Před verši
Dévanágarí
Verš
Synonyma
Překlad
Význam
KAPITOLA ŠESTNÁCTÁ
Popis Jambūdvīpu
Když Śukadeva Gosvāmī popisoval charakter Mahārāje Priyavraty a jeho potomků, popsal také horu Meru a planetární systém známý jako Bhū-maṇḍala. Bhū-maṇḍala je jako lotos a jejích sedm ostrovů je přirovnáno k jeho kalichu. Uprostřed tohoto kalichu se nachází místo zvané Jambūdvīp, kde se tyčí hora Sumeru, která je z ryzího zlata. Je vysoká 84 000 yojanů, z čehož 16 000 yojanů je pod zemí. Její šířka je 32 000 yojanů na vrcholu a 16 000 yojanů na jejím úpatí. (Jeden yojan se rovná přibližně 12,8 kilometrů.) Tento král hor, Sumeru, podpírá planetu Zemi.
Na jižní straně země zvané Ilāvṛta-varṣa se tyčí hory Himavān, Hemakūṭa a Niṣadha a na severní straně jsou Nīla, Śveta a Śṛṅga. Podobně na východní a západní straně se tyčí dvě velké hory — Mālyavān a Gandhamādana. Horu Sumeru obklopují čtyři hory, zvané Mandara, Merumandara, Supārśva a Kumuda. Každá z nich je 10 000 yojanů dlouhá a 10 000 yojanů vysoká. Na nich rostou 1 100 yojanů vysoké stromy—mangovník, jambū, kadamba a banyán. Rozprostírají se tam také jezera plná mléka, medu, šťávy z cukrové třtiny a čisté vody, která mohou splnit všechna přání. Rovněž jsou tam zahrady, které se jmenují Nandana, Caitraratha, Vaibhrājaka a Sarvatobhadra. Na úbočí hory Supārśva roste strom kadamba, z jehož dutin vytékají potoky medu, a na hoře Kumuda roste banyán jménem Śatavalśa, z jehož kořenů vytékají řeky mléka, jogurtu a mnoha dalších kýžených věcí. Jako nitky tyčinek kolem kalichu lotosového květu obklopuje horu Sumeru dvacet pohoří, jako například Kuraṅga, Kurara, Kusumbha, Vaikaṅka a Trikūṭa. Na východ od Sumeru ční hory Jaṭhara a Devakūṭa, na západě se tyčí Pavana a Pāriyātra, na jihu Kailāsa a Karavīra a na severu Triśṛṅga a Makara. Těchto osm hor je zhruba 18 000 yojanů dlouhých, 2 000 yojanů širokých a 2 000 yojanů vysokých. Na vrcholu hory Sumeru se rozkládá Brahmapurī, sídlo Pána Brahmy. Každá z jeho čtyř stran je dlouhá 10 000 yojanů. V okolí Brahmapurī stojí města krále Indry a sedmi dalších polobohů. Tato města jsou velká jako jedna čtvrtina Brahmapurī.
Dévanágarí
राजोवाच
उक्तस्त्वया भूमण्डलायामविशेषो यावदादित्यस्तपति यत्र चासौ ज्योतिषां गणैश्चन्द्रमा वा सह दृश्यते ॥ १ ॥
उक्तस्त्वया भूमण्डलायामविशेषो यावदादित्यस्तपति यत्र चासौ ज्योतिषां गणैश्चन्द्रमा वा सह दृश्यते ॥ १ ॥
Verš
rājovāca
uktas tvayā bhū-maṇḍalāyāma-viśeṣo yāvad ādityas tapati yatra cāsau jyotiṣāṁ gaṇaiś candramā vā saha dṛśyate.
uktas tvayā bhū-maṇḍalāyāma-viśeṣo yāvad ādityas tapati yatra cāsau jyotiṣāṁ gaṇaiś candramā vā saha dṛśyate.
Synonyma
rājā uvāca — Mahārāja Parīkṣit řekl; uktaḥ — již bylo řečeno; tvayā — tebou; bhū-maṇḍala — planetárního systému zvaného Bhū-maṇḍala; āyāma-viśeṣaḥ — poloměr; yāvat — kam až; ādityaḥ — Slunce; tapati — hřeje; yatra — kdekoliv; ca — také; asau — to; jyotiṣām — svítících těles; gaṇaiḥ — spoustou; candramā — Měsíc; vā — také; saha — s; dṛśyate — je vidět.
Překlad
Král Parīkṣit řekl Śukadevovi Gosvāmīmu: Ó brāhmaṇo, již jsi mi sdělil, že poloměr Bhū-maṇḍaly sahá tak daleko, kam až se šíří světlo a teplo Slunce a kde je ještě vidět Měsíc a všechny hvězdy.
Význam
Zde je řečeno, že planetární systém zvaný Bhū-maṇḍala sahá až po meze dosahu slunečního světla. Podle moderní vědy dopadá sluneční světlo na Zemi ze vzdálenosti téměř 150 000 000 kilometrů. Budeme-li počítat s ohledem na tuto moderní informaci, lze pokládat necelých 150 000 000 kilometrů za poloměr Bhū-maṇḍaly. V Gāyatrī mantře recitujeme oṁ bhūr bhuvaḥ svaḥ — slovo bhūr zde označuje Bhū-maṇḍalu. Tat savitur vareṇyam — sluneční světlo se šíří po celé Bhū-maṇḍale. Proto je Slunce hodné uctívání. Hvězdy, označované slovem nakṣatra, nejsou další slunce, jak se moderní astronomové domnívají. Z Bhagavad-gīty (10.21) víme, že hvězdy se podobají Měsíci (nakṣatrāṇām ahaṁ śaśī). Podobně jako Měsíc, i hvězdy odrážejí sluneční svit. Ponecháme-li stranou naše moderní uznávané odhady rozmístění různých planetárních soustav, můžeme pochopit, že nebe a jeho různé planety byly studovány již dávno před sestavením Śrīmad-Bhāgavatamu. Śukadeva Gosvāmī vysvětloval rozmístění planet, a to svědčí o tom, že tyto informace byly známé již dlouho předtím, než je Śukadeva Gosvāmī předal Mahārājovi Parīkṣitovi. Mudrcům, kterým se ve védských dobách dařilo, nebylo rozmístění různých planetárních soustav neznámé.
Dévanágarí
तत्रापि प्रियव्रतरथचरणपरिखातै: सप्तभि: सप्त सिन्धव उपक्लृप्ता यत एतस्या: सप्तद्वीपविशेषविकल्पस्त्वया भगवन् खलु सूचित एतदेवाखिलमहं मानतो लक्षणतश्च सर्वं विजिज्ञासामि ॥ २ ॥
Verš
tatrāpi priyavrata-ratha-caraṇa-parikhātaiḥ saptabhiḥ sapta sindhava upakḷptā yata etasyāḥ sapta-dvīpa-viśeṣa-vikalpas tvayā bhagavan khalu sūcita etad evākhilam ahaṁ mānato lakṣaṇataś ca sarvaṁ vi-jijñāsāmi.
Synonyma
tatra api — v této Bhū-maṇḍale; priyavrata-ratha-caraṇa-parikhātaiḥ — brázdami vytvořenými koly vozu, který používal Priyavrata Mahārāja, když následoval Slunce okolo hory Sumeru; saptabhiḥ — sedmi; sapta — sedm; sindhavaḥ — oceánů; upakḷptāḥ — vytvořeno; yataḥ — kvůli čemuž; etasyāḥ — této Bhū-maṇḍaly; sapta-dvīpa — sedmi ostrovů; viśeṣa-vikalpaḥ — způsob vytvoření; tvayā — tebou; bhagavan — ó velký světče; khalu — vskutku; sūcitaḥ — popsáno; etat — toto; eva — jistě; akhilam — celý předmět; aham — já; mānataḥ — z hlediska rozměrů; lakṣaṇataḥ — a charakteristik; ca — také; sarvam — vše; vijijñāsāmi — přeji si znát.
Překlad
Můj milý pane, otáčející se kola vozu Mahārāje Priyavraty vytvořila sedm brázd, v nichž vzniklo sedm oceánů, které dělí Bhū-maṇḍalu na sedm ostrovů. Podal jsi velice obecný popis jejich rozměrů, jmen a charakteristik. Nyní si přeji dozvědět se o nich další podrobnosti. Prosím, splň mi moji touhu.
Dévanágarí
भगवतो गुणमये स्थूलरूप आवेशितं मनो ह्यगुणेऽपि सूक्ष्मतम आत्मज्योतिषि परे ब्रह्मणि भगवति वासुदेवाख्ये क्षममावेशितुं तदु हैतद् गुरोऽर्हस्यनुवर्णयितुमिति ॥ ३ ॥
Verš
bhagavato guṇamaye sthūla-rūpa āveśitaṁ mano hy aguṇe ’pi sūkṣmatama ātma-jyotiṣi pare brahmaṇi bhagavati vāsudevākhye kṣamam āveśituṁ tad u haitad guro ’rhasy anuvarṇayitum iti.
