Zobrazení dvou jazyků

Před verši

Dévanágarí

Verš

Synonyma

Překlad

Význam

KAPITOLA JEDENÁCTÁ

Pán Rāmacandra vládne světu

Tato kapitola popisuje, jak Pán Rāmacandra sídlil se svými mladšími bratry v Ayodhyi a prováděl různé oběti.

Pán Rāmacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, prováděl mnohé oběti, jimiž uctíval sám sebe, a po jejich dokončení rozdal zemi knězům hotā, adhvaryu, udgātā a brahmā. Prvnímu dal východní stranu světa, druhému západní, třetímu severní a čtvrtému jižní a zbytek země daroval ācāryovi. Všichni brāhmaṇové ocenili, jakou víru v ně Pán Rāmacandra má a jak rád má své služebníky. Přednesli Mu pak své modlitby a vrátili vše, co si od Něj vzali. Za dostatečný příspěvek považovali osvícení, které jim dává v srdci. Později se Pán Rāmacandra oblékl jako obyčejný člověk a procházel se městem, aby poznal, jak o Něm lidé smýšlejí. Jednu noc zaslechl, jak nějaký muž mluví se svou ženou, která navštívila dům jiného muže, a při svém peskování vyjadřoval pochyby o charakteru Sītādevī. Pán se ihned vrátil domů a kvůli obavám z takových pomluv se naoko rozhodl zříci její společnosti. Vykázal tedy Sītādevī, která byla těhotná, do āśramu mudrce Vālmīkiho. Tam porodila dvojčata, syny Lavu a Kuśu. Lakṣmaṇa v Ayodhyi zplodil dva syny, kteří dostali jména Aṅgada a Citraketu, Bharata zplodil také dva syny, kteří byli pojmenováni Takṣa a Puṣkala, a také Śatrughna zplodil dva syny, Subāhua a Śrutasenu. Když se Bharata v zastoupení krále, Pána Rāmacandry, vydal dobýt různé země, bojoval s mnoha milióny Gandharvů. Tím, že je v boji zabil, získal nesmírné bohatství, které pak přivezl domů. Śatrughna zabil v Madhuvanu démona jménem Lavaṇa a poté založil město zvané Mathurā. Mezitím Sītādevī svěřila své syny do péče mudrce Vālmīkiho a vstoupila do země. Když se to Pán Rāmacandra dozvěděl, velice Ho to zarmoutilo a po třináct tisíc let se věnoval konání obětí. Poté Śukadeva Gosvāmī vylíčil závěrečnou zábavu Pána Rāmacandry-Jeho odchod-a prokázal, že se Pán zjevuje jen proto, aby se věnoval svým zábavám. Tuto kapitolu pak končí výčtem výsledků naslouchání o skutcích Pána Rāmacandry a popisem toho, jak Pán chránil své občany a jak projevoval lásku svým bratrům.

Sloka 1

श्रीशुक उवाच
भगवानात्मनात्मानं राम उत्तमकल्पकै: ।
सर्वदेवमयं देवमीजेऽथाचार्यवान् मखै: ॥ १ ॥

śrī-śuka uvāca
bhagavān ātmanātmānaṁ
rāma uttama-kalpakaiḥ
sarva-devamayaṁ devam
īje ’thācāryavān makhaiḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; ātmanā — sám; ātmānam — sebe; rāmaḥ — Pán Rāmacandra; uttama-kalpakaiḥ — s velice honosným obětním vybavením; sarva- deva-mayam — duše všech polobohů; devam — samotný Nejvyšší Pán; īje — uctíval; atha — tak; ācāryavān — pod vedením ācāryi; makhaiḥ — prováděním obětí.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Poté Pán Rāmacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, přijal ācāryu a prováděl oběti s honosným vybavením. Tak uctíval sám sebe, protože On je Nejvyšším Pánem všech polobohů.

Význam

Sarvārhaṇam acyutejyā. Uctíváním Acyuty, Nejvyšší Osobnosti Božství, je uctíván každý. Ve Śrīmad-Bhāgavatamu (4.31.14) je uvedeno:

yathā taror mūla-niṣecanena
tṛpyanti tat-skandha-bhujopaśākhāḥ
prāṇopahārāc ca yathendriyāṇāṁ
tathaiva sarvārhaṇam acyutejyā

“Tak jako zalévání kořene stromu posiluje jeho kmen, větve, výhonky a listy a dodávání potravy žaludku oživuje smysly a údy těla, uctívání Nejvyšší Osobnosti Božství uspokojuje polobohy, kteří jsou částmi oné Svrchované Osoby.” Provádět yajñu znamená uctívat Nejvyššího Pána. Zde Nejvyššího Pána uctíval Nejvyšší Pán. Proto je řečeno: bhagavān ātmanātmānam īje — Pán uctíval sám sebe. To však neomlouvá māyāvādskou filozofii, podle které se člověk považuje za Nejvyšší Osobnost Božství. Jīva, živá bytost, se od Nejvyššího Pána vždy liší. Nikdy se nestane, aby živé bytosti (vibhinnāṁśa) byly s Pánem totožné, i když māyāvādīni někdy napodobují Pánovo uctívání sama sebe. Pán Kṛṣṇa ve stavu gṛhasthy o sobě každé ráno meditoval a podobně Pán Rāmacandra prováděl yajñi pro své uspokojení, ale to neznamená, že by obyčejná živá bytost měla Pána napodobovat a věnovat se procesu ahaṅgraha-upāsanā. Takové neautorizované uctívání se zde nedoporučuje.

Sloka 2

होत्रेऽददाद् दिशं प्राचीं ब्रह्मणे दक्षिणां प्रभु: ।
अध्वर्यवे प्रतीचीं वा उत्तरां सामगाय स: ॥ २ ॥

hotre ’dadād diśaṁ prācīṁ
brahmaṇe dakṣiṇāṁ prabhuḥ
adhvaryave pratīcīṁ vā
uttarāṁ sāmagāya saḥ

Synonyma

hotre — knězi hotā, jenž vkládá obětiny; adadāt — dal; diśam — stranu; prācīm — celý východ; brahmaṇe — knězi brahmā, jenž dohlíží na dění v obětní aréně; dakṣiṇām — jižní stranu; prabhuḥ — Pán Rāmacandra; adhvaryave — knězi adhvaryu; pratīcīm — celou západní stranu; vā — také; uttarām — severní stranu; sāma-gāya — knězi udgātā, který zpívá Sāma Vedu; saḥ — On (Pán Rāmacandra).

Překlad

Pán Rāmacandra daroval celý východ knězi hotā, všechen jih knězi brahmā, západ knězi adhvaryu a sever knězi udgātā, jenž recitoval Sāma Vedu. Tak rozdal své království.

Sloka 3

आचार्याय ददौ शेषां यावती भूस्तदन्तरा ।
मन्यमान इदं कृत्‍स्‍नं ब्राह्मणोऽर्हति नि:स्पृह: ॥ ३ ॥

ācāryāya dadau śeṣāṁ
yāvatī bhūs tad-antarā
manyamāna idaṁ kṛtsnaṁ
brāhmaṇo ’rhati niḥspṛhaḥ

Synonyma

ācāryāya — ācāryovi, duchovnímu mistrovi; dadau — dal; śeṣām — zbytek; yāvatī — jakýkoliv; bhūḥ — země; tat-antarā — existující mezi východem, západem, severem a jihem; manyamānaḥ — uvažující; idam — toto všechno; kṛtsnam — úplně; brāhmaṇaḥ — brāhmaṇové; arhati — zaslouží si vlastnit; niḥspṛhaḥ — jež nemají žádnou touhu.

Překlad

Dále usoudil, že jelikož brāhmaṇové nemají žádné hmotné touhy, měli by vlastnit celý svět. Proto dal zemi ležící mezi východem, západem, severem a jihem ācāryovi.

Sloka 4

इत्ययं तदलङ्कारवासोभ्यामवशेषित: ।
तथा राज्ञ्यपि वैदेही सौमङ्गल्यावशेषिता ॥ ४ ॥

ity ayaṁ tad-alaṅkāra-
vāsobhyām avaśeṣitaḥ
tathā rājñy api vaidehī
saumaṅgalyāvaśeṣitā

Synonyma

iti — takto (když daroval všechno brāhmaṇům); ayam — Pán Rāmacandra; tat — svoje; alaṅkāra-vāsobhyām — s osobními ozdobami a šaty; avaśeṣitaḥ — zůstal; tathā — jakož i; rājñī — královna (matka Sītā); api — také; vaidehī — dcera krále Videhy; saumaṅgalyā — pouze s náušnicí v nose; avaśeṣitā — zůstala.

