Zobrazení dvou jazyků

Před verši

Verš

Synonyma

Překlad

Význam

KAPITOLA DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Kṛṣṇa a gopī se scházejí k tanci rāsa

Tato kapitola líčí, jak se Pán Śrī Kṛṣṇa dohadoval s gopīmi, když se chtěl těšit z tance rāsa. Dále popsán začátek tance rāsa a Pánova zábava, kdy zmizel z kruhu gopī.

Pán Kṛṣṇa si vzpomněl na slib, který gopīm dal, když jim ukradl šaty, a proto použil svou energii Yogamāyu a během jedné podzimní noci v sobě projevil touhu věnovat se zábavám. Začal tedy hrát na flétnu. Když gopī uslyšely tóny flétny, pocítily silné Amorovo nutkání; ihned zanechaly všech domácích povinností a pospíchaly za Kṛṣṇou. Všechny gopī měly čistě duchovní těla, ale když některým manželé a další příbuzní bránili v odchodu, Pán Kṛṣṇa zařídil, aby dočasně projevily hmotná těla, která pak zanechaly u svých manželů. Tak oklamaly své příbuzné a odešly se setkat s Kṛṣṇou.

Když gopī přišly k Pánu Kṛṣṇovi, zeptal se jich: „Proč jste sem přišly? Není vhodné uprostřed noci chodit na takové místo, protože tento les je plný dravé zvěře. Vaši manželé a děti vás brzy přijdou hledat, aby vás odvedli zpět domů k vašim domácím povinnostem. Sloužit manželovi a dětem je koneckonců hlavní náboženská povinnost ženy. Pro počestnou ženu je naprosto zavrženíhodné stýkat se s milencem a znemožní jí to dostat se do nebe. Kromě toho se čistá láska ke Mně nerozvíjí tělesnou blízkostí, ale nasloucháním témat se Mnou spojených, zhlížením Mé podoby Božstva v chrámu, meditováním o Mně a věrným opěvováním Mé slávy. Proto byste se všechny měly nejraději vrátit domů.“

Gopī tato slova rozesmutněla, chvilku zaplakaly a potom trochu nahněvaně odpověděly: „Je od Tebe velmi neslušné odmítnout mladé dívky, které opustily vše, co v životě měly, a přišly za Tebou s jedinou touhou Ti sloužit. Služba našim manželům a dětem nám přináší jen bolest, ale službou Tobě, nejdražší Duši všech živých bytostí, dokonale splníme pravou náboženskou povinnost vlastního já. Která žena se nenechá odvést od svých předepsaných povinností, jakmile uslyší píseň Tvé flétny a spatří Tvou podobu, jež okouzluje tři světy? Tak jako Nejvyšší Pán Viṣṇu chrání polobohy, Ty odstraňuješ neštěstí obyvatel Vṛndāvanu. Proto bys nám měl ihned poskytnout úlevu od trýzně, kterou jsme cítily v odloučení od Tebe.“ Pán Kṛṣṇa, který je věčně spokojený ve svém nitru, chtěl gopī potěšit, a tak na jejich naléhání odpověděl tím, že se s nimi věnoval různým zábavám. Když však gopī poněkud zpychly tím, že si takto získaly Jeho pozornost, pokořil je tím, že znenadání zmizel z místa, kde tanec rāsa probíhal.

SLOKA 1

śrī-bādarāyaṇir uvāca
bhagavān api tā rātṛīḥ
śāradotphulla-mallikāḥ
vīkṣya rantuṁ manaś cakre
yoga-māyām upāśritaḥ

Synonyma

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śrī Śukadeva, syn Śrīly Badarāyaṇy Vedavyāsy, řekl; bhagavān — Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství; api — ačkoliv; tāḥ — ony; rātrīḥ — noci; śārada — podzimní: utphulla — kvetoucí; mallikāḥ — jasmínové květy; vīkṣya — když viděl; rantum — těšit se z lásky; manaḥ cakre — usmyslel si; yogamāyām — ke své duchovní energii, jež umožňuje nemožné; upāśritaḥ — uchylující se.

Překlad

Śrī Bādarāyaṇi řekl: Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství a v plné míře oplývá všemi vznešenými vlastnostmi. Přesto, když viděl ty podzimní noci provoněné kvetoucími jasmíny, začal pomýšlet na milostné hrátky. Pro splnění svých záměrů využil svou vnitřní energii.

Význam

Na začátku slavného vyprávění o Kṛṣṇově tanci rāsa neboli tanci lásky s krásnými mladými dívkami v mysli obyčejných lidí nevyhnutelně vytanou otázky, nakolik je to vhodné, aby se Bůh uprostřed podzimní noci ozářené úplňkem věnoval romantickému tanci s mnoha dívkami. Ve svém popisu Pánova tance rāsa v knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, Śrīla Prabhupāda velmi pečlivě vysvětluje duchovní čistotu těchto transcendentálních činností. Velcí učitelé neboli ācāryové, kteří jsou pokročilými znalci vědy o Kṛṣṇovi, nenechávají nikoho na pochybách ohledně toho, že Pánu Kṛṣṇovi nic nechybí a je spokojený sám o sobě, nemá žádné hmotné touhy, které jsou koneckonců projevem pocitu určité neúplnosti či nedostatku.

Materialisté a stoupenci neosobní filosofie zatvrzele odmítají autorizované vysvětlení transcendentální povahy Śrī Kṛṣṇy. Přitom není důvod popírat nádhernou realitu absolutní osoby schopné absolutních romantických činností, ve srovnání s nimiž je naše takzvaná romantika pouhým stínem či zvráceným odrazem. Iracionálně trvat na tom, že hmotné činnosti nemohou být odrazem dokonalých duchovních činností Boha, ukazuje nedostatek emocionální představivosti těch, kdo odmítají realitu Śrī Kṛṣṇy. Toto psychologické rozpoložení neoddaných, které je vede k horlivému popírání samotné existence absolutní osoby, se dá bohužel stručně označit jako závist, neboť naprostá většina impersonalistických kritiků chtivě holduje vlastním romantickým zážitkům, které považují za zcela reálné a dokonce za „duchovní“.

Skutečným svrchovaným milencem je Pán Kṛṣṇa. Vedānta-sūtra začíná prohlášením, že Absolutní Pravda je zdrojem všeho, a dokonce i západní filosofie pochází z poněkud nemotorného pokusu nalézt původní Jednotu za zdánlivou mnohotvárností hmotné existence. Milostná láska, která je jedním z nejintenzívnějších a nejpoutavějších zážitků lidské existence, těžko nemůže mít nic společného se svrchovanou realitou.

Ve skutečnosti je milostná láska, kterou zažívají lidské bytosti, pouhým odrazem duchovní reality, kde tatáž láska existuje v absolutním, původním čistém stavu. Zde je tedy jasně řečeno, že když si Kṛṣṇa usmyslel, že si vychutná romantickou atmosféru podzimu, „uchýlil se ke své duchovní energii“ (yoga-māyām upāśritaḥ). Duchovní povaha milostných her Pána Kṛṣṇy je hlavní téma této části Śrīmad-Bhāgavatamu.

Žena je přitažlivá sladkostí svého hlasu, krásou a jemností, okouzlující vůní a něhou a také šikovností a znalostí hudby a tance. Mladé gopī z Vṛndāvanu, jež jsou vnitřní energií Pána Kṛṣṇy, jsou nejpřitažlivější ženy ze všech a tato kapitola hovoří o tom, jak se Pán Kṛṣṇa těšil z jejich půvabných ženských vlastností, přestože – jak uvádí Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura – Mu bylo v době, kdy tyto události probíhaly, pouhých osm let.

Lidem běžně radějí chtějí, aby Bůh byl jen svědkem jejich romantických epizod. Když hoch touží po dívce nebo dívka po chlapci, někdy se modlí k Bohu pro naplnění svého požitku. Tyto lidi šokuje a děsí zjištění, že si Pán může užívat svých vlastních láskyplných vztahů prostřednictvím svých vlastních transcendentálních smyslů. Pravda je taková, že Śrī Kṛṣṇa je původní Amor, a tato část Bhāgavatamu popíše Jeho vzrušující milostné zábavy.

Když Pán Kṛṣṇa sestupuje na Zemi, Jeho duchovní tělo se zdánlivě rodí a roste s tím, jak projevuje své rozmanité zábavy. Své jinošství by si Pán sotva nechal utéct, aniž by projevil svrchované milostné hrátky mezi mladým chlapcem a mladými dívkami. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura proto cituje Śrīlu Rūpu Gosvāmīho: kaiśoraṁ saphalī-karoti kalayan kuñje vihāraṁ hariḥ. „Pán Hari dokonale završuje své mládí, když v křovinách vṛndāvanského lesa pořádá láskyplné zábavy.“

SLOKA 2

tadoḍurājaḥ kakubhaḥ karair mukhaṁ
prācyā vilimpann aruṇena śantamaiḥ
sa carṣaṇīnām udagāc chuco mṛjan
priyaḥ priyāyā iva dīrgha-darśanaḥ

Synonyma

tadā — tehdy; uḍu-rājaḥ — měsíc, král hvězd; kakubhaḥ — obzoru; karaiḥ — svýma „rukama“ (paprsky); mukham — tvář; prācyāḥ — východního; vilimpan — když potřel; aruṇena — načervenalou barvou; śam-tamaiḥ — (svými paprsky) jež velmi konejší; saḥ — on; carṣaṇīnām — všech, kteří přihlíželi; udagāt — vyšel; śucaḥ — neštěstí; mṛjan — smazávající; priyaḥ — milovaný manžel; priyāyāḥ — své drahé ženy; iva — jako; dīrgha — po dlouhé době; darśanaḥ — opět viděný.

Překlad

Tehdy vyšel měsíc, jenž konejšivými paprsky nabarvil tvář východního obzoru načerveno, a zahnal tak trápení všech, kteří jeho východu přihlíželi. Měsíc byl jako milovaný manžel, který se vrací po dlouhodobé nepřítomnosti a zdobí tvář své drahé ženy červenou kuṅkumou.

Význam

Mladý Kṛṣṇa zapojil svou vnitřní energii a ta ihned vytvořila atmosféru podněcující milostnou lásku.

SLOKA 3

dṛṣṭvā kumudvantam akhaṇḍa-maṇḍalaṁ
ramānanābhaṁ nava-kuṅkumāruṇam
vanaṁ ca tat-komala-gobhī rañjitaṁ
jagau kalaṁ vāma-dṛśāṁ manoharam

Synonyma

dṛṣṭvā — když viděl; kamut-vantam — otevírající lotosy kumuda, které kvetou v noci; akhaṇḍa — neporušený; maṇḍalam — kotouč jehož obličeje; ramā — bohyně štěstí; ānana — (připomínající) obličej; ābham — jehož světlo; nava — novou; kuṅkuma — rumělkou; aruṇam — zarudlé; vanam — les; ca — a; tat — toho měsíce; komala — jemnými; gobhiḥ — paprsky; rañjitam — zabarvený; jagau — hrál na flétnu; kalam — sladce; vāma-dṛśām — pro dívky s půvabnýma očima; manaḥ-haram — okouzlující.

Překlad

Pán Kṛṣṇa viděl, jak neporušený kotouč měsíce v úplňku svítí rudou září nově nanesené rumělky, jako kdyby to byl obličej bohyně štěstí. Viděl také, jak se vlivem měsíce otevírají lotosy kumuda a jak jeho paprsky jemně zabarvují les. Pán tedy začal sladce hrát na svou flétnu a přitahovat mysli gopī s nádhernýma očima.

Význam

Slovo jagau v tomto verši vyjadřuje, že Pán Kṛṣṇa hrál na flétnu písně, což je potvrzeno ve sloce 40 slovy kā stry aṅga te kala-padāyata-veṇu-gītā. Slovo ramā může označovat nejen choť Pána Viṣṇua, ale také Śrīmatī Rādhārāṇī, původní bohyni štěstí. Pán Kṛṣṇa se narodil v dynastii boha Měsíce a zde hraje měsíc významnou roli při přípravě Pánova vstupu do středu tance rāsa.

SLOKA 4

niśamya gītāṁ tad anaṅga-vardhanaṁ
vraja-striyaḥ kṛṣṇa-gṛhīta-mānasāḥ
ājagmur anyonyam alakṣitodyamāḥ
sa yatra kānto java-lola-kuṇḍalāḥ

Synonyma

niśamya — když slyšely; gītam — hudbu; tat — tu; anaṅga — Amora; vardhanam — která posiluje; vraja-striyaḥ — mladé ženy z Vraji; kṛṣṇa — Kṛṣṇou; gṛhīta — uchvácené; mānasāḥ — jejichž mysli; ājagmuḥ — šly; anyonyam — jedna druhé; alakṣita — aniž by si všimly; udyamāḥ — jejichž snaha; saḥ — On; yatra — kde; kāntaḥ — jejich milý; java — ze spěchu; lola — houpající se; kuṇḍalāḥ — jejichž náušnice.

Překlad

Když mladé ženy z Vṛndāvanu uslyšely píseň Kṛṣṇovy flétny, která vzbuzuje romantické pocity, Pán uchvátil jejich mysli. Vydaly se tam, kde čekal jejich milý, aniž věděly jedna o druhé, a běžely tak rychle, až se jim houpaly náušnice.

Význam

Každá gopī šla zjevně potají, aby svým sokyním neodhalila skutečnost, že mladý Kṛṣṇa má náladu na romantické zážitky. Śrīla Viśvanātha Cakravartī líčí situaci tímto poetickým popisem:

„Kṛṣṇa způsobil svou hrou na flétnu ve Vṛndāvanu hroznou krádež. Píseň Jeho flétny vstoupila ušima gopī do niterné pokladnice jejich srdcí. Ta úžasná hudba ukradla všechny jejich největší cennosti – rozvážnost, stydlivost, bázlivost a schopnost rozlišovat spolu s jejich samotnou myslí – a ve zlomku sekundy tato hudba předala všechno to zboží Kṛṣṇovi. Teď se každá gopī vydala za Pánem s prosíkem, aby jí její majetek vrátil. Každá ta krásná dívka si myslela: ,Musím chytit toho velkého zlodějè a s tím běžely vpřed, aniž by věděly jedna o druhé.“

SLOKA 5

duhantyo ’bhiyayuḥ kāścid
dohaṁ hitvā samutsukāḥ
payo ’dhiśritya saṁyāvam
anudvāsyāparā yayuḥ

Synonyma

duhantyaḥ — uprostřed dojení krav; abhiyayuḥ — odešly; kāścit — některé; doham — dojení; hitvā — když zanechaly; samutsukāḥ — krajně dychtivé; payaḥ — mléko; adhiśritya — poté, co umístily na plotnu; saṁyāvam — koláče z mouky; anudvāsya — aniž by vytáhly z pece; aparāḥ — jiné; yayuḥ — šly.

