Před verši
Dévanágarí
Verš
Synonyma
Překlad
Význam
KAPITOLA DVACÁTÁ DRUHÁ
Oběžné dráhy planet
Tato kapitola popisuje oběžné dráhy planet. Podle pohybů Měsíce a ostatních planet se všichni obyvatelé vesmíru ocitají v příznivých a nepříznivých situacích. O tom se hovoří jako o vlivu hvězd.
Bůh Slunce, který řídí dění v celém vesmíru — zvláště co se týče tepla, světla, změn ročních období a tak dále — je považován za expanzi Nārāyaṇa. Představuje tři Vedy — Ṛg, Yajur a Sāma — a proto je známý jako Trayīmaya, podoba Pána Nārāyaṇa. Někdy je také označován jako Sūrya Nārāyaṇa. Expanduje se na dvanáct částí, a tímto způsobem řídí změny šesti ročních období a způsobuje zimu, léto, déšť a podobně. Yogīni a karmī, kteří následují varṇāśramu a praktikují haṭha-yogu neboli aṣṭāṅga-yogu či vykonávají oběti agnihotra, uctívají Sūrya Nārāyaṇa pro svůj vlastní prospěch. Polobůh Sūrya je v neustálém styku s Nejvyšší Osobností Božství, Nārāyaṇem. Slunce se nachází v meziplanetárním prostoru — uprostřed vesmíru mezi Bhūlokou a Bhuvarlokou. Prochází zvěrokruhem představovaným dvanácti znameními (rāśi), a podle znamení, ve kterém se právě nalézá, dostává různá jména. Co se týče Měsíce, každý měsíc je rozdělen na dvě části po čtrnácti dnech. Podle výpočtů založených na solárním kalendáři se každý měsíc rovná době, kterou Slunce stráví v jednom souhvězdí; dva měsíce představují jedno roční období a rok má dvanáct měsíců. Celá obloha je rozdělena na dvě poloviny, z nichž každá představuje jednu ayanu, dráhu, kterou Slunce projde během šesti měsíců. Slunce se pohybuje někdy pomalu, někdy rychle a jindy střední rychlostí. Tak putuje třemi světy, které sestávají z nebeských planet, zemských planet a meziplanetárního prostoru. Velcí učenci tyto dráhy označují jmény Saṁvatsara, Parivatsara, Iḍāvatsara, Anuvatsara a Vatsara.
Měsíc se nachází 100 000 yojanů nad slunečními paprsky. Den a noc na nebeských planetách a Pitṛloce se počítají podle jeho ubývání a přibývání. Nad Měsícem ve vzdálenosti 200 000 yojanů je mnoho hvězd a nad nimi se nachází Śukra-graha (Venuše), jejíž vliv je pro obyvatele celého vesmíru vždy příznivý. 200 000 yojanů nad Śukra-grahou je Budha-graha (Merkur), jehož vliv je někdy příznivý a jindy nepříznivý. 200 000 yojanů nad Budha-grahou je Aṅgāraka (Mars), jehož vliv je téměř vždy nepříznivý, a dalších 200 000 yojanů nad Aṅgārakou se nachází planeta zvaná Bṛhaspati-graha (Jupiter), která je vždy velmi příznivá pro kvalifikované brāhmaṇy. Nad Bṛhaspati-grahou je velice nepříznivá planeta Śanaiścara (Saturn) a nad Saturnem je skupina sedmi hvězd, na nichž sídlí sedm velkých světců, kteří neustále myslí na blaho všech živých bytostí. Těchto sedm hvězd krouží okolo Dhruvaloky, jež je sídlem Pána Viṣṇua v tomto vesmíru.
Dévanágarí
राजोवाच
यदेतद्भगवत आदित्यस्य मेरुं ध्रुवं च प्रदक्षिणेन परिक्रामतो राशीनामभिमुखं प्रचलितं चाप्रदक्षिणं भगवतोपवर्णितममुष्य वयं कथमनुमिमीमहीति ॥ १ ॥
यदेतद्भगवत आदित्यस्य मेरुं ध्रुवं च प्रदक्षिणेन परिक्रामतो राशीनामभिमुखं प्रचलितं चाप्रदक्षिणं भगवतोपवर्णितममुष्य वयं कथमनुमिमीमहीति ॥ १ ॥
Verš
rājovāca
yad etad bhagavata ādityasya meruṁ dhruvaṁ ca pradakṣiṇena parikrāmato rāśīnām abhimukhaṁ pracalitaṁ cāpradakṣiṇaṁ bhagavatopavarṇitam amuṣya vayaṁ katham anumimīmahīti.
yad etad bhagavata ādityasya meruṁ dhruvaṁ ca pradakṣiṇena parikrāmato rāśīnām abhimukhaṁ pracalitaṁ cāpradakṣiṇaṁ bhagavatopavarṇitam amuṣya vayaṁ katham anumimīmahīti.
Synonyma
rājā uvāca — král (Mahārāja Parīkṣit) se otázal; yat — která; etat — ta; bhagavataḥ — svrchovaně mocného; ādityasya — Slunce (Sūrya Nārāyaṇa); merum — hora známá jako Sumeru; dhruvam ca — jakož i planeta známá jako Dhruvaloka; pradakṣiṇena — zanechává vpravo; parikrāmataḥ — který obíhá; rāśīnām — různá znamení zvěrokruhu; abhimukham — čelem k; pracalitam — pohybuje se; ca — a; apradakṣiṇam — zanechává vlevo; bhagavatā — tebou, ó vznešený; upavarṇitam — popsáno; amuṣya — toho; vayam — my (posluchač); katham — jak; anumimīmahi — to můžeme přijmout díky zdůvodnění a dedukci; iti — takto.
