CC Ādi 2.21

তমিমমহমজং শরীরভাজাং
হৃদি হৃদি ধিষ্ঠিতমাত্মকল্পিতানাম্‌ ।
প্রতিদৃশমিব নৈকধার্কমেকং
সমধিগতোঽস্মি বিধূতভেদমোহঃ ॥ ২১ ॥
tam imam aham ajaṁ śarīra-bhājāṁ
hṛdi hṛdi dhiṣṭhitam ātma-kalpitānām
prati-dṛśam iva naikadhārkam ekaṁ
samadhigato ’smi vidhūta-bheda-mohaḥ

Synonyma

tamJemu; imamtomuto; aham; ajamnezrozenému; śarīra-bhājāmpodmíněných duší, které mají těla; hṛdi hṛdiv každém srdci; dhiṣṭhitamsídlícímu; ātmasamy; kalpitānāmkteré jsou v představách; prati-dṛśampro každé oko; ivajako; na eka-dhāne jedním způsobem; arkamslunce; ekamjedno; samadhigataḥten, kdo získal; asmijsem; vidhūtaodstraněna; bheda-mohaḥjehož mylná představa duality.

Překlad

(Praotec Bhīṣma řekl:) „Tak jako se slunce jeví různým pozorovatelům umístěné na různých místech, i Ty, nezrozený, se jevíš různě přítomný jako Paramātmā v každé živé bytosti. Když však pozorovatel ví, že je jedním ze Tvých služebníků, neuvažuje již dále z hlediska takové duality. Proto jsem nyní schopen ocenit Tvé věčné podoby, dobře si vědom toho, že Paramātmā je pouze Tvou úplnou částí.“

Význam

Tento verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu (1.9.42) vyslovil Bhīṣmadeva, praotec Kuruovců, když na konci svého života ležel na lůžku ze šípů. Arjuna, Kṛṣṇa a nesčetní přátelé, obdivovatelé, příbuzní a mudrci se shromáždili okolo a Maharāja Yudhiṣṭhira přijímal od umírajícího Bhīṣmy morální a náboženské pokyny. Když nadešel Bhīṣmův poslední okamžik, vyslovil tento verš s očima upřenýma na Pána Kṛṣṇu.
Podobně jako mnoho různých osob pozoruje jedno slunce, je i jedno částečné zastoupení Pána Kṛṣṇy, žijící v srdcích všech živých bytostí jako Paramātmā, vnímáno různě. Ten, kdo naváže důvěrný styk s Pánem Kṛṣṇou prostřednictvím věčné služby, vidí Nadduši jako lokalizované částečné zastoupení Nejvyšší Osobnosti Božství. Bhīṣma věděl, že Nadduše je částečnou expanzí Pána Kṛṣṇy, jehož znal jako nejvyšší, nezrozenou transcendentální podobu.