Skip to main content

KAPITOLA DRUHÁ

Śrī Caitanya Mahāprabhu, Nejvyšší Osobnost Božství

V této kapitole je vysvětleno, že Pán Caitanya je samotný Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství. Z toho vyplývá, že záře Brahmanu je tělesný jas Pána Caitanyi a že lokalizovaná Nadduše, sídlící v srdcích všech živých bytostí, je Jeho částečným zastoupením. V této souvislosti jsou také vysvětleni puruṣa-avatārové. Mahā-Viṣṇu je sice zdrojem všech podmíněných duší, ale konečným zřídlem a zdrojem početných úplných expanzí – včetně Nārāyaṇa, kterého obvykle māyāvādští filosofové považují za Absolutní Pravdu – je podle tvrzení autoritativních písem Pán Kṛṣṇa. Je tu také vysvětleno, jak Pán projevuje expanze prābhava a vaibhava a také částečné inkarnace a inkarnace s propůjčenými energiemi. Diskutováno je také Kṛṣṇovo dětství a mládí a je vysvětleno, že Jeho věčná podoba se vyznačuje věkem raného mládí.

V duchovním nebi se nacházejí nespočetné duchovní planety Vaikuṇṭhy, které jsou projevem Pánovy vnitřní energie. Nesčetné hmotné vesmíry jsou zase projeveny Jeho vnější energií a živé bytosti jsou projeveny energií okrajovou. A protože se Pán Kṛṣṇa Caitanya neliší od Pána Kṛṣṇy, je příčinou všech příčin; mimo Něho žádná jiná příčina neexistuje. Je věčný a Jeho podoba je duchovní. Pán Caitanya je podle důkazů autoritativních písem přímo Kṛṣṇa, Nejvyšší Pán. Tato kapitola zdůrazňuje, že oddaný, který chce rozvinout vědomí Kṛṣṇy, musí mít poznání o Kṛṣṇově osobní podobě, Jeho třech hlavních energiích, Jeho zábavách a o tom, jaký s Ním má živá bytost vztah.

Text 1:
Klaním se Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, jehož milostí může i nevědomé dítě přeplavat oceán závěrů týkajících se konečné pravdy, který je plný krokodýlů v podobě různých teorií.
Text 2:
Ó můj milostivý Pane Caitanyo, nechť Tvé nektarové transcendentální činnosti, které jsou jako vody Gangy, plynou po povrchu mého jazyka, který připomíná poušť. Tyto vody jsou zkrášlovány lotosy v podobě zpívání, tančení a hlasitého opěvování Kṛṣṇova svatého jména, které jsou pro ryzí oddané místa radovánek. Tito oddaní jsou přirovnáni k labutím, kachnám a čmelákům. Melodický zvuk proudu této řeky těší jejich uši.
Text 3:
Sláva Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi a Pánu Śrī Nityānandovi! Sláva Advaitacandrovi a oddaným Pána Gaurāṅgy!
Text 4:
Nyní popíši význam třetího verše (z prvních čtrnácti). Je to příznivá vibrace, popisující Absolutní Pravdu.
Text 5:
To, co Upaniṣady popisují jako neosobní Brahman, není nic jiného než záře Jeho těla a Pán známý jako Nadduše je pouze Jeho lokalizovaná úplná část. Pán Caitanya je však Nejvyšší Osobnost Božství, samotný Kṛṣṇa, oplývající šesti vznešenými atributy. On je Absolutní Pravda a žádná jiná pravda se Mu nevyrovná, ani Jej nepředčí.
Text 6:
Neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a Osobnost Božství jsou tři podměty a třpytivá záře, částečné projevení a původní podoba jsou jejich tři příslušné přísudky.
Text 7:
Podmět je vždy následován svým přísudkem. Nyní vysvětlím význam tohoto verše podle zjevených písem.
Text 8:
Původní podoba Osobnosti Božství, Kṛṣṇa, je summum bonum všudypřítomného Viṣṇua. Je dokonalým poznáním a dokonalou blažeností. To On je Nejvyšší Transcendencí.
Text 9:
Ten, jehož Śrīmad-Bhāgavatam popisuje jako syna Nandy Mahārāje, sestoupil na Zemi jako Pán Caitanya.
Text 10:
Podle svých různých projevů je známý ve třech podobách, které se nazývají neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a původní Osobnost Božství.
