Před verši
Dévanágarí
Verš
Synonyma
Překlad
Význam
KAPITOLA DVACÁTÁ PRVNÍ
Pohyby Slunce
Tato kapitola nás informuje o pohybech Slunce. Slunce není nehybné; pohybuje se tak jako ostatní planety a jeho pohyby určují trvání dne a noci. Když putuje severně od rovníku, pohybuje se ve dne pomalu a v noci velice rychle, čímž prodlužuje délku dne a zkracuje délku noci. Když putuje jižně od rovníku, je tomu právě naopak — den se zkracuje a noc se prodlužuje. Když Slunce vstupuje do znamení Karkaṭa-rāśi (Raka) a potom do Siṁha-rāśi (Lva) a pokračuje přes Dhanuḥ-rāśi (Střelce), jeho dráha se nazývá Dakṣiṇāyana, jižní cesta; když vstupuje do znamení Makara-rāśi (Kozoroha) a potom putuje přes Kumbha-rāśi (Vodnáře) a Mithuna-rāśi (Blížence), nazývá se jeho dráha Uttarāyaṇa, severní cesta. Při vstupu do Meṣa-rāśi (Berana) a Tulā-rāśi (Vah) jsou den a noc stejně dlouhé.
Na hoře Mānasottara se nacházejí sídla čtyř polobohů. Východně od hory Sumeru je Devadhānī, obývané králem Indrou, a jižně od Sumeru Saṁyamanī, sídlo Yamarāje, vládce smrti. Západně od Sumeru leží Nimlocanī, sídlo Varuṇy (poloboha, který vládne vodě) a severně od Sumeru Vibhāvarī, kde žije polobůh Měsíce. K východu slunce, poledni, západu slunce a půlnoci dochází na všech těchto místech vlivem pohybů Slunce. Na opačné straně od místa, kde slunce vychází a zjevuje se lidským očím, slunce zapadne a zmizí z dosahu lidského zraku. Lidé žijící na protilehlé straně od místa, kde je právě poledne, mají v tu dobu půlnoc. Slunce vychází a zapadá spolu se všemi ostatními planetami, počínaje Měsícem a dalšími svítícími tělesy.
Celá kāla-cakra, kolo času, spočívá na kole vozu boha Slunce, které se nazývá Saṁvatsara. Vůz táhne sedm koní, jejichž jména jsou Gāyatrī, Bṛhatī, Uṣṇik, Jagatī, Triṣṭup, Anuṣṭup a Paṅkti. Polobůh Aruṇadeva je zapřahá do postroje širokého 900 000 yojanů. Vůz veze Ādityadeva, boha Slunce. Před bohem Slunce neustále stojí a modlí se šedesát tisíc světců známých jako Vālakhilyové. Je tam i čtrnáct Gandharvů, Apsar a dalších polobohů, jež jsou rozděleni na sedm skupin a každý měsíc pod různými jmény provádějí prostřednictvím boha Slunce obřady k uctívání Nadduše. Bůh Slunce tak putuje vesmírem na vzdálenost 95 100 000 yojanů (1 217 280 000 kilometrů) rychlostí 25 606 kilometrů za jediný okamžik.
Dévanágarí
श्रीशुक उवाच
एतावानेव भूवलयस्य सन्निवेश: प्रमाणलक्षणतो व्याख्यात: ॥ १ ॥
एतावानेव भूवलयस्य सन्निवेश: प्रमाणलक्षणतो व्याख्यात: ॥ १ ॥
Verš
śrī-śuka uvāca
etāvān eva bhū-valayasya sanniveśaḥ pramāṇa-lakṣaṇato vyākhyātaḥ.
etāvān eva bhū-valayasya sanniveśaḥ pramāṇa-lakṣaṇato vyākhyātaḥ.
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; etāvān — tolik; eva — jistě; bhū-valayasya sanniveśaḥ — uspořádání celého vesmíru; pramāṇa-lakṣaṇataḥ — podle rozměru (0,5 miliardy yojanů čili 6,4 miliardy kilometrů na šířku i délku) a charakteristik; vyākhyātaḥ — je popsáno.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj drahý králi, potud jsem ti podle mínění učenců popsal průměr vesmíru (0,5 miliardy yojanů neboli 6,4 miliardy kilometrů) a jeho obecné charakteristiky.
Dévanágarí
एतेन हि दिवो मण्डलमानं तद्विद उपदिशन्ति यथा द्विदलयोर्निष्पावादीनां ते अन्तरेणान्तरिक्षं तदुभयसन्धितम् ॥ २ ॥
Verš
etena hi divo maṇḍala-mānaṁ tad-vida upadiśanti yathā dvi-dalayor niṣpāvādīnāṁ te antareṇāntarikṣaṁ tad-ubhaya-sandhitam.
