vidět, není-li duchovně pokročilý (sevonmukhe hi jihvādau). Schopnost vidět Ho tedy zcela závisí na Kṛṣṇově milosti. Stejná výsada-být viditelný nebo neviditelný podle vlastního přání-byla udělena Mahārājovi Nimimu. Žil tak ve svém původním duchovním těle jako společník Nejvyšší Osobnosti Božství.

Verš

arājaka-bhayaṁ nṝṇāṁ
manyamānā maharṣayaḥ
dehaṁ mamanthuḥ sma nimeḥ
kumāraḥ samajāyata

Synonyma

arājaka-bhayam — kvůli strachu před nebezpečím bezvládí; nṝṇām — pro lidi; manyamānāḥ — zvažující situaci; mahā-ṛṣayaḥ — velcí mudrci; deham — tělo; mamanthuḥ — stloukali; sma — v minulosti; nimeḥ — Mahārāje Nimiho; kumāraḥ — jeden syn; samajāyata — tak se narodil.

Překlad

Potom chtěli mudrci zachránit lid před nebezpečím bezvládí, a proto stloukali hmotné tělo Mahārāje Nimiho, následkem čehož se zrodil syn.

Význam

Arājaka-bhayam. Je-li vláda nestálá a chaotická, hrozí nebezpečí, že budou lidé sužováni strachem. V současné době je zde toto nebezpečí stále, kvůli vládě lidu. Zde vidíme, že vznešení mudrci chtěli, aby občané byli správně vedeni, a proto vytvořili syna z Nimiho hmotného těla, protože poskytovat toto vedení je povinností kṣatriyského krále. Kṣatriya je ten, kdo ochraňuje občany před násilím. V takzvané vládě lidu není žádný způsobilý kṣatriyský král-jakmile někdo vlivný získá dostatečný počet hlasů, stane se ministrem či prezidentem bez jakékoliv průpravy od učených brāhmaṇů, kteří se vyznají v śāstrách. Jsme svědky toho, že v některých zemích přechází vláda z rukou jedné strany do rukou druhé, a proto lidé, jež jsou u moci, chrání horlivěji své vlastní postavení, než aby se starali o blaho občanů. Védská civilizace upřednostňuje monarchii. Lidem se líbila vláda Pána Rāmacandry, Mahārāje Yudhiṣṭhira nebo Mahārāje Parīkṣita, Ambarīṣe či Prahlāda. Je mnoho příkladů vynikající vlády pod vedením svrchovaného monarchy. Demokratická vláda postupně přestává vyhovovat potřebám lidu, a proto se některé strany snaží prosadit diktátora. Diktatura je totéž co monarchie bez způsobilého vůdce. Lidé budou skutečně šťastní, když se vlády ujme nějaký kvalifikovaný vůdce—ať už monarcha či diktátor-a bude lidem vládnout podle standardních pokynů autorizovaných písem.

Verš

janmanā janakaḥ so ’bhūd
vaidehas tu videhajaḥ
mithilo mathanāj jāto
mithilā yena nirmitā

Synonyma

janmanā — podle zrození; janakaḥ — narozený nezvyklým způsobem; saḥ — on; abhūt — stal se; vaidehaḥ — rovněž známý jako Vaideha; tu — ale; videha-jaḥ — protože se narodil z těla Mahārāje Nimiho, který opustil své hmotné tělo; mithilaḥ — rovněž byl známý jako Mithila; mathanāt — protože se narodil stloukáním otcova těla; jātaḥ — tak narozený; mithilā — království zvané Mithilā; yena — jímž (Janakou); nirmitā — bylo postaveno.

Překlad

Syn dostal jméno Janaka, protože se narodil neobvyklým způsobem, a jelikož vzešel z mrtvého těla svého otce, byl rovněž známý jako Vaideha. Jelikož se narodil stloukáním otcova hmotného těla, říkalo se mu Mithila, a proto i město, které jako král Mithila postavil, bylo nazváno Mithilā.

Verš

tasmād udāvasus tasya
putro ’bhūn nandivardhanaḥ
tataḥ suketus tasyāpi
devarāto mahīpate

Synonyma

tasmāt — Mithilovi; udāvasuḥ — syn, který se jmenoval Udāvasu; tasya — jeho (Udāvasua); putraḥ — syn; abhūt — narodil se; nandivardhanaḥ — Nandivardhana; tataḥ — jemu (Nandivardhanovi); suketuḥ — syn jménem Suketu; tasya — jeho (Suketua); api — také; devarātaḥ — syn jménem Devarāta; mahīpate — ó králi Parīkṣite.

Překlad

Ó králi Parīkṣite, Mithilovi se narodil syn jménem Udāvasu, Udāvasuovi Nandivardhana, jemu Suketu a tomu zase Devarāta.