Překlad

Některé gopī v době, kdy zaslechly Kṛṣṇovu flétnu, dojily krávy. Přestaly a utíkaly za Ním. Jiné nechaly mléko se srazit na plotně a další nechaly spálit koláče v peci.

Význam

Zde je ukázána dychtivost pasaček krav, které byly tak láskyplně oddané mladému Kṛṣṇovi.

SLOKA 6-7

pariveṣayantyas tad dhitvā
pāyayantyaḥ śiśūn payaḥ
śuśrūṣantyaḥ patīn kāścid
aśnantyo ’pāsya bhojanam

limpantyaḥ pramṛjantyo ’nyā
añjantyaḥ kāśca locane
vyatyasta-vastrābharaṇāḥ
kāścit kṛṣṇāntikaṁ yayuḥ

Synonyma

pariveṣayantyaḥ — oblékání; tat — toho; hitvā — když zanechaly; pāyayantyaḥ — kojení; śiśūn — svých dětí; payaḥ — mlékem; śuśrūṣantyaḥ — osobní služby; patīn — svým manželům; kāścit — některé z nich; aśnantyaḥ — které jedly; apāsya — ponechaly stranou; bhojanam — své pokrmy; limpantyaḥ — líčení; pramṛjantyaḥ — čištění svých těl olejíčky; anyāḥ — jiné; añjantyaḥ — nanášení kajjalu; kāśca — některé; locane — na oči; vyatyasta — špatně oblečené; vastra — jejich šaty; ābharaṇāḥ — a ozdoby; kāścit — některé z nich; kṛṣṇa-antikam — do blízkosti Pána Kṛṣṇy; yayuḥ — šly.

Překlad

Některé z nich se oblékaly, kojily svá nemluvňata nebo osobně sloužily svým manželům, ale všechny zanechaly těchto povinností a šly se setkat s Kṛṣṇou. Jiné gopī večeřely, myly se, líčily se nebo si nanášely kajjal na oči. Všechny gopī však s těmito činnostmi okamžitě přestaly, a přestože měly šaty a ozdoby zcela neupravené, spěchaly za Kṛṣṇou.

SLOKA 8

tā vāryamāṇāḥ patibhiḥ
pitṛbhir bhrātṛ-bandhubhiḥ
govindāpahṛtātmāno
na nyavartanta mohitāḥ

Synonyma

tāḥ — ony; vāryamāṇāḥ — zadržované; patibhiḥ — manžely; pitṛbhiḥ — otci; bhrātṛ — bratry; bandhubhiḥ — a dalšími příbuznými; govinda — Pánem Kṛṣṇou; apahṛta — ukradená; ātmānaḥ — jejich vlastní já; na nyavartanta — nevrátily se; mohitāḥ — okouzlené.

Překlad

Jejich manželé, otcové, bratři a další příbuzní se je snažili zastavit, ale Kṛṣṇa se již zmocnil jejich srdcí. Byly okouzlené tóny Jeho flétny a odmítly se vrátit.

Význam

Některé mladé gopī byly vdané a jejich manželé se je snažili zastavit. Svobodné dívky musely jednat se svými otci, bratry a dalšími příbuznými. Nikdo z nich by za normálních okolností v noci do lesa nepustil samotná ani jejich mrtvá těla, ale Pán Kṛṣṇa již použil svou vnitřní energii, a tak se celý romantický příběh nerušeně rozvíjel.

SLOKA 9

antar-gṛha-gatāḥ kāścid
gopyo ’labdha-vinirgamāḥ
kṛṣṇaṁ tad-bhāvanā-yuktā
dadhyur mīlita-locanāḥ

Synonyma

antaḥ-gṛha — ve svých domech; gatāḥ — přítomné; kāścit — některé; gopyaḥ — gopī; alabdha — když nezískaly; vinirgamāḥ — možnost odejít; kṛṣṇam — o Śrī Kṛṣṇovi; tat-bhāvanā — extatickou láskou k Němu; yuktāḥ — plně obdařené; dadhyuḥ — meditovaly; mīlita — se zavřenýma; locanāḥ — očima.

Překlad

Některým gopīm se ale nepodařilo ze svých domů odejít, takže zůstaly doma a se zavřenýma očima meditovaly o Pánu s čistou láskou.

Význam

V celém desátém zpěvu uvádí Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ke Kṛṣṇovým zábavám podrobné poetické komentáře. Není vždy možné sem tyto rozsáhlé popisy zahrnout, ale jeho poznámky k tomuto verši ocitujeme celé. Vřele doporučujeme učené vaiṣṇavské komunitě, aby některý způsobilý oddaný Pána představil celý komentář Śrīly Viśvanātha Cakravartīho k desátému zpěvu jako samostatnou knihu, což nepochybně ocení jak oddaní, tak neoddaní. Tento verš komentuje ācārya takto:

„V této souvislosti provedeme rozbor podle metody, kterou popisuje Śrīla Rūpa Gosvāmī ve svém Ujjvala-nīlamaṇi. Existují dvě kategorie gopī: věčně dokonalé (nitya-siddha) a ty, které dosáhly dokonalosti praktikováním bhakti-yogy (sādhana-siddha). Sādhana-siddhy se také dělí na dvě kategorie: ty, které patří ke zvláštním skupinám, a ty, které ne. A gopī patřící ke zvláštním skupinám jsou také dvojí: śruti-cārī, pocházející ze skupiny zosobněných Véd, a ṛṣi-cārī, pocházející ze skupiny mudrců, kteří viděli Pána Rāmacandru v lese Daṇḍakāraṇya.

Stejné rozdělení gopī do čtyř tříd uvádí Padma Purāṇa:

gopyas tu śrutayo jñeyā
ṛṣi-jā gopa-kanyakāḥ
deva-kanyāś ca rājendra
na mānuṣyāḥ kathañcana

,Rozumí se, že některé gopī jsou zosobněná védská písma, zatímco jiné jsou znovuzrození mudrci, dcery pastevců nebo dívky z rodin polobohů. V žádném případě však ani jedna z nich není obyčejnou lidskou bytostí, můj milý králi.̀ Zde se dozvídáme, že i když gopī vypadaly jako lidské dívky z rodin pastevců, ve skutečnosti jimi nebyly. Je tedy vyvráceno tvrzení, že jsou smrtelné.

Dcery pastevců, které jsou zde zmíněny jako gopa-kanyāḥ, musí být věčně dokonalé, neboť o nich nikdy neslyšíme, že by konaly jakoukoliv sādhanu. Jejich zdánlivá sādhana, kdy v roli gopī uctívaly bohyni Kātyāyanī, jen projevuje způsob, jakým si hrály na lidské bytosti, a Bhāgavatam o tomto uctívání vypráví jen proto, aby ukázal, jak přijaly role pasaček krav se vším všudy.

To, že gopa-kanyā gopī jsou ve skutečnosti nitya-siddhy, věčně dokonalé oddané Pána, prohlašuje výrok v Brahma-saṁhitě (5.37): ānanda-cinmaya-rasa-pratibhāvitābhiḥ, který dokládá, že jsou Pánovou duchovní energií blaženosti. Rovněž Gautamīya-tanra uvádí: hlādinī yā mahā-śaktiḥ. Dalším svědectvím jejich věčné dokonalosti je, že tyto gopī jsou jako věčné společnice Pána Kṛṣṇy, svého milence, zmíněny společně s Ním v osmnáctislabičné mantře, desetislabičné mantře a dalších, a také to, že uctívání těchto manter, stejně jako śruti, která je uvádějí, probíhá odnepaměti.

Deva-kanyāḥ, dcery polobohů zmíněné ve verši, který začíná slovy sambhavas tv amara-striyaḥ, jsou ve Śrī Ujjvala-nīlamaṇi označeny za částečné expanze těch gopī, které jsou věčně dokonalé. Že śruti-cārī gopī, zosobněné Védy, jsou sādhana-siddhy, se rozumí z jejich vlastních slov, jež cituje Bṛhad-vāmana Purāṇa:

kandarpa-koṭi-lāvaṇye
tvayi dṛṣṭe manāṁsi naḥ
kāminī-bhāvam āsādya
smara-kṣubdhānya-saṁśayāḥ

yathā tval-loka-vāsinyaḥ
kāma-tattvena gopikāḥ
bhajanti ramaṇaṁ matvā
cikīrṣājaninas tathā

,Od té doby, co jsme spatřily Tvou tvář, která oplývá krásou miliónů Amorů, jsou naše mysli posedlé chtivou touhou po Tobě, jakou mívají mladé dívky, a na všechna ostatní lákadla jsme zapomněly. Vyvinuly jsme touhu jednat s Tebou tak, jak s Tebou jednají gopī, které sídlí na Tvé transcendentální planetě a které projevují Amorovy sklony, když Tě uctívají s představou, že jsi jejich milenec.̀

Ṛṣi-cārī gopī jsou také sādhana-siddhy, jak uvádí Ujjvala-nīlamaṇi: gopālopāsakāḥ pūrvam aprāptābhīṣṭa-siddhayaḥ. Dříve byly všechny mahārṣii žijícími v lese Daṇḍaka. O tom nacházíme doklad v Uttara-khaṇḍě Padma Purāṇy:

dṛṣṭvā rāmaṁ hariṁ tatra
bhoktum aicchan su-vigraham
te sarve strītvam āpannāḥ
samudbhūtāś ca gokule
hariṁ samprāpya kāmena
tato muktā bhavārṇavāt

Tento verš uvádí, že poté, co mudrci v lese Daṇḍaka spatřili Pána Rāmacandru, zatoužili si užívat s Pánem Harim (Kṛṣṇou). To znamená, že pohled na krásu Pána Rāmy jim připomněl Pána Hariho, Gopāla, jehož uctívali, a chtěli s Ním zakoušet potěšení. Stud jim však zabránil podle této touhy jednat, načež jim Pán Śrī Rāma, který je jako strom přání, udělil svou milost, i když své přání nevyjádřili slovy. Tak se jejich touha splnila, což vyjadřují slova následující po te sarve. Díky svému chtivému zalíbení se vysvobodili z oceánu hmotné existence, koloběhu zrození a smrti, a zároveň dosáhli možnosti stýkat se s Pánem Harim ve vztahu milenecké lásky.

Rozumí se, že ty gopī, které byly donuceny zůstat doma, jak uvádí tento verš Bhāgavatamu, byly ty, které už měly své děti. Tato skutečnost je zřejmá z pozdějších veršů: mātaraḥ pitaraḥ putrāḥ (Bhāg. 10.29.20), yat-paty-apatya-suhṛdām anuvṛttir aṅga (Bhāg. 10.29.32) a pati-sutānvaya-bhrātṛ-bāndhavān (Bhāg. 10.31.16). Śrīla Kavi-karṇapūra Gosvāmī o tom mluví ve svých komentářích k desátému zpěvu. Nebudeme se snažit opakovat všechny jeho myšlenky týkající se tohoto verše, ale uvedeme podstatu jeho výkladu:

,Když mudrci, kteří uctívali Pána Gopāla, viděli osobní podobu Pána Śrī Rāmacandry, okamžitě se povznesli na zralou úroveň spontánní oddanosti a tak automaticky dosáhli stádií pevné víry, zalíbení a připoutanosti. Ještě však nebyli úplně oproštěni ode všeho znečištění hmotou, a proto Śrī Yogamāyā-devī zařídila, aby se narodili z lůn gopī a stali se dcerami pasačkami. Ve styku s věčně dokonalými gopīmi některé z těchto nových gopī hned po dosažení puberty plně projevily pūrva-ragu, láskyplné zalíbení v Kṛṣṇovi (které se rozvíjí ještě před setkáním s milovanou osobou). Jakmile tyto nové gopī získaly možnost přímého setkání s Kṛṣṇou a tělesně se s Ním sdružovaly, spálilo to všechno jejich zbývající znečištění a dosáhly pokročilých stádií premy, snehy a tak dále.

Přestože gopī žily se svými manželi pastevci, vlivem Yogamāyi zůstaly nespokvrněné pohlavním stykem s nimi – měly čistě duchovní těla, se kterými si Kṛṣṇa užíval. Tu noc, kdy zaslechly Kṛṣṇovu flétnu, se je jejich manželé snažili zastavit, ale díky milostivé pomoci Yogamāyi mohly sādhana-siddha-gopī jít za svým milým společně s nitya-siddha-gopīmi.

Jiné gopī ale neměly to štěstí, aby se mohly stýkat s nitya-siddha-gopīmi a jinými pokročilými gopīmi, a proto nedospěly do stádia premy, takže jejich znečištění nebylo zcela spálené. Vdaly se za pastevce krav a po pohlavním styku s nimi porodily děti. Zakrátko však i tyto gopī rozvinuly svou pūrva-ragu díky tomu, že si ve styku s pokročilejšími gopīmi osvojily silnou touhu po tělesném styku s Kṛṣṇou. Když se kvalifikovaly pro přijetí milosti gopī, které již dosáhly dokonalosti, nabyly transcendentálních těl vhodných k tomu, aby skýtaly požitek Kṛṣṇovi. Když jim pak Yogamāyā nepomohla vzepřít se manželům, kteří jim bránili odejít ven, cítily to jako to nejhorší neštěstí. Své manžely, bratry, otce a další členy rodiny viděly jako nepřátele a ocitly se na prahu smrti. Tak jako jiné ženy při umírání vzpomínají na své matky a ostatní příbuzné, tyto gopī vzpomínaly na jediného přítele svého života, Kṛṣṇu, jak uvádí tento verš Bhāgavatamu začínající slovem antar.

