Skip to main content

KAPITOLA SEDMNÁCTÁ

Původ a sestup řeky Gangy

Sedmnáctá kapitola popisuje původ řeky Gangy a její cestu Ilāvṛta-varṣou. Je zde také popis modliteb Pána Śivy k Pánu Saṅkarṣaṇovi, části čtveřice expanzí Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán Viṣṇu jednou přišel za Mahārājem Balim, který vykonával oběť. Zjevil se před ním jako Trivikrama neboli Vāmana a požádal ho o milodar v podobě tří kroků země. Dvěma kroky Pán Vāmana pokryl všechny tři planetární systémy a prsty Své levé nohy prorazil obal vesmíru. Tímto otvorem vniklo dovnitř několik kapek vody z Oceánu Příčin, které dopadly na hlavu Pána Śivy, kde zůstaly tisíc věků. Tyto kapky vody jsou posvátnou řekou Gangou. Ganga nejprve teče na nebeské planety, jež se nacházejí na chodidlech nohou Pána Viṣṇua. Je známá pod mnoha jmény, jako například Bhāgīrathī a Jāhnavī. Očišťuje Dhruvaloku a planety sedmi mudrců, protože jak Dhruva, tak mudrci nemají jinou touhu než sloužit lotosovým nohám Pána.

Řeka Ganga, která vyvěrá z Pánových lotosových nohou, zaplavuje nebeské planety (zvláště Měsíc) a poté protéká Brahmapurīm na vrcholu hory Meru. Zde se dělí na čtyři ramena, známá jako Sītā, Alakanandā, Cakṣu a Bhadrā, která potom stékají do oceánu slané vody. Rameno jménem Sītā protéká Śekhara-parvatou a Gandhamādana-parvatou a poté stéká do Bhadrāśva-varṣi, kde se mísí s oceánem slané vody na západní straně. Rameno Cakṣu teče přes Mālyavān-giri a po dosažení Ketumāla-varṣi se rovněž mísí s oceánem slané vody na západě. Rameno jménem Bhadrā teče po hoře Meru, hoře Kumudě a horách zvaných Nīla, Śveta a Śṛṅgavān, až dosáhne Kuru-deśe, kde vtéká do oceánu slané vody na severní straně. Rameno Alakanandā protéká Brahmālayou, překonává mnoho hor včetně Hemakūṭy a Himakūṭy a dosahuje Bhārata-varṣi, kde se vlévá do oceánu slané vody na jihu. Devíti varṣami protéká ještě mnoho dalších řek a jejich ramen.

Území známé jako Bhārata-varṣa je polem činností a osm zbývajících varṣ Jambūdvīpu je určeno pro ty, jimž je dáno užívat si nebeského pohodlí. V každé z těchto osmi krásných oblastí si obyvatelé nebes užívají různých úrovní hmotného blahobytu a radosti a v každé z nich rozdává Svou milost jedna inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství.

Pán Śiva je v Ilāvṛta-varṣe jediným mužem. Žije tam se svou manželkou Bhavānī, které pomáhá mnoho služebných. Pokud do této oblasti vstoupí nějaký jiný muž, Bhavānī ho prokleje, aby se stal ženou. Pán Śiva uctívá Pána Saṅkarṣaṇa různými modlitbami, z nichž jedna zní takto: “Můj drahý Pane, prosím vysvoboď všechny Své oddané z hmotného života a všechny neoddané připoutej k hmotnému světu. Bez Tvé milosti se nemůže nikdo vymanit z pout hmotné existence.”

Verš

śrī-śuka uvāca
tatra bhagavataḥ sākṣād yajña-liṅgasya viṣṇor vikramato vāma-pādāṅguṣṭha-nakha-nirbhinnordhvāṇḍa-kaṭāha-vivareṇāntaḥ-praviṣṭā yā bāhya-jala-dhārā tac-caraṇa-paṅkajāvanejanāruṇa-kiñjalkoparañjitākhila-jagad-agha-malāpahopasparśanāmalā sākṣād bhagavat-padīty anupalakṣita-vaco ’bhidhīyamānāti-mahatā kālena yuga-sahasropalakṣaṇena divo mūrdhany avatatāra yat tad viṣṇu-padam āhuḥ.

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; tatra — tehdy; bhagavataḥ — inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství; sākṣāt — přímo; yajña-liṅgasya — příjemce výsledků všech obětí; viṣṇoḥ — Pána Viṣṇua; vikramataḥ — když dělal druhý krok; vāma-pāda — Své levé nohy; aṅguṣṭha — palce; nakha — nehtem; nirbhinna — prorazil; ūrdhva — vrchní; aṇḍa-kaṭāha — – obal vesmíru (sestávající ze sedmi vrstev – země, vody, ohně atd); vivareṇa — otvorem; antaḥ-praviṣṭā — vnikl do vesmíru; — který; bāhya-jala-dhārā — proud vody z Oceánu Příčin vně vesmíru; tat — Jeho; caraṇa-paṅkaja — lotosových nohou; avanejana — omytím; aruṇa-kiñjalka — načervenalým práškem; uparañjitā — zabarvený; akhila-jagat — celého světa; agha-mala — hříšné činnosti; apahā — ničí; upasparśana — dotek čeho; amalā — zcela čistý; sākṣāt — přímo; bhagavat-padī — vyvěrající z lotosových nohou Nejvyšší Osobnosti Božství; iti — takto; anupalakṣita — popsaný; vacaḥ — jménem; abhidhīyamānā — nazývaný; ati-mahatā kālena — po dlouhé době; yuga-sahasra-upalakṣaṇena — sestávající z tisíce věků; divaḥ — nebe; mūrdhani — na hlavu (Dhruvaloku); avatatāra — sestoupil; yat — který; tat — ten; viṣṇu-padam — lotosové nohy Pána Viṣṇua; āhuḥ — nazývají.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Můj milý králi, Pán Viṣṇu, příjemce všech obětí, se zjevil jako Vāmanadeva v obětní aréně Baliho Mahārāje. Pak natáhl Svou levou nohu k hranici vesmíru a nehtem palce prorazil otvor ve vesmírném obalu. Tudy vnikla do vesmíru čistá voda Oceánu Příčin jako řeka Ganga. Jelikož voda Gangy omyla lotosové nohy Pána, pokryté načervenalým práškem, získala nádhernou růžovou barvu. Každá živá bytost může dotekem transcendentální vody Gangy okamžitě očistit svou mysl od hmotných nečistot, ale tato voda zůstává přesto věčně čistá. Protože se Ganga před svým sestupem do tohoto vesmíru přímo dotýká lotosových nohou Pána, nazývá se Viṣṇupadī. Později dostala další jména, jako například Jāhnavī a Bhāgīrathī. Po tisíci věcích sestoupila voda Gangy na Dhruvaloku, nejvyšší planetu v tomto vesmíru, a proto všichni mudrci a učenci o Dhruvaloce prohlašují, že je Viṣṇupada (“spočívající na lotosových nohách Pána Viṣṇua”).

Význam

V tomto verši popisuje Śukadeva Gosvāmī slávu řeky Gangy. Voda Gangy se nazývá patita-pāvanī, “zachránkyně všech hříšných živých bytostí”. Je dokázáno, že ten, kdo se v ní pravideně koupe, je vnějšně i vnitřně očištěn. Navenek jeho tělo získává odolnost vůči všem nemocem a uvnitř postupně vyvíjí postoj oddanosti vůči Nejvyšší Osobnosti Božství. Po celé Indii žije na březích Gangy mnoho tisíc lidí a tím, že se pravidelně koupou v jejích vodách, se nepochybně očišťují po duchovní i hmotné stránce. Mnoho mudrců (včetně Śaṅkarācāryi) složilo modlitby velebící Gangu a sama indická země se stala slavnou díky tomu, že jejím územím protékají takové řeky, jako je Ganga, Yamunā, Godāvarī, Kāverī, Kṛṣṇā a Narmadā. Každý, kdo žije poblíž těchto řek, je přirozeně pokročilý v duchovním vědomí. Śrīla Madhvācārya říká:

vārāhe vāma-pādaṁ tu
tad-anyeṣu tu dakṣiṇam
pādaṁ kalpeṣu bhagavān
ujjahāra trivikramaḥ

Pán Vāmana, stojící na pravé noze a natahující levou nohu k okraji vesmíru, se proslavil jako Trivikrama — inkarnace, která vykonala tři hrdinské skutky.

Verš

yatra ha vāva vīra-vrata auttānapādiḥ parama-bhāgavato ’smat-kula-devatā-caraṇāravindodakam iti yām anusavanam utkṛṣyamāṇa-bhagavad-bhakti-yogena dṛḍhaṁ klidyamānāntar-hṛdaya autkaṇṭhya-vivaśāmīlita-locana-yugala-kuḍmala-vigalitāmala-bāṣpa-kalayābhivyajyamāna-roma-pulaka-kulako ’dhunāpi paramādareṇa śirasā bibharti.

