Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.59.2-3

Verš

śrī-śuka uvāca
indreṇa hṛta-chatreṇa
hṛta-kuṇḍala-bandhunā
hṛtāmarādri-sthānena
jñāpito bhauma-ceṣṭitam
sa-bhāryo garuḍārūḍhaḥ
prāg-jyotiṣa-puraṁ yayau
giri-durgaiḥ śastra-durgair
jalāgny-anila-durgamam
mura-pāśāyutair ghorair
dṛḍhaiḥ sarvata āvṛtam

Synonyma

śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; indreṇa — Pánem Indrou; hṛta-chatreṇa — který trpĕl krádeží (Varuṇova) slunečníku; hṛta-kuṇḍala — krádeží náušnic; bandhunā — své příbuzné (své matky Aditi); hṛta — a krádeží; amara-adri — na hoře polobohů (Mandaře); sthānena — zvláštního místa (odpočinkové oblasti na jejím vrcholu známém jako Maṇi-parvata); jñāpitaḥ — zpraven; bhauma-ceṣṭitam — o činnostech Bhaumy; sa — spolu se; bhāryaḥ — svou manželkou (Satyabhāmou); garuḍa-ārūḍhaḥ — letící na obrovském ptáku Garuḍovi; prāg-jyotiṣa-puram — do mĕsta Prāgjyotiṣa-puru, Bhaumova hlavního mĕsta (stále existujícího pod jménem Tejpur v Assámu); yayau — odebral se; giri — tvořeného horami; durgaiḥ — opevnĕními; śastra — tvořeného zbranĕmi; durgaiḥ — opevnĕními; jala — z vody; agni — ohnĕ; anila — a vĕtru; durgamam — nepřístupného kvůli opevnĕním; mura-pāśa — nebezpečnou zdí z drátů; ayutaiḥ — desítek tisíc; ghoraiḥ — dĕsivých; dṛḍhaiḥ — a pevných; sarvataḥ — ze všech stran; āvṛtam — obklopeného.

Překlad

Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co Bhauma ukradl náušnice Indrovy matky spolu s Varuṇovým slunečníkem a odpočinkovým místem polobohů na vrcholu hory Mandary, se Indra odebral za Pánem Kṛṣṇou a zpravil Ho o tĕchto přečinech. Pán se svou manželkou Satyabhāmou potom odletĕl na Garuḍovi do Prāgjyotiṣa-puru, který byl ze všech stran obklopen opevnĕními v podobĕ kopců, automatických zbraní, vody, ohnĕ a vĕtru a překážek z drátů mura-pāśa.

Význam

Ācāryové vysvĕtlili různými přijatelnými způsoby, proč Pán Kṛṣṇa s sebou vzal svou manželku Satyabhāmu. Śrīla Śrīdhara Svāmī začíná tím, že Pán chtĕl poskytnout své odvážné manželce neobvyklý zážitek a tak ji vzal na dĕjištĕ této mimořádné bitvy. Pán Kṛṣṇa také kdysi požehnal Bhūmi, bohyni Zemĕ, že nezabije jejího démonského syna bez jejího svolení. Jelikož je Bhūmi expanzí Satyabhāmy, ta mohla Kṛṣṇovi dovolit, aby učinil s nezvykle zlotřilým Bhaumāsurou to, co bylo nutné.

A nakonec, Satyabhāmā byla rozladĕna, když Nārada Muni přinesl nebeský kvĕt pārijāta královnĕ Rukmiṇī. Aby Pán Kṛṣṇa Satyabhāmu utĕšil, slíbil jí: „Dám ti celý strom s tĕmito kvĕty,“ a tak zařadil toto obstarání nebeského stromu do svého cestovního programu.

I v dnešní dobĕ berou oddaní manželé své manželky na nákupy a Pán Kṛṣṇa tedy vzal Satyabhāmu na nebeské planety, aby opatřil nebeský strom a také vrátil vĕci, které Bhaumāsura ukradl, jejich právoplatným vlastníkům.

Śrīla Viśvanātha Cakravartī poznamenává, že v zápalu bitvy se královna Satyabhāmā přirozenĕ obávala o bezpečnost Pána Kṛṣṇy a modlila se, aby bitva skončila. Tak ochotnĕ svolila, aby Kṛṣṇa zabil syna její expanze Bhūmi.