Před verši
Dévanágarí
Verš
Synonyma
Překlad
Význam
KAPITOLA TŘINÁCTÁ
Krále Indru pronásleduje hříšná reakce
V této kapitole je vylíčeno, jak měl Indra strach z toho, že zabil brāhmaṇu (Vṛtrāsuru), jak utíkal a jak byl zachráněn milostí Pána Viṣṇua.
Když všichni polobozi Indru žádali, aby zabil Vṛtrāsuru, odmítal to, protože Vṛtrāsura byl brāhmaṇa. Polobozi však Indru povzbuzovali, aby se ho nebál zabít, jelikož byl pod ochranou Nārāyaṇa-kavaci, a tedy Samotného Pána Nārāyaṇa, Nejvyšší Osobnosti Božství. Už jen náznak zpívání Nārāyaṇova jména může člověka zbavit všech hříšných reakcí za zabití ženy, krávy či brāhmaṇy. Polobozi radili Indrovi, aby vykonal oběť aśvamedha, která potěší Nārāyaṇa, neboť ten, kdo ji vykoná, se nezaplete do hříšných reakcí, ani kdyby zabil všechny obyvatele celého vesmíru.
Král Indra se řídil tímto pokynem polobohů a bojoval s Vṛtrāsurou, ale když ho zabil, spokojení byli všichni kromě Indry, který znal Vṛtrāsurovo postavení. Taková je povaha velké osobnosti. I když velká osobnost získá nějaké bohatství, je vždy zahanbená a lituje toho, získá-li ho neprávem. Indrovi bylo jasné, že se zapletl do hříšných reakcí za zabití brāhmaṇy, a dokonce viděl zosobněnou hříšnou reakci, jak ho pronásleduje. Strachy proto prchal z místa na místo a myslel na to, jak se zbavit svých hříchů. Vydal se k jezeru jménem Mānasa-sarovara a tam pod ochranou bohyně štěstí tisíc let meditoval. Během této doby vládl nebeským planetám jako Indrův zástupce Nahuṣa. Přitahovala ho však bohužel krása Indrovy manželky Śacīdevī a kvůli své hříšné touze musel v příštím životě přijmout tělo hada. Indra později s pomocí vznešených brāhmaṇů a světců vykonal velkou oběť, a tak se zbavil reakcí za hříšné zabití brāhmaṇy.
Dévanágarí
श्रीशुक उवाच
वृत्रे हते त्रयो लोका विना शक्रेण भूरिद ।
सपाला ह्यभवन् सद्यो विज्वरा निर्वृतेन्द्रिया: ॥ १ ॥
वृत्रे हते त्रयो लोका विना शक्रेण भूरिद ।
सपाला ह्यभवन् सद्यो विज्वरा निर्वृतेन्द्रिया: ॥ १ ॥
Verš
śrī-śuka uvāca
vṛtre hate trayo lokā
vinā śakreṇa bhūrida
sapālā hy abhavan sadyo
vijvarā nirvṛtendriyāḥ
vṛtre hate trayo lokā
vinā śakreṇa bhūrida
sapālā hy abhavan sadyo
vijvarā nirvṛtendriyāḥ
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; vṛtre hate — když byl Vṛtrāsura zabit; trayaḥ lokāḥ — tři planetární systémy (vyšší, střední a nižší); vinā — kromě; śakreṇa — Indry, kterého také nazývají Śakra; bhūri-da — ó Mahārāji Parīkṣite, dárce velkých milodarů; sa-pālāḥ — společně s vládci různých planet; hi — vskutku; abhavan — staly se; sadyaḥ — okamžitě; vijvarāḥ — beze strachu ze smrti; nirvṛta — velice spokojené; indriyāḥ — jejichž smysly.
Překlad
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Ó králi Parīkṣite, jenž jsi tak ochotný rozdávat milodary, když byl Vṛtrāsura zabit, všechna vládnoucí božstva a všichni ostatní ve třech planetárních systémech byli okamžitě uspokojeni a zbaveni strastí — všichni až na Indru.
Dévanágarí
देवर्षिपितृभूतानि दैत्या देवानुगा: स्वयम् ।
प्रतिजग्मु: स्वधिष्ण्यानि ब्रह्मेशेन्द्रादयस्तत: ॥ २ ॥
प्रतिजग्मु: स्वधिष्ण्यानि ब्रह्मेशेन्द्रादयस्तत: ॥ २ ॥
Verš
devarṣi-pitṛ-bhūtāni
daityā devānugāḥ svayam
pratijagmuḥ sva-dhiṣṇyāni
brahmeśendrādayas tataḥ
daityā devānugāḥ svayam
pratijagmuḥ sva-dhiṣṇyāni
brahmeśendrādayas tataḥ
Synonyma
deva — polobozi; ṛṣi — velcí světci; pitṛ — obyvatelé Pitṛloky; bhūtāni — a ostatní živé bytosti; daityāḥ — démoni; deva-anugāḥ — obyvatelé dalších planet následující principy polobohů; svayam — nezávisle (aniž by si vyžádali Indrovo svolení); pratijagmuḥ — vrátili se; sva-dhiṣṇyāni — na své planety a do svých domovů; brahma — Pán Brahmā; īśa — Pán Śiva; indra-ādayaḥ — a polobozi vedení Indrou; tataḥ — poté.
Překlad
Poté se polobozi, velcí světci, obyvatelé Pitṛloky a Bhūtaloky, démoni, následovníci polobohů a také Pán Brahmā, Pán Śiva a polobozi podřízení Indrovi vrátili do svých domovů. Nikdo z nich však při odchodu nepromluvil s Indrou.
Význam
V této souvislosti Śrīla Viśvanātha Cakravartī uvádí ve svém komentáři:
brahmeśendrādaya iti; indrasya sva-dhiṣṇya-gamanaṁ nopapadyate vṛtra-vadha-kṣaṇa eva brahma-hatyopadrava-prāpteḥ; tasmāt tata ity anena mānasa-sarovarād āgatya pravartitād aśvamedhāt parata iti vyākhyeyam.