Synonyma
bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; guṇa-maye — do vnějších rysů, sestávajících ze tří kvalit hmotné přírody; sthūla-rūpe — do hrubé podoby; āveśitam — vstoupila; manaḥ — mysl; hi — vskutku; aguṇe — transcendentální; api — ačkoliv; sūkṣmatame — ve Své menší podobě Paramātmy sídlící v srdci; ātma-jyotiṣi — která je plná záře Brahmanu; pare — nejvyšší; brahmaṇi — duchovní bytost; bhagavati — Nejvyšší Osobnost Božství; vāsudeva-ākhye — známá jako Bhagavān Vāsudeva; kṣamam — vhodné; āveśitum — pohroužit; tat — to; u ha — vskutku; etat — toto; guro — ó můj drahý duchovní mistře; arhasi anuvarṇayitum — prosím popiš podle skutečnosti; iti — takto.
Překlad
Když je mysl upřená na Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, v Jeho vnějším rysu vytvořeném z hmotných kvalit přírody — na hrubou vesmírnou podobu — je přivedena na úroveň čistého dobra. V tomto transcendentálním stavu může živá bytost pochopit Nejvyšší Osobnost Božství, Vāsudeva, který je ve Své jemnější podobě Sám zdrojem Své vlastní záře a je nad kvalitami hmotné přírody. Ó můj pane, popiš mi prosím názorně, jak je vnímána tato podoba, která zahrnuje celý vesmír.
Význam
Mahārāja Parīkṣit již dostal od Śukadeva Gosvāmīho radu, aby upíral mysl na vesmírnou podobu Pána. Následoval tedy radu svého duchovního mistra a neustále na onu podobu myslel. Vesmírná podoba je samozřejmě hmotná, ale jelikož je vše expanzí energie Nejvyšší Osobnosti Božství, z konečného hlediska není hmotné nic. Mysl Mahārāje Parīkṣita byla proto nasycená duchovním vědomím. Śrīla Rūpa Gosvāmī prohlásil:
prāpañcikatayā buddhyā
hari-sambandhi-vastunaḥ
mumukṣubhiḥ parityāgo
vairāgyaṁ phalgu kathyate
hari-sambandhi-vastunaḥ
mumukṣubhiḥ parityāgo
vairāgyaṁ phalgu kathyate
Vše — i to, co je hmotné — je spojené s Nejvyšší Osobností Božství. Vše by proto mělo být zaměstnáno ve službě Pánu. Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura tento verš překládá takto:
hari-sevāya yāhā haya anukūla
viṣaya baliyā tāhāra tyāge haya bhula
viṣaya baliyā tāhāra tyāge haya bhula
“Člověk se nemá zříkat ničeho, co je spojené s Nejvyšší Osobností Božství, s představou, že je to hmotné a že to uspokojuje hmotné smysly.” I smysly jsou duchovní, jsou-li očištěné. Když Mahārāja Parīkṣit myslel na vesmírnou podobu Pána, jeho mysl byla nepochybně na transcendentální úrovni. I když tedy neměl důvod zajímat se o podrobné informace o vesmíru, myslel na vesmír ve vztahu s Nejvyšším Pánem, a tudíž nebylo toto zeměpisné poznání hmotné, ale transcendentální. Na jiném místě Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.20) Nārada Muni pravil: idaṁ hi viśvaṁ bhagavān ivetaraḥ — celý vesmír je také Nejvyšší Osobnost Božství, přestože vypadá, že se od Pána liší. I když tedy Mahārāja Parīkṣit nepotřeboval zeměpisné poznání o tomto vesmíru, i toto poznání bylo duchovní a transcendentální, neboť na celý vesmír myslel jako na expanzi energie Pána.
Při naší kazatelské práci jsme také ve styku s velkým množstvím majetku a peněz a mnoha prodanými a koupenými knihami, ale jelikož se všechny tyto záležitosti týkají hnutí pro vědomí Kṛṣṇy, nikdy by neměly být považovány za hmotné. To, že je někdo pohroužen v myšlenkách na takové organizační činnosti, neznamená, že nemá vědomí Kṛṣṇy. Dodržuje-li striktně usměrňující zásadu zpívat každý den šestnáct kol mahā-mantry, pak se jeho jednání s hmotným světem za účelem šířit hnutí pro vědomí Kṛṣṇy neliší od duchovního rozvoje vědomí Kṛṣṇy.
Dévanágarí
ऋषिरुवाच
न वै महाराज भगवतो मायागुणविभूते: काष्ठां मनसा वचसा वाधिगन्तुमलं विबुधायुषापि पुरुषस्तस्मात्प्राधान्येनैव भूगोलकविशेषं नामरूप मानलक्षणतो व्याख्यास्याम: ॥ ४ ॥
न वै महाराज भगवतो मायागुणविभूते: काष्ठां मनसा वचसा वाधिगन्तुमलं विबुधायुषापि पुरुषस्तस्मात्प्राधान्येनैव भूगोलकविशेषं नामरूप मानलक्षणतो व्याख्यास्याम: ॥ ४ ॥
Verš
ṛṣir uvāca
na vai mahārāja bhagavato māyā-guṇa-vibhūteḥ kāṣṭhāṁ manasā vacasā vādhigantum alaṁ vibudhāyuṣāpi puruṣas tasmāt prādhān-yenaiva bhū-golaka-viśeṣaṁ nāma-rūpa-māna-lakṣaṇato vyākhyāsyāmaḥ.
na vai mahārāja bhagavato māyā-guṇa-vibhūteḥ kāṣṭhāṁ manasā vacasā vādhigantum alaṁ vibudhāyuṣāpi puruṣas tasmāt prādhān-yenaiva bhū-golaka-viśeṣaṁ nāma-rūpa-māna-lakṣaṇato vyākhyāsyāmaḥ.
Synonyma
ṛṣiḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pokračoval; na — ne; vai — vskutku; mahā-rāja — ó velký králi; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; māyā-guṇa-vibhūteḥ — proměny kvalit hmotné energie; kāṣṭhām — konec; manasā — myslí; vacasā — slovy; vā — nebo; adhigantum — plně pochopit; alam — schopný; vibudha-āyuṣā — s tak dlouhým životem, jako má Brahmā; api — dokonce; puruṣaḥ — osoba; tasmāt — proto; prādhānyena — obecným popisem hlavních míst; eva — jistě; bhū-golaka-viśeṣam — zejména popis Bhūloky; nāma-rūpa — jména a podoby; māna — rozměry; lakṣaṇataḥ — podle charakteristik; vyākhyāsyāmaḥ — pokusím se vysvětlit.
Překlad
Velký ṛṣi Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, expanze hmotné energie Nejvyšší Osobnosti Božství je neomezená. Tento hmotný svět je proměnou hmotných kvalit (sattva-guṇy, rajo-guṇy a tamo-guṇy), ale přesto by ho nikdo nedokázal dokonale popsat ani tehdy, kdyby měl život dlouhý jako Pán Brahmā. Nikdo v hmotném světě není dokonalý a nedokonalá osoba by ho nebyla schopná popsat ani po dlouhodobé spekulaci. Ó králi, přesto se ti pokusím vylíčit jeho hlavní oblasti, jako je Bhū-golaka (Bhūloka), s jejich jmény, podobami, rozměry a různými charakteristikami.
Význam
Hmotný svět představuje pouze jednu čtvrtinu stvoření Nejvyšší Osobnosti Božství, ale je neomezený a nikdo by ho nedokázal poznat či popsat, ani kdyby měl život dlouhý jako Brahmā, který žije milióny let. Moderní vědci a astronomové se snaží vysvětlit, jak vesmír vypadá a jak rozlehlý je prostor, a někteří z nich věří, že zářící hvězdy jsou různá slunce. Z Bhagavad-gīty ovšem víme, že všechny tyto hvězdy (nakṣatra) jsou jako Měsíc — v tom smyslu, že odrážejí sluneční svit. Nejsou to nezávislá svítící tělesa. Bhūloka je popsána jako ta část vesmíru, po jejíž hranice se šíří teplo a světlo Slunce. Přirozeným závěrem proto je, že tento vesmír sahá až tam, kam dohlédneme, a je plný zářících hvězd. Śrīla Śukadeva Gosvāmī doznal, že vyložit všechny podrobnosti o tomto rozlehlém hmotném vesmíru je nemožné, ale přesto chtěl králi předat veškeré poznání, které získal prostřednictvím systému paramparā. Z toho můžeme usoudit, že když člověk nedokáže pochopit hmotné expanze Nejvyšší Osobnosti Božství, jistě není schopen odhadnout rozsah duchovního světa. To potvrzuje Brahma-saṁhitā (5.33):
advaitam acyutam anādim ananta-rūpam
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca
ādyaṁ purāṇa-puruṣaṁ nava-yauvanaṁ ca
Meze expanzí Govindy, Nejvyšší Osobnosti Božství, nedokáže nikdo odhadnout; ani osoba tak dokonalá, jako je Brahmā — nemluvě o nepatrných vědcích, jejichž smysly a nástroje jsou nedokonalé a kteří nám nedokáží poskytnout informace ani o tomto jednom vesmíru. Měli bychom se proto spokojit s informacemi dostupnými z védských zdrojů a předkládanými autoritami, jako je Śukadeva Gosvāmī.
