Skip to main content

CAPÍTULO 14

KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

Los pasatiempos de infancia de Śrī Caitanya

Dětské zábavy Pána Caitanyi

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ha dado un resumen de este capítulo en su Amṛta-pravāha-bhāṣya: «En este Capítulo Decimocuarto hay una descripción de los pasatiempos que disfrutó Śrī Caitanya Mahāprabhu durante Su infancia, gateando, llorando, comiendo tierra, y dando inteligencia a Su madre, favoreciendo a un invitado brāhmaṇa, montando en los hombros de dos ladrones y desorientándolos hasta hacerlos volver a Su propia casa, y, con el pretexto de estar enfermo, tomando prasādam en casa de Hiraṇya y Jagadīśa el día de ekādaśī. El capítulo describe más adelante de qué manera Se mostró como un niño travieso, cómo llevó sobre Su cabeza un coco para Su madre una vez que ella se había desmayado, cómo bromeaba con las niñas de Su edad a orillas del Ganges, cómo aceptó los enseres de adoración de manos de Śrīmatī Lakṣmīdevī, cómo Se sentó sobre una fosa para la basura y enseñó a Su madre el conocimiento trascendental, cómo abandonó esa fosa cuando Su madre Se lo ordenó, y con cuánto afecto trataba a Su padre».

Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura tuto kapitolu shrnuje ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi: „Tato čtrnáctá kapitola popisuje, jak si Pán Caitanya Mahāprabhu užíval dětských zábav – lezení po čtyřech, plakání, jedení hlíny a poučování své matky, projevení přízně brāhmaṇskému hostu, projížďky na ramenou dvou zlodějů, které zmátl tak, že přišli zpátky přímo k Jeho domu, a přijímání prasādam z domu Hiraṇyi a Jagadīśe na Ekādaśī pod záminkou nemoci. Kapitola dále popisuje, jak se projevoval jako zlobivý chlapec, jak své matce, když omdlela, přinesl na hlavě kokosový ořech, jak u Gangy žertoval s dívkami svého věku, jak od Śrīmatī Lakṣmīdevī přijal uctívání, jak si sedl do jámy na odpadky a poučoval svoji matku o transcendentálním poznání, jak z té jámy na matčin pokyn vylezl a jak jednal se svým otcem ve vztahu čisté lásky.

Text 1:
Las cosas que son muy difíciles de hacer resultan fáciles de ejecutar con sólo recordar, de un modo u otro, a Śrī Caitanya Mahāprabhu. Pero si no se Le recuerda, hasta las cosas fáciles resultan muy difíciles. A Él, Śrī Caitanya Mahāprabhu, ofrezco mis respetuosas reverencias.
Text 1:
I těžko uskutečnitelné věci se stanou snadnými, pokud člověk tak či onak vzpomíná na Pána Caitanyu Mahāprabhua. Když na Něho ale nemyslí, stanou se i snadné věci těžkými. Tomuto Pánovi Caitanyovi Mahāprabhuovi se uctivě klaním.
Text 2:
¡Toda gloria a Śrī Caitanya Mahāprabhu, Nityānanda Prabhu, Advaita Prabhu y a todos los devotos de Śrī Caitanya!
Text 2:
Sláva Pánu Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, Nityānandovi Prabhuovi, Advaitovi Prabhuovi a všem oddaným Pána Caitanyi!
Text 3:
Así pues, he descrito en sūtras el advenimiento de Śrī Caitanya Mahāprabhu, que descendió como hijo de madre Śacī, exactamente del mismo modo que Kṛṣṇa descendió como hijo de madre Yaśodā.
Text 3:
Takto jsem v kostce popsal příchod Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který se zjevil jako syn matky Śacī, stejně jako se Kṛṣṇa zjevil jako syn matky Yaśody.
Text 4:
Ya he hablado brevemente de los pasatiempos de Su nacimiento por orden cronológico. Ahora voy a dar una sinopsis de Sus pasatiempos de infancia.
Text 4:
Již jsem stručně chronologicky popsal Jeho zábavu zrození a nyní v krátkosti uvedu přehled Jeho dětských zábav.
Text 5:
Ofrezco mis respetuosas reverencias a los pasatiempos de infancia del Señor Śrī Caitanya Mahāprabhu, que es el Señor Kṛṣṇa mismo. Aunque esos pasatiempos parecen exactamente iguales a los de un niño corriente, deben entenderse como pasatiempos de la Suprema Personalidad de Dios.
Text 5:
S úctou se klaním dětským zábavám Pána Śrī Caitanyi Mahāprabhua, který je samotný Pán Kṛṣṇa. I když při těchto zábavách připomíná obyčejné dítě, je třeba je chápat jako různé zábavy Nejvyšší Osobnosti Božství.
Text 6:
En los primeros pasatiempos de Su infancia, El Señor Se volvía boca abajo cuando estaba en la cuna, y así mostraba a Sus padres las señales de Sus pies de loto.
