Text 1:

Znovu a znovu skládám uctivé poklony oddaným, kteří připomínají včely, jež neustále vychutnávají med lotosových nohou Pána Caitanyi Mahāprabhua. Dokonce i psu podobný neoddaný může okusit vůni tohoto lotosového květu, pokud nějakým způsobem přijme útočiště u takových oddaných.

Text 2:

Sláva Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi a Pánu Nityānandovi! Sláva Advaitovi Prabhuovi a sláva všem oddaným Pána Caitanyi v čele se Śrīvāsem!

Text 3:

Popis Pána Caitanyi jako zahradníka a také jako stromu je nepochopitelný. Nyní prosím pozorně poslouchejte o větvích tohoto stromu.

Text 4:

Společníků Pána Caitanyi bylo mnoho, ale žádného z nich bychom neměli považovat za nižšího či vyššího. To se nedá určit.

Text 5:

Všechny velké osobnosti následující Pána Caitanyu tyto oddané vyjmenovaly, ale nemohly je rozdělit na více či méně významné.

Text 6:

Klaním se jim na znamení úcty a žádám je, aby pominuli mé přestupky.

Text 7:

S úctou se klaním všem drahým oddaným Śrī Caitanyi Mahāprabhua, věčného stromu lásky k Bohu. Vzdávám úctu veškerým větvím tohoto stromu, oddaným Pána, kteří rozdávají plody lásky ke Kṛṣṇovi.

Text 8:

Dva bratři Śrīvāsa Paṇḍita a Śrī Rāma Paṇḍita započali dvě větve dobře známé po celém světě.

Text 9:

Jejich dva bratři se jmenovali Śrīpati a Śrīnidhi. Tito čtyři bratři a jejich služebníci a služebné jsou považováni za jednu velkou větev.

Text 10:

Menší větve pocházející z těchto dvou větví se nedají spočítat. Śrī Caitanya Mahāprabhu v domě Śrīvāse Paṇḍita denně pořádal společné zpívání.

Text 11:

Tito čtyři bratři spolu se všemi členy rodiny naplno sloužili Pánu Caitanyovi a neznali jiné bohy či bohyně.

Text 12:

Další velkou větví byl Ācāryaratna a jeho společníci představovali vedlejší větve.

Text 13:

Ācāryaratna se také jmenoval Śrī Candraśekhara Ācārya. V divadelním představení hraném v jeho domě hrál Pán Caitanya bohyni štěstí.

Text 14:

Puṇḍarīka Vidyānidhi, třetí velká větev, byl Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi tak drahý, že v jeho nepřítomnosti někdy samotný Pán Caitanya plakal.

Text 15:

Gadādhara Paṇḍita, který je čtvrtou větví, je popsán jako inkarnace energie blaženosti Śrī Kṛṣṇy. Nikdo se mu proto nevyrovná.

Text 16:

Jeho žáci a žáci jeho žáků jsou jeho vedlejší větve. Bylo by těžké je všechny popsat.

Text 17:

Vakreśvara Paṇḍita, pátá větev stromu, byl velice drahý služebník Pána Caitanyi. V nepřetržité extázi vydržel tancovat celých sedmdesát dva hodin.

Text 18:

Když Vakreśvara Prabhupāda tančil, Śrī Caitanya Mahāprabhu osobně zpíval, a tak Vakreśvara Paṇḍita padl k Jeho lotosovým nohám s těmito slovy:

Text 19:

„Ó Candramukho! Dej mi prosím Tě deset tisíc Gandharvů. Ať zpívají, když tančím, a potom budu zcela spokojen.“

Text 20:

Pán Caitanya odpověděl: „Mám jen jedno křídlo, jako jsi ty. Kdybych však měl ještě jedno, určitě bych létal po nebi.“

Text 21:

O Paṇḍitovi Jagadānandovi, šesté větvi Caitanyova stromu, bylo známo, že je pro Pána vším. Ví se o něm, že byl inkarnací Satyabhāmy (jedné z hlavních Kṛṣṇových královen).

Text 22:

Jagadānanda Paṇḍita se (jako inkarnace Satyabhāmy) chtěl neustále starat o Pánovo pohodlí. Pán Caitanya však jako sannyāsī jím nabízený přepych nikdy nepřijal.

Text 23:

Někdy se zdálo, že se přou kvůli každé malichernosti, ale tyto hádky byly založené na jejich vzájemné lásce, o které budu hovořit později.