Text 11:
„Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, říkají, že se jedná o nedvojné poznání, které se nazývá neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a Osobnost Božství.“
Text 12:
To, co Upaniṣady nazývají transcendentální neosobní Brahman, je oblast záře té samé Nejvyšší Osoby.
Text 13:
Tak jako člověk nemůže vidět slunce pouhým okem jinak než jako planoucí substanci, nemůže ani pouhou filosofickou spekulací pochopit transcendentální rozmanitost Pána Kṛṣṇy.
Text 14:
„Uctívám Govindu, původního Pána, který má obrovskou moc. Neosobní Brahman, jenž je absolutní, úplný a neomezený a projevuje nespočetné množství různých planet s jejich rozmanitým majestátem v miliónech a miliónech vesmírů, je planoucí září vycházející z Jeho transcendentální podoby.“
Text 15:
(Pán Brahma pravil:) „Majestát neosobního Brahmanu se šíří milióny a milióny vesmírů a není ničím jiným než tělesnou září Govindy.“
Text 16:
„Uctívám Govindu, který je mým Pánem a jehož milostí jsem zmocněn stvořit vesmír.“
Text 17:
„V oblasti známé jako Brahmaloka mohou žít nazí světci a sannyāsī, kteří podstupují tvrdou tělesnou askezi, umí pozvednout semeno až do mozku a jsou zcela klidní na úrovni Brahmanu.“
Text 18:
Také ten, který je v yoga-śāstrách popsán jako Nadduše sídlící uvnitř (ātmā antar-yāmī), je úplnou částí Govindovy osobní expanze.
Text 19:
Govinda se projevuje (jako Paramātmā) v srdcích všech živých bytostí stejně, jako se jedno slunce odráží v nespočetně mnoha drahokamech.
Text 20:
(Osobnost Božství, Śrī Kṛṣṇa, řekl:) „Co ti mám ještě říci? Svou jedinou úplnou částí prostupuji celým tímto vesmírným projevem.“
Text 21:
(Praotec Bhīṣma řekl:) „Tak jako se slunce jeví různým pozorovatelům umístěné na různých místech, i Ty, nezrozený, se jevíš různě přítomný jako Paramātmā v každé živé bytosti. Když však pozorovatel ví, že je jedním ze Tvých služebníků, neuvažuje již dále z hlediska takové duality. Proto jsem nyní schopen ocenit Tvé věčné podoby, dobře si vědom toho, že Paramātmā je pouze Tvou úplnou částí.“
Text 22:
Tento Govinda se osobně zjevil jako Caitanya Gosāñi. Žádný jiný Pán není při osvobozování pokleslých duší tak milostivý.
Text 23:
Pán Nārāyaṇa, který vládne transcendentálnímu světu, vlastní v plné míře šest vznešených atributů. Je Osobnost Božství a také Pán bohyně štěstí.
Text 24:
Osobnost Božství je ten, jehož Védy, Śrīmad-Bhāgavatam, Upaniṣady a další transcendentální literatura popisují jako Absolutní Celek. Nikdo se Mu nevyrovná.
Text 25:
Oddaní díky své službě vidí tuto Osobnost Božství, tak jako vidí obyvatelé nebes osobnost Slunce.
Text 26:
Ti, kdo kráčejí cestami poznání a yogy, neuctívají nikoho jiného než Jeho, protože je to On, koho vnímají jako neosobní Brahman a lokalizovanou Paramātmu.
Text 27:
Jak dokresluje tento příklad se sluncem, člověk může slávě Pána porozumět různými způsoby uctívání.
Text 28:
Přestože jsou Nārāyaṇa a Śrī Kṛṣṇa stejná Osobnost Božství, Jejich tělesné rysy se liší.
Text 29:
Tato Osobnost Božství (Śrī Kṛṣṇa) má dvě ruce, ve kterých drží flétnu, kdežto ten druhý (Nārāyaṇa) má čtyři ruce, ve kterých drží lasturu, kolo, kyj a lotos.
