Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ DEVÁTÁ

Kṛṣṇa a gopī se scházejí k tanci rāsa

Tato kapitola líčí, jak se Pán Śrī Kṛṣṇa dohadoval s gopīmi, když se chtĕl tĕšit z tance rāsa. Dále popsán začátek tance rāsa a Pánova zábava, kdy zmizel z kruhu gopī.

Pán Kṛṣṇa si vzpomnĕl na slib, který gopīm dal, když jim ukradl šaty, a proto použil svou energii Yogamāyu a bĕhem jedné podzimní noci v sobĕ projevil touhu vĕnovat se zábavám. Začal tedy hrát na flétnu. Když gopī uslyšely tóny flétny, pocítily silné Amorovo nutkání; ihned zanechaly všech domácích povinností a pospíchaly za Kṛṣṇou. Všechny gopī mĕly čistĕ duchovní tĕla, ale když nĕkterým manželé a další příbuzní bránili v odchodu, Pán Kṛṣṇa zařídil, aby dočasnĕ projevily hmotná tĕla, která pak zanechaly u svých manželů. Tak oklamaly své příbuzné a odešly se setkat s Kṛṣṇou.

Když gopī přišly k Pánu Kṛṣṇovi, zeptal se jich: „Proč jste sem přišly? Není vhodné uprostřed noci chodit na takové místo, protože tento les je plný dravé zvĕře. Vaši manželé a dĕti vás brzy přijdou hledat, aby vás odvedli zpĕt domů k vašim domácím povinnostem. Sloužit manželovi a dĕtem je koneckonců hlavní náboženská povinnost ženy. Pro počestnou ženu je naprosto zavrženíhodné stýkat se s milencem a znemožní jí to dostat se do nebe. Kromĕ toho se čistá láska ke Mnĕ nerozvíjí tĕlesnou blízkostí, ale nasloucháním témat se Mnou spojených, zhlížením Mé podoby Božstva v chrámu, meditováním o Mnĕ a vĕrným opĕvováním Mé slávy. Proto byste se všechny mĕly nejradĕji vrátit domů.“

Gopī tato slova rozesmutnĕla, chvilku zaplakaly a potom trochu nahnĕvanĕ odpovĕdĕly: „Je od Tebe velmi neslušné odmítnout mladé dívky, které opustily vše, co v životĕ mĕly, a přišly za Tebou s jedinou touhou Ti sloužit. Služba našim manželům a dĕtem nám přináší jen bolest, ale službou Tobĕ, nejdražší Duši všech živých bytostí, dokonale splníme pravou náboženskou povinnost vlastního já. Která žena se nenechá odvést od svých předepsaných povinností, jakmile uslyší píseň Tvé flétny a spatří Tvou podobu, jež okouzluje tři svĕty? Tak jako Nejvyšší Pán Viṣṇu chrání polobohy, Ty odstraňuješ neštĕstí obyvatel Vṛndāvanu. Proto bys nám mĕl ihned poskytnout úlevu od trýznĕ, kterou jsme cítily v odloučení od Tebe.“ Pán Kṛṣṇa, který je vĕčnĕ spokojený ve svém nitru, chtĕl gopī potĕšit, a tak na jejich naléhání odpovĕdĕl tím, že se s nimi vĕnoval různým zábavám. Když však gopī ponĕkud zpychly tím, že si takto získaly Jeho pozornost, pokořil je tím, že znenadání zmizel z místa, kde tanec rāsa probíhal.

Verš

śrī-bādarāyaṇir uvāca
bhagavān api tā rātṛīḥ
śāradotphulla-mallikāḥ
vīkṣya rantuṁ manaś cakre
yoga-māyām upāśritaḥ

Synonyma

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śrī Śukadeva, syn Śrīly Badarāyaṇy Vedavyāsy, řekl; bhagavān — Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství; api — ačkoliv; tāḥ — ony; rātrīḥ — noci; śārada — podzimní: utphulla  –  kvetoucí; mallikāḥ — jasmínové kvĕty; vīkṣya — když vidĕl; rantum — tĕšit se z lásky; manaḥ cakre — usmyslel si; yogamāyām — ke své duchovní energii, jež umožňuje nemožné; upāśritaḥ — uchylující se.

Překlad

Śrī Bādarāyaṇi řekl: Śrī Kṛṣṇa je Nejvyšší Osobnost Božství a v plné míře oplývá všemi vznešenými vlastnostmi. Přesto, když vidĕl ty podzimní noci provonĕné kvetoucími jasmíny, začal pomýšlet na milostné hrátky. Pro splnĕní svých zámĕrů využil svou vnitřní energii.

Význam

Na začátku slavného vyprávĕní o Kṛṣṇovĕ tanci rāsa neboli tanci lásky s krásnými mladými dívkami v mysli obyčejných lidí nevyhnutelnĕ vytanou otázky, nakolik je to vhodné, aby se Bůh uprostřed podzimní noci ozářené úplňkem vĕnoval romantickému tanci s mnoha dívkami. Ve svém popisu Pánova tance rāsa v knize Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, Śrīla Prabhupāda velmi pečlivĕ vysvĕtluje duchovní čistotu tĕchto transcendentálních činností. Velcí učitelé neboli ācāryové, kteří jsou pokročilými znalci vĕdy o Kṛṣṇovi, nenechávají nikoho na pochybách ohlednĕ toho, že Pánu Kṛṣṇovi nic nechybí a je spokojený sám o sobĕ, nemá žádné hmotné touhy, které jsou koneckonců projevem pocitu určité neúplnosti či nedostatku.

Materialisté a stoupenci neosobní filosofie zatvrzele odmítají autorizované vysvĕtlení transcendentální povahy Śrī Kṛṣṇy. Přitom není důvod popírat nádhernou realitu absolutní osoby schopné absolutních romantických činností, ve srovnání s nimiž je naše takzvaná romantika pouhým stínem či zvráceným odrazem. Iracionálnĕ trvat na tom, že hmotné činnosti nemohou být odrazem dokonalých duchovních činností Boha, ukazuje nedostatek emocionální představivosti tĕch, kdo odmítají realitu Śrī Kṛṣṇy. Toto psychologické rozpoložení neoddaných, které je vede k horlivému popírání samotné existence absolutní osoby, se dá bohužel stručnĕ označit jako závist, neboť naprostá vĕtšina impersonalistických kritiků chtivĕ holduje vlastním romantickým zážitkům, které považují za zcela reálné a dokonce za „duchovní“.

Skutečným svrchovaným milencem je Pán Kṛṣṇa. Vedānta-sūtra začíná prohlášením, že Absolutní Pravda je zdrojem všeho, a dokonce i západní filosofie pochází z ponĕkud nemotorného pokusu nalézt původní Jednotu za zdánlivou mnohotvárností hmotné existence. Milostná láska, která je jedním z nejintenzívnĕjších a nejpoutavĕjších zážitků lidské existence, tĕžko nemůže mít nic společného se svrchovanou realitou.

Ve skutečnosti je milostná láska, kterou zažívají lidské bytosti, pouhým odrazem duchovní reality, kde tatáž láska existuje v absolutním, původním čistém stavu. Zde je tedy jasnĕ řečeno, že když si Kṛṣṇa usmyslel, že si vychutná romantickou atmosféru podzimu, „uchýlil se ke své duchovní energii“ (yoga-māyām upāśritaḥ). Duchovní povaha milostných her Pána Kṛṣṇy je hlavní téma této části Śrīmad-Bhāgavatamu.

Žena je přitažlivá sladkostí svého hlasu, krásou a jemností, okouzlující vůní a nĕhou a také šikovností a znalostí hudby a tance. Mladé gopī z Vṛndāvanu, jež jsou vnitřní energií Pána Kṛṣṇy, jsou nejpřitažlivĕjší ženy ze všech a tato kapitola hovoří o tom, jak se Pán Kṛṣṇa tĕšil z jejich půvabných ženských vlastností, přestože – jak uvádí Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura – Mu bylo v dobĕ, kdy tyto události probíhaly, pouhých osm let.

Lidem bĕžnĕ radĕjí chtĕjí, aby Bůh byl jen svĕdkem jejich romantických epizod. Když hoch touží po dívce nebo dívka po chlapci, nĕkdy se modlí k Bohu pro naplnĕní svého požitku. Tyto lidi šokuje a dĕsí zjištĕní, že si Pán může užívat svých vlastních láskyplných vztahů prostřednictvím svých vlastních transcendentálních smyslů. Pravda je taková, že Śrī Kṛṣṇa je původní Amor, a tato část Bhāgavatamu popíše Jeho vzrušující milostné zábavy.

Když Pán Kṛṣṇa sestupuje na Zemi, Jeho duchovní tĕlo se zdánlivĕ rodí a roste s tím, jak projevuje své rozmanité zábavy. Své jinošství by si Pán sotva nechal utéct, aniž by projevil svrchované milostné hrátky mezi mladým chlapcem a mladými dívkami. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura proto cituje Śrīlu Rūpu Gosvāmīho: kaiśoraṁ saphalī-karoti kalayan kuñje vihāraṁ hariḥ. „Pán Hari dokonale završuje své mládí, když v křovinách vṛndāvanského lesa pořádá láskyplné zábavy.“

Verš

tadoḍurājaḥ kakubhaḥ karair mukhaṁ
prācyā vilimpann aruṇena śantamaiḥ
sa carṣaṇīnām udagāc chuco mṛjan
priyaḥ priyāyā iva dīrgha-darśanaḥ

Synonyma

tadā — tehdy; uḍu-rājaḥ — mĕsíc, král hvĕzd; kakubhaḥ — obzoru; karaiḥ — svýma „rukama“ (paprsky); mukham — tvář; prācyāḥ — východního; vilimpan — když potřel; aruṇena — načervenalou barvou; śam-tamaiḥ — (svými paprsky) jež velmi konejší; saḥ — on; carṣaṇīnām — všech, kteří přihlíželi; udagāt — vyšel; śucaḥ — neštĕstí; mṛjan — smazávající; priyaḥ — milovaný manžel; priyāyāḥ — své drahé ženy; iva — jako; dīrgha — po dlouhé dobĕ; darśanaḥ — opĕt vidĕný.

Překlad

Tehdy vyšel mĕsíc, jenž konejšivými paprsky nabarvil tvář východního obzoru načerveno, a zahnal tak trápení všech, kteří jeho východu přihlíželi. Mĕsíc byl jako milovaný manžel, který se vrací po dlouhodobé nepřítomnosti a zdobí tvář své drahé ženy červenou kuṅkumou.

Význam

Mladý Kṛṣṇa zapojil svou vnitřní energii a ta ihned vytvořila atmosféru podnĕcující milostnou lásku.

Verš

dṛṣṭvā kumudvantam akhaṇḍa-maṇḍalaṁ
ramānanābhaṁ nava-kuṅkumāruṇam
vanaṁ ca tat-komala-gobhī rañjitaṁ
jagau kalaṁ vāma-dṛśāṁ manoharam

Synonyma

dṛṣṭvā — když vidĕl; kamut-vantam — otevírající lotosy kumuda, které kvetou v noci; akhaṇḍa — neporušený; maṇḍalam — kotouč jehož obličeje; ramā — bohynĕ štĕstí; ānana — (připomínající) obličej; ābham — jehož svĕtlo; nava — novou; kuṅkuma — rumĕlkou; aruṇam — zarudlé; vanam — les; ca — a; tat — toho mĕsíce; komala — jemnými; gobhiḥ — paprsky; rañjitam — zabarvený; jagau — hrál na flétnu; kalam — sladce; vāma-dṛśām — pro dívky s půvabnýma očima; manaḥ-haram — okouzlující.

Překlad

Pán Kṛṣṇa vidĕl, jak neporušený kotouč mĕsíce v úplňku svítí rudou září novĕ nanesené rumĕlky, jako kdyby to byl obličej bohynĕ štĕstí. Vidĕl také, jak se vlivem mĕsíce otevírají lotosy kumuda a jak jeho paprsky jemnĕ zabarvují les. Pán tedy začal sladce hrát na svou flétnu a přitahovat mysli gopī s nádhernýma očima.

Význam

Slovo jagau v tomto verši vyjadřuje, že Pán Kṛṣṇa hrál na flétnu písnĕ, což je potvrzeno ve sloce 40 slovy kā stry aṅga te kala-padāyata-veṇu-gītā. Slovo ramā může označovat nejen choť Pána Viṣṇua, ale také Śrīmatī Rādhārāṇī, původní bohyni štĕstí. Pán Kṛṣṇa se narodil v dynastii boha Mĕsíce a zde hraje mĕsíc významnou roli při přípravĕ Pánova vstupu do středu tance rāsa.

Verš

niśamya gītāṁ tad anaṅga-vardhanaṁ
vraja-striyaḥ kṛṣṇa-gṛhīta-mānasāḥ
ājagmur anyonyam alakṣitodyamāḥ
sa yatra kānto java-lola-kuṇḍalāḥ

Synonyma

niśamya — když slyšely; gītam — hudbu; tat — tu; anaṅga — Amora; vardhanam — která posiluje; vraja-striyaḥ — mladé ženy z Vraji; kṛṣṇa — Kṛṣṇou; gṛhīta — uchvácené; mānasāḥ — jejichž mysli; ājagmuḥ — šly; anyonyam — jedna druhé; alakṣita — aniž by si všimly; udyamāḥ — jejichž snaha; saḥ — On; yatra — kde; kāntaḥ — jejich milý; java — ze spĕchu; lola — houpající se; kuṇḍalāḥ — jejichž náušnice.

Překlad

Když mladé ženy z Vṛndāvanu uslyšely píseň Kṛṣṇovy flétny, která vzbuzuje romantické pocity, Pán uchvátil jejich mysli. Vydaly se tam, kde čekal jejich milý, aniž vĕdĕly jedna o druhé, a bĕžely tak rychle, až se jim houpaly náušnice.

Význam

Každá gopī šla zjevnĕ potají, aby svým sokyním neodhalila skutečnost, že mladý Kṛṣṇa má náladu na romantické zážitky. Śrīla Viśvanātha Cakravartī líčí situaci tímto poetickým popisem:

„Kṛṣṇa způsobil svou hrou na flétnu ve Vṛndāvanu hroznou krádež. Píseň Jeho flétny vstoupila ušima gopī do niterné pokladnice jejich srdcí. Ta úžasná hudba ukradla všechny jejich nejvĕtší cennosti – rozvážnost, stydlivost, bázlivost a schopnost rozlišovat spolu s jejich samotnou myslí – a ve zlomku sekundy tato hudba předala všechno to zboží Kṛṣṇovi. Teď se každá gopī vydala za Pánem s prosíkem, aby jí její majetek vrátil. Každá ta krásná dívka si myslela: ,Musím chytit toho velkého zlodĕjè a s tím bĕžely vpřed, aniž by vĕdĕly jedna o druhé.“

Verš

duhantyo ’bhiyayuḥ kāścid
dohaṁ hitvā samutsukāḥ
payo ’dhiśritya saṁyāvam
anudvāsyāparā yayuḥ

Synonyma

duhantyaḥ — uprostřed dojení krav; abhiyayuḥ — odešly; kāścit — nĕkteré; doham — dojení; hitvā — když zanechaly; samutsukāḥ — krajnĕ dychtivé; payaḥ — mléko; adhiśritya — poté, co umístily na plotnu; saṁyāvam — koláče z mouky; anudvāsya — aniž by vytáhly z pece; aparāḥ — jiné; yayuḥ — šly.

