KAPITOLA PADESÁTÁ DEVÁTÁ
Zabití démona Naraky
Tato kapitola vypráví, jak Pán Kṛṣṇa zabil Narakāsuru, syna bohyně Země, a oženil se s tisícovkami dívek, které démon unesl. Také popisuje, jak Pán z nebes ukradl strom pārijāta a jak se v každém ze svých paláců choval jako běžný hospodář.
Když Narakāsura ukradl slunečník Pána Varuṇy, náušnice matky Aditi a odpočinkové místo polobohů známé jako Maṇi-parvata, Indra odešel do Dvāraky a popsal démonovy přečiny Pánu Kṛṣṇovi. Pán usedl na svého přepravce Garuḍu spolu s královnou Satyabhāmou a odletěl do hlavního města Narakāsurova království. Na poli před městem připravil démona Muru o hlavu svým diskem a pak bojoval s Murovými sedmi syny a poslal je všechny do sídla smrti. Poté na bojiště vjel sám Narakāsura na hřbetě slona. Naraka po Śrī Kṛṣṇovi mrštil svým oštěpem śakti, ale zbraň selhala a Pán rozsekal celé démonovo vojsko na kusy. Nakonec Kṛṣṇa svým diskem s ostrým okrajem usekl Narakāsurovu hlavu.
Bohyně Země Pṛthivī potom přišla za Pánem Kṛṣṇou a dala Mu různé věci, které Narakāsura ukradl. Věnovala Pánu modlitby a předala Narakova vyděšeného syna k lotosovým nohám Pána Kṛṣṇy. Kṛṣṇa utěšil démonova syna a vstoupil do Narakāsurova paláce, kde nalezl šestnáct tisíc sto mladých žen. Jakmile spatřily Pána, všechny se rozhodly Ho přijmout za manžela. Pán je poslal do Dvāraky spolu s velkým pokladem a potom se odebral s královnou Satyabhāmou do Indrova sídla. Tam vrátil Aditiny náušnice a Indra se svou manželkou Śacī-devī Ho uctili. Na žádost Satyabhāmy Pán Kṛṣṇa vytrhl nebeský strom pārijāta a položil jej na hřbet Garuḍy. Po porážce Indry a ostatních polobohů, kteří Mu bránili strom vzít, se Kṛṣṇa vrátil se svou královnou Satyabhāmou do Dvāraky, kde strom zasadil v zahradě sousedící se Satyabhāminým palácem.
Indra se původně přišel Pánu Kṛṣṇovi poklonit a požádat Ho o zabití Narakāsury, ale poté, co byl jeho záměr uskutečněn, se s Pánem pohádal. Polobozi podléhají hněvu, protože bývají opojeni pýchou na svůj majestát.
Neklesající Nejvyšší Pán se projevil v šestnácti tisících sto oddělených podobách a oženil se s každou ze šestnácti tisíc sto nevěst v jiném chrámu. Přijal za své činnosti vyžadované v životě hospodáře jako obyčejný člověk a od každé ze svých četných manželek přijímal různé druhy služeb.
SLOKA 1: (Král Parīkṣit pravil:) Jak byl Bhaumāsura, který unesl tolik žen, zabit Nejvyšším Pánem? Prosím vypravuj toto dobrodružství Pána Śārṅgadhanvy.
SLOKA 2-3: Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co Bhauma ukradl náušnice Indrovy matky spolu s Varuṇovým slunečníkem a odpočinkovým místem polobohů na vrcholu hory Mandary, se Indra odebral za Pánem Kṛṣṇou a zpravil Ho o těchto přečinech. Pán se svou manželkou Satyabhāmou potom odletěl na Garuḍovi do Prāgjyotiṣa-puru, který byl ze všech stran obklopen opevněními v podobě kopců, automatických zbraní, vody, ohně a větru a překážek z drátů mura-pāśa.