Překlad
Král Parīkṣit se otázal Śukadeva Gosvāmīho: Můj drahý pane, již jsi potvrdil skutečnost, že svrchovaně mocný bůh Slunce putuje okolo Dhruvaloky, přičemž Dhruvaloku i horu Sumeru zanechává po své pravé straně. Zároveň je však obrácen čelem ke znamením zvěrokruhu a horu Sumeru s Dhruvalokou nechává po své levici. Jak můžeme logicky přijmout, že bůh Slunce má při své cestě horu Sumeru a Dhruvaloku po levé i pravé straně zároveň?
Dévanágarí
स होवाच
यथा कुलालचक्रेण भ्रमता सह भ्रमतां तदाश्रयाणां पिपीलिकादीनां गतिरन्यैव प्रदेशान्तरेष्वप्युपलभ्यमानत्वादेवं नक्षत्रराशिभिरुपलक्षितेन कालचक्रेण ध्रुवं मेरुं च प्रदक्षिणेन परिधावता सह परिधावमानानां तदाश्रयाणां सूर्यादीनां ग्रहाणां गतिरन्यैव नक्षत्रान्तरे राश्यन्तरे चोपलभ्यमानत्वात् ॥ २ ॥
यथा कुलालचक्रेण भ्रमता सह भ्रमतां तदाश्रयाणां पिपीलिकादीनां गतिरन्यैव प्रदेशान्तरेष्वप्युपलभ्यमानत्वादेवं नक्षत्रराशिभिरुपलक्षितेन कालचक्रेण ध्रुवं मेरुं च प्रदक्षिणेन परिधावता सह परिधावमानानां तदाश्रयाणां सूर्यादीनां ग्रहाणां गतिरन्यैव नक्षत्रान्तरे राश्यन्तरे चोपलभ्यमानत्वात् ॥ २ ॥
Verš
sa hovāca
yathā kulāla-cakreṇa bhramatā saha bhramatāṁ tad-āśrayāṇāṁ pipīlikādīnāṁ gatir anyaiva pradeśāntareṣv apy upalabhyamānatvād evaṁ nakṣatra-rāśibhir upalakṣitena kāla-cakreṇa dhruvaṁ meruṁ ca pradakṣiṇena paridhāvatā saha paridhāvamānānāṁ tad-āśrayāṇāṁ sūryādīnāṁ grahāṇāṁ gatir anyaiva nakṣatrāntare rāśy-antare copalabhyamānatvāt.
yathā kulāla-cakreṇa bhramatā saha bhramatāṁ tad-āśrayāṇāṁ pipīlikādīnāṁ gatir anyaiva pradeśāntareṣv apy upalabhyamānatvād evaṁ nakṣatra-rāśibhir upalakṣitena kāla-cakreṇa dhruvaṁ meruṁ ca pradakṣiṇena paridhāvatā saha paridhāvamānānāṁ tad-āśrayāṇāṁ sūryādīnāṁ grahāṇāṁ gatir anyaiva nakṣatrāntare rāśy-antare copalabhyamānatvāt.
Synonyma
saḥ — Śukadeva Gosvāmī; ha — velmi jasně; uvāca — odpověděl; yathā — tak jako; kulāla-cakreṇa — hrnčířský kruh; bhramatā — otáčející se; saha — s; bhramatām — těch, kteří se otáčejí; tat-āśrayāṇām — spočívající na tom (kruhu); pipīlika-ādīnām — malých mravenců; gatiḥ — pohyb; anyā — jiný; eva — jistě; pradeśa-antareṣu — na různých místech; api — také; upalabhyamānatvāt — díky zkušenosti; evam — podobně; nakṣatra-rāśibhiḥ — hvězdami a znameními; upalakṣitena — pozorovaná; kāla-cakreṇa — s velkým kolem času; dhruvam — hvězda známá jako Dhruvaloka; merum — hora známá jako Sumeru; ca — a; pradakṣiṇena — napravo; paridhāvatā — obíhá; saha — s; paridhāvamānānām — těch, které obíhají; tat-āśrayāṇām — jejichž útočištěm je toto kolo času; sūrya-ādīnām — počínaje Sluncem; grahāṇām — planet; gatiḥ — pohyb; anyā — jiné; eva — jistě; nakṣatra-antare — na různých hvězdách; rāśi-antare — v různých znameních; ca — a; upalabhyamānatvāt — díky pozorování.
Překlad
Śrī Śukadeva Gosvāmī jasně odpověděl: Při otáčení hrnčířského kruhu, na kterém jsou malí mravenci, se pozorovateli jeví pohyb mravenců jako odlišný od pohybu kola, protože se zdají být někdy na jedné části kola a jindy na druhé. Znamení a souhvězdí s horou Sumeru a Dhruvalokou po pravé straně se pohybují s kolem času a Slunce s ostatními planetami, které připomínají mravence, se pohybují s nimi. Slunce a planety však lze v různou dobu pozorovat v různých znameních a souhvězdích. To svědčí o tom, že se jejich pohyb liší od pohybu zvěrokruhu a samotného kola času.
