Skip to main content

KAPITOLA DVACÁTÁ OSMÁ

Kṛṣṇa zachraňuje Nandu Mahārāje ze sídla Varuṇy

Tato kapitola popisuje, jak Pán Kṛṣṇa přivedl Nandu Mahārāje zpátky ze sídla Varuṇy a jak pastevci vidĕli Vaikuṇṭhu.

Král pastevců, Nanda Mahārāja, držel půst, který je předepsaný na jedenáctý den v mĕsíci podle lunárního kalendáře, a pak přemýšlel, jak dvanáctého dne půst náležitĕ přerušit. Shodou okolností zbývalo již jen nĕkolik minut a rozhodl se tedy, že se vykoupe na samém sklonku noci, i když to byl z astrologického hlediska nepříznivý čas. Vstoupil proto do vody Yamuny. Jeden služebník Varuṇy, poloboha vládnoucího oceánu, si všiml, že Nanda Mahārāja vstupuje do vody v dobĕ zakázané písmy a odvedl ho do polobohova sídla. Pastevci bĕhem časného rána Nandu marnĕ hledali, ale Pán Kṛṣṇa hned vĕdĕl, jak se vĕci mají, a vydal se k Varuṇovi. Varuṇa Kṛṣṇu velmi slavnĕ uctil a poté Pána prosil, ať odpustí jeho služebníkovi, že nerozumnĕ zajal krále pastevců.

Nanda žasl, když vidĕl, jaký má Śrī Kṛṣṇa na dvoře Varuṇadevy vliv, a poté, co se vrátil domů, vylíčil své zážitky přátelům a příbuzným. Všichni si pomysleli, že Kṛṣṇa musí být sám Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, a zatoužili spatřit Jeho svrchované sídlo. Vševĕdoucí Pán pak zařídil, aby se vykoupali ve stejném jezeře, kde Akrūra bude mít svoji vizi Absolutní Pravdy. Tam jim Pán vyjevil Brahmaloku, kterou velcí mudrci realizují v mystickém transu.

Verš

śrī-bādarāyaṇir uvāca
ekādaśyāṁ nirāhāraḥ
samabhyarcya janārdanam
snātuṁ nandas tu kālindyāṁ
dvādaśyāṁ jalam āviśat

Synonyma

śrī-bādarāyaṇiḥ uvāca — Śrī Bādarāyaṇi (Śukadeva Gosvāmī) řekl; ekādaśyām — na Ekādaśī (jedenáctý den lunárního mĕsíce); nirāhāraḥ — postící se; samabhyarcya — poté, co uctil; janārdanam — Pána Janārdanu, Nejvyšší Osobnost Božství; snātum — vykoupat se (před přerušením půstu bĕhem jeho předepsaného završení); nandaḥ — Nanda Mahārāja; tu — ale; kālindyām — do řeky Yamuny; dvādaśyām — dvanáctého dne; jalam — do vody; āviśat — vstoupil.

Překlad

Śrī Bādarāyaṇi řekl: Nanda Mahārāja poté, co uctil Pána Janārdanu a postil se na Ekādaśī, vstoupil na Dvādaśī do vody Kālindī, aby se vykoupal.

Verš

taṁ gṛhītvānayad bhṛtyo
varuṇasyāsuro ’ntikam
avajñāyāsurīṁ velāṁ
praviṣṭam udakaṁ niśi

Synonyma

tam — jeho; gṛhītvā — poté, co chytil; anayat — přivedl; bhṛtyaḥ — služebník: varuṇasya  –  Varuṇy, pána moře; asuraḥ — démon; antikam — do blízkosti (svého pána); avajñāya — jenž nedbal na; āsurīm — nepříznivý; velām — čas; praviṣṭam — když vstoupil; udakam — do vody; niśi — v noci.

Překlad

Jelikož Nanda Mahārāja vstoupil do vody za temné noci, bez ohledu na to, že se jednalo o nepříznivý čas, zmocnil se ho jeden Varuṇův démonský služebník a přivedl ho ke svému pánovi.

Význam

Nanda Mahārāja byl odhodlaný přerušit svůj půst bĕhem Dvādaśī, z nĕhož zbývalo jen nĕkolik minut. Proto vstoupil do vody, aby se vykoupal v nepříznivou dobu před úsvitem.