SLOKA 4: Pán si kyjem prorazil cestu skrze kamenná opevnění, šípy skrze zbraňová opevnění, diskem skrze opevnění z ohně, vody a větru a mečem skrze dráty mura-pāśa.
SLOKA 5: Zvukem své lastury potom Pán Gadādhara rozlámal magické pečeti pevnosti spolu se srdci jejích chrabrých obránců a svým těžkým kyjem zničil hliněné hradby kolem.
SLOKA 6: Pětihlavý démon Mura, který spal na dně městského vodního příkopu, se probral a vystoupil z vody, když uslyšel vibraci lastury Pāñcajanya Pána Kṛṣṇy, zvuku stejně děsivého jako hřmění na konci vesmírného věku.
SLOKA 7: Mura vydávající oslnivou, hrozivou záři slunečního ohně na konci věku jakoby svými pěti ústy pohlcoval tři světy. Zvedl svůj trojzubec a vrhl se na Garuḍu, syna Tārkṣyi, jako útočící had.
SLOKA 8: Mura zatočil trojzubcem, divoce jej vrhl na Garuḍu a zařval všemi pěti ústy. Zvuk naplnil zemi a oblohu, všechny světové strany a hranice meziplanetárního prostoru, až se odrazil od samotného obalu vesmíru.
SLOKA 9: Tehdy Pán Hari dvěma šípy zasáhl trojzubec letící ke Garuḍovi a zlomil jej na tři kusy. Nato Pán zasáhl Murovy obličeje několika šípy a démon na Pána hněvivě mrštil kyj.
SLOKA 10: Pán Gadāgraja zastavil Murův kyj letící na bojišti směrem k Němu svým vlastním kyjem a rozbil jej na tisíce kusů. Mura potom zvedl vysoko paže a rozběhl se na nepřemožitelného Pána, který mu snadno sťal hlavy svým diskem.
SLOKA 11: Murovo mrtvé bezhlavé tělo padlo do vody jako hora, jejíž vrchol byl uťat silou hromoklínu Pána Indry. Démonových sedm synů, rozzuřených smrtí svého otce, se připravilo k odvetě.
SLOKA 12: Na Bhaumāsurův pokyn Murových sedm synů – Tāmra, Antarikṣa, Śravaṇa, Vibhāvasu, Vasu, Nabhasvān a Aruṇa – následovalo generála Pīṭhu na bojiště se svými zbraněmi.
SLOKA 13: Tito divocí bojovníci zuřivě napadli nepřemožitelného Pána Kṛṣṇu šípy, meči, kyji, oštěpy, kopími a trojzubci, ale Nejvyšší Pán s neomylnou obratností rozsekal tuto horu zbraní svými šípy na malé kousky.
SLOKA 14: Pán usekal hlavy, stehna, paže, nohy a brnění těchto protivníků vedených Pīṭhou a poslal je všechny do Yamarājova sídla. Narakāsura, syn Země, nedokázal potlačit zuřivost, když viděl osud svých vojevůdců. Vyšel tedy z pevnosti se slony zrozenými z Mléčného oceánu, kteří vzrušením vylučovali ze spánků madu.
SLOKA 15: Pán Kṛṣṇa a Jeho manželka sedící na Garuḍovi vypadali jako mrak s bleskem sedící nad sluncem. Když Bhauma uviděl Pána, vypustil na Něho svou zbraň Śataghnī, načež všichni Bhaumovi vojáci zároveň zaútočili svými zbraněmi.
SLOKA 16: V tom okamžiku Pán Gadāgraja vystřelil své ostré šípy na Bhaumāsurovo vojsko. Tyto šípy s různorodým opeřením toto vojsko záhy proměnily v masu těl s uťatými pažemi, stehny a krky. Podobně Pán zabil koně a slony protivníka.