Synonyma

yatra ha vāva — na Dhruvaloce; vīra-vrataḥ — pevně odhodlaný; auttānapādiḥ — slavný syn Mahārāje Uttānapādy; parama-bhāgavataḥ — nejvznešenější oddaný; asmat — našeho; kula-devatā — rodinného Božstva; caraṇa-aravinda — lotosových nohou; udakam — ve vodě; iti — takto; yām — jež; anusavanam — neustále; utkṛṣyamāṇa — narůstající; bhagavat-bhakti-yogena — oddanou službou Pánu; dṛḍham — velice; klidyamāna-antaḥ-hṛdayaḥ — obměkčený v hloubi srdce; autkaṇṭhya — velkou úzkostí; vivaśa — spontánně; amīlita — přivřených; locana — očí; yugala — pár; kuḍmala — z těch, které jsou jako květy; vigalita — vycházející; amala — neznečištěné; bāṣpa-kalayā — se slzami; abhivyajyamāna — projevené; roma-pulaka-kulakaḥ — jehož příznaky extáze na těle; adhunā api — ještě nyní; parama-ādareṇa — s velkou úctou; śirasā — na hlavě; bibharti — nosí.

Překlad

Dhruva Mahārāja, slavný syn Mahārāje Uttānapādy, je díky svému pevnému odhodlání ve vykonávání oddané služby známý jako nejvznešenější oddaný Nejvyššího Pána. Jelikož ví, že posvátná voda Gangy omývá lotosové nohy Pána Viṣṇua, dodnes tuto vodu s velkou oddaností přijímá na svou hlavu. Sídlí na své planetě, a protože v hloubi srdce neustále velmi oddaně myslí na Kṛṣṇu, je zaplaven extatickou úzkostí. Z přivřených očí mu tečou slzy a na celém jeho těle se projevují příznaky extáze.

Význam

Ten, kdo je upevněný v oddané službě Nejvyšší Osobnosti Božství, je označován jako vīra-vrata, plně odhodlaný. Takový oddaný čím dál více zvětšuje svou extázi v oddané službě, a jakmile si vzpomene na Pána Viṣṇua, oči se mu zalijí slzami. To je příznak mahā-bhāgavaty. Dhruva Mahārāja setrvával v této extázi oddanosti a také Śrī Caitanya Mahāprabhu nám ukázal praktický příklad transcendentální extáze během Svého života v Jagannātha Purī. O Jeho tamních zábavách podrobně vypráví Caitanya-caritāmṛta.

Verš

tataḥ sapta ṛṣayas tat prabhāvābhijñā yāṁ nanu tapasa ātyantikī siddhir etāvatī bhagavati sarvātmani vāsudeve ’nuparata-bhakti-yoga-lābhenaivopekṣitānyārthātma-gatayo muktim ivāgatāṁ mumukṣava iva sabahu-mānam adyāpi jaṭā-jūṭair udvahanti.

Synonyma

tataḥ — poté; sapta ṛṣayaḥ — sedm velkých mudrců (v čele s Marīcim); tat prabhāva-abhijñāḥ — kteří dobře vědí o vlivu řeky Gangy; yām — tuto vodu Gangy; nanu — vskutku; tapasaḥ — naší askeze; ātyantikī — konečná; siddhiḥ — dokonalost; etāvatī — tolik; bhagavati — Nejvyšší Osobnost Božství; sarva-ātmani — ve všeprostupujícím; vāsudeve — Kṛṣṇovi; anuparata — neustálý; bhakti-yoga — mystického procesu oddané služby; lābhena — pouhým dosažením této úrovně; eva — jistě; upekṣita — opomenuté; anya — jiné; artha-ātma-gatayaḥ — všechny ostatní cesty k dokonalosti (náboženství, hospodářský rozvoj, uspokojování smyslů a osvobození); muktim — vysvobození z hmotných pout; iva — jako; āgatām — získané; mumukṣavaḥ — těmi, kdo touží po osvobození; iva — jako; sa-bahu-mānam — s velkou poctou; adya api — ještě dnes; jaṭā-jūṭaiḥ — s rozcuchanými kadeřemi vlasů; udvahanti — nosí.

Překlad

Sedm velkých mudrců (Marīci, Vasiṣṭha, Atri a další) sídlí na planetách pod Dhruvalokou. Jsou si dobře vědomi vlivu vody Gangy, a proto ji dodnes nosí na hlavách v kadeřích svých vlasů. Došli k závěru, že to je nejvyšší bohatství, dokonalost veškeré askeze a nejlepší způsob praktikování transcendentálního života. Jelikož dosáhli nepřerušované oddané služby Nejvyšší Osobnosti Božství, opomíjejí všechny ostatní prospěšné procesy, jako je náboženství, hospodářský rozvoj, uspokojování smyslů, a dokonce i splynutí s Nejvyšším. Tak jako si jñānī myslí, že splynutí s Pánem je nejvyšší pravdou, těchto sedm vznešených osobností uznává za dokonalost života oddanou službu.

Význam

Transcendentalisté se dělí na dvě základní skupiny: nirviśeṣavādīny neboli impersonalisty a bhakty neboli oddané. Impersonalisté neuznávají duchovní rozmanitost života a chtějí splynout s Nejvyšším Pánem v Jeho aspektu Brahmanu (brahmajyoti). Oddaní se ovšem chtějí podílet na transcendentálních činnostech Nejvyšší Osobnosti Božství. Ve vyšším planetárním systému je nejvyšší planetou Dhruvaloka a pod ní se nachází sedm planet, jež obývají velcí mudrci v čele s Marīcim, Vasiṣṭhou a Atrim. Ti všichni považují oddanou službu za nejvyšší dokonalost života, a proto nosí na hlavách svatou vodu Gangy. Tento verš dokazuje, že pro toho, kdo dosáhl úrovně čisté oddané služby, není nic jiného důležité; ani takzvané osvobození (kaivalya). Śrīla Śrīdhara Svāmī prohlašuje, že teprve až po dosažení čisté oddané služby Pánu může člověk zavrhnout všechna ostatní zaměstnání jako zanedbatelná. Prabodhānanda Sarasvatī jeho prohlášení potvrzuje následovně:

kaivalyaṁ narakāyate tri-daśa-pūr ākāśa-puṣpāyate
durdāntendriya-kāla-sarpa-paṭalī protkhāta-daṁṣṭrāyate
viśvaṁ pūrṇa-sukhāyate vidhi-mahendrādiś ca kīṭāyate
yat kāruṇya-kaṭākṣa-vaibhavavatāṁ taṁ gauram eva stumaḥ

(Caitanya-candrāmṛta 5)

Śrī Caitanya Mahāprabhu dokonale formuloval a šířil proces bhakti-yogy. Pro každého, kdo přijal útočiště u lotosových nohou Śrī Caitanyi Mahāprabhua, je proto nejvyšší dokonalost māyāvādīnů — kaivalya neboli splynutí s Nejvyšším — pekelnou představou; o snaze karmīch dosáhnout nebeských planet ani nemluvě. Oddaný považuje takové cíle za bezcenné přeludy. Existují také yogīni, kteří se snaží ovládnout své smysly, ale to se jim nikdy nepodaří, aniž by dosáhli stádia oddané služby. Smysly jsou přirovnávány k jedovatým hadům, ale smysly bhakty, který se zaměstnává službou Pánu, jsou jako hadi s vytrženými jedovými zuby. Yogīni se snaží své smysly potlačit, ale i velcí mystici, jako byl Viśvāmitra, ve svém pokusu selhávají. Viśvāmitra podlehl svým smyslům, když ho během jeho meditace okouzlila Menakā, jež později porodila Śakuntalu. Nejmoudřejší lidé na světě jsou proto bhakti-yogīni, což potvrzuje Pán Kṛṣṇa v Bhagavad-gītě (6.47):

yoginām api sarveṣāṁ
mad-gatenāntarātmanā
śraddhāvān bhajate yo māṁ
sa me yuktatamo mataḥ

“Ten z yogīnů, který se ke Mně s velkou vírou neustále upíná, v nitru na Mě myslí a poskytuje Mi transcendentální láskyplnou službu, je se Mnou nejdůvěrněji spojen prostřednictvím yogy a je ze všech nejvyšší. To je Můj názor.”

Verš

tato ’neka-sahasra-koṭi-vimānānīka-saṅkula-deva-yānenāvatar-antīndu maṇḍalam āvārya brahma-sadane nipatati.