Varuṇův služebník, který zajal Nandu Mahārāje, je zde označen jako asura neboli démon ze zjevných důvodů. Za prvé si pošetile neuvĕdomoval postavení Nandy Mahārāje jako otce Nejvyšší Absolutní Pravdy v Pánových zábavách. Kromĕ toho bylo zámĕrem Nandy Mahārāje vykonat příkaz písma, a proto ho Varuṇův služebník nemĕl zajmout na základĕ formálního důvodu, že se koupal v Yamunĕ v nepříznivou dobu. Pozdĕji v této kapitole Varuṇa sám uvede: ajānatā māmakena mūḍhena – „To udĕlal můj pošetilý, neznalý služebník.“ Tento pošetilý služebník nevĕdĕl, kdo je Kṛṣṇa, kdo je Nanda Mahārāja, ani co je oddaná služba Pánu.

Závĕr zní, že Pán Kṛṣṇa očividnĕ chtĕl poctít Varuṇu svou osobní návštĕvou a zároveň splnit své další poučné zámĕry. Nyní se tedy bude odvíjet tato úžasná zábava.

Verš

cukruśus tam apaśyantaḥ
kṛṣṇa rāmeti gopakāḥ
bhagavāṁs tad upaśrutya
pitaraṁ varuṇāhṛtam
tad-antikaṁ gato rājan
svānām abhaya-do vibhuḥ

Synonyma

cukruśuḥ — hlasitĕ volali; tam — jeho, Nandu; apaśyantaḥ — když nevidĕli; kṛṣṇa — ó Kṛṣṇo; rāma — ó Rāmo; iti — takto; gopakāḥ — pastevci; bhagavān — Nejvyšší Pán, Kṛṣṇa; tat — to; upaśrutya — když uslyšel; pitaram — Jeho otec; varuṇa — Varuṇou; āhṛtam — unesený; tat — Varuṇy; antikam — do blízkosti; gataḥ — odebral se; rājan — můj milý králi Parīkṣite; svānām — svých oddaných; abhaya — nebojácnosti; daḥ — dárce; vibhuḥ — všemohoucí Pán.

Překlad

Ó králi, když pastevci Nandu Mahārāje nikde nevidĕli, hlasitĕ volali: „Ó Kṛṣṇo! Ó Rāmo!“ Pán Kṛṣṇa uslyšel jejich nářek a pochopil, že Jeho otce zajal Varuṇa. Proto se všemohoucí Pán, jenž zbavuje své oddané strachu, vypravil ke dvoru Varuṇadevy.

Význam

Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura vysvĕtluje, že když se šel Nanda Mahārāja vykoupat do řeky, nĕkolik pastevců ho doprovázelo. Když nevyšel z vody, dali se do křiku a Pán Kṛṣṇa tam okamžitĕ přišel. Śrī Kṛṣṇa pochopil, co se stalo, vešel do vody a odebral se ke dvoru poloboha Varuṇy, odhodlaný zbavit svého otce a ostatní pastevce strachu z pouhého poloboha.

Verš

prāptaṁ vīkṣya hṛṣīkeśaṁ
loka-pālaḥ saparyayā
mahatyā pūjayitvāha
tad-darśana-mahotsavaḥ

Synonyma

prāptam — jenž přišel; vīkṣya — když vidĕl; hṛṣīkeśam — Pána Kṛṣṇu, vládce smyslů; loka — té planety (vodních končin); pālaḥ — vládnoucí božstvo (Varuṇa); saparyayā — uctivými obĕtinami; mahatyā — bohatými; pūjayitvā — poté, co uctil; āha — promluvil; tat — na Pána Kṛṣṇu; darśana — z pohledu; mahā — velké; utsavaḥ — radostné potĕšení.

Překlad

Jakmile polobůh Varuṇa spatřil Pána, Hṛṣīkeśu, jenž přišel, uctil Ho bohatými obĕtinami. Varuṇa pociťoval při pohledu na Pána velkou radost a promluvil.