Text 24:

Za sedmou větev je považován Rāghava Paṇḍita, původní následovník Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Od něho pochází další větev, vedená Makaradhvajou Karou.

Text 25:

Damayantī, sestra Rāghavy Paṇḍita, byla Pánovou drahou služebnicí. Vždy zajišťovala vše potřebné k vaření pro Pána Caitanyu.

Text 26:

Jídlo, které Damayantī pro Pána Caitanyu vařila, když byl v Purí, Mu nosil její bratr Rāghava v balíčcích, aniž by o tom kdokoli věděl.

Text 27:

Celý rok pak ta jídla Pán přijímal. Tyto balíčky jsou dodnes oslavovány jako rāghavera jhāli („balíčky Rāghavy Paṇḍita“).

Text 28:

Obsah balíčků Rāghavy Paṇḍita popíši v této knize později. Při poslechu tohoto vyprávění oddaní obvykle pláčí a z očí jim tečou slzy.

Text 29:

Paṇḍita Gaṅgādāsa byl osmou drahou větví stromu Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Každý, kdo vzpomíná na jeho činnosti, se osvobodí od veškerých pout.

Text 30:

Devátou větví byl Śrī Ācārya Purandara, stálý společník Pána Caitanyi. Pán ho přijímal jako svého otce.

Text 31:

Dāmodara Paṇḍita, desátá větev Caitanyova stromu, byl tak pokročilý v lásce k Pánu Caitanyovi, že jednou Pánovi ostrými slovy bez okolků vynadal.

Text 32:

Později v Caitanya-caritāmṛtě popíši tuto událost podrobně. Pán byl s tímto pokáráním velice spokojen, a tak poslal Dāmodara Paṇḍita do Navadvípu.

Text 33:

Jedenáctá větev, mladší bratr Dāmodara Paṇḍita, byl známý jako Śaṅkara Paṇḍita. Proslavil se jako Pánovy boty.

Text 34:

Sadāśiva Paṇḍita byl dvanáctou větví a neustále dychtil po službě lotosovým nohám Pána. Byl velmi požehnaný, protože Pán Nityānanda se při návštěvě Navadvípu ubytoval v jeho domě.

Text 35:

Třináctou větví byl Pradyumna Brahmacārī. Vzhledem k tomu, že uctíval Pána Nṛsiṁhadevu, Śrī Caitanya Mahāprabhu mu změnil jméno na Nṛsiṁhānanda Brahmacārī.

Text 36:

Velkomyslný oddaný Nārāyaṇa Paṇḍita byl čtrnáctou větví a neznal žádné jiné útočiště než lotosové nohy Pána Caitanyi.

Text 37:

Patnáctou větví byl Śrīmān Paṇḍita, neustálý služebník Pána Caitanyi Mahāprabhua. Obvykle nosil pochodeň, když Pán tancoval.

Text 38:

Šestnáctá větev, Śuklāmbara Brahmacārī, byl velice požehnaný, protože od něho Pán Caitanya Mahāprabhu žertem či vážně žebral jídlo a někdy mu ho vzal násilím a snědl.

Text 39:

Nandana Ācārya, sedmnáctá větev Caitanyova stromu, je v tomto světě oslavován proto, že se dva Prabhuové (Pán Caitanya a Pán Nityānanda) někdy schovávali v jeho domě.

Text 40:

Mukunda Datta, spolužák Pána Caitanyi, byl další větví Caitanyova stromu. Když zpíval, Pán Caitanya tančil.

Text 41:

Vāsudeva Datta, devatenáctá větev stromu Śrī Caitanyi, byl vznešená osobnost a nanejvýš důvěrný oddaný Pána. Jeho dobré vlastnosti nelze popsat ani tisíci úst.

Text 42:

Śrīla Vāsudeva Datta Ṭhākura chtěl trpět za hříšné činnosti všech lidí na světě, aby je mohl Śrī Caitanya Mahāprabhu osvobodit.

Text 43:

Dvacátou větví Caitanyova stromu byl Haridāsa Ṭhākura. Měl úžasné vlastnosti. Zpíval 300 000 svatých jmen Kṛṣṇy každý den bez výjimky.

Text 44:

Transcendentální vlastnosti Haridāse Ṭhākura nemají konce. Zde se zmiňuji pouze o jejich nepatrném množství. Byl tak vznešený, že mu Advaita Gosvāmī při obřadu śrāddha, který prováděl pro svého otce, nabídl jídlo jako prvnímu.

