KAPITOLA PADESÁTÁ OSMÁ
Kṛṣṇa se žení s pěti princeznami
Tato kapitola popisuje, jak se Pán Kṛṣṇa oženil s pěti nevěstami počínaje Kālindī a odjel do Indraprasthy navštívit Pāṇḍuovce.
Poté, co Pāṇḍuovci dokončili své vyhnanství nepoznáni, Pán Kṛṣṇa je jel se Sātyakim a ostatními Yaduovci navštívit do Indraprasthy. Pāṇḍuovci přivítali Pána a ve velké extázi Ho objali. Jejich čerstvá nevěsta Draupadī ke Kṛṣṇovi stydlivě přistoupila a poklonila se Mu. Potom Pāṇḍuovci řádně uctili a přivítali Sātyakiho a Pánovy ostatní společníky a nabídli jim sedadla.
Pán Kṛṣṇa navštívil královnu Kuntī a poté, co se jí poklonil, zeptali se jeden druhého na členy své rodiny. Když si Kuntī-devī připomněla různé strasti, které jí a jejím synům Duryodhana způsobil, poznamenala, že Kṛṣṇa je jejich jediný ochránce. „Jsi dobrodinec celého vesmíru“ řekla, „a přesto i když jsi nedotčen mylným pojetím ,mojè a ,cizí̀, sídlíš v srdcích těch, kdo o Tobě neustále meditují a z nitra jejich srdcí ničíš veškeré jejich strasti.“ Pak řekl Yudhiṣṭhira Kṛṣṇovi: „Jen proto, že jsme vykonali mnoho zbožných činů, můžeme vidět Tvé lotosové nohy, kterých nemohou dosáhnout ani velcí yogī.“ Śrī Kṛṣṇa poctěný králem Yudhiṣṭhirou šťastně zůstal jako host v Indraprastě několik měsíců.
Jednoho dne si Kṛṣṇa a Arjuna vyjeli na lov do lesa. Když se koupali v řece Yamuně, spatřili okouzlující dívku. Na Kṛṣṇovu žádost šel Arjuna za dívkou a zeptal se jí, kdo je. Krasavice odpověděla: „Jsem Kālindī, dcera boha slunce. Konala jsem tvrdou askezi s nadějí, že získám Pána Viṣṇua za manžela. Nepřijmu za manžela nikoho jiného a dokud si mě nevezme, zůstanu v Yamuně a budu žít v domě, který mi tu postavil otec.“ Když Arjuna vše sdělil Kṛṣṇovi, vševědoucí Pán vzal Kālindī do svého kočáru a potom se všichni tři vrátili do Yudhiṣṭhirova sídla.
Později Pāṇḍuovci požádali Kṛṣṇu, aby pro ně postavil město, a On tak učinil. Nechal Viśvakarmu, architekta polobohů, postavit jedno nesmírně přitažlivé. Pán Kṛṣṇa potěšil své milované oddané tím, že s nimi nějaký čas zůstal. Potom, aby potěšil Agniho, boha ohně, zařídil pro něj oběť v podobě lesa Khāṇḍava. Pán požádal Arjunu, aby les spálil a doprovázel ho jako jeho vozataj. Agni byl s obětí tak spokojen, že Arjunovi daroval luk Gāṇḍīvu, koňské spřežení, kočár, dva nevyčerpatelné toulce a brnění. Zatímco les Khāṇḍava hořel, Arjuna z plamenů zachránil démona jménem Maya. Maya Dānava mu to oplatil postavením skvostného paláce. V této budově se Duryodhana později pořádně vymáchal, když si spletl hladinu nádrže s pevnou podlahou, a tak byl uveden do rozpaků.
Pak se Pán Kṛṣṇa se svolením Arjuny a svých ostatních příbuzných vrátil se svým doprovodem do Dvāraky. Tam se oženil s Kālindī. Po nějakém čase odjel do Avantīpuru, kde před zraky mnoha králů unesl sestru krále Avantī Mitravindu, které se velmi líbil.
V království Ayodhyi žil oddaný král jménem Nagnajit. Měl výjimečně krásnou dceru na vdávání jménem Satyā či Nāgnajitī. Dívčini příbuzní určili podmínku, že muž, který dokáže zkrotit jistou skupinu sedmi divokých býků, získá její ruku. Když se Kṛṣṇa doslechl o této princezně, odjel do Ayodhyi s velkou skupinou vojáků. Král Nagnajit Ho pohostinně přivítal a radostně Ho uctil různými obětinami. Jakmile Satyā spatřila Kṛṣṇu, ihned si Ho přála za manžela, a král Nagnajit, který pochopil úmysly své dcery, sdělil Pánu Kṛṣṇovi své vlastní přání, aby se Pán a jeho dcera vzali. Král láskyplně řekl Pánu: „Ty jediný jsi vhodný manžel pro moji dceru a jestli zkrotíš sedm býků, zajisté se s ní můžeš oženit.“
Pán Kṛṣṇa se potom projevil v sedmi oddělených podobách a sedm býků zkrotil. Král Nagnajit řádně předal dceru Pánu s věnem v podobě hojných darů a Pán vzal Satyu do svého kočáru, aby odjeli zpět do Dvāraky. Vzápětí nato se královští soci, kteří byli poraženi býky, pokusili Pána Kṛṣṇu napadnout. Arjuna je však snadno odrazil a Kṛṣṇa pokračoval v cestě s Nāgnajitī do Dvāraky.
