Śrīmad-Bhāgavatam 10.59.43
Verš
gṛheṣu tāsām anapāyy atarka-kṛn
nirasta-sāmyātiśayeṣv avasthitaḥ
reme ramābhir nija-kāma-sampluto
yathetaro gārhaka-medhikāṁś caran
nirasta-sāmyātiśayeṣv avasthitaḥ
reme ramābhir nija-kāma-sampluto
yathetaro gārhaka-medhikāṁś caran
Synonyma
gṛheṣu — v sídlech; tāsām — jejich; anapāyī — nikdy neodcházející; atarka — nepředstavitelné; kṛt — konající činy; nirasta — které popíraly; sāmya — rovnost; atiśayeṣu — a nadřazenost; avasthitaḥ — setrvávající; reme — užíval si; ramābhiḥ — s příjemnými ženami; nija — své vlastní; kāma — v blaženosti; samplutaḥ — pohroužený; yathā — jako; itaraḥ — jakýkoliv jiný muž; gārhaka-medhikān — povinnosti domácího života; caran — konající.
Překlad
Pán, který koná nepředstavitelné činy, neustále setrvával v palácích každé ze svých královen, kterým se nevyrovnalo ani je nepřekonalo žádné jiné sídlo. Tam, ačkoliv je plně spokojen sám o sobě, si užíval se svými příjemnými manželkami a jako obyčejný manžel plnil své domácí povinnosti.
Význam
Slovo atarka-kṛt je zde významné. Tarka znamená „logika“ a atarka „to, co je nad logikou“. Pán může konat (kṛt) to, co je nad světskou logikou, a tedy nepředstavitelné. Přesto Pánovy činnosti mohou vnímat a do značné míry chápat ti, kdo se Mu odevzdají. To je tajemství bhakti, láskyplné oddanosti Nejvyššímu Pánu.
Śrīla Śrīdhara Svāmī komentuje, že Pán byl stále doma kromě případů, kdy musel odejít za běžnými domácími povinnostmi. A Śrīla Viśvanātha Cakravartī poznamenává, že na Vaikuṇṭhách si Pán Nārāyaṇa užívá pouze s jednou bohyní štěstí a ve Dvārace si Kṛṣṇa užívá s tisícovkami královen, a proto musí být Dvārakā považována za nadřazenější Vaikuṇṭě. V tomto ohledu Śrīla Viśvanātha Cakravartī také cituje tuto pasáž ze Skanda Purāṇy:
ṣoḍaśaiva sahasrāṇi
gopyas tawra samāgatāḥ
haṁsa eva mataḥ kṛṣṇaḥ
paramātmā janārdanaḥ
gopyas tawra samāgatāḥ
haṁsa eva mataḥ kṛṣṇaḥ
paramātmā janārdanaḥ
tasyaitāḥ śaktayo devi
ṣoḍaśaiva prakīṛtitāḥ
candra-rūpī mataḥ kṛṣṇaḥ
kalā-rūpās tu tāḥ smṛtāḥ
ṣoḍaśaiva prakīṛtitāḥ
candra-rūpī mataḥ kṛṣṇaḥ
kalā-rūpās tu tāḥ smṛtāḥ
sampūrṇa-maṇḍalā tāsāṁ
mālinī ṣoḍaśī kalā
ṣoḍaśaiva kalā yāsu
gopī-rūpā varāṅgane
mālinī ṣoḍaśī kalā
ṣoḍaśaiva kalā yāsu
gopī-rūpā varāṅgane
ekaikaśas tāḥ sambhinnāḥ
sahasreṇa pṛthak pṛthak
sahasreṇa pṛthak pṛthak
„Na tom místě se sešlo šestnáct tisíc gopī s Kṛṣṇou, který je považován za Nejvyššího, Nadduši, útočiště všech živých bytostí. Tyto gopī představují Jeho slavných šestnáct energií, ó bohyně. Kṛṣṇa je jako měsíc, gopī jsou jako jeho fáze a všechny gopī dohromady jsou jako všech šestnáct fází měsíce. Každá z těchto šestnácti skupin gopī, má milá Varāṅgano, se dělí na tisíc částí.“
Śrīla Viśvanātha Cakravartī dále cituje Kārttika-māhātmyu z Padma Purāṇy: kaiśore gopa-kanyās tā yauvane rāja-kanyakāḥ. „Ty, které byly v raném mládí dcerami pastevců, se v dospělosti staly princeznami.“ Ācārya dodává: „Proto tak jako je Pán Dvāraky úplnou expanzí svrchovaně úplného Pána Śrī Vṛndāvanu, jsou Jeho hlavní královny úplnými expanzemi Jeho svrchovaně úplných energií blaženosti, gopī.“