ŚB 5.21.4
Dévanágarí
यदा मेषतुलयोर्वर्तते तदाहोरात्राणि समानानि भवन्ति यदा वृषभादिषु पञ्चसु च राशिषु चरति तदाहान्येव वर्धन्ते ह्रसति च मासि मास्येकैका घटिका रात्रिषु ॥ ४ ॥
Verš
yadā meṣa-tulayor vartate tadāho-rātrāṇi samānāni bhavanti yadā vṛṣabhādiṣu pañcasu ca rāśiṣu carati tadāhāny eva vardhante hrasati ca māsi māsy ekaikā ghaṭikā rātriṣu.
Synonyma
yadā — když; meṣa-tulayoḥ — v Meṣe (Beranu) a Tule (Vahách); vartate — Slunce je; tadā — tehdy; ahaḥ-rātrāṇi — dny a noci; samānāni — stejně dlouhé; bhavanti — jsou; yadā — když; vṛṣabha-ādiṣu — počínaje Vṛṣabhou (Býkem) a Mithunou (Blíženci); pañcasu — v pěti; ca — také; rāśiṣu — znameních; carati — pohybuje se; tadā — tehdy; ahāni — dny; eva — jistě; vardhante — prodlužují se; hrasati — ubývá; ca — a; māsi māsi — každý měsíc; eka-ekā — jedna; ghaṭikā — půlhodina; rātriṣu — v nocích.
Překlad
Když Slunce prochází Meṣou (Beranem) a Tulou (Vahami), je den stejně dlouhý jako noc. Když prochází pěti znameními počínaje Vṛṣabhou (Býkem), dny se (až po Raka) prodlužují a potom se postupně každý měsíc o půl hodiny zkracují, dokud se den a noc opět nevyrovnají (ve Vahách).