Překlad

Když takto rozdal všechno brāhmaṇům, ponechal si jen své vlastní šaty a ozdoby. Také královně, matce Sītě, zůstala jen náušnice v nose a nic víc.

Sloka 5

ते तु ब्राह्मणदेवस्य वात्सल्यं वीक्ष्य संस्तुतम् ।
प्रीता: क्लिन्नधियस्तस्मै प्रत्यर्प्येदं बभाषिरे ॥ ५ ॥

te tu brāhmaṇa-devasya
vātsalyaṁ vīkṣya saṁstutam
prītāḥ klinna-dhiyas tasmai
pratyarpyedaṁ babhāṣire

Synonyma

te — knězi hotā, brahmā a další; tu — ale; brāhmaṇa-devasya — Pána Rāmacandry, který měl tak rád brāhmaṇy; vātsalyam — rodičovskou náklonnost; vīkṣya — když viděli; saṁstutam — uctívali modlitbami; prītāḥ — velice potěšeni; klinna-dhiyaḥ — se zjihlým srdcem; tasmai — Jemu (Pánu Rāmacandrovi); pratyarpya — vracející; idam — toto (všechnu zemi, kterou jim dal); babhāṣire — promluvili.

Překlad

Všichni brāhmaṇové podílející se na oběti měli z Pána Rāmacandry radost, neboť brāhmaṇům přál a měl je velice rád. Se zjihlým srdcem Mu tedy vrátili všechen majetek, který od Něj dostali, a pak promluvili.

Význam

V předchozí kapitole bylo řečeno, že občané (prajāḥ) přísně dodržovali systém varṇāśrama-dharmy. Brāhmaṇové jednali jako skuteční brāhmaṇové, kṣatriyové jako kṣatriyové a tak dále. Když tedy Pán Rāmacandra vše rozdal brāhmaṇům, kvalifikovaní brāhmaṇové moudře usoudili, že jim nepřísluší vlastnit majetek, aby z něj těžili zisk. Brāhmaṇské vlastnosti jsou uvedeny v Bhagavad-gītě (18.42):

śamo damas tapaḥ śaucaṁ
kṣāntir ārjavam eva ca
jñānaṁ vijñānam āstikyaṁ
brahma-karma svabhāvajam

“Klid, sebeovládání, askeze, čistota, snášenlivost, čestnost, poznání, moudrost a zbožnost jsou přirozené vlastnosti, podle kterých jednají brāhmaṇové.” Bráhmanské postavení neopravňuje vlastnit zemi ani vládnout občanům — to jsou povinnosti kṣatriyů. Brāhmaṇové tedy sice dar Pána Rāmacandry neodmítli, ale jakmile ho přijali, ihned ho králi vrátili. Natolik je těšilo, že je jim Pán Rāmacandra tak nakloněn, až jim zjihla srdce. Viděli, že je nejen Nejvyšší Osobností Božství, ale také že je dokonale kvalifikovaný jako kṣatriya a má příkladný charakter. Jednou z vlastností kṣatriyi je dobročinnost. Kṣatriya neboli panovník nevybírá od občanů daně pro svůj smyslový požitek, ale proto, aby mohl ve vhodných případech rozdávat milodary. Dānam īśvara-bhāvaḥ. Na jedné straně mají kṣatriyové sklony vládnout, ale na druhé straně jsou štědří při rozdávání milodarů. Když Mahārāja Yudhiṣṭhira rozdával milodary, pověřil tím Karṇu. Karṇa byl proslulý pod jménem Dātā Karṇa — slovo dātā označuje nesmírně štědrého dárce. Králové vždy přechovávali velkou zásobu obilí, a kdykoliv někde zavládl nedostatek, rozdávali je darem. Povinností kṣatriyů je dávat milodary a povinností brāhmaṇů je milodary přijímat; ne však více, než je nutné k přežití. Když tedy brāhmaṇové dostali od Pána Rāmacandry tolik země, nebyli chamtiví a vrátili Mu ji.

Sloka 6

अप्रत्तं नस्त्वया किं नु भगवन् भुवनेश्वर ।
यन्नोऽन्तर्हृदयं विश्य तमो हंसि स्वरोचिषा ॥ ६ ॥

aprattaṁ nas tvayā kiṁ nu
bhagavan bhuvaneśvara
yan no ’ntar-hṛdayaṁ viśya
tamo haṁsi sva-rociṣā

Synonyma

aprattam — nebylo dáno; naḥ — nám; tvayā — Tebou; kim — co; nu — vskutku; bhagavan — ó Nejvyšší Pane; bhuvana-īśvara — ó vládce celého vesmíru; yat — protože; naḥ — našeho; antaḥ-hṛdayam — do srdce; viśya — vstupující; tamaḥ — temnotu nevědomosti; haṁsi — ničíš; sva-rociṣā — svou září.

Překlad

Ó Pane, jsi vládcem celého vesmíru. Co jsi nám ještě nedal? Vstoupil jsi do našich srdcí a svou září rozptýlil temnotu naší nevědomosti. To je ten největší dar. Nepotřebujeme hmotné milodary.

Význam

Když Nejvyšší Pán Dhruvovi Mahārājovi nabídl nějaké požehnání, Dhruva odpověděl: “Ó můj Pane, jsem dokonale spokojen. Žádné hmotné požehnání nepotřebuji.” Rovněž Prahlāda Mahārāja odmítl, když mu Pán Nṛsiṁhadeva nabízel nějaké požehnání, a místo toho prohlásil, že oddaný nemá být jako vaṇik, obchodník, který všechno dává výměnou za určitý zisk. Ten, kdo se stane oddaným kvůli hmotnému zisku, není čistý oddaný. Brāhmaṇům žehná Nejvyšší Pán v srdci neustálým osvícením (sarvasya cāhaṁ hṛdi sanniviṣṭo mattaḥ smṛtir jñānam apohanaṁ ca). A jelikož brāhmaṇy a vaiṣṇavy neustále vede Nejvyšší Osobnost Božství, nedychtí po hmotném majetku. Vlastní jen to, co je absolutně nezbytné, a netouží po rozlehlém království. Příkladem byl Vāmanadeva, když v roli brahmacārīna žádal o pouhé tři kroky země. Chtít vlastnit čím dál větší majetek pro svůj vlastní smyslový požitek není nic jiného než nevědomost, a ta v srdci brāhmaṇy či vaiṣṇavy nápadně chybí.

Sloka 7

नमो ब्रह्मण्यदेवाय रामायाकुण्ठमेधसे ।
उत्तमश्लोकधुर्याय न्यस्तदण्डार्पिताङ्‌घ्रये ॥ ७ ॥

namo brahmaṇya-devāya
rāmāyākuṇṭha-medhase
uttamaśloka-dhuryāya
nyasta-daṇḍārpitāṅghraye

Synonyma

namaḥ — skládáme uctivé poklony; brahmaṇya-devāya — Nejvyššímu Pánu, jehož uctívaným božstvem jsou brāhmaṇové; rāmāya — Pánu Rāmacandrovi; akuṇṭha-medhase — jehož paměť a poznání nejsou nikdy narušeny úzkostí; uttamaśloka-dhuryāya — nejlepší ze slavných osobností; nyasta-daṇḍa-arpita-aṅghraye — jehož lotosové nohy uctívají mudrci, na něž se nevztahuje žádný trest.

Překlad

Ó Pane, jsi Nejvyšší Osobnost Božství, pokládající brāhmaṇy za své uctívané božstvo. Tvé poznání a paměť nejsou nikdy narušeny úzkostí. Jsi nejpřednější ze všech slavných osobností v tomto světě a Tvé lotosové nohy uctívají mudrci, na něž se nevztahuje žádný trest. Ó Pane Rāmacandro, skládáme Ti uctivé poklony.