Verš

śrī-varuṇa uvāca
adya me nibhṛto deho
’dyaivārtho ’dhigataḥ prabho
tvat-pāda-bhājo bhagavann
avāpuḥ pāram adhvanaḥ

Synonyma

śrī-varuṇaḥ uvāca — Śrī Varuṇa řekl; adya — dnes; me — mnou; nibhṛtaḥ — je úspĕšnĕ nesené; dehaḥ — mé hmotné tĕlo; adya — dnes; eva — jistĕ; arthaḥ — cíl života; adhigataḥ — je poznán; prabho — ó Pane; tvat — Tvým; pāda — lotosovým nohám; bhājaḥ — ti, kdo slouží; bhagavan — ó Nejvyšší Osobnosti; avāpuḥ — dosáhli; pāram — stavu transcendence; adhvanaḥ — vůči cestĕ (hmotné existence).

Překlad

Śrī Varuṇa řekl: Dnes mé tĕlo splnilo své poslání. Ano, dnes jsem dosáhl cíle svého života, ó Pane. Ti, kdo přijímají Tvé lotosové nohy, ó Osobnosti Božství, dokáží překonat cestu hmotné existence.

Význam

Varuṇa zde extaticky prohlašuje, že když nyní uvidĕl nekonečnĕ krásné tĕlo Pána Kṛṣṇy, svrchovanou mĕrou to vynahradilo všechny tĕžkosti spojené s přijetím hmotného tĕla. Nyní Varuṇa dosáhl arthy, cíle nebo pravé hodnoty svého života. Podoba Pána Kṛṣṇy je transcendentální, a proto ti, kdo přijímají Jeho lotosové nohy, překračují meze hmotné existence. Jedinĕ duchovnĕ nevĕdomé osoby tedy mohou považovat Pánovy lotosové nohy za hmotné.

Verš

namas tubhyaṁ bhagavate
brahmaṇe paramātmane
na yatra śrūyate māyā
loka-sṛṣṭi-vikalpanā

Synonyma

namaḥ — poklony; tubhyam — Tobĕ; bhagavate — Nejvyšší Osobnosti Božství; brahmaṇe — Absolutní Pravdĕ; parama-ātmane — Nejvyšší Duši; na — ne; yatra — v nĕmž; śrūyate — je slyšet o; māyā — klamné, hmotné energii; loka — tohoto svĕta; sṛṣṭi — stvoření; vikalpanā — jež zařizuje.

Překlad

Klaním se Ti, Nejvyšší Pane, Osobnosti Božství, Absolutní Pravdo, Nejvyšší Duše, jenž v sobĕ nemáš ani stopu klamné energie, která zařizuje stvoření tohoto svĕta.

Význam

Slovo śrūyate je zde významné. Śruti neboli védskou literaturu tvoří autorizované výroky Pána samotného nebo Jeho osvícených představitelů. Ani Pán, ani uznávané duchovní autority by tedy nikdy neřekli, že Absolutní Pravda, Osobnost Božství, je poznamenaná nedostatkem v podobĕ klamu. Śrīla Śrīdhara Svāmī poukazuje na to, že slovo brahmaṇe zde vyjadřuje, že Pán je úplný sám o sobĕ, a výraz paramātmane vyjadřuje, že je vládcem všech živých bytostí.

Svrchovaná bytost, sama o sobĕ úplná a všemohoucí, tedy hmotné, klamné energii nepodléhá.

Verš

ajānatā māmakena
mūḍhenākārya-vedinā
ānīto ’yaṁ tava pitā
tad bhavān kṣantum arhati

Synonyma

ajānatā — neznalým; māmakena — mým služebníkem; mūḍhena — pošetilým; akārya-vedinā — neznajícím svou pravou povinnost; ānītaḥ — byl přiveden; ayam — tento človĕk; tava — Tvůj; pitā — otec; tat — to; bhavān — Ty, dobrotivý; kṣantum arhati — mĕl bys prosím odpustit.

Překlad

Tvého otce, jenž tady sedí, ke mnĕ přivedl jeden můj pošetilý, neznalý služebník, který nepochopil, co je jeho povinnost. Proto nám prosím odpusť.

Význam

Slovo ayam, „tento človĕk zde“, jasnĕ ukazuje, že Kṛṣṇův otec, Nanda Mahārāja, byl u toho, když Varuṇa mluvil. Viśvanātha Cakravartī Ṭhākura dokonce uvádí, že Varuṇa usadil Śrī Nandu na trůn posázený drahokamy a sám ho zdvořile uctíval.