Pán Brahmā, Pán Śiva a ostatní polobozi se vrátili do svých sídel, ale Indra nikoliv, protože vědomí toho, že zabil Vṛtrāsuru, který byl ve skutečnosti brāhmaṇou, mu nedopřávalo klidu. Po zabití Vṛtrāsury se odebral k jezeru jménem Mānasa-sarovara, aby se zbavil hříšných reakcí. Když toto jezero opustil, vykonal aśvamedha-yajñu a pak se vrátil do svého sídla.
Dévanágarí
श्रीराजोवाच
इन्द्रस्यानिर्वृतेर्हेतुं श्रोतुमिच्छामि भो मुने ।
येनासन् सुखिनो देवा हरेर्दु:खं कुतोऽभवत् ॥ ३ ॥
इन्द्रस्यानिर्वृतेर्हेतुं श्रोतुमिच्छामि भो मुने ।
येनासन् सुखिनो देवा हरेर्दु:खं कुतोऽभवत् ॥ ३ ॥
Verš
śrī-rājovāca
indrasyānirvṛter hetuṁ
śrotum icchāmi bho mune
yenāsan sukhino devā
harer duḥkhaṁ kuto ’bhavat
indrasyānirvṛter hetuṁ
śrotum icchāmi bho mune
yenāsan sukhino devā
harer duḥkhaṁ kuto ’bhavat
Synonyma
śrī-rājā uvāca — král Parīkṣit se zeptal; indrasya — krále Indry; anirvṛteḥ — zasmušilosti; hetum — příčinu; śrotum — slyšet; icchāmi — přeji si; bhoḥ — ó můj pane; mune — ó velký mudrci, Śukadeve Gosvāmī; yena — díky čemuž; āsan — byli; sukhinaḥ — velice šťastní; devāḥ — všichni polobozi; hareḥ — Indry; duḥkham — zasmušilost; kutaḥ — odkud; abhavat — byla.
Překlad
Mahārāja Parīkṣit se zeptal Śukadeva Gosvāmīho: Ó velký mudrci, co bylo příčinou Indrovy zasmušilosti? Přeji si to slyšet. Když zabil Vṛtrāsuru, všichni polobozi byli nesmírně šťastní. Proč byl tedy on sám nešťastný?
Význam
To je samozřejmě velice inteligentní otázka. Dojde-li k zabití nějakého démona, všichni polobozi jsou šťastní. V tomto případě — když byl zabit Vṛtrāsura — byli sice všichni polobozi šťastní, ale Indra byl nešťastný. Proč? Lze říci, že Indra byl nešťastný, jelikož věděl, že zabil velkého oddaného a brāhmaṇu. Vṛtrāsura navenek vypadal jako démon, ale uvnitř byl velkým oddaným, a tím pádem i velkým brāhmaṇou.
Zde je jasně uvedeno, že osoba, která není ani trochu démonská—jako například Prahlāda Mahārāja a Bali Mahārāja — může být navenek démonem nebo se narodit v rodině démonů. Z hlediska skutečné kultury tedy nelze nikoho považovat za poloboha či démona pouze podle jeho původu. Vṛtrāsura svým jednáním v boji s Indrou dokázal, že je velkým oddaným Nejvyšší Osobnosti Božství. Navíc hned poté, co s Indrou přestal bojovat a zjevně byl zabit, přemístil se na Vaikuṇṭhaloku a stal se společníkem Saṅkarṣaṇa. Indra to věděl, a proto se rmoutil, že zabil takového démona, který byl ve skutečnosti vaiṣṇavou či brāhmaṇou.
Každý vaiṣṇava je již brāhmaṇou, avšak brāhmaṇa ještě nemusí být vaiṣṇavou. Padma Purāṇa říká:
ṣaṭ-karma-nipuṇo vipro
mantra-tantra-viśāradaḥ
avaiṣṇavo gurur na syād
vaiṣṇavaḥ śva-paco guruḥ
mantra-tantra-viśāradaḥ
avaiṣṇavo gurur na syād
vaiṣṇavaḥ śva-paco guruḥ
Člověk může být brāhmaṇa co se týče kultivovanosti a rodu a může být také znalcem védského poznání (mantra-tantra-viśāradaḥ), ale není-li vaiṣṇavou, nemůže být guruem. To znamená, že zkušený brāhmaṇa ještě nemusí být vaiṣṇavou, ale vaiṣṇava je již brāhmaṇou. Milionář přirozeně vlastní stovky a tisíce dolarů, ale ne každý, kdo má u sebe stovky a tisíce dolarů, musí být milionář. Vṛtrāsura byl dokonalý vaiṣṇava, a proto byl také brāhmaṇa.
Dévanágarí
श्रीशुक उवाच
वृत्रविक्रमसंविग्ना: सर्वे देवा: सहर्षिभि: ।
तद्वधायार्थयन्निन्द्रं नैच्छद् भीतो बृहद्वधात् ॥ ४ ॥
वृत्रविक्रमसंविग्ना: सर्वे देवा: सहर्षिभि: ।
तद्वधायार्थयन्निन्द्रं नैच्छद् भीतो बृहद्वधात् ॥ ४ ॥
Verš
śrī-śuka uvāca
vṛtra-vikrama-saṁvignāḥ
sarve devāḥ saharṣibhiḥ
tad-vadhāyārthayann indraṁ
naicchad bhīto bṛhad-vadhāt
vṛtra-vikrama-saṁvignāḥ
sarve devāḥ saharṣibhiḥ
tad-vadhāyārthayann indraṁ
naicchad bhīto bṛhad-vadhāt
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; vṛtra — Vṛtrāsury; vikrama — kvůli mocným činnostem; saṁvignāḥ — plni úzkosti; sarve — všichni; devāḥ — polobozi; saha ṛṣibhiḥ — s velkými mudrci; tat-vadhāya — aby ho zabil; ārthayan — žádali; indram — Indru; na aicchat — odmítal; bhītaḥ — neboť měl strach; bṛhat-vadhāt — ze zabití brāhmaṇy..