Překlad

Nĕkteré gopī v dobĕ, kdy zaslechly Kṛṣṇovu flétnu, dojily krávy. Přestaly a utíkaly za Ním. Jiné nechaly mléko se srazit na plotnĕ a další nechaly spálit koláče v peci.

Význam

Zde je ukázána dychtivost pasaček krav, které byly tak láskyplnĕ oddané mladému Kṛṣṇovi.

Verš

pariveṣayantyas tad dhitvā
pāyayantyaḥ śiśūn payaḥ
śuśrūṣantyaḥ patīn kāścid
aśnantyo ’pāsya bhojanam
limpantyaḥ pramṛjantyo ’nyā
añjantyaḥ kāśca locane
vyatyasta-vastrābharaṇāḥ
kāścit kṛṣṇāntikaṁ yayuḥ

Synonyma

pariveṣayantyaḥ — oblékání; tat — toho; hitvā — když zanechaly; pāyayantyaḥ — kojení; śiśūn — svých dĕtí; payaḥ — mlékem; śuśrūṣantyaḥ — osobní služby; patīn — svým manželům; kāścit — nĕkteré z nich; aśnantyaḥ — které jedly; apāsya — ponechaly stranou; bhojanam — své pokrmy; limpantyaḥ — líčení; pramṛjantyaḥ — čištĕní svých tĕl olejíčky; anyāḥ — jiné; añjantyaḥ — nanášení kajjalu; kāśca — nĕkteré; locane — na oči; vyatyasta — špatnĕ oblečené; vastra — jejich šaty; ābharaṇāḥ — a ozdoby; kāścit — nĕkteré z nich; kṛṣṇa-antikam — do blízkosti Pána Kṛṣṇy; yayuḥ — šly.

Překlad

Nĕkteré z nich se oblékaly, kojily svá nemluvňata nebo osobnĕ sloužily svým manželům, ale všechny zanechaly tĕchto povinností a šly se setkat s Kṛṣṇou. Jiné gopī večeřely, myly se, líčily se nebo si nanášely kajjal na oči. Všechny gopī však s tĕmito činnostmi okamžitĕ přestaly, a přestože mĕly šaty a ozdoby zcela neupravené, spĕchaly za Kṛṣṇou.

Verš

tā vāryamāṇāḥ patibhiḥ
pitṛbhir bhrātṛ-bandhubhiḥ
govindāpahṛtātmāno
na nyavartanta mohitāḥ

Synonyma

tāḥ — ony; vāryamāṇāḥ — zadržované; patibhiḥ — manžely; pitṛbhiḥ — otci; bhrātṛ — bratry; bandhubhiḥ — a dalšími příbuznými; govinda — Pánem Kṛṣṇou; apahṛta — ukradená; ātmānaḥ — jejich vlastní já; na nyavartanta — nevrátily se; mohitāḥ — okouzlené.

Překlad

Jejich manželé, otcové, bratři a další příbuzní se je snažili zastavit, ale Kṛṣṇa se již zmocnil jejich srdcí. Byly okouzlené tóny Jeho flétny a odmítly se vrátit.

Význam

Nĕkteré mladé gopī byly vdané a jejich manželé se je snažili zastavit. Svobodné dívky musely jednat se svými otci, bratry a dalšími příbuznými. Nikdo z nich by za normálních okolností v noci do lesa nepustil samotná ani jejich mrtvá tĕla, ale Pán Kṛṣṇa již použil svou vnitřní energii, a tak se celý romantický příbĕh nerušenĕ rozvíjel.

Verš

antar-gṛha-gatāḥ kāścid
gopyo ’labdha-vinirgamāḥ
kṛṣṇaṁ tad-bhāvanā-yuktā
dadhyur mīlita-locanāḥ

Synonyma

antaḥ-gṛha — ve svých domech; gatāḥ — přítomné; kāścit — nĕkteré; gopyaḥgopī; alabdha — když nezískaly; vinirgamāḥ — možnost odejít; kṛṣṇam — o Śrī Kṛṣṇovi; tat-bhāvanā — extatickou láskou k Nĕmu; yuktāḥ — plnĕ obdařené; dadhyuḥ — meditovaly; mīlita — se zavřenýma; locanāḥ — očima.

Překlad

Nĕkterým gopīm se ale nepodařilo ze svých domů odejít, takže zůstaly doma a se zavřenýma očima meditovaly o Pánu s čistou láskou.

Význam

V celém desátém zpĕvu uvádí Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura ke Kṛṣṇovým zábavám podrobné poetické komentáře. Není vždy možné sem tyto rozsáhlé popisy zahrnout, ale jeho poznámky k tomuto verši ocitujeme celé. Vřele doporučujeme učené vaiṣṇavské komunitĕ, aby nĕkterý způsobilý oddaný Pána představil celý komentář Śrīly Viśvanātha Cakravartīho k desátému zpĕvu jako samostatnou knihu, což nepochybnĕ ocení jak oddaní, tak neoddaní. Tento verš komentuje ācārya takto:

„V této souvislosti provedeme rozbor podle metody, kterou popisuje Śrīla Rūpa Gosvāmī ve svém Ujjvala-nīlamaṇi. Existují dvĕ kategorie gopī: vĕčnĕ dokonalé (nitya-siddha) a ty, které dosáhly dokonalosti praktikováním bhakti-yogy (sādhana-siddha). Sādhana-siddhy se také dĕlí na dvĕ kategorie: ty, které patří ke zvláštním skupinám, a ty, které ne. A gopī patřící ke zvláštním skupinám jsou také dvojí: śruti-cārī, pocházející ze skupiny zosobnĕných Véd, a ṛṣi-cārī, pocházející ze skupiny mudrců, kteří vidĕli Pána Rāmacandru v lese Daṇḍakāraṇya.

Stejné rozdĕlení gopī do čtyř tříd uvádí Padma Purāṇa:

gopyas tu śrutayo jñeyā
ṛṣi-jā gopa-kanyakāḥ
deva-kanyāś ca rājendra
na mānuṣyāḥ kathañcana

,Rozumí se, že nĕkteré gopī jsou zosobnĕná védská písma, zatímco jiné jsou znovuzrození mudrci, dcery pastevců nebo dívky z rodin polobohů. V žádném případĕ však ani jedna z nich není obyčejnou lidskou bytostí, můj milý králi.̀ Zde se dozvídáme, že i když gopī vypadaly jako lidské dívky z rodin pastevců, ve skutečnosti jimi nebyly. Je tedy vyvráceno tvrzení, že jsou smrtelné.

Dcery pastevců, které jsou zde zmínĕny jako gopa-kanyāḥ, musí být vĕčnĕ dokonalé, neboť o nich nikdy neslyšíme, že by konaly jakoukoliv sādhanu. Jejich zdánlivá sādhana, kdy v roli gopī uctívaly bohyni Kātyāyanī, jen projevuje způsob, jakým si hrály na lidské bytosti, a Bhāgavatam o tomto uctívání vypráví jen proto, aby ukázal, jak přijaly role pasaček krav se vším všudy.

To, že gopa-kanyā gopī jsou ve skutečnosti nitya-siddhy, vĕčnĕ dokonalé oddané Pána, prohlašuje výrok v Brahma-saṁhitĕ (5.37): ānanda-cinmaya-rasa-pratibhāvitābhiḥ, který dokládá, že jsou Pánovou duchovní energií blaženosti. Rovnĕž Gautamīya-tanra uvádí: hlādinī yā mahā-śaktiḥ. Dalším svĕdectvím jejich vĕčné dokonalosti je, že tyto gopī jsou jako vĕčné společnice Pána Kṛṣṇy, svého milence, zmínĕny společnĕ s Ním v osmnáctislabičné mantře, desetislabičné mantře a dalších, a také to, že uctívání tĕchto manter, stejnĕ jako śruti, která je uvádĕjí, probíhá odnepamĕti.

Deva-kanyāḥ, dcery polobohů zmínĕné ve verši, který začíná slovy sambhavas tv amara-striyaḥ, jsou ve Śrī Ujjvala-nīlamaṇi označeny za částečné expanze tĕch gopī, které jsou vĕčnĕ dokonalé. Že śruti-cārī gopī, zosobnĕné Védy, jsou sādhana-siddhy, se rozumí z jejich vlastních slov, jež cituje Bṛhad-vāmana Purāṇa:

kandarpa-koṭi-lāvaṇye
tvayi dṛṣṭe manāṁsi naḥ
kāminī-bhāvam āsādya
smara-kṣubdhānya-saṁśayāḥ
yathā tval-loka-vāsinyaḥ
kāma-tattvena gopikāḥ
bhajanti ramaṇaṁ matvā
cikīrṣājaninas tathā

,Od té doby, co jsme spatřily Tvou tvář, která oplývá krásou miliónů Amorů, jsou naše mysli posedlé chtivou touhou po Tobĕ, jakou mívají mladé dívky, a na všechna ostatní lákadla jsme zapomnĕly. Vyvinuly jsme touhu jednat s Tebou tak, jak s Tebou jednají gopī, které sídlí na Tvé transcendentální planetĕ a které projevují Amorovy sklony, když Tĕ uctívají s představou, že jsi jejich milenec.̀

Ṛṣi-cārī gopī jsou také sādhana-siddhy, jak uvádí Ujjvala-nīlamaṇi: gopālopāsakāḥ pūrvam aprāptābhīṣṭa-siddhayaḥ. Dříve byly všechny mahārṣii žijícími v lese Daṇḍaka. O tom nacházíme doklad v Uttara-khaṇḍĕ Padma Purāṇy:

dṛṣṭvā rāmaṁ hariṁ tatra
bhoktum aicchan su-vigraham
te sarve strītvam āpannāḥ
samudbhūtāś ca gokule
hariṁ samprāpya kāmena
tato muktā bhavārṇavāt

Tento verš uvádí, že poté, co mudrci v lese Daṇḍaka spatřili Pána Rāmacandru, zatoužili si užívat s Pánem Harim (Kṛṣṇou). To znamená, že pohled na krásu Pána Rāmy jim připomnĕl Pána Hariho, Gopāla, jehož uctívali, a chtĕli s Ním zakoušet potĕšení. Stud jim však zabránil podle této touhy jednat, načež jim Pán Śrī Rāma, který je jako strom přání, udĕlil svou milost, i když své přání nevyjádřili slovy. Tak se jejich touha splnila, což vyjadřují slova následující po te sarve. Díky svému chtivému zalíbení se vysvobodili z oceánu hmotné existence, kolobĕhu zrození a smrti, a zároveň dosáhli možnosti stýkat se s Pánem Harim ve vztahu milenecké lásky.

Rozumí se, že ty gopī, které byly donuceny zůstat doma, jak uvádí tento verš Bhāgavatamu, byly ty, které už mĕly své dĕti. Tato skutečnost je zřejmá z pozdĕjších veršů: mātaraḥ pitaraḥ putrāḥ (Bhāg. 10.29.20), yat-paty-apatya-suhṛdām anuvṛttir aṅga (Bhāg. 10.29.32) a pati-sutānvaya-bhrātṛ-bāndhavān (Bhāg. 10.31.16). Śrīla Kavi-karṇapūra Gosvāmī o tom mluví ve svých komentářích k desátému zpĕvu. Nebudeme se snažit opakovat všechny jeho myšlenky týkající se tohoto verše, ale uvedeme podstatu jeho výkladu:

,Když mudrci, kteří uctívali Pána Gopāla, vidĕli osobní podobu Pána Śrī Rāmacandry, okamžitĕ se povznesli na zralou úroveň spontánní oddanosti a tak automaticky dosáhli stádií pevné víry, zalíbení a připoutanosti. Ještĕ však nebyli úplnĕ oproštĕni ode všeho znečištĕní hmotou, a proto Śrī Yogamāyā-devī zařídila, aby se narodili z lůn gopī a stali se dcerami pasačkami. Ve styku s vĕčnĕ dokonalými gopīmi nĕkteré z tĕchto nových gopī hned po dosažení puberty plnĕ projevily pūrva-ragu, láskyplné zalíbení v Kṛṣṇovi (které se rozvíjí ještĕ před setkáním s milovanou osobou). Jakmile tyto nové gopī získaly možnost přímého setkání s Kṛṣṇou a tĕlesnĕ se s Ním sdružovaly, spálilo to všechno jejich zbývající znečištĕní a dosáhly pokročilých stádií premy, snehy a tak dále.

Přestože gopī žily se svými manželi pastevci, vlivem Yogamāyi zůstaly nespokvrnĕné pohlavním stykem s nimi – mĕly čistĕ duchovní tĕla, se kterými si Kṛṣṇa užíval. Tu noc, kdy zaslechly Kṛṣṇovu flétnu, se je jejich manželé snažili zastavit, ale díky milostivé pomoci Yogamāyi mohly sādhana-siddha-gopī jít za svým milým společnĕ s nitya-siddha-gopīmi.

Jiné gopī ale nemĕly to štĕstí, aby se mohly stýkat s nitya-siddha-gopīmi a jinými pokročilými gopīmi, a proto nedospĕly do stádia premy, takže jejich znečištĕní nebylo zcela spálené. Vdaly se za pastevce krav a po pohlavním styku s nimi porodily dĕti. Zakrátko však i tyto gopī rozvinuly svou pūrva-ragu díky tomu, že si ve styku s pokročilejšími gopīmi osvojily silnou touhu po tĕlesném styku s Kṛṣṇou. Když se kvalifikovaly pro přijetí milosti gopī, které již dosáhly dokonalosti, nabyly transcendentálních tĕl vhodných k tomu, aby skýtaly požitek Kṛṣṇovi. Když jim pak Yogamāyā nepomohla vzepřít se manželům, kteří jim bránili odejít ven, cítily to jako to nejhorší neštĕstí. Své manžely, bratry, otce a další členy rodiny vidĕly jako nepřátele a ocitly se na prahu smrti. Tak jako jiné ženy při umírání vzpomínají na své matky a ostatní příbuzné, tyto gopī vzpomínaly na jediného přítele svého života, Kṛṣṇu, jak uvádí tento verš Bhāgavatamu začínající slovem antar.