Sloka 8

कदाचिल्लोकजिज्ञासुर्गूढो रात्र्यामलक्षित: ।
चरन्वाचोऽश‍ृणोद् रामो भार्यामुद्दिश्य कस्यचित् ॥ ८ ॥

kadācil loka-jijñāsur
gūḍho rātryām alakṣitaḥ
caran vāco ’śṛṇod rāmo
bhāryām uddiśya kasyacit

Synonyma

kadācit — jednou; loka-jijñāsuḥ — s touhou poznat veřejnost; gūḍhaḥ — skrývající se v převleku; rātryām — v noci; alakṣitaḥ — aniž by Ho kdokoliv poznal; caran — procházející se; vācaḥ — hovořící; aśṛṇot — slyšel; rāmaḥ — Pán Rāmacandra; bhāryām — o Jeho ženě; uddiśya — zmiňujícího se; kasyacit — někoho.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Jednou, když se Pán Rāmacandra procházel tajně v noci, skrytý v převleku, aby zjistil, co si o Něm lidé myslí, zaslechl jednoho muže, jak nepěkně mluví o Jeho manželce Sītādevī.

Sloka 9

नाहं बिभर्मि त्वां दुष्टामसतीं परवेश्मगाम् ।
स्त्रैणो हि बिभृयात् सीतां रामो नाहं भजे पुन: ॥ ९ ॥

nāhaṁ bibharmi tvāṁ duṣṭām
asatīṁ para-veśma-gām
straiṇo hi bibhṛyāt sītāṁ
rāmo nāhaṁ bhaje punaḥ

Synonyma

na — ne; aham — já; bibharmi — mohu se starat; tvām — o tebe; duṣṭām — protože jsi znečištěná; asatīm — necudná; para-veśma-gām — žena, která šla do domu jiného muže a dopustila se cizoložství; straiṇaḥ — muž pod pantoflem; hi — jistě; bibhṛyāt — může přijmout; sītām — dokonce i Sītu; rāmaḥ — jako Pán Rāmacandra; na — ne; aham — já; bhaje — přijmu; punaḥ — znovu.

Překlad

(Muž říkal své nevěrné ženě:) Chodíš do domu jiného muže, a proto jsi necudná a znečištěná. Už se o tebe nebudu starat. Takový manžel pod pantoflem, jako je Pán Rāma, může přijmout manželku, jakou je Sītā, která žila v domě cizího muže, ale já nejsem jako On, a proto tě zpátky nepřijmu.

Sloka 10

इति लोकाद् बहुमुखाद् दुराराध्यादसंविद: ।
पत्या भीतेन सा त्यक्ता प्राप्ता प्राचेतसाश्रमम् ॥ १० ॥

iti lokād bahu-mukhād
durārādhyād asaṁvidaḥ
patyā bhītena sā tyaktā
prāptā prācetasāśramam

Synonyma

iti — tak; lokāt — lidí; bahu-mukhāt — kteří pošetile mluví spoustu nesmyslů; durārādhyāt — které je těžké zastavit; asaṁvidaḥ — kterým schází úplné poznání; patyā — manželem; bhītena — obávajícím se; sā — matka Sītā; tyaktā — opuštěná; prāptā — vydala se; prācetasa-āśramam — do poustevny Prācetasy (mudrce Vālmīkiho).

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Lidé s omezeným poznáním a ohavným charakterem mluví nesmysly. Kvůli obavám z takových darebáků se Pán Rāmacandra vzdal své ženy Sītādevī, přestože byla těhotná. Odešla proto do āśramu velkého mudrce Vālmīkiho.

Sloka 11

अन्तर्वत्‍न्यागते काले यमौ सा सुषुवे सुतौ ।
कुशो लव इति ख्यातौ तयोश्चक्रे क्रिया मुनि: ॥ ११ ॥

antarvatny āgate kāle
yamau sā suṣuve sutau
kuśo lava iti khyātau
tayoś cakre kriyā muniḥ

Synonyma

antarvatnī — těhotná manželka; āgate — přišel; kāle — v patřičný čas; yamau — dvojčata; sā — Sītādevī; suṣuve — porodila; sutau — dva syny; kuśaḥ — Kuśa; lavaḥ — Lava; iti — takto; khyātau — proslavení; tayoḥ — jejich; cakre — vykonal; kriyāḥ — obřad u příležitosti narození; muniḥ — velký mudrc Vālmīki.

Překlad

Když čas dozrál, těhotná matka Sītādevī porodila syny-dvojčata, kteří později prosluli jako Lava a Kuśa. Obřady u příležitosti jejich narození vykonal Vālmīki Muni.

Sloka 12

अङ्गदश्चित्रकेतुश्च लक्ष्मणस्यात्मजौ स्मृतौ ।
तक्ष: पुष्कल इत्यास्तां भरतस्य महीपते ॥ १२ ॥

aṅgadaś citraketuś ca
lakṣmaṇasyātmajau smṛtau
takṣaḥ puṣkala ity āstāṁ
bharatasya mahīpate

Synonyma

aṅgadaḥ — Aṅgada; citraketuḥ — Citraketu; ca — také; lakṣmaṇasya — Pána Lakṣmaṇa; ātmajau — dva synové; smṛtau — říkalo se jim; takṣaḥ — Takṣa; puṣkalaḥ — Puṣkala; iti — takto; āstām — byli; bharatasya — Pána Bharaty; mahīpate — ó králi Parīkṣite.

Překlad

Ó Mahārāji Parīkṣite, Pán Lakṣmaṇa měl dva syny jménem Aṅgada a Citraketu a Pán Bharata měl rovněž dva syny, kteří se jmenovali Takṣa a Puṣkala.

Sloka 13-14

सुबाहु: श्रुतसेनश्च शत्रुघ्नस्य बभूवतु: ।
गन्धर्वान् कोटिशो जघ्ने भरतो विजये दिशाम् ॥ १३ ॥
तदीयं धनमानीय सर्वं राज्ञे न्यवेदयत् ।
शत्रुघ्नश्च मधो: पुत्रं लवणं नाम राक्षसम् ।
हत्वा मधुवने चक्रे मथुरां नाम वै पुरीम् ॥ १४ ॥

subāhuḥ śrutasenaś ca
śatrughnasya babhūvatuḥ
gandharvān koṭiśo jaghne
bharato vijaye diśām

tadīyaṁ dhanam ānīya
sarvaṁ rājñe nyavedayat
śatrughnaś ca madhoḥ putraṁ
lavaṇaṁ nāma rākṣasam
hatvā madhuvane cakre
mathurāṁ nāma vai purīm

Synonyma

subāhuḥ — Subāhu; śrutasenaḥ — Śrutasena; ca — také; śatrughnasya — Pána Śatrughny; babhūvatuḥ — narodili se; gandharvān — osoby spojené s Gandharvy, kteří jsou většinou podvodníci; koṭiśaḥ — po desítkách miliónů; jaghne — zabíjel; bharataḥ — Pán Bharata; vijaye — když dobýval; diśām — všechny strany světa; tadīyam — Gandharvů; dhanam — bohatství; ānīya — přináší; sarvam — vše; rājñe — králi (Pánu Rāmacandrovi); nyavedayat — předložil; śatrughnaḥ — Śatrughna; ca — a; madhoḥ — Madhua; putram — syna; lavaṇam — Lavaṇu; nāma — jménem; rākṣasam — lidožrouta; hatvā — po zabití; madhuvane — v rozlehlém lese zvaném Madhuvan; cakre — postavil; mathurām — Mathurā; nāma — známé jako; vai — jistě; purīm — velké město.

Překlad

Śatrughna měl dva syny jménem Subāhu a Śrutasena. Když se Pán Bharata vydal dobýt všechny světové strany, musel zabít milióny Gandharvů, kteří jsou obvykle podvodníci. Vzal jim všechno jejich bohatství a předložil ho Pánu Rāmacandrovi. Śatrughna také zabil Rākṣasu jménem Lavaṇa, jenž byl synem Rākṣasy Madhua. A pak v rozlehlém lese zvaném Madhuvan postavil město, které je známé jako Mathurā.

