Skip to main content
Knihovna » Śrī Caitanya-caritāmṛta » Ādi-līlā » KAPITOLA ČTRNÁCTÁ

Text 31

Text 31

Verš

Texto

māṭira vikāra anna khāile deha-puṣṭi haya
māṭi khāile roga haya, deha yāya kṣaya
māṭira vikāra anna khāile deha-puṣṭi haya
māṭi khāile roga haya, deha yāya kṣaya

Synonyma

Palabra por palabra

māṭira — hlíny; vikāra — přeměna; anna — obiloviny; khāile — jedením; deha — těla; puṣṭi — výživa; haya — bude; māṭi — hlíny; khāile — jedením; roga — nemoc; haya — bude; deha — tělo; yāya — spěje; kṣaya — ke zkáze.

māṭira—de la tierra; vikāra—transformación; anna—cereales y alimentos; khāile—al comer; deha—del cuerpo; puṣṭi—alimentación; haya—se pone; deha—el cuerpo; yāya—va; kṣaya—a la destrucción.

Překlad

Traducción

Na tyto māyāvādské myšlenky malého filosofa matka Śacī odpověděla: „Můj milý chlapče, když jíme hlínu přeměněnou v obilí, dává to našemu tělu živiny, a tělo zesílí. Jíme-li však hlínu v její surové podobě, tělo místo toho, aby získávalo živiny, onemocní, a to ho zničí.“

Objetando a la idea māyāvāda del niño filósofo, madre Śacī dijo: «Mi querido muchacho, si comemos tierra transformada en cereales, nuestro cuerpo se alimenta y fortalece. Pero si comemos la tierra tal y como es, el cuerpo se enferma en lugar de alimentarse, y entonces se destruye.