śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī pravil; etāvān — tolik; eva — jistě; bhū-valayasya sanniveśaḥ — uspořádání celého vesmíru; pramāṇa-lakṣaṇataḥ — podle rozměru (0,5 miliardy yojanů čili 6,4 miliardy kilometrů na šířku i délku) a charakteristik; vyākhyātaḥ — je popsáno.

etena — podle tohoto popisu; hi — vskutku; divaḥ — vyšší planetární systém; maṇḍala-mānam — rozměr koule; tat-vidaḥ — odborníci, kteří jsou s tím seznámeni; upadiśanti — učí; yathā — tak jako; dvi-dalayoḥ — na dvě poloviny; niṣpāva-ādīnām — zrna, jako například pšenice; te — dvou částí; antareṇa — v prostoru mezi; antarikṣam — nebe či meziplanetární prostor; tat — dvěma; ubhaya — na obou stranách; sandhitam — kde se obě části spojují.

yat — jehož (meziprostoru); madhya-gataḥ — umístěn uprostřed; bhagavān — nejmocnější; tapatām patiḥ — vládce těch, kdo zahřívají celý vesmír; tapanaḥ — Slunce; ātapena — teplem; tri-lokīm — tři světy; pratapati — zahřívá; avabhāsayati — osvětluje; ātma-bhāsā — svými zářícími paprsky; saḥ — ta; eṣaḥ — sluneční koule; udagayana — přecházení na severní stranu rovníku; dakṣiṇa-ayana — přecházení na jižní stranu rovníku; vaiṣuvata — nebo přecházení přes rovník; saṁjñābhiḥ — různými jmény; māndya — charakterizované pomalostí; śaighrya — rychlostí; samānābhiḥ — a rovnoměrností; gatibhiḥ — pohybem; ārohaṇa — stoupání; avarohaṇa — klesání; samāna — nebo setrvávání uprostřed; sthāneṣu — v postaveních; yathā-savanam — podle pokynu Nejvyšší Osobnosti Božství; abhipadyamānaḥ — pohybuje se; makara-ādiṣu — počínaje znamením Makara (Kozoroha); rāśiṣu — v různých znameních; ahaḥ-rātrāṇi — dny a noci; dīrgha — dlouhé; hrasva — krátké; samānāni — stejné; vidhatte — činí.

yadā — když; meṣa-tulayoḥ — v Meṣe (Beranu) a Tule (Vahách); vartate — Slunce je; tadā — tehdy; ahaḥ-rātrāṇi — dny a noci; samānāni — stejně dlouhé; bhavanti — jsou; yadā — když; vṛṣabha-ādiṣu — počínaje Vṛṣabhou (Býkem) a Mithunou (Blíženci); pañcasu — v pěti; ca — také; rāśiṣu — znameních; carati — pohybuje se; tadā — tehdy; ahāni — dny; eva — jistě; vardhante — prodlužují se; hrasati — ubývá; ca — a; māsi māsi — každý měsíc; eka-ekā — jedna; ghaṭikā — půlhodina; rātriṣu — v nocích.

yadā — když; vṛścika-ādiṣu — počínaje Vṛścikou (Štírem); pañcasu — pět; vartate — zůstává; tadā — tehdy; ahaḥ-rātrāṇi — dny a noci; viparyayāṇi — opak (den se krátí a noc prodlužuje); bhavanti — jsou.

yāvat — dokud; dakṣiṇa-ayanam — Slunce putuje k jihu; ahāni — dny; vardhante — prodlužují se; yāvat — dokud; udagayanam — Slunce putuje k severu; rātrayaḥ — noci.