Text 45:

Vlny jeho dobrých vlastností byly stejné jako u Prahlāda Mahārāje. Když ho týral muslimský vládce, nehnul ani brvou.

Text 46:

Když Haridāsa Ṭhākura opustil tělo, samotný Pán ho vzal do náručí a tančil s ním ve velké extázi.

Text 47:

Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura obšírně popsal zábavy Haridāse Ṭhākura ve své Caitanya-bhāgavatě. Cokoliv zůstalo nepopsané, pokusím se vysvětlit později v této knize.

Text 48:

Jednu větev od Haridāse Ṭhākura tvořili obyvatelé Kulína-grámu. Mezi nimi byl nejdůležitější Satyarāja Khān neboli Satyarāja Vasu, který od Haridāse Ṭhākura získal veškerou milost.

Text 49:

Dvacátou první větví stromu Śrī Caitanyi Mahāprabhua byl Murāri Gupta, pokladnice lásky k Bohu. Srdce Pána Caitanyi tálo, když viděl jeho velkou pokoru.

Text 50:

Śrīla Murāri Gupta nikdy nepřijímal milodary od přátel ani od nikoho jiného. Pracoval jako lékař a z toho, co vydělal, živil svoji rodinu.

Text 51:

Když Murāri Gupta léčil své pacienty, díky jeho milosti ustoupily jak jejich tělesné, tak i duchovní nemoci.

Text 52:

Śrīmān Sena, dvacátá druhá větev Caitanyova stromu, byl velmi věrným služebníkem Pána Caitanyi. Nic jiného než lotosové nohy Śrī Caitanyi Mahāprabhua pro něho neexistovalo.

Text 53:

Śrī Gadādhara dāsa, dvacátá třetí větev, byl považován za nejpokročilejšího, protože přiměl všechny muslimské správce zpívat svaté jméno Pána Hariho.

Text 54:

Dvacátou čtvrtou větví tohoto stromu byl Śivānanda Sena, nanejvýš důvěrný služebník Pána Caitanyi Mahāprabhua. Každý, kdo se vydal do Džagannáth Purí navštívit Pána Caitanyu, vyhledal u Śrī Śivānandy Seny ochranu a vedení.

Text 55:

Každý rok s sebou bral skupinu oddaných z Bengálska do Džagannáth Purí, aby navštívili Pána Caitanyu. Cestou se o všechny staral.

Text 56:

Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu uděluje svým oddaným bezpříčinnou milost ve třech podobách: svým přímým zjevením (sākṣāt), svou silou v někom, koho zmocní (āveśa), a ve svém projevení (āvirbhāva).

Text 57:

Zjevení Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua v přítomnosti všech oddaných se říká sākṣāt. Jeho zjevení v Nakulovi Brahmacārīm jako příznak zvláštní síly je příkladem āveśi.

Text 58:

Dřívější Pradyumna Brahmacārī dostal od Śrī Caitanyi Mahāprabhua jméno Nṛsiṁhānanda Brahmacārī.

Text 59:

V jeho těle se objevily příznaky āvirbhāvy, což je velmi vzácné, ale Pán Caitanya Mahāprabhu skrze své různé rysy vyjevoval mnoho takových zábav.

Text 60:

Śrīla Śivānanda Sena osobně poznal všechny tři rysy: sākṣād, āveśa i āvirbhāva. Později o tomto transcendentálně blaženém tématu pojednám podrobně.

Text 61:

Vedlejší větví byli synové, služebníci a rodinní příslušníci Śivānandy Seny. Všichni byli upřímnými služebníky Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 62:

Všichni tři synové Śivānandy Seny, jmenovitě Caitanya dāsa, Rāmadāsa a Karṇapūra, byli stateční oddaní Pána Caitanyi.

Text 63:

Śrīvallabha Sena a Śrīkānta Sena byli také vedlejšími větvemi Śivānandy Seny, protože byli nejen jeho synovci, ale také ryzí oddaní Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 64:

Govindānanda a Govinda Datta, dvacátá pátá a dvacátá šestá větev tohoto stromu, zpívali ve společnosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua kīrtan. Govinda Datta byl hlavním zpěvákem v kīrtanové skupině Pána Śrī Caitanyi.