[--podle Vb 2011--]Poté se Śrī Kṛṣṇa oženil s Bhadrou, kterou unesl z jejího obřadu svayaṁ-vara, a také s Lakṣmaṇou, královskou dcerou krále Madry.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Jednou svrchovaně majestátní Pán, Osobnost Božství, odjel do Indraprasthy navštívit Pāṇḍuovce, kteří se znovu objevili na veřejnosti. Pána doprovázeli Yuyudhāna a ostatní společníci.
SLOKA 2: Když Pāṇḍuovci uviděli, že přijel Pán Mukunda, tito hrdinní synové Pṛthy všichni najednou povstali, jako smysly reagující na návrat životního vzduchu.
SLOKA 3: Hrdinové objali Pána Acyutu a dotek Jeho těla je zbavil hříchu. Při pohledu na Jeho láskyplnou, usměvavou tvář se nesmírně radovali.
SLOKA 4: Poté, co se Pán poklonil u nohou Yudhiṣṭhiry a Bhīmy a pevně objal Arjunu, přijal poklony od bratrů dvojčat, Nakuly a Sahadevy.
SLOKA 5: Bezchybná Draupadī, čerstvá manželka Pāṇḍuovců, pomalu a poněkud stydlivě přistoupila k Pánu Kṛṣṇovi, který seděl na vznešeném sedadle, a poklonila se Mu.
SLOKA 6: Také Sātyaki přijal čestné sedadlo po uctívání a uvítání od Pāṇḍuovců a Pánovi ostatní společníci, řádně uctěni, usedli na různá místa.
SLOKA 7: Pán potom šel navštívit svou tetu, královnu Kuntī. Poklonil se jí a ona Ho objala s očima vlhkýma z velké náklonnosti. Pán Kṛṣṇa se jí a její snachy Draupadī zeptal na jejich blaho a ony se Ho na oplátku dlouze vyptávaly na Jeho příbuzné (ve Dvārace).
SLOKA 8: Královnu Kuntī natolik přemohla láska, že se jí zalklo hrdlo a oči se jí zalily slzami, a vzpomněla si na mnohé strasti, které se svými syny protrpěla. Oslovila tedy Pána Kṛṣṇu, který se zjevuje svým oddaným, aby zahnal jejich úzkost.
SLOKA 9: (Královna Kuntī řekla:) Můj milý Kṛṣṇo, naše blaho bylo zajištěno pouze tehdy, když jsi na nás, své příbuzné, pamatoval a poskytl jsi nám svoji ochranu tím, že jsi poslal mého bratra, aby nás navštívil.
SLOKA 10: Pro Tebe, příteli a Nejvyšší Duše vesmíru, nikdy neexistuje žádný klam v podobě „my“ a „oni“. Přesto sídlíš v srdcích všech bytostí a ničíš utrpení těch, kdo na Tebe neustále vzpomínají.
SLOKA 11: Král Yudhiṣṭhira pravil: Ó svrchovaný vládce, nevím, jaké zbožné činy jsme my pošetilci vykonali, že můžeme vidět Tebe, jehož mistři yogové dokonalosti vídají vzácně.
SLOKA 12: Všemocný Pán požádaný králem, aby s nimi zůstal, šťastně setrval v Indraprastě během měsíců období dešťů a poskytoval radost očím obyvatel města.
SLOKA 13-14: Jednou si Arjuna, hubitel mocných nepřátel, oblékl brnění, usedl do svého kočáru s vlajkou s Hanumānem, vzal si luk a dva nevyčerpatelné toulce a odjel se bavit s Pánem Kṛṣṇou do velkého lesa plného dravých zvířat.
SLOKA 15: Arjuna v tom lese svými šípy střílel tygry, kance a buvoly, spolu s ruruy, śarabhy, gavayi, nosorožci, černými jeleny, králíky a dikobrazy.
SLOKA 16: Skupina služebníků odnesla králi Yudhiṣṭhirovi zabitá zvířata vhodná pro obětování při nějaké zvláštní příležitosti. Potom Arjuna, žíznivý a unavený, odjel ke břehu Yamuny.