Text 30:
„Ó Pane pánů, dohlížíš na celé stvoření. Co více, jsi pro všechny tím nejdražším životem. Nejsi tedy snad mým otcem Nārāyaṇem? Jméno Nārāyaṇa označuje toho, kdo sídlí na vodě, která má svůj původ v Narovi (Garbhodakaśāyī Viṣṇuovi), a tento Nārāyaṇa je Tvoje úplná část. Všechny Tvé úplné části jsou transcendentální, absolutní a nejsou výtvory māyi.“
Text 31:
Poté, co se Brahmā dopustil přestupku vůči Kṛṣṇovi krádeží Jeho kamarádů a telátek, prosil Pána o odpuštění za tuto troufalost a modlil se o Jeho milost.
Text 32:
„Narodil jsem se z lotosu, který vyrostl z Tvého pupku, a tak jsi můj otec i moje matka a já jsem Tvůj syn.“
Text 33:
„Rodiče nikdy neberou vážně přestupky svých dětí, a proto Tě prosím, abys mi prominul a byl ke mně milostivý.“
Text 34:
Śrī Kṛṣṇa pravil: „Ó Brahmo, tvůj otec je Nārāyaṇa. Já jsem jen pasáček krav. Jak bys tedy mohl být Mým synem?“
Text 35:
Brahmā odpověděl: „Ty že nejsi Nārāyaṇa? Samozřejmě, že jsi Nārāyaṇa. Vyslechni si prosím moje důkazy.“
Text 36:
„Všechny živé bytosti, jež se nacházejí v hmotných i duchovních světech, se původně narodily z Tebe, protože Ty jsi jejich Nadduše.“
Text 37:
„Tak jako je země původní příčinou a místem spočinutí všech hliněných nádob, jsi Ty konečnou příčinou a místem spočinutí všech živých bytostí.“
Text 38:
„Slovo ,nārà označuje souhrn všech živých bytostí a slovo ,ayanà jejich útočiště.“
Text 39:
„Proto jsi původní Nārāyaṇa. To je jeden důvod; vyslechni si prosím druhý.“
Text 40:
„Přímými Pány živých bytostí jsou inkarnace puruṣů. Tvůj majestát a moc jsou však vznešenější než Jejich.“
Text 41:
„Proto jsi Ty původní Pán a otec všech. Oni (puruṣové) ochraňují vesmíry díky síle, kterou dostávají od Tebe.“
Text 42:
„A protože ochraňuješ ty, kteří jsou útočištěm všech živých bytostí, jsi původní Nārāyaṇa.“
Text 43:
„Ó můj Pane, ó Nejvyšší Osobnosti Božství! Vyslechni prosím můj třetí důvod. Existuje nesčetné množství vesmírů a transcendentálních Vaikuṇṭh.“
Text 44:
„Jak v hmotných, tak v transcendentálních světech sleduješ všechny skutky všech živých bytostí, a to v minulosti, současnosti i budoucnosti. Jelikož jsi svědkem všech těchto činností, znáš podstatu všeho.“
Text 45:
„Všechny světy existují jen proto, že Ty na ně dohlížíš. Nikdo nemůže žít, hýbat se či existovat bez Tvého dohledu.“
Text 46:
„Sleduješ putování všech živých bytostí, a to je další důvod, proč jsi původní Pán Nārāyaṇa.“
Text 47:
Kṛṣṇa pravil: „Brahmo, nerozumím tomu, co říkáš. Pán Nārāyaṇa je přece ten, kdo sídlí v srdcích všech živých bytostí a kdo leží ve vodě oceánu Kāraṇa.“
Text 48:
Brahmā odpověděl: „Vše, co jsem řekl, je pravda. Ten samý Pán Nārāyaṇa, jenž žije na vodě a v srdcích všech živých bytostí, není nikým jiným než Tvojí úplnou částí.“
Text 49:
„Nārāyaṇovy podoby Kāraṇodakaśāyī, Garbhodakaśāyī i Kṣīrodakaśāyī při tvoření spolupracují s hmotnou energií, māyou, a tak jsou s ní spojeni.“
Text 50:
„Tito tři Viṣṇuové ležící ve vodě jsou Nadduše všeho. Nadduše všech vesmírů je známá jako první puruṣa.“
Text 51:
„Garbhodakaśāyī Viṣṇu je Nadduší souhrnu všech živých bytostí. Kṣīrodakaśāyī Viṣṇu je Nadduší každé individuální živé bytosti.“
Text 52:
„U těchto tří puruṣů můžeme navenek vidět vztah s māyou, avšak nad Nimi ve čtvrtém rozměru spočívá Pán Kṛṣṇa, který s hmotnou energií žádný styk nemá.“
Text 53:
„V hmotném světě je Pán označován jako virāṭ, hiraṇyagarbha a kāraṇa. Ve skutečnosti však setrvává na úrovni čtvrtého rozměru mimo tato tři označení.“
Text 54:
„Přestože tyto tři rysy Pána jednají přímo s hmotnou energií, žádný z Nich jí není dotčen. Všichni jsou mimo iluzi.“
Text 55:
„To je Pánův majestát; i když setrvává v hmotné přírodě, není nikdy ovlivněn jejími kvalitami. Stejně neovlivnění zůstávají i ti, kdo se Mu odevzdali a zaměřili na Něho svoji inteligenci.“
Text 56:
„Protože jsi konečným útočištěm těchto tří úplných částí, není pochyb o tom, že jsi původní Nārāyaṇa.“
Text 57:
„Původní Nārāyaṇa jsi Ty, protože Nārāyaṇa v duchovním nebi, který je zdrojem těchto tří podob, je Tvojí expanzí zvanou vilāsa.“
Text 58:
Zde tedy autoritativní slova Brahmy nezvratně dokazují, že Śrī Nārāyaṇa vládnoucí v duchovním světě není nikdo jiný než Kṛṣṇova podoba zvaná vilāsa.
