Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.5.10

Verš

nava-kuṅkuma-kiñjalka-
mukha-paṅkaja-bhūtayaḥ
balibhis tvaritaṁ jagmuḥ
pṛthu-śroṇyaś calat-kucāḥ

Synonyma

nava-kuṅkuma-kiñjalka — se šafránem a čerstvým kuṅkumovým květem; mukha-paṅkaja-bhūtayaḥ — jejichž obličeje podobné lotosům vyzařovaly neobyčejnou krásu; balibhiḥ — s dary v rukách; tvaritam — rychle; jagmuḥ — běžely (do domu matky Yaśody); pṛthu-śroṇyaḥ — se zaoblenými boky, dodávajícími ženám na kráse; calat-kucāḥ — jejich vyvinutá prsa se pohybovala.

Překlad

Ženy pastevců pospíchaly do domu matky Yaśody s dary v rukách. Jejich neobyčejně líbezné obličeje podobné lotosům byly ozdobené šafránem a čerstvou kuṅkumou. Jejich přirozenou krásu zdůrazňovaly zaoblené boky a plná ňadra, která se jim ve spěchu pohybovala.

Význam

Pastevci a pastevkyně ve vesnicích žili velice přirozeným životem a ženy byly obdařeny přirozenou ženskou krásou v podobě vyvinutých boků a ňader. V moderní civilizaci ženy nežijí přirozeně, a proto jejich boky a ňadra nenabývají přirozeně plných tvarů. I když se ženy prohlašují za nezávislé a pokročilé, co se rozvoje hmotné civilizace týče, jejich život je umělý, a proto ztratily svou přirozenou krásu. Tento popis vesnických žen dává jasný příklad obrovského rozdílu mezi přirozeným životem a umělým životem zavrženíhodné společnosti, kde je krása “nahoře i dole bez” snadno k dostání v klubech, obchodech i pro veřejné reklamy. Slovo balibhiḥ vyjadřuje, že na zlatých podnosech ženy nesly zlaté mince, náhrdelníky z drahokamů, pěkné látky, čerstvou trávu, santálovou pastu, girlandy z květů a podobné dary. Takovým darům se říká bali. Slova tvaritaṁ jagmuḥ naznačují, jak byly vesnické ženy šťastné ze zprávy, že matka Yaśodā porodila úžasné dítě jménem Kṛṣṇa.