Dévanágarí
यो वायं द्वीप: कुवलयकमलकोशाभ्यन्तरकोशो नियुतयोजन विशाल: समवर्तुलो यथा पुष्करपत्रम् ॥ ५ ॥
Verš
yo vāyaṁ dvīpaḥ kuvalaya-kamala-kośābhyantara-kośo niyuta-yojana-viśālaḥ samavartulo yathā puṣkara-patram.
Synonyma
yaḥ — který; vā — či; ayam — tento; dvīpaḥ — ostrov; kuvalaya — Bhūloka; kamala-kośa — kalich lotosového květu; abhyantara — vnitřní; kośaḥ — kalich; niyuta-yojana-viśālaḥ — široký 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů); samavartulaḥ — oblý, stejné délky a šířky; yathā — jako; puṣkara-patram — list lotosu.
Překlad
Planetární systém zvaný Bhū-maṇḍala připomíná lotos a jeho sedm ostrovů připomíná kalich lotosového květu. Délka a šířka ostrova zvaného Jambūdvīp, který se nachází uprostřed tohoto kalichu, je 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů). Jambūdvīp je zakulacený jako list lotosu.
Dévanágarí
यस्मिन्नव वर्षाणि नवयोजनसहस्रायामान्यष्टभिर्मर्यादागिरिभि: सुविभक्तानि भवन्ति ॥ ६ ॥
Verš
yasmin nava varṣāṇi nava-yojana-sahasrāyāmāny aṣṭabhir maryādā-giribhiḥ suvibhaktāni bhavanti.
Synonyma
Překlad
Na Jambūdvīpu se rozkládá devět území, z nichž každé je dlouhé 9 000 yojanů (115 200 kilometrů). Tyčí se tam osm hor, které vyznačují hranice těchto území a jasně je od sebe oddělují.
Význam
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura uvádí následující citát z Vāyu Purāṇy, jenž popisuje rozmístění různých hor, počínaje Himalájemi.
dhanurvat saṁsthite jñeye dve varṣe dakṣiṇottare; dīrghāṇi tatra catvāri caturasram ilāvṛtam iti dakṣiṇottare bhāratottara-kuru-varṣe catvāri kiṁpuruṣa-harivarṣa-ramyaka-hiraṇmayāni varṣāṇi nīla-niṣadhayos tiraścinībhūya samudra-praviṣṭayoḥ saṁlagnatvam aṅgīkṛtya bhadrāśva-ketumālayor api dhanur-ākṛtitvam; atas tayor dairghyata eva madhye saṅkucitatvena nava-sahasrāyāmatvam; ilāvṛtasya tu meroḥ sakāśāt catur-dikṣu nava-sahasrāyāmatvaṁ saṁbhavet vastutas tv ilāvṛta-bhadrāśva-ketumālānāṁ catus-triṁśat-sahasrāyāmatvaṁ jñeyam.
Dévanágarí
एषां मध्ये इलावृतं नामाभ्यन्तरवर्षं यस्य नाभ्यामवस्थित: सर्वत: सौवर्ण: कुलगिरिराजो मेरुर्द्वीपायामसमुन्नाह: कर्णिकाभूत: कुवलयकमलस्य मूर्धनि द्वात्रिंशत् सहस्रयोजनविततो मूले षोडशसहस्रं तावतान्तर्भूम्यां प्रविष्ट: ॥ ७ ॥
Verš
eṣāṁ madhye ilāvṛtaṁ nāmābhyantara-varṣaṁ yasya nābhyām avasthitaḥ sarvataḥ sauvarṇaḥ kula-giri-rājo merur dvīpāyāma-samunnāhaḥ karṇikā-bhūtaḥ kuvalaya-kamalasya mūrdhani dvā-triṁśat sahasra-yojana-vitato mūle ṣoḍaśa-sahasraṁ tāvat āntar-bhūmyāṁ praviṣṭaḥ.
Synonyma
eṣām — všechna tato území Jambūdvīpu; madhye — mezi; ilāvṛtam nāma — jménem Ilāvṛta-varṣa; abhyantara-varṣam — vnitřní část; yasya — které; nābhyām — v pupku; avasthitaḥ — umístěná; sarvataḥ — zcela; sauvarṇaḥ — ze zlata; kula-giri-rājaḥ — nejslavnější ze slavných hor; meruḥ — hora Meru; dvīpa-āyāma-samunnāhaḥ — jejíž výška je stejná jako šířka Jambūdvīpu; karṇikā-bhūtaḥ — existuje jako oplodí; kuvalaya — tohoto planetárního systému; kamalasya — jako lotos; mūrdhani — na vrcholu; dvā-triṁśat — třicet dva; sahasra — tisíc; yojana — yojanů (každý představuje 12,8 kilometrů); vitataḥ — rozpínající se; mūle — na úpatí; ṣoḍaśa-sahasram — šestnáct tisíc yojanů; tāvat — tolik; āntaḥ-bhūmyām — v zemi; praviṣṭaḥ — vsazené.
Překlad
Mezi těmito územími neboli varṣami je varṣa jménem Ilāvṛta, jež se nachází uprostřed kalichu lotosového květu. V Ilāvṛta-varṣe se tyčí hora Sumeru, která je celá ze zlata. Hora Sumeru je jako oplodí lotosu, jímž je planetární systém Bhū-maṇḍala. Výška této hory je stejná jako šířka Jambūdvīpu, tedy 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů), z čehož 16 000 yojanů (204 800 kilometrů) spočívá pod zemí. Výška hory nad zemí je tudíž 84 000 yojanů (1 075 200 kilometrů). Šířka Sumeru je 32 000 yojanů (409 600 kilometrů) na vrcholu a 16 000 yojanů na úpatí.
Dévanágarí
उत्तरोत्तरेणेलावृतं नील: श्वेत: शृङ्गवानिति त्रयो रम्यकहिरण्मयकुरूणां वर्षाणां मर्यादागिरय: प्रागायता उभयत: क्षारोदावधयो द्विसहस्रपृथव एकैकश: पूर्वस्मात्पूर्वस्मादुत्तर उत्तरो दशांशाधिकांशेन दैर्घ्य एव ह्रसन्ति ॥ ८ ॥
Verš
uttarottareṇelāvṛtaṁ nīlaḥ śvetaḥ śṛṅgavān iti trayo ramyaka-hiraṇmaya-kurūṇāṁ varṣāṇāṁ maryādā-girayaḥ prāg-āyatā ubhayataḥ kṣārodāvadhayo dvi-sahasra-pṛthava ekaikaśaḥ pūrvasmāt pūrvasmād uttara uttaro daśāṁśādhikāṁśena dairghya eva hrasanti.
Synonyma
uttara-uttareṇa ilāvṛtam — dále a dále na sever od Ilāvṛta-varṣi; nīlaḥ — Nīla; śvetaḥ — Śveta; śṛṅgavān — Śṛṅgavān; iti — takto; trayaḥ — tři hory; ramyaka — Ramyaka; hiraṇmaya — Hiraṇmaya; kurūṇām — území Kuru; varṣāṇām — varṣ; maryādā-girayaḥ — hory vyznačující hranice; prāk-āyatāḥ — sahající na východní straně; ubhayataḥ — na východ a na západ; kṣāroda — oceán slané vody; avadhayaḥ — dosahující k; dvi-sahasra-pṛthavaḥ — které jsou široké dva tisíce yojanů; eka-ekaśaḥ — jedna za druhou; pūrvasmāt — nežli předchozí; pūrvasmāt — nežli předchozí; uttaraḥ — dále na sever; uttaraḥ — dále na sever; daśa-aṁśa-adhika-aṁśena — jednou desetinou předchozí; dairghyaḥ — na délku; eva — vskutku; hrasanti — zkracují se.
Překlad
Přímo na sever od Ilāvṛta-varṣi a potom dále severním směrem se tyčí postupně tři hory — Nīla, Śveta a Śṛṅgavān. Ty vyznačují hranice tří varṣ zvaných Ramyaka, Hiraṇmaya a Kuru a oddělují jednu varṣu od druhé. Šířka těchto hor je 2 000 yojanů (25 600 kilometrů) a sahají na východ a západ až po břehy oceánu slané vody. Při postupu z jihu na sever se délka každé hory zkracuje o jednu desetinu délky předchozí hory, ale všechny jsou stejně vysoké.