Jednání Nandy Mahārāje, jenž vstoupil do vody tĕsnĕ před východem slunce, bylo vlastnĕ i po formální stránce v pořádku. Śrīla Jīva Gosvāmī uvádí následující vysvĕtlení ve svém komentáři k prvnímu verši této kapitoly: Po mimořádnĕ krátkém Ekādaśī trvajícím jen osmnáct hodin uplynulo již před svítáním asi šest hodin z lunárního dne, v nĕmž bylo třeba půst přerušit, tedy ze Dvādaśī. Jelikož při východu slunce by čas vhodný pro přerušení půstu vypršel, Nanda Mahārāja se rozhodl vstoupit do vody v dobĕ, která je jinak nepříznivá.

Varuṇův služebník mĕl samozřejmĕ znát tyto technické podrobnosti určené přísným následovníkům védských obřadů. Nanda Mahārāja navíc jednal jako otec Nejvyššího Pána, a proto byl nanejvýš posvátnou osobou nepodléhající nepatrným vesmírným byrokratům, jako byl Varuṇův pošetilý služebník.

Verš

mamāpy anugrahaṁ kṛṣṇa
kartum arhasy aśeṣa-dṛk
govinda nīyatām eṣa
pitā te pitṛ-vatsala

Synonyma

mama — mnĕ; api — dokonce; anugraham — milost; kṛṣṇa — ó Pane Kṛṣṇo; kartum arhasi — prosím učiň; aśeṣa — vše; dṛk — ó Ty, jenž vidíš; govinda — ó Govindo; nīyatām — budiž odveden; eṣaḥ — tento; pitā — otec; te — Tvůj; pitṛ-vatsala — ó Ty, jenž tak miluješ své rodiče.

Překlad

Ó Kṛṣṇo, který vidíš vše, prosím, udĕl i mnĕ svoji milost. Ó Govindo, velmi miluješ svého otce. Prosím, vezmi si ho domů.

Verš

śrī-śuka uvāca
evaṁ prasāditaḥ kṛṣṇo
bhagavān īśvareśvaraḥ
ādāyāgāt sva-pitaraṁ
bandhūnāṁ cāvahan mudam

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śrī Śukadeva Gosvāmī řekl; evam — takto; prasāditaḥ — uspokojený; kṛṣṇaḥ — Pán Kṛṣṇa; bhagavān — Nejvyšší Osobnost Božství; īśvara — všech vládců; īśvaraḥ — svrchovaný vládce; ādāya — vzal a; agāt — šel; sva-pitaram — svého otce; bandhūnām — ke svým příbuzným; ca — a; āvahan — přinášející; mudam — radost.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī řekl: Śrī Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, Pán pánů, jehož Varuṇa takto uspokojil, vzal svého otce a vrátil se domů ke svým příbuzným, kteří mĕli nesmírnou radost, že je vidí.

Význam

V této zábavĕ Pán Kṛṣṇa vznešeným způsobem předvádí své postavení Nejvyššího Pána všech pánů. Varuṇa, polobůh vládnoucí mořím, je velmi mocný, ale přesto s potĕšením uctíval dokonce i Kṛṣṇova otce, natož samotného Kṛṣṇu.

Verš

nandas tv atīndriyaṁ dṛṣṭvā
loka-pāla-mahodayam
kṛṣṇe ca sannatiṁ teṣāṁ
jñātibhyo vismito ’bravīt

Synonyma

nandaḥ — Nanda Mahārāja; tu — a; atīndriyam — nevídané; dṛṣṭvā — poté, co vidĕl; loka-pāla — vládnoucího božstva planety (oceánů), Varuṇy; mahā-udayam — velké bohatství; kṛṣṇe — Kṛṣṇovi; ca — a; sannatim — skládání poklon; teṣām — jimi (Varuṇou a jeho následovníky); jñātibhyaḥ — svým přátelům a příbuzným; vismitaḥ — užaslý; abravīt — povĕdĕl.

Překlad

Nanda Mahārāja žasl, jelikož poprvé v životĕ vidĕl velké bohatství Varuṇy, vládce mořské planety, a také vidĕl, jak Varuṇa a jeho služebníci pokornĕ vzdávali Kṛṣṇovi úctu. To vše Nanda popsal svým druhům pastevcům.