Je zde naznačeno, že tyto ženy nemohly odejít, protože je zadržovali jejich manželé, kteří před nimi stáli s holemi v rukách a kárali je. I když byly tyto gopī trvale pohroužené v lásce ke Kṛṣṇovi, v tu chvíli o Něm zvláště meditovaly a v duchu volaly: „Běda, běda, ó jediný příteli našeho života! Ó oceáne uměleckých dovedností z vṛndāvanského lesa! Prosím, nechť se v některém z příštích životů staneme Tvými milenkami, když tentokrát nemůžeme spatřit Tvou lotosu podobnou tvář na vlastní oči. Budiž, budeme na Tebe hledět v mysli.“ Každá gopī tímto způsobem v nitru naříkala, stála tam se zavřenýma očima a hluboce o Něm meditovala.̀“

SLOKA 10-11

duḥsaha-preṣṭha-viraha-
tīvra-tāpa-dhutāśubhāḥ
dhyāna-prāptācyutāśleṣa-
nirvṛtyā kṣīṇa-maṅgalāḥ

tam eva paramātmānaṁ
jāra-buddhyāpi saṅgatāḥ
jahur guṇa-mayaṁ dehaṁ
sadyaḥ prakṣīṇa-bandhanāḥ

Synonyma

duḥsaha — nesnesitelného; preṣṭha — od jejich milého; viraha — z odloučení; tīvra — silnou; tāpa — palčivou bolestí; dhuta — odstraněné; aśubhāḥ — vše nepříznivé v srdci; dhyāna — meditací; prāpta — nabytou; acyuta — neklesajícího Pána Śrī Kṛṣṇy; āśleṣa — vyvolanou objetím; nirvṛtyā — radostí; kṣīṇa — zmenšené na nulu; maṅgalāḥ — jejich příznivé karmické reakce; tam — Jeho; eva — ačkoliv; parama-ātmānam — Nadduše; jāra — za milence; buddhyā — když považovaly; api — nicméně; saṅgatāḥ — získávající Jeho přímou společnost; jahuḥ — vzdaly se; guṇa-mayam — složených z kvalit hmotné přírody; deham — svých těl; sadyaḥ — okamžitě; prakṣīṇa — zcela zničená; bandhanāḥ — všechna jejich karmická pouta.

Překlad

U těch gopī, které nemohly jít za Kṛṣṇou, vyvolalo nesnesitelné odloučení od jejich milého silnou bolest, která spálila všechnu nepříznivou karmu. V meditaci o Něm poznaly Jeho objetí a extáze, kterou tehdy pocítily, vyčerpala jejich hmotnou zbožnost. I když je Pán Kṛṣṇa Nejvyšší Duše, tyto dívky o Něm uvažovaly jednoduše jako o svém milenci a v této důvěrné náladě se s Ním sdružovaly. To zničilo jejich karmická pouta a vzdaly se svých hrubohmotných těl.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje tento verš takto: „Zde Śukadeva Gosvāmī hovoří zvláštním způsobem: představuje nejniternější cíl, kterého gopī dosáhly, jako kdyby to bylo něco vnějšího, a tak utajuje jeho pravou povahu před nezasvěcenými. Důvěrným oddaným, kteří jsou dobře obeznámení s vědeckými závěry oddané služby, zároveň vyjevuje vnitřní význam, který je jeho skutečným sdělením. Nezasvěceným osobám tedy Śukadeva říká, že Kṛṣṇa udělil gopīm osvobození, ale důvěrným posluchačům vyjevuje, že když gopī zažívaly odloučení od svého milého, probudilo to v nich nesmírné neštěstí a zároveň i nesmírné štěstí, a tak postupně dosáhly svého vytouženého cíle.

Verš se tedy dá chápat takto: Kvůli nesnesitelnému odloučení od svého milého pocítily gopī hroznou bolest, a tak otřásly vším nepříznivým. Jinak řečeno, když obyčejní lidé slyší o kruté bolesti gopī v odloučení od jejich milého, oprostí se od tisíců nepříznivých věcí – i věcí tak strašných, jako jsou podzemní ohně v miliónech vesmírů nebo prudký jed, který spolkl Pán Śiva. Ti, kdo naslouchají o lásce gopī v odloučení, se zbavují svého hrozivého falešného ega a jsou otřeseni, jelikož se cítí poraženi. Když gopī meditovaly o Pánu Acyutovi, přijal viditelnou podobu a osobně za nimi přišel. Pocítily obrovskou radost, když objímaly Jeho tělo, které oplývalo transcendentální láskou k nim. Zároveň gopī cítily velkou radost projevením osobních vlastností a jisté hrdosti, jež k takové lásce náleží. Ve srovnání s touto radostí se všechno jejich hmotné i duchovní štěstí jevilo bezcenné.

To má za důsledek, že když ostatní lidé vidí, jak byly gopī šťastné, když se Kṛṣṇa projevil přímo před nimi a objal je, i oni pocítí, že tisíce takzvaných příznivých cílů jsou ve srovnání s tím bezvýznamné, ať se jedná o všechny smyslové požitky, které lze najít v miliónech vesmírů, nebo dokonce i o transcendentální požitek z duchovní blaženosti (brahmānandu). Naslouchání o tom, jak jsou gopī nešťastné v odloučení od Nejvyššího Pána a jakou zažívají radost, když se s Ním setkají, může každého zbavit všech následků jeho dřívějších činností, hříšných i zbožných. Vaiṣṇavové si rozhodně nemyslí, že reakce za hříšné a zbožné jednání lze zničit jedině tak, že je člověk prožije, neboť ani odloučení od Nejvyššího Pána, ani přímé sdružování se s Ním nepatří do kategorie karmy. Toto vymazání karmických reakcí nastává ve stádiu bhajanu u těch, kdo pokročili na úroveň anartha-nivṛtti.

A tak gopī myslely na Kṛṣṇu – Paramātmu neboli nejvyšší cíl hodný veškeré lásky – jako na svého milence. I když obyčejně je takový přístup zavrženíhodný, gopī realizovaly Kṛṣṇu ještě úplněji než Rukmiṇī a Jeho ostatní královny, které Ho s velkou úctou považovaly za svého manžela. Důkazem toho, že myslet na Pána jako na svého milence je vyšší úroveň než myslet na Něj jako na svého manžela, je skutečnost, že nespoutaná čistá láska je silnější než láska usedlá. Tuto myšlenku podporují následující slova Śrī Uddhavy: yā dustyajaṁ sva-janam ārya-pathaṁ ca hitvā. ,Tyto ženy z Vraji se vzdaly svých rodin a svých pokročilých náboženských zásad, přestože je to velmi těžké.̀ (Bhāg. 10.47.61)

Kṛṣṇa často ve svých pozemských zábavách proměňuje ty nejnižší činnosti v ty nejvznešenější. Bhīṣma prohlásil, že Kṛṣṇova zábava, kdy jednal jako Arjunův vozataj, je ještě vznešenější než zábavy, ve kterých jednal jako mocný král králů: vijaya-ratha-kuṭumba ātta-totre/ dhṛta-haya-raśmini tac-chriyeskṣaṇīye. ,Nechť se má mysl upíná na Arjunova vozataje, který stojí s bičem v pravé ruce a opratěmi v levé a pozorně chrání Arjunův vůz přede všemi nástrahami.̀ (Bhāg. 1.9.39) Podobně vidíme, že když se Pán zjevil jako Kṛṣṇa, milostná rasa, která je běžně podřadnější, se stává lepší než nálada śānta-rasa, která je běžně vznešenější, milostný poměr s milencem se stává vznešenějším než láskyplný vztah mezi řádně sezdanými manželi a prosté náhrdelníky z bobulek guñjā, ornamenty vytvořené červenou hlinkou a paví pera se stávají lepšími než ty nejvybranější ozdoby z drahokamů.

Někdo však může namítat, že pro Nejvyššího Pána není vhodné, aby si užíval se ženami, jejichž těl si již užívali jiní muži. Odpověď na tuto námitku začíná slovem jahuḥ. Slovo deham je zde použité v jednotném čísle, což vyjadřuje, že i když je gopī mnoho, náleží do stejné kategorie. Některé autority říkají, že působením Yogamāyi zmizela těla těchto gopī takovým způsobem, že si toho nikdo nevšiml, ale jiné autority říkají, že ,tělò, o kterém se zde mluví, je nižší tělo, složené z kvalit hmotné přírody. Z výrazného postavení adjektiva guṇa-mayam lze chápat, že dříve než gopī slyšely tóny Kṛṣṇovy flétny, měly dvojí těla, hmotná a duchovní, a poté, co flétnu zaslechly, se vzdaly hmotných těl, kterých si již užívali jejich manželé. To můžeme analyzovat takto:

Když oddaní začínají s oddanou službou v souladu s pokyny pravého duchovního mistra, zaměstnávají své uši a další smysly na úrovni čisté oddanosti tak, že naslouchají o Pánu, opěvují Jeho slávu, vzpomínají na Něho, klaní se Mu, poskytují Mu osobní péči a tak dále. Zaměřují tedy své smysly na Pánovy transcendentální vlastnosti, jak Pán sám říká: nirguṇo mad-apāśrayaḥ. (Bhāg. 11.25.26) Tímto způsobem těla oddaných překonávají hmotné kvality. Přesto se někdy stává, že zaměřují své smysly na světské zvuky a tak dále, a to je hmotné. Tělo oddaného tedy může mít dva aspekty, transcendentální a hmotný.

Úměrně dosažené úrovni oddané služby začínají převládat transcendentální aspekty těla a hmotných aspektů ubývá. Tuto proměnu popisuje následující verš z Bhāgavatamu (11.2.42):

bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir
anyatra caiṣa trika eka-kālaḥ
prapadyamānasya yathāśnataḥ syus
tuṣṭiḥ puṣṭiḥ kṣud-apāyo 'nu-ghāsam

,Tak jako u toho, kdo jí, s každým soustem vzrůstá uspokojení, výživa a ubývá hlad, objevují se u toho, kdo přijímá útočiště u Nejvyšší Osobnosti Božství, zároveň oddanost, přímé vnímání Nejvyššího Pána a odpoutanost ode všeho ostatního.̀ Když oddaný dosáhne naprosto čisté lásky k Bohu, hmotné části jeho těla zmizí a tělo se stane zcela duchovním. Nejvyšší Pán přesto obvykle nechává svou matoucí energii projevit úmrtí hrubohmotného těla, aby nenarušoval klamné názory ateistů a aby chránil důvěrnost oddané služby. Příkladem toho je odchod Yaduovců ze světa během Mauṣala-līly.

Někdy chce však Kṛṣṇa rozhlásit jedinečnost bhakti-yogy, a tak nechá oddaného jít zpátky k Bohu ve stejném těle, jako v případě Dhruvy Mahārāje. To můžeme doložit citátem ze dvacáté páté kapitoly jedenáctého zpěvu, verš 32:

yeneme nirjitāḥ saumya
guṇā jīvena citta-jāḥ
bhakti-yogena man-niṣṭho
mad-bhāvāya prapadyate

,Ta živá bytost, která tyto kvality projevené z mysli přemůže, se Mi může odevzdat skrze proces oddané služby, a tak dosáhnout čisté lásky ke Mně.̀ Zde Pán prohlašuje, že přemožení a zničení toho, co se skládá z kvalit hmotné přírody, je možné jedině procesem oddané služby.

Ze stávajícího verše Bhāgavatamu bychom tedy měli pochopit, že nepříznivá, hmotná těla gopī, které nemohly jít za Kṛṣṇou, byla odstraněna či spálena, zatímco jejich příznivá, duchovní těla nebyla ani zdaleka zničena; naopak se projevila ještě výrazněji díky extázi, kterou tyto gopī pociťovaly, když v meditaci objímaly Kṛṣṇu. Jejich pouta tak byla zcela zničena: s pomocí Yogamāyi se zbavily nevědomosti a také zákazů svých manželů a dalších příbuzných.

Neměli bychom se dopustit chyby, že bychom si ztrátu těl gopī vysvětlovali jako výsledek jejich smrti. Pán sám říká (Bhāg. 10.47.37):

yā mayā krīḍatā rātryāṁ
vane 'smin vraja āsthitāḥ
alabdha-rāsāḥ kalyāṇyo
māpur mad-vīrya-cintayā

,Některé z těchto dokonale požehnaných gopī se té noci nemohly přímo se Mnou těšit z tance rāsa ve tomto vṛndāvanském lese, ale přesto získaly Mou společnost tak, že vzpomínaly na Mé transcendentální zábavy.̀ Použitím slova kalyāṇyaḥ v tomto verši Pán naznačuje: ,Tyto gopī se sice kvůli zákazům svých manželů a kvůli mukám, které jim působilo odloučení ode Mě, chtěly vzdát svých těl, ale jejich smrt na samém začátku nejšťastnějšího svátku tance rāsa by Mě roztrpčila, a tedy by byla nepříznivá. Proto nezemřely.̀

Skutečnost, že gopī, které nesměly jít za Kṛṣṇou, fyzicky nezemřely, dále dokládá sdělení Śrī Śukadevy později v tomto zpěvu (10.47.38): tā ūcur uddhavaṁ prītās tat-sandeśāgata-smṛtīḥ. ,Potom (gopī) odpověděly Uddhavovi, spokojené, protože Jeho zpráva jim připomněla Kṛṣṇu.̀ Zde se rozumí, že gopī hovořící k Uddhavovi byly ty, které neměly příležitost přímo se zúčastnit tance rāsa, protože byly zavřené doma. Závěr tedy je, že opustily hmotná těla, aniž by zemřely. Jejich hmotná těla, spalovaná silným žárem odloučení, pozbyla svého hmotného charakteru a stala se čistě duchovními, podobně jako těla takových velkých oddaných, jako byl Dhruva Mahārāja. Toto je význam výroku, že gopī ,opustily svá tělà.

Následující přirovnání ilustruje postavení různých gopī: Když na stromě vidíme sedm nebo osm zralých mangových plodů, můžeme si být jisti, že všechna manga na tom stromě jsou zralá. Pak je můžeme všechna otrhat a přinést domů, kde jim sluneční paprsky a další činidla časem dodají na pěkném vzhledu, vůni a lahodnosti, takže jsou hodné toho, aby si na nich pochutnal král. Když nastane doba králova jídla, pečlivý služebník může vybrat ty plody, které jsou vhodné k podávání. Podle jejich vzhledu služebník pozná, které jsou uprostřed zralé, ale na povrchu ještě nedozrálé, a proto se ještě pro krále nehodí. Pomocí tepelné úpravy tyto zbývající plody během dvou tří dnů dozrají a pak bude možné králi předložit i je.