Text 65:

Śrī Vijaya dāsa, dvacátá sedmá větev a další z Pánových hlavních zpěváků, Pánovi daroval mnoho ručně psaných knih.

Text 66:

Śrī Caitanya Mahāprabhu dal Vijayovi dāsovi jméno Ratnabāhu („ten, který má drahokamové ruce“), protože pro Něho opsal mnoho rukopisů. Dvacátou osmou větví byl Kṛṣṇadāsa, který byl Pánovi velice drahý. Byl známý jako Akiñcana Kṛṣṇadāsa.

Text 67:

Dvacátou devátou větví byl Śrīdhara, prodavač kůry z banánovníků. Byl velice drahým služebníkem Pána, jenž si z něho často tropil žerty.

Text 68:

Každý den Pán Caitanya Mahāprabhu z legrace Śrīdharovi kradl banány, květy a dužinu a pil z jeho rozbitého plechového hrnku.

Text 69:

Třicátou větví byl Bhagavān Paṇḍita, Pánův výjimečně drahý služebník. Už dříve však byl velkým oddaným Pána Kṛṣṇy, který neustále uchovával Pána ve svém srdci.

Text 70:

Třicátou první větví byl Jagadīśa Paṇḍita a třicátou druhou Hiraṇya Mahāśaya, kterému Pán Caitanya v dětství projevil svoji bezpříčinnou milost.

Text 71:

V domech obou dvou Pán Caitanya Mahāprabhu vyžebral na Ekādaśī jídlo a sám ho snědl.

Text 72:

Třicátou třetí a třicátou čtvrtou větví byli dva žáci Caitanyi Mahāprabhua, Puruṣottama a Sañjaya, kteří byli velmi dobří v gramatice a zároveň velmi vznešené osobnosti.

Text 73:

Vanamālī Paṇḍita, třicátá pátá větev tohoto stromu, byl v tomto světě velice oslavovaný. Viděl v Pánových rukách zlatý kyj a pluh.

Text 74:

Třicátá šestá větev, Buddhimanta Khān, byl Pánovi Caitanyovi Mahāprabhuovi neobyčejně drahý. Byl připravený kdykoliv plnit Pánovy pokyny, a tak byl považován za Jeho hlavního služebníka.

Text 75:

Garuḍa Paṇḍita, třicátá sedmá větev tohoto stromu, neustále zpíval příznivé jméno Pána. Díky síle tohoto zpívání na něho nepůsobil dokonce ani jed.

Text 76:

Gopīnātha Siṁha, třicátá osmá větev, byl věrný služebník Pána Caitanyi Mahāprabhua. Pán mu žertem říkal Akrūro.

Text 77:

Třebaže Devānanda Paṇḍita byl profesionální přednašeč Śrīmad-Bhāgavatamu, milostí Vakreśvary Paṇḍita a Pána pochopil výklady Śrīmad-Bhāgavatamu v duchu oddanosti.

Text 78 - 79:

Śrī Khaṇḍavāsī Mukunda a jeho syn Raghunandana byli třicátou devátou větví stromu, Narahari čtyřicátou, Cirañjīva čtyřicátou první a Sulocana čtyřicátou druhou. Všichni byli velkými větvemi nejmilostivějšího stromu Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Všude rozdávali plody a květy lásky k Bohu.

Text 80:

Satyarāja, Rāmānanda, Yadunātha, Puruṣottama, Śaṅkara a Vidyānanda patřili k dvacáté větvi. Všichni byli obyvateli vesnice známé jako Kulína-grám.

Text 81:

Všichni obyvatelé Kulína-grámu v čele s Vāṇīnāthem Vasuem byli služebníci Pána Caitanyi, který pro ně byl vším.

Text 82:

Pán prohlásil: „Dokonce i pes z Kulína-grámu je Mi drahým přítelem, o ostatních ani nemluvě.“

Text 83:

„Štěstí Kulína-grámu se nedá popsat. To místo je tak vznešené, že tam Hare Kṛṣṇa mahā-mantru zpívají i metaři, kteří pečují o svá prasata.“

Text 84:

Na západní straně vyrůstaly čtyřicátá třetí, čtyřicátá čtvrtá a čtyřicátá pátá větev – Śrī Sanātana, Śrī Rūpa a Anupama. Ti byli ze všech nejlepší.