Text 6:
Při svých prvních zábavách se Pán převalil, když ležel v postýlce, a tak rodičům ukázal znaky na svých lotosových nohách.
Text 7:
Cuando el Señor intentaba andar, en Sus pequeñas huellas se veían claramente las señales específicas del Señor Viṣṇu, es decir, la bandera, el rayo, la caracola, el disco y el pez.
Text 7:
Jak se Pán snažil chodit, byly v malých otiscích Jeho chodidel vidět osobní znaky Pána Viṣṇua: vlajka, blesk, lastura, disk a ryba.
Text 8:
Al ver todas esas señales, ni Su padre ni Su madre podían comprender de quién eran aquellas huellas. Llenos de asombro, no podían comprender por qué había aquellas señales en su hogar.
Text 8:
Když otec a matka viděli všechny tyto znaky, nemohli pochopit, komu otisky patří. Byli ohromeni a nechápali, jak je možné, že se objevily v jejich domě.
Text 9:
Jagannātha Miśra dijo: «Sin duda que Kṛṣṇa niño está con la śālagrāma-śilā. Toma Su forma de niño y juega en la habitación».
Text 9:
Jagannātha Miśra řekl: „Se śālagrāma-śilou je jistě Kṛṣṇa. Přijal podobu dítěte a hraje si v pokoji.“
Text 10:
Mientras madre Śacī y Jagannātha Miśra estaban hablando, el niño Nimāi Se despertó y Se puso a llorar, y madre Śacī Lo tomó en su regazo y Le permitió que mamara de su pecho.
Text 10:
Zatímco se matka Śacī a Jagannātha Miśra bavili, malý Nimāi se probudil a začal plakat. Matka Śacī si Ho vzala na klín a nechala Ho pít z jejího prsu.
Text 11:
Mientras madre Śacī amamantaba al niño, vio en Sus pies de loto todas las marcas que se veían por el suelo del cuarto, y llamó a Jagannātha Miśra.
Text 11:
Matka Śacī dítě kojila a přitom si na Jeho lotosových nohách všimla všech těch znaků, které bylo vidět na podlaze v pokoji. Zavolala tedy Jagannātha Miśru.
Text 12:
Cuando Jagannātha Miśra vio las maravillosas marcas en las plantas de los pies de su hijo, se llenó de júbilo, y llamó en privado a Nīlāmbara Cakravartī.
Text 12:
Když Jagannātha Miśra spatřil úžasné znaky na chodidlech svého syna, velice se zaradoval a v tichosti zavolal Nīlāmbaru Cakravartīho.
Text 13:
Cuando Nīlāmbara Cakravartī vio aquellas marcas, dijo sonriendo: «Hace tiempo averigüé todo esto mediante cálculos astrológicos y lo asenté por escrito.
Text 13:
Když Nīlāmbara Cakravartí viděl tyto znaky, s úsměvem řekl: „Již dříve jsem toto vše zjistil pomocí astrologického výpočtu a písemně jsem to zaznamenal.“
Text 14:
«Treinta y dos son las marcas corporales que señalan a una gran personalidad, y veo todas esas marcas en el cuerpo de este niño.
Text 14:
„Existuje třicet dva znaků poukazujících na velkou osobnost, a ty všechny vidím na těle tohoto dítěte.“
Text 15:
«“Las señales corporales de una gran personalidad son treinta y dos: cinco partes de su cuerpo son grandes, cinco son finas, siete rojizas, seis levantadas, tres pequeñas, tres anchas y tres profundas.’’
Text 15:
„,Vznešená osobnost má třicet dva tělesných znaků: pět částí jejího těla je velkých, pět jemných, sedm načervenalých, šest výrazných, tři malé, tři široké a tři hluboké.̀“
Text 16:
«Este niño tiene todas las señales del Señor Nārāyaṇa en las palmas de las manos y en las plantas de los pies. Será capaz de liberar los tres mundos.
Text 16:
„Toto dítě nese na dlaních a chodidlech všechny znaky Pána Nārāyaṇa. Dokáže osvobodit všechny tři světy.“
Text 17:
«Este niño predicará el culto vaiṣṇava y liberará tanto a Su familia materna como a la paterna.
Text 17:
„Toto dítě bude kázat vaiṣṇavskou nauku a osvobodí rody obou svých rodičů.“
Text 18:
«Propongo que celebremos la ceremonia de concesión de nombre. Debemos realizar un festival e invitar a losbrāhmaṇas, porque hoy es un día muy auspicioso.
Text 18:
„Navrhuji provést obřad pojmenování dítěte. Měli bychom uspořádat slavnost a pozvat brāhmaṇy, protože dnešní den je velice příznivý.“
Text 19:
«En el futuro, este niño protegerá y mantendrá al mundo entero. Por esta razón, se Le debe llamar Viśvambhara.»