Podobně mezi muni-cārī gopīmi, které se narodily v Gokule, ty, jež se zcela zbavily hmotné povahy svých těl a již v rané fázi svého života získaly čistě duchovní těla, dokázaly zůstat nedotčené jinými muži, a tak jim Yogamāyā dovolila připojit se k nitya-siddhám a dalším pokročilým gopīm, když se šly setkat s Kṛṣṇou. Jiné muni-cārī gopī si ještě uchovávaly určité spojení s vnějším hmotným tělem, ale dokonce i ty, poté, co je spaloval žár odloučení od Śrī Kṛṣṇy, se zbavily hmotné povahy svých těl a nabyly dokonale transcendentální těla očištěná od veškeré poskvrny ze styků s jinými muži. Té noci, kdy probíhal tanec rāsa, poslala Yogamāyā některé z těchto gopī ven za těmi, které šly již dříve, a jiné, u kterých viděla ještě nepatrné znečištění, Yogamāyā zadržela, aby se dále očistily žárem odloučení, a pak je poslala ven některou jinou noc.

Když skončila noc, muni-cārī gopī, které se zúčastnily radovánek tance rāsa a dalších zábav s Kṛṣṇou, se vrátily do svých domovů, stejně jako nitya-siddhy a další pokročilé gopī. Teď však Yogamāyā ochránila tyto muni-cārī gopī před hmotnými styky s jejich manželi – tyto gopī byly zbavené jakékoliv sobecké připoutanosti ke svým manželům, dětem a tak dále. Jelikož byly úplně ponořené ve velkém oceánu lásky ke Kṛṣṇovi, ňadra jim vyschla, takže již nemohly krmit svá nemluvňata a svým příbuzným připadaly jako posedlé duchem. Z toho lze vyvodit závěr, že není nic nevhodného na tom, že se gopī, které dříve měly hmotné vztahy, připojily k tanci rāsa.

Některé autority však tvrdí, že gopī, které byly zadržené ve svých domech, neměly děti. Kdykoliv se v nadcházejících verších vyskytnou slova jako apatya (,dětì), vztahují se podle nich na děti spolumanželek, adoptované děti nebo synovce a neteře.“

SLOKA 12

śrī-parīkṣid uvāca
kṛṣṇaṁ viduḥ paraṁ kāntaṁ
na tu brahmatayā mune
guṇa-pravāhoparamas
tāsāṁ guṇa-dhiyāṁ katham

Synonyma

śrī-parīkṣit uvāca — Śrī Parīkṣit řekl; kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; viduḥ — znaly; param — jen; kāntam — jako svého milence; na — ne; tu — ale; brahmatayā — jako Absolutní Pravdu; mune — ó mudrci, Śukadevo; guṇa — tří kvalit hmotné přírody; pravāha — mocného proudu; uparamaḥ — ukončení; tāsām — pro ně; guṇa-dhiyām — jejichž mentalita byla zapletená v těchto kvalitách; katham — jak.

Překlad

Śrī Parīkṣit Mahārāja řekl: Ó mudrci, gopī znaly Kṛṣṇu jen jako svého milence, ne jako Nejvyšší Absolutní Pravdu. Jak se tedy tyto dívky, jejichž mysli byly unášené vlnami kvalit přírody, mohly zbavit připoutanosti ke hmotě?

Význam

Král Parīkṣit seděl ve shromáždění velkých mudrců a dalších významných osobností a naslouchal slovům Śukadevy Gosvāmīho. Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho si král všiml výrazů ve tvářích některých materialističtějších přítomných, když Śukadeva začal mluvit o milostné lásce gopī ke Kṛṣṇovi a pochopil, že jim v srdcích hlodá pochybnost. Z toho důvodu – i když dokonale chápal význam Śukadevových slov – promluvil, jako kdyby měl sám určitou pochybnost, aby mohl odstranit pochyby ostatních. Proto položil tuto otázku.

SLOKA 13

śrī-śuka uvāca
uktaṁ purastād etat te
caidyaḥ siddhiṁ yathā gataḥ
dviṣann api hṛṣīkeśaṁ
kim utādhokṣaja-priyāḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; uktam — řečené; purastāt — dříve; etat — toto; te — tobě; caidyaḥ — král Cedi, Śiśupāla; siddhim — dokonalosti; yathā — jako; gataḥ — dosáhl; dviṣan — nenávidějící; api — dokonce; hṛṣīkeśam — Nejvyššího Pána Hṛṣīkeśu; kim uta — nemluvě o; adhokṣaja — transcendentálnímu Pánu, jenž je mimo dosah obyčejných smyslů; priyāḥ — těch oddaných, které jsou tak drazí.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Tento bod ti již byl vysvětlen dříve. Když dokonce i Śiśupāla, který Kṛṣṇu nenáviděl, dosáhl dokonalosti, co potom říci o Pánových drahých oddaných.

Význam

I když duchovní povaha podmíněných duší může být zahalena klamem, duchovní povaha Pána Kṛṣṇy je všemocná a žádná jiná síla ji nikdy nezahalí. Všechny ostatní síly jsou ve skutečnosti Jeho energie, a proto působí podle Jeho vůle. Brahma-saṁhitā (5.44) uvádí: sṛṣṭi sthiti-pralaya-sādhana-śaktir ekā chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā icchānurūpam api yasya ca ceṣṭate sā – „Mocná Durgā, která tvoří, udržuje a ničí hmotné světy, je energií Nejvyššího Pána a pohybuje se jako Jeho stín, podle Jeho přání.“ Jelikož tedy Pánův duchovní vliv nezávisí na tom, zda Mu někdo rozumí nebo ne, spontánní láska ke Kṛṣṇovi zaručovala gopīm duchovní dokonalost.

Vznešený Madhvācārya cituje v této souvislosti významné pasáže ze Skanda Purāṇy:

kṛṣṇa-kāmās tadā gopyas
tyaktvā dehaṁ divaṁ gatāḥ
samyak kṛṣṇaṁ para-brahma
jñātvā kālāt paraṁ yayuḥ

„Tehdy gopī, které toužily po Kṛṣṇovi, opustily těla a odešly do duchovního světa. Jelikož správně chápaly, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Absolutní Pravda, transcendovaly vliv času.“

pūrvaṁ ca jñāna-saṁyuktās
tatrāpi prāyaśas tathā
atas tāsāṁ paraṁ brahma
gatir āsīn na kāmataḥ

„Většina gopī již v minulých životech plně oplývala transcendentálním poznáním. Díky tomuto poznání – nikoliv díky svému chtíči – byly schopné dosáhnout Nejvyššího Brahmanu.“

na tu jñānam ṛte mokṣo
nānyaḥ pantheti hi śrutiḥ
kāma-yuktā tadā bhaktir
jñānaṁ cāto vimukti-gāḥ

„Védy prohlašují, že bez duchovního poznání nevede žádná pravá cesta k osvobození. Tyto zdánlivě chtivé gopī dosáhly osvobození proto, že měly oddanost a poznání.“

ato mokṣe 'pi tāsāṁ ca
kāmo bhaktyānuvartate
mukti-śabdodito caidya-
prabhṛtau dveṣa-bhāginaḥ

„I v jejich osvobozeném stavu je tedy ,chtíč̀ následoval jako projev jejich čisté oddanosti. Ostatně to, čemu se říká osvobození, poznaly i nenávistné osoby jako Śiśupāla.“

bhakti-mārgī pṛthaṅ muktim
agād viṣṇu-prasādataḥ
kāmas tv aśubha-kṛc cāpi
bhaktyā viṣṇoḥ prasāda-kṛt

„Milostí Pána Viṣṇua získá ten, kdo následuje cestu oddané služby, osvobození jako vedlejší produkt, a chtivé touhy této osoby, které by normálně vyvolaly neštěstí, naopak vyvolají milost Viṣṇua, jsou-li projevené s čistou oddaností.“

dveṣi-jīva-yutaṁ cāpi
bhaktaṁ viṣṇur vimocayet
aho 'ti-karuṇā viṣṇoḥ
śiśupālasya mokṣaṇāt

„Pán Viṣṇu zachrání i oddaného, jehož život je plný nenávisti. Hle, jak nesmírná je milost Pána, kterou ukázal, když udělil osvobození Śiśupālovi!“

Śiśupāla byl bratranec Pána Kṛṣṇy. Cítil se ponížený, když Pán unesl nádhernou mladou Rukmiṇī, se kterou se sám chtěl za každou cenu oženit. I z různých dalších důvodů ho sžírala zášť vůči Pánu Kṛṣṇovi a nakonec Ho nepříčetně osočil na velkém shromáždění zvaném oběť Rājasūya. Tehdy Kṛṣṇa nevzrušeně usekl Śiśupālovi hlavu a udělil mu osvobození. Všichni přítomní viděli, jak zářící Śiśupālova duše vylétla z jeho mrtvého těla a splynula s Pánem. Sedmý zpěv vysvětluje, že Śiśupāla byl inkarnací vrátného z duchovního světa, který se kvůli prokletí musel narodit na Zemi jako démon. Když i Śiśupālu Pán osvobodil, jelikož vzal v úvahu celou situaci, co potom říci o gopīch, jež Kṛṣṇu nadevše milovaly.

SLOKA 14

nṛṇāṁ niḥśreyasārthāya
vyaktir bhagavato nṛpa
avyayasyāprameyasya
nirguṇasya guṇātmanaḥ

Synonyma

nṛṇām — pro lidstvo; niḥśreyasa — nejvyššího prospěchu; arthāya — za účelem; vyaktiḥ — osobní zjevení; bhagavataḥ — Nejvyššího Pána; nṛpa — ó králi; avyayasya — nevyčerpatelného; aprameyasya — nezměrného; nirguṇasya — netknutného hmotnými kvalitami; guṇa-ātmanaḥ — vládce hmotných kvalit.

Překlad

Ó králi, Nejvyšší Pán je nevyčerpatelný, nezměrný a hmotné kvality se Ho nemohou dotknout, protože je jejich vládcem. Účelem Jeho osobního zjevení v tomto světě je udělit lidstvu ten nejvyšší prospěch.

Význam

Jelikož Pán Kṛṣṇa sestupuje, aby prospěl celému lidstvu, proč by opomíjel nevinné mladé dívky, jež Ho milovaly víc než kdokoliv jiný? I když Pán dává svým čistým oddaným sám sebe, je avyaya, nevyčerpatelný, protože je aprameya, nezměrný. Je také nirguṇa, prostý vlivu hmotných kvalit, a proto jsou ti, kdo se s Ním důvěrně sdružují, na stejné duchovní úrovni. Pán je guṇātmā, vládce či původní osobnost v pozadí kvalit přírody, a to je důvod, proč Ho nepoutají. Kvality přírody jsou Jeho energie, takže na Něho nemohou působit.

SLOKA 15

kāmaṁ krodhaṁ bhayaṁ sneham
aikyaṁ sauhṛdam eva ca
nityaṁ harau vidadhato
yānti tan-mayatāṁ hi te

Synonyma

kāmam — chtíč; krodham — hněv; bhayam — strach; sneham — láskyplnou náklonnost; aikyam — jednotu; sauhṛdam — přátelství; eva ca — také; nityam — stále; harau — vůči Pánu Harimu; vidadhataḥ — projevující; yānti — dosahují; tat-mayatām — pohroužení v Něm; hi — jistě; te — tyto osoby.

Překlad

Ti, kdo neustále směřují svůj chtíč, hněv, strach, ochráncovskou náklonnost, vnímání neosobní jednoty nebo přátelství k Pánu Harimu, se jistě pohrouží do myšlenek na Něj.

Význam

Pán Kṛṣṇa je čistá duchovní existence a ti, kdo se k Němu nějakým způsobem připoutají a pohrouží se do myšlenek na Něj, se povznesou na duchovní úroveň. To je absolutní povaha osobního styku s Pánem.

Tímto veršem Śukadeva Gosvāmī odpovídá na otázku krále Parīkṣita ohledně gopī. Tanec rāsa, o kterém Śukadeva začal vyprávět, je přece jen Kṛṣṇova nejdůvěrnější zábava a Parīkṣit s ním spolupracuje na odstraňování pochyb ostatních, kdo poslouchají nebo v budoucnu mohou slyšet tento úžasný příběh. Śrīla Madhvācārya citoval výrok ze Skanda Purāṇy, který důrazně prohlašuje osoby jako jsou gopī za osvobozené duše, mimo sféru hmotného klamu:

bhaktyā hi nitya-kāmitvaṁ
na tu muktiṁ vinā bhavet
ataḥ kāmitayā vāpi
muktir bhaktimatāṁ harau

„Věčná milostná připoutanost ke Kṛṣṇovi vyjádřená čistou oddanou službou se nemůže vyvinout u nikoho, kdo ještě není osvobozený. Proto ti, kdo jsou oddaní Pánu Harimu, i prostřednictvím milostné připoutanosti, jsou již osvobození.“

Śrīla Madhvācārya dále cituje z Padma Purāṇy, aby objasnil důležitý bod, že nikdo nedosáhne osvobození jen chtivým toužením po Pánu Kṛṣṇovi, ale jedině milostnou připoutaností v rámci čisté oddané služby:

sneha-bhaktāḥ sadā devāḥ
kāmitsenāpsara-striyaḥ
kāscit kāscin na kāmena
bhaktyā kevalayaiva tu

„Polobozi jsou vždy láskyplně oddaní Pánu a mladé nebešťanky zvané apsary po Něm chtivě touží, i když některé z nich s čistou oddaností nedotčenou hmotným chtíčem. Jedině tyto apsary jsou zralé pro osvobození, neboť toho nelze dosáhnout bez pravé oddané služby.“

Oddaná služba tedy není yogyam, vhodná, dokud není prostá hmotného chtíče. To, že gopī získaly osobní společnost Pána Kṛṣṇy v milostném vztahu, by se nemělo brát lacino. Śrīla Madhvācārya cituje následující verše z Varāha Purāṇy, aby ukázal závažnost přímého vztahu s Pánem:

patitvena śriyopāsyo
brahmaṇā me piteti ca
pitāmahatayānyeṣāṁ
tridaśānāṁ janārdanaḥ

„Bohyně Lakṣmī uctívá Pána Janārdanu jako svého manžela, Pán Brahmā jako svého otce a ostatní polobozi jako svého děda.“

prapitāmaho me bhagavān
iti sarva-janasya tu
guruḥ śrī-brahmaṇo viṣṇuḥ
surāṇāṁ ca guror guruḥ

„Běžní lidé by tedy měli uvažovat: ,Nejvyšší Pán je mým pradědem.̀ Pán Viṣṇu je duchovní učitel Brahmy a je tedy guruem gurua polobohů.“

gurur brahmāsya jagato
daivaṁ viṣṇuḥ sanātanaḥ
ity evopāsanaṁ kāryaṁ
nānyathā tu kathañcana

„Brahmā je duchovní učitel tohoto vesmíru a Viṣṇu je Božstvo hodné věčného uctívání. S tímto a žádným jiným pochopením je třeba Pána uctívat.“

Výše uvedené pokyny platí pro sarva-jana, „všechny běžné lidi“. Každý by se jimi tedy měl řídit, dokud nedosáhne vznešené úrovně důvěrného vztahu s Nejvyšším Pánem. Existuje mnoho důkazů, že gopī z Vṛndāvanu jsou velmi pokročilé, osvobozené duše a jejich zábavy s Kṛṣṇou jsou tedy čisté a duchovní. S tímto na mysli můžeme správně pochopit tuto kapitolu Śrīmad-Bhāgavatamu.