Text 59:
Pravda vyjádřená v tomto verši (sloce 30) představuje esenci Śrīmad-Bhāgavatamu. Tento závěr platí za použití různých synonym všude.
Text 60:
Hloupí učenci různými způsoby spekulují, protože nevědí, že Brahman, Paramātmā i Bhagavān jsou aspekty Kṛṣṇy.
Text 61:
Proto, že Nārāyaṇa má čtyři ruce, kdežto Kṛṣṇa vypadá jako člověk, říkají, že Nārāyaṇa je původní Bůh a Kṛṣṇa pouze Jeho inkarnace.
Text 62:
Jejich námitky se tak objevují v různých podobách, ale poezie Bhāgavatamu je všechny mistrně vyvrací.
Text 63:
„Učení transcendentalisté, kteří znají Absolutní Pravdu, říkají, že se jedná o nedvojné poznání, jež se nazývá neosobní Brahman, lokalizovaná Paramātmā a Osobnost Božství.“
Text 64:
Moji drazí bratři, vyslechněte prosím vysvětlení tohoto verše a zvažte jeho význam: jedna původní bytost je známá ve svých třech různých aspektech.
Text 65:
Samotný Pán Kṛṣṇa je jedna nerozdělená Absolutní Pravda, konečná skutečnost, která se projevuje ve třech rysech – jako Brahman, Paramātmā a Bhagavān.
Text 66:
Význam tohoto verše tě připravil o další argumenty. Nyní si vyslechni další verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu.
Text 67:
„Všechny tyto inkarnace Boha jsou buď úplné části, nebo části úplných částí puruṣa-avatārů. Kṛṣṇa je však samotná Nejvyšší Osobnost Božství. V každém věku ve svých různých podobách chrání tento svět, když je sužován nepřáteli Indry.“
Text 68:
Bhāgavatam popisuje příznaky a skutky inkarnací a Śrī Kṛṣṇu počítá mezi ně.
Text 69:
To v Sūtovi Gosvāmīm vzbudilo velké obavy, a proto každou inkarnaci odlišil podle jejích příznačných vlastností.
Text 70:
Všechny inkarnace Boha jsou buď úplné části nebo části úplných částí puruṣa-avatārů, ale původním Pánem je Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, zdroj všech inkarnací.