Verš

te cautsukya-dhiyo rājan
matvā gopās tam īśvaram
api naḥ sva-gatiṁ sūkṣmām
upādhāsyad adhīśvaraḥ

Synonyma

te — oni; ca — a; autsukya — plné dychtivosti; dhiyaḥ — jejich mysli; rājan — ó králi Parīkṣite; matvā — považující; gopāḥ — pastevci; tam — Jeho; īśvaram — za Nejvyššího Pána; api — snad; naḥ — nám; sva-gatim — své sídlo; sūkṣmām — transcendentální; upādhāsyat — udĕlí; adhīśvaraḥ — nejvyšší vládce.

Překlad

Pastevci si (poté, co slyšeli o Kṛṣṇovĕ zábavĕ s Varuṇou,) říkali, že Kṛṣṇa je jistĕ Nejvyšší Pán, a jejich mysli, ó králi, byly plné dychtivosti. Mysleli si: „Vezme nás Nejvyšší Pán do svého transcendentálního sídla?“

Význam

Pro pastevce bylo vzrušující slyšet, jak se Kṛṣṇa vydal zachránit svého otce do Varuṇova sídla. Najednou si uvĕdomili, že jsou vlastnĕ ve styku s Nejvyšší Osobností Božství a radostnĕ se mezi sebou dohadovali o příznivém místĕ, kam se odeberou po skončení současného života.

Verš

iti svānāṁ sa bhagavān
vijñāyākhila-dṛk svayam
saṅkalpa-siddhaye teṣāṁ
kṛpayaitad acintayat

Synonyma

iti — toto; svānām — svých oddaných; saḥ — On; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; vijñāya — jelikož chápal; akhila-dṛk — jenž vidí vše; svayam — sám; saṅkalpa — vytoužené představy; siddhaye — pro uskutečnĕní; teṣām — jejich; kṛpayā — soucitnĕ; etat — toto (jak bude popsáno v dalším verši); acintayat — myslel si.

Překlad

Jelikož Pán Kṛṣṇa, Nejvyšší Osobnost Božství, vidí vše, ihned vĕdĕl, o čem pastevci uvažují. Chtĕl jim projevit svůj soucit tím, že jim splní jejich přání, a proto uvažoval takto.

Verš

jano vai loka etasminn
avidyā-kāma-karmabhiḥ
uccāvacāsu gatiṣu
na veda svāṁ gatiṁ bhraman

Synonyma

janaḥ — lidé; vai — jistĕ; loke — ve svĕtĕ; etasmin — tomto; avidyā — bez poznání; kāma — na základĕ tužeb; karmabhiḥ — kvůli jednání; ucca — mezi vyššími; avacāsu — a nižšími; gatiṣu — cíli; na veda — nepoznávají; svām — svůj; gatim — cíl; bhraman — putující.

Překlad

(Pán Kṛṣṇa si říkal:) Lidé v tomto svĕtĕ putují nĕkdy do vyšších a jindy do nižších postavení, kterých dosahují činnostmi, jež konají podle svých tužeb a bez úplného poznání. Proto neznají svůj pravý cíl.

Význam

Śrīla Jīva Gosvāmī podrobnĕ vysvĕtlil, jak se tento verš vztahuje na vĕčnĕ osvobozené obyvatele Śrī Vṛndāvanu, sídla Pána. Jedním ze základních filosofických principů Śrīmad-Bhāgavatamu je rozlišovat mezi dvĕma druhy iluze, Yoga-māyou a Mahā-māyou, duchovní a hmotnou existencí. I když je Kṛṣṇa Bůh, všemohoucí, vševĕdoucí Nejvyšší Bytost, Jeho důvĕrní společníci v duchovním svĕtĕ Ho tolik milují, že Ho vidí jako své milované dítĕ, přítele, milence a tak podobnĕ. Aby jejich extatická láska mohla překročit hranice pouhé úcty, zapomínají, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Bůh všech vesmírů, a tak se jejich čistá, důvĕrná láska donekonečna expanduje. Nĕkdo by mohl jejich chování vůči Kṛṣṇovi jako bezmocnému dítĕti, pohlednému nápadníkovi nebo milenci považovat za projev avidyi, neznalosti božského postavení Pána Kṛṣṇy, ale obyvatelé Vṛndāvanu ve skutečnosti neberou na vĕdomí Kṛṣṇův druhořadý majestát a svými city se silnĕ zamĕřují na Jeho nekonečnou krásu, která je podstatou Jeho existence.