Synonyma

tataḥ — po očištění sedmi planet sedmi velkých mudrců; aneka — mnoha; sahasra — tisíci; koṭi — milióny; vimāna-anīka — řadami letadel; saṅkula — plnými; deva-yānena — vesmírnými cestami polobohů; avatarantī — sestupuje; indu-maṇḍalam — planeta Měsíc; āvārya — zaplavená; brahma-sadane — do sídla Pána Brahmy na vrcholu Sumeru-parvaty; nipatati — padá.

Překlad

Po očištění sedmi planet poblíž Dhruvaloky (Polárky) je voda Gangy přepravována vesmírnými cestami polobohů v miliardách nebeských letadel. Pak zaplavuje Měsíc (Candraloku) a nakonec dosahuje sídla Pána Brahmy na vrcholu hory Meru.

Význam

Měli bychom mít neustále na paměti, že řeka Ganga pochází z Oceánu Příčin, jenž leží za obalem vesmíru. Poté, co voda Oceánu Příčin pronikne otvorem, který vytvořil Pán Vāmanadeva, stéká na Dhruvaloku (Polárku) a potom na sedm planet pod Dhruvalokou. Dále je přepravována nesčetnými nebeskými letadly na Měsíc a poté padá na vrchol hory Meru, známé jako Sumeru-parvata. Takto se voda Gangy nakonec dostane na nižší planety a na vrcholky Himalájí, odkud protéká Hardwarem a pláněmi Indie a očišťuje celou zem. Zde je vysvětleno, jak se Ganga dostává z nejvyšší části vesmíru na různé planety — z planet mudrců je přepravována nebeskými letadly. Takzvaní pokročilí vědci moderní doby se snaží doletět na vyšší planety, ale přitom se potýkají s nedostatkem energie na Zemi. Kdyby byli skutečně schopnými vědci, dokázali by osobně létat letadly na jiné planety, ale to je nad jejich síly. Nyní zanechali svých výletů na Měsíc a pokoušejí se dosáhnout jiných planet, ale bezúspěšně.

Verš

tatra caturdhā bhidyamānā caturbhir nāmabhiś catur-diśam abhispandantī nada-nadī-patim evābhiniviśati sītālakanandā cakṣur bhadreti.

Synonyma

tatra — tam (na vrcholu hory Meru); caturdhā — na čtyři ramena; bhidyamānā — dělí se; caturbhiḥ — se čtyřmi; nāmabhiḥ — jmény; catuḥ-diśam — čtyři strany (východ, západ, sever a jih); abhispandantī — s mocným proudem; nada-nadī-patim — rezervoár všech velkých řek (oceán); eva — jistě; abhiniviśati — dostává se do; sītā-alakanandā — Sītā a Alakanandā; cakṣuḥ — Cakṣu; bhadrā — Bhadrā; iti — známá pod těmito jmény.

Překlad

Na vrcholu hory Meru se Ganga dělí na čtyři ramena, z nichž každé teče na jinou stranu (na východ, západ, sever a jih). Tato ramena, známá pod jmény Sītā, Alakanandā, Cakṣu a Bhadrā, stékají do oceánu.

Verš

sītā tu brahma-sadanāt kesarācalādi-giri-śikharebhyo ’dho ’dhaḥ prasravantī gandhamādana-mūrdhasu patitvāntareṇa bhadrāśva-varṣaṁ prācyāṁ diśi kṣāra-samudram abhipraviśati.

Synonyma

sītā — rameno jménem Sītā; tu — jistě; brahma-sadanāt — z Brahmapurī; kesarācala-ādi — Kesarācaly a jiných velkých pohoří; giri — kopce; śikharebhyaḥ — z vrcholů; adhaḥ adhaḥ — dolů; prasravantī — teče; gandhamādana — hory Gandhamādana; mūrdhasu — na vrchol; patitvā — padá; antareṇa — v; bhadrāśva-varṣam — provincii zvané Bhadrāśva; prācyām — na západní; diśi — straně; kṣāra-samudram — oceán slané vody; abhipraviśati — vstupuje do.

Překlad

Rameno Gangy jménem Sītā protéká Brahmapurīm na hoře Meru a odtamtud stéká na blízké vrcholy pohoří Kesarācaly, které jsou téměř stejně vysoké jako samotná Meru. Z těchto hor, jež jsou jako nitky tyčinek kolem hory Meru, padá Ganga na vrchol hory Gandhamādana a poté teče na území Bhadrāśva-varṣi. Nakonec dosahuje oceánu slané vody na západní straně.

Verš

evaṁ mālyavac-chikharān niṣpatantī tato ’nuparata-vegā ketumālam abhi cakṣuḥ pratīcyāṁ diśi sarit-patiṁ praviśati.

Synonyma

evam — takto; mālyavat-śikharāt — z vrcholu hory jménem Mālyavān; niṣpatantī — padá; tataḥ — poté; anuparata-vegā — jejíž proud je nepřetržitý; ketumālam abhi — do země zvané Ketumāla-varṣa; cakṣuḥ — rameno jménem Cakṣu; pratīcyām — na západě; diśi — strana; sarit-patim — oceán; praviśati — vstupuje do.

Překlad

Rameno Gangy Cakṣu padá na vrchol hory jménem Mālyavān a odtamtud ve vodopádech na území Ketumāla-varṣi. Ganga proudí bez ustání Ketumāla-varṣou a dosahuje oceánu slané vody rovněž na západě.

Verš

bhadrā cottarato meru-śiraso nipatitā giri-śikharād giri-śikharam atihāya śṛṅgavataḥ śṛṅgād avasyandamānā uttarāṁs tu kurūn abhita udīcyāṁ diśi jaladhim abhipraviśati.

Synonyma

bhadrā — rameno zvané Bhadrā; ca — také; uttarataḥ — na severní stranu; meru-śirasaḥ — z vrcholu hory Meru; nipatitā — poté, co padá; giri-śikharāt — z vrcholu Kumudy; giri-śikharam — na vrchol Nīly; atihāya — teče přes, jako by se ani nedotýkala; śṛṅgavataḥ — hory zvané Śṛṅgavān; śṛṅgāt — z vrcholu; avasyandamānā — teče; uttarān — severní; tu — ale; kurūn — země zvaná Kuru; abhitaḥ — na všech stranách; udīcyām — na severní; diśi — straně; jaladhim — oceán slané vody; abhipraviśati — vstupuje do.

Překlad

Rameno Gangy zvané Bhadrā stéká ze severní strany hory Meru a jeho vody postupně padají na vrcholy hor Kumudy, Nīly, Śvety a Śṛṅgavānu. Poté Bhadrā stéká do provincie Kuru a po překonání tohoto území se vlévá do oceánu slané vody na severu.

Verš

tathaivālakanandā dakṣiṇena brahma-sadanād bahūni giri-kūṭāny atikramya hemakūṭād dhaimakūṭāny ati-rabhasatara-raṁhasā luṭhayantī bhāratam abhivarṣaṁ dakṣiṇasyāṁ diśi jaladhim abhipraviśati yasyāṁ snānārthaṁ cāgacchataḥ puṁsaḥ pade pade ’śvamedha-rājasūyādīnāṁ phalaṁ na durlabham iti.

Synonyma

tathā eva — podobně; alakanandā — rameno zvané Alakanandā; dakṣiṇena — jižní stranou; brahma-sadanāt — z města jménem Brahmapurī; bahūni — mnohé; giri-kūṭāni — vrcholy hor; atikramya — překonává; hemakūṭāt — z hory Hemakūṭy; haimakūṭāni — a Himakūṭy; ati-rabhasatara — prudčeji; raṁhasā — s velkou silou; luṭhayantī — pustoší; bhāratam abhivarṣam — na všech stranách Bharata-varṣi; dakṣiṇasyām — na jižní; diśi — straně; jaladhim — oceán slané vody; abhipraviśati — vstupuje do; yasyām — v níž; snāna-artham — aby se vykoupal; ca — a; āgacchataḥ — toho, kdo přichází; puṁsaḥ — osoba; pade pade — na každém kroku; aśvamedha-rājasūya-ādīnām — velkých obětí, jako je Aśvamedha yajña a Rājasūya yajña; phalam — výsledek; na — ne; durlabham — velmi obtížné získat; iti — takto.

Překlad

Rameno Gangy jménem Alakanandā stéká z jižní strany Brahmapurī (Brahma-sadany). Poté, co překoná vrcholy hor v různých zemích, řítí se s velkou dravostí na vrcholy hor Hemakūṭy a Himakūṭy, zaplavuje je a padá dolů na území zvané Bhārata-varṣa, které rovněž zaplavuje. Potom Ganga vtéká do oceánu slané vody na jižní straně. Těm, kdo se do této řeky přicházejí koupat, přeje štěstí. Není pro ně nijak obtížné získávat na každém kroku výsledky vykonávání velkých obětí, jako jsou Rājasūya a Aśvamedha yajña.

