Setkání Nandy Mahārāje s Vasudevou

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura rozebírá význam slov nandas tu. Říká, že slovo tu není použito k dosažení úplnosti věty, neboť věta je úplná i bez něho. Slouží tedy jinému účelu. I když se Kṛṣṇa zjevil jako syn Devakī, ta se s Vasudevou nemohla těšit ze slavnostního obřadu jāta-karma u příležitosti narození. Místo nich se z něho těšil Nanda Mahārāja, jak uvádí tento verš (nandas tv ātmaja utpanne jātāhlādo mahā-manāḥ). Když se Nanda Mahārāja setkal s Vasudevou, Vasudeva mu nemohl prozradit: “Tvůj syn Kṛṣṇa je ve skutečnosti můj syn. Ty jsi Jeho otcem v jiném, duchovním smyslu.” Kvůli strachu z Kaṁsy nemohl Vasudeva Kṛṣṇovo narození oslavovat, ale Nanda Mahārāja této příležitosti plně využil.

Obřad jāta-karma se může konat po přestřižení pupeční šňůry, spojující dítě s placentou. Jak se to však mohlo stát, když Kṛṣṇu přinesl do domu Nandy Mahārāje Vasudeva? Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura se v této souvislosti snaží doložit odkazem na mnohé śāstry, že Kṛṣṇa se ve skutečnosti narodil jako syn Yaśody, a to ještě předtím, než se narodila Yogamāyā, která je proto označována za Pánovu mladší sestru. Přestože o přestřižení pupeční šňůry může být mnoho pochybností, a dokonce je možné, že k němu vůbec nedošlo, když se zjeví Nejvyšší Osobnost Božství, přijímají se tyto události jako skutečnost. Kṛṣṇa se zjevil v podobě Varāhadevy z Brahmovy nosní dírky, a Brahmā je proto nazván Varāhadevovým otcem. Rovněž významná jsou slova kārayām āsa vidhivat. Nanda Mahārāja byl tak zaplaven radostí z narození svého syna, že neviděl, zda byla šňůra přestřižena nebo ne. Vykonal proto nádherný obřad. Podle názoru některých autorit se Kṛṣṇa ve skutečnosti narodil jako syn Yaśody. V každém případě však můžeme uznat-bez ohledu na hmotné závěry-že když Nanda Mahārāja uspořádal obřad spojený s Kṛṣṇovým narozením, bylo to tak správné. Proto je tento obřad všude známý jako Nandotsava.

Toto jsou pokyny śāster o tom, jak lze ve védské civilizaci vše očistit. Vše, co používáme, musí být očištěno; jinak nás to nakazí nečistotou. V Indii před pěti tisíci lety dokonce i v takových vesnicích, jako byla ta, ve které žil Nanda Mahārāja, lidé věděli, jak vše očistit, a tak si užívali dokonce i hmotného života, aniž by se znečistili.

Nejvyšší Osobnost Božství učí v Bhagavad-gītě (18.44): kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam-“Zemědělství, ochrana krav a obchod jsou přirozené činnosti náležící vaiśyům.” Nanda Mahārāja patřil ke společenství vaiśyů neboli zemědělců. Tyto verše popisují, jak vypadá ochrana krav a jak bohaté toto společenství bylo. Pro nás je těžké si představit, že mohlo být o krávy, býky a telata tak pěkně pečováno a že mohli být tak hezky ozdobeni látkami a drahocennými zlatými šperky. Jak ti museli být spokojení! Na jiném místě v Bhāgavatamu je uvedeno, že v dobách Mahārāje Yudhiṣṭhira byly krávy tak šťastné, že celé pastviny rozbahnily svým mlékem. To je typická indická civilizace. A přesto na tom samém místě, v Indii neboli Bhāratavarṣe, lidé tolik trpí, neboť se zřekli védského způsobu života a nechápou učení Bhagavad-gīty.