evam — tak; nava — devět; koṭayaḥ — deset miliónů; eka-pañcāśat — padesát jedna; lakṣāṇi — sto tisíc; yojanānām — yojanů; mānasottara-giri — hory známé jako Mānasottara; parivartanasya — obcházení; upadiśanti — oni (učenci) učí; tasmin — na té (hoře Mānasottara); aindrīm — krále Indry; purīm — město; pūrvasmāt — na východní straně; meroḥ — hory Sumeru; devadhānīm — Devadhānī; nāma — jménem; dakṣiṇataḥ — na jižní straně; yāmyām — Yamarāje; saṁyamanīm — Saṁyamanī; nāma — jménem; paścāt — na západní straně; vāruṇīm — Varuṇy; nimlocanīm — Nimlocanī; nāma — jménem; uttarataḥ — na severní straně; saumyām — Měsíce; vibhāvarīm — Vibhāvarī; nāma — jménem; tāsu — v těch všech; udaya — východ slunce; madhyāhna — poledne; astamaya — západ slunce; niśīthāni — půlnoc; iti — tak; bhūtānām — živých bytostí; pravṛtti — činnosti; nivṛtti — a zastavení činnosti; nimittāni — příčiny; samaya-viśeṣeṇa — příslušnými časy; meroḥ — hory Sumeru; catuḥ-diśam — čtyři strany.

tatratyānām — pro živé bytosti sídlící na hoře Meru; divasa-madhyaṅgataḥ — umístěné jako v poledne; eva — vskutku; sadā — neustále; ādityaḥ — Slunce; tapati — zahřívá; savyena — nalevo; acalam — hora Sumeru; dakṣiṇena — napravo (Slunce se pohybuje směrem doprava vlivem větru vanoucího na pravou stranu); karoti — pohybuje se; yatra — bod, kde; udeti — vychází; tasya — toho postavení; ha — jistě; samāna-sūtra-nipāte — v bodu na protilehlé straně; nimlocati — slunce zapadá; yatra — kde; kvacana — někde; syandena — s potem; abhitapati — zahřívá (v poledne); tasya — toho; ha — jistě; eṣaḥ — to (Slunce); samāna-sūtra-nipāte — v bodu na protilehlé straně; prasvāpayati — Slunce způsobuje spánek (o půlnoci); tatra — tam; gatam — odešlé; na paśyanti — nevidí; ye — kdo; tam — západ slunce; samanupaśyeran — vidí.

yadā — když; ca — a; aindryāḥ — Indry; puryāḥ — ze sídla; pracalate — pohybuje se; pañcadaśa — patnácti; ghaṭikābhiḥ — půl hodiny (přesněji 24 minut); yāmyām — k Yamarājovu sídlu; sapāda-koṭi-dvayam — 22 500 000; yojanānām — yojanů; sārdha — a půl; dvādaśa-lakṣāṇi — 1 200 000; sādhikāni — o 25 000 více; ca — a; upayāti — přechází.

evam — takto; tataḥ — odtud; vāruṇīm — do sídla Varuṇy; saumyām — do sídla Měsíce; aindrīṁ ca — a do sídla Indry; punaḥ — opět; tathā — tak také; anye — ostatní; ca — také; grahāḥ — planety; soma-ādayaḥ — v čele s Měsícem; nakṣatraiḥ — všechny hvězdy; saha — s; jyotiḥ-cakre — na nebeské klenbě; samabhyudyanti — vycházejí; saha — spolu s; vā — nebo; nimlocanti — zapadají.

evam — takto; muhūrtena — za muhūrtu (48 minut); catuḥ-triṁśat — třicet čtyři; lakṣa — sto tisíců; yojanāni — yojanů; aṣṭa-śatādhikāni — zvětšených o 800; sauraḥ rathaḥ — vůz boha Slunce; trayī-mayaḥ — který je uctíván Gāyatrī mantrou (oṁ bhūr bhuvaḥ svaḥ tat savitur atd.); asau — to; catasṛṣu — ke čtyřem; parivartate — pohybuje se; purīṣu — skrze různá sídla.