Text 19:
„V budoucnu bude toto dítě ochraňovat a udržovat celý svět, a proto by se Mu mělo říkat Viśvambhara.“
Text 20:
Después de oír la predicción de Nīlāmbara Cakravartī, Śacīmātā y Jagannātha Miśra celebraron con gran alegría el festival de concesión del nombre, invitando a todos los brāhmaṇas y a sus esposas.
Text 20:
Když Śacīmātā a Jagannātha Miśra uslyšeli předpověď Nīlāmbary Cakravartīho, s velkou radostí uspořádali slavnost pojmenování dítěte a pozvali na ni všechny brāhmaṇy i s jejich manželkami.
Text 21:
Algunos días después, el Señor comenzó a andar a gatas, e hizo cosas maravillosas dignas de ser vistas.
Text 21:
Po určité době začal Pán lézt po kolenou a způsoboval, že byly k vidění různé úžasné věci.
Text 22:
El Señor hizo que todas las damas cantasen los santos nombres del mahā-mantra Hare Kṛṣṇa con el pretexto de Su llanto, y cuando ellas cantaban, el Señor sonreía.
Text 22:
Pod záminkou pláče přiměl Pán všechny ženy zpívat svatá jména, Hare Kṛṣṇa mahā-mantru. Když zpívaly, Pán se smál.
Text 23:
Algunos días después, el Señor comenzó a mover las piernas y a andar. Iba con otros niños, y manifestó gran variedad de juegos.
Text 23:
Po nějakém čase začal Pán pohybovat nohama a chodit. Ve společnosti ostatních dětí pak předváděl různé hry.
Text 24:
Un día, mientras el Señor Se divertía jugando con otros niños pequeños, madre Śacī llevó una fuente llena de kha-iy dulces, y dijo al niño que Se sentase y comiera.
Text 24:
Jednoho dne, když si Pán užíval her s dalšími malými dětmi, Mu matka Śacī přinesla mísu plnou pražené rýže a sladkostí a požádala Ho, aby si sedl a snědl to.
Text 25:
Pero cuando volvió ella a sus ocupaciones domésticas, el niño, a escondidas de Su madre, comenzó a comer tierra.
Text 25:
Avšak poté, co se vrátila ke svým domácím povinnostem, se dítě schovalo a začalo jíst hlínu.
Text 26:
Al ver esto, madre Śacī volvió corriendo y exclamó: «¿Qué es esto? ¿Qué es esto?». Sacudió la tierra de las manos del Señor, y Le preguntó por qué comía aquello.
Text 26:
Jakmile to matka Śacī uviděla, přispěchala zpátky a volala „Co to děláš! Co to děláš!“ Chvatně Mu vzala hlínu z rukou a zeptala se Ho, proč ji jí.
Text 27:
Llorando, el niño preguntó a Su madre: «¿Por qué te enfadas? Tú ya Me has dado a comer tierra. ¿Qué he hecho Yo de malo?
Text 27:
Dítě matce s pláčem odpovědělo: „Proč se zlobíš? Vždyť jsi Mi sama dala jíst hlínu, tak co jsem udělal špatného?“
Text 28:
«Arroz licuado, dulces y todos los demás comestibles no son más que transformaciones de la tierra. Esto es tierra, eso es tierra. Piénsalo, por favor. ¿En qué se diferencian?
Text 28:
„Pražená rýže, sladkosti i všechna ostatní jídla nejsou nic jiného než přeměněná hlína. Tohle je hlína a tamto je také hlína. Zamysli se nad tím, prosím. Jaký je v tom rozdíl?“
Text 29:
«Este cuerpo es una transformación de la tierra, y los alimentos son también una transformación de la tierra. Por favor, reflexiona sobre esto. Me estás riñendo sin reflexionar. ¿Qué puedo decir?»
Text 29:
„Toto tělo je přeměněná hlína a jídlo také. Zvaž to, prosím. Bezdůvodně Mě tu obviňuješ. Co ti na to mám říct?“
Text 30:
Sorprendida de que el niño expusiese la filosofía māyāvāda, madre Śacī replicó: «¿Quién Te ha enseñado esta especulación filosófica que justifica el comer tierra?».
Text 30:
Matka Śacī žasla, že její dítě vykládá māyāvādskou filosofii, a řekla Mu: „Kdo Tě naučil takovou filosofickou spekulaci, která ospravedlňuje jedení hlíny?“
Text 31:
Objetando a la idea māyāvāda del niño filósofo, madre Śacī dijo: «Mi querido muchacho, si comemos tierra transformada en cereales, nuestro cuerpo se alimenta y fortalece. Pero si comemos la tierra tal y como es, el cuerpo se enferma en lugar de alimentarse, y entonces se destruye.
Text 31:
Na tyto māyāvādské myšlenky malého filosofa matka Śacī odpověděla: „Můj milý chlapče, když jíme hlínu přeměněnou v obilí, dává to našemu tělu živiny, a tělo zesílí. Jíme-li však hlínu v její surové podobě, tělo místo toho, aby získávalo živiny, onemocní, a to ho zničí.“
Text 32:
«En un cántaro de agua, que es una transformación de la tierra, puedo llevar agua muy fácilmente. Pero si echara agua sobre un montón de tierra, el montón absorbería el agua, y mi trabajo sería inútil.»