Význam

Místo, kde se Ganga vlévá do slané vody Bengálského zálivu, se dodnes nazývá Gaṅgā-sāgara neboli “místo setkání Gangy s Bengálským zálivem”. Na Makara-saṅkrānti, v lednu až únoru, se tam dodnes přicházejí vykoupat tisíce lidí s nadějí na vysvobození. Zde je potvrzeno, že tímto způsobem mohou vysvobození skutečně dosáhnout. Pro ty, kdo se kdykoliv koupou v řece Ganze, není nijak obtížné získat výsledky velkých obětí, jako je Aśvamedha a Rājasūya yajña. Většina lidí v Indii se dodnes chce koupat v Ganze, a k tomu existuje mnoho příhodných míst. V Prayāgu (Allahabadu) se během ledna scházejí tisíce lidí, aby se vykoupali v soutoku Gangy s Yamunou. Poté se jich mnoho odebere vykoupat na místo, kde Ganga ústí do Bengálského zálivu. Všichni lidé v Indii tedy mají zvláštní výhodu v tom, že se mohou koupat ve vodách Gangy na tolika poutních místech.

Verš

anye ca nadā nadyaś ca varṣe varṣe santi bahuśo merv-ādi-giri-duhitaraḥ śataśaḥ.

Synonyma

anye — mnohé jiné; ca — také; nadāḥ — řeky; nadyaḥ — říčky; ca — a; varṣe varṣe — na každém území; santi — jsou; bahuśaḥ — mnoha druhů; meru-ādi-giri-duhitaraḥ — dcery hor počínaje Meru; śataśaḥ — ve stovkách.

Překlad

Z vrcholu hory Meru stékají ještě mnohé jiné řeky, velké i malé. Každá z těchto řek je jako dcera hory a všechny ve stovkách ramen tečou na různá území.

Verš

tatrāpi bhāratam eva varṣaṁ karma-kṣetram anyāny aṣṭa varṣāṇi svargiṇāṁ puṇya-śeṣopabhoga-sthānāni bhaumāni svarga-padāni vyapadiśanti.

Synonyma

tatra api — z nich všech; bhāratam — známé jako Bhārata-varṣa; eva — jistě; varṣam — území; karma-kṣetram — pole činností; anyāni — ostatní; aṣṭa varṣāṇi — osm území; svargiṇām — živých bytostí, které mimořádně zbožným jednáním dosáhly nebeských planet; puṇya — výsledků zbožných činností; śeṣa — zbytku; upabhoga-sthānāni — místa pro hmotný požitek; bhaumāni svarga-padāni — jako nebeská místa na Zemi; vyapadiśanti — označují.

Překlad

Mezi devíti varṣami je území známé jako Bhārata-varṣa pokládáno za pole plodonosných činností. Učenci a světci prohlašují, že zbývajících osm území je určeno pro velmi pokročilé zbožné osoby, které si v těchto osmi pozemských varṣách užívají zbytky výsledků svých zbožných činností po návratu z nebeských planet.

Význam

Nebeská místa požitku se dělí do tří skupin: na nebeské planety, nebeská místa na Zemi a nebeská místa bila, jež se nacházejí v nižších oblastech. Mezi těmito třemi druhy nebeských míst představuje nebeská místa na Zemi (bhauma-svarga-padāni) osm ostatních varṣ mimo Bhārata-varṣu. V Bhagavad-gītě (9.21) Kṛṣṇa říká: kṣīṇe puṇye martya-lokaṁ viśanti — když ti, kdo žijí na nebeských planetách, vyčerpají výsledky svých zbožných činností, vracejí se na tuto Zemi. Dosahují tedy nebeských planet a opět klesají na zemské planety. Tento proces se nazývá brahmāṇḍa bhramaṇa, putování vesmíry nahoru a dolů. Ti, kdo jsou inteligentní — kdo nepozbyli své inteligence — se do tohoto putování nahoru a dolů nezaplétají. Praktikují oddanou službu Pánu, aby mohli nakonec proniknout obalem vesmíru a vstoupit do duchovního království. Pak se dostávají na jednu z planet známých jako Vaikuṇṭhaloky nebo ještě výše, na Kṛṣṇaloku (Goloku Vṛndāvanu). Oddaný není nikdy uvězněn v procesu dosahování nebeských planet a opětovného sestupování na Zemi. Śrī Caitanya Mahāprabhu proto říká:

ei rūpe brahmāṇḍa bhramite kona bhāgyavān jīva
guru-kṛṣṇa-prasāde pāya bhakti-latā-bīja

Among all the living entities wandering throughout the universe, one who is most fortunate comes in contact with a representative of the Supreme Personality of Godhead and thus gets the opportunity to execute devotional service.

Ze všech živých bytostí putujících vesmírem se jedna, která má veliké štěstí, dostane do styku s představitelem Nejvyšší Osobnosti Božství, a tak získá příležitost vykonávat oddanou službu. Ti, kdo s upřímností usilují o přízeň Kṛṣṇy, se setkají s guruem, pravým představitelem Kṛṣṇy. Māyāvādīni, kteří si libují v mentální spekulaci, a karmī, kteří touží po výsledcích svých činností, se guruy stát nemohou. Guru musí být přímým zástupcem Kṛṣṇy, který šíří Kṛṣṇovy pokyny beze změny. Do styku s guruem tedy přijdou jen ti nejšťastlivější lidé. Védská literatura potvrzuje: tad-vijñānārthaṁ sa gurum evābhigacchet — člověk musí vyhledat gurua, aby pochopil dění v duchovním světě. Totéž dokládá i Śrīmad-Bhāgavatam: tasmād guruṁ prapadyeta jijñāsuḥ śreya uttamam — ten, kdo má velkou touhu pochopit činnosti probíhající v duchovním světě, musí jít za guruem, pravým zástupcem Kṛṣṇy. Ze všech hledisek je tedy slovo guru zvláště určeno pro pravého zástupce Kṛṣṇy a nikoho jiného. Padma Purāṇa uvádí: avaiṣṇavo gurur na syāt. Kdo není vaiṣṇava — kdo není představitel Kṛṣṇy — nemůže být guru. Ani ten nejkvalifikovanější brāhmaṇa se nemůže stát guruem, není-li představitelem Kṛṣṇy. Od brāhmaṇů se očekává, že budou splňovat šest příznivých předpokladů: stanou se velkými učenci (paṭhana) a kvalifikovanými učiteli (pāṭhana); budou odborníky v uctívání Pána či polobohů (yajana) a budou totéž učit druhé (yājana); kvalifikují se jako oprávnění příjemci almužen od druhých (pratigraha) a budou rozdávat bohatství v podobě milodarů (dāna). Přesto ani brāhmaṇa, který tyto předpoklady splňuje, se nemůže stát guruem, není-li představitelem Kṛṣṇy (gurur na syāt). Vaiṣṇavaḥ śva-paco guruḥ—zato vaiṣṇava, pravý představitel Nejvyšší Osobnosti Božství, Viṣṇua, se může stát guruem, i když je śva-paca, člen rodiny pojídačů psů. Ze tří kategorií nebeských planet (svarga-loka) je území Bhārata-varṣi nazývané Kašmír někdy označováno za bhauma-svargu. V této oblasti jsou nepochybně příznivé podmínky pro hmotný smyslový požitek, ale to není cíl čistého transcendentalisty. Rūpa Gosvāmī popisuje jednání čistého transcendentalisty takto:

anyābhilāṣitā-śūnyaṁ
jñāna-karmādy-anāvṛtam
ānukūlyena kṛṣṇānu-
śīlanaṁ bhaktir uttamā

“Oddaný má vykonávat transcendentální láskyplnou službu Nejvyššímu Pánu Kṛṣṇovi s příznivým postojem a bez touhy po hmotném prospěchu či zisku z plodonosných činností nebo filozofické spekulace. To se nazývá čistá oddaná služba.” Ti, kdo se plně zaměstnávají oddanou službou Kṛṣṇovi jen pro Jeho potěšení, se nezajímají o tři kategorie nebeských míst, zvané divya-svarga, bhauma-svarga a bila-svarga.

Verš

eṣu puruṣāṇām ayuta-puruṣāyur-varṣāṇāṁ deva-kalpānāṁ nāgāyuta-prāṇānāṁ vajra-saṁhanana-bala-vayo-moda-pramudita-mahā-saurata-mithuna-vyavāyāpavarga-varṣa-dhṛtaika-garbha-kalatrāṇāṁ tatra tu tretā-yuga-samaḥ kālo vartate.

