Śrīmad-Bhāgavatam 10.29.13
Verš
śrī-śuka uvāca
uktaṁ purastād etat te
caidyaḥ siddhiṁ yathā gataḥ
dviṣann api hṛṣīkeśaṁ
kim utādhokṣaja-priyāḥ
uktaṁ purastād etat te
caidyaḥ siddhiṁ yathā gataḥ
dviṣann api hṛṣīkeśaṁ
kim utādhokṣaja-priyāḥ
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī řekl; uktam — řečené; purastāt — dříve; etat — toto; te — tobě; caidyaḥ — král Cedi, Śiśupāla; siddhim — dokonalosti; yathā — jako; gataḥ — dosáhl; dviṣan — nenávidějící; api — dokonce; hṛṣīkeśam — Nejvyššího Pána Hṛṣīkeśu; kim uta — nemluvě o; adhokṣaja — transcendentálnímu Pánu, jenž je mimo dosah obyčejných smyslů; priyāḥ — těch oddaných, které jsou tak drazí.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī řekl: Tento bod ti již byl vysvětlen dříve. Když dokonce i Śiśupāla, který Kṛṣṇu nenáviděl, dosáhl dokonalosti, co potom říci o Pánových drahých oddaných.
Význam
I když duchovní povaha podmíněných duší může být zahalena klamem, duchovní povaha Pána Kṛṣṇy je všemocná a žádná jiná síla ji nikdy nezahalí. Všechny ostatní síly jsou ve skutečnosti Jeho energie, a proto působí podle Jeho vůle. Brahma-saṁhitā (5.44) uvádí: sṛṣṭi sthiti-pralaya-sādhana-śaktir ekā chāyeva yasya bhuvanāni bibharti durgā icchānurūpam api yasya ca ceṣṭate sā – „Mocná Durgā, která tvoří, udržuje a ničí hmotné světy, je energií Nejvyššího Pána a pohybuje se jako Jeho stín, podle Jeho přání.“ Jelikož tedy Pánův duchovní vliv nezávisí na tom, zda Mu někdo rozumí nebo ne, spontánní láska ke Kṛṣṇovi zaručovala gopīm duchovní dokonalost.
Vznešený Madhvācārya cituje v této souvislosti významné pasáže ze Skanda Purāṇy:
kṛṣṇa-kāmās tadā gopyas
tyaktvā dehaṁ divaṁ gatāḥ
samyak kṛṣṇaṁ para-brahma
jñātvā kālāt paraṁ yayuḥ
tyaktvā dehaṁ divaṁ gatāḥ
samyak kṛṣṇaṁ para-brahma
jñātvā kālāt paraṁ yayuḥ
„Tehdy gopī, které toužily po Kṛṣṇovi, opustily těla a odešly do duchovního světa. Jelikož správně chápaly, že Kṛṣṇa je Nejvyšší Absolutní Pravda, transcendovaly vliv času.“
pūrvaṁ ca jñāna-saṁyuktās
tatrāpi prāyaśas tathā
atas tāsāṁ paraṁ brahma
gatir āsīn na kāmataḥ
tatrāpi prāyaśas tathā
atas tāsāṁ paraṁ brahma
gatir āsīn na kāmataḥ
„Většina gopī již v minulých životech plně oplývala transcendentálním poznáním. Díky tomuto poznání – nikoliv díky svému chtíči – byly schopné dosáhnout Nejvyššího Brahmanu.“
na tu jñānam ṛte mokṣo
nānyaḥ pantheti hi śrutiḥ
kāma-yuktā tadā bhaktir
jñānaṁ cāto vimukti-gāḥ
nānyaḥ pantheti hi śrutiḥ
kāma-yuktā tadā bhaktir
jñānaṁ cāto vimukti-gāḥ
„Védy prohlašují, že bez duchovního poznání nevede žádná pravá cesta k osvobození. Tyto zdánlivě chtivé gopī dosáhly osvobození proto, že měly oddanost a poznání.“
ato mokṣe 'pi tāsāṁ ca
kāmo bhaktyānuvartate
mukti-śabdodito caidya-
prabhṛtau dveṣa-bhāginaḥ
kāmo bhaktyānuvartate
mukti-śabdodito caidya-
prabhṛtau dveṣa-bhāginaḥ
„I v jejich osvobozeném stavu je tedy ,chtíč̀ následoval jako projev jejich čisté oddanosti. Ostatně to, čemu se říká osvobození, poznaly i nenávistné osoby jako Śiśupāla.“
bhakti-mārgī pṛthaṅ muktim
agād viṣṇu-prasādataḥ
kāmas tv aśubha-kṛc cāpi
bhaktyā viṣṇoḥ prasāda-kṛt
agād viṣṇu-prasādataḥ
kāmas tv aśubha-kṛc cāpi
bhaktyā viṣṇoḥ prasāda-kṛt
„Milostí Pána Viṣṇua získá ten, kdo následuje cestu oddané služby, osvobození jako vedlejší produkt, a chtivé touhy této osoby, které by normálně vyvolaly neštěstí, naopak vyvolají milost Viṣṇua, jsou-li projevené s čistou oddaností.“
dveṣi-jīva-yutaṁ cāpi
bhaktaṁ viṣṇur vimocayet
aho 'ti-karuṇā viṣṇoḥ
śiśupālasya mokṣaṇāt
bhaktaṁ viṣṇur vimocayet
aho 'ti-karuṇā viṣṇoḥ
śiśupālasya mokṣaṇāt
„Pán Viṣṇu zachrání i oddaného, jehož život je plný nenávisti. Hle, jak nesmírná je milost Pána, kterou ukázal, když udělil osvobození Śiśupālovi!“
Śiśupāla byl bratranec Pána Kṛṣṇy. Cítil se ponížený, když Pán unesl nádhernou mladou Rukmiṇī, se kterou se sám chtěl za každou cenu oženit. I z různých dalších důvodů ho sžírala zášť vůči Pánu Kṛṣṇovi a nakonec Ho nepříčetně osočil na velkém shromáždění zvaném oběť Rājasūya. Tehdy Kṛṣṇa nevzrušeně usekl Śiśupālovi hlavu a udělil mu osvobození. Všichni přítomní viděli, jak zářící Śiśupālova duše vylétla z jeho mrtvého těla a splynula s Pánem. Sedmý zpěv vysvětluje, že Śiśupāla byl inkarnací vrátného z duchovního světa, který se kvůli prokletí musel narodit na Zemi jako démon. Když i Śiśupālu Pán osvobodil, jelikož vzal v úvahu celou situaci, co potom říci o gopīch, jež Kṛṣṇu nadevše milovaly.