Popisovat Pána Kṛṣṇu jako nejvyššího vládce a Boha témĕř připomíná politickou analýzu, protože to znamená zabývat se hierarchií moci a vlády. Tato analýza různých úrovní moci a stupňů vlády má svůj význam tehdy, když jedna bytost není plnĕ a s láskou odevzdaná jiné, výše postavené bytosti. Jinak řečeno, vláda je vnímána jen tehdy, existuje-li proti ní odpor. Například zbožný občan poslušný zákona vidí policistu jako přítele a dobrodince, kdežto zločinec v nĕm vidí hrozící symbol trestu. Ti, kterým vládní politika vyhovuje, nevnímají vládu tak, že je ovládá, ale spíše že jim pomáhá.

Pána Kṛṣṇu tedy vidí jako „vládce“ a tedy jako „Nejvyššího Boha“ ti, kdo nejsou plnĕ uchváceni Jeho krásou a Jeho zábavami. Ti, kdo Pána Kṛṣṇu milují, se zamĕřují na Jeho vznešené, přitažlivé rysy a vzhledem k tomu, jaký s Ním mají vztah, si moc nevšímají Jeho vládnoucí moci.

Jednoduchým důkazem toho, že obyvatelé Vraji překonali nižší úrovnĕ vĕdomí Boha, a ne že jich dosud nedosáhli, je skutečnost, že v průbĕhu Pánových zábav často „vzpomínají“ na to, že Kṛṣṇa je Bůh. Tato vzpomínka je obvykle udiví, neboť byli plnĕ pohroužení ve svém vnímání Kṛṣṇy jako přítele, milence a tak podobnĕ.

Slovem kāma se bĕžnĕ označuje hmotná touha nebo duchovní touha, která je tak silná, že ponĕkud připomíná silné hmotné touhy. Stále však zůstává základní rozdíl: hmotná touha je sobecká a sleduje vlastní uspokojení; duchovní touha je naprosto nesobecká a je čistĕ pro potĕšení toho druhého, Pána. Obyvatelé Vṛndāvanu konali své každodenní činnosti výhradnĕ pro potĕšení svého milovaného Kṛṣṇy.

Mĕli bychom mít na pamĕti, že Kṛṣṇa sestupuje do tohoto svĕta se zámĕrem vzbudit v živých bytostech zájem o návrat domů, zpátky k Bohu. K tomu jsou zapotřebí dvĕ vĕci: aby Jeho zábavy ukazovaly krásu duchovní dokonalosti a aby podmínĕné duše v tomto svĕtĕ cítily, že se jich tyto zábavy nĕjak týkají a byly pro nĕ tedy zajímavé. Bhāgavatam na mnoha místech uvádí, že Pán Kṛṣṇa hraje jako mladý herec a není pochyb o tom, že své vĕčné oddané zapojuje do divadelního představení. Zde tedy Pán Kṛṣṇa přemítá, že lidé tohoto svĕta jistĕ neznají svůj konečný cíl, a s jistou dávkou humoru také uvažuje o svých vĕčnĕ osvobozených společnících, kteří v tomto svĕtĕ hráli role obyčejných obyvatel pastevecké vesnice.

Kromĕ dvojího významu, který je v tomto verši zjevnĕ obsažený ve vztahu ke Kṛṣṇovým vĕčným společníkům, se zde Kṛṣṇa také zcela přímo a jasnĕ kriticky vyjadřuje o obyčejných lidech. Ve vztahu k podmínĕným duším, které putují tímto vesmírem, není Jeho prohlášení, že lidé jednají na základĕ nevĕdomosti a chtíče, zmírnĕné žádným hlubším, duchovním významem. Lidé jsou vĕtšinou nevĕdomí a s vážností nepřemýšlejí, kde je jejich konečný cíl. Pán Śrī Kṛṣṇa zde jako obvykle vyjadřuje nĕkolika jednoduchými slovy mnoho závažných a složitých sdĕlení. Jaké máme štĕstí, že Bůh není nĕjaké bezcitné energetické pole, transcendentní zářivá koule nebo úplná nicota, jak si Ho různí lidé představují! Ve skutečnosti je nejúžasnĕjší Osobností Božství, oplývající absolutními osobními vlastnostmi, a cokoliv dokážeme, to dokáže lépe – což ukazuje tím, jak dokonale vládne slovy.