Překlad
Śrī Śukadeva Gosvāmī odpověděl: Když byli velcí mudrci a polobozi znepokojeni neobyčejnou mocí Vṛtrāsury, všichni společně požádali Indru, aby ho zabil. Indra se však bál zabít brāhmaṇu, a proto jejich žádost odmítal.
Dévanágarí
इन्द्र उवाच
स्त्रीभूद्रुमजलैरेनो विश्वरूपवधोद्भवम् ।
विभक्तमनुगृह्णद्भिर्वृत्रहत्यां क्व मार्ज्म्यहम् ॥ ५ ॥
स्त्रीभूद्रुमजलैरेनो विश्वरूपवधोद्भवम् ।
विभक्तमनुगृह्णद्भिर्वृत्रहत्यां क्व मार्ज्म्यहम् ॥ ५ ॥
Verš
indra uvāca
strī-bhū-druma-jalair eno
viśvarūpa-vadhodbhavam
vibhaktam anugṛhṇadbhir
vṛtra-hatyāṁ kva mārjmy aham
strī-bhū-druma-jalair eno
viśvarūpa-vadhodbhavam
vibhaktam anugṛhṇadbhir
vṛtra-hatyāṁ kva mārjmy aham
Synonyma
indraḥ uvāca — král Indra odpověděl; strī — ženami; bhū — zemí; druma — stromy; jalaiḥ — a vodou; enaḥ — tento (hřích); viśvarūpa — Viśvarūpy; vadha — zabitím; udbhavam — vytvořený; vibhaktam — rozdělený; anugṛhṇadbhiḥ — jež projevily přízeň (mně); vṛtra-hatyām — zabití Vṛtry; kva — jak; mārjmi — oprostím se od; aham — já.
Překlad
Král Indra odpověděl: Když jsem zabil Viśvarūpu, obdržel jsem za to rozsáhlé hříšné reakce, ale ženy, země, stromy a voda mě obdařily svou přízní, a proto jsem mohl hřích rozdělit mezi ně. Jestliže však nyní zabiji Vṛtrāsuru, dalšího brāhmaṇu, jak se oprostím od hříšných reakcí?
Dévanágarí
श्रीशुक उवाच
ऋषयस्तदुपाकर्ण्य महेन्द्रमिदमब्रुवन् ।
याजयिष्याम भद्रं ते हयमेधेन मा स्म भै: ॥ ६ ॥
ऋषयस्तदुपाकर्ण्य महेन्द्रमिदमब्रुवन् ।
याजयिष्याम भद्रं ते हयमेधेन मा स्म भै: ॥ ६ ॥
Verš
śrī-śuka uvāca
ṛṣayas tad upākarṇya
mahendram idam abruvan
yājayiṣyāma bhadraṁ te
hayamedhena mā sma bhaiḥ
ṛṣayas tad upākarṇya
mahendram idam abruvan
yājayiṣyāma bhadraṁ te
hayamedhena mā sma bhaiḥ
Synonyma
Překlad
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Když to velcí mudrci slyšeli, odpověděli králi Indrovi: “Ó nebeský králi, budiž požehnán! Neměj strach. Vykonáme oběť aśvamedha, a zbavíme tě tak jakýchkoliv hříšných reakcí za zabití brāhmaṇy.”
Dévanágarí
हयमेधेन पुरुषं परमात्मानमीश्वरम् ।
इष्ट्वा नारायणं देवं मोक्ष्यसेऽपि जगद्वधात् ॥ ७ ॥
इष्ट्वा नारायणं देवं मोक्ष्यसेऽपि जगद्वधात् ॥ ७ ॥
Verš
hayamedhena puruṣaṁ
paramātmānam īśvaram
iṣṭvā nārāyaṇaṁ devaṁ
mokṣyase ’pi jagad-vadhāt
paramātmānam īśvaram
iṣṭvā nārāyaṇaṁ devaṁ
mokṣyase ’pi jagad-vadhāt
Synonyma
Překlad
Ṛṣiové pokračovali: Ó králi Indro, když někdo vykoná oběť aśvamedha a potěší tak Pána Nārāyaṇa, Jenž je Nejvyšší Osobností Božství, Nadduší a nejvyšším vládcem, může být zbaven hříšných reakcí, i kdyby pobil celý svět — o zabití démona, jako je Vṛtrāsura, ani nemluvě.
