KAPITOLA ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ
Kṛṣṇa a Balarāma vstupují do Mathury
Tato kapitola popisuje, jak Pán Kṛṣṇa vstoupil do města Mathury, zabil pradláka a požehnal tkalci a také výrobci girland, který se jmenoval Sudāmā.
Poté, co Pán Kṛṣṇa ukázal Akrūrovi ve vodě Yamuny svou podobu Viṣṇua a přijal Akrūrovy modlitby, odstranil tuto vizi jako herec ukončující své představení. Akrūra se vynořil z vody a užasle přišel za Pánem, který se ho zeptal, zda během koupání viděl něco podivuhodného. Akrūra odpověděl: „Všechny podivuhodné věci v říších vody, země nebo nebes existují v Tobě. Když tedy někdo spatří Tebe, nezbývá nic, co by nespatřil.“ Poté Akrūra zase vyjel s kočárem na cestu.
Kṛṣṇa, Balarāma a Akrūra dorazili do Mathury pozdě odpoledne. Po setkání s Nandou Mahārājem a ostatními pastevci, kteří jeli napřed, Kṛṣṇa požádal Akrūru, aby se vrátil domů, a slíbil mu, že ho navštíví, jen co zabije Kaṁsu. Akrūra se s Pánem nešťastně rozloučil, zašel oznámit králi Kaṁsovi, že Kṛṣṇa a Balarāma přijeli, a odebral se domů.
Kṛṣṇa a Balarāma vzali pasáčky s sebou, aby zhlédli nádherné město. Když všichni vstoupili do Mathury, městské ženy dychtivě vyšly ze svých domů, aby spatřily Kṛṣṇu. Často o Něm slýchaly a dávno k Němu vyvinuly hlubokou připoutanost. Když Ho však nyní opravdu uviděly, zaplavilo je štěstí a veškeré jejich utrpení způsobené Jeho nepřítomností skončilo.
Kṛṣṇa a Balarāma pak potkali Kaṁsova zlotřilého pradláka. Kṛṣṇa ho požádal o nějaké z prvotřídních oděvů, které nesl, ale on odmítl a dokonce oba Pány pokáral. To Kṛṣṇu velmi rozzlobilo a konečky prstů mu srazil hlavu. Když pradlákovi pomocníci viděli jeho předčasný skon, na místě upustili své rance s oděvy a rozprchli se na všechny strany. Kṛṣṇa a Balarāma si pak vzali některé z šatů, které se Jim zvláště líbily.
Poté přišel za oběma Pány tkadlec a oblékl Je, jak se slušelo. Za tuto službu získal od Kṛṣṇy bohatství v tomto a osvobození v příštím životě. Kṛṣṇa a Balarāma pak šli do domu navlékače girland Sudāmy. Sudāmā se Jim poklonil, uctil Je omytím nohou, obětováním věcí, jako je arghya a santálová pasta, a pronesl modlitby na Jejich poctu. Potom Je ozdobil girlandami z vonných květů. Potěšení Pánové mu nabídli jakákoliv požehnání si přál a pak pokračovali dál.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Zatímco se Akrūra modlil, Nejvyšší Pán Kṛṣṇa odstranil svou podobu, kterou zjevil ve vodě, tak jako herec ukončuje své představení.
SLOKA 2: Když Akrūrova vize zmizela, vyšel z vody a rychle dokončil své různé obřadní povinnosti. Potom se celý udivený vrátil ke kočáru.
SLOKA 3: Pán Kṛṣṇa se zeptal Akrūry: Spatřil jsi snad něco úžasného na zemi, na nebi nebo ve vodě? Z tvého výrazu se domníváme, že ano.
SLOKA 4: Śrī Akrūra řekl: Všechny úžasné věci, které lze na zemi, na nebi nebo ve vodě najít, existují v Tobě. Ty zahrnuješ vše, a co jsem tedy neviděl, když vidím Tebe?
SLOKA 5: Když teď vidím Tebe, ó svrchovaná Absolutní Pravdo, v níž spočívají všechny úžasné věci na zemi, na nebi a ve vodě, tak jaké úžasné věci mohu vidět v tomto světě?