Verš

tasmād bṛhadrathas tasya
mahāvīryaḥ sudhṛt-pitā
sudhṛter dhṛṣṭaketur vai
haryaśvo ’tha marus tataḥ

Synonyma

tasmāt — Devarātovi; bṛhadrathaḥ — syn jménem Bṛhadratha; tasya — jeho (Bṛhadrathy); mahāvīryaḥ — syn jménem Mahāvīrya; sudhṛt-pitā — stal se otcem krále Sudhṛtiho; sudhṛteḥ — Sudhṛtimu; dhṛṣṭaketuḥ — syn jménem Dhṛṣṭaketu; vai — jistě; haryaśvaḥ — jeho synem byl Haryaśva; atha — poté; maruḥ — Maru; tataḥ — poté.

Překlad

Devarātovi se narodil syn jménem Bṛhadratha a jemu Mahāvīrya, který se stal otcem Sudhṛtiho. Sudhṛti měl syna zvaného Dhṛṣṭaketu, a tomu se narodil Haryaśva. Haryaśvův syn se jmenoval Maru.

Verš

maroḥ pratīpakas tasmāj
jātaḥ kṛtaratho yataḥ
devamīḍhas tasya putro
viśruto ’tha mahādhṛtiḥ

Synonyma

maroḥ — Marua; pratīpakaḥ — syn jménem Pratīpaka; tasmāt — Pratīpakovi; jātaḥ — narodil se; kṛtarathaḥ — syn jménem Kṛtaratha; yataḥ — a Kṛtarathovi; devamīḍhaḥ — Devamīḍha; tasya — Devamīḍhy; putraḥ — syn; viśrutaḥ — Viśruta; atha — jemu; mahādhṛtiḥ — syn jménem Mahādhṛti.

Překlad

Synem Marua byl Pratīpaka a jeho synem byl Kṛtaratha. Kṛtarathovi se narodil Devamīḍha, Devamīḍhovi Viśruta a jemu Mahādhṛti.

Verš

kṛtirātas tatas tasmān
mahāromā ca tat-sutaḥ
svarṇaromā sutas tasya
hrasvaromā vyajāyata

Synonyma

kṛtirātaḥ — Kṛtirāta; tataḥ — Mahādhṛtimu; tasmāt — Kṛtirātovi; mahāromā — syn jménem Mahāromā; ca — také; tat-sutaḥ — jeho syn; svarṇaromā — Svarṇaromā; sutaḥ tasya — jeho syn; hrasvaromā — Hrasvaromā; vyajāyata — ti všichni se narodili.

Překlad

Mahādhṛtimu se narodil Kṛtirāta, Kṛtirātovi Mahāromā, Mahāromovi syn jménem Svarṇaromā a jemu Hrasvaromā.

Verš

tataḥ śīradhvajo jajñe
yajñārthaṁ karṣato mahīm
sītā śīrāgrato jātā
tasmāt śīradhvajaḥ smṛtaḥ

Synonyma

tataḥ — Hrasvaromovi; śīradhvajaḥ — syn jménem Śīradhvaja; jajñe — narodil se; yajña-artham — pro vykonávání obětí; karṣataḥ — když oral pole; mahīm — zemi; sītā — matka Sītā, manželka Pána Rāmacandry; śīra- agrataḥ — z přední části pluhu; jātā — narodila se; tasmāt — proto; śīradhvajaḥ — byl známý jako Śīradhvaja; smṛtaḥ — oslavovaný.

Překlad

Hrasvaromā měl syna jménem Śīradhvaja (zvaného též Janaka). Když král Śīradhvaja oral pole, z přední části pluhu (śīra) se zjevila dcera, která dostala jméno Sītā a později se stala manželkou Pána Rāmacandry. Proto byl znám jako Śīradhvaja.

Verš

kuśadhvajas tasya putras
tato dharmadhvajo nṛpaḥ
dharmadhvajasya dvau putrau
kṛtadhvaja-mitadhvajau

Synonyma

kuśadhvajaḥ — Kuśadhvaja; tasya — Śīradhvaji; putraḥ — syn; tataḥ — jemu; dharmadhvajaḥ — Dharmadhvaja; nṛpaḥ — král; dharmadhvajasya — od tohoto Dharmadhvaji; dvau — dva; putrau — synové; kṛtadhvaja- mitadhvajau — Kṛtadhvaja a Mitadhvaja.

Překlad

Synem Śīradhvaji byl Kuśadhvaja a jeho synem král Dharmadhvaja, který měl dva syny-Kṛtadhvaju a Mitadhvaju.