Synonyma
etena — podle tohoto popisu; hi — vskutku; divaḥ — vyšší planetární systém; maṇḍala-mānam — rozměr koule; tat-vidaḥ — odborníci, kteří jsou s tím seznámeni; upadiśanti — učí; yathā — tak jako; dvi-dalayoḥ — na dvě poloviny; niṣpāva-ādīnām — zrna, jako například pšenice; te — dvou částí; antareṇa — v prostoru mezi; antarikṣam — nebe či meziplanetární prostor; tat — dvěma; ubhaya — na obou stranách; sandhitam — kde se obě části spojují.
Překlad
Zkušení zeměpisci učí, že rozměry horní části vesmíru lze zjistit, jestliže známe rozměry jeho dolní části, tak jako je možné určit velikost vrchní části rozpůleného pšeničného zrna, když známe rozměry spodní. Nebe mezi zemskou a nebeskou sférou se nazývá antarikṣa, meziplanetární prostor, a sousedí s vrcholem zemské a spodní částí nebeské sféry.
Dévanágarí
यन्मध्यगतो भगवांस्तपतपतिस्तपन आतपेन त्रिलोकीं प्रतपत्यवभासयत्यात्मभासा स एष उदगयनदक्षिणायनवैषुवतसंज्ञाभिर्मान्द्यशैघ्य्रसमानाभिर्गतिभिरारोहणावरोहणसमानस्थानेषु यथासवनमभिपद्यमानो मकरादिषु राशिष्वहोरात्राणि दीर्घह्रस्वसमानानि विधत्ते ॥ ३ ॥
Verš
yan-madhya-gato bhagavāṁs tapatāṁ patis tapana ātapena tri-lokīṁ pratapaty avabhāsayaty ātma-bhāsā sa eṣa udagayana-dakṣiṇāyana-vaiṣuvata-saṁjñābhir māndya-śaighrya-samānābhir gatibhir ārohaṇāvarohaṇa-samāna-sthāneṣu yathā-savanam abhipadyamāno makarādiṣu rāśiṣv aho-rātrāṇi dīrgha-hrasva-samānāni vidhatte.
Synonyma
yat — jehož (meziprostoru); madhya-gataḥ — umístěn uprostřed; bhagavān — nejmocnější; tapatām patiḥ — vládce těch, kdo zahřívají celý vesmír; tapanaḥ — Slunce; ātapena — teplem; tri-lokīm — tři světy; pratapati — zahřívá; avabhāsayati — osvětluje; ātma-bhāsā — svými zářícími paprsky; saḥ — ta; eṣaḥ — sluneční koule; udagayana — přecházení na severní stranu rovníku; dakṣiṇa-ayana — přecházení na jižní stranu rovníku; vaiṣuvata — nebo přecházení přes rovník; saṁjñābhiḥ — různými jmény; māndya — charakterizované pomalostí; śaighrya — rychlostí; samānābhiḥ — a rovnoměrností; gatibhiḥ — pohybem; ārohaṇa — stoupání; avarohaṇa — klesání; samāna — nebo setrvávání uprostřed; sthāneṣu — v postaveních; yathā-savanam — podle pokynu Nejvyšší Osobnosti Božství; abhipadyamānaḥ — pohybuje se; makara-ādiṣu — počínaje znamením Makara (Kozoroha); rāśiṣu — v různých znameních; ahaḥ-rātrāṇi — dny a noci; dīrgha — dlouhé; hrasva — krátké; samānāni — stejné; vidhatte — činí.
Překlad
Uprostřed této oblasti meziplanetárního prostoru (antarikṣa) je nejvznešenější Slunce, král všech planet, jež vyzařují teplo, jako například Měsíc. Svým zářením zahřívá vesmír a udržuje jeho řád. Dodává také světlo, aby všem živým bytostem pomohlo vidět. Je řečeno, že když podle pokynu Nejvyšší Osobnosti Božství putuje na sever, na jih nebo přes rovník, pohybuje se pomalu, rychle nebo průměrnou rychlostí. Podle svých pohybů, kdy stoupá, klesá nebo překračuje rovník — a podle toho přichází do styku s různými znameními zvěrokruhu počínaje Makarou (Kozorohem) — jsou dny a noci krátké, dlouhé nebo se sobě navzájem rovnají.