Verš

iti sañcintya bhagavān
mahā-kāruṇiko hariḥ
darśayām āsa lokaṁ svaṁ
gopānāṁ tamasaḥ param

Synonyma

iti — takto; sañcintya — poté, co uvažoval; bhagavān — Nejvyšší Pán, Osobnost Božství; mahā-kāruṇikaḥ — nejmilostivĕjší; hariḥ — Pán Hari; darśayām āsa — ukázal; lokam — planetu, Vaikuṇṭhu; svam — svou; gopānām — pastevcům; tamasaḥ — hmotnou temnotou; param — nad.

Překlad

Poté, co takto hluboce zvážil situaci, ukázal dokonale milostivý Nejvyšší Pán Hari, Osobnost Božství, pastevcům své sídlo, které je nad hmotnou temnotou.

Význam

Z tohoto verše je zřejmé, že Absolutní Pravda existuje ve svém vĕčném sídle. My všichni usilujeme o to, abychom žili co nejpohodlnĕji, v pokojném a krásném prostředí. Jak můžeme chtít ve jménu „logiky“ upírat Nejvyššímu Pánu, který nás stvořil, svrchovanĕ krásné a pohodlné sídlo, jemuž lidé říkají království Boha?

Verš

satyaṁ jñānam anantaṁ yad
brahma-jyotiḥ sanātanam
yad dhi paśyanti munayo
guṇāpāye samāhitāḥ

Synonyma

satyam — nezničitelné; jñānam — poznání; anantam — neomezené; yat — jež; brahma — absolutní; jyotiḥ — záři; sanātanam — vĕčnou; yat — již; hi — jistĕ; paśyanti — vidí; munayaḥ — mudrci; guṇa — kvality hmotné přírody; apāye — když ustoupí; samāhitāḥ — pohroužení v transu.

Překlad

Pán Kṛṣṇa vyjevil nezničitelnou duchovní záři, která je neomezená, vĕdomá a vĕčná. Mudrci vidí tuto duchovní existenci v transu, když je jejich vĕdomí oproštĕné od kvalit hmotné přírody.

Význam

Ve 14. sloce vyjevil Pán Kṛṣṇa obyvatelům Vṛndāvanu své sídlo, duchovní planetu Kṛṣṇaloku. Ta spolu s nesčetným množstvím dalších Vaikuṇṭh plave v nekonečném oceánu duchovního svĕtla zvaného brahmajyoti. Toto duchovní svĕtlo vlastnĕ tvoří duchovní nebe, které Kṛṣṇa obyvatelům Vṛndāvanu přirozenĕ také vyjevil. Když chceme například dítĕti ukázat mĕsíc, řekneme mu: „Podívej se nahoru na nebe. Vidíš, támhle na nebi je mĕsíc.“ Tak Pán Kṛṣṇa vyjevil obyvatelům Vṛndāvanu celé rozlehlé duchovní nebe, ale jak zdůrazňuje 14. i následující 16. sloka, skutečným cílem Pánových společníků je Jeho duchovní planeta.

Verš

te tu brahma-hradam nītā
magnāḥ kṛṣṇena coddhṛtāḥ
dadṛśur brahmaṇo lokaṁ
yatrākrūro ’dhyagāt purā

Synonyma

te — oni; tu — a; brahma-hradam — do jezera zvaného Brahma-hrada; nītāḥ — přivedeni; magnāḥ — ponořeni; kṛṣṇena — Kṛṣṇou; ca — a; uddhṛtāḥ — pozvednuti; dadṛśuḥ — spatřili; brahmaṇaḥ — Absolutní Pravdy; lokam — transcendentální planetu; yatra — kde; akrūraḥ — Akrūra; adhyagāt — vidĕl; purā — dříve.

Překlad

Pán Kṛṣṇa přivedl pastevce k jezeru Brahma-hrada, nechal je ponořit se do vody a potom je z ní pozvedl. Pastevci spatřili planetu Absolutní Pravdy na stejném místĕ, kde Akrūra vidĕl duchovní svĕt.