Text 32:
„V nádobě na vodu, která je také přeměněná hlína, mohu vodu snadno přenášet. Pokud bych ale nalila vodu na hroudu hlíny, vsákla by se a moje námaha by byla zbytečná.“
Text 33:
El Señor respondió a Su madre: «¿Por qué Me ocultabas la iluminación espiritual al no enseñarme desde el principio esta filosofía práctica?
Text 33:
Pán matce odpověděl: „Proč jsi přede Mnou utajovala seberealizaci a neučila jsi Mě tuto praktickou filosofii hned od začátku?“
Text 34:
«Ahora que he aprendido esta filosofía, no comeré más tierra. Cuando tenga hambre, mamaré de tu pecho.»
Text 34:
„Teď, když jsem pochopil tuto filosofii, už hlínu jíst nebudu. Kdykoliv budu mít hlad, budu pít mateřské mléko z tvého prsu.“
Text 35:
Tras decir esto, el Señor, sonriendo ligeramente, Se subió al regazo de Su madre y mamó de su pecho.
Text 35:
Když to Pán dořekl, lehce se usmíval, vylezl matce na klín a sál z jejího prsu.
Text 36:
De este modo, en Su infancia, el Señor, con varios pretextos, exhibía Sus opulencias tanto como podía, y después, tras haber exhibido Sus opulencias, Se ocultaba.
Text 36:
Takto Pán pod různými záminkami projevil v dětství tolik majestátu, kolik jen bylo možné, a později, potom, co tento majestát ukázal, se skryl.
Text 37:
En una ocasión, el Señor comió, por tres veces, los alimentos de un invitado brāhmaṇa, y después, en privado, el Señor liberó al brāhmaṇa del enredo material.
Text 37:
Jednou přišel brāhmaṇský host a Pán třikrát za sebou snědl jeho jídlo. Pak tohoto brāhmaṇu potají vysvobodil z hmotného zapletení.
Text 38:
Cuando el Señor era niño, dos ladrones se Lo llevaron de Su casa. El Señor, sin embargo, Se subió a los hombros de los ladrones, y cuando éstos creían que estaban seguros llevándose al niño para robarle Sus ornamentos, el Señor los desorientó, y en lugar de ir a su propia casa, los ladrones volvieron a casa de Jagannātha Miśra.
Text 38:
V dětství Pána před domem unesli dva zloději. Pán jim však vylezl na ramena, a když si mysleli, že Ho zdárně odnášejí podle svého plánu, aby Ho okradli o ozdoby, Pán je zmátl, a tak místo aby došli do svého domu, vrátili se zpět k domu Jagannātha Miśry.
Text 39:
Un día de ekādaśī, el Señor, fingiéndose enfermo, pidió que Le llevasen alimentos de casa de Hiraṇya y Jagadīśa.
Text 39:
Na Ekādaśī Pán pod záminkou nemoci požádal o nějaké jídlo z domu Hiraṇyi a Jagadīśe.
Text 40:
Como suelen hacer los niños pequeños, aprendió a jugar, y con Sus compañeros de juegos iba a casa de los vecinos, robaba alimentos de sus despensas y se los comía. A veces los niños se peleaban.
Text 40:
Jak je u malých dětí obvyklé, naučil se různým hrám a se svými kamarády chodil do domů přátel v sousedství, kradl tam jejich jídlo a jedl je. Někdy se spolu děti také praly.
Text 41:
Todos los niños se quejaban a Śacīmātā de que el Señor peleaba con ellos y robaba en casa de los vecinos. Por eso, a veces, reñía a su hijo o Le castigaba.
Text 41:
Všechny děti si Śacīmatě stěžovaly, že se s nimi Pán pere a že krade u sousedů, a tak někdy svého syna trestala či kárala.
Text 42:
Śacīmātā decía: «¿Por qué robas las cosas de los demás? ¿Por qué pegas a los otros niños? Y, ¿por qué entras en las casas de los demás? ¿Qué Te falta en Tu propia casa?».
Text 42:
Śacīmātā řekla: „Proč kradeš, co patří druhým? Proč biješ jiné děti? A proč chodíš do domů sousedů? Co Ti doma schází?“
Text 43:
Al reñirle Su madre de esta manera, el Señor Se iba muy enfadado a un cuarto y rompía todos los cántaros que había allí.
Text 43:
Když takto matka Pána pokárala, šel rozzlobený do místnosti a rozbil všechny hrnce, které tam byly.
Text 44:
Entonces Śacīmātā tomaba a su hijo en su regazo y Le calmaba, y el Señor, muy avergonzado, admitía Sus propias faltas.