Je zde naznačeno, že tyto ženy nemohly odejít, protože je zadržovali jejich manželé, kteří před nimi stáli s holemi v rukách a kárali je. I když byly tyto gopī trvale pohroužené v lásce ke Kṛṣṇovi, v tu chvíli o Nĕm zvláštĕ meditovaly a v duchu volaly: „Bĕda, bĕda, ó jediný příteli našeho života! Ó oceáne umĕleckých dovedností z vṛndāvanského lesa! Prosím, nechť se v nĕkterém z příštích životů staneme Tvými milenkami, když tentokrát nemůžeme spatřit Tvou lotosu podobnou tvář na vlastní oči. Budiž, budeme na Tebe hledĕt v mysli.“ Každá gopī tímto způsobem v nitru naříkala, stála tam se zavřenýma očima a hluboce o Nĕm meditovala.̀“

Verš

duḥsaha-preṣṭha-viraha-
tīvra-tāpa-dhutāśubhāḥ
dhyāna-prāptācyutāśleṣa-
nirvṛtyā kṣīṇa-maṅgalāḥ
tam eva paramātmānaṁ
jāra-buddhyāpi saṅgatāḥ
jahur guṇa-mayaṁ dehaṁ
sadyaḥ prakṣīṇa-bandhanāḥ

Synonyma

duḥsaha — nesnesitelného; preṣṭha — od jejich milého; viraha — z odloučení; tīvra — silnou; tāpa — palčivou bolestí; dhuta — odstranĕné; aśubhāḥ — vše nepříznivé v srdci; dhyāna — meditací; prāpta — nabytou; acyuta — neklesajícího Pána Śrī Kṛṣṇy; āśleṣa — vyvolanou objetím; nirvṛtyā — radostí; kṣīṇa — zmenšené na nulu; maṅgalāḥ — jejich příznivé karmické reakce; tam — Jeho; eva — ačkoliv; parama-ātmānam — Nadduše; jāra — za milence; buddhyā — když považovaly; api — nicménĕ; saṅgatāḥ — získávající Jeho přímou společnost; jahuḥ — vzdaly se; guṇa-mayam — složených z kvalit hmotné přírody; deham — svých tĕl; sadyaḥ — okamžitĕ; prakṣīṇa — zcela zničená; bandhanāḥ — všechna jejich karmická pouta.

Překlad

U tĕch gopī, které nemohly jít za Kṛṣṇou, vyvolalo nesnesitelné odloučení od jejich milého silnou bolest, která spálila všechnu nepříznivou karmu. V meditaci o Nĕm poznaly Jeho objetí a extáze, kterou tehdy pocítily, vyčerpala jejich hmotnou zbožnost. I když je Pán Kṛṣṇa Nejvyšší Duše, tyto dívky o Nĕm uvažovaly jednoduše jako o svém milenci a v této důvĕrné náladĕ se s Ním sdružovaly. To zničilo jejich karmická pouta a vzdaly se svých hrubohmotných tĕl.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje tento verš takto: „Zde Śukadeva Gosvāmī hovoří zvláštním způsobem: představuje nejniternĕjší cíl, kterého gopī dosáhly, jako kdyby to bylo nĕco vnĕjšího, a tak utajuje jeho pravou povahu před nezasvĕcenými. Důvĕrným oddaným, kteří jsou dobře obeznámení s vĕdeckými závĕry oddané služby, zároveň vyjevuje vnitřní význam, který je jeho skutečným sdĕlením. Nezasvĕceným osobám tedy Śukadeva říká, že Kṛṣṇa udĕlil gopīm osvobození, ale důvĕrným posluchačům vyjevuje, že když gopī zažívaly odloučení od svého milého, probudilo to v nich nesmírné neštĕstí a zároveň i nesmírné štĕstí, a tak postupnĕ dosáhly svého vytouženého cíle.

Verš se tedy dá chápat takto: Kvůli nesnesitelnému odloučení od svého milého pocítily gopī hroznou bolest, a tak otřásly vším nepříznivým. Jinak řečeno, když obyčejní lidé slyší o kruté bolesti gopī v odloučení od jejich milého, oprostí se od tisíců nepříznivých vĕcí – i vĕcí tak strašných, jako jsou podzemní ohnĕ v miliónech vesmírů nebo prudký jed, který spolkl Pán Śiva. Ti, kdo naslouchají o lásce gopī v odloučení, se zbavují svého hrozivého falešného ega a jsou otřeseni, jelikož se cítí poraženi. Když gopī meditovaly o Pánu Acyutovi, přijal viditelnou podobu a osobnĕ za nimi přišel. Pocítily obrovskou radost, když objímaly Jeho tĕlo, které oplývalo transcendentální láskou k nim. Zároveň gopī cítily velkou radost projevením osobních vlastností a jisté hrdosti, jež k takové lásce náleží. Ve srovnání s touto radostí se všechno jejich hmotné i duchovní štĕstí jevilo bezcenné.

To má za důsledek, že když ostatní lidé vidí, jak byly gopī šťastné, když se Kṛṣṇa projevil přímo před nimi a objal je, i oni pocítí, že tisíce takzvaných příznivých cílů jsou ve srovnání s tím bezvýznamné, ať se jedná o všechny smyslové požitky, které lze najít v miliónech vesmírů, nebo dokonce i o transcendentální požitek z duchovní blaženosti (brahmānandu). Naslouchání o tom, jak jsou gopī nešťastné v odloučení od Nejvyššího Pána a jakou zažívají radost, když se s Ním setkají, může každého zbavit všech následků jeho dřívĕjších činností, hříšných i zbožných. Vaiṣṇavové si rozhodnĕ nemyslí, že reakce za hříšné a zbožné jednání lze zničit jedinĕ tak, že je človĕk prožije, neboť ani odloučení od Nejvyššího Pána, ani přímé sdružování se s Ním nepatří do kategorie karmy. Toto vymazání karmických reakcí nastává ve stádiu bhajanu u tĕch, kdo pokročili na úroveň anartha-nivṛtti.

A tak gopī myslely na Kṛṣṇu – Paramātmu neboli nejvyšší cíl hodný veškeré lásky – jako na svého milence. I když obyčejnĕ je takový přístup zavrženíhodný, gopī realizovaly Kṛṣṇu ještĕ úplnĕji než Rukmiṇī a Jeho ostatní královny, které Ho s velkou úctou považovaly za svého manžela. Důkazem toho, že myslet na Pána jako na svého milence je vyšší úroveň než myslet na Nĕj jako na svého manžela, je skutečnost, že nespoutaná čistá láska je silnĕjší než láska usedlá. Tuto myšlenku podporují následující slova Śrī Uddhavy: yā dustyajaṁ sva-janam ārya-pathaṁ ca hitvā. ,Tyto ženy z Vraji se vzdaly svých rodin a svých pokročilých náboženských zásad, přestože je to velmi tĕžké.̀ (Bhāg. 10.47.61)

Kṛṣṇa často ve svých pozemských zábavách promĕňuje ty nejnižší činnosti v ty nejvznešenĕjší. Bhīṣma prohlásil, že Kṛṣṇova zábava, kdy jednal jako Arjunův vozataj, je ještĕ vznešenĕjší než zábavy, ve kterých jednal jako mocný král králů: vijaya-ratha-kuṭumba ātta-totre/ dhṛta-haya-raśmini tac-chriyeskṣaṇīye. ,Nechť se má mysl upíná na Arjunova vozataje, který stojí s bičem v pravé ruce a opratĕmi v levé a pozornĕ chrání Arjunův vůz přede všemi nástrahami.̀ (Bhāg. 1.9.39) Podobnĕ vidíme, že když se Pán zjevil jako Kṛṣṇa, milostná rasa, která je bĕžnĕ podřadnĕjší, se stává lepší než nálada śānta-rasa, která je bĕžnĕ vznešenĕjší, milostný pomĕr s milencem se stává vznešenĕjším než láskyplný vztah mezi řádnĕ sezdanými manželi a prosté náhrdelníky z bobulek guñjā, ornamenty vytvořené červenou hlinkou a paví pera se stávají lepšími než ty nejvybranĕjší ozdoby z drahokamů.

Nĕkdo však může namítat, že pro Nejvyššího Pána není vhodné, aby si užíval se ženami, jejichž tĕl si již užívali jiní muži. Odpovĕď na tuto námitku začíná slovem jahuḥ. Slovo deham je zde použité v jednotném čísle, což vyjadřuje, že i když je gopī mnoho, náleží do stejné kategorie. Nĕkteré autority říkají, že působením Yogamāyi zmizela tĕla tĕchto gopī takovým způsobem, že si toho nikdo nevšiml, ale jiné autority říkají, že ,tĕlò, o kterém se zde mluví, je nižší tĕlo, složené z kvalit hmotné přírody. Z výrazného postavení adjektiva guṇa-mayam lze chápat, že dříve než gopī slyšely tóny Kṛṣṇovy flétny, mĕly dvojí tĕla, hmotná a duchovní, a poté, co flétnu zaslechly, se vzdaly hmotných tĕl, kterých si již užívali jejich manželé. To můžeme analyzovat takto:

Když oddaní začínají s oddanou službou v souladu s pokyny pravého duchovního mistra, zamĕstnávají své uši a další smysly na úrovni čisté oddanosti tak, že naslouchají o Pánu, opĕvují Jeho slávu, vzpomínají na Nĕho, klaní se Mu, poskytují Mu osobní péči a tak dále. Zamĕřují tedy své smysly na Pánovy transcendentální vlastnosti, jak Pán sám říká: nirguṇo mad-apāśrayaḥ. (Bhāg. 11.25.26) Tímto způsobem tĕla oddaných překonávají hmotné kvality. Přesto se nĕkdy stává, že zamĕřují své smysly na svĕtské zvuky a tak dále, a to je hmotné. Tĕlo oddaného tedy může mít dva aspekty, transcendentální a hmotný.

Úmĕrnĕ dosažené úrovni oddané služby začínají převládat transcendentální aspekty tĕla a hmotných aspektů ubývá. Tuto promĕnu popisuje následující verš z Bhāgavatamu (11.2.42):

bhaktiḥ pareśānubhavo viraktir
anyatra caiṣa trika eka-kālaḥ
prapadyamānasya yathāśnataḥ syus
tuṣṭiḥ puṣṭiḥ kṣud-apāyo 'nu-ghāsam

,Tak jako u toho, kdo jí, s každým soustem vzrůstá uspokojení, výživa a ubývá hlad, objevují se u toho, kdo přijímá útočištĕ u Nejvyšší Osobnosti Božství, zároveň oddanost, přímé vnímání Nejvyššího Pána a odpoutanost ode všeho ostatního.̀ Když oddaný dosáhne naprosto čisté lásky k Bohu, hmotné části jeho tĕla zmizí a tĕlo se stane zcela duchovním. Nejvyšší Pán přesto obvykle nechává svou matoucí energii projevit úmrtí hrubohmotného tĕla, aby nenarušoval klamné názory ateistů a aby chránil důvĕrnost oddané služby. Příkladem toho je odchod Yaduovců ze svĕta bĕhem Mauṣala-līly.

Nĕkdy chce však Kṛṣṇa rozhlásit jedinečnost bhakti-yogy, a tak nechá oddaného jít zpátky k Bohu ve stejném tĕle, jako v případĕ Dhruvy Mahārāje. To můžeme doložit citátem ze dvacáté páté kapitoly jedenáctého zpĕvu, verš 32:

yeneme nirjitāḥ saumya
guṇā jīvena citta-jāḥ
bhakti-yogena man-niṣṭho
mad-bhāvāya prapadyate

,Ta živá bytost, která tyto kvality projevené z mysli přemůže, se Mi může odevzdat skrze proces oddané služby, a tak dosáhnout čisté lásky ke Mnĕ.̀ Zde Pán prohlašuje, že přemožení a zničení toho, co se skládá z kvalit hmotné přírody, je možné jedinĕ procesem oddané služby.

Ze stávajícího verše Bhāgavatamu bychom tedy mĕli pochopit, že nepříznivá, hmotná tĕla gopī, které nemohly jít za Kṛṣṇou, byla odstranĕna či spálena, zatímco jejich příznivá, duchovní tĕla nebyla ani zdaleka zničena; naopak se projevila ještĕ výraznĕji díky extázi, kterou tyto gopī pociťovaly, když v meditaci objímaly Kṛṣṇu. Jejich pouta tak byla zcela zničena: s pomocí Yogamāyi se zbavily nevĕdomosti a také zákazů svých manželů a dalších příbuzných.

Nemĕli bychom se dopustit chyby, že bychom si ztrátu tĕl gopī vysvĕtlovali jako výsledek jejich smrti. Pán sám říká (Bhāg. 10.47.37):

yā mayā krīḍatā rātryāṁ
vane 'smin vraja āsthitāḥ
alabdha-rāsāḥ kalyāṇyo
māpur mad-vīrya-cintayā

,Nĕkteré z tĕchto dokonale požehnaných gopī se té noci nemohly přímo se Mnou tĕšit z tance rāsa ve tomto vṛndāvanském lese, ale přesto získaly Mou společnost tak, že vzpomínaly na Mé transcendentální zábavy.̀ Použitím slova kalyāṇyaḥ v tomto verši Pán naznačuje: ,Tyto gopī se sice kvůli zákazům svých manželů a kvůli mukám, které jim působilo odloučení ode Mĕ, chtĕly vzdát svých tĕl, ale jejich smrt na samém začátku nejšťastnĕjšího svátku tance rāsa by Mĕ roztrpčila, a tedy by byla nepříznivá. Proto nezemřely.̀

Skutečnost, že gopī, které nesmĕly jít za Kṛṣṇou, fyzicky nezemřely, dále dokládá sdĕlení Śrī Śukadevy pozdĕji v tomto zpĕvu (10.47.38): tā ūcur uddhavaṁ prītās tat-sandeśāgata-smṛtīḥ. ,Potom (gopī) odpovĕdĕly Uddhavovi, spokojené, protože Jeho zpráva jim připomnĕla Kṛṣṇu.̀ Zde se rozumí, že gopī hovořící k Uddhavovi byly ty, které nemĕly příležitost přímo se zúčastnit tance rāsa, protože byly zavřené doma. Závĕr tedy je, že opustily hmotná tĕla, aniž by zemřely. Jejich hmotná tĕla, spalovaná silným žárem odloučení, pozbyla svého hmotného charakteru a stala se čistĕ duchovními, podobnĕ jako tĕla takových velkých oddaných, jako byl Dhruva Mahārāja. Toto je význam výroku, že gopī ,opustily svá tĕlà.

Následující přirovnání ilustruje postavení různých gopī: Když na stromĕ vidíme sedm nebo osm zralých mangových plodů, můžeme si být jisti, že všechna manga na tom stromĕ jsou zralá. Pak je můžeme všechna otrhat a přinést domů, kde jim sluneční paprsky a další činidla časem dodají na pĕkném vzhledu, vůni a lahodnosti, takže jsou hodné toho, aby si na nich pochutnal král. Když nastane doba králova jídla, pečlivý služebník může vybrat ty plody, které jsou vhodné k podávání. Podle jejich vzhledu služebník pozná, které jsou uprostřed zralé, ale na povrchu ještĕ nedozrálé, a proto se ještĕ pro krále nehodí. Pomocí tepelné úpravy tyto zbývající plody bĕhem dvou tří dnů dozrají a pak bude možné králi předložit i je.