Sloka 15

मुनौ निक्षिप्य तनयौ सीता भर्त्रा विवासिता ।
ध्यायन्ती रामचरणौ विवरं प्रविवेश ह ॥ १५ ॥

munau nikṣipya tanayau
sītā bhartrā vivāsitā
dhyāyantī rāma-caraṇau
vivaraṁ praviveśa ha

Synonyma

munau — mudrci Vālmīkimu; nikṣipya — když svěřila do péče; tanayau — dva syny, Lavu a Kuśu; sītā — matka Sītādevī; bhartrā — svým manželem; vivāsitā — vyhnaná; dhyāyantī — meditující o; rāma-caraṇau — lotosových nohách Pána Rāmacandry; vivaram — do země; praviveśa — vstoupila; ha — vskutku.

Překlad

Sītādevī, opuštěná manželem, svěřila své dva syny do péče mudrce Vālmīkiho. Meditující o lotosových nohách Pána Rāmacandry potom vstoupila do země.

Význam

Sītādevī nedokázala žít v odloučení od Pána Rāmacandry. A proto poté, co svěřila své dva syny do péče mudrce Vālmīkiho, vstoupila do země.

Sloka 16

तच्छ्रुत्वा भगवान् रामो रुन्धन्नपि धिया शुच: ।
स्मरंस्तस्या गुणांस्तांस्तान्नाशक्नोद् रोद्धुमीश्वर: ॥ १६ ॥

tac chrutvā bhagavān rāmo
rundhann api dhiyā śucaḥ
smaraṁs tasyā guṇāṁs tāṁs tān
nāśaknod roddhum īśvaraḥ

Synonyma

tat — to (zprávu, že Sītādevī vstoupila do země); śrutvā — když slyšel; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; rāmaḥ — Pán Rāmacandra; rundhan — snažící se zapudit; api — ačkoliv; dhiyā — inteligencí; śucaḥ — smutek; smaran — vzpomínající na; tasyāḥ — její; guṇān — vlastnosti; tān tān — za různých okolností; na — ne; aśaknot — dokázal; roddhum — zadržet; īśvaraḥ — přestože je nejvyšší vládce.

Překlad

Když Nejvyšší Pán slyšel zprávu, že matka Sītā vstoupila do země, velmi Ho to zarmoutilo. Přestože je Nejvyšší Osobnost Božství, při vzpomínce na její vznešené vlastnosti se nedokázal ubránit smutku pramenícímu z transcendentální lásky.

Význam

Smutek Pána Rāmacandry nad zprávou o tom, že Sītādevī vstoupila do země, nelze považovat za hmotný. I v duchovním světě existují pocity odloučení, ale ty představují duchovní blaho. Smutek z odloučení pociťuje dokonce i Absolutní Pán, ale v duchovním světě jsou tyto pocity transcendentálně blažené. Jsou příznaky stavu tasya prema-vaśyatva- svabhāva, kdy působí vliv hlādinī-śakti a vše ovládá láska. V hmotném světě jsou podobné pocity odloučení pouze zvráceným odrazem duchovních pocitů.

Sloka 17

स्त्रीपुंप्रसङ्ग एताद‍ृक्सर्वत्र त्रासमावह: ।
अपीश्वराणां किमुत ग्राम्यस्य गृहचेतस: ॥ १७ ॥

strī-puṁ-prasaṅga etādṛk
sarvatra trāsam-āvahaḥ
apīśvarāṇāṁ kim uta
grāmyasya gṛha-cetasaḥ

Synonyma

strī-pum-prasaṅgaḥ — vzájemná přitažlivost mezi manžely či mužem a ženou; etādṛk — takto; sarvatra — všude; trāsam-āvahaḥ — příčina strachu; api — dokonce; īśvarāṇām — vládnoucích osobností; kim uta — a co říci o; grāmyasya — obyčejných lidí hmotného světa; gṛha-cetasaḥ — kteří lpí na materialistickém rodinném životě.

Překlad

Vzájemná přitažlivost mezi mužem a ženou nebo jakoukoli dvojicí opačného pohlaví všeobecně existuje vždy a všude a naplňuje každého neustálou úzkostí. Tyto pocity postihují i vládnoucí osobnosti, jako je Brahmā a Pán Śiva, a vyvolávají v nich strach. O ostatních, kteří lpí na rodinném životě v hmotném světě, ani nemluvě.

Význam

Když se pocity lásky a transcendentální blaženosti z duchovního světa zvráceně odrážejí v hmotném světě, jak jsme se již zmínili výše, stávají se příčinou hmotného otroctví. Dokud muže přitahují ženy a ženy přitahují muži, zajetí v koloběhu zrození a smrti v hmotném světě neskončí. V duchovním světě, kde neexistuje strach z rození a umírání, jsou však pocity odloučení příčinou transcendentální blaženosti. V absolutní realitě také existují rozmanité pocity, ale všechny mají společné to, že přinášejí transcendentální blaženost.

Sloka 18

तत ऊर्ध्वं ब्रह्मचर्यं धार्यन्नजुहोत् प्रभु: ।
त्रयोदशाब्दसाहस्रमग्निहोत्रमखण्डितम् ॥ १८ ॥

tata ūrdhvaṁ brahmacaryaṁ
dhāryann ajuhot prabhuḥ
trayodaśābda-sāhasram
agnihotram akhaṇḍitam

Synonyma

tataḥ — pak; ūrdhvam — poté, co matka Sītā vstoupila do země; brahmacaryam — úplný celibát; dhārayan — dodržující; ajuhot — vykonával obřad spojený s obětí; prabhuḥ — Pán Rāmacandra; trayodaśa-abda-sāhasram — po třináct tisíc let; agnihotram — oběť zvanou Agnihotra-yajña; akhaṇḍitam — bez přestání.

Překlad

Poté, co matka Sītā vstoupila do země, dodržoval Pán Rāmacandra naprostý celibát a bez přestání vykonával Agnihotra-yajñu po dobu třinácti tisíc let.

Sloka 19

स्मरतां हृदि विन्यस्य विद्धं दण्डककण्टकै: ।
स्वपादपल्लवं राम आत्मज्योतिरगात् तत: ॥ १९ ॥

smaratāṁ hṛdi vinyasya
viddhaṁ daṇḍaka-kaṇṭakaiḥ
sva-pāda-pallavaṁ rāma
ātma-jyotir agāt tataḥ

Synonyma

smaratām — těch, kdo na Něho stále myslí; hṛdi — do srdce; vinyasya — kladoucí; viddham — pobodané; daṇḍaka-kaṇṭakaiḥ — trny v lese Daṇḍakāraṇya (když tam Pán Rāmacandra žil); sva-pāda-pallavam — své lotosové nohy; rāmaḥ — Pán Rāmacandra; ātma-jyotiḥ — paprsky Jeho tělesné záře zvané brahmajyoti; agāt — vstoupil; tataḥ — za brahmajyoti, na svou Vaikuṇṭhu.

Překlad

Po dokončení oběti vložil Pán Rāmacandra své lotosové nohy, do kterých se během Jeho života v lese Daṇḍakāraṇya někdy zabodávaly trny, do srdcí těch, kdo na Něj stále myslí. Pak vstoupil do svého sídla, na Vaikuṇṭhu, za záři brahmajyoti.

Význam

Oddaní vždy meditují o Pánových lotosových nohách. Když Pán Rāmacandra putoval po lese Daṇḍakāraṇya, do lotosových nohou Ho někdy bodaly trny a oddaní při tom pomyšlení omdlívali. Pán necítí bolest, ani radost způsobenou jakoukoliv akcí či reakcí tohoto hmotného světa, ale oddaní nesnesou ani to, když se do Pánových lotosových nohou zabodne trn. Takové bylo rozpoložení gopī, když myslely na to, jak Kṛṣṇa chodí po lese a Jeho lotosové nohy zraňují kameny a zrnka písku. Toto trápení v srdci oddaného nemohou karmī, jñānī ani yogīni pochopit. Oddaní, kteří nesnesli ani pomyšlení na to, jak Pánovy lotosové nohy bodají trny, byli vystaveni dalšímu utrpení při myšlenkách na odchod Pána, neboť se po skončení svých zábav v hmotném světě musel vrátit do svého sídla.