Text 44:
Śacīmātā si potom posadila syna na klín a uklidnila Ho. Pán se velice styděl a přiznal svoje provinění.
Text 45:
Una vez, el niño, Caitanya Mahāprabhu, pegó a Su madre con Su suave mano, y Su madre fingió que se desmayaba. Al verlo, el Señor Se puso a llorar.
Text 45:
Jednou Śrī Caitanya Mahāprabhu jako dítě uhodil svojí jemnou ručičkou matku Śacī, a ta předstírala, že omdlela. Když to Pán viděl, dal se do pláče.
Text 46:
Las vecinas Le dijeron: «Querido niño, trae un coco de donde sea y Tu madre se curará».
Text 46:
Sousedky Mu řekly: „Drahé dítě, přines odněkud prosím kokosový ořech, a tak se Tvoje matka vyléčí.“
Text 47:
Entonces el niño salió de la casa, e inmediatamente trajo dos cocos. Todas las vecinas estaban asombradas al ver aquellas actividades maravillosas.
Text 47:
Pán vyšel ven a okamžitě přinesl dva kokosové ořechy. Všechny ženy žasly, když viděly takové podivuhodné věci.
Text 48:
A veces, el Señor iba a bañarse al Ganges con otros niños, y también iban las muchachas del vecindario para adorar a diversos semidioses.
Text 48:
Někdy se Pán chodil koupat s dalšími dětmi do Gangy. Chodila tam také děvčata ze sousedství, aby uctívala různé polobohy.
Text 49:
Cuando las niñas, después de bañarse en el Ganges, estaban adorando a los diferentes semidioses, el joven Señor iba allí y Se sentaba entre ellas.
Text 49:
Když děvčata po koupeli v Ganze začala s uctíváním polobohů, přišel tam Pán a sedl si mezi ně.
Text 50:
Dirigiéndose a las niñas, el Señor decía: «Adoradme a Mí y os daré buenos esposos o buenas bendiciones. Madre Gaṅgā y la diosa Durgā son Mis sirvientas. Sin mencionar a los demás semidioses, incluso el Señor Śiva es sirviente Mío».
Text 50:
Pán řekl dívkám: „Uctívejte Mě a Já vám dám dobré manžely či dobrá požehnání. Ganga i Durgā jsou Moje služebnice. I Pán Śiva je Můj služebník, o jiných polobozích ani nemluvě.“
Text 51:
Sin pedir permiso a las niñas, el Señor tomaba la pulpa de sándalo y ungía con ella Su propio cuerpo, Se ponía los collares de flores al cuello, y arrebataba y comía todas las ofrendas de dulces, arroz y plátanos.
Text 51:
Aniž by Mu to dívky dovolily, Pán si vzal santálovou pastu a potřel si jí tělo, na krk si pověsil květinové girlandy a sebral a snědl všechny sladkosti, rýži a banány, které dívky obětovaly.
Text 52:
Todas las niñas se enfadaron mucho con el Señor por Su conducta. «Querido Nimāi—Le dijeron—, en nuestra relación contigo en la aldea, Tú eres como un hermano.
Text 52:
Všechny dívky se na Pána za Jeho chování velice zlobily a řekly Mu: „Drahý Nimāi, v rámci našich vesnických vztahů jsi jako náš bratr.“
Text 53:
«Por tanto, no es propio de Ti hacer esto. No nos quites nuestra parafernalia para adorar a los semidioses. No molestes de esta manera.»
Text 53:
„Neměl by ses tedy tak chovat. Neber nám předměty pro uctívání polobohů. Nedělej takové darebnosti.“
Text 54:
El Señor contestó: «Mis queridas hermanas, os doy la bendición de que tendréis unos esposos muy apuestos.
Text 54:
Pán jim odpověděl: „Moje milé sestry, všem vám dávám požehnání, že budete mít pohledné manžely.“
Text 55:
«Serán instruidos, diestros y jóvenes, y poseerán riquezas y arroz en abundancia. No sólo esto, sino que, además, cada una de vosotras tendrá siete hijos que vivirán largas vidas y serán muy inteligentes.»
Text 55:
„Budou učení, důvtipní a mladí a bude jim patřit velké bohatství a hodně rýže. A nejen to, každá budete mít sedm synů, kteří budou dlouho žít a budou velmi inteligentní.“
Text 56:
Al oír de Śrī Caitanya Mahāprabhu esta bendición, todas las niñas se alegraron mucho interiormente; pero exteriormente, como es natural en las niñas, riñeron al Señor, fingiéndose enojadas.
Text 56:
Jakmile dívky uslyšely od Śrī Caitanyi Mahāprabhua toto požehnání, byly uvnitř velice šťastné, ale navenek, jak je pro dívky přirozené, Pána pod rouškou hněvu napomínaly.
Text 57:
Al escapar algunas de las niñas, el Señor las llamó enfadado y las aconsejó de la manera siguiente:
Text 57:
Když se některé z dívek daly na útěk, Pán za nimi rozhněvaně volal a řekl jim:
Text 58:
«Si sois tacañas y no Me dais las ofrendas, todas vosotras tendréis esposos viejos y, al menos, cuatro coesposas.»
