Skip to main content

Text 37

Text 37

Texto

Verš

atithi-viprera anna khāila tina-bāra
pāche gupte sei vipre karila nistāra
atithi-viprera anna khāila tina-bāra
pāche gupte sei vipre karila nistāra

Palabra por palabra

Synonyma

atithi—invitado; viprera—de un brāhmaṇa; anna—alimento; khāila—comió; tina-bāra—tres veces; pāche—luego; gupte—en privado; sei—este; vipre—al brāhmaṇa; karila—hizo; nistāra—liberación.

atithi — host; viprerabrāhmaṇy; anna — jídlo; khāila — snědl; tina-bāra — třikrát; pāche — potom; gupte — v soukromí; sei — tohoto; viprebrāhmaṇu; karila — učinil; nistāra — vysvobození.

Traducción

Překlad

En una ocasión, el Señor comió, por tres veces, los alimentos de un invitado brāhmaṇa, y después, en privado, el Señor liberó al brāhmaṇa del enredo material.

Jednou přišel brāhmaṇský host a Pán třikrát za sebou snědl jeho jídlo. Pak tohoto brāhmaṇu potají vysvobodil z hmotného zapletení.

Significado

Význam

La historia de la liberación de ese brāhmaṇa es la siguiente. Un brāhmaṇa que recorría el país viajando de un lugar de peregrinación a otro, llegó a Navadvīpa, donde Jagannātha Miśra le invitó a su casa. Jagannātha Miśra le dio lo necesario para guisar, y el brāhmaṇa preparó su comida. Cuando el brāhmaṇa estaba ofreciendo en meditación aquellos alimentos al Señor Viṣṇu, el niño Nimāi apareció ante él y comenzó a comer, a causa de lo cual el brāhmaṇa consideró que la ofrenda había sido arruinada. A pedido de Jagannātha Miśra, guisó una segunda vez, pero cuando estaba meditando, vino de nuevo el niño y comenzó a comer los alimentos, echando a perder otra vez la ofrenda. A petición de Jagannātha Miśra, el brāhmaṇa guisó por tercera vez, pero por tercera vez vino el Señor ante él y comenzó a comer los alimentos, aunque habían encerrado al niño con llave en un cuarto, y todos dormían, porque era ya muy tarde. De manera que, creyendo que el Señor Viṣṇu no quería aceptar aquel día sus alimentos y que, por tanto, se le ordenaba que ayunase, el brāhmaṇa se alteró mucho y empezó a gritar: «hāya hāya», «¡Que ha ocurrido! ¡Que ha ocurrido!». Cuando el Señor Caitanya Mahāprabhu vio al brāhmaṇa tan alterado, le dijo: «Anteriormente fui el hijo de madre Yaśodā. En aquel entonces, tú también estuviste invitado en casa de Nanda Mahārāja, e hice contigo lo mismo que ahora. Estoy muy satisfecho de tu devoción, por eso tomo los alimentos que has preparado». Al comprender cuanto le estaba favoreciendo el Señor, el brāhmaṇa se sintió enormemente complacido y rebosaba de amor por Kṛṣṇa. Estaba muy agradecido al Señor, porque se sentía muy afortunado. Entonces el Señor pidió al brāhmaṇa que no revelase a nadie el incidente. Esto está explicado con todo detalle en el Capítulo Tercero del Ādi-khaṇḍa del Caitanya-bhagavata.

Příběh o osvobození tohoto brāhmaṇy je následující. Jeden brāhmaṇa, který cestoval po celé zemi z jednoho poutního místa na druhé, přišel do Navadvípu a stal se hostem v domě Jagannātha Miśry. Jagannātha Miśra mu dal vše potřebné k vaření a brāhmaṇa si připravil jídlo. Když ale začal toto jídlo v meditaci obětovat Viṣṇuovi, přišel tam malý Nimāi a začal to jídlo jíst. Brāhmaṇa proto považoval celé obětování za zmařené. Na žádost Jagannātha Miśry uvařil podruhé, ale když začal meditovat, dítě znovu přišlo a začalo jíst, čímž celé obětování zase pokazilo. Na žádost Jagannātha Miśry uvařil brāhmaṇa potřetí, ale i tehdy tam Pán přišel a pustil se do jídla, přestože byl zamčený v místnosti a všichni spali, neboť už bylo pozdě v noci. Brāhmaṇa si myslel, že Pán Viṣṇu nechce ten den přijmout jeho jídlo a že mu je tedy určeno se postit. Velice se znepokojil a nahlas volal hāya hāya – „Co se to stalo! Co se to stalo!“ Když Pán Caitanya Mahāprabhu viděl brāhmaṇu tak rozrušeného, řekl mu: „Původně jsem byl synem Yaśody. Tehdy jsi také přišel jako host do domu Nandy Mahārāje a Já jsem tě takto pozlobil. Tvoje oddanost Mě velice těší, a proto jím jídlo, které jsi uvařil.“ Brāhmaṇa pochopil, jakou přízeň mu Pán projevil, a byl šťastný a zaplavený láskou ke Kṛṣṇovi. Byl Pánu vděčný, protože to považoval za velké požehnání. Pán ho potom požádal, aby o tom nikomu neříkal. Tato zábava je obšírně popsána v páté kapitole Ādi-khaṇḍy Caitanya-bhāgavaty.