Synonyma

eṣu — v těchto (osmi) varṣách neboli územích; puruṣāṇām — všech lidí; ayuta — deset tisíc; puruṣa — podle lidských počtů; āyuḥ-varṣāṇām — těch, jejichž roky života; deva-kalpānām — kteří jsou jako polobozi; nāga-ayuta-prāṇānām — silní jako deset tisíc slonů; vajra-saṁhanana — těly pádnými jako blesky; bala — tělesnou silou; vayaḥ — mládím; moda — hojným smyslovým požitkem; pramudita — vzrušení; mahā-saurata — hojností pohlavního; mithuna — spojení muže a ženy; vyavāya-apavarga — na konci jejich období sexuálního požitku; varṣa — v posledním roce; dhṛta-eka-garbha — jež počnou jedno dítě; kalatrāṇām — těch, kteří mají manželky; tatra — tam; tu — ale; tretā-yuga-samaḥ — přesně jako Tretā-yuga (kdy neexistuje utrpení); kālaḥ — čas; vartate — existuje.

Překlad

V těchto osmi varṣách žijí lidské bytosti podle pozemských počtů deset tisíc let. Všichni obyvatelé jsou téměř jako polobozi; mají tělesnou sílu deseti tisíc slonů a jejich těla jsou pádná jako blesky. Jejich životy, prožité v mládí, jsou velice příjemné a muži i ženy si po dlouhou dobu s velkým potěšením užívají pohlavního spojení. Po letech smyslového požitku — když zbývá poslední rok života — počne manželka dítě. Obyvatelé těchto nebeských oblastí tedy prožívají stejné radosti jako lidé, kteří žili v Tretā-yuze.

Význam

Yugy jsou celkem čtyři: Satya, Tretā, Dvāpara a Kali. Během první yugy (Satya) byli lidé velice zbožní. Každý praktikoval systém mystické jógy určený k duchovnímu porozumění a realizaci Boha. Jelikož byli všichni neustále pohrouženi v samādhi, nikdo se nezajímal o hmotný smyslový požitek. V Tretā-yuze si lidé užívali smyslových radostí, aniž by poznali utrpení. Hmotné strádání začalo v Dvāpara-yuze, ale nebylo příliš kruté. Skutečně kruté hmotné utrpení začalo s příchodem Kali-yugy.

Dalším sdělením tohoto verše je, že ve všech osmi nebeských varṣách si muži a ženy užívají sexu, aniž by to vedlo k těhotenství. K těhotenství dochází pouze v životě na nižší úrovni. Zvířata jako psi a prasata jsou například březí dvakrát do roka a pokaždé vrhnou alespoň půl tuctu potomků. Ještě nižší životní druhy, jako jsou například hadi, rodí stovky mláďat najednou. Tento verš nás informuje, že na vyšších úrovních života, než je naše, se vyskytuje těhotenství jednou za život. Lidé tam neustále holdují sexu, ale nevede to k otěhotnění. V duchovním světě lidi díky jejich vznešenému postoji oddanosti sex příliš nepřitahuje. Prakticky tam žádný sex není, a i když k němu někdy dojde, nikdy nenásleduje těhotenství. Na planetě Zemi ovšem lidské bytosti přicházejí do jiného stavu, i když se chtějí dětem vyhnout. V tomto hříšném věku Kali se lidé dokonce uchylují k zabíjení dětí v lůně. To je ta nejhanebnější praktika, která může jedině prodloužit jejich strastiplnou hmotnou existenci.

Verš

yatra ha deva-patayaḥ svaiḥ svair gaṇa-nāyakair vihita-mahārhaṇāḥ sarvartu-kusuma-stabaka-phala-kisalaya-śriyānamyamāna-viṭapa-latā-viṭapibhir upaśumbhamāna-rucira-kānanāśramāyatana-varṣa-giri-droṇīṣu tathā cāmala-jalāśayeṣu vikaca-vividha-nava-vanaruhāmoda-mudita-rāja-haṁsa-jala-kukkuṭa-kāraṇḍava-sārasa-cakravākādibhir madhukara-nikarākṛtibhir upakūjiteṣu jala-krīḍādibhir vicitra-vinodaiḥ sulalita-sura-sundarīṇāṁ kāma-kalila-vilāsa-hāsa-līlāvalokākṛṣṭa-mano-dṛṣṭayaḥ svairaṁ viharanti.

Synonyma

yatra ha — na těch osmi územích; deva-patayaḥ — vládci polobohů, například Pán Indra; svaiḥ svaiḥ — svými příslušnými; gaṇa-nāyakaiḥ — hlavními služebníky; vihita — zaopatřováni; mahā-arhaṇāḥ — drahocennými dary, jako je santálová dřeň a girlandy; sarva-ṛtu — ve všech ročních obdobích; kusuma-stabaka — trsů květů; phala — plodů; kisalaya-śriyā — množstvím ratolestí; ānamyamāna — prohýbají se; viṭapa — jejichž větve; latā — a popínavé rostliny; viṭapibhiḥ — mnoha stromy; upaśumbhamāna — plně vyzdobené; rucira — krásné; kānana — zahrady; āśrama-āyatana — a mnoho pousteven; varṣa-giri-droṇīṣu — údolí mezi horami vyznačujícími hranice území; tathā — jakož i; ca — také; amala-jala-āśayeṣu — v jezerech s čistou vodou; vikaca — čerstvě rozvité; vividha — různé druhy; nava-vanaruha-āmoda — vůní lotosů; mudita — nadšené; rāja-haṁsa — velké labutě; jala-kukkuṭa — vodní ptactvo; kāraṇḍava — kachny kāraṇḍavy; sārasa — jeřábi; cakravāka-ādibhiḥ — ptáky zvanými cakravākové a tak dále; madhukara-nikara-ākṛtibhiḥ — čmeláky; upakūjiteṣu — které zní; jala-krīḍā-ādibhiḥ — jako jsou vodní hry; vicitra — různými; vinodaiḥ — zábavami; su-lalita — přitažlivé; sura-sundarīṇām — žen polobohů; kāma — z chtíče; kalila — zrozené; vilāsa — zábavy; hāsa — úsměvy; līlā-avaloka — laškovnými pohledy; ākṛṣṭa-manaḥ — jejichž mysl je přitahována; dṛṣṭayaḥ — a jejichž pohled je přitahován; svairam — velice volně; viharanti — věnují se rozmarnému požitku.

Překlad

Na každém z těchto území je mnoho zahrad, které jsou v příslušných ročních obdobích vždy plné různých květů a plodů, a nacházejí se tam také krásně vyzdobené poustevny. Mezi velkými horami, jež vyznačují hranice těchto území, leží rozlehlá jezera průzračné vody, plná čerstvě vyrostlých lotosů. Vodní ptáky, jako jsou labutě, kachny a jeřábi, velice vzrušuje vůně lotosových květů a vzduch je naplněn libozvučným bzučením čmeláků. V oněch zemích sídlí důležití vůdci polobohů, kteří si užívají života v zahradách na březích jezer, přičemž je neustále obsluhují jejich osobní služebníci. V těchto příjemných podmínkách se ženy polobohů na své manžely laškovně usmívají a pohlížejí na ně s chtivými touhami. Služebníci neustále přinášejí všem polobohům a jejich manželkám santálovou dřeň a květinové girlandy. Takto si všichni obyvatelé osmi nebeských varṣ užívají, přitahováni činnostmi opačného pohlaví.

Význam

Zde je popis nižších nebeských planet. Jejich obyvatelé se radují ze života v příjemné atmosféře průzračných jezer s mnoha čerstvě vyrostlými lotosy a zahrad plných plodů, květů, různých druhů ptáků a bzučících včel. V této atmosféře si užívají se svými nádhernými manželkami, které jsou neustále pohlavně vzrušené. Všichni — jak vysvětlí následující verše — jsou však oddanými Nejvyšší Osobnosti Božství. Obyvatelé této Země také touží po takovém nebeském požitku, ale když nějakým způsobem dosáhnou napodobeniny těchto radostí v podobě sexu a omamných látek, zcela zapomenou na službu Nejvyššímu Pánu. Přestože obyvatelé nebeských planet prožívají smyslový požitek na mnohem vyšší úrovni, nikdy nezapomínají na své postavení věčných služebníků Svrchované Bytosti.

Verš

navasv api varṣeṣu bhagavān nārāyaṇo mahā-puruṣaḥ puruṣāṇāṁ tad-anugrahāyātma-tattva-vyūhenātmanādyāpi sannidhīyate.

Synonyma

navasu — na devíti; api — jistě; varṣeṣu — územích zvaných varṣi; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; nārāyaṇaḥ — Pán Viṣṇu; mahā-puruṣaḥ — Nejvyšší Osoba; puruṣāṇām — Svým různým oddaným; tat-anugrahāya — aby projevil Svou milost; ātma-tattva-vyūhena — osobními expanzemi ve čtveřici podob Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumny a Aniruddhy; ātmanā — Osobně; adya api — dosud; sannidhīyate — je nablízku oddaným, aby přijímal jejich služby.