Dévanágarí
स एष भगवानादिपुरुष एव साक्षान्नारायणो लोकानां स्वस्तय आत्मानं त्रयीमयं कर्मविशुद्धिनिमित्तं कविभिरपि च वेदेन विजिज्ञास्यमानो द्वादशधा विभज्य षट्सु वसन्तादिष्वृतुषु यथोपजोषमृतुगुणान् विदधाति ॥ ३ ॥
Verš
sa eṣa bhagavān ādi-puruṣa eva sākṣān nārāyaṇo lokānāṁ svastaya ātmānaṁ trayīmayaṁ karma-viśuddhi-nimittaṁ kavibhir api ca vedena vijijñāsyamāno dvādaśadhā vibhajya ṣaṭsu vasantādiṣv ṛtuṣu yathopa-joṣam ṛtu-guṇān vidadhāti.
Synonyma
saḥ — ten; eṣaḥ — tato; bhagavān — svrchovaně mocná; ādi-puruṣaḥ — původní osoba; eva — jistě; sākṣāt — přímo; nārāyaṇaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa; lokānām — všech planet; svastaye — ve prospěch; ātmānam — Sám; trayī-mayam — skládající se ze tří Ved (Sāma, Yajur a Ṛg); karma-viśuddhi — očištění plodonosných činností; nimittam — příčina; kavibhiḥ — velkými světci; api — také; ca — a; vedena — védským poznáním; vijijñāsyamānaḥ — dotázán na; dvādaśa-dhā — na dvanáct částí; vibhajya — rozdělil; ṣaṭsu — na šest; vasanta-ādiṣu — počínaje jarem; ṛtuṣu — roční období; yathā-upajoṣam — podle požitku úměrnému jejich minulým činnostem; ṛtu-guṇān — vlastnosti různých ročních období; vidadhāti — zařizuje.
Překlad
Původní příčinou vesmírného projevu je Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa. Když se velcí světci, plně obeznámení s védským poznáním, modlili k Nejvyššímu Pánu, sestoupil do tohoto hmotného světa v podobě Slunce, aby přinesl prospěch všem planetám a očistil plodonosné činnosti. Rozdělil se na dvanáct částí a stvořil roční období, počínaje jarem. Tímto způsobem stvořil vlastnosti ročních období, jako je horko, zima a tak dále.
Dévanágarí
तमेतमिह पुरुषास्त्रय्या विद्यया वर्णाश्रमाचारानुपथा उच्चावचै: कर्मभिराम्नातैर्योगवितानैश्च श्रद्धया यजन्तोऽञ्जसा श्रेय: समधिगच्छन्ति ॥ ४ ॥
Verš
tam etam iha puruṣās trayyā vidyayā varṇāśramācārānupathā uccāvacaiḥ karmabhir āmnātair yoga-vitānaiś ca śraddhayā yajanto ’ñjasā śreyaḥ samadhigacchanti.
Synonyma
tam — On (Nejvyšší Osobnost Božství); etam — to; iha — v tomto světě smrti; puruṣāḥ — všichni lidé; trayyā — se třemi částmi; vidyayā — védským poznáním; varṇa-āśrama-ācāra — činnosti systému varṇāśrama; anupathāḥ — následují; ucca-avacaiḥ — vyšší nebo nižší podle různých postavení ve varṇāśrama-dharmě (brāhmaṇa, kṣatriya, vaiśya a śūdra); karmabhiḥ — jejich příslušnými činnostmi; āmnātaiḥ — předané; yoga-vitānaiḥ — meditací a dalšími jógovými metodami; ca — a; śraddhayā — s pevnou vírou; yajantaḥ — uctívají; añjasā — bez potíží; śreyaḥ — nejvyšší prospěch v životě; samadhigacchanti — dosáhnou.
Překlad
Podle systému čtyř vareṇ a čtyř āśramů lidé obvykle uctívají Nejvyšší Osobnost Božství, Nārāyaṇa, v podobě boha Slunce. S pevnou vírou uctívají Nejvyšší Osobnost jako Nadduši podle obřadů, jako je agnihotra a podobné vyšší či nižší plodonosné činnosti předané ve třech Vedách, a podle metody mystické yogy. Tak velmi snadno dosáhnou nejvyššího cíle života.
Dévanágarí
अथ स एष आत्मा लोकानां द्यावापृथिव्योरन्तरेण नभोवलयस्य कालचक्रगतो द्वादश मासान् भुङ्क्ते राशिसंज्ञान् संवत्सरावयवान्मास: पक्षद्वयं दिवा नक्तं चेति सपादर्क्षद्वयमुपदिशन्ति यावता षष्ठमंशं भुञ्जीत स वै ऋतुरित्युपदिश्यते संवत्सरावयव: ॥ ५ ॥
Verš
atha sa eṣa ātmā lokānāṁ dyāv-āpṛthivyor antareṇa nabho-valayasya kālacakra-gato dvādaśa māsān bhuṅkte rāśi-saṁjñān saṁvatsarāvayavān māsaḥ pakṣa-dvayaṁ divā naktaṁ ceti sapādarkṣa-dvayam upadiśanti yāvatā ṣaṣṭham aṁśaṁ bhuñjīta sa vai ṛtur ity upadiśyate saṁvatsarāvayavaḥ.
