Śrīmad-Bhāgavatam 10.29.3
Verš
dṛṣṭvā kumudvantam akhaṇḍa-maṇḍalaṁ
ramānanābhaṁ nava-kuṅkumāruṇam
vanaṁ ca tat-komala-gobhī rañjitaṁ
jagau kalaṁ vāma-dṛśāṁ manoharam
ramānanābhaṁ nava-kuṅkumāruṇam
vanaṁ ca tat-komala-gobhī rañjitaṁ
jagau kalaṁ vāma-dṛśāṁ manoharam
Synonyma
dṛṣṭvā — když viděl; kamut-vantam — otevírající lotosy kumuda, které kvetou v noci; akhaṇḍa — neporušený; maṇḍalam — kotouč jehož obličeje; ramā — bohyně štěstí; ānana — (připomínající) obličej; ābham — jehož světlo; nava — novou; kuṅkuma — rumělkou; aruṇam — zarudlé; vanam — les; ca — a; tat — toho měsíce; komala — jemnými; gobhiḥ — paprsky; rañjitam — zabarvený; jagau — hrál na flétnu; kalam — sladce; vāma-dṛśām — pro dívky s půvabnýma očima; manaḥ-haram — okouzlující.
Překlad
Pán Kṛṣṇa viděl, jak neporušený kotouč měsíce v úplňku svítí rudou září nově nanesené rumělky, jako kdyby to byl obličej bohyně štěstí. Viděl také, jak se vlivem měsíce otevírají lotosy kumuda a jak jeho paprsky jemně zabarvují les. Pán tedy začal sladce hrát na svou flétnu a přitahovat mysli gopī s nádhernýma očima.
Význam
Slovo jagau v tomto verši vyjadřuje, že Pán Kṛṣṇa hrál na flétnu písně, což je potvrzeno ve sloce 40 slovy kā stry aṅga te kala-padāyata-veṇu-gītā. Slovo ramā může označovat nejen choť Pána Viṣṇua, ale také Śrīmatī Rādhārāṇī, původní bohyni štěstí. Pán Kṛṣṇa se narodil v dynastii boha Měsíce a zde hraje měsíc významnou roli při přípravě Pánova vstupu do středu tance rāsa.