The word ātma-jyotiḥ is significant. The brahmajyoti, which is greatly appreciated by jñānīs, or monistic philosophers who desire to enter it for liberation, is nothing but the rays of the Lord’s body.

yasya prabhā prabhavato jagad-aṇḍa-koṭi-
koṭiṣv aśeṣa-vasudhādi-vibhūti-bhinnam
tad brahma niṣkalam anantam aśeṣa-bhūtaṁ
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi

“Uctívám Govindu, prvotního Pána, který má nesmírnou moc. Záře Jeho transcendentální podoby je neosobní Brahman, který je absolutní, úplný a neomezený a který obsahuje nesčetné planety s jejich rozmanitým bohatstvím v mnoha miliónech vesmírů.” (Brahma-saṁhitā 5.40). Brahmajyoti je začátkem duchovního světa a za ní se nacházejí Vaikuṇṭhy. Jinými slovy — brahmajyoti se vždy vyskytuje okolo Vaikuṇṭh, tak jako sluneční světlo vždy obklopuje slunce. Kdo chce vstoupit na planetu Slunce, musí projít sluneční září. Když tedy Pán nebo Jeho oddaní vstupují na Vaikuṇṭhy, procházejí skrze brahmajyoti. Jñānī neboli monističtí filozofové vzhledem ke svému neosobnímu pojetí Pána nemohou na Vaikuṇṭhy vstoupit, ale ani v brahmajyoti nemohou zůstat věčně. Proto po nějakém čase znovu klesají do hmotného světa. Āruhya kṛcchreṇa paraṁ padaṁ tataḥ patanty adho 'nādṛta-yuṣmad-aṅghrayaḥ (Bhāg. 10.2.32). Vaikuṇṭhy halí brahmajyoti, a proto je nikdo nemůže poznat v jejich pravé podobě, není-li čistým oddaným.

Sloka 20

नेदं यशो रघुपते: सुरयाच्ञयात्त-
लीलातनोरधिकसाम्यविमुक्तधाम्न: ।
रक्षोवधो जलधिबन्धनमस्त्रपूगै:
किं तस्य शत्रुहनने कपय: सहाया: ॥ २० ॥

nedaṁ yaśo raghupateḥ sura-yācñayātta-
līlā-tanor adhika-sāmya-vimukta-dhāmnaḥ
rakṣo-vadho jaladhi-bandhanam astra-pūgaiḥ
kiṁ tasya śatru-hanane kapayaḥ sahāyāḥ

Synonyma

na — ne; idam — to všechno; yaśaḥ — sláva; raghu-pateḥ — Pána Rāmacandry; sura-yācñayā — na modlitby polobohů; ātta-līlā-tanoḥ — jehož duchovní tělo se stále věnuje nejrůznějším zábavám; adhika-sāmya-vimukta- dhāmnaḥ — nikdo Ho nepřevýší, ani se Mu nevyrovná; rakṣaḥ-vadhaḥ — zabití Rākṣasy (Rāvaṇy); jaladhi-bandhanam — přemostění oceánu; astra- pūgaiḥ — lukem a šípy; kim — zdali; tasya — Jeho; śatru-hanane — v zabíjení nepřátel; kapayaḥ — opice; sahāyāḥ — pomocníci.

Překlad

Skutečná sláva Nejvyšší Osobnosti Božství Pána Rāmacandry, jehož duchovní tělo se stále věnuje různým zábavám, nespočívá v tom, že na žádost polobohů zabil přívalem šípů Rāvaṇu a že postavil most přes oceán. Pánu Rāmacandrovi se nikdo nevyrovná a nikdo Ho nepřekoná, a proto nepotřeboval, aby Mu k vítězství nad Rāvaṇou pomáhaly opice.

Význam

Ve Védách (Śvetāśvatara Upaniṣad 6.8) je uvedeno:

na tasya kāryaṁ karaṇaṁ ca vidyate
na tat-samaś cābhyadhikaś ca dṛśyate
parāsya śaktir vividhaiva śrūyate
svābhāvikī jñāna-bala-kriyā ca

“Nejvyšší Pán nemusí nic dělat a nelze nalézt nikoho, kdo by se Mu vyrovnal nebo Ho předčil, protože vše je přirozeně a systematicky konáno Jeho četnými energiemi.” Pán nemá nic na práci (na tasya kāryaṁ karaṇaṁ ca vidyate); všechno, co dělá, je Jeho zábava. Nemusí plnit žádnou povinnost, aby si někoho zavázal. Přesto se zjevuje a jedná, aby chránil své oddané či zabíjel své soupeře. Samozřejmě, že nikdo nemůže být Pánovým soupeřem, protože kdo by mohl být silnější než On? To, že by Mu někdo byl soupeřem, vůbec nepřipadá v úvahu, ale když se chce bavit, přichází do hmotného světa a jako lidská bytost předvádí své podivuhodné a slavné činnosti, aby potěšil oddané. Ti chtějí stále vidět, jak v různých situacích vítězí, a proto aby potěšil sám sebe i je, někdy přijímá lidskou roli a věnuje se podivuhodným, neobyčejným zábavám pro jejich uspokojení.

Sloka 21

यस्यामलं नृपसद:सु यशोऽधुनापि
गायन्त्यघघ्नमृषयो दिगिभेन्द्रपट्टम् ।
तं नाकपालवसुपालकिरीटजुष्ट-
पादाम्बुजं रघुपतिं शरणं प्रपद्ये ॥ २१ ॥

yasyāmalaṁ nṛpa-sadaḥsu yaśo ’dhunāpi
gāyanty agha-ghnam ṛṣayo dig-ibhendra-paṭṭam
taṁ nākapāla-vasupāla-kirīṭa-juṣṭa-
pādāmbujaṁ raghupatiṁ śaraṇaṁ prapadye

Synonyma

yasya — jehož (Pána Rāmacandry); amalam — neposkvrněná, hmotnými kvalitami nedotčená; nṛpa-sadaḥsu — na shromáždění velkých králů, jako byl Mahārāja Yudhiṣṭhira; yaśaḥ — slávu; adhunā api — ještě i dnes; gāyanti — opěvují; agha-ghnam — která ničí reakce za všechny hříchy; ṛṣayaḥ — velcí světci, jako například Mārkaṇḍeya; dik-ibha-indra-paṭṭam — jako ozdobná pokrývka slona, který dobyl všechny světové strany; tam — tomu; nāka-pāla — nebeských polobohů; vasu-pāla — pozemských králů; kirīṭa — helmicemi; juṣṭa — jsou uctívány; pāda-ambujam — jehož lotosové nohy; raghu-patim — Pánu Rāmacandrovi; śaraṇam — odevzdání se; prapadye — dávám.

Překlad

Neposkvrněná sláva a jméno Pána Rāmacandry, jež ničí reakce za všechny hříchy, jsou oslavovány na celém světě, tak jako ozdobná pokrývka vítězného slona, který dobyl všechny světové strany. Velcí světci, jako například Mārkaṇḍeya Ṛṣi, dodnes opěvují Jeho vlastnosti na shromáždění velkých králů, jako byl Mahārāja Yudhiṣṭhira. Všichni svatí králové a všichni polobozi, včetně Pána Śivy a Pána Brahmy, uctívají Pána tím, že se Mu klaní s helmicemi na svých hlavách. Skládám poklony Jeho lotosovým nohám.

Sloka 22

स यै: स्पृष्टोऽभिद‍ृष्टो वा संविष्टोऽनुगतोऽपि वा ।
कोसलास्ते ययु: स्थानं यत्र गच्छन्ति योगिन: ॥ २२ ॥

sa yaiḥ spṛṣṭo ’bhidṛṣṭo vā
saṁviṣṭo ’nugato ’pi vā
kosalās te yayuḥ sthānaṁ
yatra gacchanti yoginaḥ

Synonyma

saḥ — On, Pán Rāmacandra; yaiḥ — jimiž; spṛṣṭaḥ — dotýkaný; abhidṛṣṭaḥ — viděný; vā — nebo; saṁviṣṭaḥ — jedli a uléhali společně; anugataḥ — následovali jako služebníci; api vā — dokonce; kosalāḥ — všichni tito obyvatelé Kosaly; te — oni; yayuḥ — odebrali se; sthānam — na to místo; yatra — kam; gacchanti — směřují; yoginaḥ — všichni bhakti-yogīni..

Překlad

Pán Rāmacandra se vrátil do svého sídla, do něhož dospějí bhakti- yogīni. Je to místo, kam se odebrali všichni obyvatelé Ayodhyi poté, co sloužili Pánu v Jeho projevených zábavách tím, že se Mu klaněli, dotýkali se Jeho lotosových nohou, hleděli na Něj jako na otcovského krále, usedali či uléhali s Ním, jako by si byli rovni, nebo Ho dokonce pouze doprovázeli.