Text 58:
„Budete-li lakomé a nedáte-li Mi obětiny, budete mít každá starého manžela s nejméně čtyřmi dalšími manželkami.“
Text 59:
Al oír la supuesta maldición de Śrī Caitanya , las niñas, pensando que pudiera tener algún conocimiento misterioso o que quizás los semidioses Le hubieran dotado de algún poder, estaban asustadas de que Su maldición pudiera ser efectiva.
Text 59:
Když dívky slyšely, jak jim Pán Caitanya vyhrožuje kletbou, myslely si, že možná ovládá něco nadpřirozeného nebo je zmocněný polobohy, a bály se, že by Jeho prokletí mohlo být účinné.
Text 60:
Entonces, las niñas llevaron las ofrendas ante el Señor, quien las consumió y bendijo a las niñas hasta su plena satisfacción.
Text 60:
Přinesly tedy všechny obětiny před Pána, který je snědl a požehnal dívkám k jejich spokojenosti.
Text 61:
Cuando la gente se enteró de las picardías del Señor hacia las niñas, no se crearon desavenencias entre ellos. Por el contrario, todos disfrutaban con estas actividades.
Text 61:
Když se o tomto mazaném jednání Pána s dívkami dozvěděli obyčejní lidé, nepozastavovali se nad ním, ale naopak jim všem udělalo radost.
Text 62:
Un día, una muchacha llamada Lakṣmī, la hija de Vallabhācārya, fue a orillas del Ganges a bañarse en el río y a adorar a los semidioses.
Text 62:
Jednoho dne přišla na břeh Gangy, aby se v ní vykoupala a uctívala polobohy, dívka jménem Lakṣmī, dcera Vallabhācāryi.
Text 63:
Al ver a Lakṣmīdevī, el Señor Se apegó a ella, y Lakṣmī, al ver al Señor, sintió una gran satisfacción en su mente.
Text 63:
Pán k Lakṣmī přilnul hned, jak ji spatřil, a Lakṣmī při pohledu na Pána cítila v mysli naprostou spokojenost.
Text 64:
Se despertó el amor natural del uno por el otro, y aunque estaba velado por las emociones infantiles, era evidente que se sentían atraídos mutuamente.
Text 64:
Probudila se jejich přirozená láska jeden ke druhému, a přestože byla zastřená dětskými emocemi, bylo zřejmé, že se vzájemně přitahují.
Text 65:
Los dos sentían un placer natural al verse, y con el pretexto de adorar a los semidioses, manifestaron sus sentimientos.
Text 65:
Když viděli jeden druhého, prožívali přirozenou radost, a pod záminkou uctívání polobohů vyjevili svoje pocity.
Text 66:
El Señor dijo a Lakṣmī: «Tú adórame a Mí, porque Yo soy el Señor Supremo. Si Me adoras a Mí, no hay duda de que obtendrás la bendición que deseas».
Text 66:
Pán řekl Lakṣmī: „Jen Mě uctívej, protože Já jsem Nejvyšší Pán. Budeš-li Mě uctívat, získáš požehnání, po kterém toužíš.“
Text 67:
Al oír la orden del Señor Supremo, Śrī Caitanya Mahāprabhu, Lakṣmī Le adoró inmediatamente, ofreciéndole pulpa de sándalo y flores para Su cuerpo, poniéndole un collar de flores mallikā, y ofreciéndole oraciones.
Text 67:
Lakṣmī uposlechla pokynu Nejvyššího Pána, Śrī Caitanyi Mahāprabhua, a okamžitě Ho uctila tak, že Jeho tělu obětovala santálovou pastu a květy, ověnčila Ho girlandou z květů mallikā a přednesla modlitby.
Text 68:
Al ser adorado por Lakṣmī, el Señor comenzó a sonreír. Recitó un verso del Śrīmad-Bhāgavatam y, de esta manera, aceptó la emoción que ella había expresado.
Text 68:
Když Ho Lakṣmī uctívala, Pán se začal usmívat. Recitoval verš ze Śrīmad-Bhāgavatamu, čímž přijal rozpoložení, které vyjádřila.
Text 69:
«Mis queridas gopīs, acepto vuestro deseo de tenerme como vuestro esposo y, de este modo, adorarme. Yo quiero que vuestro deseo se cumpla, porque merece cumplirse.»
Text 69:
„Moje drahé gopī, přijímám vaši touhu mít Mě za manžela, a tak Mě uctívat. Přeji vám, aby se tato vaše touha vyplnila, protože si to zaslouží.“
Text 70:
Tras expresar de este modo sus sentimientos recíprocos, Śrī Caitanya y Lakṣmī volvieron a casa. ¿Quién puede entender los profundos pasatiempos de Śrī Caitanya Mahāprabhu?