Dévanágarí
ब्रह्महा पितृहा गोघ्नो मातृहाचार्यहाघवान् ।
श्वाद: पुल्कसको वापि शुद्ध्येरन् यस्य कीर्तनात् ॥ ८ ॥
तमश्वमेधेन महामखेन
श्रद्धान्वितोऽस्माभिरनुष्ठितेन ।
हत्वापि सब्रह्मचराचरं त्वं
न लिप्यसे किं खलनिग्रहेण ॥ ९ ॥
श्वाद: पुल्कसको वापि शुद्ध्येरन् यस्य कीर्तनात् ॥ ८ ॥
तमश्वमेधेन महामखेन
श्रद्धान्वितोऽस्माभिरनुष्ठितेन ।
हत्वापि सब्रह्मचराचरं त्वं
न लिप्यसे किं खलनिग्रहेण ॥ ९ ॥
Verš
brahma-hā pitṛ-hā go-ghno
mātṛ-hācārya-hāghavān
śvādaḥ pulkasako vāpi
śuddhyeran yasya kīrtanāt
mātṛ-hācārya-hāghavān
śvādaḥ pulkasako vāpi
śuddhyeran yasya kīrtanāt
tam aśvamedhena mahā-makhena
śraddhānvito ’smābhir anuṣṭhitena
hatvāpi sabrahma-carācaraṁ tvaṁ
na lipyase kiṁ khala-nigraheṇa
śraddhānvito ’smābhir anuṣṭhitena
hatvāpi sabrahma-carācaraṁ tvaṁ
na lipyase kiṁ khala-nigraheṇa
Synonyma
brahma-hā — ten, kdo zabil brāhmaṇu; pitṛ-hā — ten, kdo zabil svého otce; go-ghnaḥ — ten, kdo zabil krávu; mātṛ-hā — ten, kdo zabil svou matku; ācārya-hā — ten, kdo zabil svého duchovního mistra; agha-vān — takový hříšník; śva-adaḥ — pojídač psů; pulkasakaḥ — caṇḍāla neboli ten, kdo je na nižší úrovni než śūdra; vā — nebo; api — dokonce; śuddhyeran — může být očištěn; yasya — Jehož (Pána Nārāyaṇa); kīrtanāt — zpíváním svatého jména; tam — Jeho; aśvamedhena — obětí aśvamedha; mahā-makhena — nejvznešenější ze všech obětí; śraddhā-anvitaḥ — obdařený vírou; asmābhiḥ — námi; anuṣṭhitena — vykonaná či řízená; hatvā — zabití; api — dokonce; sa-brahma-cara-acaram — všech živých bytostí včetně brāhmaṇů; tvam — ty; na — ne; lipyase — jsi znečištěn; kim — co potom; khala-nigraheṇa — zabitím jednoho nepříjemného démona.
Překlad
Ten, kdo zabil brāhmaṇu, krávu nebo svého otce, matku či duchovního mistra, může být okamžitě zbaven všech hříšných reakcí prostým zpíváním svatého jména Pána Nārāyaṇa. Stejným způsobem mohou být osvobozeni i další hříšníci, jako jsou pojídači psů a caṇḍālové, kteří stojí níže než śūdrové. Ty jsi však oddaný a my ti pomůžeme tak, že vykonáme velkou oběť koně. Jestliže takto potěšíš Pána Nārāyaṇa, proč by ses měl bát? Budeš osvobozen, i kdybys pobil celý vesmír včetně brāhmaṇů, ani nemluvě o zabití nepříjemného démona, jako je Vṛtrāsura.
Význam
Bṛhad-viṣṇu Purāṇa uvádí:
nāmno hi yāvatī śaktiḥ
pāpa-nirharaṇe hareḥ
tāvat kartuṁ na śaknoti
pātakaṁ pātakī naraḥ
pāpa-nirharaṇe hareḥ
tāvat kartuṁ na śaknoti
pātakaṁ pātakī naraḥ
Rovněž v Prema-vivartě od Jagadānandy Paṇḍita je řečeno:
eka kṛṣṇa-nāme pāpīra yata pāpa-kṣaya
bahu janme sei pāpī karite nāraya
bahu janme sei pāpī karite nāraya
To znamená, že jedním vyslovením svatého jména Pána může být člověk oproštěn od reakcí za více hříchů, než kolik si jen dovede představit, že by spáchal. Svaté jméno má takovou duchovní sílu, že prostým jeho zpíváním se lze zbavit reakcí za všechny hříšné činnosti. Co potom říci o těch, kdo svaté jméno zpívají pravidelně nebo pravidelně uctívají Božstva? Takoví očištění oddaní mají osvobození od hříšných reakcí zaručené. To ovšem neznamená, že se má člověk záměrně dopouštět hříšných činů a považovat se za zbaveného reakcí, protože zpívá svaté jméno. Takové uvažování je nanejvýš odporným přestupkem u lotosových nohou svatého jména. Nāmno balād yasya hi pāpa-buddhiḥ — Pánovo svaté jméno má sílu neutralizovat všechny hříšné činnosti, ale pokud někdo při jeho zpívání opakovaně a záměrně hřeší, je odsouzený.
V těchto verších jsou vyjmenováváni ti, kdo se dopouštějí různých hříšných činů. V Manu-saṁhitě jsou uvedena následující jména: Syn, kterého zplodil brāhmaṇa a který se narodil z lůna śūdrānī, se nazývá pāraśava či niṣāda — lovec, který je navyklý krást. Syn zplozený niṣādou v lůně śūdrānī se nazývá pukkasa. Dítě zplozené kṣatriyou v lůně dcery śūdry se nazývá ugra. Dítě zplozené śūdrou v lůně dcery kṣatriyi se nazývá kṣattā. Dítě zplozené kṣatriyou v lůně ženy nižší třídy se nazývá śvāda neboli pojídač psů. Všichni takoví potomci jsou považováni za nesmírně hříšné, ale svaté jméno Nejvyšší Osobnosti Božství je tak mocné, že zpíváním Hare Kṛṣṇa mantry se mohou očistit.
Hnutí Hare Kṛṣṇa nabízí příležitost k očištění každému, bez ohledu na původ. Śrīmad-Bhāgavatam (2.4.18) potvrzuje:
kirāta-hūṇāndhra-pulinda-pulkaśā
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye 'nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ
ābhīra-śumbhā yavanāḥ khasādayaḥ
ye 'nye ca pāpā yad-apāśrayāśrayāḥ
śudhyanti tasmai prabhaviṣṇave namaḥ
“Kirātové, Hūṇové, Āndhrové, Pulindové, Pulkaśové, Ābhīrové, Śumbhové, Yavanové, členové ras Khasa i jiní lidé propadlí hříšným činnostem mohou být očištěni přijetím útočiště u oddaných Pána, neboť Pán představuje svrchovanou moc. Vzdávám Mu proto uctivé poklony.” Dokonce i takové hříšné osoby se mohou bezpochyby očistit, budou-li zpívat svaté jméno Pána pod vedením čistého oddaného.
Mudrci zde povzbuzují krále Indru, aby zabil Vṛtrāsuru i za cenu toho, že se dopustí hříchu zabití brāhmaṇy (brahma-hatyā), a zaručují mu, že ho zbaví hříšných reakcí vykonáním aśvamedha-yajñi. Takové předem naplánované odčinění však hříšnou osobu neosvobodí. To uvidíme v následujícím verši.