Význam
V této souvislosti cituje Madhvācārya tyto verše z Brahmāṇḍa Purāṇy:
yathā bhāgavate tūktaṁ
bhauvanaṁ kośa-lakṣaṇam
tasyāvirodhato yojyam
anya-granthāntare sthitam
bhauvanaṁ kośa-lakṣaṇam
tasyāvirodhato yojyam
anya-granthāntare sthitam
maṇḍode puraṇaṁ caiva
vyatyāsaṁ kṣīra-sāgare
rāhu-soma-ravīṇāṁ ca
maṇḍalād dvi-guṇoktitām
vinaiva sarvam unneyaṁ
yojanābhedato ’tra tu
vyatyāsaṁ kṣīra-sāgare
rāhu-soma-ravīṇāṁ ca
maṇḍalād dvi-guṇoktitām
vinaiva sarvam unneyaṁ
yojanābhedato ’tra tu
Z těchto veršů je zřejmé, že vedle Slunce a Měsíce existuje ještě neviditelná planeta zvaná Rāhu, jejíž pohyby způsobují sluneční a měsíční zatmění. Je možné, že moderní výpravy, které se pokoušejí doletět na Měsíc, putují omylem na planetu Rāhu.
Dévanágarí
एवं दक्षिणेनेलावृतं निषधो हेमकूटो हिमालय इति प्रागायता यथा
नीलादयोऽयुतयोजनोत्सेधा हरिवर्षकिम्पुरुषभारतानां यथासङ्ख्यम् ॥ ९ ॥
नीलादयोऽयुतयोजनोत्सेधा हरिवर्षकिम्पुरुषभारतानां यथासङ्ख्यम् ॥ ९ ॥
Verš
evaṁ dakṣiṇenelāvṛtaṁ niṣadho hemakūṭo himālaya iti prāg-āyatā yathā nīlādayo ’yuta-yojanotsedhā hari-varṣa-kimpuruṣa-bhāratānāṁ yathā-saṅkhyam.
Synonyma
evam — takto; dakṣiṇena — postupem na jižní stranu; ilāvṛtam — Ilāvṛta-varṣi; niṣadhaḥ hema-kūṭaḥ himālayaḥ — tři hory, zvané Niṣadha, Hemakūṭa a Himālaya; iti — takto; prāk-āyatāḥ — sahající na východ; yathā — stejně jako; nīla-ādayaḥ — hory počínaje Nīlou; ayuta-yojana-utsedhāḥ — deset tisíc yojanů vysoké; hari-varṣa — území zvané Hari-varṣa; kimpuruṣa — území zvané Kimpuruṣa; bhāratānām — území zvané Bhārata-varṣa; yathā-saṅkhyam — podle počtu.
Překlad
I jižním směrem od Ilāvṛta-varṣi se tyčí postupně tři velké hory, které sahají od východu na západ. Jmenují se Niṣadha, Hemakūṭa a Himālaya, a každá z nich je vysoká 10 000 yojanů (128 000 kilometrů). Vyznačují hranice tří varṣ — Hari-varṣi, Kimpuruṣa-varṣi a Bhārata-varṣi (Indie).
Dévanágarí
तथैवेलावृतमपरेण पूर्वेण च माल्यवद्गन्धमादनावानीलनिषधायतौ द्विसहस्रं पप्रथतु: केतुमालभद्राश्वयो: सीमानं विदधाते ॥ १० ॥
Verš
tathaivelāvṛtam apareṇa pūrveṇa ca mālyavad-gandhamādanāv ānīla-niṣadhāyatau dvi-sahasraṁ paprathatuḥ ketumāla-bhadrāśvayoḥ sīmānaṁ vidadhāte.
Synonyma
tathā eva — přesně tak; ilāvṛtam apareṇa — na západní straně Ilāvṛta-varṣi; pūrveṇa ca — a na východní straně; mālyavad-gandha-mādanau — hraniční hory: Mālyavān na západě a Gandhamādana na východě; ā-nīla-niṣadha-āyatau — na severní straně až po horu zvanou Nīla a na jižní straně až po horu zvanou Niṣadha; dvi-sahasram — dva tisíce yojanů; paprathatuḥ — sahají; ketumāla-bhadrāśvayoḥ — dvou varṣ, které se nazývají Ketumāla a Bhadrāśva; sīmānam — hranici; vidadhāte — určují.
Překlad
Na západní a východní straně Ilāvṛta-varṣi jsou také dvě velké hory—Mālyavān na západě a Gandhamādana na východě. Jejich výška je 2 000 yojanů (25 600 kilometrů) a sahají až po hory Nīlu na severu a Niṣadhu na jihu. Vyznačují hranice Ilāvṛta-varṣi, jakož i varṣ zvaných Ketumāla a Bhadrāśva.
Význam
Celkově existuje obrovské množství hor, dokonce i na této planetě Zemi. Nemyslíme si, že rozměry všech byly skutečně zjištěny. Když jsme přelétali nad hornatou oblastí z Mexika do Caracasu, viděli jsme tolik hor, že pochybujeme, zda jejich výška, délka a šířka byly skutečně správně změřeny. Tudíž — jak naznačuje Śukadeva Gosvāmī ve Śrīmad-Bhāgavatamu — bychom se neměli snažit pochopit velké hornaté oblasti vesmíru pouze na základě svých výpočtů. Śukadeva Gosvāmī již prohlásil, že takové výpočty by byly obtížné i pro toho, kdo by žil stejně dlouho jako Brahmā. Měli bychom se jednoduše spokojit s výroky autorit, jako je Śukadeva Gosvāmī, a oceňovat, jak celý vesmírný projev existuje díky vnější energii Nejvyšší Osobnosti Božství. Zde uvedené rozměry—například 10 000 yojanů nebo 100 000 yojanů — je třeba považovat za správné, protože je uvádí Śukadeva Gosvāmī. Naše experimentální poznání nemůže údaje Śrīmad-Bhāgavatamu ověřit ani vyvrátit. Měli bychom proto o těchto údajích naslouchat od autorit. Dokážeme-li ocenit obrovskou energii Nejvyšší Osobnosti Božství, přinese nám to prospěch.
Dévanágarí
मन्दरो मेरुमन्दर: सुपार्श्व: कुमुद इत्ययुतयोजनविस्तारोन्नाहा मेरोश्चतुर्दिशमवष्टम्भगिरय उपक्लृप्ता: ॥ ११ ॥
Verš
mandaro merumandaraḥ supārśvaḥ kumuda ity ayuta-yojana-vistāronnāhā meroś catur-diśam avaṣṭambha-giraya upakḷptāḥ.
Synonyma
mandaraḥ — hora Mandara; meru-mandaraḥ — hora Merumandara; supārśvaḥ — hora Supārśva; kumudaḥ — hora Kumuda; iti — takto; ayuta-yojana-vistāra-unnāhāḥ — které měří deset tisíc yojanů na výšku a na šířku; meroḥ — Sumeru; catuḥ-diśam — čtyři strany; avaṣṭambha-girayaḥ — hory, které jsou jako pásy Sumeru; upakḷptāḥ — umístěné.
Překlad
Na čtyřech stranách velké hory zvané Sumeru ční čtyři hory — Mandara, Merumandara, Supārśva a Kumuda — které jsou jako její pásy. Jejich délka i výška je 10 000 yojanů (128 000 kilometrů).
Dévanágarí
चतुर्ष्वेतेषु चूतजम्बूकदम्बन्यग्रोधाश्चत्वार: पादप प्रवरा: पर्वतकेतव इवाधिसहस्रयोजनोन्नाहास्तावद् विटपविततय: शतयोजनपरिणाहा: ॥ १२ ॥
Verš
caturṣv eteṣu cūta-jambū-kadamba-nyagrodhāś catvāraḥ pādapa-pravarāḥ parvata-ketava ivādhi-sahasra-yojanonnāhās tāvad viṭapa-vitatayaḥ śata-yojana-pariṇāhāḥ.
Synonyma
caturṣu — na čtyřech; eteṣu — na těchto horách počínaje Mandarou; cūta-jambū-kadamba — stromů, jako je mangovník, jambū a kadamba; nyagrodhāḥ — a banyán; catvāraḥ — čtyři druhy; pādapa-pravarāḥ — nejlepší ze stromů; parvata-ketavaḥ — stožáry na horách; iva — jako; adhi — přes; sahasra-yojana-unnāhāḥ — tisíc yojanů vysoké; tāvat — tolik také; viṭapa-vitatayaḥ — délka větví; śata-yojana — sto yojanů; pariṇāhāḥ — široké.