Text 85:

Hlavními z těchto větví byli Rūpa a Sanātana. Anupama, Jīva Gosvāmī a další, v čele s Rājendrou, byli jejich vedlejšími větvemi.

Text 86:

Vůlí nejvyššího zahradníka se větve Śrīly Rūpy Gosvāmīho a Sanātany Gosvāmīho mnohonásobně rozrostly, rozšířily se po západních zemích a pokryly celou oblast.

Text 87:

Tyto dvě větve se rozprostřely po celé Indii, až k hranicím řeky Sindhu a údolím Himálaje, včetně všech poutních míst, jako je Vrindávan, Mathura a Haridvár.

Text 88:

Plody lásky k Bohu, které uzrály na těchto dvou větvích, byly štědře rozdávány. Každý, kdo je ochutnal, po nich začal šílet.

Text 89:

Lidé na západní straně Indie nebyli ani inteligentní, ani se neuměli dobře chovat, ale vlivem Śrīly Rūpy Gosvāmīho a Sanātany Gosvāmīho byli vyškoleni v oddané službě i dobrém chování.

Text 90:

V souladu s pokyny zjevených písem odkryli oba Gosvāmī ztracená poutní místa a zavedli ve Vrindávanu uctívání Božstev.

Text 91:

Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī, čtyřicátá šestá větev stromu, byl jedním z nejdražších služebníků Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Opustil veškeré své hmotné vlastnictví, aby se úplně odevzdal Pánu a žil u Jeho lotosových nohou.

Text 92:

Když Raghunātha dāsa Gosvāmī přišel v Džagannáth Purí za Śrī Caitanyou Mahāprabhuem, Pán ho svěřil do péče Svarūpy Dāmodara, svého tajemníka. Oba se tak věnovali důvěrné službě Pánu.

Text 93:

Důvěrně Pánu sloužil v Džagannáth Purí celých šestnáct let a poté, co Pán i Svarūpa Dāmodara odešli, opustil Džagannáth Purí a šel do Vrindávanu.

Text 94:

Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī chtěl jít do Vrindávanu, aby spatřil lotosové nohy Rūpy a Sanātany, a potom skočil z kopce Góvardhanu, a tak ukončil svůj život.

Text 95:

Tak přišel Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī do Vrindávanu, navštívil Śrīlu Rūpu Gosvāmīho a Sanātanu Gosvāmīho a složil jim poklony.

Text 96:

Tito dva bratři mu však nedovolili, aby se zabil. Přijali ho jako svého třetího bratra a ponechali si ho u sebe.

Text 97:

Jelikož byl Raghunātha dāsa Gosvāmī pomocníkem Svarūpy Dāmodara, věděl toho hodně o vnějších i vnitřních rysech zábav Pána Caitanyi, a tak mu oba bratři, Rūpa i Sanātana, často naslouchali.

Text 98:

Raghunātha dāsa Gosvāmī postupně zcela přestal jíst a pil jen pár kapek podmáslí.

Text 99:

Každý den se tisíckrát poklonil Pánu, zpíval alespoň sto tisíc svatých jmen a klaněl se dvěma tisícům vaiṣṇavů. To plnil jako svou každodenní povinnost.

Text 100:

Ve dne v noci sloužil v mysli Rādhārāṇī a Kṛṣṇovi a tři hodiny denně hovořil o vlastnostech Pána Caitanyi Mahāprabhua.

Text 101:

Śrīla Raghunātha dāsa Gosvāmī se třikrát denně koupal v jezírku Rádhá-kundu. Pokaždé, když potkal vaiṣṇavu z Vrindávanu, objal ho a projevil mu veškerou úctu.

Text 102:

Víc než dvacet dva a půl hodiny denně se věnoval oddané službě a necelé dvě hodiny spal, i když ani to nebylo někdy možné.

Text 103:

Jen žasnu, když slyším o oddané službě, kterou vykonával. Śrīlu Rūpu Gosvāmīho a Raghunātha dāse Gosvāmīho přijímám jako své vůdce.

Text 104:

Později obšírně popíši, jak se všichni tito oddaní setkali se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem.

Text 105:

Śrī Gopāla Bhaṭṭa Gosvāmī, čtyřicátá sedmá větev, byl jednou z velkých a vznešených větví. Byl vždy pohroužený v rozhovorech o lásce k Bohu ve společnosti Rūpy Gosvāmīho a Sanātany Gosvāmīho.