Význam
Pán Brahmā se ve své Brahma-saṁhitě (5.52) modlí:
yac cakṣur eṣa savitā sakala-grahāṇāṁ
rājā samasta-sura-mūrtir aśeṣa-tejāḥ
yasyājñayā bhramati saṁbhṛta-kāla-cakro
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
rājā samasta-sura-mūrtir aśeṣa-tejāḥ
yasyājñayā bhramati saṁbhṛta-kāla-cakro
govindam ādi-puruṣaṁ tam ahaṁ bhajāmi
“Uctívám Govindu, prvotního Pána, Nejvyšší Osobnost Božství, pod Jehož vládou i Slunce, které je považované za Pánovo oko, obíhá po pevně dané oběžné dráze věčného času. Slunce je králem všech planetárních soustav a jeho tepelná a světelná energie je neomezená.” Ačkoliv je Slunce popisováno jako bhagavān, nejmocnější, a ačkoliv je skutečně tou nejmocnější planetou ve vesmíru, musí vykonávat pokyny Govindy, Kṛṣṇy. Bůh Slunce se nemůže od své stanovené oběžné dráhy vychýlit ani o centimetr. Svrchovaný pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství je tedy následován v každé oblasti života. Celá hmotná příroda vykonává Pánovy pokyny. My se však pošetile díváme na činnosti hmotné přírody, aniž bychom chápali svrchovaný pokyn a Nejvyšší Osobu stojící za nimi. Bhagavad-gītā potvrzuje: mayādhyakṣeṇa prakṛtiḥ: hmotná příroda vykonává pokyny Pána, a tak je vše udržováno ve správném chodu.
Dévanágarí
यदा मेषतुलयोर्वर्तते तदाहोरात्राणि समानानि भवन्ति यदा वृषभादिषु पञ्चसु च राशिषु चरति तदाहान्येव वर्धन्ते ह्रसति च मासि मास्येकैका घटिका रात्रिषु ॥ ४ ॥
Verš
yadā meṣa-tulayor vartate tadāho-rātrāṇi samānāni bhavanti yadā vṛṣabhādiṣu pañcasu ca rāśiṣu carati tadāhāny eva vardhante hrasati ca māsi māsy ekaikā ghaṭikā rātriṣu.
Synonyma
yadā — když; meṣa-tulayoḥ — v Meṣe (Beranu) a Tule (Vahách); vartate — Slunce je; tadā — tehdy; ahaḥ-rātrāṇi — dny a noci; samānāni — stejně dlouhé; bhavanti — jsou; yadā — když; vṛṣabha-ādiṣu — počínaje Vṛṣabhou (Býkem) a Mithunou (Blíženci); pañcasu — v pěti; ca — také; rāśiṣu — znameních; carati — pohybuje se; tadā — tehdy; ahāni — dny; eva — jistě; vardhante — prodlužují se; hrasati — ubývá; ca — a; māsi māsi — každý měsíc; eka-ekā — jedna; ghaṭikā — půlhodina; rātriṣu — v nocích.
Překlad
Když Slunce prochází Meṣou (Beranem) a Tulou (Vahami), je den stejně dlouhý jako noc. Když prochází pěti znameními počínaje Vṛṣabhou (Býkem), dny se (až po Raka) prodlužují a potom se postupně každý měsíc o půl hodiny zkracují, dokud se den a noc opět nevyrovnají (ve Vahách).
Dévanágarí
यदा वृश्चिकादिषु पञ्चसु वर्तते तदाहोरात्राणि विपर्ययाणि भवन्ति ॥ ५ ॥
Verš
yadā vṛścikādiṣu pañcasu vartate tadāho-rātrāṇi viparyayāṇi bhavanti.
Synonyma
Překlad
Když Slunce prochází pěti znameními počínaje Vṛścikou (Štírem), dny se zkracují (až po Kozoroha) a poté se postupně měsíc po měsíci prodlužují, dokud se den nevyrovná s nocí (v Beranu).
Dévanágarí
यावद्दक्षिणायनमहानि वर्धन्ते यावदुदगयनं रात्रय: ॥ ६ ॥
Verš
yāvad dakṣiṇāyanam ahāni vardhante yāvad udagayanaṁ rātrayaḥ.
Synonyma
Překlad
Do té doby, než Slunce začne putovat k jihu, se prodlužují dny, a dokud se nevydá na sever, prodlužují se noci.