SLOKA 16

na caivaṁ vismayaḥ kāryo
bhavatā bhagavaty aje
yogeśvareśvare kṛṣṇe
yata etad vimucyate

Synonyma

na ca — ani; evam — takto; vismayaḥ — údiv; kāryaḥ — má být pociťován; bhavatā — tebou; bhagavati — v souvislosti s Nejvyšším Pánem, Osobností Božství; aje — který je nezrozený; yoga-īśvara — mistrů yogy; īśvare — svrchovaným vládcem; kṛṣṇe — Pánem Kṛṣṇou; yataḥ — jímž; etat — tento (svět); vimucyate — je osvobozený.

Překlad

Neměl bys být tak udivený Kṛṣṇou, nezrozeným vládcem všech mistrů mystických sil, Nejvyšší Osobností Božství. Vždyť je to přece On, kdo osvobozuje tento svět.

Význam

Parīkṣit Mahārāja neměl být tak udivený, že takzvané romantické pletky Pána Kṛṣṇy mají ve skutečnosti osvobozovat celý vesmír. To je koneckonců Pánův záměr – přivést všechny podmíněné duše zpátky domů, zpátky k Bohu, k věčnému životu plnému blaženosti a poznání. Pánovy milostné zábavy s gopīmi do tohoto plánu výborně zapadají, protože nasloucháním o nich se my, kteří jsme skutečně plní chtíče pocházejícího z hmotného vědomí, můžeme očistit a získat osvobození.

V prvním zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.33) říká Nārada Muni:

āmayo yaś ca bhūtānāṁ
jāyate yena su-vrata
tad eva hy āmayaṁ dravyaṁ
na punāti cikitsitam

„Není-li snad pravda, ó dobrá duše, že určitou věcí lze pod lékařským dozorem vyléčit i nemoc, kterou právě ta věc způsobila?“ Kṛṣṇovy romantické pletky, které jsou čisté, duchovní činnosti, tedy vyléčí ty, kdo o nich naslouchají, z nemoci hmotného chtíče.

SLOKA 17

tā dṛṣṭvāntikam āyātā
bhagavān vraja-yoṣitaḥ
avadad vadatāṁ śreṣṭho
vācaḥ peśair vimohayan

Synonyma

tāḥ — je; dṛṣṭvā — když viděl; antikam — blízko; āyātāḥ — jež přišly; bhagavān — Nejvyšší Pán; vraja-yoṣitaḥ — dívky z Vraji; avadat — promluvil; vadatām — z řečníků; śreṣṭhaḥ — nejlepší; vācaḥ — jazyka; peśaiḥ — ozdobami; vimohayan — matoucími.

Překlad

Když Pán Kṛṣṇa viděl, že dívky z Vraji přišly, přivítal je tento nejlepší z řečníků okouzlujícími slovy, která zmátla jejich mysli.

Význam

Poté, co Śukadeva Gosvāmī dokázal duchovní povahu lásky gopī ke Kṛṣṇovi, pokračuje nyní ve vyprávění.

SLOKA 18

śrī-bhagavān uvāca
svāgataṁ vo mahā-bhāgāḥ
priyaṁ kiṁ karavāṇi vaḥ
vrajasyānāmayaṁ kaccid
brūtāgamana-kāraṇam

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; su-āgatam — vítám; vaḥ — vás; mahā-bhāgāḥ — ó nanejvýš požehnané ženy; priyam — příjemného; kim — co; karavāṇi — mohu udělat; vaḥ — pro vás; vrajasya — Vraji; anāmayam — blaho; kaccit — zda; brūta — prosím řekněte; āgamana — vašeho příchodu; kāraṇam — důvod.

Překlad

Pán Kṛṣṇa řekl: Vítejte, ó nanejvýš požehnané ženy! Co mohu udělat, abych vás potěšil? Je ve Vraji všechno v pořádku? Řekněte Mi prosím, proč jste sem přišly.

Význam

Pán Kṛṣṇa velmi dobře věděl, proč gopī přišly. Vlastně je romantickými melodiemi své flétny přivolal. Kṛṣṇa tedy gopī jen škádlil, když se jich ptal: „Proč jste sem tak rychle přiběhly? Děje se ve městě něco zlého? Proč jste sem vůbec přišly? Co chcete?“

Gopī byly Kṛṣṇovy mladé milenky, a proto je tyto otázky jistě zmátly, neboť reagovaly na Kṛṣṇovo vábení s jednoduchým uvažováním, že si s Ním budou užívat milostné lásky.

SLOKA 19

rajany eṣā ghora-rūpā
ghora-sattva-niṣevitā
pratiyāta vrajaṁ neha
stheyaṁ strībhiḥ su-madhyamāḥ

Synonyma

rajanī — noc; eṣā — tato; ghora-rūpā — strašidelného vzhledu; ghora-sattva — hrůzostrašnými tvory; niṣevitā — obývaná; pratiyāta — prosím vraťte se; vrajam — do pastevecké vesnice Vraji; na — ne; iha — zde; stheyam — měly by zůstávat; strībhiḥ — ženy; su-madhyamāḥ — ó dívky s útlými pasy.

Překlad

Tato noc je dost strašidelná a pohybují se tu hrůzostrašní tvorové. Vraťte se do Vraji, ó dívky s útlými pasy. Toto není vhodné místo pro ženy.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura napsal k tomuto verši následující okouzlující komentář:

„(Gopī si myslely:) ,Běda, běda, i potom, co zničil naše rodinné závazky, rozvahu a stud, den za dnem si s námi užívá a poté, co nás sem přitáhl tóny své flétny, se nás ptá, proč jsme přišly!̀

Zatímco po sobě gopī po očku pokukovaly, Pán řekl: ,Jestli Mi chcete namluvit, že jste sem přišly natrhat květiny, co kvetou v noci, abyste s nimi mohly uctívat Boha, a že po těchto květinách po očku pokukujete, tak tuto výmluvu nemohu přijmout, protože tomu neodpovídá čas, místo ani osoby, kterých se to týká.̀

Toto je smysl Pánova sdělení ve verši, který začíná slovem rajanī. Mohl říci: ,Sice jasně svítí měsíc, ale tato noční doba je i tak velmi hrůzostrašná, protože pod liánami, kořeny a větvemi se skrývá mnoho hadů, štírů a dalších nebezpečných tvorů, kteří jsou tak malí, že je neuvidíte. Pro trhání květin je proto tahle doba nevhodná. Nejen doba, ale i toto místo je nevhodné, protože v noci se tu potulují tygři a podobná dravá zvěř. Proto byste se měly vrátit zpátky do Vraji.̀

,Ale,̀ mohly namítnout gopī, ,tak si chvilku odpočiňme a potom půjdeme.̀

Pán mohl odpovědět: ,Na takovémto místě by se ženy neměly zdržovat.̀ Neboli: ,Z hlediska času i místa je nevhodné, aby tady osoby, jako jste vy, zůstávaly byť jen na okamžik.̀

Navíc slovem su-madhyamāḥ, ,ó dívky útlých pasů,̀ Pán naznačil: ,Jste krásné mladé dívky a Já jsem hezký mladý hoch. Jste všechny velmi počestné a Já jsem brahmacārī, což potvrzují slova kṛṣṇo brahmacārī ve śruti (Gopāla-tāpanī Upaniṣad), takže by na našem společném pobývání na jednom místě nemělo být nic špatného. Nicméně mysli se nedá věřit – vaší ani Mojí.̀

Pánova niterná dychtivost, na kterou se zde naráží, je zjevná, když čteme mezi řádky: ,Jestli se stydíte a nechcete Mi říct, proč přicházíte, tak nic neříkejte. Já to stejně už vím, tak jen poslouchejte, jak vám to řeknu.̀ Tak Pán promlouvá, počínaje slovem rajanī.“

Když se sanskrtská slova rozdělí jiným způsobem, verš nabývá dalšího významu a Kṛṣṇa podle něj říká ještě něco. Alternativním rozdělením by podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho bylo rajanī eṣā aghora-rūpā aghora-sattva-niṣevitā/ pratiyāta vrajaṁ na iha stheyaṁ stribhiḥ su-madhyamāḥ. Skrze komentář Śrīly Viśvanātha nyní Kṛṣṇa vysvětlí, co toto rozdělení slov znamená.

„,Jelikož je tato noc plná měsíčního svitu, nevypadá vůbec strašidelně, a proto se v tomto lese zdržují mírumilovní tvorové, jako jsou jeleni (aghora-sattva), anebo tygři a podobná zvířata, která díky přirozeně nenásilné atmosféře Vṛndāvanu nikomu neubližují. Tato noc vám tedy nemusí nahánět strach.̀ Kromě toho tím Kṛṣṇa mohl také mínit: ,Nemusíte se bát svých manželů a jiných příbuzných, protože noc je plná nebezpečných zvířat a oni sem nepřijdou. Nevracejte se proto prosím do Vraji (na pratiyāta), ale zůstaňte tady v Mé společnosti (iha stheyam).̀

Gopī se mohly Pána zeptat: ,Jak Ty tady pobýváš?̀

Pánova odpověď zní: ,Se ženami.̀

,Jsi ale spokojený, když jsou ve Tvé společnosti jakékoliv ženy?̀

Na to Pán odpovídá slovem su-madhyamāḥ, což znamená: ,Jedině mladé a krásné ženy, které mají útlé pasy – to znamená vy – tu se Mnou mohou být, žádné jiné.̀ Z toho vidíme, že Kṛṣṇova slova zahrnují jak ohleduplnost, tak přehlížení.“

Kṛṣṇa je rozhodně znamenitý řečník, protože podle pravidel sanskrtské gramatiky se Jeho slova dají chápat oběma protikladnými způsoby. V prvním významu, vyjádřeném v překladu verše, Pán Kṛṣṇa gopī dále škádlí, když jim říká, že noc je nebezpečná a nepříznivá a že by měly jít domů. Zároveň ale Kṛṣṇa říká i pravý opak – že není absolutně žádný důvod, proč by se gopī měly bát přijít za Pánem, že noc je dokonale příznivá a že by se za žádných okolností neměly vracet domů. Tak Pán Kṛṣṇa svými slovy gopī škádlí a zároveň okouzuluje.

SLOKA 20

mātaraḥ pitaraḥ putrā
bhrātaraḥ patayaś ca vaḥ
vicinvanti hy apaśyanto
mā kṛḍhvaṁ bandhu-sādhvasam

Synonyma

mātaraḥ — matky; pitaraḥ — otcové; putrāḥ — synové; bhrātaraḥ — bratři; patayaḥ — manželé; ca — a; vaḥ — vaši; vincinvanti — hledají; hi — jistě; apaśyantaḥ — když nevidí; mā kṛḍhvam — nepůsobte; bandhu — svým příbuzným; sādhvasam — úzkost.

Překlad

Vaše matky, otcové, synové, bratři a manželé vás jistě hledají, když vás nevidí doma. Nepůsobte svým příbuzným úzkost.

SLOKA 21-22

dṛṣṭaṁ vanaṁ kusumitaṁ
rākeśa-kara-rañjitam
yamunānila-līlaijat
taru-pallava-śobhitam

tad yāta mā ciraṁ goṣṭhaṁ
śuśrūṣadhvaṁ patīn satīḥ
krandanti vatsā bālāś ca
tān pāyayata duhyata

Synonyma

dṛṣṭam — viděný; vanam — les; kusumitam — plný květů; rākā-īśa — Měsíce, pána bohyně vládnoucí úplňku; kara — rukou; rañjitam — prozářený; yamunā — vanoucím od řeky Yamuny; anila — větrem; līlā — rozverně; ejat — třepotajícími se; taru — stromů; pallava — listy; śobhitam — zkrášlený; tat — proto; yāta — běžte zpátky; mā ciram — neprodleně; goṣṭham — do vesnice pastevců; śuśrūṣadhvam — musíte sloužit; patīn — svým manželům; satīḥ — ó počestné ženy; krandanti — naříkají; vatsāḥ — telátka; bālāḥ — děti; ca — a; tān — je; pāyayata — nakojte; duhyata — napojte kravským mlékem.

Překlad

Teď už jste viděly tento vṛndāvanský les, plný květů a prozářený světlem úplňku. Už jste viděly krásu stromů, jejichž listy se třepotají v jemném vánku vanoucím od Yamuny. Běžte tedy nyní zpátky do vesnice pastevců. Neztrácejte čas. Ó počestné ženy, služte svým manželům a napojte mlékem své naříkající děti a telátka.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dále vysvětluje 22. sloku takto: „Pán Kṛṣṇa říká: ,Už se tedy dlouho nezdržujte a hned běžte!̀ Slovo satīḥ znamená, že gopī jsou věrné svým manželům; Kṛṣṇa proto naznačuje, že byl měly sloužit svým manželům, aby ti mohli plnit své náboženské povinnosti, a že gopī je také třeba pro jejich počestnost považovat za hodné uctívání. To vše Kṛṣṇa říká gopīm, které jsou vdané. Svobodným dívkám říká: ,Telata naříkají, postarejte se, aby dostala mléko!̀ Muni-cārī gopīm říká: ,Vaše děti pláčou, tak je nakojte.̀“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dále vyjevuje skrytý význam těchto dvou veršů: „Ve 21. sloce mohl Kṛṣṇa říct: ,Tento Vṛndāvan je nejlepší ze všech míst a navíc je dnes úplňková noc. Kromě toho na všech stranách máme Yamunu a vanou chladivé, jemné a voňavé vánky. To vše jsou transcendentální přednosti, které podněcují milostné vztahy. I Já jsem tady, jako nejvýznačnější extatická přednost, cíl lásky. Vyzkoušejme tedy nyní, jak si dovedete vychutnávat různé rasy.̀

22. slokou chce říci: ,Zůstaňte tu ještě dlouho, celou tuto noc, neodcházejte, ale raději si tu se Mnou užívejte. Neslužte svým manželům a ctihodným ženám – svým tchýním a podobně. Nehodí se, abyste promarňovaly takovou krásu a mládí, které jsou dary stvořitele. Neměly byste ani dojit krávy a dávat mléko telátkům a nemluvňatům. Co máte vy, tak oplývající extatickou připoutaností ke Mně, s těmito věcmi společného?̀“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura také vysvětluje, že gopī si nemohly být dost dobře jisté, co Kṛṣṇa dělá – zda jen žertuje, zda je vybízí, aby zůstaly, nebo zda jim nařizuje, aby se vrátily domů. Když tedy Śrī Kṛṣṇa mluvil o kráse lesa, gopī byly rozpačité, zmatené a hleděly do korun stromů, a když mluvil o Yamuně, rozhlížely se kolem po řece. Jejich absolutní čistota a prostota společně s jejich absolutní oddaností Pánu Kṛṣṇovi v milostné náladě daly vzniknout těm nejkrásnějším zábavám, jaké kdy byly v tomto vesmíru projevené.