SLOKA 6: S těmito slovy Akrūra, syn Gāndinī, znovu rozjel kočár. Na sklonku dne dorazil s Pánem Balarāmou a Pánem Kṛṣṇou do Mathury.
SLOKA 7: Všude, kde projížděli po cestě, ó králi, se scházeli vesničtí lidé a s velkým potěšením hleděli na oba syny Vasudevy. Vůbec od Nich nedokázali odtrhnout oči.
SLOKA 8: Nanda Mahārāja a ostatní obyvatelé Vṛndāvanu dorazili do Mathury dřív než kočár a zastavili se v zahradě na okraji města, aby na Kṛṣṇu a Balarāmu počkali.
SLOKA 9: Poté, co se Nejvyšší Pán Kṛṣṇa, vládce vesmíru, setkal s Nandou a ostatními, vzal ruku pokorného Akrūry do své a s úsměvem promluvil.
SLOKA 10: (Pán Kṛṣṇa řekl:) Vezmi kočár a jeď do města před námi. Potom jdi domů. My se půjdeme do města podívat, až si zde chvíli odpočineme.
SLOKA 11: Śrī Akrūra řekl: Ó Pane, bez Vás dvou do Mathury nevstoupím. Jsem Tvůj oddaný, ó Pane, takže od Tebe není správné mě opouštět, neboť vždy chováš lásku ke svým oddaným.
SLOKA 12: Pojďme s Tvým starším bratrem, pastevci a Tvými společníky do mého domu. Ó nejlepší z přátel, ó transcendentální Pane, pocti takto prosím můj dům přítomností jeho pána.
SLOKA 13: Já jsem jen obyčejný hospodář připoutaný k obřadním obětem, tak prosím očisti můj domov prachem z Tvých lotosových nohou. Tato očista uspokojí mé předky, obětní ohně i polobohy.
SLOKA 14: Omýváním Tvých nohou získal vznešený Bali Mahārāja nejen slávu a nesrovnatelnou moc, ale také dosáhl konečného cíle čistých oddaných.
SLOKA 15: Voda řeky Gangy se omytím Tvých nohou stala transcendentální a pak očistila tři světy. Pán Śiva přijal tuto vodu na svou hlavu a milostí této vody se synové krále Sagary dostali do nebes.
SLOKA 16: Ó Pane pánů, Pane vesmíru, ó Ty, o jehož slávě je nanejvýš zbožné naslouchat a zpívat! Ó nejlepší z Yaduovců, ó Ty, jehož věhlas líčí vynikající poezie! Ó Nejvyšší Pane Nārāyaṇe, klaním se Ti.
SLOKA 17: Nejvyšší Pán řekl: Přijdu do Tvého domu se svým starším bratrem, ale nejprve musím uspokojit své přátele a dobrodince zabitím nepřítele yaduovského rodu.
SLOKA 18: Śukadeva Gosvāmī pravil: Akrūra, takto oslovený Pánem, vstoupil do města s těžkým srdcem. Zpravil krále Kaṁsu o úspěšném splnění svého úkolu a pak odešel domů.
SLOKA 19: Pán Kṛṣṇa si přál vidět Mathuru, takže k večeru vzal Pána Balarāmu a pasáčky s sebou a vstoupil do města.