Dévanágarí
एवं नव कोटय एकपञ्चाशल्लक्षाणि योजनानां मानसोत्तरगिरिपरिवर्तनस्योपदिशन्ति तस्मिन्नैन्द्रीं पुरीं पूर्वस्मान्मेरोर्देवधानीं नाम दक्षिणतो याम्यां संयमनीं नाम पश्चाद्वारुणीं निम्लोचनीं नाम उत्तरत: सौम्यां विभावरीं नाम तासूदयमध्याह्नास्तमयनिशीथानीति भूतानां प्रवृत्तिनिवृत्तिनिमित्तानि समयविशेषेण मेरोश्चतुर्दिशम् ॥ ७ ॥
Verš
evaṁ nava koṭaya eka-pañcāśal-lakṣāṇi yojanānāṁ mānasottara-giri-parivartanasyopadiśanti tasminn aindrīṁ purīṁ pūrvasmān meror devadhānīṁ nāma dakṣiṇato yāmyāṁ saṁyamanīṁ nāma paścād vāruṇīṁ nimlocanīṁ nāma uttarataḥ saumyāṁ vibhāvarīṁ nāma tāsūdaya-madhyāhnāstamaya-niśīthānīti bhūtānāṁ pravṛtti-nivṛtti-nimittāni samaya-viśeṣeṇa meroś catur-diśam.
Synonyma
evam — tak; nava — devět; koṭayaḥ — deset miliónů; eka-pañcāśat — padesát jedna; lakṣāṇi — sto tisíc; yojanānām — yojanů; mānasottara-giri — hory známé jako Mānasottara; parivartanasya — obcházení; upadiśanti — oni (učenci) učí; tasmin — na té (hoře Mānasottara); aindrīm — krále Indry; purīm — město; pūrvasmāt — na východní straně; meroḥ — hory Sumeru; devadhānīm — Devadhānī; nāma — jménem; dakṣiṇataḥ — na jižní straně; yāmyām — Yamarāje; saṁyamanīm — Saṁyamanī; nāma — jménem; paścāt — na západní straně; vāruṇīm — Varuṇy; nimlocanīm — Nimlocanī; nāma — jménem; uttarataḥ — na severní straně; saumyām — Měsíce; vibhāvarīm — Vibhāvarī; nāma — jménem; tāsu — v těch všech; udaya — východ slunce; madhyāhna — poledne; astamaya — západ slunce; niśīthāni — půlnoc; iti — tak; bhūtānām — živých bytostí; pravṛtti — činnosti; nivṛtti — a zastavení činnosti; nimittāni — příčiny; samaya-viśeṣeṇa — příslušnými časy; meroḥ — hory Sumeru; catuḥ-diśam — čtyři strany.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī pokračoval: Můj drahý králi, jak bylo uvedeno dříve, učenci praví, že Slunce putuje po všech stranách hory Mānasottara v kruhu, jehož délka činí 95 100 000 yojanů (1 217 280 000 kilometrů). Na hoře Mānasottara, východně od hory Sumeru, je místo zvané Devadhānī, které patří králi Indrovi. Na jižní straně je místo zvané Saṁyamanī, patřící Yamarājovi, na západě se nachází Nimlocanī, které vlastní Varuṇa, a na severu Vibhāvarī, jež patří bohu Měsíce. Východ slunce, poledne, západ slunce a půlnoc v těchto místech nastávají podle příslušných časů, a tak zaměstnávají všechny živé bytosti jejich rozličnými předepsanými povinnostmi a také je vedou k tomu, aby vykonávání svých povinnosti ukončily.
Dévanágarí
तत्रत्यानां दिवसमध्यङ्गत एव सदाऽऽदित्यस्तपति सव्येनाचलं दक्षिणेन करोति ॥ ८ ॥ यत्रोदेति तस्य ह समानसूत्रनिपाते निम्लोचति यत्र क्वचन स्यन्देनाभितपति तस्य हैष समानसूत्रनिपाते प्रस्वापयति तत्र गतं न पश्यन्ति ये तं समनुपश्येरन् ॥ ९ ॥
Verš
tatratyānāṁ divasa-madhyaṅgata eva sadādityas tapati savyenācalaṁ dakṣiṇena karoti; yatrodeti tasya ha samāna-sūtra-nipāte nimlocati yatra kvacana syandenābhitapati tasya haiṣa samāna-sūtra-nipāte prasvāpayati tatra gataṁ na paśyanti ye taṁ samanupaśyeran.
Synonyma
tatratyānām — pro živé bytosti sídlící na hoře Meru; divasa-madhyaṅgataḥ — umístěné jako v poledne; eva — vskutku; sadā — neustále; ādityaḥ — Slunce; tapati — zahřívá; savyena — nalevo; acalam — hora Sumeru; dakṣiṇena — napravo (Slunce se pohybuje směrem doprava vlivem větru vanoucího na pravou stranu); karoti — pohybuje se; yatra — bod, kde; udeti — vychází; tasya — toho postavení; ha — jistě; samāna-sūtra-nipāte — v bodu na protilehlé straně; nimlocati — slunce zapadá; yatra — kde; kvacana — někde; syandena — s potem; abhitapati — zahřívá (v poledne); tasya — toho; ha — jistě; eṣaḥ — to (Slunce); samāna-sūtra-nipāte — v bodu na protilehlé straně; prasvāpayati — Slunce způsobuje spánek (o půlnoci); tatra — tam; gatam — odešlé; na paśyanti — nevidí; ye — kdo; tam — západ slunce; samanupaśyeran — vidí.