SLOKA 17-19: Lord Hari then struck down all the missiles and weapons the enemy soldiers threw at Him, O hero of the Kurus, destroying each and every one with three sharp arrows. Meanwhile Garuḍa, as he carried the Lord, struck the enemy’s elephants with his wings. Beaten by Garuḍa’s wings, beak and talons, the elephants fled back into the city, leaving Narakāsura alone on the battlefield to oppose Kṛṣṇa.
SLOKA 20: Když Bhauma viděl své vojsko zahnané na útěk a sužované Garuḍou, zaútočil na něho svým oštěpem, který kdysi překonal hromoklín Pána Indry. I když však byl Garuḍa tou mocnou zbraní zasažen, nebyl otřesen. Vskutku, byl jako slon udeřený květinovou girlandou.
SLOKA 21: Bhauma, jehož veškeré úsilí vyšlo nazmar, vzal trojzubec, aby Pána Kṛṣṇu zabil. Ale ještě předtím, než ho stačil vypustit, Pán démonovi sedícímu na slonu srazil hlavu jako břitva ostrou cakrou.
SLOKA 22: Bhaumāsurova hlava, ozdobená náušnicemi a přitažlivou přilbou, na zemi jasně zářila. Zatímco se rozlehly výkřiky „Běda, běda!“ a „Výborně!“, mudrci a hlavní polobozi uctívali Pána Mukundu tím, že Ho zasypávali květinovými girlandami.
SLOKA 23: Bohyně Země potom přišla za Pánem Kṛṣṇou a předala Mu Aditiny náušnice ze zářivého zlata vykládané zářícími drahokamy. Také Mu dala květinovou girlandu Vaijayantī, Varuṇův slunečník a vrchol hory Mandary.
SLOKA 24: Ó králi, poté, co se Mu bohyně poklonila a zůstala stát se sepjatýma rukama a myslí oplývající oddaností, začala Pána vesmíru, jehož uctívají nejlepší z polobohů, chválit.
SLOKA 25: Bohyně Bhūmi pravila: Klaním se Ti, ó Pane hlavních polobohů, ó nositeli lastury, disku a kyje. Ó Nejvyšší Duše v srdci, přijímáš různé podoby, abys splnil touhy svých oddaných. Klaním se Ti.
SLOKA 26: Skládám uctivé poklony Tobě, ó Pane, jehož břicho je poznačeno prohlubní podobnou lotosovému květu, jenž jsi neustále ozdobený girlandami z lotosových květů, jehož pohled chladí jako lotos a jenž máš na chodidlech reliéfy lotosů.
SLOKA 27: Poklony Tobě, Nejvyššímu Pánu Vāsudevovi, Viṣṇuovi, prvotní osobě, původnímu semenu. Poklony Tobě, vševědoucí.
SLOKA 28: Poklony Tobě s neomezenými energiemi, nezrozenému původci tohoto vesmíru, Absolutnímu. Ó Duše vyššího a nižšího, ó Duše stvořených prvků, ó všudypřítomná Nejvyšší Duše, poklony Tobě.
SLOKA 29: Když zatoužíš tvořit, ó nezrozený vládce, zvětšíš a potom přijmeš kvalitu vášně. Totéž činíš s kvalitou nevědomosti, když si přeješ zničit vesmír a s dobrem, když jej chceš udržovat. Přesto zůstáváš těmito kvalitami nezakrytý. Jsi čas, pradhāna a puruṣa, ó Pane vesmíru, a přesto jsi oddělený a odlišný.
SLOKA 30: Toto je klam: že země, voda, oheň, vzduch, éter, smyslové předměty, polobozi, mysl, smysly, falešné ego a celková hmotná energie existují nezávisle na Tobě. Ve skutečnosti jsou všichni v Tobě, můj Pane, který jsi jedinečný.
SLOKA 31: Zde je Bhaumāsurův syn. Je vyděšený a přistupuje ke Tvým lotosovým nohám, neboť Ty odstraňuješ úzkost všech, kdo u Tebe hledají útočiště. Prosím ochraň ho. Polož svou lotosovou ruku, která rozptyluje všechny hříchy, na jeho hlavu.