Synonyma
atha — proto; saḥ — On; eṣaḥ — ta; ātmā — živá síla; lokānām — všech tří světů; dyāv-ā-pṛthivyoḥ antareṇa — mezi horními a dolními částmi vesmíru; nabhaḥ-valayasya — meziplanetárního prostoru; kāla-cakra-gataḥ — umístěný na kole času; dvādaśa māsān — dvanáct měsíců; bhuṅkte — prochází; rāśi-saṁjñān — pojmenované podle znamení zvěrokruhu; saṁvatsara-avayavān — části celého roku; māsaḥ — jeden měsíc; pakṣa-dvayam — dvě čtrnáctidenní období; divā — den; naktam ca — a noc; iti — takto; sapāda-ṛkṣa-dvayam — dvě a čtvrt souhvězdí podle hvězdářských výpočtů; upadiśanti — učí; yāvatā — takovou dobou; ṣaṣṭham aṁśam — šestina jeho oběžné dráhy; bhuñjīta — uplyne; saḥ — část; vai — vskutku; ṛtuḥ — roční období; iti — takto; upadiśyate — učí se; saṁvatsara-avayavaḥ — část roku.
Překlad
Bůh Slunce, Nārāyaṇa neboli Viṣṇu, duše všech světů, se nachází v meziplanetárním prostoru mezi horní a dolní částí vesmíru. Když Slunce prochází dvanácti měsíci kola času, přichází do styku s dvanácti různými znameními zvěrokruhu a podle nich přijímá dvanáct různých jmen. Součet těchto dvanácti měsíců se nazývá saṁvatsara, jeden celý rok. Dvě čtrnáctidenní období — jedno dorůstajícího a druhé ubývajícího Měsíce — tvoří podle výpočtů lunárního kalendáře jeden měsíc. Stejné období tvoří jeden den a noc na Pitṛloce. Podle hvězdářských výpočtů se měsíc rovná dvěma a čtvrt souhvězdím. Když Slunce putuje dva měsíce, uplyne jedno roční období, a proto jsou změny ročních období považovány za části těla roku.
Dévanágarí
अथ च यावतार्धेन नभोवीथ्यां प्रचरति तं कालमयनमाचक्षते ॥ ६ ॥
Verš
atha ca yāvatārdhena nabho-vīthyāṁ pracarati taṁ kālam ayanam ācakṣate.
Synonyma
Překlad
Doba, kterou Slunce potřebuje k procestování poloviny vesmíru, se nazývá ayana, doba jeho pohybu (na severu či na jihu).
Dévanágarí
अथ च यावन्नभोमण्डलं सह द्यावापृथिव्योर्मण्डलाभ्यां कार्त्स्न्येन स ह भुञ्जीत तं कालं संवत्सरं परिवत्सरमिडावत्सरमनुवत्सरं वत्सरमिति भानोर्मान्द्यशैघ्र्यसमगतिभि: समामनन्ति ॥ ७ ॥
Verš
atha ca yāvan nabho-maṇḍalaṁ saha dyāv-āpṛthivyor maṇḍalābhyāṁ kārtsnyena sa ha bhuñjīta taṁ kālaṁ saṁvatsaraṁ parivatsaram iḍāvatsaram anuvatsaraṁ vatsaram iti bhānor māndya-śaighrya-sama-gatibhiḥ samāmananti.
Synonyma
atha — nyní; ca — také; yāvat — dokud; nabhaḥ-maṇḍalam — meziplanetární prostor, mezi horním a dolním světem; saha — spolu s; dyau — horního světa; āpṛthivyoḥ — dolního světa; maṇḍalābhyām — sféry; kārtsnyena — zcela; saḥ — on; ha — vskutku; bhuñjīta — může projít; tam — ten; kālam — čas; saṁvatsaram — Saṁvatsara; parivatsaram — Parivatsara; iḍāvatsaram — Iḍāvatsara; anuvatsaram — Anuvatsara; vatsaram — Vatsara; iti — takto; bhānoḥ — Slunce; māndya — pomalou; śaighrya — rychlou; sama — a stejnoměrnou; gatibhiḥ — rychlostmi; samāmananti — zkušení učenci popisují.
Překlad
Bůh Slunce se pohybuje třemi rychlostmi — pomalou, rychlou a průměrnou. Dobu, kterou stráví cestou okolo nebeské, pozemské a meziplanetární sféry, když cestuje těmito třemi rychlostmi, označují učenci pěti jmény — Saṁvatsara, Parivatsara, Iḍāvatsara, Anuvatsara a Vatsara.
Význam
Podle astronomických výpočtů založených na solárním kalendáři je každý rok o šest dní delší než kalendářní rok a podle výpočtů založených na lunárním kalendáři je o šest dní kratší. Vlivem pohybů Slunce a Měsíce tedy vzniká mezi slunečním a měsíčním rokem rozdíl dvanácti dnů. S tím, jak plyne Saṁvatsara, Parivatsara, Iḍāvatsara, Anuvatsara a Vatsara, se každý pátý rok přidávají dva měsíce navíc. Tak vzniká šestá saṁvatsara, ale protože je dodatečná, výpočty solárního kalendáře se provádějí podle uvedených pěti jmen.
