ŚB 10.5.7
Dévanágarí
गावो वृषा वत्सतरा हरिद्रातैलरूषिता: ।
विचित्रधातुबर्हस्रग्वस्त्रकाञ्चनमालिन: ॥ ७ ॥
विचित्रधातुबर्हस्रग्वस्त्रकाञ्चनमालिन: ॥ ७ ॥
Verš
gāvo vṛṣā vatsatarā
haridrā-taila-rūṣitāḥ
vicitra-dhātu-barhasrag-
vastra-kāñcana-mālinaḥ
haridrā-taila-rūṣitāḥ
vicitra-dhātu-barhasrag-
vastra-kāñcana-mālinaḥ
Synonyma
Překlad
Krávy, býci a telata měli těla potřená kurkumou smíchanou s olejem a nerosty různých druhů. Hlavy jim okrášlovala paví pera a byli ověnčeni girlandami a přikryti látkami se zlatými ozdobami.
Význam
Nejvyšší Osobnost Božství učí v Bhagavad-gītě (18.44): kṛṣi-go-rakṣya-vāṇijyaṁ vaiśya-karma svabhāva-jam-“Zemědělství, ochrana krav a obchod jsou přirozené činnosti náležící vaiśyům.” Nanda Mahārāja patřil ke společenství vaiśyů neboli zemědělců. Tyto verše popisují, jak vypadá ochrana krav a jak bohaté toto společenství bylo. Pro nás je těžké si představit, že mohlo být o krávy, býky a telata tak pěkně pečováno a že mohli být tak hezky ozdobeni látkami a drahocennými zlatými šperky. Jak ti museli být spokojení! Na jiném místě v Bhāgavatamu je uvedeno, že v dobách Mahārāje Yudhiṣṭhira byly krávy tak šťastné, že celé pastviny rozbahnily svým mlékem. To je typická indická civilizace. A přesto na tom samém místě, v Indii neboli Bhāratavarṣe, lidé tolik trpí, neboť se zřekli védského způsobu života a nechápou učení Bhagavad-gīty.