Text 70:
Poté, co si Pán Caitanya a Lakṣmī takto vyznali city, vrátili se domů. Kdo může pochopit hluboké zábavy Pána Caitanyi Mahāprabhua?
Text 71:
Cuando los vecinos vieron las travesuras de Śrī Caitanya, por el amor que Le tenían, fueron a quejarse a Śacīmātā y Jagannātha Miśra.
Text 71:
Když sousedé viděli nezbedné chování Pána Caitanyi, z lásky k Němu si stěžovali Śacīmātě a Jagannāthovi Miśrovi.
Text 72:
Un día, madre Śacī, salió a buscar a su hijo con la intención de regañarle, pero Él escapó.
Text 72:
Jednoho dne šla matka Śacī chytit svého syna, protože Mu chtěla vyčinit, ale On utekl.
Text 73:
Aunque Él es quien mantiene el universo entero, una vez el Señor Se sentó sobre unas cacerolas que habían tirado a la fosa en la que se echaban los restos de alimentos tras haberlas empleado para cocinar.
Text 73:
Přestože je Pán udržovatelem celého vesmíru, sedl si jednou do jámy, kam se vyhazují zbytky jídla, na hrnce, které už byly použité k vaření a vyhozené.
Text 74:
Cuando madre Śacī vio a su hijo sentado encima de las cazuelas desechadas, protestó: «¿Por qué has tocado esas cazuelas intocables? Ahora estás impuro. Anda y toma un baño en el Ganges».
Text 74:
Když matka Śacī uviděla svého chlapce sedět na vyhozených hrncích, dala najevo nespokojenost: „Proč se dotýkáš těch nečistých hrnců, na které se nesahá? Teď jsi nečistý. Jdi se vykoupat v Ganze.“
Text 75:
Al oír esto, Śrī Caitanya Mahāprabhu instruyó a Su madre sobre el conocimiento absoluto. Aunque estaba sorprendida, Le obligó a tomar un baño.
Text 75:
Jakmile to Pán Caitanya Mahāprabhu uslyšel, poučil matku o absolutním poznání. Matka nad tím sice žasla, ale přesto Ho donutila jít se vykoupat.
Text 76:
A veces, cuando llevaba a su hijo con ella y se recostaba en su cama, madre Saci veía que habitantes del mundo celestial descendían allí y llenaban toda la casa.
Text 76:
Někdy si matka Śacī lehala se synem do postele a vídala přicházet obyvatele nebes, kteří pak zaplnili celý dům.
Text 77:
Una vez, madre Śacī dijo al Señor: «Por favor, ve a llamar a Tu padre». Al recibir esta orden de Su madre, el Señor salió a llamarlo.
Text 77:
Jednou matka Śacī řekla Pánu: „Jdi prosím Tě zavolat otce.“ Když Pán dostal od matky tento pokyn, šel ven, aby otce zavolal.
Text 78:
Al salir el niño, se oyó un tintineo de cascabeles que venía de Sus pies de loto. Al oír esto, Sus padres estaban muy asombrados.
Text 78:
Jak šlo dítě ven, od Jeho lotosových nohou vycházel zvonivý zvuk nákotníčků. Jeho otec i matka to slyšeli a velice se tomu divili.
Text 79:
Jagannātha Miśra dijo: «Es algo muy maravilloso. ¿Por qué suenan cascabeles tobilleros en los pies desnudos de mi hijo?».
Text 79:
Jagannātha Miśra řekl: „To je úžasné. Proč se z holých nožek mého dítěte ozývá zvuk nákotníčků?“
Text 80:
Madre Śacī dijo: «Yo también vi otra maravilla. Vi gente que descendía del reino celestial y que llenaba todo el patio.
Text 80:
Matka Śacī řekla: „Já jsem viděla další div. Viděla jsem lidi, kteří přicházeli z nebeského království a zaplnili celý dvůr.“
Text 81:
«Hacían un ruido bullicioso que no podía entender. Me parece que estaban ofreciendo oraciones a alguien.»
Text 81:
„Vydávali hlasité zvuky, kterým jsem nerozuměla. Řekla bych, že se k někomu modlili.“
Text 82:
Jagannātha Miśra contestó: «No te preocupes por lo que sea. No hay por qué inquietarse. Que Viśvambhara tenga siempre buena fortuna. Es todo lo que deseo».
Text 82:
Jagannātha Miśra odpověděl: „S tím si nedělej starosti, není třeba se obávat. Hlavně ať se Viśvambharovi vždy dobře daří. To je jediné, co si přeji.“
Text 83:
En otra ocasión, Jagannātha Miśra, al ver las travesuras de su hijo, Le dio una lección de moralidad después de reprenderlo seriamente.
Text 83:
Jindy zase Jagannātha Miśra viděl nezbednosti svého syna, tak Ho ostře pokáral a potom Ho poučil o slušném chování.