Význam

Pán říká v Bhagavad-gītě (4.9):

janma karma ca me divyam
evaṁ yo vetti tattvataḥ
tyaktvā dehaṁ punar janma
naiti mām eti so 'rjuna

“Ten, kdo zná transcendentální povahu Mého zjevení a Mých činností, se po opuštění těla nezrodí znovu v tomto hmotném světě, ale dospěje do Mého věčného sídla, ó Arjuno.” Zde je to potvrzeno. Všichni obyvatelé Ayodhyi, kteří viděli Pána Rāmacandru jako občané, Mu sloužili jako služebníci, usedali s Ním a hovořili spolu jako přátelé nebo byli tak či onak za Jeho vlády přítomní, se vrátili domů, zpátky k Bohu. Oddaný, který dosáhne dokonalosti v oddané službě, se po opuštění těla odebere do příslušného vesmíru, kde se Pán Rāmacandra nebo Pán Kṛṣṇa věnují svým zábavám. Poté, co se naučí sloužit Pánu v různých úlohách v této prakaṭa-līle, je mu nakonec umožněn vstup do sanātana-dhāmu, svrchovaného sídla v duchovním světě. O tomto sanātana-dhāmu se rovněž zmiňuje Bhagavad-gītā (paras tasmāt tu bhāvo 'nyo 'vyakto 'vyaktāt sanātanaḥ). Ten, kdo vstoupí do transcendentálních zábav Pána, je nazýván nitya-līlā- praviṣṭa. Aby bylo jasné, proč se Pán Rāmacandra vrátil, je zde uvedeno, že se odebral na ono místo, kam odcházejí bhakti-yogīni. Impersonalisté si mylně vykládají údaje Śrīmad-Bhāgavatamu tak, že Pán vstoupil do své vlastní záře a stal se neosobním. Pán je však osoba a Jeho oddaní jsou také osoby. Všechny živé bytosti byly stejně jako Pán osobami v minulosti, jsou osobami v přítomnosti a budou nadále osobami i po opuštění svého těla. To také potvrzuje Bhagavad-gītā.

Sloka 23

पुरुषो रामचरितं श्रवणैरुपधारयन् ।
आनृशंस्यपरो राजन् कर्मबन्धैर्विमुच्यते ॥ २३ ॥

puruṣo rāma-caritaṁ
śravaṇair upadhārayan
ānṛśaṁsya-paro rājan
karma-bandhair vimucyate

Synonyma

puruṣaḥ — kdokoliv; rāma-caritam — vyprávění o činech Nejvyšší Osobnosti Božství Pána Rāmacandry; śravaṇaiḥ — poslechem; upadhārayan — tímto samotným nasloucháním; ānṛśaṁsya-paraḥ — zcela prostý závisti; rājan — ó králi Parīkṣite; karma-bandhaiḥ — pouty materialistických činů; vimucyate — vysvobodí se.

Překlad

Ó králi Parīkṣite, každý, kdo naslouchá vyprávění o povaze zábav Pána Rāmacandry, se nakonec zbaví choroby v podobě závisti, a tak bude vysvobozen z pout materialistického jednání.

Význam

V tomto hmotném světě každý někomu něco závidí. Dokonce i v duchovním životě někdy vidíme, že když jeden oddaný dosáhl pokroku v duchovních činnostech, ostatní oddaní mu závidí. Tito závistiví oddaní nejsou ještě zcela vysvobozeni z pout zrození a smrti. Dokud se živá bytost úplně nezbaví příčiny zrození a snrti, nemůže vstoupit do sanātana- dhāmu, do věčných zábav Pána. Závist se rodí vlivem tělesných označení, ale osvobozený oddaný nemá s tělem nic společného, a proto je zcela na transcendentální úrovni. Nikdy nesmýšlí o nikom zle, dokonce ani o svém nepříteli. Jelikož ví, že Pán je nejvyšší ochránce, myslí si: “Jak mi může tento takzvaný nepřítel ublížit?” Je si jistý svou ochranou. Pán říká: ye yathā māṁ prapadyante tāṁs tathaiva bhajāmy aham — “Každému odpovídám podle toho, jak se Mi odevzdává.” Oddaný tedy musí být zcela prostý závisti, zvláště vůči jiným oddaným. Závidět druhým oddaným je velký přestupek, vaiṣṇava-aparādha. Oddaný, který se stále věnuje naslouchání a opěvování (śravaṇa-kīrtana), je dozajista vyléčen z choroby závisti, a to jej opravňuje vrátit se domů, zpátky k Bohu.

Sloka 24

श्रीराजोवाच
कथं स भगवान् रामो भ्रातृन् वा स्वयमात्मन: ।
तस्मिन् वा तेऽन्ववर्तन्त प्रजा: पौराश्च ईश्वरे ॥ २४ ॥

śrī-rājovāca
kathaṁ sa bhagavān rāmo
bhrātṝn vā svayam ātmanaḥ
tasmin vā te ’nvavartanta
prajāḥ paurāś ca īśvare

Synonyma

śrī-rājā uvāca — Mahārāja Parīkṣit se otázal; katham — jak; saḥ — On, Pán; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; rāmaḥ — Pán Rāmacandra; bhrātṝn — k bratrům (Lakṣmaṇovi, Bharatovi a Śatrughnovi); vā — nebo; svayam — osobně; ātmanaḥ — expanze Jeho osoby; tasmin — k Pánu; vā — nebo; te — oni (všichni obyvatelé a bratři); anvavartanta — chovali se; prajāḥ — všichni obyvatelé; paurāḥ — občané; ca — a; īśvare — k Nejvyššímu Pánu.

Překlad

Mahārāja Parīkṣit se zeptal Śukadevy Gosvāmīho: Jak se Pán choval a jak jednal ve vztahu ke svým bratrům, kteří byli expanzemi Jeho samotného? A jak jednali Jeho bratři a obyvatelé Ayodhyi s Ním?

Sloka 25

श्रीबादरायणिरुवाच
अथादिशद् दिग्विजये भ्रातृंस्त्रिभुवनेश्वर: ।
आत्मानं दर्शयन् स्वानां पुरीमैक्षत सानुग: ॥ २५ ॥

śrī-bādarāyaṇir uvāca
athādiśad dig-vijaye
bhrātṝṁs tri-bhuvaneśvaraḥ
ātmānaṁ darśayan svānāṁ
purīm aikṣata sānugaḥ

Synonyma

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; atha — poté (když Pán na žádost Bharaty přijal trůn); ādiśat — nařídil; dik-vijaye — dobýt celý svět; bhrātṝn — svým mladším bratrům; tri-bhuvana-īśvaraḥ — Pán vesmíru; ātmānam — osobně, sám; darśayan — udílející audienci; svānām — členům rodiny a občanům; purīm — na město; aikṣata — dohlížel; sa-anugaḥ — se svými dalšími pomocníky.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Poté, co na vroucí prosbu mladšího bratra Bharaty Pán Rāmacandra přijal královský trůn, nařídil svým bratrům, aby se vydali dobýt celý svět. Sám zůstal v hlavním městě, aby udílel audienci všem občanům a obyvatelům paláce a společně s dalšími pomocníky dohlížel na vládní záležitosti.

Význam

Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, nedovoluje žádnému ze svých oddaných či pomocníků oddávat se smyslovému požitku. Mladší bratři Pána Rāmacandry zůstali doma a užívali si osobní přítomnosti Nejvyšší Osobnosti Božství, ale Pán Jim nařídil, aby se vydali do světa a celý ho ovládli. Bývalo zvykem (a na některých místech je tomu tak dodnes), že ostatní králové museli uznat svrchovanost hlavního krále neboli císaře. Pokud král nějakého malého státu neuznal císařovu nadvládu, došlo k boji, a tak byl donucen se císařovi podvolit; jinak by císař nemohl zemi vládnout.

