Śrīmad-Bhāgavatam 10.29.32
Verš
yat paty-apatya-suhṛdām anuvṛttir aṅga
strīṇāṁ sva-dharma iti dharma-vidā tvayoktam
astv evam etad upadeśa-pade tvayīśe
preṣṭho bhavāṁs tanu-bhṛtāṁ kila bandhur ātmā
strīṇāṁ sva-dharma iti dharma-vidā tvayoktam
astv evam etad upadeśa-pade tvayīśe
preṣṭho bhavāṁs tanu-bhṛtāṁ kila bandhur ātmā
Synonyma
yat — jež; pati — manželů; apatya — dětí; suhṛdām — a přátelsky nakloněných příbuzných a přátel; anuvṛttiḥ — následování; aṅga — náš drahý Kṛṣṇo; strīṇām — žen; sva-dharmaḥ — řádná náboženská povinnost; iti — takto; dharma-vidā — znalcem náboženství; tvayā — Tebou; uktam — řečeno; astu — nechť je; evam — tak; etat — toto; upadeśa — tohoto pokynu; pade — pravému objektu; tvayi — Tobě; īśe — ó Pane; preṣṭhaḥ — nejdražší; bhavān — Ty; tanu-bhṛtām — pro všechny vtělené živé bytosti; kila — jistě; bandhuḥ — blízký příbuzný; ātmā — vlastní Já.
Překlad
Náš milý Kṛṣṇo, jako znalec náboženství jsi nám radil, že řádnou náboženskou povinností žen je věrně sloužit svým manželům, dětem a dalším příbuzným. Souhlasíme, že tento princip je správný, ale ve skutečnosti by tato služba měla patřit Tobě. Ty, ó Pane, jsi koneckonců nejdražším přítelem všech vtělených duší. Jsi jejich nejdůvěrnějším příbuzným a vskutku jejich samotným vlastním Já.
Význam
Śrī Kṛṣṇa je Duše všech duší, jejich nejdražší přítel a dobrodinec. Jedenáctý zpěv Bhāgavatamu (11.5.41) uvádí:
devarṣi-bhūtāpta-nṛṇāṁ pitṝṇāṁ
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam
na kiṅkaro nāyam ṛṇī ca rājan
sarvātmanā yaḥ śaraṇaṁ śaraṇyaṁ
gato mukundaṁ parihṛtya kartam
„Ó králi, ten, kdo se vzdal všech hmotných povinností a zcela se odevzdal u lotosových nohou Mukundy, jenž nabízí útočiště všem, není zadlužený polobohům, velkým mudrcům, obyčejným živým bytostem, příbuzným, přátelům, lidstvu ani svým zemřelým předkům. Všechny tyto druhy živých bytostí jsou nedílnými částmi Nejvyššího Pána, a proto ten, kdo se odevzdal službě Pánu, nemusí těmto osobám sloužit zvlášť.“ Autorita sestupuje od autora veškeré existence, od Nejvyššího Pána. Ti, kdo přirozeně zosobňují autoritu, jako například manželé, matky, vládní představitelé a mudrci, získávají svou moc a autoritu od Nejvyššího Pána, a tak by pro své následovníky měli zastupovat Absolutní Pravdu. Pokud se někdo z celého srdce věnuje láskyplné službě původu všeho, Nejvyšší Pravdě, nemusí sloužit Absolutní Pravdě nepřímo skrze výše zmíněné druhotné autority.
I duše odevzdaná Bohu však nadále slouží duchovnímu mistrovi, který je přímým, nikoliv nepřímým zástupcem Nejvyššího Pána. Pravý ācārya neboli duchovní mistr je průzračným médiem vedoucím žáka k lotosovým nohám Kṛṣṇy. Když je osoba v přímém styku s Absolutní Pravdou, jsou všechny nepřímé autority překonané. Tento základní bod chtěly gopī Kṛṣṇovi vysvětlit a některé odvážnější dívky mezi nimi se pokusily porazit Śrī Kṛṣṇu Jeho vlastními výroky. Tento verš je toho příkladem.