Překlad

Nejvyšší Osobnost Božství, Pán Nārāyaṇa, se na každém z těchto devíti území expanduje do čtveřice podob — Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumny a Aniruddhy — aby projevil milost Svým oddaným. Takto jim zůstává nablízku, aby přijímal jejich službu.

Význam

V této souvislosti nás Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura informuje, že polobozi uctívají Nejvyššího Pána v podobách Jeho různých Božstev (arcā-vigraha), protože mimo duchovní svět nelze uctívat Nejvyšší Osobnost Božství přímo. V hmotném světě je Pán vždy uctíván jako arcā-vigraha neboli Božstvo v chrámu. Mezi arcā-vigrahou a původní Osobou není žádný rozdíl, a proto je třeba vědět, že ti, kdo s veškerým přepychem uctívají Božstvo v chrámu — i na této planetě — jsou nepochybně v přímém styku s Nejvyšší Osobností Božství. Śāstry přikazují: arcye viṣṇau śilā-dhīr guruṣu nara-matiḥ — “Nikdo nemá považovat Božstvo v chrámu za kámen či kov a duchovního mistra za obyčejného člověka.” Je třeba se striktně řídit příkazy śāster a uctívat Božstvo, Nejvyšší Osobnost Božství, bez přestupků. Duchovní mistr je přímý zástupce Pána a nikdo ho nemá pokládat za obyčejnou lidskou bytost. Vyhýbáním se přestupkům proti Božstvu a duchovnímu mistrovi může člověk pokročit v duchovním životě, ve vědomí Kṛṣṇy.

V této souvislosti je v Laghu-bhāgavatāmṛtě následující citát:

pādme tu parama-vyomnaḥ
pūrvādye dik-catuṣṭaye
vāsudevādayo vyūhaś
catvāraḥ kathitāḥ kramāt
tathā pāda-vibhūtau ca
nivasanti kramādi me
jalāvṛti-stha-vaikuṇṭha-
sthita vedavatī-pure
satyordhve vaiṣṇave loke
nityākhye dvārakā-pure
śuddhodād uttare śveta-
dvīpe cairāvatī-pure
kṣīrāmbudhi-sthitānte
kroḍa-paryaṅka-dhāmani
sātvatīye kvacit tantre
nava vyūhāḥ prakīrtitāḥ
catvāro vāsudevādyā
nārāyaṇa-nṛsiṁhakau
hayagrīvo mahā-kroḍo
brahmā ceti navoditāḥ
tatra brahmā tu vijñeyaḥ
pūrvokta-vidhayā hariḥ

“V Padma Purāṇě je řečeno, že v duchovním světě se Pán Osobně expanduje do všech stran a je uctíván jako Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha. Tentýž Bůh je v hmotném světě, který zaujímá pouze jednu čtvrtinu Jeho stvoření, zastoupen Božstvem. Vāsudeva, Saṅkarṣaṇa, Pradyumna a Aniruddha jsou přítomní i na čtyřech stranách tohoto hmotného světa. Je zde Vaikuṇṭhaloka pokrytá vodou a na ní leží místo zvané Vedavatī, kde sídlí Vāsudeva. Další planeta známá jako Viṣṇuloka se nachází nad Satyalokou a je sídlem Saṅkarṣaṇa. Ve Dvārakā-purī je zase vládcem Pradyumna. Na ostrově Śvetadvīpu se rozprostírá oceán mléka a uprostřed něho je místo zvané Airāvatī-pura, kde leží Aniruddha na Anantovi. V některých sātvata-tantrách je popis devíti varṣ a vládnoucích Božstev uctívaných na každé z nich: (1) Vāsudeva, (2) Saṅkarṣaṇa, (3) Pradyumna, (4) Aniruddha, (5) Nārāyaṇa, (6) Nṛsiṁha, (7) Hayagrīva, (8) Mahāvarāha a (9) Brahmā.” Zde uvedený Pán Brahmā je Nejvyšší Osobnost Božství. Když není přítomná způsobilá lidská bytost, kterou by bylo možné zplnomocnit jako Pána Brahmu, zaujme toto postavení Samotný Nejvyšší Pán. Tatra brahmā tu vijñeyaḥ pūrvokta-vidhayā hariḥ. Brahmā, o Němž se zde hovoří, je Samotný Hari.

Verš

ilāvṛte tu bhagavān bhava eka eva pumān na hy anyas tatrāparo nirviśati bhavānyāḥ śāpa-nimitta-jño yat-pravekṣyataḥ strī-bhāvas tat paścād vakṣyāmi.

Synonyma

ilāvṛte — na území zvaném Ilāvṛta-varṣa; tu — ale; bhagavān — nejmocnější; bhavaḥ — Pán Śiva; eka — jediný; eva — jistě; pumān — muž; na — ne; hi — jistě; anyaḥ — jiný; tatra — tam; aparaḥ — kromě; nirviśati — vstoupí; bhavānyāḥ śāpa-nimitta-jñaḥ — kdo zná příčinu prokletí od Bhavānī, manželky Pána Śivy; yat-pravekṣyataḥ — toho, kdo násilím vnikne na toto území; strī-bhāvaḥ — proměna v ženu; tat — to; paścāt — později; vakṣyāmi — vysvětlím.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Na území zvaném Ilāvṛta-varṣa je jediným mužským obyvatelem Pán Śiva, nejmocnější polobůh. Bohyně Durgā, jeho manželka, si nepřeje, aby tam vstupoval jakýkoliv jiný muž. Pokud se toho nějaký blázen opováží, Durgā ho okamžitě promění v ženu. To vysvětlím později (v devátém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu).

Verš

bhavānī-nāthaiḥ strī-gaṇārbuda-sahasrair avarudhyamāno bhagavataś catur-mūrter mahā-puruṣasya turīyāṁ tāmasīṁ mūrtiṁ prakṛtim ātmanaḥ saṅkarṣaṇa-saṁjñām ātma-samādhi-rūpeṇa sannidhāpyaitad abhigṛṇan bhava upadhāvati.

Synonyma

bhavānī-nāthaiḥ — společností Bhavānī; strī-gaṇa — žen; arbuda-sahasraiḥ — deseti miliardami; avarudhyamānaḥ — neustále obsluhovaný; bhagavataḥ catuḥ-mūrteḥ — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, který se expanduje do čtyř; mahā-puruṣasya — Nejvyšší Osoby; turīyām — čtvrtá expanze; tāmasīm — ve vztahu ke kvalitě nevědomosti; mūrtim — podoba; prakṛtim — jako zdroj; ātmanaḥ — sebe (Pána Śivy); saṅkarṣaṇa-saṁjñām — známý jako Saṅkarṣaṇa; ātma-samādhi-rūpeṇa — meditací o Něm v tranzu; sannidhāpya — přibližuje Ho; etat — toto; abhigṛṇan — jasně přednášející; bhavaḥ — Pán Śiva; upadhāvati — uctívá.

Překlad

V Ilāvṛta-varṣe Pána Śivu neustále obklopuje deset miliard služebnic bohyně Durgy, které mu věrně slouží. Čtyřnásobnou expanzi Nejvyššího Pána tvoří Vāsudeva, Pradyumna, Aniruddha a Saṅkarṣaṇa. Saṅkarṣaṇa jakožto čtvrtá expanze je bezpochyby transcendentální, ale jelikož Jeho činnosti — zničení hmotného světa — náleží ke kvalitě nevědomosti, je známý jako tāmasī, Pánova podoba v kvalitě nevědomosti. Pán Śiva ví, že Saṅkarṣaṇa je původní příčinou jeho vlastní existence, a proto o Něm neustále v tranzu medituje recitováním následující mantry.

Význam

Někdy můžeme vidět obrazy Pána Śivy v meditaci. Tento verš vysvětluje, že Pán Śiva neustále v tranzu medituje o Pánu Saṅkarṣaṇovi. Pán Śiva má na starosti zničení hmotného světa. Pán Brahmā hmotný svět tvoří, Pán Viṣṇu ho udržuje a Pán Śiva ho ničí. Jelikož ničení patří do kvality nevědomosti, jsou Pán Śiva a jeho uctívané Božstvo, Saṅkarṣaṇa, odborně nazýváni tāmasī. Pán Śiva je inkarnací tamo-guṇy. On i Saṅkarṣaṇa jsou vždy osvícení a zaujímají transcendentální postavení, a proto nemají s kvalitami hmotné přírody — dobrem, vášní a nevědomostí — nic společného, ale jelikož jejich činnosti vyžadují, aby byli ve styku s kvalitou nevědomosti, jsou někdy označováni slovem tāmasī.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
oṁ namo bhagavate mahā-puruṣāya sarva-guṇa-saṅkhyānāyānantāyāvyaktāya nama iti.