Když Pán Rāmacandra poslal své bratry do světa, prokázal Jim tak svou přízeň. Mnoho Pánových oddaných, kteří žijí ve Vṛndāvanu, se zavázalo slibem, že neopustí Vṛndāvan, aby kázali vědomí Kṛṣṇy. Pán však říká, že vědomí Kṛṣṇy se má rozšířit po celém světě, do každé vesnice a každého města. To je přímé nařízení Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

pṛthivīte āche yata nagarādi grāma
sarvatra pracāra haibe mora nāma

Čistý oddaný tedy musí plnit Pánův příkaz a neuspokojovat své smysly tím, že bude lenošit na jednom místě a pyšně se považovat za velkého oddaného jen proto, že neopouští Vṛndāvan a zpívá svaté jméno Pána v ústraní. Oddaný musí plnit nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství. Caitanya Mahāprabhu říkal: yāre dekha, tāre kaha ’kṛṣṇa'-upadeśa. Každý oddaný by měl kázáním šířit vědomí Kṛṣṇy. Každého, koho potká, by měl požádat, aby přijal nařízení Nejvyšší Osobnosti Božství. Pán říká: sarva- dharmān parityajya mām ekaṁ śaraṇaṁ vraja — “Zanech všech druhů náboženství a jen se Mi odevzdej.” To je nařízení Pána, který hovoří jako nejvyšší císař. Každého je třeba přivést k tomu, aby toto nařízení uposlechl. To bude znamenat vítězství (dig-vijaya). Povinností vojáka — oddaného — je každému vštěpovat tuto životní filozofii.

Osoby na úrovni kaniṣṭha-adhikārī samozřejmě nekážou, ale i jim Pán projevuje svou milost, jako ji projevoval, když zůstával v Ayodhyi, aby udílel audienci obyčejným občanům. Nikdo by se neměl mylně domnívat, že Pán vyzval své mladší bratry, aby opustili Ayodhyu, protože více přál jejím občanům. Pán je milostivý ke každému a ví, jakým způsobem prokázat přízeň každému jednotlivci s ohledem na jeho schopnosti. Ten, kdo jedná podle Pánova nařízení, je čistý oddaný.

Sloka 26

आसिक्तमार्गां गन्धोदै: करिणां मदशीकरै: ।
स्वामिनं प्राप्तमालोक्य मत्तां वा सुतरामिव ॥ २६ ॥

āsikta-mārgāṁ gandhodaiḥ
kariṇāṁ mada-śīkaraiḥ
svāminaṁ prāptam ālokya
mattāṁ vā sutarām iva

Synonyma

āsikta-mārgām — ulice byly pokropeny; gandha-udaiḥ — navoněnou vodou; kariṇām — slonů; mada-śīkaraiḥ — s kapkami parfému; svāminam — pán či vlastník; prāptam — přítomný; ālokya — osobně dohlížející; mattām — velmi bohaté; vā — nebo; sutarām — vysoce; iva — jako kdyby.

Překlad

Za vlády Pána Rāmacandry byly ulice hlavního města Ayodhyi kropeny navoněnou vodou a kapkami parfému, které svými choboty rozprašovali sloni. Když občané viděli, jak Pán osobně dohlíží na to, aby si město udrželo takové bohatství, vysoce si toho cenili.

Význam

Zatím jsme slyšeli pouhou zmínku o bohatství epochy Rāma- rājya, vlády Pána Rāmacandry. Zde je uveden konkrétní příklad, jak bylo Pánovo království bohaté. Ulice Ayodhyi byly nejen uklizeny, ale také pokropeny navoněnou vodou a kapkami parfému, které rozprašovali sloni svými choboty. Nebylo třeba kropících vozů, neboť slon má přirozenou schopnost nasát chobotem vodu a zase ji vystříknout. Z tohoto příkladu si můžeme udělat představu o bohatství toho města — bylo dokonce pokropeno navoněnou vodou. Občané měli navíc příležitost vidět, jak Pán osobně dohlíží na dění ve státě. Nebyl to žádný spící král, což je zjevné z Jeho jednání, když posílal své bratry, aby se postarali o vládní záležitosti mimo město a potrestali každého, kdo se neřídil jeho příkazy. Tomu se říká dig-vijaya. Všichni občané měli zaručeny podmínky pro poklidný život a rovněž měli příslušné kvalifikace podle varṇāśramy. Jak víme již z předchozí kapitoly, občané byli vychováváni podle systému varṇāśramy (varṇāśrama-guṇānvitāḥ). Jednu třídu lidí tvořili brāhmaṇové, jednu třídu kṣatriyové, jednu vaiśyové a jednu śūdrové. Bez tohoto vědeckého rozdělení nelze očekávat dobrou občanskou morálku. Král, který byl velkodušný a dokonale plnil svou povinnost, prováděl mnoho obětí a jednal s občany jako se svými syny a občané, kteří byli vychováváni v systému varṇāśramy, byli poslušní a žili v dokonalém souladu se zákonem. Celé království bylo natolik bohaté a panoval v něm takový pořádek, že vláda mohla dokonce kropit ulice navoněnou vodou, o jiných opatřeních ani nemluvě. Bylo-li celé město pokropeno navoněnou vodou, můžeme si jen představit, jak bohaté bylo v jiných ohledech. Proč by pak občané měli být za vlády Pána Rāmacandry nešťastní?

Sloka 27

प्रासादगोपुरसभाचैत्यदेवगृहादिषु ।
विन्यस्तहेमकलशै: पताकाभिश्च मण्डिताम् ॥ २७ ॥

prāsāda-gopura-sabhā-
caitya-deva-gṛhādiṣu
vinyasta-hema-kalaśaiḥ
patākābhiś ca maṇḍitām

Synonyma

prāsāda — v palácích; gopura — palácové brány; sabhā — sněmovní budovy; caitya — vyvýšená pódia; deva-gṛha — chrámy, v nichž se uctívají božstva; ādiṣu — a tak dále; vinyasta — umístěné; hema-kalaśaiḥ — se zlatými nádobami na vodu; patākābhiḥ — vlajkami; ca — také; maṇḍitām — ozdobené.

Překlad

Paláce, palácové brány, sněmovní budovy, pódia pro veřejná setkání, chrámy a všechna podobná místa zdobily zlaté nádoby na vodu a vlajky všeho druhu.

Sloka 28

पूगै: सवृन्तै रम्भाभि: पट्टिकाभि: सुवाससाम् ।
आदर्शैरंशुकै: स्रग्भि: कृतकौतुकतोरणाम् ॥ २८ ॥

pūgaiḥ savṛntai rambhābhiḥ
paṭṭikābhiḥ suvāsasām
ādarśair aṁśukaiḥ sragbhiḥ
kṛta-kautuka-toraṇām

Synonyma

pūgaiḥ — arekovými palmami; sa-vṛntaiḥ — s trsy květů a ovoce; rambhābhiḥ — s banánovníky; paṭṭikābhiḥ — s prapory; su-vāsasām — ozdobené barevnými látkami; ādarśaiḥ — se zrcadly; aṁśukaiḥ — s plátny; sragbhiḥ — s girlandami květů; kṛta-kautuka — učiněny příznivé; toraṇām — slavobrány.

Překlad

Všude, kam Pán Rāmacandra zavítal, stály příznivé slavobrány s banánovníky a arekovými palmami, plné květů a ovoce. Zdobily je různé prapory z barevných látek, goblény, zrcadla a girlandy.

Sloka 29

तमुपेयुस्तत्र तत्र पौरा अर्हणपाणय: ।
आशिषो युयुजुर्देव पाहीमां प्राक्त्वयोद्‍धृताम् ॥ २९ ॥

tam upeyus tatra tatra
paurā arhaṇa-pāṇayaḥ
āśiṣo yuyujur deva
pāhīmāṁ prāk tvayoddhṛtām

Synonyma

tam — k Němu, Pánu Rāmacandrovi; upeyuḥ — přistupovali; tatra tatra — všude, kam přišel na návštěvu; paurāḥ — občané dané čtvrti; arhaṇa- pāṇayaḥ — s předměty pro uctívání Pána; āśiṣaḥ — požehnání od Pána; yuyujuḥ — sestoupil; deva — ó můj Pane; pāhi — udržuj; imām — tuto zemi; prāk — jako dříve; tvayā — Tebou; uddhṛtām — zachráněná (z mořského dna Tvou inkarnací Varāhy).