SLOKA 17: Když se tam oba Kṛṣṇové vykoupali, napili se čisté říční vody. Velcí bojovníci potom spatřili poblíž kráčet přitažlivou mladou dívku.
SLOKA 18: Arjuna, poslaný svým přítelem, přistoupil k té mimořádné mladé ženě obdařené krásnými boky, zuby a rozkošnou tváří a zeptal se jí.
SLOKA 19: (Arjuna řekl:) Kdo jsi, ó ženo s krásným pasem? Čí jsi dcera a odkud pocházíš? Co tu děláš? Myslím si, že určitě hledáš manžela. Prosím vše vysvětli, ó krásná.
SLOKA 20: Śrī Kālindī pravila: Jsem dcera boha slunce. Přeji si získat za manžela nejlepšího a nejvelkorysejšího Pána Viṣṇua, a proto konám tvrdou askezi.
SLOKA 21: Nepřijmu za manžela nikoho jiného než Jeho, sídlo bohyně štěstí. Nechť je tento Mukunda, Nejvyšší Osobnost, útočiště bezmocných, se mnou spokojen.
SLOKA 22: Jsem známa jako Kālindī a žiji v sídle, které pro mě postavil můj otec ve vodě Yamuny. Tam zůstanu, dokud nepotkám Pána Acyutu.
SLOKA 23: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Arjuna to vše zopakoval Pánu Vāsudevovi, který si toho byl již vědom. Pán potom vzal Kālindī do svého kočáru a vrátil se navštívit krále Yudhiṣṭhiru.
SLOKA 24: (Śukadeva Gosvāmī, popisující předchozí událost, řekl:) Na žádost Pāṇḍuovců pro ně nechal Pán Kṛṣṇa Viśvakarmou postavit nanejvýš úžasné město.
SLOKA 25: Nejvyšší Pán se v tom městě nějaký čas zdržel, aby potěšil své oddané. Při jedné příležitosti chtěl Śrī Kṛṣṇa darovat les Khāṇḍava Agnimu, a tak se Pán stal Arjunovým vozatajem.
SLOKA 26: Potěšený Pán Agni daroval Arjunovi luk, spřežení bílých koní, kočár, dva nevyčerpatelné toulce a brnění, které nemohl žádný bojovník zbraněmi prorazit, ó králi.
SLOKA 27: Když byl démon Maya zachráněn z ohně svým přítelem Arjunou, daroval mu sněmovnu, ve které si později Duryodhana spletl vodu s pevnou podlahou.
SLOKA 28: Potom se Pán Kṛṣṇa, když dostal od Arjuny a ostatních příbuzných a přátel svolení odjet, vrátil do Dvāraky se Sātyakim a zbytkem svého doprovodu.
SLOKA 29: Svrchovaně příznivý Pán se potom oženil s Kālindī v den, kdy byly roční období, lunární dům a postavení slunce a ostatních nebeských těles veskrze příznivé. Tímto způsobem přinesl největší potěšení svým oddaným.
SLOKA 30: Vindya a Anuvindya, kteří se dělili o trůn Avantī, byli následovníci Duryodhany. Když nastal čas, aby si jejich sestra (Mitravindā) vybrala manžela při obřadu svayaṁvara, zakázali jí vybrat si Kṛṣṇu, ačkoliv k Němu byla přitahována.
SLOKA 31: Můj milý králi, Pán Kṛṣṇa násilím unesl princeznu Mitravindu, dceru své tety Rājādhidevī, před očima svých královských soků.
SLOKA 32: Ó králi, Nagnajit, velmi zbožný král Kośaly, měl půvabnou dceru jménem Satyā neboli Nāgnajitī.
SLOKA 33: Králové, kteří se dostavili jako nápadníci, se s ní nemohli oženit, pokud nedokázali porazit sedm býků s ostrými rohy. Tito býci byli nesmírně zlostní a nezvladatelní a nesnesli ani pach bojovníků.
SLOKA 34: Když se Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, vládce vaiṣṇavů, doslechl o princezně, kterou měl získat přemožitel býků, odjel s velkým vojskem do hlavního města Kośaly.
SLOKA 35: Král Kośaly, potěšený, že vidí Pána Kṛṣṇu, Ho uctil povstáním ze svého trůnu, nabídnutím čestného sedadla a hojnými dary. Také Pán Kṛṣṇa krále uctivě pozdravil.
SLOKA 36: Když králova dcera uviděla tohoto nanejvýš sympatického nápadníka, který přijel, ihned Jej, Pána bohyně Ramy, zatoužila získat. Modlila se: „Nechť se stane mým manželem. Jestli jsem dodržela své sliby, nechť mi posvátný oheň přinese splnění mých nadějí.