Text 71:
Nějaký odpůrce může říci: „To je tvůj výklad, ale ve skutečnosti je Nejvyšším Pánem Nārāyaṇa, jenž sídlí v transcendentálním světě.“
Text 72:
„On (Nārāyaṇa) inkarnuje jako Pán Kṛṣṇa. Takto já vidím význam tohoto verše, a není třeba to dále rozebírat.“
Text 73:
Takovému pomýlenému člověku můžeme odpovědět: „Proč se oháníš takovou chybnou logikou? Žádná interpretace nemůže být nikdy přijata jako důkaz, je-li v rozporu se závěry písem.“
Text 74:
„,Nikdo by neměl vyřknout přísudek dříve než podmět, se kterým se pojí, protože nemůže stát bez opory.̀“
Text 75:
„Pokud nevyslovím podmět, nemohu říci přísudek. Nejprve tedy řeknu podmět a potom přísudek.“
Text 76:
„Přísudek ve větě je pro čtenáře neznámý, kdežto podmět je tím, co je pro něj známé.“
Text 77:
„Například můžeme říci: ,Tento vipra je velice učený.̀ V této větě je vipra podmět a jeho učenost je přísudek.“
Text 78:
„To, že dotyčný je vipra, již víme, ale neznáme jeho učenost. Proto je představena nejdříve osoba, a teprve potom její učenost.“
Text 79:
„Stejně tak již byly známé všechny tyto inkarnace, ale čí jsou to inkarnace, známo nebylo.“
Text 80:
„Nejdříve je slovem ,etè (,tytò) ustanoven podmět (dané inkarnace), a potom jako přísudek následuje ,úplné části puruṣa-avatārů̀.“
Text 81:
„Také když byl Kṛṣṇa nejprve započítán mezi inkarnace, určité poznání o Něm bylo stále ještě neznámé.“
Text 82:
„Proto se nejprve objevuje slovo ,Kṛṣṇà jako podmět, po němž následuje přísudek, který Ho popisuje jako původní Osobnost Božství.“
Text 83:
„Z toho vyplývá, že Śrī Kṛṣṇa je původní Osobností Božství. Původní Osobnost Božství tudíž nutně musí být Kṛṣṇa.“
Text 84:
„Kdyby byl Kṛṣṇa úplná část a Nārāyaṇa původní Pán, Sūta Gosvāmī by se vyjádřil obráceně.“
Text 85:
„Jeho výrok by zněl takto: ,Nārāyaṇa, zdroj všech inkarnací a původní Osobnost Božství, se zjevil jako Kṛṣṇa.̀“
Text 86:
„Nedostatky, jako je chybování, klam, podvádění a nedokonalé vnímání, se ve výrocích mudrců požívajících autority nevyskytují.“
Text 87:
„Říkáš rozporuplné věci a zlobíš se, je-li na to poukázáno. Tvoje vysvětlení má chybu spočívající ve špatně umístěném přísudku. To je neuvážená úprava.“
Text 88:
„Pouze Osobnost Božství, zdroj všech ostatních Bohů, může být označena jako svayaṁ-bhagavān neboli původní Pán.“
Text 89:
„Je-li jednou svící zapáleno mnoho dalších, považuji tu jednu za původní.“
Text 90:
„Stejně tak je Kṛṣṇa příčinou všech příčin a všech inkarnací. Poslechni si prosím další verš vyvracející všechna chybná vysvětlení.“
Text 91 - 92:
„,Zde (ve Śrīmad-Bhāgavatamu) je popsáno deset témat: (1) stvoření složek vesmíru, (2) Brahmovo tvoření, (3) udržování stvoření, (4) zvláštní přízeň udělovaná oddaným, (5) podněty k činnostem, (6) předepsané povinnosti pro občany poslušné zákonů, (7) popis Pánových inkarnací, (8) zničení stvoření, (9) osvobození od hrubohmotné a jemnohmotné existence, (10) konečné útočiště, Nejvyšší Osobnost Božství. Toto desáté téma je útočištěm všech ostatních. Kvůli odlišení konečného útočiště od ostatních devíti témat popsali mahājanové těchto devět přímo i nepřímo v různých modlitbách či přímých vysvětleních.̀“
Text 93:
„Aby bylo jasně pochopeno konečné útočiště všeho, co existuje, popsal jsem i zbývajících devět kategorií. Příčina jejich zjevení je po právu nazývána jejich útočištěm.“
Text 94:
„Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa je útočištěm a sídlem všeho. Všechny vesmíry spočívají v Jeho těle.“
Text 95:
„,Desátý zpěv Śrīmad-Bhāgavatamu vyjevuje desáté téma, Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, který je útočištěm všech odevzdaných duší. Je známý jako Śrī Kṛṣṇa, je původním zdrojem všech vesmírů, a já se Mu klaním.̀“
