Śrīmad-Bhāgavatam 10.58.16
Verš
tān ninyuḥ kiṅkarā rājñe
medhyān parvaṇy upāgate
tṛṭ-parītaḥ pariśrānto
bibhatsur yamunām agāt
medhyān parvaṇy upāgate
tṛṭ-parītaḥ pariśrānto
bibhatsur yamunām agāt
Synonyma
tān — je; ninyuḥ — odnesli; kiṅkarāḥ — služebníci; rājñe — králi; medhyān — vhodné pro obětování; parvaṇi — zvláštní příležitost; upāgate — blížící se; tṛṭ — žízní; parītaḥ — zmožený; pariśrāntaḥ — unavený; bibhatsuḥ — Arjuna; yamunām — k řece Yamuně; agāt — odjel.
Překlad
Skupina služebníků odnesla králi Yudhiṣṭhirovi zabitá zvířata vhodná pro obětování při nějaké zvláštní příležitosti. Potom Arjuna, žíznivý a unavený, odjel ke břehu Yamuny.
Význam
Jak Śrīla Prabhupāda často vysvětloval, kṣatriyové, neboli bojovníci, lovili v lese za několika účely: aby se cvičili ve svých bojových dovednostech, aby omezovali populaci šelem, které ohrožovaly lidi a aby získávali zvířata pro védské oběti. Zabitá zvířata dostávala mocí oběti nová těla. Jelikož kněží již tuto moc nemají, oběti by nyní představovaly pouhé zabíjení a jsou tedy zakázány.
Ve čtvrtém zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu vidíme, že velký mudrc Nārada přísně pokáral krále Prācīnabarhiṣata za porušení této zásady autorizovaného lovu. Král se ve skutečnosti podobal moderním sportovním lovcům, kteří krutě zabíjejí zvířata jako takzvané hobby.