Verš

kṛtadhvajāt keśidhvajaḥ
khāṇḍikyas tu mitadhvajāt
kṛtadhvaja-suto rājann
ātma-vidyā-viśāradaḥ
khāṇḍikyaḥ karma-tattva-jño
bhītaḥ keśidhvajād drutaḥ
bhānumāṁs tasya putro ’bhūc
chatadyumnas tu tat-sutaḥ

Synonyma

kṛtadhvajāt — Kṛtadhvajovi; keśidhvajaḥ — syn, který se jmenoval Keśidhvaja; khāṇḍikyaḥ tu — také syn jménem Khāṇḍikya; mitadhvajāt — Mitadhvajovi; kṛtadhvaja-sutaḥ — Kṛtadhvajův syn; rājan — ó králi; ātma- vidyā-viśāradaḥ — znalý transcendentální vědy; khāṇḍikyaḥ — král Khāṇḍikya; karma-tattva-jñaḥ — znalec védských obřadů; bhītaḥ — strachem; keśidhvajāt — z Keśidhvaji; drutaḥ — utekl; bhānumān — Bhānumān; tasya — Keśidhvaji; putraḥ — syn; abhūt — byl; śatadyumnaḥ — Śatadyumna; tu — ale; tat-sutaḥ — syn Bhānumāna.

Překlad

Ó Mahārāji Parīkṣite, synem Kṛtadhvaji byl Keśidhvaja a synem Mitadhvaji byl Khāṇḍikya. Kṛtadhvajův syn ovládal duchovní vědu a Mitadhvajův syn zase védské obřady. Khāṇḍikya ze strachu před Keśidhvajou utekl. Synem Keśidhvaji byl Bhānumān a jeho synem byl Śatadyumna.

Verš

śucis tu tanayas tasmāt
sanadvājaḥ suto ’bhavat
ūrjaketuḥ sanadvājād
ajo ’tha purujit sutaḥ

Synonyma

śuciḥ — Śuci; tu — ale; tanayaḥ — syn; tasmāt — jemu; sanadvājaḥ — Sanadvāja; sutaḥ — syn; abhavat — narodil se; ūrjaketuḥ — Ūrjaketu; sanadvājāt — Sanadvājovi; ajaḥ — Aja; atha — poté; purujit — Purujit; sutaḥ — syn.

Překlad

Syn Śatadyumny dostal jméno Śuci. Śucimu se narodil Sanadvāja a jemu zase Ūrjaketu. Jeho synem byl Aja a synem Aji byl Purujit.

Verš

ariṣṭanemis tasyāpi
śrutāyus tat supārśvakaḥ
tataś citraratho yasya
kṣemādhir mithilādhipaḥ

Synonyma

ariṣṭanemiḥ — Ariṣṭanemi; tasya api — rovněž Purujita; śrutāyuḥ — syn jménem Śrutāyu; tat — a jemu; supārśvakaḥ — Supārśvaka; tataḥ — Supārśvakovi; citrarathaḥ — Citraratha; yasya — jehož (Citrarathy); kṣemādhiḥ — Kṣemādhi; mithilā-adhipaḥ — stal se králem Mithily.

Překlad

Purujitův syn se jmenoval Ariṣṭanemi a jeho synem byl Śrutāyu. Ten zplodil syna jménem Supārśvaka a ten zase Citrarathu. Synem Citrarathy byl Kṣemādhi, který se stal králem Mithily.

Verš

tasmāt samarathas tasya
sutaḥ satyarathas tataḥ
āsīd upagurus tasmād
upagupto ’gni-sambhavaḥ

Synonyma

tasmāt — Kṣemādhiho; samarathaḥ — syn jménem Samaratha; tasya — Samarathy; sutaḥ — syn; satyarathaḥ — Satyaratha; tataḥ — jemu (Satyarathovi); āsīt — narodil se; upaguruḥ — Upaguru; tasmāt — jemu; upaguptaḥ — Upagupta; agni-sambhavaḥ — částečná expanze poloboha Agniho.

Překlad

Kṣemādhi měl syna Samarathu a jeho synem byl Satyaratha. Synem Satyarathy byl Upaguru, jehož synem byl Upagupta, částečná expanze boha ohně.

Verš

vasvananto ’tha tat-putro
yuyudho yat subhāṣaṇaḥ
śrutas tato jayas tasmād
vijayo ’smād ṛtaḥ sutaḥ

Synonyma

vasvanantaḥ — Vasvananta; atha — poté (syn Upagupty); tat-putraḥ — jeho syn; yuyudhaḥ — jménem Yuyudha; yat — Yuyudhovi; subhāṣaṇaḥ — syn jménem Subhāṣaṇa; śrutaḥ tataḥ — a synem Subhāṣaṇy byl Śruta; jayaḥ tasmāt — Śrutovi se narodil Jaya; vijayaḥ — syn jménem Vijaya; asmāt — Jayovi; ṛtaḥ — Ṛta; sutaḥ — syn.