Význam

Neomezená expanze duchovního svĕtla nazvaná v 15. sloce brahmajyoti je přirovnána k jezeru zvanému Brahma-hrada. Pán Kṛṣṇa ponořil pastevce do tohoto jezera v tom smyslu, že je ponořil do vĕdomí neosobního Brahmanu. Slovo uddhṛtāḥ však vyjadřuje, že potom je pozvedl k vyššímu pochopení, k vĕdomí Pána, Osobnosti Božství, na Jeho vlastní planetĕ. Zde je jasnĕ řečeno: dadṛśur brahmaṇo lokam – vidĕli, tak jako Akrūra, transcendentální sídlo Absolutní Pravdy.

Takto lze stručnĕ shrnout vývoj vĕdomí: V bĕžném stavu vĕdomí vnímáme rozmanitost hmotných vĕcí, která nás přitahuje. Když pokročíme do prvního stádia duchovního vĕdomí, hmotnou rozmanitost transcendujeme a místo ní se zamĕřujeme na nerozlišenou jednotu za vším, která umožňuje existenci mnoha podob. Když se nakonec povzneseme k vĕdomí Kṛṣṇy, zjistíme, že absolutní, duchovní jednota obsahuje svou vlastní vĕčnou rozmanitost. Jelikož tento svĕt je pouhým stínem vĕčné existence, můžeme očekávat, že v jednotĕ najdeme duchovní pestrost, a přesnĕ tu nacházíme v posvátném textu Śrīmad-Bhāgavatamu.

Všímaví čtenáři možná postřehli, že zábava týkající se Akrūry se v Bhāgavatamu odehrává pozdĕji, až po této epizodĕ s pastevci. Důvodem, proč Śukadeva Gosvāmī říká, že Akrūra vidĕl Vaikuṇṭhu „dříve“ (purā), je to, že všechny tyto události probĕhly o mnoho let dříve než rozhovor mezi Śukadevou Gosvāmīm a Mahārājem Parīkṣitem.

Verš

nandādayas tu taṁ dṛṣṭvā
paramānanda-nivṛtāḥ
kṛṣṇaṁ ca tatra cchandobhiḥ
stūyamānaṁ su-vismitāḥ

Synonyma

nanda-ādayaḥ — pastevci v čele s Nandou Mahārājem; tu — a; tam — to; dṛṣṭvā — když vidĕli; parama — nejvyšší; ānanda — extází; nivṛtāḥ — přemoženi radostí; kṛṣṇam — Pána Kṛṣṇu; ca — a; tatra — tam; chandobhiḥ — védskými hymny; stūyamānam — opĕvovaného; su — velmi; vismitāḥ — překvapení.

Překlad

Nanda Mahārāja a ostatní pastevci při pohledu na transcendentální sídlo pocítili nejvyšší štĕstí. Zvláštĕ je udivilo, že tam vidí samotného Kṛṣṇu a kolem Nĕho zosobnĕné Védy, které Ho opĕvovaly.

Význam

Obyvatelé Vṛndāvanu se sice považovali za obyčejné lidi, ale Pán Kṛṣṇa chtĕl, aby vĕdĕli o svém neobyčejném štĕstí. Proto jim v jezeře na řece Yamunĕ ukázal své osobní sídlo. Pastevci žasli, když vidĕli, že v království Boha panuje stejná duchovní atmosféra jako v jejich pozemském Vṛndāvanu, a že tak jako byl Pán Kṛṣṇa osobnĕ přítomný v jejich Vṛndāvanu, byl přítomný i v jejich jedinečné vizi jako Pán duchovního svĕta.

Śrīla Bhaktisiddhānta Sarasvatī Ṭhākura uvádí, co tyto verše zdůrazňují: nejenže Pán Kṛṣṇa ukázal pastevcům Vaikuṇṭhu, ale vyjevil přímo svou Kṛṣṇaloku, nejvznešenĕjší z vĕčných sídel a přirozený domov obyvatel Vṛndāvanu, kteří milovali Kṛṣṇu více než kdokoliv jiný.

Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke dvacáté osmé kapitole desátého zpĕvu Śrīmad-Bhāgavatamu nazvané „Kṛṣṇa zachraňuje Nandu Mahārāje ze sídla Varuṇy“.