SLOKA 20-23: Pán viděl Mathuru s jejími vysokými branami a vchody do domů z křišťálu, s obrovskými oblouky a s hlavními vraty ze zlata, se sýpkami a dalšími skladišti mědi a mosazi a s jejími nedobytnými vodními příkopy. Město zkrášlovaly příjemné zahrady a parky. Hlavní křižovatky byly ze zlata, stála tam sídla se soukromými zahradami, určenými k odpočinku, spolu se sněmovními halami cechů a mnoha dalšími budovami. Mathurou se nesl křik pávů a ochočených holubic sedících v malých otvorech zamřížovaných oken, na drahokamy vykládaných podlahách a také na balkónech opatřených sloupy a na zdobených dřevěných panelech na střešních trámech čnících před domy. Tyto balkóny a trámy byly ozdobené drahokamy vaidūrya, diamanty, křišťálem, safíry, korálem, perlami a smaragdy. Všechny královské třídy a obchodní ulice byly postříkané vodou, stejně jako postranní cesty a dvory, a všude byly roztroušené květinové girlandy, čerstvé výhonky, pražené obilí a rýže. Branám domů dodávaly na honosnosti složitě ozdobené nádoby s vodou, které byly pokryté listy manga, potřené jogurtem a santálovou pastou a obsypané okvětními lístky a obtočené stuhami. U nádob byly ještě prapory, řady lamp, trsy květin a kmeny banánovníků a arekových palem.
SLOKA 24: Když oba synové Vasudevy vcházeli královskou cestou do města, obklopeni svými přáteli pasáčky, ženy z Mathury se spěšně shromáždily a šly se na Ně podívat. Některé z žen, můj milý králi, dychtivě vystoupily na střechy svých domů, aby Je spatřily.
SLOKA 25: Některé ženy si oblékly šaty a ozdoby zadní stranou dopředu, jiné si zapomněly vzít jednu z náušnic či nákotníčků a další si jedno oko nalíčily, ale druhé ne.
SLOKA 26: Ty, které jedly, jídlo opustily, jiné šly ven, aniž dokončily své koupele či masáže, ženy, které spaly, ihned vstaly, když zaslechly rozruch, který nastal, a matky kojící svá nemluvňata je jednoduše odložily.
SLOKA 27: Pán s lotosovýma očima, usmívající se, když si připomínal své smělé zábavy, svými pohledy uchvátil mysli těch žen. Kráčel jako důstojný slon v říji a svým transcendentálním tělem, jež skýtá potěšení bohyni štěstí, vytvářel festival pro jejich oči.
SLOKA 28: Ženy z Mathury o Kṛṣṇovi opakovaně slýchaly, a jakmile Ho tedy spatřily, srdce se jim roztékala. Cítily se poctěny, že je kropí nektarem svých pohledů a širokými úsměvy. Ó přemožiteli nepřátel, očima Ho přijaly do svých srdcí, objaly Ho, ztělesnění veškeré extáze, a jak se jim ježily chlupy, zapomínaly na nekonečná muka způsobovaná Jeho nepřítomností.
SLOKA 29: Lotosové tváře žen, jež vystoupily na střechy zámků, rozkvétaly láskou, když Pána Balarāmu a Pána Kṛṣṇu zasypávaly květy.
SLOKA 30: Brāhmaṇové stojící podél cesty uctili oba Pány dary v podobě jogurtu, celých zrn ječmene, nádob plných vody, girland, vonných látek, jako je santálová pasta, a dalších předmětů používaných k uctívání.
SLOKA 31: Ženy z Mathury zvolaly: Ó, jakou tvrdou askezi musely gopī podstoupit, aby mohly pravidelně vídat Kṛṣṇu a Balarāmu, kteří jsou největším zdrojem radosti celého lidstva!
SLOKA 32: Když Kṛṣṇa uviděl přicházet pradláka, který nabarvil nějaké oděvy, požádal ho o ty nejlepší vyprané šaty, které měl.
SLOKA 33: (Pán Kṛṣṇa řekl:) Prosím dej nám oběma vhodné šaty, neboť si je jistě zasloužíme. Pokud nám dáš tento milodar, nepochybně získáš ten největší prospěch.
SLOKA 34: Takto požádaný Nejvyšším Pánem, který je ve všech ohledech dokonale úplný, se ten namyšlený králův služebník rozzlobil a urážlivě odpověděl.
SLOKA 35: (Pradlák řekl:) Vy drzí chlapci! Jste zvyklí se toulat po horách a lesích, a přesto byste se odvážili obléknout si šaty jako jsou tyto! Vy tady žádáte o králův majetek!