SLOKA 23

atha vā mad-abhisnehād
bhavatyo yantritāśayāḥ
āgatā hy upapannaṁ vaḥ
prīyante mayi jantavaḥ

Synonyma

atha vā — anebo; mat-abhisnehāt — kvůli lásce ke Mně; bhavatyaḥ — vy; yantrita — podrobená; aśayāḥ — vaše srdce; āgatāḥ — přišly jste; hi — jistě; upapannam — vhodné; vaḥ — z vaší strany; prīyante — cítí náklonnost; mayi — ke Mně; jantavaḥ — všechny živé bytosti.

Překlad

Na druhou stranu jste sem možná přišly ze své velké lásky ke Mně, která se zmocnila vašich srdcí. To je z vaší strany samozřejmě naprosto chvályhodné, protože všechny živé bytosti ke Mně cítí přirozenou náklonnost.

SLOKA 24

bhartuḥ śuśrūṣaṇaṁ strīṇāṁ
paro dharmo hy amāyayā
tad-bandhūnāṁ ca kalyāṇaḥ
prajānāṁ cānupoṣaṇam

Synonyma

bhartuḥ — manželovi; śuśrūṣaṇam — věrná služba; strīṇām — pro ženy; paraḥ — nejvyšší; dharmaḥ — náboženská povinnost; hi — jistě; amāyayā — bez neupřímnosti; tat-bandhūnām — manželovým příbuzným; ca — a; kalyāṇaḥ — konání dobra; prajānām — o potomky; ca — a; anupoṣaṇam — péče.

Překlad

Nejvyšší náboženskou povinností ženy je upřímně sloužit svému manželovi, chovat se dobře ke členům jeho rodiny a řádně se starat o své děti.

Význam

Śrīla Jīva Gosvāmī zde bystře podotýká, že pravým, věčným manželem gopī je Pán Kṛṣṇa, ne jejich takzvaní manželé doma, kteří je klamně považují za svůj majetek. Přímočaré vysvětlení slova amāyayā, „bez iluze“, tedy vyjevuje, že nejvyšší náboženskou povinností gopī je sloužit Śrī Kṛṣṇovi, svému pravému milenci.

SLOKA 25

duḥśīlo durbhago vṛddho
jaḍo rogy adhano ’pi vā
patiḥ strībhir na hātavyo
lokepsubhir apātakī

Synonyma

duḥśīlaḥ — špatného charakteru; durbhagaḥ — nešťastný; vṛddhaḥ — starý; jaḍaḥ — zaostalý; rogī — nemocný; adhanaḥ — chudý; api vā — dokonce; patiḥ — manžel; strībhiḥ — ženami; na hātavyaḥ — nemá být zavržen; loka — dobré postavení v příštím životě; īpsubhiḥ — které si přejí; apātakī — (pokud) není pokleslý.

Překlad

Ženy, které chtějí v příštím životě dosáhnout dobrého postavení, by neměly nikdy opustit manžela, který nepoklesl ze svých náboženských zásad, i když je nepříjemný, nešťastný, starý, pošetilý, nemocný či chudý.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī cituje podobný výrok ze smṛti-śāstry: patiṁ tv apatitaṁ bhajet – „Je třeba sloužit pánovi, který není pokleslý.“ Někdy je slyšet pošetilé tvrzení, že žena má svého manžela následovat i tehdy, když poklesl z duchovních zásad, protože je jejím „guruem“. Vědomí Kṛṣṇy se však nedá podřídit žádným jiným náboženským zásadám, a proto guru, který svého následovníka vede k materialistickému, hříšnému jednání, ztrácí své postavení gurua. Śrīla Prabhupāda prohlásil, že systém monarchie se v Evropě zhroutil proto, že monarchové zneužívali svého postavení. Podobně muži v západním světě zneužívali a vykořisťovali ženy, a proto je zde nyní populární hnutí, ve kterém ženy odmítají autoritu svých manželů. Muži by měli být v ideálním případě neochvějní v duchovním životě a ženám ve své péči poskytovat čisté, upřímné vedení.

Gopī však jsou na nejvyšší úrovni duchovní dokonalosti, a proto transcendovaly všechny pozitivní i negativní náboženské ohledy. Jsou totiž věčnými milovnicemi Absolutní Pravdy.

SLOKA 26

asvargyam ayaśasyaṁ ca
phalgu kṛcchraṁ bhayāvaham
jugupsitaṁ ca sarvatra
hy aupapatyaṁ kula-striyaḥ

Synonyma

asvargyam — nevedoucí do nebe; ayaśasyam — nepříznivé pro dobrou pověst; ca — a; phalgu — bezcenné; kṛcchram — obtížné: bhaya-āvaham — vzbuzující strach; jugupsitam — zavrženíhodné; ca — a: sarvatra — ve všech případech; hi — jistě; aupapatyam — cizoložné zálety; kula-striyaḥ — pro ženu pocházející ze ctihodné rodiny.

Překlad

Pro ženu ze ctihodné rodiny jsou nicotné cizoložné zálety vždy hodné zavržení. Brání jí v dosažení nebes, ničí její dobrou pověst a přinášejí jí těžkosti a strach.

SLOKA 27

śravaṇād darśanād dhyānān
mayi bhāvo ’nukīrtanāt
na tathā sannikarṣeṇa
pratiyāta tato gṛhān

Synonyma

śravaṇāt — nasloucháním (o Mé slávě); darśanāt — zhlížením (Mé podoby Božstva v chrámu); dhyānāt — meditací; mayi — ke Mně; bhāvaḥ — láska; anukīrtanāt — následným opěvováním; na — ne; tathā — stejně tak; sannikarṣeṇa — tělesnou blízkostí; pratiyāta — prosím vraťte se; tataḥ — proto; gṛhān — do svých domovů.

Překlad

Transcendentální láska ke Mně se probouzí oddanou službou v podobě naslouchání o Mně, zhlížení Mé podoby Božstva, meditace o Mně a věrného opěvování Mé slávy. Pouhou tělesnou blízkostí se stejného výsledku nedosáhne. Vraťte se proto prosím zpátky do svých domovů.

Význam

Pán Kṛṣṇa rozhodně uvádí silné argumenty.

SLOKA 28

śrī-śuka uvāca
iti vipriyam ākarṇya
gopyo govinda-bhāṣitam
viṣaṇṇā bhagna-saṅkalpāś
cintām āpur duratyayām

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — takto; vipriyam — nemilá; ākarṇya — když uslyšely; gopyaḥ — gopī; govinda-bhāṣitam — slova pronesená Govindou; viṣaṇṇāḥ — byly nešťastné; bhagna — zmařené; saṅkalpāḥ — jejich silné touhy; cintām — úzkost; āpuḥ — prožívaly; duratyayām — nepřekonatelnou.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když gopī uslyšely od Govindy tato nemilá slova, byly z nich nešťastné. Jejich velké naděje byly zmařeny a cítily nepřekonatelnou úzkost.

Význam

Gopī nevěděly, co mají dělat. Uvažovaly, že padnou Kṛṣṇovi k nohám a budou se s pláčem dovolávat Jeho milosti, nebo že se nad situaci povznesou a odejdou zpátky do svých domovů. Nebyly však schopné ani jednoho, a tak cítily silnou úzkost.

SLOKA 29

kṛtvā mukhāny ava śucaḥ śvasanena śuṣyad
bimbādharāṇi caraṇena bhuvaḥ likhantyaḥ
asrair upātta-masibhiḥ kuca-kuṅkumāni
tasthur mṛjantya uru-duḥkha-bharāḥ sma tūṣṇīm

Synonyma

kṛtvā — sklánějící; mukhāni — obličeje; ava — dolů; śucaḥ — lítostí; śvasanena — vzdycháním; śuṣyat — vysychající; bimba — (vypadající jako) červené plody bimba; adharāṇi — jejich rty; caraṇena — prsty na nohou; bhuvaḥ — zemi; likhantyaḥ — škrábající; asraiḥ — slzami; upātta — které nesly; masibhiḥ — kajjal z jejich očí; kuca — na prsou; kuṅkumāni — rumělkový prášek; tasthuḥ — stály nehnutě; mṛjantyaḥ — smývající; uru — nadměrného; duḥkha — neštěstí; bharāḥ — pociťující břímě; sma — vskutku; tūṣṇīm — mlčky.

Překlad

Se skloněnými hlavami škrábaly gopī špičkami nohou do země. Jejich červené rty byly vysušené lítostivým těžkým dýcháním. Slzy jim tekly z očí a nesly kajjal, kterým byly nalíčené, a smývaly rumělku rozetřenou na jejich ňadrech. Tak tam stály a mlčky nesly břímě svého neštěstí.

Význam

Gopī cítily: „Jestliže naše láska Kṛṣṇu nepřemohla, znamená to, že není ryzí. A jestliže nejsme schopné Kṛṣṇu náležitě milovat, k čemu jsou naše životy?“ Červené rty jim vysychaly horkým dechem, který pocházel z jejich neštěstí. Když pražící slunce vysouší zralé červené plody bimba, tyto plody měknou a objevují se na nich tmavé skvrny. Podobně se měnil vzhled nádherných rtů gopī. Stály tiše před Kṛṣṇou a nedokázaly říct ani slovo.

SLOKA 30

preṣṭhaṁ priyetaram iva pratibhāṣamāṇaṁ
kṛṣṇaṁ tad-artha-vinivartita-sarva-kāmāḥ
netre vimṛjya ruditopahate sma kiñcit
saṁrambha-gadgada-giro ’bruvatānuraktāḥ

Synonyma

preṣṭham — pro svého milovaného; priya-itaram — pravý opak milého; iva — jako kdyby; pratibhāṣamāṇam — který je oslovoval; kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; tat-artha — pro Něho; vinivartita — zapudily; sarva — všechny; kāmāḥ — své hmotné touhy; netre — oči; vimṛjya — utřely si; rudita — pláče; upahate — zanechaly; sma — potom; kiñcit — něco; saṁrambha — vzrušením; gadgada — se zalykajícími se; giraḥ — hlasy; abruvata — promluvily; anuraktāḥ — pevně připoutané.

Překlad

Přestože byl Kṛṣṇa jejich milovaný a přestože se kvůli Němu vzdaly všech ostatních cílů svých tužeb, promlouval k nim nemile. Jejich připoutaností k Němu to ale neotřáslo. Zanechaly pláče, utřely si oči a promluvily hlasy rozechvělými vzrušením.

Význam

Gopī začaly Śrī Kṛṣṇovi odpovídat. Hlasy se jim zalykaly hněvem způsobeným jejich silnou láskou k Němu a neochotou se Ho vzdát. Nechtěly Mu dovolit, aby je odmítl.

SLOKA 31

śrī-gopya ūcuḥ
maivaṁ vibho ’rhati bhavān gadituṁ nṛ-śaṁsaṁ
santyajya sarva-viṣayāṁs tava pāda-mūlam
bhaktā bhajasva duravagraha mā tyajāsmān
devo yathādi-puruṣo bhajate mumukṣūn

Synonyma

śrī-gopyaḥ ūcuḥ — nádherné gopī řekly; mā — ne; evam — takto; vibho — ó všemocný; arhati — měl bys; bhavān — Ty, vznešený; gaditum — mluvit; nṛ-śaṁsam — krutě; santyajya — které se zcela zřekly; sarva — všech; viṣayān — druhů smyslového požitku; tava — Tvé; pāda-mūlam — nohy; bhaktāḥ — uctívající; bhajasva — prosím odměň; duravagraha — ó tvrdohlavý; mā tyaja — neodmítej; asmān — nás; devāḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; yathā — jako; ādi-puruṣaḥ — prvotní Pán, Nārāyaṇa; bhajate — odměňuje snažení; mumukṣūn — těch, kdo touží po osvobození.

Překlad

Nádherné gopī řekly: Ó všemocný, neměl bys mluvit tak krutě. Neodmítej nás, které jsme se zřekly všeho hmotného požitku, abychom oddaně sloužily Tvým lotosovým nohám. Odměň nás, ó tvrdohlavý, tak jako prvotní Pán, Śrī Nārāyaṇa, odměňuje snahy svých oddaných dosáhnout osvobození.

SLOKA 32

yat paty-apatya-suhṛdām anuvṛttir aṅga
strīṇāṁ sva-dharma iti dharma-vidā tvayoktam
astv evam etad upadeśa-pade tvayīśe
preṣṭho bhavāṁs tanu-bhṛtāṁ kila bandhur ātmā

Synonyma

yat — jež; pati — manželů; apatya — dětí; suhṛdām — a přátelsky nakloněných příbuzných a přátel; anuvṛttiḥ — následování; aṅga — náš drahý Kṛṣṇo; strīṇām — žen; sva-dharmaḥ — řádná náboženská povinnost; iti — takto; dharma-vidā — znalcem náboženství; tvayā — Tebou; uktam — řečeno; astu — nechť je; evam — tak; etat — toto; upadeśa — tohoto pokynu; pade — pravému objektu; tvayi — Tobě; īśe — ó Pane; preṣṭhaḥ — nejdražší; bhavān — Ty; tanu-bhṛtām — pro všechny vtělené živé bytosti; kila — jistě; bandhuḥ — blízký příbuzný; ātmā — vlastní Já.

