Śrīmad-Bhāgavatam 10.59.26
Verš
namaḥ paṅkaja-nābhāya
namaḥ paṅkaja-māline
namaḥ paṅkaja-netrāya
namas te paṅkajāṅghraye
namaḥ paṅkaja-māline
namaḥ paṅkaja-netrāya
namas te paṅkajāṅghraye
Synonyma
namaḥ — nejuctivější poklony; paṅkaja-nābhāya — Pánu, jenž má ve středu svého břicha zvláštní prohlubeň připomínající lotosový květ; namaḥ — poklony; paṅkaja-māline — ten, jehož vždy zdobí girlanda z lotosových květů; namaḥ — poklony; paṅkaja-netrāya — ten, jehož pohled chladí jako lotosový květ; namaḥ te — uctivé poklony Tobě; paṅkaja-aṅghraye — Tobě, na Jehož chodidlech jsou znaky lotosového květu (a o Němž se proto říká, že má lotosové nohy).
Překlad
Skládám uctivé poklony Tobě, ó Pane, jehož břicho je poznačeno prohlubní podobnou lotosovému květu, jenž jsi neustále ozdobený girlandami z lotosových květů, jehož pohled chladí jako lotos a jenž máš na chodidlech reliéfy lotosů.
Význam
Královna Kuntī věnovala tu samou modlitbu, která se nachází v prvním zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, kapitole 8, verši 22. Zde uvedené významy slov a překlad jsou převzaté od Śrīly Prabhupādy.
Můžeme si také povšimnout, že ačkoliv se Kuntina modlitba objevuje na počátku Bhāgavatamu, pronesla ji mnoho let po události zde popsané.