Překlad
Živým bytostem sídlícím na hoře Sumeru je vždy velké horko, jako bývá v poledne, neboť mají Slunce neustále nad hlavou. Ačkoliv se Slunce pohybuje proti směru hodinových ručiček, obrácené k souhvězdím a s horou Sumeru po své levé straně, pohybuje se také po směru hodinových ručiček a zdá se mít horu po své pravé straně, protože ho ovlivňuje vítr dakṣiṇāvarta. Lidé žijící v zemích přímo naproti místu, kde je poprvé pozorován východ slunce, vidí, jak slunce právě zapadá. Když bychom vedli přímou linku z bodu, kde je Slunce v poledne, lidé v zemích na jejím opačném konci by měli půlnoc. Kdyby lidé, kteří sídlí v místech, kde slunce zapadá, odešli do zemí na protilehlé straně, neviděli by Slunce ve stejném postavení.
Dévanágarí
यदा चैन्द्य्रा: पुर्या: प्रचलते पञ्चदशघटिकाभिर्याम्यां सपादकोटिद्वयं योजनानां सार्धद्वादशलक्षाणि साधिकानि चोपयाति ॥ १० ॥
Verš
yadā caindryāḥ puryāḥ pracalate pañcadaśa-ghaṭikābhir yāmyāṁ sapāda-koṭi-dvayaṁ yojanānāṁ sārdha-dvādaśa-lakṣāṇi sādhikāni copayāti.
Synonyma
yadā — když; ca — a; aindryāḥ — Indry; puryāḥ — ze sídla; pracalate — pohybuje se; pañcadaśa — patnácti; ghaṭikābhiḥ — půl hodiny (přesněji 24 minut); yāmyām — k Yamarājovu sídlu; sapāda-koṭi-dvayam — 22 500 000; yojanānām — yojanů; sārdha — a půl; dvādaśa-lakṣāṇi — 1 200 000; sādhikāni — o 25 000 více; ca — a; upayāti — přechází.
Překlad
Když Slunce putuje z Indrova sídla Devadhānī do Saṁyamanī, sídla Yamarāje, překoná vzdálenost 23 775 000 yojanů (304 320 000 kilometrů) za patnáct ghaṭik (šest hodin).
Význam
Vzdálenost vyjádřená slovem sādhikāni činí pañca-viṁśati-sahasrādhikāni neboli 25 000 yojanů. To plus 22 500 000 plus 1 250 000 yojanů je vzdálenost, kterou Slunce projde mezi každými dvěma městy. Součet činí 23 775 000 yojanů neboli 304 320 000 kilometrů. Celková oběžná dráha Slunce je čtyřnásobkem této vzdálenosti, tedy 95 100 000 yojanů (1 217 280 000 kilometrů).
Dévanágarí
एवं ततो वारुणीं सौम्यामैन्द्रीं च पुनस्तथान्ये च ग्रहा: सोमादयो नक्षत्रै: सह ज्योतिश्चक्रे समभ्युद्यन्ति सह वा निम्लोचन्ति ॥ ११ ॥
Verš
evaṁ tato vāruṇīṁ saumyām aindrīṁ ca punas tathānye ca grahāḥ somādayo nakṣatraiḥ saha jyotiś-cakre samabhyudyanti saha vā nimlo-canti.
Synonyma
evam — takto; tataḥ — odtud; vāruṇīm — do sídla Varuṇy; saumyām — do sídla Měsíce; aindrīṁ ca — a do sídla Indry; punaḥ — opět; tathā — tak také; anye — ostatní; ca — také; grahāḥ — planety; soma-ādayaḥ — v čele s Měsícem; nakṣatraiḥ — všechny hvězdy; saha — s; jyotiḥ-cakre — na nebeské klenbě; samabhyudyanti — vycházejí; saha — spolu s; vā — nebo; nimlocanti — zapadají.
Překlad
Z Yamarājova sídla putuje Slunce do Nimlocanī, sídla Varuṇy, odtud do Vibhāvarī, sídla boha Měsíce, a odtud opět do Indrova sídla. Stejným způsobem se na nebeské klenbě objevuje spolu s ostatními hvězdami a planetami Měsíc, a poté opět zapadá a mizí z očí.