Podobnĕ mezi muni-cārī gopīmi, které se narodily v Gokule, ty, jež se zcela zbavily hmotné povahy svých tĕl a již v rané fázi svého života získaly čistĕ duchovní tĕla, dokázaly zůstat nedotčené jinými muži, a tak jim Yogamāyā dovolila připojit se k nitya-siddhám a dalším pokročilým gopīm, když se šly setkat s Kṛṣṇou. Jiné muni-cārī gopī si ještĕ uchovávaly určité spojení s vnĕjším hmotným tĕlem, ale dokonce i ty, poté, co je spaloval žár odloučení od Śrī Kṛṣṇy, se zbavily hmotné povahy svých tĕl a nabyly dokonale transcendentální tĕla očištĕná od veškeré poskvrny ze styků s jinými muži. Té noci, kdy probíhal tanec rāsa, poslala Yogamāyā nĕkteré z tĕchto gopī ven za tĕmi, které šly již dříve, a jiné, u kterých vidĕla ještĕ nepatrné znečištĕní, Yogamāyā zadržela, aby se dále očistily žárem odloučení, a pak je poslala ven nĕkterou jinou noc.

Když skončila noc, muni-cārī gopī, které se zúčastnily radovánek tance rāsa a dalších zábav s Kṛṣṇou, se vrátily do svých domovů, stejnĕ jako nitya-siddhy a další pokročilé gopī. Teď však Yogamāyā ochránila tyto muni-cārī gopī před hmotnými styky s jejich manželi – tyto gopī byly zbavené jakékoliv sobecké připoutanosti ke svým manželům, dĕtem a tak dále. Jelikož byly úplnĕ ponořené ve velkém oceánu lásky ke Kṛṣṇovi, ňadra jim vyschla, takže již nemohly krmit svá nemluvňata a svým příbuzným připadaly jako posedlé duchem. Z toho lze vyvodit závĕr, že není nic nevhodného na tom, že se gopī, které dříve mĕly hmotné vztahy, připojily k tanci rāsa.

Nĕkteré autority však tvrdí, že gopī, které byly zadržené ve svých domech, nemĕly dĕti. Kdykoliv se v nadcházejících verších vyskytnou slova jako apatya (,dĕtì), vztahují se podle nich na dĕti spolumanželek, adoptované dĕti nebo synovce a neteře.“

Verš

śrī-parīkṣid uvāca
kṛṣṇaṁ viduḥ paraṁ kāntaṁ
na tu brahmatayā mune
guṇa-pravāhoparamas
tāsāṁ guṇa-dhiyāṁ katham

Synonyma

śrī-parīkṣit uvāca — Śrī Parīkṣit řekl; kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; viduḥ — znaly; param — jen; kāntam — jako svého milence; na — ne; tu — ale; brahmatayā — jako Absolutní Pravdu; mune — ó mudrci, Śukadevo; guṇa — tří kvalit hmotné přírody; pravāha — mocného proudu; uparamaḥ — ukončení; tāsām — pro nĕ; guṇa-dhiyām — jejichž mentalita byla zapletená v tĕchto kvalitách; katham — jak.

Překlad

Śrī Parīkṣit Mahārāja řekl: Ó mudrci, gopī znaly Kṛṣṇu jen jako svého milence, ne jako Nejvyšší Absolutní Pravdu. Jak se tedy tyto dívky, jejichž mysli byly unášené vlnami kvalit přírody, mohly zbavit připoutanosti ke hmotĕ?

Význam

Král Parīkṣit sedĕl ve shromáždĕní velkých mudrců a dalších významných osobností a naslouchal slovům Śukadevy Gosvāmīho. Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho si král všiml výrazů ve tvářích nĕkterých materialističtĕjších přítomných, když Śukadeva začal mluvit o milostné lásce gopī ke Kṛṣṇovi a pochopil, že jim v srdcích hlodá pochybnost. Z toho důvodu – i když dokonale chápal význam Śukadevových slov – promluvil, jako kdyby mĕl sám určitou pochybnost, aby mohl odstranit pochyby ostatních. Proto položil tuto otázku.

Verš

śrī-śuka uvāca
uktaṁ purastād etat te
caidyaḥ siddhiṁ yathā gataḥ
dviṣann api hṛṣīkeśaṁ
kim utādhokṣaja-priyāḥ

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; uktam — řečené; purastāt — dříve; etat — toto; te — tobĕ; caidyaḥ — král Cedi, Śiśupāla; siddhim — dokonalosti; yathā — jako; gataḥ — dosáhl; dviṣan — nenávidĕjící; api — dokonce; hṛṣīkeśam — Nejvyššího Pána Hṛṣīkeśu; kim uta — nemluvĕ o; adhokṣaja — transcendentálnímu Pánu, jenž je mimo dosah obyčejných smyslů; priyāḥ — tĕch oddaných, které jsou tak drazí.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Tento bod ti již byl vysvĕtlen dříve. Když dokonce i Śiśupāla, který Kṛṣṇu nenávidĕl, dosáhl dokonalosti, co potom říci o Pánových drahých oddaných.

Význam

I když duchovní povaha podmínĕných duší může být zahalena klamem, duchovní povaha Pána Kṛṣṇy je všemocná a žádná jiná síla ji nikdy nezahalí. Všechny ostatní síly jsou ve skutečnosti Jeho energie, a proto působí podle Jeho vůle. Brahma-saṁhitā (5.44) uvádí: sṛṣṭi sthiti-pralaya-sādhana-śaktir ekā chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā icchānurūpam api yasya ca ceṣṭate sā – „Mocná Durgā, která tvoří, udržuje a ničí hmotné svĕty, je energií Nejvyššího Pána a pohybuje se jako Jeho stín, podle Jeho přání.“ Jelikož tedy Pánův duchovní vliv nezávisí na tom, zda Mu nĕkdo rozumí nebo ne, spontánní láska ke Kṛṣṇovi zaručovala gopīm duchovní dokonalost.

Vznešený Madhvācārya cituje v této souvislosti významné pasáže ze Skanda Purāṇy:

kṛṣṇa-kāmās tadā gopyas
tyaktvā dehaṁ divaṁ gatāḥ
samyak kṛṣṇaṁ para-brahma
jñātvā kālāt paraṁ yayuḥ

„Tehdy gopī, které toužily po Kṛṣṇovi, opustily tĕla a odešly do duchovního svĕta. Jelikož správnĕ chápaly, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Absolutní Pravda, transcendovaly vliv času.“

pūrvaṁ ca jñāna-saṁyuktās
tatrāpi prāyaśas tathā
atas tāsāṁ paraṁ brahma
gatir āsīn na kāmataḥ

„Vĕtšina gopī již v minulých životech plnĕ oplývala transcendentálním poznáním. Díky tomuto poznání – nikoliv díky svému chtíči – byly schopné dosáhnout Nejvyššího Brahmanu.“

na tu jñānam ṛte mokṣo
nānyaḥ pantheti hi śrutiḥ
kāma-yuktā tadā bhaktir
jñānaṁ cāto vimukti-gāḥ

„Védy prohlašují, že bez duchovního poznání nevede žádná pravá cesta k osvobození. Tyto zdánlivĕ chtivé gopī dosáhly osvobození proto, že mĕly oddanost a poznání.“

ato mokṣe 'pi tāsāṁ ca
kāmo bhaktyānuvartate
mukti-śabdodito caidya-
prabhṛtau dveṣa-bhāginaḥ

„I v jejich osvobozeném stavu je tedy ,chtíč̀ následoval jako projev jejich čisté oddanosti. Ostatnĕ to, čemu se říká osvobození, poznaly i nenávistné osoby jako Śiśupāla.“

bhakti-mārgī pṛthaṅ muktim
agād viṣṇu-prasādataḥ
kāmas tv aśubha-kṛc cāpi
bhaktyā viṣṇoḥ prasāda-kṛt

„Milostí Pána Viṣṇua získá ten, kdo následuje cestu oddané služby, osvobození jako vedlejší produkt, a chtivé touhy této osoby, které by normálnĕ vyvolaly neštĕstí, naopak vyvolají milost Viṣṇua, jsou-li projevené s čistou oddaností.“

dveṣi-jīva-yutaṁ cāpi
bhaktaṁ viṣṇur vimocayet
aho 'ti-karuṇā viṣṇoḥ
śiśupālasya mokṣaṇāt

„Pán Viṣṇu zachrání i oddaného, jehož život je plný nenávisti. Hle, jak nesmírná je milost Pána, kterou ukázal, když udĕlil osvobození Śiśupālovi!“

Śiśupāla byl bratranec Pána Kṛṣṇy. Cítil se ponížený, když Pán unesl nádhernou mladou Rukmiṇī, se kterou se sám chtĕl za každou cenu oženit. I z různých dalších důvodů ho sžírala zášť vůči Pánu Kṛṣṇovi a nakonec Ho nepříčetnĕ osočil na velkém shromáždĕní zvaném obĕť Rājasūya. Tehdy Kṛṣṇa nevzrušenĕ usekl Śiśupālovi hlavu a udĕlil mu osvobození. Všichni přítomní vidĕli, jak zářící Śiśupālova duše vylétla z jeho mrtvého tĕla a splynula s Pánem. Sedmý zpĕv vysvĕtluje, že Śiśupāla byl inkarnací vrátného z duchovního svĕta, který se kvůli prokletí musel narodit na Zemi jako démon. Když i Śiśupālu Pán osvobodil, jelikož vzal v úvahu celou situaci, co potom říci o gopīch, jež Kṛṣṇu nadevše milovaly.

Verš

nṛṇāṁ niḥśreyasārthāya
vyaktir bhagavato nṛpa
avyayasyāprameyasya
nirguṇasya guṇātmanaḥ

Synonyma

nṛṇām — pro lidstvo; niḥśreyasa — nejvyššího prospĕchu; arthāya — za účelem; vyaktiḥ — osobní zjevení; bhagavataḥ — Nejvyššího Pána; nṛpa — ó králi; avyayasya — nevyčerpatelného; aprameyasya — nezmĕrného; nirguṇasya — netknutného hmotnými kvalitami; guṇa-ātmanaḥ — vládce hmotných kvalit.

Překlad

Ó králi, Nejvyšší Pán je nevyčerpatelný, nezmĕrný a hmotné kvality se Ho nemohou dotknout, protože je jejich vládcem. Účelem Jeho osobního zjevení v tomto svĕtĕ je udĕlit lidstvu ten nejvyšší prospĕch.

Význam

Jelikož Pán Kṛṣṇa sestupuje, aby prospĕl celému lidstvu, proč by opomíjel nevinné mladé dívky, jež Ho milovaly víc než kdokoliv jiný? I když Pán dává svým čistým oddaným sám sebe, je avyaya, nevyčerpatelný, protože je aprameya, nezmĕrný. Je také nirguṇa, prostý vlivu hmotných kvalit, a proto jsou ti, kdo se s Ním důvĕrnĕ sdružují, na stejné duchovní úrovni. Pán je guṇātmā, vládce či původní osobnost v pozadí kvalit přírody, a to je důvod, proč Ho nepoutají. Kvality přírody jsou Jeho energie, takže na Nĕho nemohou působit.

Verš

kāmaṁ krodhaṁ bhayaṁ sneham
aikyaṁ sauhṛdam eva ca
nityaṁ harau vidadhato
yānti tan-mayatāṁ hi te

Synonyma

kāmam — chtíč; krodham — hnĕv; bhayam — strach; sneham — láskyplnou náklonnost; aikyam — jednotu; sauhṛdam — přátelství; eva ca — také; nityam — stále; harau — vůči Pánu Harimu; vidadhataḥ — projevující; yānti — dosahují; tat-mayatām — pohroužení v Nĕm; hi — jistĕ; te — tyto osoby.

Překlad

Ti, kdo neustále smĕřují svůj chtíč, hnĕv, strach, ochráncovskou náklonnost, vnímání neosobní jednoty nebo přátelství k Pánu Harimu, se jistĕ pohrouží do myšlenek na Nĕj.

Význam

Pán Kṛṣṇa je čistá duchovní existence a ti, kdo se k Nĕmu nĕjakým způsobem připoutají a pohrouží se do myšlenek na Nĕj, se povznesou na duchovní úroveň. To je absolutní povaha osobního styku s Pánem.

Tímto veršem Śukadeva Gosvāmī odpovídá na otázku krále Parīkṣita ohlednĕ gopī. Tanec rāsa, o kterém Śukadeva začal vyprávĕt, je přece jen Kṛṣṇova nejdůvĕrnĕjší zábava a Parīkṣit s ním spolupracuje na odstraňování pochyb ostatních, kdo poslouchají nebo v budoucnu mohou slyšet tento úžasný příbĕh. Śrīla Madhvācārya citoval výrok ze Skanda Purāṇy, který důraznĕ prohlašuje osoby jako jsou gopī za osvobozené duše, mimo sféru hmotného klamu:

bhaktyā hi nitya-kāmitvaṁ
na tu muktiṁ vinā bhavet
ataḥ kāmitayā vāpi
muktir bhaktimatāṁ harau

„Vĕčná milostná připoutanost ke Kṛṣṇovi vyjádřená čistou oddanou službou se nemůže vyvinout u nikoho, kdo ještĕ není osvobozený. Proto ti, kdo jsou oddaní Pánu Harimu, i prostřednictvím milostné připoutanosti, jsou již osvobození.“

Śrīla Madhvācārya dále cituje z Padma Purāṇy, aby objasnil důležitý bod, že nikdo nedosáhne osvobození jen chtivým toužením po Pánu Kṛṣṇovi, ale jedinĕ milostnou připoutaností v rámci čisté oddané služby:

sneha-bhaktāḥ sadā devāḥ
kāmitsenāpsara-striyaḥ
kāscit kāscin na kāmena
bhaktyā kevalayaiva tu

„Polobozi jsou vždy láskyplnĕ oddaní Pánu a mladé nebešťanky zvané apsary po Nĕm chtivĕ touží, i když nĕkteré z nich s čistou oddaností nedotčenou hmotným chtíčem. Jedinĕ tyto apsary jsou zralé pro osvobození, neboť toho nelze dosáhnout bez pravé oddané služby.“

Oddaná služba tedy není yogyam, vhodná, dokud není prostá hmotného chtíče. To, že gopī získaly osobní společnost Pána Kṛṣṇy v milostném vztahu, by se nemĕlo brát lacino. Śrīla Madhvācārya cituje následující verše z Varāha Purāṇy, aby ukázal závažnost přímého vztahu s Pánem:

patitvena śriyopāsyo
brahmaṇā me piteti ca
pitāmahatayānyeṣāṁ
tridaśānāṁ janārdanaḥ

„Bohynĕ Lakṣmī uctívá Pána Janārdanu jako svého manžela, Pán Brahmā jako svého otce a ostatní polobozi jako svého dĕda.“

prapitāmaho me bhagavān
iti sarva-janasya tu
guruḥ śrī-brahmaṇo viṣṇuḥ
surāṇāṁ ca guror guruḥ

„Bĕžní lidé by tedy mĕli uvažovat: ,Nejvyšší Pán je mým pradĕdem.̀ Pán Viṣṇu je duchovní učitel Brahmy a je tedy guruem gurua polobohů.“

gurur brahmāsya jagato
daivaṁ viṣṇuḥ sanātanaḥ
ity evopāsanaṁ kāryaṁ
nānyathā tu kathañcana

„Brahmā je duchovní učitel tohoto vesmíru a Viṣṇu je Božstvo hodné vĕčného uctívání. S tímto a žádným jiným pochopením je třeba Pána uctívat.“

Výše uvedené pokyny platí pro sarva-jana, „všechny bĕžné lidi“. Každý by se jimi tedy mĕl řídit, dokud nedosáhne vznešené úrovnĕ důvĕrného vztahu s Nejvyšším Pánem. Existuje mnoho důkazů, že gopī z Vṛndāvanu jsou velmi pokročilé, osvobozené duše a jejich zábavy s Kṛṣṇou jsou tedy čisté a duchovní. S tímto na mysli můžeme správnĕ pochopit tuto kapitolu Śrīmad-Bhāgavatamu.