Text 106:

Ācārya Śaṅkarāraṇya byl považován za čtyřicátou osmou větev původního stromu. Od Něho pocházely vedlejší větve známé jako Mukunda, Kāśīnātha a Rudra.

Text 107:

Śrīnātha Paṇḍita, čtyřicátá devátá větev, byl drahý příjemce veškeré milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Každý ve třech světech žasl, když viděl jeho uctívání Pána Kṛṣṇy.

Text 108:

Jagannātha Ācārya, padesátá větev Caitanyova stromu, byl výjimečně drahým služebníkem Pána. Na Jeho pokyn se rozhodl, že bude žít na břehu Gangy.

Text 109:

Padesátou první větví Caitanyova stromu byl Kṛṣṇadāsa Vaidya, padesátou druhou Paṇḍita Śekhara, padesátou třetí Kavicandra a padesátou čtvrtou Ṣaṣṭhīvara, velký saṅkīrtanový zpěvák.

Text 110:

Padesátou pátou větví byl Śrīnātha Miśra, padesátou šestou Śubhānanda, padesátou sedmou Śrīrāma, padesátou osmou Īśāna, padesátou devátou Śrīnidhi, šedesátou Śrī Gopīkānta a šedesátou první byl Miśra Bhagavān.

Text 111:

Šedesátou druhou větví na tomto stromě byl Subuddhi Miśra, šedesátou třetí Hṛdayānanda, šedesátou čvtrtou Kamala-nayana, šedesátou pátou Maheśa Paṇḍita, šedesátou šestou Śrīkara a šedesátou sedmou Śrī Madhusūdana.

Text 112:

Šedesátou osmou větví původního stromu byl Puruṣottama, šedesátou devátou Śrī Gālīma, sedmdesátou Jagannātha dāsa, sedmdesátou první Śrī Candraśekhara Vaidya a sedmdesátou druhou Dvija Haridāsa.

Text 113:

Sedmdesátou třetí větví původního stromu byl Rāmadāsa, sedmdesátou čtvrtou Kavicandra, sedmdesátou pátou Śrī Gopāla dāsa, sedmdesátou šestou Bhāgavata Ācārya a sedmdesátou sedmou Ṭhākura Sāraṅga dāsa.

Text 114:

Sedmdesátou osmou větví původního stromu byl Jagannātha Tīrtha, sedmdesátou devátou brāhmaṇa Śrī Jānakīnātha, osmdesátou Gopāla Ācārya a osmdesátou první brāhmaṇa Vāṇīnātha.

Text 115:

Tři bratři, Govinda, Mādhava a Vāsudeva, byli osmdesátou druhou, osmdesátou třetí a osmdesátou čtvrtou větví onoho stromu. Pán Caitanya a Nityānanda tančili při jejich kīrtanech.

Text 116:

Rāmadāsa Abhirāma byl zcela pohroužený v náladě přátelského vztahu. Vyrobil flétnu z bambusu o šestnácti kolínkách.

Text 117:

Na pokyn Śrī Caitanyi Mahāprabhua tři oddaní doprovázeli Pána Nityānandu Prabhua, když se vracel kázat do Bengálska.

Text 118:

Ti tři byli Rāmadāsa, Mādhava Ghoṣa a Vāsudeva Ghoṣa. Govinda Ghoṣa nicméně zůstal se Śrī Caitanyou Mahāprabhuem v Džagannáth Purí, a tak zažíval velké uspokojení.

Text 119:

Bhāgavata Ācārya, Cirañjīva, Śrī Raghunandana, Mādhavācārya, Kamalākānta a Śrī Yadunandana patřili též k větvím Caitanyova stromu.

Text 120:

Jagāi a Mādhāi, osmdesátá devátá a devadesátá větev stromu, byli největšími příjemci milosti Pána Caitanyi. Tito dva bratři jsou svědkové, kteří dokázali, že Pán Caitanya je právem nazýván patita-pāvana, „zachránce pokleslých duší“.

Text 121:

Stručně jsem popsal bengálské oddané Pána Caitanyi. Jeho oddaných je ve skutečnosti nespočet.

Text 122:

O těchto oddaných jsem se zvláště zmínil proto, že Pána Caitanyu Mahāprabhua doprovázeli v Bengálsku i v Uríse a sloužili Mu mnoha způsoby.

Text 123:

Nyní stručně popíši některé z oddaných Pána Caitanyi Mahāprabhua v Džagannáth Purí.

