Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.29.19

Verš

rajany eṣā ghora-rūpā
ghora-sattva-niṣevitā
pratiyāta vrajaṁ neha
stheyaṁ strībhiḥ su-madhyamāḥ

Synonyma

rajanī — noc; eṣā — tato; ghora-rūpā — strašidelného vzhledu; ghora-sattva — hrůzostrašnými tvory; niṣevitā — obývaná; pratiyāta — prosím vraťte se; vrajam — do pastevecké vesnice Vraji; na — ne; iha — zde; stheyam — mĕly by zůstávat; strībhiḥ — ženy; su-madhyamāḥ — ó dívky s útlými pasy.

Překlad

Tato noc je dost strašidelná a pohybují se tu hrůzostrašní tvorové. Vraťte se do Vraji, ó dívky s útlými pasy. Toto není vhodné místo pro ženy.

Význam

Śrīla Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura napsal k tomuto verši následující okouzlující komentář:

„(Gopī si myslely:) ,Bĕda, bĕda, i potom, co zničil naše rodinné závazky, rozvahu a stud, den za dnem si s námi užívá a poté, co nás sem přitáhl tóny své flétny, se nás ptá, proč jsme přišly!̀

Zatímco po sobĕ gopī po očku pokukovaly, Pán řekl: ,Jestli Mi chcete namluvit, že jste sem přišly natrhat kvĕtiny, co kvetou v noci, abyste s nimi mohly uctívat Boha, a že po tĕchto kvĕtinách po očku pokukujete, tak tuto výmluvu nemohu přijmout, protože tomu neodpovídá čas, místo ani osoby, kterých se to týká.̀

Toto je smysl Pánova sdĕlení ve verši, který začíná slovem rajanī. Mohl říci: ,Sice jasnĕ svítí mĕsíc, ale tato noční doba je i tak velmi hrůzostrašná, protože pod liánami, kořeny a vĕtvemi se skrývá mnoho hadů, štírů a dalších nebezpečných tvorů, kteří jsou tak malí, že je neuvidíte. Pro trhání kvĕtin je proto tahle doba nevhodná. Nejen doba, ale i toto místo je nevhodné, protože v noci se tu potulují tygři a podobná dravá zvĕř. Proto byste se mĕly vrátit zpátky do Vraji.̀

,Ale,̀ mohly namítnout gopī, ,tak si chvilku odpočiňme a potom půjdeme.̀

Pán mohl odpovĕdĕt: ,Na takovémto místĕ by se ženy nemĕly zdržovat.̀ Neboli: ,Z hlediska času i místa je nevhodné, aby tady osoby, jako jste vy, zůstávaly byť jen na okamžik.̀

Navíc slovem su-madhyamāḥ, ,ó dívky útlých pasů,̀ Pán naznačil: ,Jste krásné mladé dívky a Já jsem hezký mladý hoch. Jste všechny velmi počestné a Já jsem brahmacārī, což potvrzují slova kṛṣṇo brahmacārī ve śruti (Gopāla-tāpanī Upaniṣad), takže by na našem společném pobývání na jednom místĕ nemĕlo být nic špatného. Nicménĕ mysli se nedá vĕřit – vaší ani Mojí.̀

Pánova niterná dychtivost, na kterou se zde naráží, je zjevná, když čteme mezi řádky: ,Jestli se stydíte a nechcete Mi říct, proč přicházíte, tak nic neříkejte. Já to stejnĕ už vím, tak jen poslouchejte, jak vám to řeknu.̀ Tak Pán promlouvá, počínaje slovem rajanī.“

Když se sanskrtská slova rozdĕlí jiným způsobem, verš nabývá dalšího významu a Kṛṣṇa podle nĕj říká ještĕ nĕco. Alternativním rozdĕlením by podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho bylo rajanī eṣā aghora-rūpā aghora-sattva-niṣevitā/ pratiyāta vrajaṁ na iha stheyaṁ stribhiḥ su-madhyamāḥ. Skrze komentář Śrīly Viśvanātha nyní Kṛṣṇa vysvĕtlí, co toto rozdĕlení slov znamená.

„,Jelikož je tato noc plná mĕsíčního svitu, nevypadá vůbec strašidelnĕ, a proto se v tomto lese zdržují mírumilovní tvorové, jako jsou jeleni (aghora-sattva), anebo tygři a podobná zvířata, která díky přirozenĕ nenásilné atmosféře Vṛndāvanu nikomu neubližují. Tato noc vám tedy nemusí nahánĕt strach.̀ Kromĕ toho tím Kṛṣṇa mohl také mínit: ,Nemusíte se bát svých manželů a jiných příbuzných, protože noc je plná nebezpečných zvířat a oni sem nepřijdou. Nevracejte se proto prosím do Vraji (na pratiyāta), ale zůstaňte tady v Mé společnosti (iha stheyam).̀

Gopī se mohly Pána zeptat: ,Jak Ty tady pobýváš?̀

Pánova odpovĕď zní: ,Se ženami.̀

,Jsi ale spokojený, když jsou ve Tvé společnosti jakékoliv ženy?̀

Na to Pán odpovídá slovem su-madhyamāḥ, což znamená: ,Jedinĕ mladé a krásné ženy, které mají útlé pasy – to znamená vy – tu se Mnou mohou být, žádné jiné.̀ Z toho vidíme, že Kṛṣṇova slova zahrnují jak ohleduplnost, tak přehlížení.“

Kṛṣṇa je rozhodnĕ znamenitý řečník, protože podle pravidel sanskrtské gramatiky se Jeho slova dají chápat obĕma protikladnými způsoby. V prvním významu, vyjádřeném v překladu verše, Pán Kṛṣṇa gopī dále škádlí, když jim říká, že noc je nebezpečná a nepříznivá a že by mĕly jít domů. Zároveň ale Kṛṣṇa říká i pravý opak – že není absolutnĕ žádný důvod, proč by se gopī mĕly bát přijít za Pánem, že noc je dokonale příznivá a že by se za žádných okolností nemĕly vracet domů. Tak Pán Kṛṣṇa svými slovy gopī škádlí a zároveň okouzuluje.