Dévanágarí
एवं चन्द्रमा अर्कगभस्तिभ्य उपरिष्टाल्लक्षयोजनत उपलभ्यमानोऽर्कस्य संवत्सरभुक्तिं पक्षाभ्यां मासभुक्तिं सपादर्क्षाभ्यां दिनेनैव पक्षभुक्तिमग्रचारी द्रुततरगमनो भुङ्क्ते ॥ ८ ॥
Verš
evaṁ candramā arka-gabhastibhya upariṣṭāl lakṣa-yojanata upalabhyamāno ’rkasya saṁvatsara-bhuktiṁ pakṣābhyāṁ māsa-bhuktiṁ sapādarkṣābhyāṁ dinenaiva pakṣa-bhuktim agracārī drutatara-gamano bhuṅkte.
Synonyma
evam — tak; candramā — Měsíc; arka-gabhastibhyaḥ — od slunečních paprsků; upariṣṭāt — nad; lakṣa-yojanataḥ — ve vzdálenosti 100 000 yojanů; upalabhyamānaḥ — umístěný; arkasya — sluneční koule; saṁvatsara-bhuktim — uplynutí jednoho roku požitku; pakṣābhyām — dvěma čtrnáctidenními obdobími; māsa-bhuktim — uplynutí jednoho měsíce; sapāda-ṛkṣābhyām — dvěma a čtvrt dny; dinena — dnem; eva — jen; pakṣa-bhuktim — uplynutí čtrnácti dnů; agracārī — s dravostí; druta-tara-gamanaḥ — pohybující se rychleji; bhuṅkte — prochází.
Překlad
Ve vzdálenosti 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů) nad slunečními paprsky je Měsíc, jenž se pohybuje rychleji než Slunce. Za dvě lunární čtrnáctidenní období Měsíc procestuje vzdálenost jedné sluneční saṁvatsary, za dva a čtvrt dne vzdálenost, kterou Slunce urazí za měsíc, a za jeden den vzdálenost, kterou Slunce překoná za čtrnáct dní.
Význam
Vezmeme-li v úvahu, že Měsíc je 100 000 yojanů (1 280 000 kilometrů) nad paprsky Slunce, je velmi zarážející, že by moderní výlety na jeho povrch byly možné. Jelikož je Měsíc tak daleko, zůstává záhadou, jak by se tam vesmírné lodě mohly dostat. Moderní vědecké výpočty podléhají jedné změně za druhou, a proto jsou nejisté. Musíme přijmout výpočty uváděné ve védské literatuře. Ty se nemění — astronomické výpočty provedené před dávnými lety a zaznamenané ve védských písmech jsou platné i dnes. To, zda jsou lepší védské nebo moderní výpočty, může pro druhé zůstat záhadou, ale co se nás týče, přijímáme védské výpočty jako správné.
Dévanágarí
अथ चापूर्यमाणाभिश्च कलाभिरमराणां क्षीयमाणाभिश्च कलाभि: पितृणामहोरात्राणि पूर्वपक्षापरपक्षाभ्यां वितन्वान: सर्वजीवनिवहप्राणो जीवश्चैकमेकं नक्षत्रं त्रिंशता मुहूर्तैर्भुङ्क्ते ॥ ९ ॥
Verš
atha cāpūryamāṇābhiś ca kalābhir amarāṇāṁ kṣīyamāṇābhiś ca kalābhiḥ pitṝṇām aho-rātrāṇi pūrva-pakṣāpara-pakṣābhyāṁ vitanvānaḥ sarva-jīva-nivaha-prāṇo jīvaś caikam ekaṁ nakṣatraṁ triṁśatā muhūrtair bhuṅkte.
Synonyma
atha — takto; ca — také; āpūryamāṇābhiḥ — postupně rostoucí; ca — a; kalābhiḥ — částmi Měsíce; amarāṇām — polobohů; kṣīyamāṇābhiḥ — postupným ubýváním; ca — a; kalābhiḥ — částmi Měsíce; pitṝṇām — obyvatel planety zvané Pitṛloka; ahaḥ-rātrāṇi — dny a noci; pūrva-pakṣa-apara-pakṣābhyām — obdobím růstu a ubývání; vitanvānaḥ — rozděluje; sarva-jīva-nivaha — souhrnu živých bytostí; prāṇaḥ — život; jīvaḥ — hlavní živá bytost; ca — také; ekam ekam — jedno po druhém; nakṣatram — souhvězdí; triṁśatā — třiceti; muhūrtaiḥ — muhūrtami; bhuṅkte — prochází.
Překlad
Když Měsíc dorůstá, jeho svítících částí denně přibývá, což vytváří polobohům den a pitům noc. Když ho naopak ubývá, přináší to noc polobohům a den pitům. Tak projde Měsíc každým souhvězdím za třicet muhūrt (celý den). Měsíc je zdrojem nektarového chladu, který ovlivňuje růst obilí, a proto je bůh Měsíce považován za život všech živých bytostí. Díky tomu se nazývá Jīva, hlavní živá bytost ve vesmíru.