Význam
V Bhagavad-gītě (10.21) Kṛṣṇa říká: nakṣatrāṇām ahaṁ śaśī — “Mezi hvězdami jsem Měsíc.” To znamená, že se Měsíc podobá ostatním hvězdám. Védská literatura nás informuje, že v tomto vesmíru se nachází jedno Slunce, které se pohybuje. Západní teorii, že všechna svítící tělesa na obloze jsou různá slunce, védská literatura nepotvrzuje. Nemůžeme ani přijmout, že tato tělesa jsou slunce jiných vesmírů, neboť každý vesmír pokrývají různé obaly z hmotných prvků, a proto z jednoho vesmíru do druhého nevidíme, přestože jsou těsně vedle sebe. Vše, co vidíme, se nachází uvnitř tohoto vesmíru. V každém vesmíru je jeden Pán Brahmā a další polobozi na jiných planetách, ale pouze jedno Slunce.
Dévanágarí
एवं मुहूर्तेन चतुस्त्रिंशल्लक्षयोजनान्यष्टशताधिकानि सौरो रथस्त्रयीमयोऽसौ चतसृषु परिवर्तते पुरीषु ॥ १२ ॥
Verš
evaṁ muhūrtena catus-triṁśal-lakṣa-yojanāny aṣṭa-śatādhikāni sauro rathas trayīmayo ’sau catasṛṣu parivartate purīṣu.
Synonyma
evam — takto; muhūrtena — za muhūrtu (48 minut); catuḥ-triṁśat — třicet čtyři; lakṣa — sto tisíců; yojanāni — yojanů; aṣṭa-śatādhikāni — zvětšených o 800; sauraḥ rathaḥ — vůz boha Slunce; trayī-mayaḥ — který je uctíván Gāyatrī mantrou (oṁ bhūr bhuvaḥ svaḥ tat savitur atd.); asau — to; catasṛṣu — ke čtyřem; parivartate — pohybuje se; purīṣu — skrze různá sídla.
Překlad
Tak vůz boha Slunce, jenž je trayīmaya — uctívaný slovy oṁ bhūr bhuvaḥ svaḥ — putuje výše zmíněnými čtyřmi sídly rychlostí 3 400 800 yojanů (43 530 240 kilometrů) za jednu muhūrtu.
Dévanágarí
यस्यैकं चक्रं द्वादशारं षण्नेमि त्रिणाभि संवत्सरात्मकं समामनन्ति तस्याक्षो मेरोर्मूर्धनि कृतो मानसोत्तरे कृतेतरभागो यत्र प्रोतं रविरथचक्रं तैलयन्त्रचक्रवद् भ्रमन्मानसोत्तरगिरौ परिभ्रमति ॥ १३ ॥
Verš
yasyaikaṁ cakraṁ dvādaśāraṁ ṣaṇ-nemi tri-ṇābhi saṁvatsarātmakaṁ samāmananti tasyākṣo meror mūrdhani kṛto mānasottare kṛtetara-bhāgo yatra protaṁ ravi-ratha-cakraṁ taila-yantra-cakravad bhraman mānasottara-girau paribhramati.
Synonyma
yasya — jehož; ekam — jedno; cakram — kolo; dvādaśa — dvanáct; aram — paprsků; ṣaṭ — šest; nemi — části obruče; tri-ṇābhi — tři části středu; saṁvatsara-ātmakam — jehož povaha je saṁvatsara; samāmananti — plně popisují; tasya — vůz boha Slunce; akṣaḥ — osa; meroḥ — hory Sumeru; mūrdhani — na vrcholu; kṛtaḥ — upevněná; mānasottare — na hoře zvané Mānasottara; kṛta — upevněn; itara-bhāgaḥ — druhý konec; yatra — kde; protam — upevněno na; ravi-ratha-cakram — kolo vozu boha Slunce; taila-yantra-cakra-vat — jako kolo lisu na olej; bhramat — pohybuje se; mānasottara-girau — na hoře Mānasottara; paribhramati — otáčí se.
Překlad
Vůz Boha Slunce má pouze jedno kolo, které se nazývá Saṁvatsara. Dvanáct měsíců je jeho dvanáct paprsků, šest ročních období jsou části jeho obruče a tři období cātur-māsya tvoří jeho třídílný střed. Jedna část osy kola spočívá na vrcholu hory Sumeru a druhá na hoře Mānasottara. Kolo je připevněno na vnějším konci osy a neustále se otáčí na hoře Mānasottara jako kolo lisu na olej.
Dévanágarí
तस्मिन्नक्षे कृतमूलो द्वितीयोऽक्षस्तुर्यमानेन सम्मितस्तैलयन्त्राक्षवद् ध्रुवे कृतोपरिभाग: ॥ १४ ॥
Verš
tasminn akṣe kṛtamūlo dvitīyo ’kṣas turyamānena sammitas taila-yantrākṣavad dhruve kṛtopari-bhāgaḥ.