Když posoudíme životní úroveň zemědělce na vesnici v minulých dobách, vidíme, jak byl díky samotné zemědělské produkci a ochraně krav bohatý. V současnosti, kdy se zemědělství zanedbává a krávy se přestaly chránit, však zemědělec žalostně trpí a je oblečen v ubohých roztrhaných hadrech. To je rozdíl mezi Indií minulosti a dneška. Ohavnými činnostmi (ugra-karma) promarňujeme příležitost, kterou dává lidská civilizace!

Pastevci a pastevkyně ve vesnicích žili velice přirozeným životem a ženy byly obdařeny přirozenou ženskou krásou v podobě vyvinutých boků a ňader. V moderní civilizaci ženy nežijí přirozeně, a proto jejich boky a ňadra nenabývají přirozeně plných tvarů. I když se ženy prohlašují za nezávislé a pokročilé, co se rozvoje hmotné civilizace týče, jejich život je umělý, a proto ztratily svou přirozenou krásu. Tento popis vesnických žen dává jasný příklad obrovského rozdílu mezi přirozeným životem a umělým životem zavrženíhodné společnosti, kde je krása “nahoře i dole bez” snadno k dostání v klubech, obchodech i pro veřejné reklamy. Slovo balibhiḥ vyjadřuje, že na zlatých podnosech ženy nesly zlaté mince, náhrdelníky z drahokamů, pěkné látky, čerstvou trávu, santálovou pastu, girlandy z květů a podobné dary. Takovým darům se říká bali. Slova tvaritaṁ jagmuḥ naznačují, jak byly vesnické ženy šťastné ze zprávy, že matka Yaśodā porodila úžasné dítě jménem Kṛṣṇa.

Popis gopī, které šly do domu Mahārāje Nandy uvítat Kṛṣṇu, je velmi významný. Gopī nebyly obyčejné ženy, ale expanze Kṛṣṇovy energie blaženosti. To uvádí Brahma-saṁhitā:

Gopī uctívají Kṛṣṇu všude, kam jde. Proto je Kṛṣṇa ve Śrīmad-Bhāgavatamu tak živě vylíčen. Śrī Caitanya Mahāprabhu o Kṛṣṇovi mluvil podobně: ramyā kācid upāsanā vrajavadhū-vargeṇa yā kalpitā. Všechny gopī přinášely Kṛṣṇovi dary, protože jsou Jeho věčnými společnicemi. Nyní měli ještě větší radost ze zprávy, že se Kṛṣṇa zjevil ve Vṛndāvanu.

Pán říká v Bhagavad-gītě (4.7):

“Ó potomku Bharaty, kdykoliv a kdekoliv nastává úpadek náboženského života a začíná převládat bezbožnost, v té době osobně sestupuji.” Když Kṛṣṇa jednou v Brahmově dni sestoupí, přichází pokaždé do domu Mahārāje Nandy ve Vṛndāvanu. Kṛṣṇa je Pánem celého stvoření (sarva-loka-maheśvaram). Proto nejen v okolí Nandova panství, ale po celém vesmíru-a ve všech ostatních vesmírech-zněla hudba na oslavu Pánova příznivého zjevení.

Z těchto slov se dozvídáme, že před pěti tisíci lety bylo dostatek mléka, másla a tvarohu nejen k jídlu, pití a vaření, ale při slavnosti to vše lidé bez omezení rozhazovali kolem sebe. Mléko, máslo, tvaroh a další mléčné výrobky se používaly v neomezené míře. Každý měl dostatečnou zásobu mléka a lidé si tím, že ho požívali v mnoha různých mléčných pokrmech, přirozeně uchovávali dobré zdraví, a tak se radovali ze života s vědomím Kṛṣṇy.