Dévanágarí
य एष षोडशकल: पुरुषो भगवान्मनोमयोऽन्नमयोऽमृतमयो देवपितृमनुष्यभूतपशुपक्षिसरीसृपवीरुधां प्राणाप्यायनशीलत्वात्सर्वमय इति वर्णयन्ति ॥ १० ॥
Verš
ya eṣa ṣoḍaśa-kalaḥ puruṣo bhagavān manomayo ’nnamayo ’mṛtamayo deva-pitṛ-manuṣya-bhūta-paśu-pakṣi-sarīsṛpa-vīrudhāṁ prāṇāpy āyana-śīlatvāt sarvamaya iti varṇayanti.
Synonyma
yaḥ — ten; eṣaḥ — tento; ṣoḍaśa-kalaḥ — se všemi šestnácti částmi (úplněk); puruṣaḥ — osoba; bhagavān — s velkou mocí získanou od Nejvyšší Osobnosti Božství; manaḥ-mayaḥ — vládnoucí božstvo mysli; anna-mayaḥ — zdroj energie pro obilí; amṛta-mayaḥ — zdroj podstaty života; deva — všech polobohů; pitṛ — všech obyvatel Pitṛloky; manuṣya — všechny lidské bytosti; bhūta — všechny živé bytosti; paśu — zvířat; pakṣi — ptáků; sarīsṛpa — plazů; vīrudhām — všech druhů bylin a rostlin; prāṇa — životní vzduch; api — jistě; āyana-śīlatvāt — kvůli osvěžení; sarva-mayaḥ — všeprostupující; iti — takto; varṇayanti — učenci popisují.
Překlad
Jelikož Měsíc oplývá veškerou mocí, zastupuje vliv Nejvyšší Osobnosti Božství. Je vládnoucím božstvem mysli všech, a proto se bůh Měsíce nazývá Manomaya. Měsíc je nazýván rovněž Annamaya, protože dodává sílu všem bylinám a rostlinám, a také Amṛtamaya, protože je zdrojem života všech živých bytostí. Těší polobohy, pity, lidské bytosti, zvířata, ptáky, plazy, stromy, rostliny a všechny ostatní živé bytosti. Jeho přítomnost uspokojuje každého, a to je důvod, proč se nazývá také Sarvamaya (všeprostupující).
Dévanágarí
तत उपरिष्टात्द्वि्लक्षयोजनतो नक्षत्राणि मेरुं दक्षिणेनैव कालायन ईश्वरयोजितानि सहाभिजिताष्टाविंशति: ॥ ११ ॥
Verš
tata upariṣṭād dvi-lakṣa-yojanato nakṣatrāṇi meruṁ dakṣiṇenaiva kālāyana īśvara-yojitāni sahābhijitāṣṭā-viṁśatiḥ.
Synonyma
tataḥ — od té oblasti Měsíce; upariṣṭāt — vzhůru; dvi-lakṣa-yojanataḥ — 200 000 yojanů; nakṣatrāṇi — mnoho hvězd; merum — hora Sumeru; dakṣiṇena eva — napravo; kāla-ayane — ke kolu času; īśvara-yojitāni — připoutány Nejvyšší Osobností Božství; saha — s; abhijitā — hvězda známá jako Abhijit; aṣṭā-viṁśatiḥ — dvacet osm.
Překlad
Ve vzdálenosti 200 000 yojanů (2 560 000 kilometrů) nad Měsícem se nachází mnoho hvězd. Svrchovanou vůlí Nejvyšší Osobnosti Božství jsou připevněny ke kolu času, a tak se otáčejí s horou Sumeru po své pravé straně, přičemž se jejich pohyb liší od pohybu Slunce. Mezi nimi je dvacet osm hvězd, které jsou velmi významné, a nejpřednější z nich se nazývá Abhijit.
Význam
Hvězdy, o kterých se zde mluví, jsou 2 560 000 kilometrů nad Měsícem, tedy 6 400 000 kilometrů nad Zemí.
Dévanágarí
तत उपरिष्टादुशना द्विलक्षयोजनत उपलभ्यते पुरत: पश्चात्सहैव वार्कस्य शैघ्र्यमान्द्यसाम्याभिर्गतिभिरर्कवच्चरति लोकानां नित्यदानुकूल एव प्रायेण वर्षयंश्चारेणानुमीयते स वृष्टिविष्टम्भग्रहोपशमन: ॥ १२ ॥
Verš
tata upariṣṭād uśanā dvi-lakṣa-yojanata upalabhyate purataḥ paścāt sahaiva vārkasya śaighrya-māndya-sāmyābhir gatibhir arkavac carati lokānāṁ nityadānukūla eva prāyeṇa varṣayaṁś cāreṇānumīyate sa vṛṣṭi-viṣṭambha-grahopaśamanaḥ.
Synonyma
tataḥ — od té hvězdokupy; upariṣṭāt — vzhůru; uśanā — Venuše; dvi-lakṣa-yojanataḥ — 200 000 yojanů (2 560 000 kilometrů); upalabhyate — je vidět; purataḥ — před; paścāt — za; saha — spolu s; eva — vskutku; vā — a; arkasya — Slunce; śaighrya — rychlé; māndya — pomalé; sāmyābhiḥ — stejné; gatibhiḥ — pohyby; arkavat — přesně jako Slunce; carati — obíhá; lokānām — všech planet ve vesmíru; nityadā — neustále; anukūlaḥ — skýtá příznivé podmínky; eva — vskutku; prāyeṇa — téměř vždy; varṣayan — způsobuje déšť; cāreṇa — plněním mraků; anumīyate — je vnímána; saḥ — ona (Venuše); vṛṣṭi-viṣṭambha — překážky deště; graha-upaśamanaḥ — neutralizuje vliv planet.
