Śrīmad-Bhāgavatam 10.29.37
Verš
śrīr yat padāmbuja-rajaś cakame tulasyā
labdhvāpi vakṣasi padaṁ kila bhṛtya-juṣṭam
yasyāḥ sva-vīkṣaṇa utānya-sura-prayāsas
tadvad vayaṁ ca tava pāda-rajaḥ prapannāḥ
labdhvāpi vakṣasi padaṁ kila bhṛtya-juṣṭam
yasyāḥ sva-vīkṣaṇa utānya-sura-prayāsas
tadvad vayaṁ ca tava pāda-rajaḥ prapannāḥ
Synonyma
śrīḥ — bohyně štěstí, manželka Pána Nārāyaṇa; yat — jako; pada-ambuja — lotosových nohou; rajaḥ — prach; cakame — žádaný; tulasyā — společně s Tulasī-devī; labdhvā — poté, co získala; api — dokonce; vakṣasi — na Jeho hrudi; padam — své místo; kila — vskutku; bhṛtya — služebníky; juṣṭam — obsluhovaný; yasyāḥ — jejíž (Lakṣmī); sva — na sebe; vīkṣaṇe — ve snaze upoutat pohled; uta — na druhou stranu; anya — ostatních; sura — polobohů; prayāsaḥ — úsilí; tadvat — stejně; vayam — my; ca — také; tava — Tvých; pāda — nohou; rajaḥ — prach; prapannāḥ — vyhledaly jsme jako útočiště.
Překlad
Bohyně Lakṣmī, o jejíž pohled se s velkým úsilím ucházejí polobozi, získala jedinečné postavení, neboť neustále spočívá na hrudi svého Pána, Nārāyaṇa. Přesto touží po prachu z Jeho lotosových nohou, i když se o tento prach musí dělit s Tulasī-devī a s mnoha dalšími Pánovými služebníky. Podobně my přicházíme k prachu z Tvých lotosových nohou, abychom u něj získaly útočiště.
Význam
Zde gopī poukazují na to, že prach z Pánových nohou je tak extatický a blahodárný, že bohyně štěstí chce opustit své jedinečné místo na Jeho hrudi a dělit se s mnoha dalšími oddanými o místo u Jeho nohou. Tímto gopī naléhají na Pána Kṛṣṇu, aby se neproviňoval dvojakým jednáním. Jelikož bohyni štěstí dal místo na své hrudi a zároveň jí dovolil vyhledávat prach z Jeho lotosových nohou, měl by bezpochyby dát stejnou příležitost i gopīm, což jsou oddané, které vůči Němu chovají tu nejhlubší lásku. „Konec konců,“ žadoní gopī, „vyhledávat prach z Tvých lotosových nohou je dokonale oprávněné snažení, ve kterém bys nás měl povzbudit, a ne se nás pokoušet posílat pryč.“