V poslední době se sice stalo módou používat oslovení daridra-nārāyaṇa, ale slova viṣṇor ārādhanārthāya neznamenají, že všichni lidé, které Nanda Mahārāja při této velké slavnosti uspokojil, byli Viṣṇuové. Nebyli ani daridra, ani Nārāyaṇa. Byli to Nārāyaṇovi oddaní, kteří Nārāyaṇa uspokojovali pomocí svého vzdělání. Potěšit je tedy bylo nepřímým způsobem, jak potěšit Pána Viṣṇua. Mad-bhakta-pūjābhyadhikā (Bhāg. 11.19.21). Pán říká: “Uctívat Mé oddané je lepší, než uctívat Mě přímo.” Celý varṇāśramský systém má za cíl viṣṇu-ārādhanu, uctívání Pána Viṣṇua. Varṇāśramācāravatā puruṣeṇa paraḥ pumān / viṣṇur ārādhyate (Viṣṇu Purāṇa 3.8.9). Potěšit Pána Viṣṇua, Nejvyššího Pána, je konečným cílem života. Necivilizovaný člověk či materialista však tento životní cíl nezná. Na te viduḥ svārtha-gatiṁ hi viṣṇum (Bhāg. 7.5.31). Skutečný zájem každého spočívá v uspokojování Pána Viṣṇua. Neuspokojovat Pána Viṣṇua a místo toho se snažit být šťastný pomocí hmotných opatření (bahir-artha-māninaḥ) ke štěstí nevede. Jelikož Viṣṇu je základem všeho, je-li On spokojen, je spokojen každý; zvláště děti a členové rodiny oddaného jsou po všech stránkách šťastní. A Nanda Mahārāja chtěl zajistit štěstí svému novorozenému dítěti. To byl jeho záměr. Proto chtěl uspokojit Pána Viṣṇua, a za tím účelem bylo nezbytné uspokojit Jeho oddané, jako byli učení brāhmaṇové, māgadhové a sūtové. Takto, oklikou, by měl být nakonec potěšen Pán Viṣṇu.

Rohiṇī, další manželka Vasudevy, přebývala se svým synem Baladevou také v péči Nandy Mahārāje. Nebyla příliš šťastná, neboť jejího manžela vsadil Kaṁsa do vězení, ale když Nanda Mahārāja u příležitosti Kṛṣṇa-janmāṣṭamī, Nandotsavy, rozdával oděvy a šperky, obdaroval skvostnými šaty a ozdobami i ji, aby se také mohla zúčasnit slavnosti. Měla tedy spoustu práce s vítáním přicházejících žen. Je zde označena jako požehnaná (mahā-bhāgā), jelikož měla to štěstí, že mohla společně vychovávat Kṛṣṇu s Balarāmou.

Brahma-saṁhitā (5.29) uvádí: lakṣmī-sahasra-śata-sambhrama-sevyamānaṁ govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi. Kṛṣṇovu sídlu neustále slouží statisíce bohyní štěstí. Ať jde Kṛṣṇa kamkoliv, bohyně štěstí jde přirozeně s Ním. Hlavní bohyní štěstí je Śrīmatī Rādhārāṇī. Když se tedy Kṛṣṇa zjevil ve Vraji, znamenalo to, že hlavní bohyně štěstí, Rādhārāṇī, se tam brzy zjeví také. Sídlo Mahārāje Nandy bylo již předtím bohaté, a jelikož se zjevil Kṛṣṇa, mělo být bohaté po všech stránkách.

Jelikož zabíjení dětí bylo v plném proudu a již se o něm vědělo, Nanda Mahārāja měl o své novorozené dítě velký strach. Pověřil tedy místní pastevce krav, aby jeho domov a dítě chránili. Chtěl se okamžitě vydat do Mathury zaplatit povinné daně a také věnovat pro dobro svého novorozeného syna nějaký dar. Pro ochranu dítěte uctíval různé polobohy a předky a rozdal milodary ku spokojenosti všech. Také Kaṁsovi nechtěl jenom zaplatit každoroční daně, ale dát mu také nějaký dar, aby byl i Kaṁsa spokojen. Jeho jediným zájmem bylo, jak své transcendentální dítě, Kṛṣṇu, co nejlépe ochránit.