Dévanágarí
श्रीशुक उवाच
एवं सञ्चोदितो विप्रैर्मरुत्वानहनद्रिपुम् ।
ब्रह्महत्या हते तस्मिन्नाससाद वृषाकपिम् ॥ १० ॥
एवं सञ्चोदितो विप्रैर्मरुत्वानहनद्रिपुम् ।
ब्रह्महत्या हते तस्मिन्नाससाद वृषाकपिम् ॥ १० ॥
Verš
śrī-śuka uvāca
evaṁ sañcodito viprair
marutvān ahanad ripum
brahma-hatyā hate tasminn
āsasāda vṛṣākapim
evaṁ sañcodito viprair
marutvān ahanad ripum
brahma-hatyā hate tasminn
āsasāda vṛṣākapim
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evam — takto; sañcoditaḥ — povzbuzený; vipraiḥ — brāhmaṇy; marutvān — Indra; ahanat — zabil; ripum — svého nepřítele, Vṛtrāsuru; brahma-hatyā — hříšná reakce za zabití brāhmaṇy; hate — byl zabit; tasmin — když on (Vṛtrāsura); āsasāda — přišla k; vṛṣākapim — Indrovi, který je také známý jako Vṛṣākapi.
Překlad
Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl: Indra, povzbuzený slovy mudrců, zabil Vṛtrāsuru a poté ho provázela hříšná reakce za zabití brāhmaṇy (brahma-hatyā).
Význam
Poté, co Indra zabil Vṛtrāsuru, nemohl překonat hříšné reakce za zabití brāhmaṇy (brahma-hatyā). Předtím již zabil jednoho brāhmaṇu, Viśvarūpu, z hněvu vyvolaného okolnostmi, ale tentokrát na radu mudrců zabil dalšího brāhmaṇu plánovaně. Hříšná reakce byla proto větší než předtím a Indra se jí nemohl zbavit pouhým vykonáním obětí pro odčinění. Musel podstoupit krutý sled hříšných reakcí, a když byl tímto utrpením osvobozen, brāhmaṇové mu dovolili vykonat oběť koně. Plánované páchání hříšných činů na základě zpívání svatého jména Pána nebo podstupování odčinění (prāyaścitta) nezbaví následků nikoho — ani Indru či Nahuṣu. Nahuṣa zastával funkci Indry během jeho nepřítomnosti na nebeských planetách, kdy Indra putoval z místa na místo, aby se oprostil od hříšných reakcí.
Dévanágarí
तयेन्द्र: स्मासहत्तापं निर्वृतिर्नामुमाविशत् ।
ह्रीमन्तं वाच्यतां प्राप्तं सुखयन्त्यपि नो गुणा: ॥ ११ ॥
ह्रीमन्तं वाच्यतां प्राप्तं सुखयन्त्यपि नो गुणा: ॥ ११ ॥
Verš
tayendraḥ smāsahat tāpaṁ
nirvṛtir nāmum āviśat
hrīmantaṁ vācyatāṁ prāptaṁ
sukhayanty api no guṇāḥ
nirvṛtir nāmum āviśat
hrīmantaṁ vācyatāṁ prāptaṁ
sukhayanty api no guṇāḥ
Synonyma
tayā — tím činem; indraḥ — král Indra; sma — vskutku; asahat — trpěl; tāpam — strádání; nirvṛtiḥ — štěstí; na — ne; amum — jeho; āviśat — vstoupilo; hrīmantam — ten, kdo je plný studu; vācyatām — neslavnou pověst; prāptam — když získal; sukhayanti — přinášejí radost; api — i když; no — ne; guṇāḥ — dobré vlastnosti, jako je zámožnost.
Překlad
Na radu polobohů Indra zabil Vṛtrāsuru a pak kvůli tomuto hříchu trpěl. I když ostatní polobozi byli šťastní, jemu zabití Vṛtrāsury žádnou radost nepřinášelo. Ani jeho další dobré vlastnosti, jako tolerance a zámožnost, mu nepomohly odstranit jeho zármutek.
Význam
Pácháním hříšných činů nemůže být nikdo šťastný, ani když je obdařen hmotným bohatstvím. Indra se o tom přesvědčil. Lidé ho začali pomlouvat: “Zabil brāhmaṇu, aby si mohl užívat nebeského hmotného štěstí.” Přestože byl tedy Indra nebeským králem a těšil se hmotnému bohatství, byl neustále nešťastný z takových obvinění.
Dévanágarí
तां ददर्शानुधावन्तीं चाण्डालीमिव रूपिणीम् ।
जरया वेपमानाङ्गीं यक्ष्मग्रस्तामसृक्पटाम् ॥ १२ ॥
विकीर्य पलितान् केशांस्तिष्ठ तिष्ठेति भाषिणीम् ।
मीनगन्ध्यसुगन्धेन कुर्वतीं मार्गदूषणम् ॥ १३ ॥
जरया वेपमानाङ्गीं यक्ष्मग्रस्तामसृक्पटाम् ॥ १२ ॥
विकीर्य पलितान् केशांस्तिष्ठ तिष्ठेति भाषिणीम् ।
मीनगन्ध्यसुगन्धेन कुर्वतीं मार्गदूषणम् ॥ १३ ॥
Verš
tāṁ dadarśānudhāvantīṁ
cāṇḍālīm iva rūpiṇīm
jarayā vepamānāṅgīṁ
yakṣma-grastām asṛk-paṭām
cāṇḍālīm iva rūpiṇīm
jarayā vepamānāṅgīṁ
yakṣma-grastām asṛk-paṭām
vikīrya palitān keśāṁs
tiṣṭha tiṣṭheti bhāṣiṇīm
mīna-gandhy-asu-gandhena
kurvatīṁ mārga-dūṣaṇam
tiṣṭha tiṣṭheti bhāṣiṇīm
mīna-gandhy-asu-gandhena
kurvatīṁ mārga-dūṣaṇam
Synonyma
tām — hříšnou reakci; dadarśa — viděl; anudhāvantīm — pronásledující; cāṇḍālīm — žena z nejnižší třídy; iva — jako; rūpiṇīm — přijímající podobu; jarayā — kvůli stáří; vepamāna-aṅgīm — jejíž údy se třásly; yakṣma-grastām — nakažená tuberkulózou; asṛk-paṭām — jejíž šaty byly potřísněné krví; vikīrya — rozcuchané; palitān — prošedivělé; keśān — vlasy; tiṣṭha tiṣṭha — počkej, počkej; iti — takto; bhāṣiṇīm — volající; mīna-gandhi — rybí zápach; asu — jejíž dech; gandhena — nepříjemným zápachem; kurvatīm — způsobující; mārga-dūṣaṇam — znečištění celé ulice.