SLOKA 36: Rychle odsud zmizte, hlupáci! Nežebrejte tak, chcete-li zůstat naživu. Když je někdo příliš troufalý, královi muži ho zatknou, zabijí a zabaví mu všechen majetek.
SLOKA 37: Když pradlák takto nestydatě mluvil, syn Devakī se rozhněval a pak pouhými konečky prstů srazil tomu muži hlavu s těla.
SLOKA 38: Všichni pradlákovi pomocníci upustili rance s oděvy, utíkali po cestě a rozprchli se do všech stran. Tehdy si Pán Kṛṣṇa šaty vzal.
SLOKA 39: Kṛṣṇa si oblékl komplet, který se Mu zvláště líbil, a stejně tak i Balarāma. Potom Kṛṣṇa rozdělil zbývající oděvy pasáčkům, a některé nechal rozházené po zemi.
SLOKA 40: Pak za oběma Pány přišel tkadlec, který Jim byl příznivě nakloněný, a pěkně Jim šaty ozdobil látkovými ozdobami různých barev.
SLOKA 41: Kṛṣṇa a Balarāma, každý ve svém jedinečném, nádherně ozdobeném oděvu, vypadali zářivě. Podobali se páru mladých slonů, jeden bílému a druhý černému, ozdobených při nějaké slavnostní příležitosti.
SLOKA 42: Nejvyšší Pán Kṛṣṇa měl z tkalce radost, a tak mu požehnal, že po smrti dosáhne osvobození, kdy bude mít stejnou podobu jako Pán, a v tomto světě si bude ve svrchované míře užívat bohatství, fyzické síly, vlivu, paměti i svěžesti smyslů.
SLOKA 43: Oba Pánové pak šli do domu výrobce girland Sudāmy. Jakmile Je Sudāmā spatřil, hned vstal a potom se poklonil hlavou až k zemi.
SLOKA 44: Poté, co Jim Sudāmā nabídl sedátka a omyl Jim nohy, uctil Je a Jejich společníky arghyou, girlandami, pānem, santálovou pastou a dalšími dary.
SLOKA 45: (Sudāmā řekl:) Ó Pane, mé zrození je nyní posvěcené a má rodina zbavená znečištění. Nyní, když jste sem oba přišli, jsou se mnou všichni moji předkové, polobozi a velcí mudrci jistě spokojení.
SLOKA 46: Vy dva Pánové jste konečná příčina celého tohoto vesmíru. Sestoupili jste se svými úplnými expanzemi, abyste tomuto světu přinesli prospěch a blaho.
SLOKA 47: Jelikož jste přátelé a Nejvyšší Duše celého vesmíru, hledíte na všechny nezaujatým pohledem. Proto vždy zůstáváte stejně naklonění všem živým bytostem, i když oplácíte láskyplné uctívání svých oddaných.
SLOKA 48: Prosím nařiďte mi, svému služebníkovi, udělat cokoliv si přejete. Být Vámi zapojen do nějaké služby je pro každého velké požehnání.
SLOKA 49: (Śukadeva Gosvāmī pokračoval:) Ó nejlepší z králů, když Sudāmā vyřkl tato slova, pochopil, co Kṛṣṇa a Balarāma chtějí. S velkým potěšením Jim tedy daroval girlandy z čerstvých, voňavých květů.
SLOKA 50: Kṛṣṇa a Balarāma, krásně ozdobení těmito girlandami, byli spokojení a Jejich společníci také. Oba Pánové potom nabídli odevzdanému Sudāmovi, který se před Nimi klaněl, jakákoliv požehnání, jaká si jen bude přát.
SLOKA 51: Sudāmā si vybral neochvějnou oddanost Kṛṣṇovi, Nejvyšší Duši veškeré existence, přátelství s Jeho oddanými a transcendentální soucit se všemi živými bytostmi.
SLOKA 52: Nejenže Pán Kṛṣṇa dal Sudāmovi tato požehnání, ale také mu udělil sílu, dlouhý život, slávu, krásu a neustále rostoucí blahobyt pro jeho rodinu. Potom Kṛṣṇa a Jeho starší bratr odešli.