ŚB 5.21.11
Dévanágarí
एवं ततो वारुणीं सौम्यामैन्द्रीं च पुनस्तथान्ये च ग्रहा: सोमादयो नक्षत्रै: सह ज्योतिश्चक्रे समभ्युद्यन्ति सह वा निम्लोचन्ति ॥ ११ ॥
Verš
evaṁ tato vāruṇīṁ saumyām aindrīṁ ca punas tathānye ca grahāḥ somādayo nakṣatraiḥ saha jyotiś-cakre samabhyudyanti saha vā nimlo-canti.
Synonyma
evam — takto; tataḥ — odtud; vāruṇīm — do sídla Varuṇy; saumyām — do sídla Měsíce; aindrīṁ ca — a do sídla Indry; punaḥ — opět; tathā — tak také; anye — ostatní; ca — také; grahāḥ — planety; soma-ādayaḥ — v čele s Měsícem; nakṣatraiḥ — všechny hvězdy; saha — s; jyotiḥ-cakre — na nebeské klenbě; samabhyudyanti — vycházejí; saha — spolu s; vā — nebo; nimlocanti — zapadají.
Překlad
Z Yamarājova sídla putuje Slunce do Nimlocanī, sídla Varuṇy, odtud do Vibhāvarī, sídla boha Měsíce, a odtud opět do Indrova sídla. Stejným způsobem se na nebeské klenbě objevuje spolu s ostatními hvězdami a planetami Měsíc, a poté opět zapadá a mizí z očí.
Význam
V Bhagavad-gītě (10.21) Kṛṣṇa říká: nakṣatrāṇām ahaṁ śaśī — “Mezi hvězdami jsem Měsíc.” To znamená, že se Měsíc podobá ostatním hvězdám. Védská literatura nás informuje, že v tomto vesmíru se nachází jedno Slunce, které se pohybuje. Západní teorii, že všechna svítící tělesa na obloze jsou různá slunce, védská literatura nepotvrzuje. Nemůžeme ani přijmout, že tato tělesa jsou slunce jiných vesmírů, neboť každý vesmír pokrývají různé obaly z hmotných prvků, a proto z jednoho vesmíru do druhého nevidíme, přestože jsou těsně vedle sebe. Vše, co vidíme, se nachází uvnitř tohoto vesmíru. V každém vesmíru je jeden Pán Brahmā a další polobozi na jiných planetách, ale pouze jedno Slunce.