Překlad
Asi 2 560 000 kilometrů nad touto skupinou hvězd je planeta Venuše, která se pohybuje téměř stejně jako Slunce, co se týče rychlých, pomalých a středních pohybů. Někdy se pohybuje za Sluncem, někdy před ním a jindy společně s ním. Odstraňuje vliv planet, jež brání dešti — její přítomnost tedy způsobuje déšť, a z toho důvodu je považována za velmi příznivou pro všechny živé bytosti ve vesmíru. Tuto skutečnost potvrzují velcí učenci.
Dévanágarí
उशनसा बुधो व्याख्यातस्तत उपरिष्टाद्विलक्षयोजनतो बुध: सोमसुत उपलभ्यमान: प्रायेण शुभकृद्यदार्काद् व्यतिरिच्येत तदातिवाताभ्रप्रायानावृष्ट्यादिभयमाशंसते ॥ १३ ॥
Verš
uśanasā budho vyākhyātas tata upariṣṭād dvi-lakṣa-yojanato budhaḥ soma-suta upalabhyamānaḥ prāyeṇa śubha-kṛd yadārkād vyatiricyeta tadātivātābhra-prāyānāvṛṣṭy-ādi-bhayam āśaṁsate.
Synonyma
uśanasā — s Venuší; budhaḥ — Merkur; vyākhyātaḥ — vysvětleno; tataḥ — od té (Venuše); upariṣṭāt — nad; dvi-lakṣa-yojanataḥ — 2 560 000 kilometrů; budhaḥ — Merkur; soma-sutaḥ — syn Měsíce; upalabhyamānaḥ — je umístěný; prāyeṇa — téměř vždy; śubha-kṛt — velmi příznivý pro obyvatele vesmíru; yadā — když; arkāt — od Slunce; vyatiricyeta — je oddělen; tadā — tehdy; ativāta — cyklóny a jinými nepříznivými účinky; abhra — mraky; prāya — téměř vždy; anāvṛṣṭi-ādi — jako je nedostatek deště; bhayam — podmínky, které nahánějí strach; āśaṁsate — expanduje.
Překlad
Merkur je popisován jako podobný Venuši tím, že se pohybuje někdy za Sluncem, někdy před ním a někdy s ním. Je 2 560 000 kilometrů nad Venuší a 11 520 000 kilometrů nad Zemí. Merkur, syn Měsíce, je pro obyvatele vesmíru téměř vždy velmi příznivý, ale když se nepohybuje společně se Sluncem, přináší cyklóny, prach, nepravidelný déšť a mraky bez vody. Způsobováním nedostatečných či nadměrných srážek tedy vytváří podmínky, které nahánějí strach.
Dévanágarí
अत ऊर्ध्वमङ्गारकोऽपि योजनलक्षद्वितय उपलभ्यमानस्त्रिभिस्त्रिभि: पक्षैरेकैकशो राशीन्द्वादशानुभुङ्क्ते यदि न वक्रेणाभिवर्तते प्रायेणाशुभग्रहोऽघशंस: ॥ १४ ॥
Verš
ata ūrdhvam aṅgārako ’pi yojana-lakṣa-dvitaya upalabhyamānas tribhis tribhiḥ pakṣair ekaikaśo rāśīn dvādaśānubhuṅkte yadi na vakreṇābhivartate prāyeṇāśubha-graho ’gha-śaṁsaḥ.
Synonyma
ataḥ — od toho; ūrdhvam — nad; aṅgārakaḥ — Mars; api — také; yojana-lakṣa-dvitaye — ve vzdálenosti 2 560 000 kilometrů; upalabhyamānaḥ — je umístěn; tribhiḥ tribhiḥ — s každými třemi a třemi; pakṣaiḥ — období, která trvají čtrnáct dní; eka-ekaśaḥ — jedno za druhým; rāśīn — znamení; dvādaśa — dvanáct; anubhuṅkte — prochází; yadi — když; na — ne; vakreṇa — se zakřivením; abhivartate — přichází; prāyeṇa — téměř vždy; aśubha-grahaḥ — nepříznivá planeta; agha-śaṁsaḥ — způsobuje nesnáze.
Překlad
2 560 000 kilometrů nad Merkurem — tedy 14 080 000 kilometrů nad Zemí — je planeta Mars. Pokud není její pohyb zakřivený, prochází každým znamením zvěrokruhu za tři čtrnáctidenní období, a tímto způsobem postupně projde všemi dvanácti znameními. Téměř vždy je zdrojem nepříznivých podmínek, pokud jde o déšť a další vlivy.
Dévanágarí
तत उपरिष्टाद्विलक्षयोजनान्तरगता भगवान् बृहस्पतिरेकैकस्मिन् राशौ परिवत्सरं परिवत्सरं चरति यदि न वक्र: स्यात्प्रायेणानुकूलो ब्राह्मणकुलस्य ॥ १५ ॥
Verš
tata upariṣṭād dvi-lakṣa-yojanāntara-gatā bhagavān bṛhaspatir ekaikasmin rāśau parivatsaraṁ parivatsaraṁ carati yadi na vakraḥ syāt prāyeṇānukūlo brāhmaṇa-kulasya.