Text 84:
Aquella misma noche, Jagannātha Miśra soñó que se le había presentado un brāhmaṇa que le decía muy enfadado lo siguiente:
Text 84:
Té noci se Jagannāthovi Miśrovi zdálo, že k němu přišel nějaký brāhmaṇa a rozhněvaně mu řekl:
Text 85:
«Mi querido Miśra, tú no sabes nada de tu hijo. Tú crees que es tu hijo y, por tanto, Le riñes y Le castigas.»
Text 85:
„Můj drahý Jagannāthe Miśro, ty o svém synovi nic nevíš. Myslíš si, že je to tvůj syn, a proto Ho káráš a trestáš.“
Text 86:
Jagannātha Miśra contestó: «Este muchacho puede que sea un semidiós, un yogī místico o una persona muy santa. No importa lo que sea, porque yo pienso en Él solamente como hijo mío.
Text 86:
Jagannātha Miśra odpověděl: „Ten chlapec může být polobůh, mystický yogī nebo velký světec, ale na tom nezáleží, protože pro mě je to pouze můj syn.“
Text 87:
«El deber de un padre es educar a su hijo tanto en religión como en moralidad. Si yo no Le doy esta educación, ¿cómo la aprenderá?»
Text 87:
„Otec má povinnost vzdělávat syna v náboženství a morálce. Jak se s tím vším seznámí, když Ho to nenaučím?“
Text 88:
El brāhmaṇa contestó: «Si tu hijo es un niño místico trascendental con un conocimiento perfecto evidente en sí mismo, ¿para qué Le sirve tu educación?».
Text 88:
Brāhmaṇa odpověděl: „Jaký má tvoje vzdělávání význam, je-li tvůj syn transcendentální mystik s dokonalým poznáním ve svém nitru?“
Text 89:
Jagannātha Miśra contestó: «Incluso si mi hijo no es un hombre corriente sino Nārāyaṇa, aun así, el deber de un padre es enseñar a su hijo».
Text 89:
Jagannātha Miśra odpověděl: „I kdyby můj syn nebyl obyčejný člověk, ale samotný Nārāyaṇa, přesto je povinností otce svého syna poučit.“
Text 90:
De esta manera, Jagannātha Miśra y el brāhmaṇa hablaron en el sueño de los principios de la religión, pero Jagannātha Miśra estaba absorto en una dulzura paternal pura, y no quiso saber nada más.
Text 90:
Takto Jagannātha Miśra ve snu hovořil s brāhmaṇou o náboženských zásadách. Jagannātha Miśra však byl pohroužený v ryzí rodičovské náklonnosti a nechtěl znát nic jiného.
Text 91:
Muy complacido, el brāhmaṇa se marchó después de hablar con Jagannātha Miśra, y cuando Jagannātha Miśra despertó de su sueño, se sintió muy sorprendido.
Text 91:
Brāhmaṇa, potěšený rozhovorem s Jagannāthem Miśrou, odešel a Jagannātha Miśra se po probuzení ze sna velice divil.
Text 92:
Habló del sueño a sus amigos y familiares, y todos ellos se sintieron muy sorprendidos al oírlo.
Text 92:
Svůj sen vyprávěl přátelům a příbuzným a všichni jen žasli, když to slyšeli.
Text 93:
De este modo, Gaurahari llevaba a cabo Sus pasatiempos infantiles y, día tras día, aumentaba el placer de Sus padres.
Text 93:
Takto Gaurahari prováděl své dětské zábavy a den za dnem zvětšoval blaženost svých rodičů.
Text 94:
Después de algunos días, Jagannātha Miśra comenzó la educación primaria de su hijo celebrando la ceremoniahāte khaḍi. En muy pocos días, el Señor aprendió todas las letras y combinaciones de letras.
Text 94:
Po několika dnech Jagannātha Miśra zahájil základní vzdělání svého syna vykonáním obřadu hāte khaḍi. Pán se za několik málo dní naučil všechna písmena a ligatury.
Text 95:
Ésta es una sinopsis de los pasatiempos infantiles de Śrī Caitanya Mahāprabhu, enumerados por orden cronológico. Vṛndāvana dāsa Ṭhākura ya ha relatado esos pasatiempos detalladamente en su libro Caitanya-bhāgavata.
Text 95:
Toto je chronologický souhrn dětských zábav Pána Caitanyi Mahāprabhua. Vṛndāvana dāsa Ṭhākura už tyto zábavy obšírně popsal ve své knize Caitanya-bhāgavata.
Text 96:
Por tanto, he hecho solamente un breve resumen. Por temor a la repetición, no me he extendido sobre este tema.
Text 96:
Proto jsem podal jen stručný přehled. V obavách z opakování jsem toto téma příliš nerozváděl.
Text 97:
Orando a los pies de loto de Śrī Rūpa y de Śrī Raghunātha, deseando siempre su misericordia, yo, Kṛṣṇadāsa, narro el Śrī Caitanya-caritāmṛta, siguiendo sus pasos.
Text 97:
Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.