Vasudeva a Nanda Mahārāja měli stejně důvěrný vztah, jako bratři. Z poznámek Śrīpādy Madhvācāryi navíc vyplývá, že skutečně byli nevlastními bratry. Vasudevův otec Śūrasena se oženil s dívkou z rodiny vaiśyů, a té se narodil Nanda Mahārāja. Nanda se později sám oženil s vaiśyovskou dívkou, Yaśodou. Jeho rodina je proto známá jako rodina vaiśyů a Kṛṣṇa, který vystupoval jako jejich syn, se ujal povinností vaiśyi (kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyam). Balarāma zastupuje obdělávání půdy, a proto neustále nosí pluh, zatímco Kṛṣṇa pase krávy, a proto nosí flétnu. Tito dva bratři tedy ztělesňují kṛṣi-rakṣyu a go-rakṣyu.

Nanda Mahārāja byl starší než Vasudeva, a proto ho objal, zatímco Vasudeva se mu poklonil (namaskāra).

V pokročilém věku muž obvykle nezplodí chlapce. Pokud se mu podaří v tomto věku dítě zplodit, je to obvykle holčička. Vasudeva se tedy nepřímo Nandy Mahārāje ptal, zda skutečně zplodil chlapce nebo děvče. Vasudeva věděl, že Yaśodā porodila holčičku, kterou ukradl a nahradil chlapcem. Bylo to velké tajemství a Vasudeva chtěl zjistit, zda již o tom Nanda Mahārāja věděl. Když se však ptal, věřil, že tajemství Kṛṣṇova narození a toho, jak byl svěřen do péče matky Yaśody, zůstávalo neodhaleno. Alespoň Kaṁsa se nedozvěděl, co se stalo, a proto nehrozilo žádné nebezpečí.

Vasudeva seděl na Kaṁsův rozkaz ve vězení, a proto neviděl Nandu Mahārāje mnoho let, ačkoliv žil stále v Mathuře. Když se tedy znovu setkali, Vasudevovi to připadalo jako znovuzrození.

Vasudeva hořekoval, že on a Nanda Mahārāja nemohou žít spolu. Jak by ale mohli? Vasudeva připomíná, že všichni-i když máme důvěrný vztah-jsme unášeni vlnami času podle výsledků své minulé karmy.

Aby lidé byli šťastní, musejí se starat o zvířata, hlavně o krávy. Proto se Vasudeva ptal, zda tam, kde Nanda Mahārāja žil, byly pro zvířata dobré podmínky. Aby lidé mohli usilovat o pravé štěstí, musí být zajištěna ochrana krav. To znamená, že musejí mít lesy a přiměřené pastviny s hojností trávy a vody. Pokud budou zvířata šťastná, budou dávat dostatek mléka, z něhož budou mít lidé užitek v podobě mnoha mléčných výrobků, díky nimž budou moci šťastně žít. Bhagavad-gītā (18.44) přikazuje: kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam. Jak může být společnost šťastná, když zvířatům nezajišťuje vhodné podmínky pro život? To, že lidé chovají dobytek, aby ho pak posílali na jatka, je velký hřích. Tímto démonským podnikáním maří svou příležitost žít skutečně lidským životem. Jelikož Kṛṣṇovým pokynům nepřikládají žádný význam, jejich rozvoj takzvané civilizace připomíná šílené jednání pacientů v blázinci.

Vasudeva Nandovi Mahārājovi s lítostí sdělil, že i když má ženu a děti, nemůže se o ně řádně starat, jak bylo jeho povinností, a proto byl nešťastný.

Když Vasudeva ze slov Nandy Mahārāje pochopil, že tajemství Kṛṣṇova zrození a jeho výměny za Yaśodinu dceru, zůstává neodhalené, byl šťastný, že vše probíhá hladce. Prohlášením, že Vasudevova dcera, jeho nejmladší dítě, odešla na nebeské planety, dal Nanda Mahārāja najevo, že neví, že se tato dcera narodila Yaśodě a že ji Vasudeva vyměnil za Kṛṣṇu. To rozptýlilo Vasudevovy pochybnosti.

Nanda Mahārāja utěšil svého mladšího bratra Vasudevu prohlášením, že z konečného hlediska je všechno určeno osudem. Vasudeva by neměl být nešťastný, že Kaṁsa zabil mnoho jeho dětí nebo že jeho poslední dítě, dcera, se odebralo na nebeské planety.