Verš

na caivaṁ vismayaḥ kāryo
bhavatā bhagavaty aje
yogeśvareśvare kṛṣṇe
yata etad vimucyate

Synonyma

na ca — ani; evam — takto; vismayaḥ — údiv; kāryaḥ — má být pociťován; bhavatā — tebou; bhagavati — v souvislosti s Nejvyšším Pánem, Osobností Božství; aje — který je nezrozený; yoga-īśvara — mistrů yogy; īśvare — svrchovaným vládcem; kṛṣṇe — Pánem Kṛṣṇou; yataḥ — jímž; etat — tento (svĕt); vimucyate — je osvobozený.

Překlad

Nemĕl bys být tak udivený Kṛṣṇou, nezrozeným vládcem všech mistrů mystických sil, Nejvyšší Osobností Božství. Vždyť je to přece On, kdo osvobozuje tento svĕt.

Význam

Parīkṣit Mahārāja nemĕl být tak udivený, že takzvané romantické pletky Pána Kṛṣṇy mají ve skutečnosti osvobozovat celý vesmír. To je koneckonců Pánův zámĕr – přivést všechny podmínĕné duše zpátky domů, zpátky k Bohu, k vĕčnému životu plnému blaženosti a poznání. Pánovy milostné zábavy s gopīmi do tohoto plánu výbornĕ zapadají, protože nasloucháním o nich se my, kteří jsme skutečnĕ plní chtíče pocházejícího z hmotného vĕdomí, můžeme očistit a získat osvobození.

V prvním zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu (1.5.33) říká Nārada Muni:

āmayo yaś ca bhūtānāṁ
jāyate yena su-vrata
tad eva hy āmayaṁ dravyaṁ
na punāti cikitsitam

„Není-li snad pravda, ó dobrá duše, že určitou vĕcí lze pod lékařským dozorem vyléčit i nemoc, kterou právĕ ta vĕc způsobila?“ Kṛṣṇovy romantické pletky, které jsou čisté, duchovní činnosti, tedy vyléčí ty, kdo o nich naslouchají, z nemoci hmotného chtíče.

Verš

tā dṛṣṭvāntikam āyātā
bhagavān vraja-yoṣitaḥ
avadad vadatāṁ śreṣṭho
vācaḥ peśair vimohayan

Synonyma

tāḥ — je; dṛṣṭvā — když vidĕl; antikam — blízko; āyātāḥ — jež přišly; bhagavān — Nejvyšší Pán; vraja-yoṣitaḥ — dívky z Vraji; avadat — promluvil; vadatām — z řečníků; śreṣṭhaḥ — nejlepší; vācaḥ — jazyka; peśaiḥ — ozdobami; vimohayan — matoucími.

Překlad

Když Pán Kṛṣṇa vidĕl, že dívky z Vraji přišly, přivítal je tento nejlepší z řečníků okouzlujícími slovy, která zmátla jejich mysli.

Význam

Poté, co Śukadeva Gosvāmī dokázal duchovní povahu lásky gopī ke Kṛṣṇovi, pokračuje nyní ve vyprávĕní.

Verš

śrī-bhagavān uvāca
svāgataṁ vo mahā-bhāgāḥ
priyaṁ kiṁ karavāṇi vaḥ
vrajasyānāmayaṁ kaccid
brūtāgamana-kāraṇam

Synonyma

śrī-bhagavān uvāca — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; su-āgatam — vítám; vaḥ — vás; mahā-bhāgāḥ — ó nanejvýš požehnané ženy; priyam — příjemného; kim — co; karavāṇi — mohu udĕlat; vaḥ — pro vás; vrajasya — Vraji; anāmayam — blaho; kaccit — zda; brūta — prosím řeknĕte; āgamana — vašeho příchodu; kāraṇam — důvod.

Překlad

Pán Kṛṣṇa řekl: Vítejte, ó nanejvýš požehnané ženy! Co mohu udĕlat, abych vás potĕšil? Je ve Vraji všechno v pořádku? Řeknĕte Mi prosím, proč jste sem přišly.

Význam

Pán Kṛṣṇa velmi dobře vĕdĕl, proč gopī přišly. Vlastnĕ je romantickými melodiemi své flétny přivolal. Kṛṣṇa tedy gopī jen škádlil, když se jich ptal: „Proč jste sem tak rychle přibĕhly? Dĕje se ve mĕstĕ nĕco zlého? Proč jste sem vůbec přišly? Co chcete?“

Gopī byly Kṛṣṇovy mladé milenky, a proto je tyto otázky jistĕ zmátly, neboť reagovaly na Kṛṣṇovo vábení s jednoduchým uvažováním, že si s Ním budou užívat milostné lásky.

Verš

rajany eṣā ghora-rūpā
ghora-sattva-niṣevitā
pratiyāta vrajaṁ neha
stheyaṁ strībhiḥ su-madhyamāḥ

Synonyma

rajanī — noc; eṣā — tato; ghora-rūpā — strašidelného vzhledu; ghora-sattva — hrůzostrašnými tvory; niṣevitā — obývaná; pratiyāta — prosím vraťte se; vrajam — do pastevecké vesnice Vraji; na — ne; iha — zde; stheyam — mĕly by zůstávat; strībhiḥ — ženy; su-madhyamāḥ — ó dívky s útlými pasy.

Překlad

Tato noc je dost strašidelná a pohybují se tu hrůzostrašní tvorové. Vraťte se do Vraji, ó dívky s útlými pasy. Toto není vhodné místo pro ženy.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura napsal k tomuto verši následující okouzlující komentář:

„(Gopī si myslely:) ,Bĕda, bĕda, i potom, co zničil naše rodinné závazky, rozvahu a stud, den za dnem si s námi užívá a poté, co nás sem přitáhl tóny své flétny, se nás ptá, proč jsme přišly!̀

Zatímco po sobĕ gopī po očku pokukovaly, Pán řekl: ,Jestli Mi chcete namluvit, že jste sem přišly natrhat kvĕtiny, co kvetou v noci, abyste s nimi mohly uctívat Boha, a že po tĕchto kvĕtinách po očku pokukujete, tak tuto výmluvu nemohu přijmout, protože tomu neodpovídá čas, místo ani osoby, kterých se to týká.̀

Toto je smysl Pánova sdĕlení ve verši, který začíná slovem rajanī. Mohl říci: ,Sice jasnĕ svítí mĕsíc, ale tato noční doba je i tak velmi hrůzostrašná, protože pod liánami, kořeny a vĕtvemi se skrývá mnoho hadů, štírů a dalších nebezpečných tvorů, kteří jsou tak malí, že je neuvidíte. Pro trhání kvĕtin je proto tahle doba nevhodná. Nejen doba, ale i toto místo je nevhodné, protože v noci se tu potulují tygři a podobná dravá zvĕř. Proto byste se mĕly vrátit zpátky do Vraji.̀

,Ale,̀ mohly namítnout gopī, ,tak si chvilku odpočiňme a potom půjdeme.̀

Pán mohl odpovĕdĕt: ,Na takovémto místĕ by se ženy nemĕly zdržovat.̀ Neboli: ,Z hlediska času i místa je nevhodné, aby tady osoby, jako jste vy, zůstávaly byť jen na okamžik.̀

Navíc slovem su-madhyamāḥ, ,ó dívky útlých pasů,̀ Pán naznačil: ,Jste krásné mladé dívky a Já jsem hezký mladý hoch. Jste všechny velmi počestné a Já jsem brahmacārī, což potvrzují slova kṛṣṇo brahmacārī ve śruti (Gopāla-tāpanī Upaniṣad), takže by na našem společném pobývání na jednom místĕ nemĕlo být nic špatného. Nicménĕ mysli se nedá vĕřit – vaší ani Mojí.̀

Pánova niterná dychtivost, na kterou se zde naráží, je zjevná, když čteme mezi řádky: ,Jestli se stydíte a nechcete Mi říct, proč přicházíte, tak nic neříkejte. Já to stejnĕ už vím, tak jen poslouchejte, jak vám to řeknu.̀ Tak Pán promlouvá, počínaje slovem rajanī.“

Když se sanskrtská slova rozdĕlí jiným způsobem, verš nabývá dalšího významu a Kṛṣṇa podle nĕj říká ještĕ nĕco. Alternativním rozdĕlením by podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho bylo rajanī eṣā aghora-rūpā aghora-sattva-niṣevitā/ pratiyāta vrajaṁ na iha stheyaṁ stribhiḥ su-madhyamāḥ. Skrze komentář Śrīly Viśvanātha nyní Kṛṣṇa vysvĕtlí, co toto rozdĕlení slov znamená.

„,Jelikož je tato noc plná mĕsíčního svitu, nevypadá vůbec strašidelnĕ, a proto se v tomto lese zdržují mírumilovní tvorové, jako jsou jeleni (aghora-sattva), anebo tygři a podobná zvířata, která díky přirozenĕ nenásilné atmosféře Vṛndāvanu nikomu neubližují. Tato noc vám tedy nemusí nahánĕt strach.̀ Kromĕ toho tím Kṛṣṇa mohl také mínit: ,Nemusíte se bát svých manželů a jiných příbuzných, protože noc je plná nebezpečných zvířat a oni sem nepřijdou. Nevracejte se proto prosím do Vraji (na pratiyāta), ale zůstaňte tady v Mé společnosti (iha stheyam).̀

Gopī se mohly Pána zeptat: ,Jak Ty tady pobýváš?̀

Pánova odpovĕď zní: ,Se ženami.̀

,Jsi ale spokojený, když jsou ve Tvé společnosti jakékoliv ženy?̀

Na to Pán odpovídá slovem su-madhyamāḥ, což znamená: ,Jedinĕ mladé a krásné ženy, které mají útlé pasy – to znamená vy – tu se Mnou mohou být, žádné jiné.̀ Z toho vidíme, že Kṛṣṇova slova zahrnují jak ohleduplnost, tak přehlížení.“

Kṛṣṇa je rozhodnĕ znamenitý řečník, protože podle pravidel sanskrtské gramatiky se Jeho slova dají chápat obĕma protikladnými způsoby. V prvním významu, vyjádřeném v překladu verše, Pán Kṛṣṇa gopī dále škádlí, když jim říká, že noc je nebezpečná a nepříznivá a že by mĕly jít domů. Zároveň ale Kṛṣṇa říká i pravý opak – že není absolutnĕ žádný důvod, proč by se gopī mĕly bát přijít za Pánem, že noc je dokonale příznivá a že by se za žádných okolností nemĕly vracet domů. Tak Pán Kṛṣṇa svými slovy gopī škádlí a zároveň okouzuluje.

Verš

mātaraḥ pitaraḥ putrā
bhrātaraḥ patayaś ca vaḥ
vicinvanti hy apaśyanto
mā kṛḍhvaṁ bandhu-sādhvasam

Synonyma

mātaraḥ — matky; pitaraḥ — otcové; putrāḥ — synové; bhrātaraḥ — bratři; patayaḥ — manželé; ca — a; vaḥ — vaši; vincinvanti — hledají; hi — jistĕ; apaśyantaḥ — když nevidí; kṛḍhvam — nepůsobte; bandhu — svým příbuzným; sādhvasam — úzkost.

Překlad

Vaše matky, otcové, synové, bratři a manželé vás jistĕ hledají, když vás nevidí doma. Nepůsobte svým příbuzným úzkost.

Verš

dṛṣṭaṁ vanaṁ kusumitaṁ
rākeśa-kara-rañjitam
yamunānila-līlaijat
taru-pallava-śobhitam
tad yāta mā ciraṁ goṣṭhaṁ
śuśrūṣadhvaṁ patīn satīḥ
krandanti vatsā bālāś ca
tān pāyayata duhyata

Synonyma

dṛṣṭam — vidĕný; vanam — les; kusumitam — plný kvĕtů; rākā-īśa — Mĕsíce, pána bohynĕ vládnoucí úplňku; kara — rukou; rañjitam — prozářený; yamunā — vanoucím od řeky Yamuny; anila — vĕtrem; līlā — rozvernĕ; ejat — třepotajícími se; taru — stromů; pallava — listy; śobhitam — zkrášlený; tat — proto; yāta — bĕžte zpátky; ciram — neprodlenĕ; goṣṭham — do vesnice pastevců; śuśrūṣadhvam — musíte sloužit; patīn — svým manželům; satīḥ — ó počestné ženy; krandanti — naříkají; vatsāḥ — telátka; bālāḥ — dĕti; ca — a; tān — je; pāyayata — nakojte; duhyata — napojte kravským mlékem.