Překlad
Indra viděl, jak ho pronásleduje zosobněná hříšná reakce v podobě ženy z nejnižší třídy, třídy caṇḍālů. Vypadala velmi staře. Všechny její údy se třásly, a jelikož byla postižená tuberkulózou, měla tělo a šaty potřísněné krví. Z úst jí vycházel nesnesitelný rybí zápach, který zamořoval celou ulici. Volala na Indru: “Počkej, počkej!”
Význam
Člověk postižený tuberkulózou často zvrací krev a má potom zakrvácené šaty.
Dévanágarí
नभो गतो दिश: सर्वा: सहस्राक्षो विशाम्पते ।
प्रागुदीचीं दिशं तूर्णं प्रविष्टो नृप मानसम् ॥ १४ ॥
प्रागुदीचीं दिशं तूर्णं प्रविष्टो नृप मानसम् ॥ १४ ॥
Verš
nabho gato diśaḥ sarvāḥ
sahasrākṣo viśāmpate
prāg-udīcīṁ diśaṁ tūrṇaṁ
praviṣṭo nṛpa mānasam
sahasrākṣo viśāmpate
prāg-udīcīṁ diśaṁ tūrṇaṁ
praviṣṭo nṛpa mānasam
Synonyma
Překlad
Ó králi, Indra nejprve uprchl na nebe, ale i tam viděl, že ho žena zosobňující hřích pronásleduje. Tato čarodějnice mu byla v patách všude, kam zamířil. Nakonec se kvapem odebral na severovýchod a vstoupil do jezera Mānasa-sarovara.
Dévanágarí
स आवसत्पुष्करनालतन्तू-
नलब्धभोगो यदिहाग्निदूत: ।
वर्षाणि साहस्रमलक्षितोऽन्त:
सञ्चिन्तयन् ब्रह्मवधाद्विमोक्षम् ॥ १५ ॥
नलब्धभोगो यदिहाग्निदूत: ।
वर्षाणि साहस्रमलक्षितोऽन्त:
सञ्चिन्तयन् ब्रह्मवधाद्विमोक्षम् ॥ १५ ॥
Verš
sa āvasat puṣkara-nāla-tantūn
alabdha-bhogo yad ihāgni-dūtaḥ
varṣāṇi sāhasram alakṣito ’ntaḥ
sañcintayan brahma-vadhād vimokṣam
alabdha-bhogo yad ihāgni-dūtaḥ
varṣāṇi sāhasram alakṣito ’ntaḥ
sañcintayan brahma-vadhād vimokṣam
Synonyma
saḥ — on (Indra); āvasat — žil; puṣkara-nāla-tantūn — v síti vláken lotosového stonku; alabdha-bhogaḥ — aniž by se mu dostávalo jakéhokoliv hmotného pohodlí (prakticky hladověl po všech hmotných potřebách); yat — co; iha — zde; agni-dūtaḥ — bůh ohně jakožto posel; varṣāṇi — nebeských let; sāhasram — tisíc; alakṣitaḥ — neviditelný; antaḥ — v srdci; sañcintayan — neustále myslící na; brahma-vadhāt — od zabití brāhmaṇy; vimokṣam — osvobození.
Překlad
Král Indra neustále myslel na to, jak by se mohl zbavit hříšné reakce za zabití brāhmaṇy. Žil tisíc let v jezeře, v jemných vláknech stonku lotosového květu, pro všechny neviditelný. Bůh ohně, který mu obvykle nosil jeho podíl ze všech yajñí, se bál vstoupit do vody, takže Indra prakticky hladověl.
Dévanágarí
तावत्त्रिणाकं नहुष: शशास
विद्यातपोयोगबलानुभाव: ।
स सम्पदैश्वर्यमदान्धबुद्धि-
र्नीतस्तिरश्चां गतिमिन्द्रपत्न्या ॥ १६ ॥
विद्यातपोयोगबलानुभाव: ।
स सम्पदैश्वर्यमदान्धबुद्धि-
र्नीतस्तिरश्चां गतिमिन्द्रपत्न्या ॥ १६ ॥
Verš
tāvat triṇākaṁ nahuṣaḥ śaśāsa
vidyā-tapo-yoga-balānubhāvaḥ
sa sampad-aiśvarya-madāndha-buddhir
nītas tiraścāṁ gatim indra-patnyā
vidyā-tapo-yoga-balānubhāvaḥ
sa sampad-aiśvarya-madāndha-buddhir
nītas tiraścāṁ gatim indra-patnyā
Synonyma
tāvat — tak dlouho; triṇākam — nebeské planetě; nahuṣaḥ — Nahuṣa; śaśāsa — vládl; vidyā — vzděláním; tapaḥ — askezí; yoga — mystickou mocí; bala — a silou; anubhāvaḥ — oplývající; saḥ — on (Nahuṣa); sampat — z takového jmění; aiśvarya — a bohatství; mada — šílenstvím; andha — zaslepená; buddhiḥ — jeho inteligence; nītaḥ — byl přiveden; tiraścām — hada; gatim — na místo určení; indra-patnyā — Indrovou manželkou Śacīdevī.