yasya — jehož; ekam — jedno; cakram — kolo; dvādaśa — dvanáct; aram — paprsků; ṣaṭ — šest; nemi — části obruče; tri-ṇābhi — tři části středu; saṁvatsara-ātmakam — jehož povaha je saṁvatsara; samāmananti — plně popisují; tasya — vůz boha Slunce; akṣaḥ — osa; meroḥ — hory Sumeru; mūrdhani — na vrcholu; kṛtaḥ — upevněná; mānasottare — na hoře zvané Mānasottara; kṛta — upevněn; itara-bhāgaḥ — druhý konec; yatra — kde; protam — upevněno na; ravi-ratha-cakram — kolo vozu boha Slunce; taila-yantra-cakra-vat — jako kolo lisu na olej; bhramat — pohybuje se; mānasottara-girau — na hoře Mānasottara; paribhramati — otáčí se.

tasmin akṣe — na té ose; kṛta-mūlaḥ — s pevnou základnou; dvitīyaḥ — druhá; akṣaḥ — osa; turyamānena — čtvrtinou; sammitaḥ — měřená; taila-yantra-akṣa-vat — jako osa lisu na olej; dhruve — k Dhruvaloce; kṛta — připevněná; upari-bhāgaḥ — horní část.

ratha-nīḍaḥ — vnitřek vozu; tu — avšak; ṣaṭ-triṁśat-lakṣa-yojana-āyataḥ — 3 600 000 yojanů dlouhý; tat-turīya-bhāga — čtvrtina tohoto rozměru (900 000 yojanů); viśālaḥ — široký; tāvān — také tolik; ravi-ratha-yugaḥ — postroj pro koně; yatra — kde; hayāḥ — koně; chandaḥ-nāmānaḥ — s různými jmény védských rytmů; sapta — sedm; aruṇa-yojitāḥ — zapřaženi Aruṇadevem; vahanti — vezou; devam — poloboha; ādityam — boha Slunce.

purastāt — před; savituḥ — bohem Slunce; aruṇaḥ — polobůh jménem Aruṇa; paścāt — hledí dozadu; ca — a; niyuktaḥ — zaměstnán; sautye — vozataje; karmaṇi — činnostmi; kila — jistě; āste — zůstává.

tathā — tam; vālakhilyāḥ — Vālakhilyové; ṛṣayaḥ — velcí mudrci; aṅguṣṭha-parva-mātrāḥ — velcí jako palec; ṣaṣṭi-sahasrāṇi — šedesát tisíc; purataḥ — vpředu; sūryam — bůh Slunce; su-ukta-vākāya — aby výmluvně hovořili; niyuktāḥ — zaměstnáni; saṁstuvanti — modlí se.

tathā — podobně; anye — jiní; ca — rovněž; ṛṣayaḥ — světci; gandharva-apsarasaḥ — Gandharvové a Apsary; nāgāḥ — hadi Nāgové; grāmaṇyaḥ — Yakṣové; yātudhānāḥ — Rākṣasové; devāḥ — polobozi; iti — takto; eka-ekaśaḥ — jeden za druhým; gaṇāḥ — skupin; sapta — sedm; caturdaśa — čtrnáct; māsi māsi — každý měsíc; bhagavantam — nejmocnějšímu polobohu; sūryam — bůh Slunce; ātmānam — život vesmíru; nānā — různá; nāmānam — kdo vlastní jména; pṛthak — oddělená; nānā-nāmānaḥ — s různými jmény; pṛthak — oddělenými; karmabhiḥ — obřady; dvandvaśaḥ — ve skupinách po dvou; upāsate — uctívají.

lakṣa-uttaram — zvětšený o 100 000; sārdha — s 5 000 000; nava-koṭi-yojana — 90 000 000 yojanů; parimaṇḍalam — obvod; bhū-valayasya — zemské klenby; kṣaṇena — za jediný okamžik; sagavyūti-uttaram — zvětšený o dvě krośi (6,4 kilometrů); dvi-sahasra-yojanāni — 2 000 yojanů; saḥ — bůh Slunce; bhuṅkte — překonává.