SLOKA 32: Śukadeva Gosvāmī pravil: Když bohyně Bhūmi poprosila Nejvyššího Pána slovy plnými pokorné oddanosti, udělil jejímu vnukovi nebojácnost a potom vstoupil do Bhaumāsurova paláce, který oplýval všemožným bohatstvím.
SLOKA 33: Tam Pán Kṛṣṇa spatřil šestnáct tisíc dívek královského původu, které Bhauma násilím unesl různým králům.
SLOKA 34: Ženy byly okouzleny, když uviděly vstoupit toho nejznamenitějšího z mužů, jehož tam přivedl osud. Ve svých myslích Ho všechny přijaly za svého vytouženého manžela.
SLOKA 35: S myšlenkou „Nechť mi Prozřetelnost umožní, aby se tento muž stal mým manželem“ každá princezna pohroužila své srdce do rozjímání o Kṛṣṇovi.
SLOKA 36: Pán nechal shromáždit princezny oblečené do čistých, neposkvrněných šatů a potom je poslal v nosítkách do Dvāraky spolu s velkými poklady v podobě kočárů, koní a ostatních cenností.
SLOKA 37: Pán Kṛṣṇa také odeslal šedesát čtyři rychlé bílé slony, potomky Airāvaty, kteří měli po čtyřech klech.
SLOKA 38-39: Pán se pak odebral do sídla Indry, krále polobohů, a dal matce Aditi její náušnice. Indra a jeho manželka tam Kṛṣṇu a Jeho milovanou společnici Satyabhāmu uctívali. Potom na Satyabhāminu žádost Pán vytrhl nebeský strom pārijāta a položil jej na Garuḍova záda. Poté, co Kṛṣṇa porazil Indru a všechny ostatní polobohy, přinesl pārijātu do svého hlavního města.
SLOKA 40: Zasazený strom pārijāta zkrášloval zahradu paláce královny Satyabhāmy. Včely za ním létaly až z nebes, lačné jeho vůně a sladké šťávy.
SLOKA 41: I poté, co se Indra Pánu Acyutovi poklonil, dotýkaje se Jeho nohou vrcholky své koruny, a poprosil Pána, aby splnil jeho touhu, se ten vznešený polobůh po dosažení svého záměru rozhodl s Nejvyšším Pánem bojovat. Jaká to nevědomost vládne mezi bohy! K čertu s jejich bohatstvím!
SLOKA 42: Poté se nepomíjející Nejvyšší Pán, jenž přijal odlišnou podobu pro každou nevěstu, řádně oženil se všemi princeznami zároveň, s každou v jejím paláci.
SLOKA 43: Pán, který koná nepředstavitelné činy, neustále setrvával v palácích každé ze svých královen, kterým se nevyrovnalo ani je nepřekonalo žádné jiné sídlo. Tam, ačkoliv je plně spokojen sám o sobě, si užíval se svými příjemnými manželkami a jako obyčejný manžel plnil své domácí povinnosti.
SLOKA 44: Tak tyto ženy získaly za muže manžela bohyně štěstí, ačkoliv ani velcí polobozi jako Brahmā nevědí, jak se k Němu přiblížit. S neustále rostoucí blažeností zažívaly láskyplnou připoutanost k Němu, vyměňovaly si s Ním úsměvy a neustále čerstvé důvěrnosti oplývající žerty a ženskou stydlivostí.
SLOKA 45: Ačkoliv každá z královen Nejvyššího Pána měla stovky služebnic, rozhodly se Pánu osobně sloužit pokorným přicházením k Němu, nabízením sedadla, uctíváním prvotřídními předměty, mytím a masírováním nohou, podáváním pānu ke žvýkání, ovíváním, potíráním vonnou santálovou pastou, zdobením květinovými girlandami, česáním vlasů, upravováním lůžka, koupáním a různými dary.