Překlad

Teď už jste vidĕly tento vṛndāvanský les, plný kvĕtů a prozářený svĕtlem úplňku. Už jste vidĕly krásu stromů, jejichž listy se třepotají v jemném vánku vanoucím od Yamuny. Bĕžte tedy nyní zpátky do vesnice pastevců. Neztrácejte čas. Ó počestné ženy, služte svým manželům a napojte mlékem své naříkající dĕti a telátka.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dále vysvĕtluje 22. sloku takto: „Pán Kṛṣṇa říká: ,Už se tedy dlouho nezdržujte a hned bĕžte!̀ Slovo satīḥ znamená, že gopī jsou vĕrné svým manželům; Kṛṣṇa proto naznačuje, že byl mĕly sloužit svým manželům, aby ti mohli plnit své náboženské povinnosti, a že gopī je také třeba pro jejich počestnost považovat za hodné uctívání. To vše Kṛṣṇa říká gopīm, které jsou vdané. Svobodným dívkám říká: ,Telata naříkají, postarejte se, aby dostala mléko!̀ Muni-cārī gopīm říká: ,Vaše dĕti pláčou, tak je nakojte.̀“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dále vyjevuje skrytý význam tĕchto dvou veršů: „Ve 21. sloce mohl Kṛṣṇa říct: ,Tento Vṛndāvan je nejlepší ze všech míst a navíc je dnes úplňková noc. Kromĕ toho na všech stranách máme Yamunu a vanou chladivé, jemné a voňavé vánky. To vše jsou transcendentální přednosti, které podnĕcují milostné vztahy. I Já jsem tady, jako nejvýznačnĕjší extatická přednost, cíl lásky. Vyzkoušejme tedy nyní, jak si dovedete vychutnávat různé rasy.̀

22. slokou chce říci: ,Zůstaňte tu ještĕ dlouho, celou tuto noc, neodcházejte, ale radĕji si tu se Mnou užívejte. Neslužte svým manželům a ctihodným ženám – svým tchýním a podobnĕ. Nehodí se, abyste promarňovaly takovou krásu a mládí, které jsou dary stvořitele. Nemĕly byste ani dojit krávy a dávat mléko telátkům a nemluvňatům. Co máte vy, tak oplývající extatickou připoutaností ke Mnĕ, s tĕmito vĕcmi společného?̀“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura také vysvĕtluje, že gopī si nemohly být dost dobře jisté, co Kṛṣṇa dĕlá – zda jen žertuje, zda je vybízí, aby zůstaly, nebo zda jim nařizuje, aby se vrátily domů. Když tedy Śrī Kṛṣṇa mluvil o kráse lesa, gopī byly rozpačité, zmatené a hledĕly do korun stromů, a když mluvil o Yamunĕ, rozhlížely se kolem po řece. Jejich absolutní čistota a prostota společnĕ s jejich absolutní oddaností Pánu Kṛṣṇovi v milostné náladĕ daly vzniknout tĕm nejkrásnĕjším zábavám, jaké kdy byly v tomto vesmíru projevené.

Verš

atha vā mad-abhisnehād
bhavatyo yantritāśayāḥ
āgatā hy upapannaṁ vaḥ
prīyante mayi jantavaḥ

Synonyma

atha — anebo; mat-abhisnehāt — kvůli lásce ke Mnĕ; bhavatyaḥ — vy; yantrita — podrobená; aśayāḥ — vaše srdce; āgatāḥ — přišly jste; hi — jistĕ; upapannam — vhodné; vaḥ — z vaší strany; prīyante — cítí náklonnost; mayi — ke Mnĕ; jantavaḥ — všechny živé bytosti.

Překlad

Na druhou stranu jste sem možná přišly ze své velké lásky ke Mnĕ, která se zmocnila vašich srdcí. To je z vaší strany samozřejmĕ naprosto chvályhodné, protože všechny živé bytosti ke Mnĕ cítí přirozenou náklonnost.

Verš

bhartuḥ śuśrūṣaṇaṁ strīṇāṁ
paro dharmo hy amāyayā
tad-bandhūnāṁ ca kalyāṇaḥ
prajānāṁ cānupoṣaṇam

Synonyma

bhartuḥ — manželovi; śuśrūṣaṇam — vĕrná služba; strīṇām — pro ženy; paraḥ — nejvyšší; dharmaḥ — náboženská povinnost; hi — jistĕ; amāyayā — bez neupřímnosti; tat-bandhūnām — manželovým příbuzným; ca — a; kalyāṇaḥ — konání dobra; prajānām — o potomky; ca — a; anupoṣaṇam — péče.

Překlad

Nejvyšší náboženskou povinností ženy je upřímnĕ sloužit svému manželovi, chovat se dobře ke členům jeho rodiny a řádnĕ se starat o své dĕti.

Význam

Śrīla Jīva Gosvāmī zde bystře podotýká, že pravým, vĕčným manželem gopī je Pán Kṛṣṇa, ne jejich takzvaní manželé doma, kteří je klamnĕ považují za svůj majetek. Přímočaré vysvĕtlení slova amāyayā, „bez iluze“, tedy vyjevuje, že nejvyšší náboženskou povinností gopī je sloužit Śrī Kṛṣṇovi, svému pravému milenci.

Verš

duḥśīlo durbhago vṛddho
jaḍo rogy adhano ’pi vā
patiḥ strībhir na hātavyo
lokepsubhir apātakī

Synonyma

duḥśīlaḥ — špatného charakteru; durbhagaḥ — nešťastný; vṛddhaḥ — starý; jaḍaḥ — zaostalý; rogī — nemocný; adhanaḥ — chudý; api — dokonce; patiḥ — manžel; strībhiḥ — ženami; na hātavyaḥ — nemá být zavržen; loka — dobré postavení v příštím životĕ; īpsubhiḥ — které si přejí; apātakī — (pokud) není pokleslý.

Překlad

Ženy, které chtĕjí v příštím životĕ dosáhnout dobrého postavení, by nemĕly nikdy opustit manžela, který nepoklesl ze svých náboženských zásad, i když je nepříjemný, nešťastný, starý, pošetilý, nemocný či chudý.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī cituje podobný výrok ze smṛti-śāstry: patiṁ tv apatitaṁ bhajet – „Je třeba sloužit pánovi, který není pokleslý.“ Nĕkdy je slyšet pošetilé tvrzení, že žena má svého manžela následovat i tehdy, když poklesl z duchovních zásad, protože je jejím „guruem“. Vĕdomí Kṛṣṇy se však nedá podřídit žádným jiným náboženským zásadám, a proto guru, který svého následovníka vede k materialistickému, hříšnému jednání, ztrácí své postavení gurua. Śrīla Prabhupāda prohlásil, že systém monarchie se v Evropĕ zhroutil proto, že monarchové zneužívali svého postavení. Podobnĕ muži v západním svĕtĕ zneužívali a vykořisťovali ženy, a proto je zde nyní populární hnutí, ve kterém ženy odmítají autoritu svých manželů. Muži by mĕli být v ideálním případĕ neochvĕjní v duchovním životĕ a ženám ve své péči poskytovat čisté, upřímné vedení.

Gopī však jsou na nejvyšší úrovni duchovní dokonalosti, a proto transcendovaly všechny pozitivní i negativní náboženské ohledy. Jsou totiž vĕčnými milovnicemi Absolutní Pravdy.

Verš

asvargyam ayaśasyaṁ ca
phalgu kṛcchraṁ bhayāvaham
jugupsitaṁ ca sarvatra
hy aupapatyaṁ kula-striyaḥ

Synonyma

asvargyam — nevedoucí do nebe; ayaśasyam — nepříznivé pro dobrou povĕst; ca — a; phalgu — bezcenné; kṛcchram — obtížné: bhaya-āvaham  –  vzbuzující strach; jugupsitam — zavrženíhodné; ca — a: sarvatra  –  ve všech případech; hi — jistĕ; aupapatyam — cizoložné zálety; kula-striyaḥ — pro ženu pocházející ze ctihodné rodiny.

Překlad

Pro ženu ze ctihodné rodiny jsou nicotné cizoložné zálety vždy hodné zavržení. Brání jí v dosažení nebes, ničí její dobrou povĕst a přinášejí jí tĕžkosti a strach.

Verš

śravaṇād darśanād dhyānān
mayi bhāvo ’nukīrtanāt
na tathā sannikarṣeṇa
pratiyāta tato gṛhān

Synonyma

śravaṇāt — nasloucháním (o Mé slávĕ); darśanāt — zhlížením (Mé podoby Božstva v chrámu); dhyānāt — meditací; mayi — ke Mnĕ; bhāvaḥ — láska; anukīrtanāt — následným opĕvováním; na — ne; tathā — stejnĕ tak; sannikarṣeṇa — tĕlesnou blízkostí; pratiyāta — prosím vraťte se; tataḥ — proto; gṛhān — do svých domovů.

Překlad

Transcendentální láska ke Mnĕ se probouzí oddanou službou v podobĕ naslouchání o Mnĕ, zhlížení Mé podoby Božstva, meditace o Mnĕ a vĕrného opĕvování Mé slávy. Pouhou tĕlesnou blízkostí se stejného výsledku nedosáhne. Vraťte se proto prosím zpátky do svých domovů.

Význam

Pán Kṛṣṇa rozhodnĕ uvádí silné argumenty.

Verš

śrī-śuka uvāca
iti vipriyam ākarṇya
gopyo govinda-bhāṣitam
viṣaṇṇā bhagna-saṅkalpāś
cintām āpur duratyayām

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — takto; vipriyam — nemilá; ākarṇya — když uslyšely; gopyaḥgopī; govinda-bhāṣitam — slova pronesená Govindou; viṣaṇṇāḥ — byly nešťastné; bhagna — zmařené; saṅkalpāḥ — jejich silné touhy; cintām — úzkost; āpuḥ — prožívaly; duratyayām — nepřekonatelnou.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Když gopī uslyšely od Govindy tato nemilá slova, byly z nich nešťastné. Jejich velké nadĕje byly zmařeny a cítily nepřekonatelnou úzkost.

Význam

Gopī nevĕdĕly, co mají dĕlat. Uvažovaly, že padnou Kṛṣṇovi k nohám a budou se s pláčem dovolávat Jeho milosti, nebo že se nad situaci povznesou a odejdou zpátky do svých domovů. Nebyly však schopné ani jednoho, a tak cítily silnou úzkost.

Verš

kṛtvā mukhāny ava śucaḥ śvasanena śuṣyad
bimbādharāṇi caraṇena bhuvaḥ likhantyaḥ
asrair upātta-masibhiḥ kuca-kuṅkumāni
tasthur mṛjantya uru-duḥkha-bharāḥ sma tūṣṇīm

Synonyma

kṛtvā — sklánĕjící; mukhāni — obličeje; ava — dolů; śucaḥ — lítostí; śvasanena — vzdycháním; śuṣyat — vysychající; bimba — (vypadající jako) červené plody bimba; adharāṇi — jejich rty; caraṇena — prsty na nohou; bhuvaḥ — zemi; likhantyaḥ — škrábající; asraiḥ — slzami; upātta — které nesly; masibhiḥkajjal z jejich očí; kuca — na prsou; kuṅkumāni — rumĕlkový prášek; tasthuḥ — stály nehnutĕ; mṛjantyaḥ — smývající; uru — nadmĕrného; duḥkha — neštĕstí; bharāḥ — pociťující břímĕ; sma — vskutku; tūṣṇīm — mlčky.

Překlad

Se sklonĕnými hlavami škrábaly gopī špičkami nohou do zemĕ. Jejich červené rty byly vysušené lítostivým tĕžkým dýcháním. Slzy jim tekly z očí a nesly kajjal, kterým byly nalíčené, a smývaly rumĕlku rozetřenou na jejich ňadrech. Tak tam stály a mlčky nesly břímĕ svého neštĕstí.

Význam

Gopī cítily: „Jestliže naše láska Kṛṣṇu nepřemohla, znamená to, že není ryzí. A jestliže nejsme schopné Kṛṣṇu náležitĕ milovat, k čemu jsou naše životy?“ Červené rty jim vysychaly horkým dechem, který pocházel z jejich neštĕstí. Když pražící slunce vysouší zralé červené plody bimba, tyto plody mĕknou a objevují se na nich tmavé skvrny. Podobnĕ se mĕnil vzhled nádherných rtů gopī. Stály tiše před Kṛṣṇou a nedokázaly říct ani slovo.

Verš

preṣṭhaṁ priyetaram iva pratibhāṣamāṇaṁ
kṛṣṇaṁ tad-artha-vinivartita-sarva-kāmāḥ
netre vimṛjya ruditopahate sma kiñcit
saṁrambha-gadgada-giro ’bruvatānuraktāḥ

Synonyma

preṣṭham — pro svého milovaného; priya-itaram — pravý opak milého; iva — jako kdyby; pratibhāṣamāṇam — který je oslovoval; kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; tat-artha — pro Nĕho; vinivartita — zapudily; sarva — všechny; kāmāḥ — své hmotné touhy; netre — oči; vimṛjya — utřely si; rudita — pláče; upahate — zanechaly; sma — potom; kiñcit — nĕco; saṁrambha — vzrušením; gadgada — se zalykajícími se; giraḥ — hlasy; abruvata — promluvily; anuraktāḥ — pevnĕ připoutané.

Překlad

Přestože byl Kṛṣṇa jejich milovaný a přestože se kvůli Nĕmu vzdaly všech ostatních cílů svých tužeb, promlouval k nim nemile. Jejich připoutaností k Nĕmu to ale neotřáslo. Zanechaly pláče, utřely si oči a promluvily hlasy rozechvĕlými vzrušením.

Význam

Gopī začaly Śrī Kṛṣṇovi odpovídat. Hlasy se jim zalykaly hnĕvem způsobeným jejich silnou láskou k Nĕmu a neochotou se Ho vzdát. Nechtĕly Mu dovolit, aby je odmítl.

Verš

śrī-gopya ūcuḥ
maivaṁ vibho ’rhati bhavān gadituṁ nṛ-śaṁsaṁ
santyajya sarva-viṣayāṁs tava pāda-mūlam
bhaktā bhajasva duravagraha mā tyajāsmān
devo yathādi-puruṣo bhajate mumukṣūn

Synonyma

śrī-gopyaḥ ūcuḥ — nádherné gopī řekly; — ne; evam — takto; vibho — ó všemocný; arhati — mĕl bys; bhavān — Ty, vznešený; gaditum — mluvit; nṛ-śaṁsam — krutĕ; santyajya — které se zcela zřekly; sarva — všech; viṣayān — druhů smyslového požitku; tava — Tvé; pāda-mūlam — nohy; bhaktāḥ — uctívající; bhajasva — prosím odmĕň; duravagraha — ó tvrdohlavý; tyaja — neodmítej; asmān — nás; devāḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; yathā — jako; ādi-puruṣaḥ — prvotní Pán, Nārāyaṇa; bhajate — odmĕňuje snažení; mumukṣūn — tĕch, kdo touží po osvobození.

Překlad

Nádherné gopī řekly: Ó všemocný, nemĕl bys mluvit tak krutĕ. Neodmítej nás, které jsme se zřekly všeho hmotného požitku, abychom oddanĕ sloužily Tvým lotosovým nohám. Odmĕň nás, ó tvrdohlavý, tak jako prvotní Pán, Śrī Nārāyaṇa, odmĕňuje snahy svých oddaných dosáhnout osvobození.

Verš

yat paty-apatya-suhṛdām anuvṛttir aṅga
strīṇāṁ sva-dharma iti dharma-vidā tvayoktam
astv evam etad upadeśa-pade tvayīśe
preṣṭho bhavāṁs tanu-bhṛtāṁ kila bandhur ātmā

Synonyma

yat — jež; pati — manželů; apatya — dĕtí; suhṛdām — a přátelsky naklonĕných příbuzných a přátel; anuvṛttiḥ — následování; aṅga — náš drahý Kṛṣṇo; strīṇām — žen; sva-dharmaḥ — řádná náboženská povinnost; iti — takto; dharma-vidā — znalcem náboženství; tvayā — Tebou; uktam — řečeno; astu — nechť je; evam — tak; etat — toto; upadeśa — tohoto pokynu; pade — pravému objektu; tvayi — Tobĕ; īśe — ó Pane; preṣṭhaḥ — nejdražší; bhavān — Ty; tanu-bhṛtām — pro všechny vtĕlené živé bytosti; kila — jistĕ; bandhuḥ — blízký příbuzný; ātmā — vlastní Já.