SLOKA 37: „Bohyně Lakṣmī, Pán Brahmā, Pán Śiva a vládci různých planet umisťují prach Jeho lotosových nohou na své hlavy a aby ochránil zákony náboženství, které vytvořil, v různých dobách přijímá inkarnace určené pro zábavu. Jak se mnou může být tento Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, spokojen?“
SLOKA 38: Král Nagnajit nejprve Pána řádně uctil a potom Ho oslovil: „Ó Nārāyaṇe, Pane vesmíru, oplýváš svou vlastní duchovní blažeností. Co pro Tebe tedy může tato nepatrná osoba učinit?“
SLOKA 39: Śukadeva Gosvāmī pravil: Ó milovaný potomku Kurua, Nejvyšší Pán byl potěšen, přijal pohodlné sedadlo, usmál se a oslovil krále hlasem hlubokým jako hřmění mraku.
SLOKA 40: Nejvyšší Pán pravil: Ó vládce lidí, učené autority zavrhují žebrání pro osobu královského stavu, která plní své náboženské povinnosti. Přesto toužím po tvém přátelství, a tak tě žádám o tvoji dceru, i když za ni na oplátku nenabízíme žádné dary.
SLOKA 41: Král pravil: Můj Pane, kdo by mohl být lepším manželem pro moji dceru než Ty, výlučné sídlo všech transcendentálních vlastností? Na Tvém těle sídlí sama bohyně štěstí a nikdy Tě ze žádného důvodu neopouští.
SLOKA 42: Pro zjištění vhodného manžela pro moji dceru, ó vládce Sātvatů, jsme však v minulosti zavedli podmínku kvůli vyzkoušení statečnosti jejích nápadníků.
SLOKA 43: Těchto sedm divokých býků nelze zkrotit, ó hrdino. Porazili mnoho princů a polámali jim končetiny.
SLOKA 44: Jestli je dokážeš zkrotit, ó potomku Yadua, budeš jistě vhodným ženichem pro moji dceru, ó Pane Śrī.
SLOKA 45: Po vyslechnutí těchto podmínek si Pán upevnil oděv, expandoval se do sedmi podob a býky snadno zkrotil.
SLOKA 46: Pán Śauri svázal býky, jejichž pýcha a síla byly nyní zlomeny, a táhl je za provazy jako dítě hravě táhne dřevěné hračky v podobě býků.
SLOKA 47: Poté král Nagnajit, potěšený a užaslý, daroval svoji dceru Pánu Kṛṣṇovi. Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, přijal tuto vhodnou nevěstu řádným védským způsobem.
SLOKA 48: Královy manželky cítily tu největší extázi při získání Pána Kṛṣṇy za drahého manžela královské princezny a propuklo velké veselí.
SLOKA 49: Lastury, rohy a bubny zněly spolu s vokální a instrumentální hudbou a hlasy brāhmaṇů pronášejících požehnání. Radostní muži a ženy se ozdobili pěkným oblečením a girlandami.
SLOKA 50-51: Jako věno daroval mocný král Nagnajit deset tisíc krav, tři tisíce mladých služebnic se zlatými ozdobami na krcích a ve vynikajících šatech, devět tisíc slonů, stokrát více kočárů než slonů, stokrát více koní než kočárů a stokrát více služebníků než koní.
SLOKA 52: Král Kośaly, jehož srdce tálo náklonností, nechal nevěstu a ženicha usednout do jejich kočáru a potom je vyprovodil na cestu, obklopené velkým vojskem.
SLOKA 53: Když nesnášenliví králové, kteří byli konkurenčními nápadníky, slyšeli, co se stalo, pokusili se Pána Kṛṣṇu zastavit na cestě, zatímco si odvážel nevěstu domů. Ale tak jako předtím zlomili sílu králů býci, yaduovští bojovníci ji zlomili nyní.
SLOKA 54: Arjuna, nositel luku Gāṇḍīvy, vždy dychtil potěšit svého přítele Kṛṣṇu, a tak zahnal nepřátele, kteří na Pána stříleli záplavy šípů. Učinil tak přesně jako lev, který zažene nepatrná zvířata.
SLOKA 55: Pán Devakī-suta, vládce Yaduovců, potom vzal věno a Satyu do Dvāraky a dál tam šťastně žil.
SLOKA 56: Bhadrā byla princezna z království Kaikeya a dcera tety Pána Kṛṣṇy z otcovy strany jménem Śrutakīrti. Pán se oženil s Bhadrou poté, co Mu ji její bratři v čele se Santardanou darovali.
SLOKA 57: Poté se Pán oženil s Lakṣmaṇou, dcerou krále Madry. Kṛṣṇa se objevil sám při jejím obřadu svayaṁvara a unesl ji, tak jako Garuḍa kdysi ukradl nektar polobohů.
SLOKA 58: Pán Kṛṣṇa také získal tisíce ostatních manželek rovných těmto, když zabil Bhaumāsuru a osvobodil krásné dívky, které démon držel v zajetí.