Překlad
Dokud žil král Indra pod vodou, kde setrvával v lotosovém stonku, Nahuṣa byl díky svému poznání, askezi a mystické síle obdařen schopností vládnout nebeskému království. Oslepený a poblouzněný mocí a bohatstvím však činil nevhodné návrhy Indrově manželce, se kterou si chtěl užívat, a proto byl proklet brāhmaṇou a později se stal hadem.
Dévanágarí
ततो गतो ब्रह्मगिरोपहूत
ऋतम्भरध्याननिवारिताघ: ।
पापस्तु दिग्देवतया हतौजा-
स्तं नाभ्यभूदवितं विष्णुपत्न्या ॥ १७ ॥
ऋतम्भरध्याननिवारिताघ: ।
पापस्तु दिग्देवतया हतौजा-
स्तं नाभ्यभूदवितं विष्णुपत्न्या ॥ १७ ॥
Verš
tato gato brahma-giropahūta
ṛtambhara-dhyāna-nivāritāghaḥ
pāpas tu digdevatayā hataujās
taṁ nābhyabhūd avitaṁ viṣṇu-patnyā
ṛtambhara-dhyāna-nivāritāghaḥ
pāpas tu digdevatayā hataujās
taṁ nābhyabhūd avitaṁ viṣṇu-patnyā
Synonyma
tataḥ — poté; gataḥ — odešel; brahma — brāhmaṇů; girā — slovy; upahūtaḥ — zvaný; ṛtambhara — o Nejvyšším Pánu, který udržuje pravdu; dhyāna — meditací; nivārita — zadržovaný; aghaḥ — jehož hřích; pāpaḥ — hříšná činnost; tu — potom; dik-devatayā — polobohem Rudrou; hata-ojāḥ — s oslabenou silou; tam — jeho (Indru); na abhyabhūt — nemohla překonat; avitam — chráněného; viṣṇu-patnyā — manželkou Pána Viṣṇua, bohyní štěstí.
Překlad
Moc Indrových hříchů byla oslabena vlivem Rudry, poloboha všech světových stran. Jelikož Indru chránila bohyně štěstí, manželka Pána Viṣṇua, která sídlí v trsech lotosů na jezeře Mānasa-sarovara, jeho hříšné činy ho nemohly ovlivnit. Striktním uctíváním Pána Viṣṇua se nakonec zbavil všech hříšných reakcí. Poté ho brāhmaṇové povolali zpět na nebeské planety a znovu zaujal své dřívější postavení.
Dévanágarí
तं च ब्रह्मर्षयोऽभ्येत्य हयमेधेन भारत ।
यथावद्दीक्षञ्चक्रु: पुरुषाराधनेन ह ॥ १८ ॥
यथावद्दीक्षञ्चक्रु: पुरुषाराधनेन ह ॥ १८ ॥
Verš
taṁ ca brahmarṣayo ’bhyetya
hayamedhena bhārata
yathāvad dīkṣayāṁ cakruḥ
puruṣārādhanena ha
hayamedhena bhārata
yathāvad dīkṣayāṁ cakruḥ
puruṣārādhanena ha
Synonyma
tam — k němu (Pánu Indrovi); ca — a; brahma-ṛṣayaḥ — velcí světci a brāhmaṇové; abhyetya — přistoupili; hayamedhena — s obětí aśvamedha; bhārata — ó králi Parīkṣite; yathāvat — podle pravidel; dīkṣayām cakruḥ — zasvětili; puruṣa-ārādhanena — která sestává z uctívání Nejvyšší Osoby, Hariho; ha — vskutku.
Překlad
Ó králi, když Pán Indra dospěl na nebeské planety, přistoupili k němu svatí brāhmaṇové a náležitě ho zasvětili do vykonání oběti koně (aśvamedha-yajñi) určené k potěšení Nejvyššího Pána.
Dévanágarí
अथेज्यमाने पुरुषे सर्वदेवमयात्मनि ।
अश्वमेधे महेन्द्रेण वितते ब्रह्मवादिभि: ॥ १९ ॥
स वै त्वाष्ट्रवधो भूयानपि पापचयो नृप ।
नीतस्तेनैव शून्याय नीहार इव भानुना ॥ २० ॥
अश्वमेधे महेन्द्रेण वितते ब्रह्मवादिभि: ॥ १९ ॥
स वै त्वाष्ट्रवधो भूयानपि पापचयो नृप ।
नीतस्तेनैव शून्याय नीहार इव भानुना ॥ २० ॥
Verš
athejyamāne puruṣe
sarva-devamayātmani
aśvamedhe mahendreṇa
vitate brahma-vādibhiḥ
sarva-devamayātmani
aśvamedhe mahendreṇa
vitate brahma-vādibhiḥ
sa vai tvāṣṭra-vadho bhūyān
api pāpa-cayo nṛpa
nītas tenaiva śūnyāya
nīhāra iva bhānunā
api pāpa-cayo nṛpa
nītas tenaiva śūnyāya
nīhāra iva bhānunā
Synonyma
atha — proto; ijyamāne — když uctíval; puruṣe — Nejvyššího Pána, Osobnost Božství; sarva — všech; deva-maya-ātmani — Nadduši a opatrovatele polobohů; aśvamedhe — prostřednictvím aśvamedha-yajñi; mahā-indreṇa — králem Indrou; vitate — řízené; brahma-vādibhiḥ — světci a brāhmaṇy obeznámenými s védským poznáním; saḥ — to; vai — vskutku; tvāṣṭra-vadhaḥ — zabití Vṛtrāsury, syna Tvaṣṭy; bhūyāt — může být; api — ačkoliv; pāpa-cayaḥ — množství hříchu; nṛpa — ó králi; nītaḥ — byla převedena; tena — tím (obětí koně); eva — jistě; śūnyāya — v nic; nīhāraḥ — mlha; iva — jako; bhānunā — zářícím sluncem.