Překlad

Náš milý Kṛṣṇo, jako znalec náboženství jsi nám radil, že řádnou náboženskou povinností žen je věrně sloužit svým manželům, dětem a dalším příbuzným. Souhlasíme, že tento princip je správný, ale ve skutečnosti by tato služba měla patřit Tobě. Ty, ó Pane, jsi koneckonců nejdražším přítelem všech vtělených duší. Jsi jejich nejdůvěrnějším příbuzným a vskutku jejich samotným vlastním Já.

Význam

Śrī Kṛṣṇa je Duše všech duší, jejich nejdražší přítel a dobrodinec. Jedenáctý zpěv Bhāgavatamu (11.5.41) uvádí:

devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam

„Ó králi, ten, kdo se vzdal všech hmotných povinností a zcela se odevzdal u lotosových nohou Mukundy, jenž nabízí útočiště všem, není zadlužený polobohům, velkým mudrcům, obyčejným živým bytostem, příbuzným, přátelům, lidstvu ani svým zemřelým předkům. Všechny tyto druhy živých bytostí jsou nedílnými částmi Nejvyššího Pána, a proto ten, kdo se odevzdal službě Pánu, nemusí těmto osobám sloužit zvlášť.“ Autorita sestupuje od autora veškeré existence, od Nejvyššího Pána. Ti, kdo přirozeně zosobňují autoritu, jako například manželé, matky, vládní představitelé a mudrci, získávají svou moc a autoritu od Nejvyššího Pána, a tak by pro své následovníky měli zastupovat Absolutní Pravdu. Pokud se někdo z celého srdce věnuje láskyplné službě původu všeho, Nejvyšší Pravdě, nemusí sloužit Absolutní Pravdě nepřímo skrze výše zmíněné druhotné autority.

I duše odevzdaná Bohu však nadále slouží duchovnímu mistrovi, který je přímým, nikoliv nepřímým zástupcem Nejvyššího Pána. Pravý ācārya neboli duchovní mistr je průzračným médiem vedoucím žáka k lotosovým nohám Kṛṣṇy. Když je osoba v přímém styku s Absolutní Pravdou, jsou všechny nepřímé autority překonané. Tento základní bod chtěly gopī Kṛṣṇovi vysvětlit a některé odvážnější dívky mezi nimi se pokusily porazit Śrī Kṛṣṇu Jeho vlastními výroky. Tento verš je toho příkladem.

SLOKA 33

kurvanti hi tvayi ratiṁ kuśalāḥ sva ātman
nitya-priye pati-sutādibhir ārti-daiḥ kim
tan naḥ prasīda parameśvara mā sma chindyā
āśāṁ dhṛtāṁ tvayi cirād aravinda-netra

Synonyma

kurvanti — projevují; hi — jistě; tvayi — k Tobě; ratim — připoutanost; kuśalāḥ — zkušení; sve — ve svém vlastním; ātman — Já; nitya — věčně; priye — kdo je drahý; pati — s našimi manželi; suta — dětmi; ādibhiḥ — a dalšími příbuznými; ārti-daiḥ — kteří jen působí potíže; kim — co; tat — proto; naḥ — k nám; prasīda — buď milostivý; parama-īśvara — ó nejvyšší vládce; mā sma chindyāḥ — prosím nenič; āśām — naše naděje; dhṛtām — udržované; tvayi — ohledně Tebe; cirāt — po dlouhou dobu; aravinda-netra — ó lotosooký Pane.

Překlad

Zkušení transcendentalisté vždy zaměřují svou náklonnost na Tebe, protože Tě rozpoznávají jako své pravé vlastní Já a věčného milence. K čemu jsou nám všichni tito naši manželé, děti a příbuzní, kteří nám jen působí potíže? Proto Tě prosíme, ó nejvyšší vládce, abys nám udělil svou milost. Ó Pane s lotosovýma očima, nenič prosím naději, že získáme Tvou společnost, kterou jsme si tak dlouho udržovaly.

SLOKA 34

cittaṁ sukhena bhavatāpahṛtaṁ gṛheṣu
yan nirviśaty uta karāv api gṛhya-kṛtye
pādau padaṁ na calatas tava pāda-mūlād
yāmaḥ kathaṁ vrajam atho karavāma kiṁ vā

Synonyma

cittam — naše mysli; sukhena — snadno; bhavatā — Tebou; apahṛtam — byly ukradené; gṛheṣu — v našich domácnostech; yat — které; nirviśati — byly pohroužené; uta — navíc; karau — naše ruce; api — také; gṛhya-kṛtye — v domácích pracech; pādau — naše nohy; padam — jeden krok; na calataḥ — nepohnou se; tava — Tvých; pāda-mūlāt — od nohou; yāmaḥ — půjdeme; katham — jak; vrajam — zpátky do Vraji; atha u — a pak; karavāma — budeme dělat; kim — co; vā — navíc.

Překlad

Až dodnes byly naše mysli pohroužené v domácích starostech, ale Ty jsi snadno odvedl jak naše mysli, tak naše ruce od domácích prací. Teď se naše nohy nepohnou ani o krok od Tvých lotosových nohou. Jak můžeme jít zpátky do Vraji? Co bychom tam dělaly?

Význam

Śrī Kṛṣṇa zahrál na flétnu a omamná hudba, která vyšla z jejích otvorů, ukradla mysli mladých gopī. Nyní přišly za Kṛṣṇou, aby své ukradené vlastnictví žádaly zpátky, ale získat zpět své mysli by mohly jedině tehdy, kdyby je Śrī Kṛṣṇa přijal a věnoval se s nimi milostným hrám.

Śrī Kṛṣṇa mohl odpovědět: „Ale Mé milé gopī, zatím jděte domů. Nechte Mě nad tím den dva zauvažovat a potom vám vaše mysli vrátím.“ Na tuto možnou námitku gopī odpovídají: „Naše nohy se odmítají pohnout byť jen o krok. Vrať nám tedy prosím naše mysli a přijmi nás, potom půjdeme.“

SLOKA 35

siñcāṅga nas tvad-adharāmṛta-pūrakeṇa
hāsāvaloka-kala-gīta-ja-hṛc-chayāgnim
no ced vayaṁ virahajāgny-upayukta-dehā
dhyānena yāma padayoḥ padavīṁ sakhe te

Synonyma

siñca — prosím polej; aṅga — milý Kṛṣṇo; naḥ — náš; tvat — Tvých; adhara — rtů; amṛta — nektaru; pūrakeṇa — záplavou; hāsa — usměvavými; avaloka — Tvými pohledy; kala — melodickou; gīta — a písní (Tvé flétny); ja — vytvořený; hṛt-śaya — spočívající v našich srdcích; agnim — oheň; na u cet — jestli ne; vayam — my; viraha — z odloučení; ja — zrozeného; agni — do ohně; upayukta — když umístíme; dehāḥ — svá těla; dhyānena — meditací; yāma — půjdeme; padayoḥ — nohou; padavīm — na místo; sakhe — ó příteli; te — Tvých.

Překlad

Milý Kṛṣṇo, prosím polej nektarem svých rtů oheň v našich srdcích, který jsi zapálil svými usměvavými pohledy a sladkou písní své flétny. Pokud to neuděláš, odevzdáme svá těla ohni odloučení od Tebe, ó příteli, a tak jako yogī dospějeme do sídla Tvých lotosových nohou pomocí meditace.

SLOKA 36

yarhy ambujākṣa tava pāda-talaṁ ramāyā
datta-kṣaṇaṁ kvacid araṇya-jana-priyasya
asprākṣma tat-prabhṛti nānya-samakṣam añjaḥ
sthātuṁs tvayābhiramitā bata pārayāmaḥ

Synonyma

yarhi — když; ambuja — jako lotosy; akṣa — ó Ty, který máš oči; tava — Tvých; pāda — nohou; talam — u chodidel; ramāyāḥ — bohyni štěstí, Śrīmatī Lakṣmīdevī; datta — poskytující; kṣaṇam — slavnost; kvacit — někdy; araṇya — kteří žijí v lese; jana — lidem; priyasya — který jsi drahý; asprākṣma — dotkneme se; tat-prabhṛti — od té chvíle; na — nikdy; anya — jakéhokoliv jiného muže; samakṣam — v přítomnosti; añjaḥ — přímo; sthātum — stát; tvayā — Tebou; abhiramitāḥ — naplněné radostí; bata — jistě; pārayāmaḥ — budeme schopné.

Překlad

Ó Ty, který máš oči jako lotosy, pro bohyni štěstí je slavností, kdykoliv se dotkne chodidel Tvých lotosových nohou. Jsi velmi drahý obyvatelům lesa, a proto se i my budeme těchto lotosových nohou dotýkat. Od té chvíle už nedokážeme ani stát v přítomnosti jakéhokoliv jiného muže, protože budeme dokonale uspokojené Tebou.

SLOKA 37

śrīr yat padāmbuja-rajaś cakame tulasyā
labdhvāpi vakṣasi padaṁ kila bhṛtya-juṣṭam
yasyāḥ sva-vīkṣaṇa utānya-sura-prayāsas
tadvad vayaṁ ca tava pāda-rajaḥ prapannāḥ

Synonyma

śrīḥ — bohyně štěstí, manželka Pána Nārāyaṇa; yat — jako; pada-ambuja — lotosových nohou; rajaḥ — prach; cakame — žádaný; tulasyā — společně s Tulasī-devī; labdhvā — poté, co získala; api — dokonce; vakṣasi — na Jeho hrudi; padam — své místo; kila — vskutku; bhṛtya — služebníky; juṣṭam — obsluhovaný; yasyāḥ — jejíž (Lakṣmī); sva — na sebe; vīkṣaṇe — ve snaze upoutat pohled; uta — na druhou stranu; anya — ostatních; sura — polobohů; prayāsaḥ — úsilí; tadvat — stejně; vayam — my; ca — také; tava — Tvých; pāda — nohou; rajaḥ — prach; prapannāḥ — vyhledaly jsme jako útočiště.

Překlad

Bohyně Lakṣmī, o jejíž pohled se s velkým úsilím ucházejí polobozi, získala jedinečné postavení, neboť neustále spočívá na hrudi svého Pána, Nārāyaṇa. Přesto touží po prachu z Jeho lotosových nohou, i když se o tento prach musí dělit s Tulasī-devī a s mnoha dalšími Pánovými služebníky. Podobně my přicházíme k prachu z Tvých lotosových nohou, abychom u něj získaly útočiště.

Význam

Zde gopī poukazují na to, že prach z Pánových nohou je tak extatický a blahodárný, že bohyně štěstí chce opustit své jedinečné místo na Jeho hrudi a dělit se s mnoha dalšími oddanými o místo u Jeho nohou. Tímto gopī naléhají na Pána Kṛṣṇu, aby se neproviňoval dvojakým jednáním. Jelikož bohyni štěstí dal místo na své hrudi a zároveň jí dovolil vyhledávat prach z Jeho lotosových nohou, měl by bezpochyby dát stejnou příležitost i gopīm, což jsou oddané, které vůči Němu chovají tu nejhlubší lásku. „Konec konců,“ žadoní gopī, „vyhledávat prach z Tvých lotosových nohou je dokonale oprávněné snažení, ve kterém bys nás měl povzbudit, a ne se nás pokoušet posílat pryč.“

SLOKA 38

tan naḥ prasīda vṛjinārdana te ’nghri-mūlaṁ
prāptā visṛjya vasatīs tvad-upāsanāśāḥ
tvat-sundara-smita-nirīkṣaṇa-tīvra-kāma
taptātmanāṁ puruṣa-bhūṣaṇa dehi dāsyam

Synonyma

tat — proto; naḥ — nám; prasīda — prosím projev svou milost; vṛjina — všeho utrpení; ardana — ó ničiteli; te — ke Tvým; aṅghri-mūlam — nohám; prāptāḥ — přišly jsme; visṛjya — poté, co jsme se zřekly; vasatīḥ — svých domovů; tvat-upāsanā — v možnost Tě uctívat; āśāḥ — doufající; tvat — Tvým; sundara — krásným; smita — usměvavým; nirīkṣaṇa — kvůli pohledům; tīvra — silným; kāma — chtíčem; tapta — spalovaná; ātmanām — jejichž srdce; puruṣa — všech mužů; bhūṣaṇa — ó ozdobo; dehi — prosím dej; dāsyam — možnost sloužit.

Překlad

Proto Tě prosíme, ó ničiteli všeho neštěstí, projev nám svou milost. Opustily jsme své rodiny a domovy, abychom mohly přijít k Tvým lotosovým nohám, a nemáme jinou touhu než Ti sloužit. Naše srdce spalují silné touhy vytvořené Tvými krásnými usměvavými pohledy. Ó ozdobo mezi muži, prosím udělej z nás své služebnice.

Význam

Když se Śrī Kṛṣṇa narodil, mudrc Garga předpověděl, že projeví všechny vznešené vlastnosti Nejvyššího Pána Nārāyaṇa. Gopī teď na Pána naléhají, aby vyplnil tuto předpověď tím, že k nim bude milostivý a dá jim možnost přímé služby, tak jako tuto možnost dává Pán Nārāyaṇa svým milujícím oddaným. Gopī zdůrazňují, že se svých rodin a domovů nevzdaly s nadějí, že si od Kṛṣṇy získají nějaké vyšší potěšení. Neprosí o nic jiného než o službu, a tak vyjevují svou ryzí oddanost. Gopī uvažují: „Pokud se nějak stane, že v průběhu naší snahy Ti poskytnout štěstí budeme šťastné při pohledu na Tvůj obličej, co je na tom špatného?“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje slova puruṣa-bhūṣaṇa, „ó ozdobo mezi muži“. Ṭhākura uvádí, že tím chtěly gopī říct: „Ó ozdobo všech mužů, prosím ozdob naše zlatá těla tmavomodrými drahokamy svých údů.“

SLOKA 39

vīkṣyālakāvṛta-mukhaṁ tava kuṇdala-śrī
gaṇḍa-sthalādhara-sudhaṁ hasitāvalokam
dattābhayaṁ ca bhuja-daṇḍa-yugaṁ vilokya
vakṣaḥ śriyaika-ramaṇaṁ ca bhavāma dāsyaḥ

Synonyma

vīkṣya — když vidíme; alaka — Tvými vlasy; āvṛta — zakrytý; mukham — obličej; tava — Tvůj; kuṇḍala — Tvých náušnic; śrī — s krásou; gaṇḍa-sthala — mající tváře; adhara — Tvých rtů; sudham — a nektar; hasita — usměvavými; avalokam — s pohledy; datta — udílející; abhayam — nebojácnost; ca — a; bhuja-daṇḍa — Tvých mocných paží; yugam — pár; vilokya — když hledíme na; vakṣaḥ — Tvou hruď; śrī — bohyně štěstí; eka — jediný; ramaṇam — zdroj potěšení; ca — a; bhavāma — musíme se stát; dāsyaḥ — Tvými služebnicemi.