Text 124 - 126:

Mezi všemi oddanými, kteří Pána v Džagannáth Purí doprovázeli, byli dva – Paramānanda Purī a Svarūpa Dāmodara – pro Pána vším. Mezi další oddané patřili Gadādhara, Jagadānanda, Śaṅkara, Vakreśvara, Dāmodara Paṇḍita, Ṭhākura Haridāsa, Raghunātha Vaidya a Raghunātha dāsa.

Text 127:

Všichni tito oddaní byli Pánovými společníky od samého začátku, a když se usídlil v Džagannáth Purí, zůstali tam s Ním, aby Mu věrně sloužili.

Text 128:

Všichni oddaní, kteří žili v Bengálsku, každý rok navštěvovali Džagannáth Purí, aby mohli vidět Pána.

Text 129:

Nyní vyjmenuji oddané z Bengálska, kteří přišli do Džagannáth Purí navštívit Pána jako první.

Text 130:

Byl mezi nimi Sārvabhauma Bhattācārya, jedna z největších větví Pánova stromu, a manžel jeho sestry, Śrī Gopīnātha Ācārya.

Text 131:

V seznamu oddaných z Džagannáth Purí (jenž začíná Paramānandou Purīm, Svarūpou Dāmodarem, Sārvabhaumou Bhaṭṭācāryou a Gopīnāthem Ācāryou) byl Kāśī Miṣra pátý, Pradyumna Miśra šestý a Bhavānanda Rāya sedmý. Pánu Caitanyovi přinášela setkání s nimi velkou radost.

Text 132:

Pán obejmul Rāye Bhavānandu a prohlásil: „Původně jsi byl na tomto světě Pāṇḍu a tvých pět synů zde žilo jako pět Pāṇḍuovců.“

Text 133:

Pěti syny Bhavānandy Rāye byli Rāmānanda Rāya, Paṭṭanāyaka Gopīnātha, Kalānidhi, Sudhānidhi a Nāyaka Vāṇīnātha.

Text 134:

Śrī Caitanya Mahāprabhu řekl Bhavānandovi Rāyovi: „Všech tvých pět synů jsou Moji drazí oddaní. Rāmānanda Rāya a Já jsme jako jedna osoba, i když se naše těla liší.“

Text 135 - 136:

Král Urísy Pratāparudra, oddaní z Urísy Kṛṣṇānanda a Śivānanda, a Paramānanda Mahāpātra, Bhagavān Ācārya, Brahmānanda Bhāratī, Śrī Śikhi Māhiti a Murāri Māhiti byli během pobytu Śrī Caitanyi Mahāprabhua v Džagannáth Purí Jeho neustálí společníci.

Text 137:

Mādhavī-devī, sedmnáctá mezi předními oddanými, byla mladší sestra Śikhiho Māhitiho. Původně byla služebnicí Śrīmatī Rādhārāṇī.

Text 138:

Brahmacārī Kāśīśvara byl žákem Īśvary Purīho a Śrī Govinda byl dalším z jeho drahých žáků.

Text 139:

Na seznamu předních oddaných z Níláčaly (Džagannáth Purí) byl Kāśīśvara osmnáctý a Govinda devatenáctý. Oba přišli do Džagannáth Purí za Caitanyou Mahāprabhuem, protože jim to Īśvara Purī v době svého odchodu nařídil.

Text 140:

Kāśīśvara i Govinda byli duchovními bratry Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a tak je Pán po jejich příchodu ihned náležitě uctil. Jelikož jim však Īśvara Purī nařídil, aby Caitanyovi Mahāprabhuovi osobně sloužili, Pán přijal jejich službu.

Text 141:

Govinda pečoval o tělo Śrī Caitanyi Mahāprabhua, zatímco Kāśīśvara chodíval před Pánem, když šel do chrámu zhlédnout Božstvo Śrī Jagannātha.

Text 142:

Kāśīśvara byl velký silák, a tak při návštěvách Caitanyi Mahāprabhua v Jagannāthově chrámu odstrkoval davy stranou, aby mohl Caitanya Mahāprabhu projít nedotčen.

Text 143:

Dvacátým a dvacátým prvním mezi důležitými oddanými v Džagannáth Purí byli Rāmāi a Nandāi, kteří dvacet čtyři hodin denně pomáhali Govindovi ve službě Pánu.