Překlad
Jako stožáry se na vrcholcích těchto čtyř hor tyčí mangovník, strom jambū, strom kadamba a banyán. Šířka těchto stromů je 100 yojanů (1 280 kilometrů) a výška 1 100 yojanů (14 080 kilometrů). Poloměr jejich koruny je také 1 100 yojanů.
Dévanágarí
ह्रदाश्चत्वार: पयोमध्विक्षुरसमृष्टजला यदुपस्पर्शिन उपदेवगणा योगैश्वर्याणि स्वाभाविकानि भरतर्षभ धारयन्ति ॥ १३ ॥ देवोद्यानानि च भवन्ति चत्वारि नन्दनं चैत्ररथं वैभ्राजकं सर्वतोभद्रमिति ॥ १४ ॥
Verš
hradāś catvāraḥ payo-madhv-ikṣurasa-mṛṣṭa-jalā yad-upasparśina upadeva-gaṇā yogaiśvaryāṇi svābhāvikāni bharatarṣabha dhārayanti; devodyānāni ca bhavanti catvāri nandanaṁ caitrarathaṁ vaibhrājakaṁ sarvatobhadram iti.
Synonyma
hradāḥ — jezera; catvāraḥ — čtyři; payaḥ — mléko; madhu — med; ikṣu-rasa — šťáva z cukrové třtiny; mṛṣṭa-jalāḥ — plné čisté vody; yat — jichž; upasparśinaḥ — ti, kdo používají tyto tekutiny; upadeva-gaṇāḥ — polobozi; yoga-aiśvaryāṇi — všechny dokonalosti mystické yogy; svābhāvikāni — aniž by o ně usilovali; bharata-ṛṣabha — ó nejlepší z bharatovské dynastie; dhārayanti — vlastní; deva-udyānāni — nebeské zahrady; ca — také; bhavanti — jsou tam; catvāri — čtyři; nandanam — zahrada Nandana; caitra-ratham — zahrada Caitraratha; vaibhrājakam — zahrada Vaibhrājaka; sarvataḥ-bhadram — zahrada Sarvatobhadra; iti — takto.
Překlad
Ó Mahārāji Parīkṣite, nejlepší z bharatovské dynastie, mezi těmito čtyřmi horami se rozprostírají čtyři obrovská jezera. Voda prvního chutná jako mléko, voda druhého jako med a voda třetího jako šťáva z cukrové třtiny. Čtvrté jezero je plné čisté vody. Nebeské bytosti, jako jsou Siddhové, Cāraṇové a Gandharvové, známí také jako polobozi, těchto čtyř jezer využívají, a proto přirozeně oplývají dokonalostmi mystické yogy—schopností být menší než nejmenší nebo větší než největší a podobně. Dále jsou tam také čtyři nebeské zahrady — Nandana, Caitraratha, Vaibhrājaka a Sarvatobhadra.
Dévanágarí
येष्वमर परिवृढा: सह सुरललनाललामयूथपतय उपदेवगणैरुपगीयमानमहिमान: किल विहरन्ति ॥ १५ ॥
Verš
yeṣv amara-parivṛḍhāḥ saha sura-lalanā-lalāma-yūtha-pataya upadeva-gaṇair upagīyamāna-mahimānaḥ kila viharanti.
Synonyma
yeṣu — v nichž; amara-parivṛḍhāḥ — nejlepší z polobohů; saha — s; sura-lalanā — manželek všech polobohů a nižších polobohů; lalāma — těch žen, které jsou jako ozdoby; yūtha-patayaḥ — manželé; upadeva-gaṇaiḥ — nižšími polobohy (Gandharvy); upagīyamāna — opěvovaná; mahimānaḥ — jejichž sláva; kila — vskutku; viharanti — užívají si zábav.
Překlad
V těchto zahradách se setkávají a užívají si nejlepší z polobohů v doprovodu svých manželek, které jsou jako ozdoby nebeské krásy. Nižší polobozi, známí jako Gandharvové, přitom opěvují jejich slávu.
Dévanágarí
मन्दरोत्सङ्ग एकादशशतयोजनोत्तुङ्गदेवचूतशिरसो गिरिशिखरस्थूलानि फलान्यमृतकल्पानि पतन्ति ॥ १६ ॥
Verš
mandarotsaṅga ekādaśa-śata-yojanottuṅga-devacūta-śiraso giri-śikhara-sthūlāni phalāny amṛta-kalpāni patanti.
Synonyma
Překlad
Na dolních svazích hory Mandary stojí mangovník jménem Devacūta, který je 1 100 yojanů vysoký. Manga velká jako vrcholky hor a sladká jako nektar padají z jeho vrcholu pro požitek nebeských obyvatel.
Význam
O tomto stromu se zmiňují také velcí mudrci ve Vāyu Purāṇě:
aratnīnāṁ śatāny aṣṭāv
eka-ṣaṣṭy-adhikāni ca
phala-pramāṇam ākhyātam
ṛṣibhis tattva-darśibhiḥ
eka-ṣaṣṭy-adhikāni ca
phala-pramāṇam ākhyātam
ṛṣibhis tattva-darśibhiḥ
Dévanágarí
तेषां विशीर्यमाणानामतिमधुरसुरभिसुगन्धि बहुलारुणरसोदेनारुणोदा नाम नदी मन्दरगिरिशिखरान्निपतन्ती पूर्वेणेलावृतमुपप्लावयति ॥ १७ ॥
Verš
teṣāṁ viśīryamāṇānām ati-madhura-surabhi-sugandhi-bahulāruṇa-rasodenāruṇodā nāma nadī mandara-giri-śikharān nipatantī pūrveṇelāvṛtam upaplāvayati.
Synonyma
teṣām — všech mangových plodů; viśīryamāṇānām — rozbitých pádem z vrcholku; ati-madhura — velice sladká; surabhi — voňavá; sugandhi — obohacená dalšími vůněmi; bahula — velké množství; aruṇa-rasa-udena — načervenalou šťávou; aruṇodā — Aruṇodā; nāma — jménem; nadī — řeka; mandara-giri-śikharāt — z vrcholku hory Mandary; nipatantī — padá; pūrveṇa — na východní straně; ilāvṛtam — Ilāvṛta-varṣou; upaplāvayati — protéká.
Překlad
Když tyto pevné plody spadnou z takové výšky, vždy se rozbijí a vytéká z nich sladká, voňavá šťáva, jejíž vůně ještě sílí, když se mísí s dalšími vůněmi. Tato šťáva padá z hory ve vodopádech a stává se řekou Aruṇodou, která protéká východní stranou Ilāvṛty.
Dévanágarí
यदुपजोषणाद्भवान्या अनुचरीणां पुण्यजनवधूनामवयवस्पर्शसुगन्धवातो दशयोजनं समन्तादनुवासयति ॥ १८ ॥
Verš
yad-upajoṣaṇād bhavānyā anucarīṇāṁ puṇya-jana-vadhūnām avayava-sparśa-sugandha-vāto daśa-yojanaṁ samantād anuvāsayati.
Synonyma
yat — jejíž; upajoṣaṇāt — jelikož používají voňavou vodu; bhavānyāḥ — Bhavānī, manželky Pána Śivy; anucarīṇām — pomáhajících služebných; puṇya-jana-vadhūnām — které jsou manželkami těch nejzbožnějších Yakṣů; avayava — tělesných údů; sparśa — ze styku; sugandha-vātaḥ — vítr, který se stává voňavým; daśa-yojanam — až do vzdálenosti deseti yojanů (téměř sto třiceti kilometrů); samantāt — všude kolem; anuvāsayati — naplňuje příjemnou vůní.
Překlad
Zbožné manželky Yakṣů pomáhají Bhavānī, manželce Pána Śivy, jako osobní služebné. Jelikož pijí vodu řeky Aruṇody, jejich těla voní, a jak vítr tuto vůni roznáší, provoňuje celou atmosféru do vzdálenosti sto třiceti kilometrů.
Dévanágarí
एवं जम्बूफलानामत्युच्चनिपातविशीर्णानामनस्थिप्रायाणामिभकायनिभानां रसेन जम्बू नाम नदी मेरुमन्दरशिखरादयुतयोजनादवनितले निपतन्ती दक्षिणेनात्मानं यावदिलावृतमुपस्यन्दयति ॥ १९ ॥
Verš
evaṁ jambū-phalānām atyucca-nipāta-viśīrṇānām anasthi-prāyāṇām ibha-kāya-nibhānāṁ rasena jambū nāma nadī meru-mandara-śikharād ayuta-yojanād avani-tale nipatantī dakṣiṇenātmānaṁ yāvad ilāvṛtam upasyandayati.