Překlad
Oběť koně vykonaná svatými brāhmaṇy zbavila Indru reakcí za všechny jeho hříchy, protože v ní uctil Nejvyšší Osobnost Božství. Ó králi, i když byl jeho hřích velice těžký, byl touto obětí okamžitě zrušen, tak jako mlhu rozptýlí vycházející slunce.
Dévanágarí
स वाजिमेधेन यथोदितेन
वितायमानेन मरीचिमिश्रै: ।
इष्ट्वाधियज्ञं पुरुषं पुराण-
मिन्द्रो महानास विधूतपाप: ॥ २१ ॥
वितायमानेन मरीचिमिश्रै: ।
इष्ट्वाधियज्ञं पुरुषं पुराण-
मिन्द्रो महानास विधूतपाप: ॥ २१ ॥
Verš
sa vājimedhena yathoditena
vitāyamānena marīci-miśraiḥ
iṣṭvādhiyajñaṁ puruṣaṁ purāṇam
indro mahān āsa vidhūta-pāpaḥ
vitāyamānena marīci-miśraiḥ
iṣṭvādhiyajñaṁ puruṣaṁ purāṇam
indro mahān āsa vidhūta-pāpaḥ
Synonyma
saḥ — on (Indra); vājimedhena — obětí aśvamedha; yathā — tak, jak; uditena — popsáno; vitāyamānena — která byla vykonána; marīci-miśraiḥ — kněžími v čele s Marīcim; iṣṭvā — uctívající; adhiyajñam — Svrchovanou Nadduši; puruṣam purāṇam — původní Osobnost Božství; indraḥ — král Indra; mahān — hodný uctívání; āsa — stal se; vidhūta-pāpaḥ — když byl očištěn od všech hříšných reakcí.
Překlad
Marīci a další velcí mudrci obdařili krále Indru svou přízní. Vykonávali oběť přesně podle daných pravidel a uctili Nejvyšší Osobnost Božství, Nadduši, původní osobu. Tak získal Indra znovu své vznešené postavení a všichni mu opět vzdávali úctu.
Dévanágarí
इदं महाख्यानमशेषपाप्मनांप्रक्षालनं तीर्थपदानुकीर्तनम् । भक्त्युच्छ्रयं भक्तजनानुवर्णनंमहेन्द्रमोक्षं विजयं मरुत्वत: ॥ २२ ॥ पठेयुराख्यानमिदं सदा बुधा:शृण्वन्त्यथो पर्वणि पर्वणीन्द्रियम् । धन्यं यशस्यं निखिलाघमोचनंरिपुञ्जयं स्वस्त्ययनं तथायुषम् ॥ २३ ॥
Verš
idaṁ mahākhyānam aśeṣa-pāpmanāṁ
prakṣālanaṁ tīrthapadānukīrtanam
bhakty-ucchrayaṁ bhakta-janānuvarṇanaṁ
mahendra-mokṣaṁ vijayaṁ marutvataḥ
prakṣālanaṁ tīrthapadānukīrtanam
bhakty-ucchrayaṁ bhakta-janānuvarṇanaṁ
mahendra-mokṣaṁ vijayaṁ marutvataḥ
paṭheyur ākhyānam idaṁ sadā budhāḥ
śṛṇvanty atho parvaṇi parvaṇīndriyam
dhanyaṁ yaśasyaṁ nikhilāgha-mocanaṁ
ripuñjayaṁ svasty-ayanaṁ tathāyuṣam
śṛṇvanty atho parvaṇi parvaṇīndriyam
dhanyaṁ yaśasyaṁ nikhilāgha-mocanaṁ
ripuñjayaṁ svasty-ayanaṁ tathāyuṣam
Synonyma
idam — tato; mahā-ākhyānam — velká historická událost; aśeṣa-pāpmanām — od neomezeně mnoha hříšných činů; prakṣālanam — očišťující; tīrthapada-anukīrtanam — oslavující Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který je také známý jako Tīrthapada; bhakti — oddané služby; ucchrayam — v níž dochází ke vzrůstu; bhakta-jana — oddané; anuvarṇanam — popisující; mahā-indra-mokṣam — osvobození nebeského krále; vijayam — vítězství; marutvataḥ — krále Indry; paṭheyuḥ — mají číst; ākhyānam — vyprávění; idam — toto; sadā — vždy; budhāḥ — učenci; śṛṇvanti — pokračují v naslouchání; atho — také; parvaṇi parvaṇi — u příležitosti velkých festivalů; indriyam — které bystří smysly; dhanyam — přináší bohatství; yaśasyam — přináší slávu; nikhila — všech; agha-mocanam — zbavuje hříchů; ripum-jayam — zajišťuje vítězství nad nepřáteli; svasti-ayanam — všem přináší štěstí; tathā — a také; āyuṣam — délku života.
Překlad
Toto úžasné vyprávění obsahuje oslavování Nejvyšší Osobnosti Božství, Nārāyaṇa, jsou v něm výroky o vznešenosti oddané služby, popisy oddaných, jako je Indra a Vṛtrāsura, a pojednání o tom, jak se král Indra oprostil od svých hříchů a jak zvítězil v boji s démony. Ten, kdo této události porozumí, se zbaví všech hříšných reakcí. Učeným lidem se proto vždy doporučuje toto vyprávění číst. Kdo tak činí, bude úspěšný ve smyslových činnostech, zvětší se jeho bohatství a rozšíří se jeho sláva. Bude také zbaven všech hříšných reakcí, porazí všechny své nepřátele a jeho život se prodlouží. Jelikož je toto vyprávění po všech stránkách příznivé, učenci ho pravidelně poslouchají a opakují během každého festivalového dne.
Význam
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k třinácté kapitole šestého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Krále Indru pronásleduje hříšná reakce”.