Śrīmad-Bhāgavatam 10.59.2-3
Verš
śrī-śuka uvāca
indreṇa hṛta-chatreṇa
hṛta-kuṇḍala-bandhunā
hṛtāmarādri-sthānena
jñāpito bhauma-ceṣṭitam
indreṇa hṛta-chatreṇa
hṛta-kuṇḍala-bandhunā
hṛtāmarādri-sthānena
jñāpito bhauma-ceṣṭitam
sa-bhāryo garuḍārūḍhaḥ
prāg-jyotiṣa-puraṁ yayau
giri-durgaiḥ śastra-durgair
jalāgny-anila-durgamam
mura-pāśāyutair ghorair
dṛḍhaiḥ sarvata āvṛtam
prāg-jyotiṣa-puraṁ yayau
giri-durgaiḥ śastra-durgair
jalāgny-anila-durgamam
mura-pāśāyutair ghorair
dṛḍhaiḥ sarvata āvṛtam
Synonyma
śrī-śukaḥ uvāca — Śukadeva Gosvāmī pravil; indreṇa — Pánem Indrou; hṛta-chatreṇa — který trpěl krádeží (Varuṇova) slunečníku; hṛta-kuṇḍala — krádeží náušnic; bandhunā — své příbuzné (své matky Aditi); hṛta — a krádeží; amara-adri — na hoře polobohů (Mandaře); sthānena — zvláštního místa (odpočinkové oblasti na jejím vrcholu známém jako Maṇi-parvata); jñāpitaḥ — zpraven; bhauma-ceṣṭitam — o činnostech Bhaumy; sa — spolu se; bhāryaḥ — svou manželkou (Satyabhāmou); garuḍa-ārūḍhaḥ — letící na obrovském ptáku Garuḍovi; prāg-jyotiṣa-puram — do města Prāgjyotiṣa-puru, Bhaumova hlavního města (stále existujícího pod jménem Tejpur v Assámu); yayau — odebral se; giri — tvořeného horami; durgaiḥ — opevněními; śastra — tvořeného zbraněmi; durgaiḥ — opevněními; jala — z vody; agni — ohně; anila — a větru; durgamam — nepřístupného kvůli opevněním; mura-pāśa — nebezpečnou zdí z drátů; ayutaiḥ — desítek tisíc; ghoraiḥ — děsivých; dṛḍhaiḥ — a pevných; sarvataḥ — ze všech stran; āvṛtam — obklopeného.
Překlad
Śukadeva Gosvāmī pravil: Poté, co Bhauma ukradl náušnice Indrovy matky spolu s Varuṇovým slunečníkem a odpočinkovým místem polobohů na vrcholu hory Mandary, se Indra odebral za Pánem Kṛṣṇou a zpravil Ho o těchto přečinech. Pán se svou manželkou Satyabhāmou potom odletěl na Garuḍovi do Prāgjyotiṣa-puru, který byl ze všech stran obklopen opevněními v podobě kopců, automatických zbraní, vody, ohně a větru a překážek z drátů mura-pāśa.
Význam
Ācāryové vysvětlili různými přijatelnými způsoby, proč Pán Kṛṣṇa s sebou vzal svou manželku Satyabhāmu. Śrīla Śrīdhara Svāmī začíná tím, že Pán chtěl poskytnout své odvážné manželce neobvyklý zážitek a tak ji vzal na dějiště této mimořádné bitvy. Pán Kṛṣṇa také kdysi požehnal Bhūmi, bohyni Země, že nezabije jejího démonského syna bez jejího svolení. Jelikož je Bhūmi expanzí Satyabhāmy, ta mohla Kṛṣṇovi dovolit, aby učinil s nezvykle zlotřilým Bhaumāsurou to, co bylo nutné.
A nakonec, Satyabhāmā byla rozladěna, když Nārada Muni přinesl nebeský květ pārijāta královně Rukmiṇī. Aby Pán Kṛṣṇa Satyabhāmu utěšil, slíbil jí: „Dám ti celý strom s těmito květy,“ a tak zařadil toto obstarání nebeského stromu do svého cestovního programu.
I v dnešní době berou oddaní manželé své manželky na nákupy a Pán Kṛṣṇa tedy vzal Satyabhāmu na nebeské planety, aby opatřil nebeský strom a také vrátil věci, které Bhaumāsura ukradl, jejich právoplatným vlastníkům.
Śrīla Viśvanātha Cakravartī poznamenává, že v zápalu bitvy se královna Satyabhāmā přirozeně obávala o bezpečnost Pána Kṛṣṇy a modlila se, aby bitva skončila. Tak ochotně svolila, aby Kṛṣṇa zabil syna její expanze Bhūmi.