Překlad

Když hledíme na Tvůj obličej lemovaný kadeřemi vlasů, na Tvé tváře zkrášlené náušnicemi, na Tvé rty plné nektaru a na Tvůj usměvavý pohled a také když vidíme Tvé dvě impozantní paže, které zahánějí náš strach, a Tvou hruď, která je jediným zdrojem potěšení pro bohyni štěstí, musíme se stát Tvými služebnicemi.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vidí jednání gopī s Kṛṣṇou takto:

„Kṛṣṇa říká, ,Vy se chcete stát Mými služebnicemi – mám vás tedy nějak platit, nebo se nabízíte zadarmo?̀

Gopī odpovídají, ,Ty si nás kupuješ už od začátku našeho raného ženství a platíš miliónkrát víc než dostatečně. Tím platem je Tvůj usměvavý pohled podobný drahokamu, který tvoří velký poklad, o jakém jsme nikdy neslyšely a jaký jsme nikde jinde neviděly.

Když si vložíš na hlavu svůj zlatý turban, Tvá služebná bude jednat jako Tvůj komorník a bude turban pomalu posouvat, až bude umístěný přesně tak, jak má. A i když jí prstem pohrozíš a budeš se jí v tom snažit usilovně zabránit, vsune ruku pod turban a využije příležitosti k tomu, aby Ti pohlédla do obličeje. Tak si budeme my, Tvé služebné, očima vychutnávat Tvou sladkost, kterou hojně oplýváš.̀

Kṛṣṇa říká: ,Vaši manželé toto naše chování nesnesou. Budou si rozhořčeně stěžovat králi Kaṁsovi a tím pro Mě i pro vás vytvoří situaci nahánějící strach.̀

Gopī říkají: ,Ale Kṛṣṇo, Tvé mocné paže nás zbavují strachu, jako když jsi držel kopec Govardhan, abys nás ochránil před Mahendrovou pýchou. Ty paže jistě toho zloducha Kaṁsu zabijí.̀

,Ale Já se řídím náboženskými zásadami a nemohu si dělat z manželek jiných mužů své služebné.̀

,Ó drahý korunní klenote mezi zbožnými osobami, můžeš sice říkat, že si nechceš dělat služebné z manželek pastevců, ale už sis násilím odvedl Lakṣmī, manželku Nārāyaṇa, z Vaikuṇṭhy a nosíš ji na hrudi. Ze studu přijala podobu zlatého pruhu na Tvé hrudi a tam nachází své jediné potěšení. Kromě toho dobře víme, že nikdy neodmítáš žádnou krásnou ženu ve všech čtrnácti světech a ani nad těmito světy – na Vaikuṇṭhaloce, která leží mimo tento vesmír – bez ohledu na to, kdo je nebo komu náleží.̀“

SLOKA 40

kā stry aṅga te kala-padāyata-veṇu-gīta-
sammohitārya-caritān na calet tri-lokyām
trailokya-saubhagam idaṁ ca nirīkṣya rūpaṁ
yad go-dvija-druma-mṛgāḥ pulakāny abibhran

Synonyma

kā — která; strī — žena; aṅga — milý Kṛṣṇo; te — Tvé; kala — sladce znějící; pada — mající sloky; āyata — pomalou; veṇu — Tvojí flétny; gīta — písní; sammohitā — úplně zmatená; ārya — civilizovaných lidí; caritāt — od náležitého chování; na calet — neodchýlí se; tri-lokyām — ve třech světech; trai-lokya — všech tří světů; saubhagam — příčinu příznivého osudu; idam — tuto; ca — a; nirīkṣya — když vidí; rūpam — osobní krásu; yat — kvůli které; go — krávy; dvija — ptáci; druma — stromy; mṛgāḥ — a jeleni; pulakāni — zježené chlupy na těle; abibhran — nesou.

Překlad

Milý Kṛṣṇo, která žena ve všech třech světech by se neodchýlila od náboženského chování, když je zmatená sladkou pomalou melodií Tvé flétny? Díky Tvé kráse jsou všechny tři světy příznivé. Ve skutečnosti se i kravám, ptákům, stromům a jelenům se ježí chlupy na těle v extázi, když vidí Tvou nádhernou podobu.

SLOKA 41

vyaktaṁ bhavān vraja-bhayārti-haro ’bhijāto
devo yathādi-puruṣaḥ sura-loka-goptā
tan no nidhehi kara-paṅkajam ārta-bandho
tapta-staneṣu ca śiraḥsu ca kiṅkarīṇām

Synonyma

vyaktam — zjevně; bhavān — Ty; vraja — obyvatel Vraji; bhaya — strach; ārti — a trápení; haraḥ — jako ten, kdo odstraňuje; abhijātaḥ — narodil ses; devaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; yathā — jako; ādi-puruṣaḥ — prvotní Pán; sura-loka — planet polobohů; goptā — ochránce; tat — proto; naḥ — naše; nidhehi — laskavě polož; kara — svou ruku; paṅkajam — podobnou lotosu; ārta — soužených; bandho — ó příteli; tapta — planoucí; staneṣu — na ňadra; ca — a; śiraḥsu — na hlavy; ca — také; kiṅkarīṇām — svých služebnic.

Překlad

Zjevně ses narodil na tomto světě proto, abys obyvatele Vraji zbavil strachu a trápení, tak jako Nejvyšší Osobnost Božství, prvotní Pán, chrání panství polobohů. Proto, ó příteli soužených, laskavě polož svou lotosovou ruku na hlavy a planoucí ňadra svých služebnic.

SLOKA 42

śrī-śuka uvāca
iti viklavitaṁ tāsāṁ
śrutvā yogeśvareśvaraḥ
prahasya sa-dayaṁ gopīr
ātmārāmo ’py arīramat

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — těmito slovy; viklavitam — zoufalé výrazy; tāsām — jejich; śrutvā — když vyslechl; yoga-īśvara-īśvaraḥ — Pán všech pánů mystických sil; prahasya — s úsměvem; sa-dayam — milostivě; gopīḥ — gopī; ātma ārāmaḥ — spokojený ve svém nitru; api — i když; arīramat — uspokojil.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Pán Kṛṣṇa, svrchovaný vládce všech mistrů mystické yogy, se usmíval, když poslouchal tato zoufalá slova gopī. Potom si s nimi milostivě užíval, přestože je sám o sobě spokojený.

SLOKA 43

tābhiḥ sametābhir udāra-ceṣṭitaḥ
priyekṣaṇotphulla-mukhībhir acyutaḥ
udāra-hāsa-dvija-kunda-dīdhatir
vyarocataiṇāṅka ivoḍubhir vṛtaḥ

Synonyma

tābhiḥ — s nimi; sametābhiḥ — které se spojily všechny dohromady; udāra — velkodušné; ceṣṭitaḥ — ten, jehož činnosti; priya — láskyplnými; īkṣaṇa — Jeho pohledy; utphulla — rozkvetlé; mukhībhiḥ — jejichž obličeje; acyutaḥ — neselhávající Pán; udāra — se širokými; hāsa — úsměvy; dvija — svých zubů; kunda — (jako) jasmínové květy; dīdhatiḥ — projevující záři; vyarocata — vypadal skvostně; eṇa-aṅkaḥ — měsíc, který nese znamení připomínající černého jelena; iva — jako; uḍubhiḥ — hvězdami; vṛtaḥ — obklopený.

Překlad

Mezi shromážděnými gopīmi vypadal neselhávající Pán Kṛṣṇa jako měsíc obklopený hvězdami. Ten, který jedná tak velkodušně, svými láskyplnými pohledy způsobil, že jejich obličeje rozkvetly, a širokými úsměvy vyjevil záři svých zubů podobných jasmínovým poupatům.

Význam

Slovo acyuta zde vyjadřuje, že Pán Kṛṣṇa neopomenul poskytnout potěšení jedné každé gopī v onom nočním shromáždění.

SLOKA 44

upagīyamāna udgāyan
vanitā-śata-yūthapaḥ
mālāṁ bibhrad vaijayantīṁ
vyacaran maṇḍayan vanam

Synonyma

upagīyamānaḥ — opěvovaný; udgāyan — sám hlasitě zpívající; vanitā — žen; śata — stovek; yūthapaḥ — vůdce; mālām — girlandu; bibhrat — mající na sobě; vaijayantīm — zvanou Vaijayantī (složenou z květů pěti různých barev); vyacaran — pohybující se z místa na místo; maṇḍayan — zkrášlující; vanam — les.

Překlad

Když gopī opěvovaly Jeho slávu, tento vůdce stovek žen jim vlastním hlasitým zpěvem odpovídal. Pohyboval se mezi nimi s girlandou Vaijayantī kolem krku a zkrášloval les Vṛndāvan.

Význam

Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho Pán Kṛṣṇa zpíval mnohé úchvatné melodie a rytmy a gopī Ho pod Jeho vedením doprovázely. Kṛṣṇův zpěv při této příležitosti popisuje Śrī Viṣṇu Purāṇa:

kṛṣṇaḥ śarac-candramasaṁ
kaumudīṁ kumudākaram
jagau gopī-janas tv ekaṁ
kṛṣṇa-nāma punaḥ punaḥ

„Kṛṣṇa opěvoval slávu podzimního měsíce, měsíčního svitu a řeky plné lotosů a gopī jednoduše opakovaně zpívaly Jeho jméno.“

SLOKA 45-46

nadyāḥ pulinam āviśya
gopībhir hima-vālukam
juṣṭaṁ tat-taralānandi
kumudāmoda-vāyunā

bāhu-prasāra-parirambha-karālakoru
nīvī-stanālabhana-narma-nakhāgra-pātaiḥ
kṣvelyāvaloka-hasitair vraja-sundarīṇām
uttambhayan rati-patiṁ ramayāṁ cakāra

Synonyma

nadyāḥ — řeky; pulinam — břeh; āviśya — když přišel na; gopībhiḥ — společně s gopīmi; hima — chladným; vālukam — jeho pískem; juṣṭam — obsluhovaný; tat — jejími; tarala — vlnami; ānandi — rozradostněným; kumuda — lotosů; āmoda — (nesoucím) vůni; vāyunā — větrem; bāhu — svých paží; prasāra — ovinutím; parirambha — objetími; kara — jejich rukou; alaka — vlasů; ūru — stehen; nīvī — opasků; stana — a ňader; ālabhana — doteky; narma — hravými; nakha — nehtů; agra-pātaiḥ — škrábanci; kṣvelyā — žertovnými rozhovory; avaloka — pohledy; hasitaiḥ — a smíchem; vraja-sundarīṇām — u krásných mladých dívek z Vraji; uttambhayan — podněcující; rati-patim — Amora; ramayām cakāra — těšil se.

Překlad

Śrī Kṛṣṇa šel s gopīmi na břeh Yamuny, kde byl chladivý písek a vítr, rozradostněný říčními vlnami, nesl vůni lotosů. Tam Kṛṣṇa ovinul své paže kolem gopī a objal je. Probudil v nádherných mladých ženách z Vraji Amora tím, že se dotýkal jejich rukou, vlasů, stehen, opasků a ňader, laškovně je škrábal svými nehty a také s nimi žertoval, vrhal na ně pohledy a smál se s nimi. Tak se Pán těšil ze svých zábav.

SLOKA 47

evaṁ bhagavataḥ kṛṣṇāl
labdha-mānā mahātmanaḥ
ātmānaṁ menire strīṇāṁ
māninyo hy adhikaṁ bhuvi

Synonyma

evam — takto; bhagavataḥ — od Osobnosti Božství; kṛṣṇāt — Pána Kṛṣṇy; labdha — jež dostaly; mānāḥ — zvláštní úctu; mahā-ātmanaḥ — od Nejvyšší Duše; ātmānam — sebe; menire — považovaly; strīṇām — mezi všemi ženami; māninyaḥ — zpychly; hi — jistě; adhikam — za nejlepší; bhuvi — na Zemi.

Překlad

Gopī na sebe začaly být pyšné, že získaly takovou zvláštní pozornost Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, a každá z nich se považovala za nejlepší ženu na Zemi.

Význam

Gopī byly pyšné, neboť získaly za milence největší ze všech osobností. V jistém smyslu tedy byly pyšné na Kṛṣṇu. Kromě toho byla pýcha gopī přetvářkou, kterou vytvořila Kṛṣṇova energie zajišťující Jeho zábavy, aby zesílila jejich lásku k Němu prostřednictvím odloučení. V této souvislosti cituje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Nāṭyaśāstru Bharaty Muniho: na vinā vipralambhena sambhogaḥ puṣṭim aśnute. „Přímé setkání nelze plně ocenit bez zážitku odloučení.“

SLOKA 48

tāsāṁ tat-saubhaga-madaṁ
vīkṣya mānaṁ ca keśavaḥ
praśamāya prasādāya
tatraivāntaradhīyata

Synonyma

tāsām — jejich; tat — tu; saubhaga — ze svého štěstí; madam — omámenost; vīkṣya — když viděl; mānam — pýchu; ca — a; keśavaḥ — Pán Kṛṣṇa; praśamāya — aby ji zmenšil; prasādāya — aby jim projevil přízeň; tatra eva — právě tam; antaradhīyata — zmizel.

Překlad

Pán Keśava viděl, že gopī jsou příliš pyšné na své štěstí. Chtěl je zbavit této pýchy a projevit jim další milost, a proto okamžitě zmizel.

Význam

Slovo prasādāya je zde významné. Pán Kṛṣṇa si nechtěl gopī přestat všímat; místo toho další dramatickou scénou zintenzívnil jejich milostný vztah. Vždyť gopī byly v podstatě pyšné na Kṛṣṇu. Jak uvidíme, zachoval se tak také proto, aby projevil zvláštní přízeň krásné mladé dceři krále Vṛṣabhānua.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvacáté deváté kapitole desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Kṛṣṇa a gopī se scházejí k tanci rāsa“.

KAPITOLA DVACÁTÁ OSMÁ KAPITOLA TŘICÁTÁ