Překlad

Syn Upagupty se jmenoval Vasvananta, syn Vasvananty se jmenoval Yuyudha, jeho synem byl Subhāṣaṇa a synem Subhāṣaṇy se stal Śruta. Śrutovi se narodil Jaya a jemu zase Vijaya. Vijayův syn nesl jméno Ṛta.

Verš

śunakas tat-suto jajñe
vītahavyo dhṛtis tataḥ
bahulāśvo dhṛtes tasya
kṛtir asya mahāvaśī

Synonyma

śunakaḥ — Śunaka; tat-sutaḥ — syn Ṛty; jajñe — narodil se; vītahavyaḥ — Vītahavya; dhṛtiḥ — Dhṛti; tataḥ — Vītahavyův syn; bahulāśvaḥ — Bahulāśva; dhṛteḥ — Dhṛtimu; tasya — jeho syn; kṛtiḥ — Kṛti; asya — Kṛtiho; mahāvaśī — syn jménem Mahāvaśī.

Překlad

Ṛtovi se narodil Śunaka, Śunakovi Vītahavya, Vītahavyovi Dhṛti a Dhṛtimu Bahulāśva. Synem Bahulāśvy byl Kṛti a jeho syn měl jméno Mahāvaśī.

Verš

ete vai maithilā rājann
ātma-vidyā-viśāradāḥ
yogeśvara-prasādena
dvandvair muktā gṛheṣv api

Synonyma

ete — ti všichni; vai — jistě; maithilāḥ — potomci Mithily; rājan — ó králi; ātma-vidyā-viśāradāḥ — mistři duchovního poznání; yogeśvara-prasādena — milostí Yogeśvary, Nejvyšší Osobnosti Božství, Kṛṣṇy; dvandvaiḥ muktāḥ — byli všichni vysvobozeni z duality hmotného světa; gṛheṣu api — přestože žili doma.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi Parīkṣite, všichni králové mithilské dynastie dokonale znali svou duchovní totožnost. Byli tedy vysvobozeni z duality hmotné existence, i když neopustili domov.

Význam

Tento hmotný svět se nazývá dvaita neboli dualita. Caitanya- caritāmṛta (Antya 4.176) říká:

'dvaite' bhadrābhadra-jñāna, saba—'manodharma'
'ei bhāla, ei manda,'—ei saba 'bhrama'

Ve světě duality-to znamená v hmotném světě-je takzvané dobro a zlo jedno a to samé. Nemá smysl zde rozlišovat mezi dobrým a špatným, mezi štěstím a neštěstím, protože obojí jsou výplody mysli (manodharma). Vše zde doprovází potíže a utrpení, a proto je pouhou iluzí vytvářet nějakou umělou situaci a namlouvat si, že to je dokonalé štěstí. Osvobozená osoba, která překonala vliv tří kvalit hmotné přírody, není těmito dualitami za žádných okolností ovlivněna. Je si trvale vědomá Kṛṣṇy a trpělivě snáší takzvané štěstí i neštěstí. To je rovněž potvrzeno v Bhagavad-gītě (2.14):

mātrā-sparśās tu kaunteya
śītoṣṇa-sukha-duḥkhadāḥ
āgamāpāyino 'nityās
tāṁs titikṣasva bhārata

“Ó synu Kuntī, dočasné radosti a bolesti přicházejí a odcházejí jako zimní a letní období. Pocházejí ze smyslového vnímání, ó potomku Bharaty, a člověk se je musí naučit snášet, aniž by jimi byl rozrušen.” Ti, kdo jsou osvobození, na transcendentální úrovni služby Pánu, se nezajímají o takzvané štěstí a neštěstí. Vědí, že ta se mění jako roční období, která lze vnímat ve styku s hmotným tělem. Štěstí a neštěstí přijde a odejde a paṇḍita, učený člověk, o ně proto nemá zájem. Je řečeno: gatāsūn agatāsūṁś ca nānuśocanti paṇḍitāḥ. Tělo je mrtvé od samého počátku, protože je to kus hmoty a necítí žádné štěstí ani neštěstí. Jelikož duše v těle podléhá tělesnému pojetí života, zakouší štěstí a neštěstí, ale ta přicházejí a zase odcházejí. Zde se dozvídáme, že všichni králové narození v mithilské dynastii byli osvobozené osoby, nedotčené takzvaným štěstím a neštěstím tohoto světa.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady ke třinácté kapitole devátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Dynastie Mahārāje Nimiho”.