Překlad

Náš milý Kṛṣṇo, jako znalec náboženství jsi nám radil, že řádnou náboženskou povinností žen je vĕrnĕ sloužit svým manželům, dĕtem a dalším příbuzným. Souhlasíme, že tento princip je správný, ale ve skutečnosti by tato služba mĕla patřit Tobĕ. Ty, ó Pane, jsi koneckonců nejdražším přítelem všech vtĕlených duší. Jsi jejich nejdůvĕrnĕjším příbuzným a vskutku jejich samotným vlastním Já.

Význam

Śrī Kṛṣṇa je Duše všech duší, jejich nejdražší přítel a dobrodinec. Jedenáctý zpĕv Bhāgavatamu (11.5.41) uvádí:

devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam

„Ó králi, ten, kdo se vzdal všech hmotných povinností a zcela se odevzdal u lotosových nohou Mukundy, jenž nabízí útočištĕ všem, není zadlužený polobohům, velkým mudrcům, obyčejným živým bytostem, příbuzným, přátelům, lidstvu ani svým zemřelým předkům. Všechny tyto druhy živých bytostí jsou nedílnými částmi Nejvyššího Pána, a proto ten, kdo se odevzdal službĕ Pánu, nemusí tĕmto osobám sloužit zvlášť.“ Autorita sestupuje od autora veškeré existence, od Nejvyššího Pána. Ti, kdo přirozenĕ zosobňují autoritu, jako například manželé, matky, vládní představitelé a mudrci, získávají svou moc a autoritu od Nejvyššího Pána, a tak by pro své následovníky mĕli zastupovat Absolutní Pravdu. Pokud se nĕkdo z celého srdce vĕnuje láskyplné službĕ původu všeho, Nejvyšší Pravdĕ, nemusí sloužit Absolutní Pravdĕ nepřímo skrze výše zmínĕné druhotné autority.

I duše odevzdaná Bohu však nadále slouží duchovnímu mistrovi, který je přímým, nikoliv nepřímým zástupcem Nejvyššího Pána. Pravý ācārya neboli duchovní mistr je průzračným médiem vedoucím žáka k lotosovým nohám Kṛṣṇy. Když je osoba v přímém styku s Absolutní Pravdou, jsou všechny nepřímé autority překonané. Tento základní bod chtĕly gopī Kṛṣṇovi vysvĕtlit a nĕkteré odvážnĕjší dívky mezi nimi se pokusily porazit Śrī Kṛṣṇu Jeho vlastními výroky. Tento verš je toho příkladem.

Verš

kurvanti hi tvayi ratiṁ kuśalāḥ sva ātman
nitya-priye pati-sutādibhir ārti-daiḥ kim
tan naḥ prasīda parameśvara mā sma chindyā
āśāṁ dhṛtāṁ tvayi cirād aravinda-netra

Synonyma

kurvanti — projevují; hi — jistĕ; tvayi — k Tobĕ; ratim — připoutanost; kuśalāḥ — zkušení; sve — ve svém vlastním; ātman — Já; nitya — vĕčnĕ; priye — kdo je drahý; pati — s našimi manželi; suta — dĕtmi; ādibhiḥ — a dalšími příbuznými; ārti-daiḥ — kteří jen působí potíže; kim — co; tat — proto; naḥ — k nám; prasīda — buď milostivý; parama-īśvara — ó nejvyšší vládce; sma chindyāḥ — prosím nenič; āśām — naše nadĕje; dhṛtām — udržované; tvayi — ohlednĕ Tebe; cirāt — po dlouhou dobu; aravinda-netra — ó lotosooký Pane.

Překlad

Zkušení transcendentalisté vždy zamĕřují svou náklonnost na Tebe, protože Tĕ rozpoznávají jako své pravé vlastní Já a vĕčného milence. K čemu jsou nám všichni tito naši manželé, dĕti a příbuzní, kteří nám jen působí potíže? Proto Tĕ prosíme, ó nejvyšší vládce, abys nám udĕlil svou milost. Ó Pane s lotosovýma očima, nenič prosím nadĕji, že získáme Tvou společnost, kterou jsme si tak dlouho udržovaly.

Verš

cittaṁ sukhena bhavatāpahṛtaṁ gṛheṣu
yan nirviśaty uta karāv api gṛhya-kṛtye
pādau padaṁ na calatas tava pāda-mūlād
yāmaḥ kathaṁ vrajam atho karavāma kiṁ vā

Synonyma

cittam — naše mysli; sukhena — snadno; bhavatā — Tebou; apahṛtam — byly ukradené; gṛheṣu — v našich domácnostech; yat — které; nirviśati — byly pohroužené; uta — navíc; karau — naše ruce; api — také; gṛhya-kṛtye — v domácích pracech; pādau — naše nohy; padam — jeden krok; na calataḥ — nepohnou se; tava — Tvých; pāda-mūlāt — od nohou; yāmaḥ — půjdeme; katham — jak; vrajam — zpátky do Vraji; atha u — a pak; karavāma — budeme dĕlat; kim — co; — navíc.

Překlad

Až dodnes byly naše mysli pohroužené v domácích starostech, ale Ty jsi snadno odvedl jak naše mysli, tak naše ruce od domácích prací. Teď se naše nohy nepohnou ani o krok od Tvých lotosových nohou. Jak můžeme jít zpátky do Vraji? Co bychom tam dĕlaly?

Význam

Śrī Kṛṣṇa zahrál na flétnu a omamná hudba, která vyšla z jejích otvorů, ukradla mysli mladých gopī. Nyní přišly za Kṛṣṇou, aby své ukradené vlastnictví žádaly zpátky, ale získat zpĕt své mysli by mohly jedinĕ tehdy, kdyby je Śrī Kṛṣṇa přijal a vĕnoval se s nimi milostným hrám.

Śrī Kṛṣṇa mohl odpovĕdĕt: „Ale Mé milé gopī, zatím jdĕte domů. Nechte Mĕ nad tím den dva zauvažovat a potom vám vaše mysli vrátím.“ Na tuto možnou námitku gopī odpovídají: „Naše nohy se odmítají pohnout byť jen o krok. Vrať nám tedy prosím naše mysli a přijmi nás, potom půjdeme.“

Verš

siñcāṅga nas tvad-adharāmṛta-pūrakeṇa
hāsāvaloka-kala-gīta-ja-hṛc-chayāgnim
no ced vayaṁ virahajāgny-upayukta-dehā
dhyānena yāma padayoḥ padavīṁ sakhe te

Synonyma

siñca — prosím polej; aṅga — milý Kṛṣṇo; naḥ — náš; tvat — Tvých; adhara — rtů; amṛta — nektaru; pūrakeṇa — záplavou; hāsa — usmĕvavými; avaloka — Tvými pohledy; kala — melodickou; gīta — a písní (Tvé flétny); ja — vytvořený; hṛt-śaya — spočívající v našich srdcích; agnim — oheň; na u cet — jestli ne; vayam — my; viraha — z odloučení; ja — zrozeného; agni — do ohnĕ; upayukta — když umístíme; dehāḥ — svá tĕla; dhyānena — meditací; yāma — půjdeme; padayoḥ — nohou; padavīm — na místo; sakhe — ó příteli; te — Tvých.

Překlad

Milý Kṛṣṇo, prosím polej nektarem svých rtů oheň v našich srdcích, který jsi zapálil svými usmĕvavými pohledy a sladkou písní své flétny. Pokud to neudĕláš, odevzdáme svá tĕla ohni odloučení od Tebe, ó příteli, a tak jako yogī dospĕjeme do sídla Tvých lotosových nohou pomocí meditace.

Verš

yarhy ambujākṣa tava pāda-talaṁ ramāyā
datta-kṣaṇaṁ kvacid araṇya-jana-priyasya
asprākṣma tat-prabhṛti nānya-samakṣam añjaḥ
sthātuṁs tvayābhiramitā bata pārayāmaḥ

Synonyma

yarhi — když; ambuja — jako lotosy; akṣa — ó Ty, který máš oči; tava — Tvých; pāda — nohou; talam — u chodidel; ramāyāḥ — bohyni štĕstí, Śrīmatī Lakṣmīdevī; datta — poskytující; kṣaṇam — slavnost; kvacit — nĕkdy; araṇya — kteří žijí v lese; jana — lidem; priyasya — který jsi drahý; asprākṣma — dotkneme se; tat-prabhṛti — od té chvíle; na — nikdy; anya — jakéhokoliv jiného muže; samakṣam — v přítomnosti; añjaḥ — přímo; sthātum — stát; tvayā — Tebou; abhiramitāḥ — naplnĕné radostí; bata — jistĕ; pārayāmaḥ — budeme schopné.

Překlad

Ó Ty, který máš oči jako lotosy, pro bohyni štĕstí je slavností, kdykoliv se dotkne chodidel Tvých lotosových nohou. Jsi velmi drahý obyvatelům lesa, a proto se i my budeme tĕchto lotosových nohou dotýkat. Od té chvíle už nedokážeme ani stát v přítomnosti jakéhokoliv jiného muže, protože budeme dokonale uspokojené Tebou.

Verš

śrīr yat padāmbuja-rajaś cakame tulasyā
labdhvāpi vakṣasi padaṁ kila bhṛtya-juṣṭam
yasyāḥ sva-vīkṣaṇa utānya-sura-prayāsas
tadvad vayaṁ ca tava pāda-rajaḥ prapannāḥ

Synonyma

śrīḥ — bohynĕ štĕstí, manželka Pána Nārāyaṇa; yat — jako; pada-ambuja — lotosových nohou; rajaḥ — prach; cakame — žádaný; tulasyā — společnĕ s Tulasī-devī; labdhvā — poté, co získala; api — dokonce; vakṣasi — na Jeho hrudi; padam — své místo; kila — vskutku; bhṛtya — služebníky; juṣṭam — obsluhovaný; yasyāḥ — jejíž (Lakṣmī); sva — na sebe; vīkṣaṇe — ve snaze upoutat pohled; uta — na druhou stranu; anya — ostatních; sura — polobohů; prayāsaḥ — úsilí; tadvat — stejnĕ; vayam — my; ca — také; tava — Tvých; pāda — nohou; rajaḥ — prach; prapannāḥ — vyhledaly jsme jako útočištĕ.

Překlad

Bohynĕ Lakṣmī, o jejíž pohled se s velkým úsilím ucházejí polobozi, získala jedinečné postavení, neboť neustále spočívá na hrudi svého Pána, Nārāyaṇa. Přesto touží po prachu z Jeho lotosových nohou, i když se o tento prach musí dĕlit s Tulasī-devī a s mnoha dalšími Pánovými služebníky. Podobnĕ my přicházíme k prachu z Tvých lotosových nohou, abychom u nĕj získaly útočištĕ.

Význam

Zde gopī poukazují na to, že prach z Pánových nohou je tak extatický a blahodárný, že bohynĕ štĕstí chce opustit své jedinečné místo na Jeho hrudi a dĕlit se s mnoha dalšími oddanými o místo u Jeho nohou. Tímto gopī naléhají na Pána Kṛṣṇu, aby se neproviňoval dvojakým jednáním. Jelikož bohyni štĕstí dal místo na své hrudi a zároveň jí dovolil vyhledávat prach z Jeho lotosových nohou, mĕl by bezpochyby dát stejnou příležitost i gopīm, což jsou oddané, které vůči Nĕmu chovají tu nejhlubší lásku. „Konec konců,“ žadoní gopī, „vyhledávat prach z Tvých lotosových nohou je dokonale oprávnĕné snažení, ve kterém bys nás mĕl povzbudit, a ne se nás pokoušet posílat pryč.“

Verš

tan naḥ prasīda vṛjinārdana te ’nghri-mūlaṁ
prāptā visṛjya vasatīs tvad-upāsanāśāḥ
tvat-sundara-smita-nirīkṣaṇa-tīvra-kāma
taptātmanāṁ puruṣa-bhūṣaṇa dehi dāsyam

Synonyma

tat — proto; naḥ — nám; prasīda — prosím projev svou milost; vṛjina — všeho utrpení; ardana — ó ničiteli; te — ke Tvým; aṅghri-mūlam — nohám; prāptāḥ — přišly jsme; visṛjya — poté, co jsme se zřekly; vasatīḥ — svých domovů; tvat-upāsanā — v možnost Tĕ uctívat; āśāḥ — doufající; tvat — Tvým; sundara — krásným; smita — usmĕvavým; nirīkṣaṇa — kvůli pohledům; tīvra — silným; kāma — chtíčem; tapta — spalovaná; ātmanām — jejichž srdce; puruṣa — všech mužů; bhūṣaṇa — ó ozdobo; dehi — prosím dej; dāsyam — možnost sloužit.

Překlad

Proto Tĕ prosíme, ó ničiteli všeho neštĕstí, projev nám svou milost. Opustily jsme své rodiny a domovy, abychom mohly přijít k Tvým lotosovým nohám, a nemáme jinou touhu než Ti sloužit. Naše srdce spalují silné touhy vytvořené Tvými krásnými usmĕvavými pohledy. Ó ozdobo mezi muži, prosím udĕlej z nás své služebnice.

Význam

Když se Śrī Kṛṣṇa narodil, mudrc Garga předpovĕdĕl, že projeví všechny vznešené vlastnosti Nejvyššího Pána Nārāyaṇa. Gopī teď na Pána naléhají, aby vyplnil tuto předpovĕď tím, že k nim bude milostivý a dá jim možnost přímé služby, tak jako tuto možnost dává Pán Nārāyaṇa svým milujícím oddaným. Gopī zdůrazňují, že se svých rodin a domovů nevzdaly s nadĕjí, že si od Kṛṣṇy získají nĕjaké vyšší potĕšení. Neprosí o nic jiného než o službu, a tak vyjevují svou ryzí oddanost. Gopī uvažují: „Pokud se nĕjak stane, že v průbĕhu naší snahy Ti poskytnout štĕstí budeme šťastné při pohledu na Tvůj obličej, co je na tom špatného?“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī komentuje slova puruṣa-bhūṣaṇa, „ó ozdobo mezi muži“. Ṭhākura uvádí, že tím chtĕly gopī říct: „Ó ozdobo všech mužů, prosím ozdob naše zlatá tĕla tmavomodrými drahokamy svých údů.“

Verš

vīkṣyālakāvṛta-mukhaṁ tava kuṇdala-śrī
gaṇḍa-sthalādhara-sudhaṁ hasitāvalokam
dattābhayaṁ ca bhuja-daṇḍa-yugaṁ vilokya
vakṣaḥ śriyaika-ramaṇaṁ ca bhavāma dāsyaḥ

Synonyma

vīkṣya — když vidíme; alaka — Tvými vlasy; āvṛta — zakrytý; mukham — obličej; tava — Tvůj; kuṇḍala — Tvých náušnic; śrī — s krásou; gaṇḍa-sthala — mající tváře; adhara — Tvých rtů; sudham — a nektar; hasita — usmĕvavými; avalokam — s pohledy; datta — udílející; abhayam — nebojácnost; ca — a; bhuja-daṇḍa — Tvých mocných paží; yugam — pár; vilokya — když hledíme na; vakṣaḥ — Tvou hruď; śrī — bohynĕ štĕstí; eka — jediný; ramaṇam — zdroj potĕšení; ca — a; bhavāma — musíme se stát; dāsyaḥ — Tvými služebnicemi.