Synonyma
Překlad
První osa je — stejně jako u lisu na olej — připevněna ke druhé, která je dlouhá jednu čtvrtinu její délky (3 937 500 yojanů neboli 50 400 000 kilometrů). Horní část této druhé osy je provazem větru připevněna ke Dhruvaloce.
Dévanágarí
रथनीडस्तु षट्त्रिंशल्लक्षयोजनायतस्तत्तुरीयभागविशालस्तावान् रविरथयुगो यत्र हयाश्छन्दोनामान: सप्तारुणयोजिता वहन्ति देवमादित्यम् ॥ १५ ॥
Verš
ratha-nīḍas tu ṣaṭ-triṁśal-lakṣa-yojanāyatas tat-turīya-bhāga-viśālas tāvān ravi-ratha-yugo yatra hayāś chando-nāmānaḥ saptāruṇa-yojitā vahanti devam ādityam.
Synonyma
ratha-nīḍaḥ — vnitřek vozu; tu — avšak; ṣaṭ-triṁśat-lakṣa-yojana-āyataḥ — 3 600 000 yojanů dlouhý; tat-turīya-bhāga — čtvrtina tohoto rozměru (900 000 yojanů); viśālaḥ — široký; tāvān — také tolik; ravi-ratha-yugaḥ — postroj pro koně; yatra — kde; hayāḥ — koně; chandaḥ-nāmānaḥ — s různými jmény védských rytmů; sapta — sedm; aruṇa-yojitāḥ — zapřaženi Aruṇadevem; vahanti — vezou; devam — poloboha; ādityam — boha Slunce.
Překlad
Můj drahý králi, je řečeno, že podvozek vozu boha Slunce je dlouhý 3 600 000 yojanů (46 080 000 kilometrů) a široký čtvrtinu této délky (900 000 yojanů čili 11 520 000 kilometrů). Koně táhnoucí vůz, kteří jsou pojmenovaní podle Gāyatrī a dalších védských rytmů, Aruṇadeva zapřahá do postroje širokého také 900 000 yojanů. Tento vůz neustále vozí boha Slunce.
Význam
Ve Viṣṇu Purāṇě stojí:
gāyatrī ca bṛhaty uṣṇig
jagatī triṣṭup eva ca
anuṣṭup paṅktir ity uktāś
chandāṁsi harayo raveḥ
jagatī triṣṭup eva ca
anuṣṭup paṅktir ity uktāś
chandāṁsi harayo raveḥ
Sedm koní zapřažených do vozu boha Slunce se jmenuje Gāyatrī, Bṛhati, Uṣṇik, Jagatī, Triṣṭup, Anuṣṭup a Paṅkti. Tato jména různých védských rytmů označují sedm koní, kteří táhnou vůz boha Slunce.
Dévanágarí
पुरस्तात्सवितुररुण: पश्चाच्च नियुक्त: सौत्ये कर्मणि किलास्ते ॥ १६ ॥
Verš
purastāt savitur aruṇaḥ paścāc ca niyuktaḥ sautye karmaṇi kilāste.
Synonyma
Překlad
Aruṇadeva sedí před bohem Slunce, a ačkoliv je zaneprázdněn řízením vozu a koní, hledí dozadu na něho.
Význam
Vāyu Purāṇa popisuje rozmístění koní:
saptāśva-rūpa-cchandāṁsī
vahante vāmato ravim
cakra-pakṣa-nibaddhāni
cakre vākṣaḥ samāhitaḥ
vahante vāmato ravim
cakra-pakṣa-nibaddhāni
cakre vākṣaḥ samāhitaḥ
Přestože Aruṇadeva sedí na předním sedadle a ovládá koně, hledí přes levé rameno dozadu na boha Slunce.
Dévanágarí
तथा वालिखिल्या ऋषयोऽङ्गुष्ठपर्वमात्रा: षष्टिसहस्राणि पुरत: सूर्यं सूक्तवाकाय नियुक्ता: संस्तुवन्ति ॥ १७ ॥
Verš
tathā vālikhilyā ṛṣayo ’ṅguṣṭha-parva-mātrāḥ ṣaṣṭi-sahasrāṇi purataḥ sūryaṁ sūkta-vākāya niyuktāḥ saṁstuvanti.
Synonyma
Překlad
Před bohem Slunce je šedesát tisíc světců Vālakhilyů, kteří mají všichni velikost palce a oslavují ho výmluvnými modlitbami.
