Král Indra hubí démony

Pro různé osoby jsou určeny rozmanité planetární soustavy. Bhagavad-gītā (14.18) uvádí: ūrdhvaṁ gacchanti sattva-sthāḥ — lidé na úrovni kvality dobra se mohou dostat na vyšší planety. Avšak ti, kdo jsou na úrovni kvalit temna a vášně, tam nemají přístup. Slovo divam se vztahuje na vyšší planetární soustavu zvanou Svargaloka. Indra, král vyššího planetárního systému, má takovou moc, že kteroukoliv podmíněnou duši, která se bez náležitých předpokladů snaží přemístit z nižších planet na vyšší, svrhne dolů. Soudobé pokusy o cestu na Měsíc jsou jen dalším příkladem toho, jak se nekvalifikovaní lidé snaží dosáhnout Svargaloky umělými, mechanickými prostředky. Tento pokus nemůže být úspěšný. Z Indrových slov vyplývá, že každý, kdo se pokouší dosáhnout vyšších planetárních soustav pomocí mechanických prostředků — které jsou zde nazvány māyā—odsuzuje sám sebe k pobytu na pekelných planetách v nižších částech vesmíru. K přemístění na vyšší planetární soustavy je třeba mít dostatečně dobré vlastnosti. Hříšný člověk pod vlivem kvality nevědomosti, který se neobejde bez pití, masa a nedovoleného sexu, nikdy nevstoupí na vyšší planety pomocí mechanických prostředků.

Ten, kdo na bojišti zvítězí, je slavný; pokud však prohraje, může i zemřít. Vítězství i porážka může nastat jak na bojišti, jako je toto, tak na bojišti života, na němž se odehrává boj o přežití. Vše probíhá podle přírodních zákonů (prakṛteḥ kriyamāṇāni guṇaiḥ karmāṇi sarvaśaḥ). Každý bez výjimky podléhá kvalitám hmotné přírody, a proto ani vítěz, ani poražený není nezávislý, ale všechny ovládá hmotná příroda. Bali Mahārāja byl tedy velice moudrý. Věděl, že bitva nastala působením věčného času, pod jehož vlivem musí každý přijmout výsledky svého předchozího jednání. Proto se vůbec nebál, přestože mu Indra pohrozil, že ho nyní svým bleskem zabije. To je kšatrijská povaha: yuddhe cāpy apalāyanam (Bg. 18.43). Kṣatriya musí být za všech okolností tolerantní, zvláště na bojišti. Bali Mahārāja tedy prohlásil, že se smrti vůbec nebojí, přestože mu vyhrožovala tak vznešená osobnost, jako je nebeský král.

Bali Mahārāja dobře věděl, že král nebes Indra má obrovskou moc; rozhodně větší než on sám. Přesto ale Indru nařkl z nevzdělanosti. V Bhagavad-gītě (2.11) Kṛṣṇa pokáral Arjunu:

“Zatímco pronášíš učená slova, naříkáš nad něčím, co není hodno zármutku. Moudří netruchlí ani nad živými, ani nad mrtvými.” Bali Mahārāja tedy vyzval krále Indru a jeho společníky stejně, jako Kṛṣṇa vyzval Arjunu, když mu řekl, že není paṇḍita, vzdělaný člověk. V tomto hmotném světě se vše odehrává pod vlivem času. Pro vzdělaného člověka, který vidí, jak se věci dějí, tedy nepřipadá v úvahu, že by něčeho litoval nebo byl šťastný kvůli působení vln hmotné přírody. Všichni jsme stejně unášeni na jejích vlnách, a jaký má tedy smysl se radovat nebo trápit? Ten, kdo je plně obeznámený se zákony přírody, se nikdy neraduje ani netruchlí kvůli jejímu působení. V Bhagavad-gītě (2.14) Kṛṣṇa doporučuje být tolerantní: tāṁs titikṣasva bhārata. Podle této Jeho rady bychom nikdy neměli být sklíčení nebo nešťastní kvůli příležitostným změnám. To je příznak oddaného. Oddaný koná svou povinnost s vědomím Kṛṣṇy a za žádných nepříznivých okolností není nešťastný. Má plnou víru v to, že Kṛṣṇa za těchto okolností svého oddaného chrání. Proto nikdy neupouští od svých předepsaných povinností v oddané službě. Hmotné příznaky radosti a smutku vidíme i u polobohů, kteří mají vznešené postavení na vyšším planetárním systému. O tom, kdo se nenechá rozrušit takzvaně příznivými a nepříznivými podmínkami v tomto hmotném světě, má člověk vědět, že je brahma- bhūta, seberealizovaný. V Bhagavad-gītě (18.54) se uvádí: brahma-bhūtaḥ prasannātmā na śocati na kāṅkṣati — “Ten, kdo je na transcendentální úrovni, ihned realizuje Nejvyšší Brahman a je naplněn radostí.” Ten, koho nerozrušují hmotné okolnosti, se nachází na transcendentální úrovni, nad reakcemi tří kvalit hmotné přírody.

V mnoha popisech védské literatury najdeme létající, okřídlené hory. Když jsou tyto hory mrtvé, spadnou na zem, kde zůstávají ležet jako obrovská mrtvá těla.

Z tohoto verše vyplývá, že ve vyšším planetárním systému také existuje lodní doprava a pro mnohé obchodníky tam jsou takové plavby zaměstnáním. Tak jako na této planetě, i tam někdy obchodníci ztroskotají uprostřed oceánu. Ukazuje se, že i ve vyšším planetárním systému občas dochází k takovým pohromám. Vyšší planetární systém v Pánově stvoření rozhodně není prázdný nebo neobydlený živými bytostmi. Ze Śrīmad- Bhāgavatamu se dozvídáme, že každá planeta je plná živých bytostí, tak jako planeta Země. Není důvod přijmout názor, že na jiných planetárních soustavách žádné živé bytosti neexistují.

Indrův blesk byl nepřekonatelný, a když tedy Indra viděl, že se vrátil, aniž by Namucimu jakkoliv ublížil, propadl velké úzkosti.

Śruti-mantry v této souvislosti uvádějí: apāṁ phenena namuceḥ śira indro 'dārayat — Indra zabil Namuciho vodní pěnou, jež není mokrá ani suchá.

V tomto verši má důležitý význam to, že Bali Mahārāja byl velice zkušený. I když utrpěl porážku, vůbec toho nelitoval, neboť věděl, že k ničemu nedochází bez svolení Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán říká v Bhagavad-gītě (2.47): karmaṇy evādhikāras te mā phaleṣu kadācana. Žádný oddaný, jenž rozvíjí vědomí Kṛṣṇy, se nemá ohlížet na vítězství či porážku, ale má plnit svou povinnost, kterou byl pověřen od Kṛṣṇy či Jeho zástupce, duchovního mistra. Ānukulyena kṛṣṇānuśīlanaṁ bhaktir uttamā. Prvotřídní oddaná služba znamená neustále se řídit pokyny a vůlí Kṛṣṇy.