Překlad

Když hledíme na Tvůj obličej lemovaný kadeřemi vlasů, na Tvé tváře zkrášlené náušnicemi, na Tvé rty plné nektaru a na Tvůj usmĕvavý pohled a také když vidíme Tvé dvĕ impozantní paže, které zahánĕjí náš strach, a Tvou hruď, která je jediným zdrojem potĕšení pro bohyni štĕstí, musíme se stát Tvými služebnicemi.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vidí jednání gopī s Kṛṣṇou takto:

„Kṛṣṇa říká, ,Vy se chcete stát Mými služebnicemi – mám vás tedy nĕjak platit, nebo se nabízíte zadarmo?̀

Gopī odpovídají, ,Ty si nás kupuješ už od začátku našeho raného ženství a platíš miliónkrát víc než dostatečnĕ. Tím platem je Tvůj usmĕvavý pohled podobný drahokamu, který tvoří velký poklad, o jakém jsme nikdy neslyšely a jaký jsme nikde jinde nevidĕly.

Když si vložíš na hlavu svůj zlatý turban, Tvá služebná bude jednat jako Tvůj komorník a bude turban pomalu posouvat, až bude umístĕný přesnĕ tak, jak má. A i když jí prstem pohrozíš a budeš se jí v tom snažit usilovnĕ zabránit, vsune ruku pod turban a využije příležitosti k tomu, aby Ti pohlédla do obličeje. Tak si budeme my, Tvé služebné, očima vychutnávat Tvou sladkost, kterou hojnĕ oplýváš.̀

Kṛṣṇa říká: ,Vaši manželé toto naše chování nesnesou. Budou si rozhořčenĕ stĕžovat králi Kaṁsovi a tím pro Mĕ i pro vás vytvoří situaci nahánĕjící strach.̀

Gopī říkají: ,Ale Kṛṣṇo, Tvé mocné paže nás zbavují strachu, jako když jsi držel kopec Govardhan, abys nás ochránil před Mahendrovou pýchou. Ty paže jistĕ toho zloducha Kaṁsu zabijí.̀

,Ale Já se řídím náboženskými zásadami a nemohu si dĕlat z manželek jiných mužů své služebné.̀

,Ó drahý korunní klenote mezi zbožnými osobami, můžeš sice říkat, že si nechceš dĕlat služebné z manželek pastevců, ale už sis násilím odvedl Lakṣmī, manželku Nārāyaṇa, z Vaikuṇṭhy a nosíš ji na hrudi. Ze studu přijala podobu zlatého pruhu na Tvé hrudi a tam nachází své jediné potĕšení. Kromĕ toho dobře víme, že nikdy neodmítáš žádnou krásnou ženu ve všech čtrnácti svĕtech a ani nad tĕmito svĕty – na Vaikuṇṭhaloce, která leží mimo tento vesmír – bez ohledu na to, kdo je nebo komu náleží.̀“

Verš

kā stry aṅga te kala-padāyata-veṇu-gīta-
sammohitārya-caritān na calet tri-lokyām
trailokya-saubhagam idaṁ ca nirīkṣya rūpaṁ
yad go-dvija-druma-mṛgāḥ pulakāny abibhran

Synonyma

— která; strī — žena; aṅga — milý Kṛṣṇo; te — Tvé; kala — sladce znĕjící; pada — mající sloky; āyata — pomalou; veṇu — Tvojí flétny; gīta — písní; sammohitā — úplnĕ zmatená; ārya — civilizovaných lidí; caritāt — od náležitého chování; na calet — neodchýlí se; tri-lokyām — ve třech svĕtech; trai-lokya — všech tří svĕtů; saubhagam — příčinu příznivého osudu; idam — tuto; ca — a; nirīkṣya — když vidí; rūpam — osobní krásu; yat — kvůli které; go — krávy; dvija — ptáci; druma — stromy; mṛgāḥ — a jeleni; pulakāni — zježené chlupy na tĕle; abibhran — nesou.

Překlad

Milý Kṛṣṇo, která žena ve všech třech svĕtech by se neodchýlila od náboženského chování, když je zmatená sladkou pomalou melodií Tvé flétny? Díky Tvé kráse jsou všechny tři svĕty příznivé. Ve skutečnosti se i kravám, ptákům, stromům a jelenům se ježí chlupy na tĕle v extázi, když vidí Tvou nádhernou podobu.

Verš

vyaktaṁ bhavān vraja-bhayārti-haro ’bhijāto
devo yathādi-puruṣaḥ sura-loka-goptā
tan no nidhehi kara-paṅkajam ārta-bandho
tapta-staneṣu ca śiraḥsu ca kiṅkarīṇām

Synonyma

vyaktam — zjevnĕ; bhavān — Ty; vraja — obyvatel Vraji; bhaya — strach; ārti — a trápení; haraḥ — jako ten, kdo odstraňuje; abhijātaḥ — narodil ses; devaḥ — Nejvyšší Osobnost Božství; yathā — jako; ādi-puruṣaḥ — prvotní Pán; sura-loka — planet polobohů; goptā — ochránce; tat — proto; naḥ — naše; nidhehi — laskavĕ polož; kara — svou ruku; paṅkajam — podobnou lotosu; ārta — soužených; bandho — ó příteli; tapta — planoucí; staneṣu — na ňadra; ca — a; śiraḥsu — na hlavy; ca — také; kiṅkarīṇām — svých služebnic.

Překlad

Zjevnĕ ses narodil na tomto svĕtĕ proto, abys obyvatele Vraji zbavil strachu a trápení, tak jako Nejvyšší Osobnost Božství, prvotní Pán, chrání panství polobohů. Proto, ó příteli soužených, laskavĕ polož svou lotosovou ruku na hlavy a planoucí ňadra svých služebnic.

Verš

śrī-śuka uvāca
iti viklavitaṁ tāsāṁ
śrutvā yogeśvareśvaraḥ
prahasya sa-dayaṁ gopīr
ātmārāmo ’py arīramat

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; iti — tĕmito slovy; viklavitam — zoufalé výrazy; tāsām — jejich; śrutvā — když vyslechl; yoga-īśvara-īśvaraḥ — Pán všech pánů mystických sil; prahasya — s úsmĕvem; sa-dayam — milostivĕ; gopīḥgopī; ātma ārāmaḥ — spokojený ve svém nitru; api — i když; arīramat — uspokojil.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Pán Kṛṣṇa, svrchovaný vládce všech mistrů mystické yogy, se usmíval, když poslouchal tato zoufalá slova gopī. Potom si s nimi milostivĕ užíval, přestože je sám o sobĕ spokojený.

Verš

tābhiḥ sametābhir udāra-ceṣṭitaḥ
priyekṣaṇotphulla-mukhībhir acyutaḥ
udāra-hāsa-dvija-kunda-dīdhatir
vyarocataiṇāṅka ivoḍubhir vṛtaḥ

Synonyma

tābhiḥ — s nimi; sametābhiḥ — které se spojily všechny dohromady; udāra — velkodušné; ceṣṭitaḥ — ten, jehož činnosti; priya — láskyplnými; īkṣaṇa — Jeho pohledy; utphulla — rozkvetlé; mukhībhiḥ — jejichž obličeje; acyutaḥ — neselhávající Pán; udāra — se širokými; hāsa — úsmĕvy; dvija — svých zubů; kunda — (jako) jasmínové kvĕty; dīdhatiḥ — projevující záři; vyarocata — vypadal skvostnĕ; eṇa-aṅkaḥ — mĕsíc, který nese znamení připomínající černého jelena; iva — jako; uḍubhiḥ — hvĕzdami; vṛtaḥ — obklopený.

Překlad

Mezi shromáždĕnými gopīmi vypadal neselhávající Pán Kṛṣṇa jako mĕsíc obklopený hvĕzdami. Ten, který jedná tak velkodušnĕ, svými láskyplnými pohledy způsobil, že jejich obličeje rozkvetly, a širokými úsmĕvy vyjevil záři svých zubů podobných jasmínovým poupatům.

Význam

Slovo acyuta zde vyjadřuje, že Pán Kṛṣṇa neopomenul poskytnout potĕšení jedné každé gopī v onom nočním shromáždĕní.

Verš

upagīyamāna udgāyan
vanitā-śata-yūthapaḥ
mālāṁ bibhrad vaijayantīṁ
vyacaran maṇḍayan vanam

Synonyma

upagīyamānaḥ — opĕvovaný; udgāyan — sám hlasitĕ zpívající; vanitā — žen; śata — stovek; yūthapaḥ — vůdce; mālām — girlandu; bibhrat — mající na sobĕ; vaijayantīm — zvanou Vaijayantī (složenou z kvĕtů pĕti různých barev); vyacaran — pohybující se z místa na místo; maṇḍayan — zkrášlující; vanam — les.

Překlad

Když gopī opĕvovaly Jeho slávu, tento vůdce stovek žen jim vlastním hlasitým zpĕvem odpovídal. Pohyboval se mezi nimi s girlandou Vaijayantī kolem krku a zkrášloval les Vṛndāvan.

Význam

Podle Śrīly Jīvy Gosvāmīho Pán Kṛṣṇa zpíval mnohé úchvatné melodie a rytmy a gopī Ho pod Jeho vedením doprovázely. Kṛṣṇův zpĕv při této příležitosti popisuje Śrī Viṣṇu Purāṇa:

kṛṣṇaḥ śarac-candramasaṁ
kaumudīṁ kumudākaram
jagau gopī-janas tv ekaṁ
kṛṣṇa-nāma punaḥ punaḥ

„Kṛṣṇa opĕvoval slávu podzimního mĕsíce, mĕsíčního svitu a řeky plné lotosů a gopī jednoduše opakovanĕ zpívaly Jeho jméno.“

Verš

nadyāḥ pulinam āviśya
gopībhir hima-vālukam
juṣṭaṁ tat-taralānandi
kumudāmoda-vāyunā
bāhu-prasāra-parirambha-karālakoru
nīvī-stanālabhana-narma-nakhāgra-pātaiḥ
kṣvelyāvaloka-hasitair vraja-sundarīṇām
uttambhayan rati-patiṁ ramayāṁ cakāra

Synonyma

nadyāḥ — řeky; pulinam — břeh; āviśya — když přišel na; gopībhiḥ — společnĕ s gopīmi; hima — chladným; vālukam — jeho pískem; juṣṭam — obsluhovaný; tat — jejími; tarala — vlnami; ānandi — rozradostnĕným; kumuda — lotosů; āmoda — (nesoucím) vůni; vāyunā — vĕtrem; bāhu — svých paží; prasāra — ovinutím; parirambha — objetími; kara — jejich rukou; alaka — vlasů; ūru — stehen; nīvī — opasků; stana — a ňader; ālabhana — doteky; narma — hravými; nakha — nehtů; agra-pātaiḥ — škrábanci; kṣvelyā — žertovnými rozhovory; avaloka — pohledy; hasitaiḥ — a smíchem; vraja-sundarīṇām — u krásných mladých dívek z Vraji; uttambhayan — podnĕcující; rati-patim — Amora; ramayām cakāra — tĕšil se.

Překlad

Śrī Kṛṣṇa šel s gopīmi na břeh Yamuny, kde byl chladivý písek a vítr, rozradostnĕný říčními vlnami, nesl vůni lotosů. Tam Kṛṣṇa ovinul své paže kolem gopī a objal je. Probudil v nádherných mladých ženách z Vraji Amora tím, že se dotýkal jejich rukou, vlasů, stehen, opasků a ňader, laškovnĕ je škrábal svými nehty a také s nimi žertoval, vrhal na nĕ pohledy a smál se s nimi. Tak se Pán tĕšil ze svých zábav.

Verš

evaṁ bhagavataḥ kṛṣṇāl
labdha-mānā mahātmanaḥ
ātmānaṁ menire strīṇāṁ
māninyo hy adhikaṁ bhuvi

Synonyma

evam — takto; bhagavataḥ — od Osobnosti Božství; kṛṣṇāt — Pána Kṛṣṇy; labdha — jež dostaly; mānāḥ — zvláštní úctu; mahā-ātmanaḥ — od Nejvyšší Duše; ātmānam — sebe; menire — považovaly; strīṇām — mezi všemi ženami; māninyaḥ — zpychly; hi — jistĕ; adhikam — za nejlepší; bhuvi — na Zemi.

Překlad

Gopī na sebe začaly být pyšné, že získaly takovou zvláštní pozornost Kṛṣṇy, Nejvyšší Osobnosti Božství, a každá z nich se považovala za nejlepší ženu na Zemi.

Význam

Gopī byly pyšné, neboť získaly za milence nejvĕtší ze všech osobností. V jistém smyslu tedy byly pyšné na Kṛṣṇu. Kromĕ toho byla pýcha gopī přetvářkou, kterou vytvořila Kṛṣṇova energie zajišťující Jeho zábavy, aby zesílila jejich lásku k Nĕmu prostřednictvím odloučení. V této souvislosti cituje Śrīla Viśvanātha Cakravartī Nāṭyaśāstru Bharaty Muniho: na vinā vipralambhena sambhogaḥ puṣṭim aśnute. „Přímé setkání nelze plnĕ ocenit bez zážitku odloučení.“

Verš

tāsāṁ tat-saubhaga-madaṁ
vīkṣya mānaṁ ca keśavaḥ
praśamāya prasādāya
tatraivāntaradhīyata

Synonyma

tāsām — jejich; tat — tu; saubhaga — ze svého štĕstí; madam — omámenost; vīkṣya — když vidĕl; mānam — pýchu; ca — a; keśavaḥ — Pán Kṛṣṇa; praśamāya — aby ji zmenšil; prasādāya — aby jim projevil přízeň; tatra eva — právĕ tam; antaradhīyata — zmizel.

Překlad

Pán Keśava vidĕl, že gopī jsou příliš pyšné na své štĕstí. Chtĕl je zbavit této pýchy a projevit jim další milost, a proto okamžitĕ zmizel.

Význam

Slovo prasādāya je zde významné. Pán Kṛṣṇa si nechtĕl gopī přestat všímat; místo toho další dramatickou scénou zintenzívnil jejich milostný vztah. Vždyť gopī byly v podstatĕ pyšné na Kṛṣṇu. Jak uvidíme, zachoval se tak také proto, aby projevil zvláštní přízeň krásné mladé dceři krále Vṛṣabhānua.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvacáté deváté kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Kṛṣṇa a gopī se scházejí k tanci rāsa“.