Text 96:
„Ten, kdo zná skutečnou podobu Śrī Kṛṣṇy a Jeho tři různé energie, o Něm nemůže mít nejasnosti.“
Text 97:
„Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa si užívá v šesti prvotních expanzích. Jeho dva projevy jsou prābhava a vaibhava.“
Text 98:
„Jeho inkarnace jsou dvou druhů: částečné a zmocněné. Zjevuje se ve dvou věkových obdobích – dětství a chlapectví.“
Text 99:
„Původní Pán a zdroj všech inkarnací je věčný mladík, Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa. Aby ustanovil svoji nadvládu po celém vesmíru, expanduje se v těchto šesti kategoriích podob.“
Text 100:
„Těchto šest druhů podob se projevuje v neomezeném počtu obměn. Třebaže je jich mnoho, jsou všechny jednou; není mezi nimi rozdílu.“
Text 101:
„Tato cit-śakti, známá i jako svarūpa-śakti nebo antaraṅga-śakti, má mnoho různých projevů. Udržuje království Boha se vším, co k němu patří.“
Text 102:
„Vnější energie, zvaná māyā-śakti, je příčinou nesčetného množství vesmírů s různými hmotnými silami.“
Text 103:
„Okrajová energie, jež je mezi těmito dvěma, zahrnuje nesčetné množství živých bytostí. To jsou tedy tři hlavní energie, které mají neomezeně mnoho kategorií a pododdělení.“
Text 104:
„Toto jsou hlavní projevy a expanze Pána, Osobnosti Božství, a Jeho tří energií. Všechny vyvěrají z Transcendence, Śrī Kṛṣṇy, a jejich existence spočívá v Něm.“
Text 105:
„I když jsou tři puruṣové útočištěm všech vesmírů, Pán Kṛṣṇa je Jejich původním zdrojem.“
Text 106:
„Původním Pánem a zdrojem všech expanzí je tedy Osobnost Božství Śrī Kṛṣṇa. Všechna zjevená písma uznávají Śrī Kṛṣṇu jako Nejvyššího Pána.“
Text 107:
„,Kṛṣṇa, známý jako Govinda, je nejvyšší vládce a má věčné, blažené, duchovní tělo. Je původem všeho, ale sám nemá žádný původ, protože On je prvotní příčinou všech příčin.̀“
Text 108:
„Ty moc dobře znáš všechny tyto závěry písem, ale vymýšlíš logické argumenty jen proto, abys mě rozrušil.“
Text 109:
Ten samý Pán Kṛṣṇa, zdroj všech inkarnací, je známý jako syn krále Vradži. Osobně sestoupil jako Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 110:
Proto je Pán Caitanya Nejvyšší Absolutní Pravda. Nazvat Jej Kṣīrodakaśāyī Viṣṇuem Mu na slávě nepřidá.
Text 111:
Taková slova ze rtů upřímného oddaného však nemohou být chybná. V Něm spočívají všechny možnosti, protože On je původní Pán.
Text 112:
Všechny ostatní inkarnace setrvávají v neprojevených podobách v původním těle prvotního Pána. Lze Ho tedy podle svého názoru oslovit jménem jakékoliv inkarnace.
Text 113:
Někteří říkají, že Śrī Kṛṣṇa je přímo Nara-Nārāyaṇa, a jiní říkají, že je přímo Vāmana.
Text 114:
Někteří říkají, že Kṛṣṇa je inkarnace Kṣīrodakaśāyī Viṣṇua. Nic z toho není nemožné; každý z těchto výroků je stejně pravdivý jako ostatní.
Text 115:
Někteří Jej nazývají Hari, neboli Nārāyaṇa transcendentálního světa. U Kṛṣṇy je možné vše, protože je původním Pánem.
Text 116:
Skládám poklony u nohou všech, kdo poslouchají nebo čtou tuto rozpravu. Slyšte prosím pozorně, jaký je závěr všech těchto výroků.
Text 117:
Upřímný student by neměl rozhovory o těchto závěrech zanedbávat a považovat je za rozporuplné, protože posilují mysl, která díky nim přilne ke Śrī Kṛṣṇovi.
Text 118:
Díky tak důslednému studiu znám slávu Pána Caitanyi. Jedině když známe tuto slávu, může být naše pouto k Němu silné a neochvějné.
Text 119:
Slávu Śrī Kṛṣṇy jsem se snažil podrobně popsat jenom proto, abych rozhlásil slávu Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 120:
Závěr je tedy takový, že Pán Caitanya je Nejvyšší Osobnost Božství, Kṛṣṇa, syn krále Vradži.
Text 121:
Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. Protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.