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — nejmocnější Pán Śiva říká; om namo bhagavate — ó Nejvyšší Pane, Osobnosti Božství, skládám Ti uctivé poklony; mahā-puruṣāya — který jsi Nejvyšší Osobou; sarva-guṇa-saṅkhyānāya — rezervoár všech transcendentálních vlastností; anantāya — neomezený; avyaktāya — neprojevený v hmotném světě; namaḥ — uctivé poklony; iti — takto.

Překlad

Nejmocnější Pán Śiva říká: Ó Nejvyšší Pane, Osobnosti Božství, skládám Ti v Tvé expanzi jako Pán Saṅkarṣaṇa uctivé poklony. Jsi rezervoárem všech transcendentálních vlastností. I když jsi neomezený, pro neoddané zůstáváš neprojevený.

Verš

bhaje bhajanyāraṇa-pāda-paṅkajaṁ
bhagasya kṛtsnasya paraṁ parāyaṇam
bhakteṣv alaṁ bhāvita-bhūta-bhāvanaṁ
bhavāpahaṁ tvā bhava-bhāvam īśvaram

Synonyma

bhaje — uctívám; bhajanya — ó Pane, Jenž jsi hoden uctívání; araṇa-pāda-paṅkajam — Jehož lotosové nohy chrání Jeho oddané před všemi hrůzostrašnými situacemi; bhagasya — vznešených vlastností; kṛtsnasya — všech druhů (bohatství, slávy, síly, poznání, krásy a odříkání); param — nejlepší; parāyaṇam — konečné útočiště; bhakteṣu — oddaným; alam — nedocenitelné; bhāvita-bhūta-bhāvanam — Jenž projevuje Své různé podoby pro uspokojení Svých oddaných; bhava-apaham — Jenž zastavuje opakované rození a umírání oddaných; tvā — Tebe; bhava-bhāvam — Jenž je původem hmotného stvoření; īśvaram — Nejvyšší Osobnost Božství.

Překlad

Ó můj Pane, jsi jediná osoba hodná uctívání, jelikož jsi Nejvyšší Osobnost Božství, rezervoár všech vznešených vlastností. Tvé bezpečné lotosové nohy jsou jediným zdrojem ochrany pro všechny Tvé oddané, které uspokojuješ tím, že se projevuješ v mnoha různých podobách. Ó můj Pane, Své oddané vysvobozuješ z pout hmotné existence, ale neoddaní v ní Tvou vůlí zůstávají zapleteni. Přijmi mě prosím za Svého věčného služebníka.

Verš

na yasya māyā-guṇa-citta-vṛttibhir
nirīkṣato hy aṇv api dṛṣṭir ajyate
īśe yathā no ’jita-manyu-raṁhasāṁ
kas taṁ na manyeta jigīṣur ātmanaḥ

Synonyma

na — nikdy; yasya — Jehož; māyā — iluzorní energie; guṇa — v kvalitách; citta — srdce; vṛttibhiḥ — činnostmi (myšlením, cítěním a chtěním); nirīkṣataḥ — Jeho, který pohlíží; hi — jistě; aṇu — nepatrně; api — byť i; dṛṣṭiḥ — pohled; ajyate — je ovlivněn; īśe — za účelem ovládání; yathā — jako; naḥ — nás; ajita — kteří nepřemohli; manyu — hněvu; raṁhasām — sílu; kaḥ — kdo; tam — Jeho (Nejvyššího Pána); na — ne; manyeta — uctíval by; jigīṣuḥ — usilující přemoci; ātmanaḥ — smysly.

Překlad

My nedokážeme ovládat sílu svého hněvu, a proto když hledíme na hmotné věci, nejsme schopni se vyhnout tomu, že nás přitahují nebo odpuzují. Nejvyšší Pán však není nikdy takto ovlivněn. I když pohlíží na hmotný svět za účelem jeho stvoření, udržování a zničení, ani v nejmenším to na Něho nepůsobí. Proto ten, kdo si přeje přemoci sílu smyslů, musí přijmout útočiště u lotosových nohou Pána. Pak nad svými smysly zvítězí.

Význam

Nejvyšší Osobnost Božství vždy disponuje nepochopitelnými energiemi. I když ke stvoření dochází tak, že Pán pohlédne na hmotnou energii, kvality hmotné přírody Ho neovlivňují. Když se zjevuje v tomto hmotném světě, nemohou na Něho působit, jelikož Jeho postavení je věčně transcendentální. Proto je Nejvyšší Pán nazýván Transcendence a každý, kdo chce být v bezpečí před vlivem kvalit hmotné přírody, musí přijmout útočiště u Něho.

Verš

asad-dṛśo yaḥ pratibhāti māyayā
kṣībeva madhv-āsava-tāmra-locanaḥ
na nāga-vadhvo ’rhaṇa īśire hriyā
yat-pādayoḥ sparśana-dharṣitendriyāḥ

Synonyma

asat-dṛśaḥ — pro toho, jehož pohled je znečištěný; yaḥ — kdo; pratibhāti — jeví se; māyayā — vliv māyi; kṣībaḥ — ten, kdo je opojený nebo rozhněvaný; iva — jako; madhu — medem; āsava — a likérem; tāmra-locanaḥ — kdo má oči narudlé jako měď; na — ne; nāga-vadhvaḥ — manželky hadího démona; arhaṇe — v uctívání; īśire — nebyly schopné pokračovat; hriyā — kvůli studu; yat-pādayoḥ — Jehož lotosových nohou; sparśana — dotekem; dharṣita — vzrušené; indriyāḥ — jejichž smysly.

Překlad

Těm, jejichž pohled je nečistý, se oči Nejvyššího Pána jeví jako oči někoho, kdo bezuzdně pije opojné nápoje. Takto zmateni se takoví neinteligentní lidé na Pána hněvají a kvůli jejich zlostné náladě vypadá i Samotný Pán rozhněvaně a nahání hrůzu. To je však iluze. Když byly manželky hadího démona vzrušeny dotekem Pánových lotosových nohou, kvůli studu nemohly dále pokračovat v Jeho uctívání. Pána však jejich dotek nevzrušil, protože je za všech okolností vyrovnaný. Kdo by tedy neuctíval Nejvyšší Osobnost Božství?

Význam

Každý, kdo zůstane nevzrušený i v přítomnosti příčiny vzrušení, se nazývá dhīra, “vyrovnaný”. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je vždy v transcendentálním postavení, a proto Ho nikdy nic nevzruší. Chce-li se tedy někdo stát dhīrou, musí přijmout útočiště u lotosových nohou Pána. V Bhagavad-gītě (2.13) Kṛṣṇa říká: dhīras tatra na muhyati—ten, kdo je za všech okolností vyrovnaný, není nikdy zmaten. Prahlāda Mahārāja je dokonalým příkladem dhīry. Když se Pán zjevil v líté podobě Nṛsiṁhadeva, aby zabil Hiraṇyakaśipua, Prahlāda zůstal nevzrušený. Byl úplně klidný, zatímco ostatní — dokonce i Pána Brahmu — Pánovy rysy vyděsily.

Verš

yam āhur asya sthiti-janma-saṁyamaṁ
tribhir vihīnaṁ yam anantam ṛṣayaḥ
na veda siddhārtham iva kvacit sthitaṁ
bhū-maṇḍalaṁ mūrdha-sahasra-dhāmasu

Synonyma

yam — Jehož; āhuḥ — říkají; asya — hmotného světa; sthiti — udržování; janma — stvoření; saṁyamam — zničení; tribhiḥ — tyto tři; vihīnam — bez; yam — čeho; anantam — neomezený; ṛṣayaḥ — všichni velcí mudrci; na — ne; veda — cítí; siddha-artham — hořčičné semínko; iva — jako; kvacit — kde; sthitam — umístěný; bhū-maṇḍalam — vesmír; mūrdha-sahasra-dhāmasu — na stovkách a tisících kápí Pána.

Překlad

Pán Śiva pokračoval: Všichni velcí mudrci uznávají Pána za příčinu stvoření, udržování a zničení, i když ve skutečnosti nemá s těmito činnostmi nic společného. Proto se nazývá Neomezený. I když ve Své inkarnaci Śeṣi drží všechny vesmíry na Svých kápích, žádný pro Něho není těžší než hořčičné semínko. Kdo z těch, jež touží po osvobození, by tedy neuctíval Nejvyšší Osobnost Božství?

Význam

Inkarnace Nejvyšší Osobnosti Božství známá jako Śeṣa neboli Ananta oplývá neomezenou silou, slávou, bohatstvím, poznáním, krásou a odříkáním. Jak popisuje tento verš, Anantova síla je taková, že na Jeho kápích spočívají nesčetné vesmíry. Má tělesné rysy hada s tisíci kápí, a jelikož je Jeho síla neomezená, všechny vesmíry na Jeho kápích jsou pro Něho lehké jako hořčičná semínka. Můžeme si představit, jak nepatrné je hořčičné semínko na kápi hada. V této souvislosti odkazujeme čtenáře na Śrī Caitanya-caritāmṛtu, Ādi-līlu, pátou kapitolu, verše 117 — 125. Tam je řečeno, že had Ananta Śeṣa Nāga, inkarnace Pána Viṣṇua, nese všechny vesmíry na Svých kápích. Podle našich výpočtů může být vesmír nesmírně těžký, ale jelikož Pán je ananta (neomezený), není pro Něho těžší než hořčičné semínko.