Text 144:

Rāmāi každý den plnil dvacet dva velkých nádob vodou, zatímco Nandāi Govindovi osobně asistoval.

Text 145:

Dvacátý druhý oddaný, Kṛṣṇadāsa, se narodil v čisté a ctihodné brāhmaṇské rodině. Když se Pán Caitanya vydal na cestu po jižní Indii, vzal Kṛṣṇadāse s sebou.

Text 146:

Jelikož Balabhadra Bhaṭṭācārya, dvacátý třetí hlavní společník, byl pravý oddaný, jednal jako brahmacārī Śrī Caitanyi Mahāprabhua při Jeho cestách Mathurou.

Text 147:

Baḍa Haridāsa a Choṭa Haridāsa, dvacátý čtvrtý a dvacátý pátý oddaný z Níláčaly, byli dobří zpěváci, kteří Pána Caitanyu neustále doprovázeli.

Text 148:

Rāmabhadra Ācārya byl mezi oddanými, kteří žili s Pánem Caitanyou Mahāprabhuem v Džagannáth Purí, dvacátý šestý, Siṁheśvara byl dvacátý sedmý, Tapana Ācārya dvacátý osmý, Raghunātha Bhaṭṭācārya dvacátý devátý a Nīlāmbara třicátý.

Text 149:

Siṅgābhaṭṭa byl třicátý první, Kāmābhaṭṭa třicátý druhý, Śivānanda třicátý třetí a Kamalānanda třicátý čtvrtý. Všichni původně sloužili Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi v Bengálsku, později však Bengálsko opustili, aby žili s Pánem v Džagannáth Purí.

Text 150:

Acyutānanda, třicátý pátý oddaný, byl synem Advaity Ācāryi. I on žil s Pánem Caitanyou, když se uchýlil pod ochranu Jeho lotosových nohou v Džagannáth Purí.

Text 151:

Nirloma Gaṅgādāsa a Viṣṇudāsa byli třicátý šestý a třicátý sedmý z oddaných, kteří žili v Džagannáth Purí jako služebníci Śrī Caitanyi Mahāprabhua.

Text 152 - 154:

Hlavními oddanými ve Váránasí byli lékař Candraśekhara, Tapana Miśra a Raghunātha Bhaṭṭācārya, Miśrův syn. Když Pán Caitanya přišel do Váránasí po návštěvě Vrindávanu, žil dva měsíce v domě Candraśekhara Vaidyi a prasādam přijímal v domě Tapany Miśry.

Text 155:

V době, kdy Śrī Caitanya Mahāprabhu pobýval v domě Tapany Miśry, Raghunātha Bhaṭṭa, který byl tehdy ještě chlapec, myl Jeho nádobí a masíroval Mu nohy.

Text 156:

Jakmile Raghunātha vyrostl v mladého muže, navštívil Pána Caitanyu Mahāprabhua v Džagannáth Purí a zůstal tam osm měsíců. Občas Pánovi nosil prasādam.

Text 157:

Později Raghunātha odešel na pokyn Pána Caitanyi do Vrindávanu a zůstal tam pod ochranou Śrīly Rūpy Gosvāmīho.

Text 158:

Když pobýval u Śrīly Rūpy Gosvāmīho, měl povinnost přednášet pro něho Śrīmad-Bhāgavatam. Výsledkem tohoto přednášení Bhāgavatamu bylo, že dosáhl dokonalosti v lásce ke Kṛṣṇovi, a díky tomu byl neustále šílený.

Text 159:

Takto jsem vyjmenoval pouze část z nespočetného množství oddaných Pána Caitanyi. Popsat je všechny v plném rozsahu není možné.

Text 160:

Z každé větve stromu vyrostly stovky a tisíce dalších větví žáků a jejich žáků.

Text 161:

Každá větev i větvička tohoto stromu je plná nesčetných plodů a květů a všechny zaplavují svět vodami lásky ke Kṛṣṇovi.

Text 162:

Každá z těchto větví oddaných Śrī Caitanyi Mahāprabhua oplývá neomezenou duchovní silou a slávou. I kdyby měl někdo tisíce úst, nedokázal by postihnout hranice jejich činností.

Text 163:

Stručně jsem popsal oddané Śrī Caitanyi Mahāprabhua, kteří žijí na různých místech. Všechny by je nevyjmenoval ani Pán Śeṣa, který má tisíce úst.

Text 164:

Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.