Překlad

Všude, kam přišel Pán Rāmacandra na návštěvu, k Němu lidé přistupovali s předměty pro uctívání a žádali Ho o požehnání. Říkali: “Ó Pane, tak jako jsi v inkarnaci kance zachránil Zemi z mořského dna, starej se o ni prosím i nyní. Dej nám svá laskavá požehnání.”

Sloka 30

तत: प्रजा वीक्ष्य पतिं चिरागतं
दिद‍ृक्षयोत्सृष्टगृहा: स्त्रियो नरा: ।
आरुह्य हर्म्याण्यरविन्दलोचन-
मतृप्तनेत्रा: कुसुमैरवाकिरन् ॥ ३० ॥

tataḥ prajā vīkṣya patiṁ cirāgataṁ
didṛkṣayotsṛṣṭa-gṛhāḥ striyo narāḥ
āruhya harmyāṇy aravinda-locanam
atṛpta-netrāḥ kusumair avākiran

Synonyma

tataḥ — poté; prajāḥ — občané; vīkṣya — pohledem; patim — krále; cira- āgatam — který se navrátil po dlouhém čase; didṛkṣayā — dychtící vidět; utsṛṣṭa-gṛhāḥ — opustili svá obydlí; striyaḥ — ženy; narāḥ — muži; āruhya — vystupující na střechy; harmyāṇi — velkých paláců; aravinda-locanam — Pána Rāmacandru, jehož oči připomínající okvětní lístky lotosu; atṛpta- netrāḥ — jejichž oči nebyly zcela nasycené; kusumaiḥ — květy; avākiran — zasypávali Pána.

Překlad

Potom občané, muži i ženy, velmi dychtiví Pána spatřit, jelikož Ho dlouhou dobu neviděli, opustili své domovy a vystoupili na střechy paláců. Ještě stále se nemohli dosyta vynadívat na obličej Pána Rāmacandry s lotosovýma očima a zasypávali Ho květy.

Sloka 31-34

अथ प्रविष्ट: स्वगृहं जुष्टं स्वै: पूर्वराजभि: ।
अनन्ताखिलकोषाढ्यमनर्घ्योरुपरिच्छदम् ॥ ३१ ॥
विद्रुमोदुम्बरद्वारैर्वैदूर्यस्तम्भपङ्क्तिभि: ।
स्थलैर्मारकतै: स्वच्छैर्भ्राजत्स्फटिकभित्तिभि: ॥ ३२ ॥
चित्रस्रग्भि: पट्टिकाभिर्वासोमणिगणांशुकै: ।
मुक्ताफलैश्चिदुल्लासै: कान्तकामोपपत्तिभि: ॥ ३३ ॥
धूपदीपै: सुरभिभिर्मण्डितं पुष्पमण्डनै: ।
स्त्रीपुम्भि: सुरसङ्काशैर्जुष्टं भूषणभूषणै: ॥ ३४ ॥

atha praviṣṭaḥ sva-gṛhaṁ
juṣṭaṁ svaiḥ pūrva-rājabhiḥ
anantākhila-koṣāḍhyam
anarghyoruparicchadam

vidrumodumbara-dvārair
vaidūrya-stambha-paṅktibhiḥ
sthalair mārakataiḥ svacchair
bhrājat-sphaṭika-bhittibhiḥ

citra-sragbhiḥ paṭṭikābhir
vāso-maṇi-gaṇāṁśukaiḥ
muktā-phalaiś cid-ullāsaiḥ
kānta-kāmopapattibhiḥ

dhūpa-dīpaiḥ surabhibhir
maṇḍitaṁ puṣpa-maṇḍanaiḥ
strī-pumbhiḥ sura-saṅkāśair
juṣṭaṁ bhūṣaṇa-bhūṣaṇaiḥ

Synonyma

atha — potom; praviṣṭaḥ — vešel; sva-gṛham — do svého paláce; juṣṭam — obývaného; svaiḥ — členy Jeho rodiny; pūrva-rājabhiḥ — dřívějšími členy královského rodu; ananta — nekonečné; akhila — všude; koṣa — pokladnice; āḍhyam — bohaté; anarghya — nedocenitelné; uru — vznešené; paricchadam — příslušenství; vidruma — z korálu; udumbara-dvāraiḥ — po obou stranách dveří; vaidūrya-stambha — se sloupy z vaidūrya-maṇi; paṅktibhiḥ — v řadě; sthalaiḥ — s podlahami; mārakataiḥ — z kamene marakata; svacchaiḥ — čistě vyleštěného; bhrājat — oslnivé; sphaṭika — z mramoru; bhittibhiḥ — základy; citra-sragbhiḥ — s různými květinovými girlandami; paṭṭikābhiḥ — s vlajkami; vāsaḥ — látky; maṇi-gaṇa-aṁśukaiḥ — s různými zářícími a cennými kameny; muktā-phalaiḥ — s perlami; cit-ullāsaiḥ — zvětšující nebeský požitek; kānta-kāma — plnící přání; upapattibhiḥ — takovým příslušenstvím; dhūpa-dīpaiḥ — s vonnými tyčinkami a lampami; surabhibhiḥ — s pronikavou vůní; maṇḍitam — ozdobený; puṣpa-maṇḍanaiḥ — pestrými kyticemi; strī-pumbhiḥ — muži a ženami; sura-saṅkāśaiḥ — vypadajícími jako polobozi; juṣṭam — obydlen; bhūṣaṇa-bhūṣaṇaiḥ — jejichž těla zkrášlovala jejich ozdoby.

Překlad

Poté Pán Rāmacandra vstoupil do paláce svých předků. Nacházely se v něm mnohé pokladnice a bohaté šatníky. Po obou stranách vstupních dveří byla sedátka z korálu, kolem nádvoří stály sloupy z vaidūrya-maṇi, podlaha byla z blýskavě naleštěného kamene marakata-maṇi a základy z mramoru. Celý palác byl vyzdoben vlajkami a girlandami, posázený cennými drahokamy vydávajícími nebeskou záři a také mnoha perlami. Hořely v něm četné lampy a doutnaly vonné tyčinky. Všichni muži a ženy v paláci vypadali jako polobozi a měli na sobě různé ozdoby, které na jejich tělech ještě zkrásněly.

Sloka 35

तस्मिन्स भगवान् राम: स्‍निग्धया प्रिययेष्टया ।
रेमे स्वारामधीराणामृषभ: सीतया किल ॥ ३५ ॥

tasmin sa bhagavān rāmaḥ
snigdhayā priyayeṣṭayā
reme svārāma-dhīrāṇām
ṛṣabhaḥ sītayā kila

Synonyma

tasmin — v tom nebeském paláci; saḥ — On; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; rāmaḥ — Pán Rāmacandra; snigdhayā — vždy potěšený jejím chováním; priyayā iṣṭayā — se svou milovanou manželkou; reme — vychutnával; sva-ārāma — osobní požitek; dhīrāṇām — z věhlasných učenců; ṛṣabhaḥ — nejlepší; sītayā — s matkou Sītou; kila — vskutku.

Překlad

Pán Rāmacandra, Nejvyšší Osobnost Božství, nejlepší z věhlasných učenců, sídlil v tomto paláci se svou energií blaženosti, matkou Sītou, a těšil se z naprostého pokoje.

Sloka 36

बुभुजे च यथाकालं कामान् धर्ममपीडयन् ।
वर्षपूगान् बहून् नृणामभिध्याताङ्‌घ्रिपल्लव: ॥ ३६ ॥

bubhuje ca yathā-kālaṁ
kāmān dharmam apīḍayan
varṣa-pūgān bahūn nṝṇām
abhidhyātāṅghri-pallavaḥ

Synonyma

bubhuje — užíval si; ca — také; yathā-kālam — tak dlouho, jak si přál; kāmān — veškerého požitku; dharmam — náboženské zásady; apīḍayan — aniž by překračoval; varṣa-pūgān — roků; bahūn — mnoho; nṝṇām — lidí; abhidhyāta — o nichž meditují; aṅghri-pallavaḥ — Jeho lotosové nohy.

Překlad

Aniž by překračoval náboženské zásady, užíval si Pán Rāmacandra, jehož lotosové nohy uctívají oddaní při meditaci, všeho, co přináší transcendentální požitek, tak dlouho, jak si přál.

Význam

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k jedenácté kapitole devátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pán Rāmacandra vládne světu”.

KAPITOLA DESÁTÁ KAPITOLA DVANÁCTÁ