Dévanágarí
तथान्ये च ऋषयो गन्धर्वाप्सरसो नागा ग्रामण्यो यातुधाना देवा इत्येकैकशो गणा: सप्त चतुर्दश मासि मासि भगवन्तं सूर्यमात्मानं नानानामानं पृथङ्नानानामान: पृथक्कर्मभिर्द्वन्द्वश उपासते ॥ १८ ॥
Verš
tathānye ca ṛṣayo gandharvāpsaraso nāgā grāmaṇyo yātudhānā devā ity ekaikaśo gaṇāḥ sapta caturdaśa māsi māsi bhagavantaṁ sūryam ātmānaṁ nānā-nāmānaṁ pṛthaṅ-nānā-nāmānaḥ pṛthak-karmabhir dvandvaśa upāsate.
Synonyma
tathā — podobně; anye — jiní; ca — rovněž; ṛṣayaḥ — světci; gandharva-apsarasaḥ — Gandharvové a Apsary; nāgāḥ — hadi Nāgové; grāmaṇyaḥ — Yakṣové; yātudhānāḥ — Rākṣasové; devāḥ — polobozi; iti — takto; eka-ekaśaḥ — jeden za druhým; gaṇāḥ — skupin; sapta — sedm; caturdaśa — čtrnáct; māsi māsi — každý měsíc; bhagavantam — nejmocnějšímu polobohu; sūryam — bůh Slunce; ātmānam — život vesmíru; nānā — různá; nāmānam — kdo vlastní jména; pṛthak — oddělená; nānā-nāmānaḥ — s různými jmény; pṛthak — oddělenými; karmabhiḥ — obřady; dvandvaśaḥ — ve skupinách po dvou; upāsate — uctívají.
Překlad
Také čtrnáct dalších světců, Gandharvů, Apsar, Nāgů, Yakṣů, Rākṣasů a polobohů, jež jsou rozděleni do skupin po dvou, přijímá každý měsíc různá jména a neustále vykonávají různé obřady pro uctívání Nejvyššího Pána jako nejmocnějšího poloboha Sūryadeva, který vlastní mnoho jmen.
Význam
Ve Viṣṇu Purāṇě je řečeno:
stuvanti munayaḥ sūryaṁ
gandharvair gīyate puraḥ
nṛtyanto 'psaraso yānti
sūryasyānu niśācarāḥ
gandharvair gīyate puraḥ
nṛtyanto 'psaraso yānti
sūryasyānu niśācarāḥ
vahanti pannagā yakṣaiḥ
kriyate ’bhiṣusaṅgrahaḥ
vālikhilyās tathaivainaṁ
parivārya samāsate
kriyate ’bhiṣusaṅgrahaḥ
vālikhilyās tathaivainaṁ
parivārya samāsate
so ’yaṁ sapta-gaṇaḥ sūrya-
maṇḍale muni-sattama
himoṣṇa vāri-vṛṣṭīṇāṁ
hetutve samayaṁ gataḥ
maṇḍale muni-sattama
himoṣṇa vāri-vṛṣṭīṇāṁ
hetutve samayaṁ gataḥ
Při uctívání nejmocnějšího poloboha Sūryi před ním Gandharvové zpívají, Apsary tančí před vozem, Niśācarové vůz následují, Pannagové jej zdobí, Yakṣové střeží a světci zvaní Vālikhilyové obklopují boha Slunce a přednášejí mu modlitby. Sedm skupin čtrnácti společníků určuje vhodný čas pro pravidelné sněžení, horko a déšť po celém vesmíru.
Dévanágarí
लक्षोत्तरं सार्धनवकोटियोजनपरिमण्डलं भूवलयस्य क्षणेन सगव्यूत्युत्तरं द्विसहस्रयोजनानि स भुङ्क्ते ॥ १९ ॥
Verš
lakṣottaraṁ sārdha-nava-koṭi-yojana-parimaṇḍalaṁ bhū-valayasya kṣaṇena sagavyūty-uttaraṁ dvi-sahasra-yojanāni sa bhuṅkte.
Synonyma
lakṣa-uttaram — zvětšený o 100 000; sārdha — s 5 000 000; nava-koṭi-yojana — 90 000 000 yojanů; parimaṇḍalam — obvod; bhū-valayasya — zemské klenby; kṣaṇena — za jediný okamžik; sagavyūti-uttaram — zvětšený o dvě krośi (6,4 kilometrů); dvi-sahasra-yojanāni — 2 000 yojanů; saḥ — bůh Slunce; bhuṅkte — překonává.
Překlad
Můj drahý králi, bůh Slunce na své oběžné dráze Bhūmaṇḍalou překonává vzdálenost 95 100 000 yojanů (1 217 280 000 kilometrů) rychlostí 2 000 yojanů a dvou kroś (25 606 kilometrů) za jediný okamžik.
Význam
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté první kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Pohyby Slunce”.