Synonyma
evam — podobně; jambū-phalānām — plodů jménem jambū; ati-ucca-nipāta — pádem z veliké výšky; viśīrṇānām — které jsou rozbité na kusy; anasthi-prāyāṇām — které mají velice malá semínka; ibha-kāya-nibhānām — a které jsou velké jako těla slonů; rasena — šťávou; jambū nāma nadī — řeka jménem Jambū-nadī; meru-mandara-śikharāt — z vrcholku hory Merumandary; ayuta-yojanāt — deset tisíc yojanů vysoké; avani-tale — na zem; nipatantī — padá; dakṣiṇena — na jižní straně; ātmānam — sama; yāvat — celou; ilāvṛtam — Ilāvṛta-varṣou; upasyandayati — protéká.
Překlad
Také plody stromu jambū, které jsou dužinaté a mají jen drobná semínka, padají z veliké výšky a rozbíjejí se na kusy. Jsou velké jako těla slonů a šťáva, která z nich vytéká, se stává řekou zvanou Jambū-nadī. Tato řeka padá z výšky 10 000 yojanů, z vrcholku Merumandary, na jižní stranu Ilāvṛty a zaplavuje touto šťávou celou zemi.
Význam
Můžeme si jen představit, kolik šťávy musí být v plodu, který má velikost slona a jen velmi drobná semínka. Šťáva z rozbitých plodů jambū přirozeně tvoří vodopády a zaplavuje celou oblast Ilāvṛty. Jak bude vysvětleno v dalších verších, tato šťáva vytváří nesmírné množství zlata.
Dévanágarí
तावदुभयोरपि रोधसोर्या मृत्तिका तद्रसेनानुविध्यमाना वाय्वर्कसंयोगविपाकेन सदामरलोकाभरणं जाम्बूनदं नाम सुवर्णं भवति ॥ २० ॥
यदु ह वाव विबुधादय: सह युवतिभिर्मुकुटकटककटिसूत्राद्याभरणरूपेण खलु धारयन्ति ॥ २१ ॥
यदु ह वाव विबुधादय: सह युवतिभिर्मुकुटकटककटिसूत्राद्याभरणरूपेण खलु धारयन्ति ॥ २१ ॥
Verš
tāvad ubhayor api rodhasor yā mṛttikā tad-rasenānuvidhyamānā vāyv-arka-saṁyoga-vipākena sadāmara-lokābharaṇaṁ jāmbū-nadaṁ nāma suvarṇaṁ bhavati; yad u ha vāva vibudhādayaḥ saha yuvatibhir mukuṭa-kaṭaka-kaṭi-sūtrādy-ābharaṇa-rūpeṇa khalu dhārayanti.
Synonyma
tāvat — naprosto; ubhayoḥ api — obou; rodhasoḥ — břehů; yā — které; mṛttikā — bahno; tat-rasena — šťávou z plodů jambū, která teče v řece; anuvidhyamānā — nasycené; vāyu-arka-saṁyoga-vipākena — díky chemické reakci se vzduchem a slunečním světlem; sadā — vždy; amara-loka-ābharaṇam — jehož se používá na ozdoby pro polobohy, obyvatele nebeských planet; jāmbū-nadam nāma — jménem Jāmbū-nada; suvarṇam — zlato; bhavati — stává se; yat — které; u ha vāva — vskutku; vibudha-ādayaḥ — velcí polobozi; saha — se; yuvatibhiḥ — svými věčně mladými manželkami; mukuṭa — koruny; kaṭaka — náramky; kaṭi-sūtra — pásy; ādi — a tak dále; ābharaṇa — nejrůznějších ozdob; rūpeṇa — v podobě; khalu — vskutku; dhārayanti — vlastní.
Překlad
Bahno na obou březích řeky Jambū-nadī, smáčené tekoucí šťávou a pak vysoušené vzduchem a slunečním světlem, vytváří velké množství zlata zvaného Jāmbū-nada. Obyvatelé nebes toto zlato používají na různé ozdoby. Všichni, kdo žijí na nebeských planetách, jsou proto i se svými mladými manželkami bohatě ozdobeni zlatými helmicemi, náramky a pásy, a tak si užívají života.
Význam
Řízením Nejvyšší Osobnosti Božství vytvářejí řeky na některých planetách na svých březích zlato. Chudí obyvatelé této Země jsou kvůli svému neúplnému poznání uneseni, když vidí takzvaného bhagavāna, který dovede vytvořit malé množství zlata. Zde se však dozvídáme, že na vyšším planetárním systému tohoto hmotného světa se bahno na březích Jambū-nadī mísí se šťávou jambū, na vzduchu reaguje se slunečním světlem a automaticky vytváří obrovské množství zlata. Díky tomu se tam muži a ženy zdobí různými zlatými šperky a vypadají nádherně. Na Zemi je bohužel takový nedostatek zlata, že se ho vlády snaží uchovat a tisknou papírové peníze. Jelikož tyto bankovky nejsou kryté zlatem, je papír, který vlády vydávají jako peníze, naprosto bezcenný — přesto jsou však lidé na Zemi velice pyšní na hmotný pokrok. Dívky a ženy v moderních dobách nosí místo zlatých šperků ozdoby z umělé hmoty a rovněž místo zlatého nádobí se používá umělohmotné, ale lidé jsou přesto pyšní na své hmotné bohatství. Proto jsou lidé tohoto věku označeni slovy mandāḥ sumanda-matayo manda-bhāgyā hy upadrutāḥ (Bhāg. 1.1.10). Jinými slovy, jsou nesmírně zkažení a pomalí v chápání bohatství Nejvyšší Osobnosti Božství. Jsou sumanda-matayaḥ, protože jejich pojetí je tak omezené, že podvodníka, který vytvoří trochu zlata, považují za Boha. Jelikož sami žádné zlato nemají, je jejich postavení skutečně ubohé, a proto jsou považováni za nešťastníky.
Někdy se tito nešťastní lidé chtějí dostat na nebeské planety, aby dosáhli šťastného postavení, které popisuje tento verš, ale čistí oddaní Pána se o takové bohatství vůbec nezajímají. Oddaní dokonce někdy přirovnávají barvu zlata k barvě zářivě zlatých výkalů. Śrī Caitanya Mahāprabhu učil oddané, aby se nenechali svést zlatými šperky a krásně ozdobenými ženami. Na dhanaṁ na janaṁ na sundarīm — oddaný se nemá nechat okouzlit zlatem, krásnými ženami nebo pýchou na množství stoupenců. Śrī Caitanya Mahāprabhu se proto důvěrně modlil: mama janmani janmanīśvare bhavatād bhaktir ahaitukī tvayi — “Můj Pane, prosím, požehnej mi Svou oddanou službou. Nechci nic jiného.” Oddaný se může modlit o vysvobození z tohoto hmotného světa. To je jediné, oč se uchází.
ayi nanda-tanuja kiṅkaraṁ
patitaṁ māṁ viṣame bhavāmbudhau
kṛpayā tava pāda-paṅkaja-
sthita-dhūlī-sadṛśam vicintaya
patitaṁ māṁ viṣame bhavāmbudhau
kṛpayā tava pāda-paṅkaja-
sthita-dhūlī-sadṛśam vicintaya
Pokorný oddaný se jen modlí k Pánu: “Vyzdvihni mě laskavě z tohoto hmotného světa, který oplývá různými druhy hmotného bohatství, a poskytni mi útočiště u Svých lotosových nohou.”
Śrīla Narottama dāsa Ṭhākura se modlí:
hā hā prabhu nanda-suta,
vṛṣabhānu-sutā-yuta,
karuṇā karaha ei-bāra
narottama-dāsa kaya,
nā ṭheliha rāṅgā-pāya,
tomā vine ke āche āmāra
vṛṣabhānu-sutā-yuta,
karuṇā karaha ei-bāra
narottama-dāsa kaya,
nā ṭheliha rāṅgā-pāya,
tomā vine ke āche āmāra
“Ó můj Pane, ó synu Nandy Mahārāje, nyní přede mnou stojíš se Svou chotí, dcerou Vṛṣabhānua, Śrīmatī Rādhārāṇī. Přijmi mě laskavě jako prach Svých lotosových nohou. Prosím, nevyháněj mě — nemám jiné útočiště.”
Podobně Prabodhānanda Sarasvatī naznačuje, že postavení polobohů, jež zdobí zlaté helmice a jiné šperky, není o nic lepší než přelud (tri-daśa-pūr ākāśa-puṣpāyate). Oddaného takové bohatství nikdy nezláká. Jediné, oč se uchází, je stát se prachem u lotosových nohou Pána.
Dévanágarí
यस्तु महाकदम्ब: सुपार्श्वनिरूढो यास्तस्य कोटरेभ्यो विनि:सृता: पञ्चायामपरिणाहा: पञ्च मधुधारा: सुपार्श्वशिखरात्पतन्त्योऽपरेणात्मानमिलावृतमनुमोदयन्ति ॥ २२ ॥
Verš
yas tu mahā-kadambaḥ supārśva-nirūḍho yās tasya koṭarebhyo viniḥsṛtāḥ pañcāyāma-pariṇāhāḥ pañca madhu-dhārāḥ supārśva-śikharāt patantyo ’pareṇātmānam ilāvṛtam anumodayanti.