Verš

yasyādya āsīd guṇa-vigraho mahān
vijñāna-dhiṣṇyo bhagavān ajaḥ kila
yat-sambhavo ’haṁ tri-vṛtā sva-tejasā
vaikārikaṁ tāmasam aindriyaṁ sṛje
ete vayaṁ yasya vaśe mahātmanaḥ
sthitāḥ śakuntā iva sūtra-yantritāḥ
mahān ahaṁ vaikṛta-tāmasendriyāḥ
sṛjāma sarve yad-anugrahād idam

Synonyma

yasya — z Něhož; ādyaḥ — počátek; āsīt — byl; guṇa-vigrahaḥ — inkarnace hmotných kvalit; mahān — celková hmotná energie; vijñāna — plného poznání; dhiṣṇyaḥ — rezervoár; bhagavān — nejmocnější; ajaḥ — Pán Brahmā; kila — jistě; yat — z něhož; sambhavaḥ — narozený; aham — já; tri-vṛtā — s třemi podobami podle tří kvalit přírody; sva-tejasā — svou hmotnou mocí; vaikārikam — všechny polobohy; tāmasam — hmotné prvky; aindriyam — smysly; sṛje — tvořím; ete — ti všichni; vayam — my; yasya — Jehož; vaśe — pod vládou; mahā-ātmanaḥ — velké osobnosti; sthitāḥ — umístěné; śakuntāḥ — supi; iva — jako; sūtra-yantritāḥ — svázaní provazem; mahān — mahat-tattva; aham — já; vaikṛta — polobozi; tāmasa — pět hmotných prvků; indriyāḥ — smysly; sṛjāmaḥ — tvoříme; sarve — my všichni; yat — Jehož; anugrahāt — milostí; idam — tento hmotný svět.

Překlad

Z oné Nejvyšší Osobnosti Božství se zjevuje Pán Brahmā, jehož tělo tvoří celková hmotná energie, rezervoár inteligence ovládané hmotnou kvalitou vášně. Z Pána Brahmy se rodím já jakožto představitel falešného ega zvaný Rudra a svou mocí tvořím všechny ostatní polobohy, pět prvků a smysly. Proto uctívám Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, Jenž je větší než kdokoliv z nás a pod Jehož vládou jsou všichni polobozi, hmotné prvky a smysly — a dokonce i Pán Brahmā a já sám — jako ptáci svázaní provazem. Jedině Jeho milostí dokážeme tvořit, udržovat a ničit hmotný svět. Uctivě se proto klaním Nejvyšší Bytosti.

Význam

Zde je podán souhrnný popis stvoření. Ze Saṅkarṣaṇa expanduje Mahā-Viṣṇu a z Mahā-Viṣṇua Garbhodakaśāyī Viṣṇu. Pán Brahmā, který se narodil z Garbhodakaśāyī Viṣṇua, je otcem Pána Śivy, z něhož se postupně objevují všichni ostatní polobozi. Pán Brahmā, Pán Śiva a Pán Viṣṇu jsou inkarnacemi různých hmotných kvalit. Pán Viṣṇu je ve skutečnosti nad všemi hmotnými kvalitami, ale za účelem udržování vesmíru se ujímá vlády nad sattva-guṇou (kvalitou dobra). Pán Brahmā se rodí z mahat-tattvy. Brahmā tvoří celý vesmír, Pán Viṣṇu ho udržuje a Pán Śiva ho ničí. Nejvyšší Osobnost Božství ovládá všechny nejdůležitější polobohy — zvláště Pána Brahmu a Pána Śivu — stejně jako ptáka ovládá majitel tím, že ho spoutá provazem. Tímto způsobem jsou někdy pod kontrolou udržováni supi.

Verš

yan-nirmitāṁ karhy api karma-parvaṇīṁ
māyāṁ jano ’yaṁ guṇa-sarga-mohitaḥ
na veda nistāraṇa-yogam añjasā
tasmai namas te vilayodayātmane

Synonyma

yat — Jímž; nirmitām — stvořená; karhi api — kdykoliv; karma-parvaṇīm — která utahuje uzly plodonosného jednání; māyām — iluzorní energie; janaḥ — osoba; ayam — tato; guṇa-sarga-mohitaḥ — zmatená třemi kvalitami hmotné přírody; na — ne; veda — zná; nistāraṇa-yogam — proces, jak se vyprostit z hmotného zapletení; añjasā — brzy; tasmai — Jemu (Nejvyššímu); namaḥ — uctivé poklony; te — Tobě; vilaya-udaya-ātmane — v Němž je vše zničeno a z Něhož se vše opět projeví.

Překlad

Iluzorní energie Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, nás podmíněné duše všechny poutá k tomuto hmotnému světu. Bez Jeho přízně proto osoby, jako jsme my, nemohou pochopit, jak z této iluzorní energie uniknout. Uctivě se klaním Pánu, Jenž je příčinou stvoření a zničení.

Význam

Kṛṣṇa jasně říká v Bhagavad-gītě (7.14):

daivī hy eṣā guṇa-mayī
mama māyā duratyayā
mām eva ye prapadyante
māyām etāṁ taranti te

“Tuto Mou božskou energii, sestávající ze tří kvalit hmotné přírody, je těžké překonat, ale ti, kdo se Mi odevzdají, ji snadno překročí.” Všechny podmíněné duše, které jednají pod vlivem iluzorní energie Pána, považují tělo za své vlastní já, a proto neustále putují vesmírem, rodí se v různých životních druzích a vytvářejí čím dál více problémů. Někdy jsou všemi problémy znechuceny a hledají způsob, jak z tohoto zapletení uniknout. Tito takzvaní badatelé si bohužel nejsou vědomi Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, a Jeho iluzorní energie; proto všichni zůstávají v temnotě a nikdy neobjeví cestu ven. Takzvaní vědci a pokročilí učenci se směšně snaží nalézt příčinu života. Nevšímají si skutečnosti, že život je již tvořen. Jaká bude jejich zásluha, jestliže zjistí chemické složení života? Všechny jejich chemikálie nejsou nic jiného než různé proměny pěti prvků — země, vody, ohně, vzduchu a éteru. Bhagavad-gītā (2.20) prohlašuje, že živá bytost není nikdy stvořena (na jāyate mriyate vā kadācin). Existuje pět hrubohmotných prvků a tři vedlejší hmotné prvky (mysl, inteligence a ego). Dále existují věčné živé bytosti. Živá bytost si přeje mít určitý druh těla, a to je na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství vytvořeno z hmotné přírody, která není ničím jiným než určitým druhem stroje, jenž ovládá Nejvyšší Pán. Pán dává živé bytosti příslušný druh mechanického těla a živá bytost s ním musí pracovat podle zákona plodonosných činností. Plodonosné jednání je popsáno v tomto verši: karma-parvanīṁ māyām. Živá bytost je usazená na stroji (v těle) a obsluhuje ho podle pokynů Nejvyššího Pána. To je tajemství převtělování duše z jednoho těla do druhého. Takto se živá bytost zaplétá do plodonosných činností v hmotném světě. Bhagavad-gītā (15.7) potvrzuje: manaḥ ṣaṣṭhānīndriyāṇi prakṛti-sthāni karṣati — živá bytost těžce zápasí se šesti smysly, které zahrnují mysl.

Při všem tvoření a ničení je živá bytost zapletená v plodonosných činnostech vykonávaných iluzorní energií, māyou. Je jako počítač ovládaný Nejvyšší Osobností Božství. Takzvaní vědci říkají, že příroda jedná nezávisle, ale nedokáží vysvětlit, co příroda vlastně je. Příroda není nic jiného než stroj, který řídí Nejvyšší Osobnost Božství. Když porozumíme řídící osobě, naše životní problémy budou vyřešeny. Kṛṣṇa říká v Bhagavad-gītě (7.19):

bahūnāṁ janmanām ante
jñānavān māṁ prapadyate
vāsudevaḥ sarvam iti
sa mahātmā sudurlabhaḥ

“Po mnoha zrozeních a smrtích se ten, kdo je skutečně obdařen poznáním, odevzdá Mně, jelikož ví, že jsem příčinou všech příčin a všeho, co existuje. Taková velká duše je velmi vzácná.” Rozumný člověk se proto odevzdá Nejvyšší Osobnosti Božství, a tak unikne ze spárů iluzorní energie, māyi.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k sedmnácté kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Původ a sestup řeky Gangy”.