Synonyma
tataḥ — ten (Mars); upariṣṭāt — nad; dvi-lakṣa-yojana-antara-gatāḥ — ve vzdálenosti 2 560 000 kilometrů; bhagavān — nejmocnější planeta; bṛhaspatiḥ — Jupiter; eka-ekasmin — jedním za druhým; rāśau — znamení; parivatsaram parivatsaram — po dobu Parivatsary; carati — pohybuje se; yadi — když; na — ne; vakraḥ — zakřivený; syāt — stává se; prāyeṇa — téměř vždy; anukūlaḥ — velmi příznivý; brāhmaṇa-kulasya — pro brāhmaṇy ve vesmíru.
Překlad
2 560 000 kilometrů nad Marsem, tedy 16 640 000 kilometrů nad Zemí, se nachází planeta Jupiter, která prochází jedním znamením zvěrokruhu za dobu jedné Parivatsary. Pokud není její pohyb zakřivený, je velmi příznivá pro všechny brāhmaṇy ve vesmíru.
Dévanágarí
तत उपरिष्टाद्योजनलक्षद्वयात्प्रतीयमान: शनैश्चर एकैकस्मिन् राशौ त्रिंशन्मासान् विलम्बमान: सर्वानेवानुपर्येति तावद्भिरनुवत्सरै: प्रायेण हि सर्वेषामशान्तिकर: ॥ १६ ॥
Verš
tata upariṣṭād yojana-lakṣa-dvayāt pratīyamānaḥ śanaiścara ekaikasmin rāśau triṁśan māsān vilambamānaḥ sarvān evānuparyeti tāvadbhir anuvatsaraiḥ prāyeṇa hi sarveṣām aśāntikaraḥ.
Synonyma
tataḥ — ten (Jupiter); upariṣṭāt — nad; yojana-lakṣa-dvayāt — 2 560 000 kilometrů daleko; pratīyamānaḥ — nachází se; śanaiścaraḥ — planeta Saturn; eka-ekasmin — jedním za druhým; rāśau — znamení zvěrokruhu; triṁśat māsān — v každém po dobu třiceti měsíců; vilam-bamānaḥ — setrvává; sarvān — všech dvanáct znamení zvěrokruhu; eva — jistě; anuparyeti — prochází; tāvadbhiḥ — tolika; anuvatsaraiḥ — Anuvatsarami; prāyeṇa — téměř vždy; hi — vskutku; sarveṣām — všem obyvatelům; aśāntikaraḥ — velmi znepokojující.
Překlad
Ve vzdálenosti 2 560 000 kilometrů nad Jupiterem — čili 19 200 000 kilometrů nad Zemí — je planeta Saturn, která prochází každým znamením zvěrokruhu třicet měsíců a celým zvěrokruhem projde za třicet Anuvatsar. Je vždy velmi nepříznivá pro situaci ve vesmíru.
Dévanágarí
तत उत्तरस्मादृषय एकादशलक्षयोजनान्तर उपलभ्यन्ते य एव लोकानां शमनुभावयन्तो भगवतो विष्णोर्यत्परमं पदं प्रदक्षिणं प्रक्रमन्ति ॥ १७ ॥
Verš
tata uttarasmād ṛṣaya ekādaśa-lakṣa-yojanāntara upalabhyante ya eva lokānāṁ śam anubhāvayanto bhagavato viṣṇor yat paramaṁ padaṁ pradakṣiṇaṁ prakramanti.
Synonyma
tataḥ — planeta Saturn; uttarasmāt — nad; ṛṣayaḥ — velcí svatí mudrci; ekādaśa-lakṣa-yojana-antare — ve vzdálenosti 1 100 000 yojanů; upalabhyante — nachází se; ye — ti všichni; eva — vskutku; lokānām — pro všechny obyvatele vesmíru; śam — štěstí; anubhāvayantaḥ — neustále myslí na; bhagavataḥ — Nejvyšší Osobnosti Božství; viṣṇoḥ — Pán Viṣṇu; yat — což; paramam padam — svrchované sídlo; pradakṣiṇam — nechávají vpravo; prakramanti — krouží okolo.
Překlad
Ve vzdálenosti 14 080 000 kilometrů nad Saturnem, tedy 33 280 000 kilometrů nad Zemí, se nachází sedm svatých mudrců, kteří neustále myslí na blaho obyvatel vesmíru. Krouží okolo svrchovaného sídla Pána Viṣṇua, jež je známé jako Dhruvaloka či Polárka.
Význam
Śrīla Madhvācārya cituje tento verš z Brahmāṇḍa Purāṇy:
jñānānandātmano viṣṇuḥ
śiśumāra-vapuṣy atha
ūrdhva-lokeṣu sa vyāpta
ādityādyās tad-āśritā
śiśumāra-vapuṣy atha
ūrdhva-lokeṣu sa vyāpta
ādityādyās tad-āśritā
Pán Viṣṇu, Jenž je zdrojem poznání a transcendentální blaženosti, přijal podobu Śiśumāry v sedmém nebi, které se nachází na nejvyšší úrovni ve vesmíru. Všechny ostatní planety, počínaje Sluncem, jsou pod ochranou této planetární soustavy zvané Śiśumāra.
Takto končí Bhaktivedantovy výklady k dvacáté druhé kapitole pátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané “Oběžné dráhy planet”.