Synonyma
yaḥ — který; tu — ale; mahā-kadambaḥ — strom jménem Mahākadamba; supārśva-nirūḍhaḥ — který stojí na úbočí hory Supārśvy; yāḥ — který; tasya — toho; koṭarebhyaḥ — z dutin; viniḥsṛtāḥ — vytéká; pañca — pět; āyāma — vyāma, délková jednotka (přibližně 2,4 metry); pariṇāhāḥ — jejichž rozměr; pañca — pět; madhu-dhārāḥ — proudů medu; supārśva-śikharāt — z vrcholu hory Supārśvy; patantyaḥ — stéká; apareṇa — na západní straně hory Sumeru; ātmānam — celou; ilāvṛtam — Ilāvṛta-varṣu; anumodayanti — naplňuje vůní.
Překlad
Na úbočí hory Supārśvy stojí velký strom jménem Mahākadamba, který je velice proslulý. Z jeho dutin vytéká pět řek medu, z nichž každá je široká zhruba pět vyām. Tento tekoucí med neustále padá z vrcholku hory Supārśvy a protéká celou Ilāvṛta-varṣou, počínaje její západní stranou. Celá země proto příjemně voní.
Význam
Jedna vyāma je vzdálenost mezi dlaněmi rozepjatých paží, což činí necelých 2,5 metru. Každá řeka je tedy široká více než dvanáct metrů a jejich celková šířka přesahuje šedesát metrů.
Dévanágarí
या ह्युपयुञ्जानानां मुखनिर्वासितो वायु: समन्ताच्छतयोजनमनुवासयति ॥ २३ ॥
Verš
yā hy upayuñjānānāṁ mukha-nirvāsito vāyuḥ samantāc chata-yojanam anuvāsayati.
Synonyma
yāḥ — které (tyto proudy medu); hi — jistě; upayuñjānānām — těch, kteří pijí; mukha-nirvāsitaḥ vāyuḥ — vzduch vycházející z úst; samantāt — všude kolem; śata-yojanam — až do vzdálenosti sta yojanů (1 280 kilometrů); anuvāsayati — naplňuje sladkou vůní.
Překlad
Vzduch nesoucí vůni z úst těch, kdo pijí tento med, provoňuje zemi do vzdálenosti sta yojanů.
Dévanágarí
एवं कुमुदनिरूढो य: शतवल्शो नाम वटस्तस्य स्कन्धेभ्यो नीचीना: पयोदधिमधुघृतगुडान्नाद्यम्बरशय्यासनाभरणादय: सर्व एव कामदुघा नदा: कुमुदाग्रात्पतन्तस्तमुत्तरेणेलावृतमुपयोजयन्ति ॥ २४ ॥
Verš
evaṁ kumuda-nirūḍho yaḥ śatavalśo nāma vaṭas tasya skandhebhyo nīcīnāḥ payo-dadhi-madhu-ghṛta-guḍānnādy-ambara-śayyāsanābharaṇādayaḥ sarva eva kāma-dughā nadāḥ kumudāgrāt patantas tam uttareṇelāvṛtam upayojayanti.
Synonyma
evam — takto; kumuda-nirūḍhaḥ — rostoucí na hoře jménem Kumuda; yaḥ — ten; śata-valśaḥ nāma — strom zvaný Śatavalśa (protože má stovky nových kmenů); vaṭaḥ — banyán; tasya — jeho; skandhebhyaḥ — ze silných větví; nīcīnāḥ — stékající; payaḥ — mléko; dadhi — jogurt; madhu — med; ghṛta — přečištěné máslo; guḍa — melasa; anna — obilí; ādi — a tak dále; ambara — oděvy; śayyā — lůžka; āsana — sedátka; ābharaṇa-ādayaḥ — nesoucí ozdoby a tak dále; sarve — vše; eva — jistě; kāma-dughāḥ — plnící všechna přání; nadāḥ — velké řeky; kumuda-agrāt — z vrcholku hory Kumudy; patantaḥ — padající; tam — na tu; uttareṇa — na severní stranu; ilāvṛtam — zemi zvané Ilāvṛta-varṣa; upayojayanti — přinášejí štěstí.
Překlad
Na hoře jménem Kumuda se tyčí velký banyán, který se nazývá Śatavalśa, protože má sto hlavních větví. Z těchto větví se spouští mnoho kořenů, z nichž vytéká mnoho řek. Tyto řeky stékají z vrcholku hory na severní stranu Ilāvṛta-varṣi ve prospěch těch, kdo tam žijí. Všichni lidé mají díky těmto řekám velké zásoby mléka, jogurtu, medu, přečištěného másla (ghí), melasy, obilí, oděvů, lůžek, sedátek a ozdob. Je jim v hojném množství dodáváno vše, po čem touží, aby mohli žít v blahobytu, a proto jsou velice šťastní.
Význam
Prosperita lidstva nezávisí na démonské civilizaci, jež nemá žádnou kulturu a poznání, ale jen obrovské mrakodrapy a velké automobily, které se bez ustání řítí po dálnicích. Dary přírody jsou dostačující. Obyvatelé jsou skutečně bohatí, je-li hojnost mléka, jogurtu, medu, obilí, ghí, melasy, dhotí, sárí, lůžek, sedátek a ozdob. Když zemi zaplavuje dostatečné množství vody z řek, lze získat všechny tyto věci a ničeho nebude nedostatek. To vše ovšem závisí na vykonávání oběti, jak je popsáno ve védské literatuře.
annād bhavanti bhūtāni
parjanyād anna-sambhavaḥ
yajñād bhavati parjanyo
yajñaḥ karma-samudbhavaḥ
parjanyād anna-sambhavaḥ
yajñād bhavati parjanyo
yajñaḥ karma-samudbhavaḥ
“Všechna živá těla závisejí na obilí, jehož růst zajišťují deště. Deště přicházejí díky yajñi (oběti) a yajña se rodí z vykonávání předepsaných povinností.” To jsou předpisy dané v Bhagavad-gītě (3.14). Budou-li se lidé řídit těmito zásadami v plném vědomí Kṛṣṇy, jejich společnost bude prosperovat a budou šťastní v tomto i příštím životě.
Dévanágarí
यानुपजुषाणानां न कदाचिदपि प्रजानां वलीपलितक्लमस्वेददौर्गन्ध्यजरामयमृत्युशीतोष्णवैवर्ण्योपसर्गादयस्तापविशेषा भवन्ति यावज्जीवं सुखं निरतिशयमेव ॥ २५ ॥
Verš
yān upajuṣāṇānāṁ na kadācid api prajānāṁ valī-palita-klama-sveda-daurgandhya-jarāmaya-mṛtyu-śītoṣṇa-vaivarṇyopasargādayas tāpa-viśeṣā bhavanti yāvaj jīvaṁ sukhaṁ niratiśayam eva.
Synonyma
yān — které (všechny produkty získané z výše zmíněných řek); upajuṣāṇānām — těch, kdo plně využívají; na — ne; kadācit — kdykoliv; api — jistě; prajānām — občanů; valī — vrásky; palita — šediny; klama — únava; sveda — pot; daurgandhya — nepříjemný zápach nečistého potu; jarā — stáří; āmaya — nemoc; mṛtyu — předčasná smrt; śīta — tuhá zima; uṣṇa — spalující horko; vaivarṇya — ztráta tělesného lesku; upasarga — potíže; ādayaḥ — a tak dále; tāpa — utrpení; viśeṣāḥ — různé druhy; bhavanti — jsou; yāvat — dokud; jīvam — život; sukham — štěstí; niratiśayam — neomezené; eva — pouze.
Překlad
Obyvatelé hmotného světa, kteří se těší z produktů těchto řek, nemají žádné vrásky ani šediny. Nikdy necítí únavu a pot nedodává jejich tělům nepříjemný zápach. Nesouží je stáří a nemoc, neumírají předčasně, netrpí mrazivou zimou ani spalujícím horkem a jejich těla neztrácejí svůj lesk. Až do smrti žijí všichni velice šťastně, bez jakékoliv úzkosti.
