Śrīmad-Bhāgavatam 10.59.7
Verš
tri-śūlam udyamya su-durnirīkṣaṇo
yugānta-sūryānala-rocir ulbaṇaḥ
grasaṁs tri-lokīm iva pañcabhir mukhair
abhyadravat tārkṣya-sutaṁ yathoragaḥ
yugānta-sūryānala-rocir ulbaṇaḥ
grasaṁs tri-lokīm iva pañcabhir mukhair
abhyadravat tārkṣya-sutaṁ yathoragaḥ
Synonyma
tri-śūlam — svůj trojzubec; udyamya — zvedající; su — velmi; durnirīkṣaṇaḥ — ten, na něhož je obtížné pohlédnout; yuga-anta — na konci věku; sūrya — slunce; anala — (jako) oheň; rociḥ — jehož záře; ulbaṇaḥ — hrozivá; grasan — pohlcující; tri-lokīm — tři světy; iva — jakoby; pañcabhiḥ — svými pěti; mukhaiḥ — ústy; abhyadravat — napadl; tārkṣya-sutam — Garuḍu, syna Tārkṣyi; yathā — jako; uragaḥ — had.
Překlad
Mura vydávající oslnivou, hrozivou záři slunečního ohně na konci věku jakoby svými pěti ústy pohlcoval tři světy. Zvedl svůj trojzubec a vrhl se na Garuḍu, syna Tārkṣyi, jako útočící had.