Význam
Tento verš poukazuje na to, co je dokonalostí lidské společnosti dokonce i v tomto hmotném světě. Strastiplné podmínky hmotného světa lze odstranit dostatkem mléka, jogurtu, medu, ghí, melasy, obilí, ozdob, lůžek, sedátek a tak dále. To je lidská civilizace. Hojné množství obilí lze získat zemědělským podnikáním a bohaté zásoby mléka, jogurtu a ghí lze zajistit ochranou krav. Jsou-li chráněny lesy, lze získat spoustu medu. V moderní civilizaci se bohužel neustále zabíjejí krávy, které jsou zdrojem jogurtu, mléka a ghí, kácejí se všechny stromy, které dávají med, a místo práce v zemědělství se otevírají továrny na výrobu matic, šroubů, automobilů a vína. Jak by potom mohli být lidé šťastní? Neustále musí trpět veškerou bídou materialismu. Přibývá jim vrásek a postupně chřadnou, až se z nich stávají téměř trpaslíci, a šíří kolem sebe nepříjemný zápach nečistého potu, který je výsledkem toho, že jedí odporné věci všeho druhu. To není lidská civilizace. Jestliže si lidé skutečně přejí dosáhnout v tomto životě štěstí a připravit se na co nejlepší příští život, musí přijmout védskou civilizaci, kde je vždy dostatek všech výše uvedených potřeb.
Dévanágarí
कुरङ्गकुररकुसुम्भवैकङ्कत्रिकूटशिशिरपतङ्गरुचकनिषधशिनीवासकपिलशङ्खवैदूर्यजारुधिहंसऋषभनागकालञ्जरनारदादयो विंशतिगिरयो मेरो: कर्णिकाया इव केसरभूता मूलदेशे परित उपक्लृप्ता: ॥ २६ ॥
Verš
kuraṅga-kurara-kusumbha-vaikaṅka-trikūṭa-śiśira-pataṅga-rucaka-niṣadha-śinīvāsa-kapila-śaṅkha-vaidūrya-jārudhi-haṁsa-ṛṣabha-nāga-kālañjara-nāradādayo viṁśati-girayo meroḥ karṇikāyā iva kesara-bhūtā mūla-deśe parita upakḷptāḥ.
Synonyma
kuraṅga — Kuraṅga; kurara — Kurara; kusumbha-vaikaṅka-trikūṭa-śiśira-pataṅga-rucaka-niṣadha-śinīvāsa-kapila- śaṅkha-vaidūrya-jārudhi-haṁsa-ṛṣabha-nāga-kālañjara-nārada — jména hor; ādayaḥ — a tak dále; viṁśati-girayaḥ — dvacet hor; meroḥ — hory Sumeru; karṇikāyāḥ — kalichu lotosového květu; iva — jako; kesara-bhūtāḥ — jako nitky tyčinek; mūla-deśe — na úpatí; paritaḥ — všude kolem; upakḷptāḥ — umístěné Nejvyšší Osobností Božství.
Překlad
Jako nitky tyčinek kolem kalichu lotosového květu jsou kolem úpatí hory Meru krásně umístěné ještě další hory. Jmenují se Kuraṅga, Kurara, Kusumbha, Vaikaṅka, Trikūṭa, Śiśira, Pataṅga, Rucaka, Niṣadha, Sinīvāsa, Kapila, Śaṅkha, Vaidūrya, Jārudhi, Haṁsa, Ṛṣabha, Nāga, Kālañjara a Nārada.
Dévanágarí
जठरदेवकूटौ मेरुं पूर्वेणाष्टादशयोजनसहस्रमुदगायतौ द्विसहस्रं पृथुतुङ्गौ भवत: । एवमपरेण पवनपारियात्रौ दक्षिणेन कैलासकरवीरौ प्रागायतावेवमुत्तरतस्त्रिशृङ्गमकरावष्टभिरेतै: परिसृतोऽग्निरिव परितश्चकास्ति काञ्चनगिरि: ॥ २७ ॥
Verš
jaṭhara-devakūṭau meruṁ pūrveṇāṣṭādaśa-yojana-sahasram udagāyatau dvi-sahasraṁ pṛthu-tuṅgau bhavataḥ; evam apareṇa pavana-pāriyātrau dakṣiṇena kailāsa-karavīrau prāg-āyatāv evam uttaratas triśṛṅga-makarāv aṣṭabhir etaiḥ parisṛto ’gnir iva paritaś cakāsti kāñcana-giriḥ.
Synonyma
jaṭhara-devakūṭau — hory Jaṭhara a Devakūṭa; merum — hora Sumeru; pūrveṇa — na východní straně; aṣṭādaśa-yojana-sahasram — osmnáct tisíc yojanů; udagāyatau — táhnoucí se od severu na jih; dvi-sahasram — dva tisíce yojanů; pṛthu-tuṅgau — na šířku a na výšku; bhavataḥ — jsou; evam — podobně; apareṇa — na západní straně; pavana-pāriyātrau — hory Pavana a Pāriyātra; dakṣiṇena — na jižní straně; kailāsa-karavīrau — hory Kailāsa a Karavīra; prāk-āyatau — táhnoucí se od východu na západ; evam — podobně; uttarataḥ — na severní straně; triśṛṅga-makarau — hory Triśṛṅga a Makara; aṣṭabhiḥ etaiḥ — těmito osmi horami; paristṛtaḥ — obklopená; agniḥ iva — jako oheň; paritaḥ — celá; cakāsti — jasně září; kāñcana-giriḥ — zlatá hora jménem Sumeru či Meru.
Překlad
Na východní straně hory Sumeru se tyčí dvě hory, Jaṭhara a Devakūṭa, jež se táhnou od severu k jihu na vzdálenost 18 000 yojanů (230 400 kilometrů). I na západní straně hory Sumeru jsou dvě hory, Pavana a Pāriyātra, které se táhnou od severu na jih na tutéž vzdálenost. Na jižní straně hory Sumeru se tyčí hory Kailāsa a Karavīra, jež sahají od východu k západu na vzdálenost 18 000 yojanů, a na severní straně hory Sumeru—zaujímající co se týče jejich rozlohy od východu k západu tutéž vzdálenost — jsou hory Triśṛṅga a Makara. Šířka a výška těchto osmi hor je 2 000 yojanů (25 600 kilometrů). Všechny obklopují horu Sumeru, která je z ryzího zlata a září jako oheň.
Dévanágarí
मेरोर्मूर्धनि भगवत आत्मयोनेर्मध्यत उपक्लृप्तां पुरीमयुतयोजनसाहस्रीं समचतुरस्रां शातकौम्भीं वदन्ति ॥ २८ ॥
Verš
meror mūrdhani bhagavata ātma-yoner madhyata upakḷptāṁ purīm ayuta-yojana-sāhasrīṁ sama-caturasrāṁ śātakaumbhīṁ vadanti.
Synonyma
meroḥ — hory Sumeru; mūrdhani — na vrcholu; bhagavataḥ — nejmocnější bytosti; ātma-yoneḥ — Pána Brahmy; madhyataḥ — uprostřed; upakḷptām — umístěné; purīm — velké město; ayuta-yojana — deset tisíc yojanů; sāhasrīm — jeden tisíc; sama-caturasrām — stejné délky na všech stranách; śāta-kaumbhīm — celé ze zlata; vadanti — velcí mudrci říkají.
Překlad
Uprostřed vrcholu hory Meru se rozkládá město Pána Brahmy. Délka každé z jeho čtyř stran je deset miliónů yojanů (128 000 000 kilometrů). Je celé ze zlata, a proto ho učenci a mudrci nazývají Śātakaumbhī.
Dévanágarí
तामनुपरितो लोकपालानामष्टानां यथादिशं यथारूपं तुरीयमानेन पुरोऽष्टावुपक्लृप्ता: ॥ २९ ॥
Verš
tām anuparito loka-pālānām aṣṭānāṁ yathā-diśaṁ yathā-rūpaṁ turīya-mānena puro ’ṣṭāv upakḷptāḥ.
Synonyma
Překlad
Brahmapurī obklopují na všech stranách sídla osmi hlavních vládců planetárních soustav, počínaje králem Indrou. Tato sídla se podobají Brahmapurī, ale zaujímají jen jednu čtvrtinu jeho velikosti.
Význam
Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura potvrzuje, že města Pána Brahmy a osmi podřízených vládců planetárních soustav, počínaje Indrou, jsou uvedena v dalších Purāṇách.
merau nava-pūrāṇi syur
manovaty amarāvatī
tejovatī saṁyamanī
tathā kṛṣṇāṅganā parā
manovaty amarāvatī
tejovatī saṁyamanī
tathā kṛṣṇāṅganā parā
śraddhāvatī gandhavatī
tathā cānyā mahodayā
yaśovatī ca brahmendra
bahyādīnāṁ yathā-kramam
tathā cānyā mahodayā
yaśovatī ca brahmendra
bahyādīnāṁ yathā-kramam
Brahmovo město se nazývá Manovatī a města jeho pomocníků, jako je Indra a Agni, se nazývají Amarāvatī, Tejovatī, Saṁyamanī, Kṛṣṇāṅganā, Śraddhāvatī, Gandhavatī, Mahodayā a Yaśovatī. Brahmapurī se nachází uprostřed, obklopené dalšími osmi purī na všech stranách.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k šestnácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Popis Jambūdvīpu”.