KAPITOLA ČTYŘICÁTÁ
Akrūrovy modlitby
Tato kapitola líčí Akrūrovy modlitby k Nejvyšší Osobnosti Božství.
Akrūra se modlil: „Brahmā, který stvořil tento viditelný svět, vzešel z lotosu v pupku Nejvyššího Pána. Pět prvků hmotné přírody, pět jim odpovídajících předmětů vnímání, deset smyslů, ego, celková příroda, prvotní svořitel a polobozi – to vše pochází z údů Pánova těla. Nelze Ho poznat prostřednictvím smyslů, a tak ani Brahmā a ostatní polobozi neznají Jeho skutečnou totožnost.
Různé třídy lidí uctívají Nejvyššího Pána, Osobnost Božství, různými způsoby. Ti, kdo pracují pro plody svých činů, Ho uctívají prováděním védských obětí, filosofové zřeknutím se hmotné práce a rozvíjením duchovního poznání, yogī meditací, śivaisté uctíváním Pána Śivy, vaiṣṇavové následováním pokynů písem jako je Pañcarātra a další svaté osoby Jeho uctíváním jako původní podoby vlastního já, hmoty a vládnoucích polobohů. Stejně jako řeky vtékají z různých stran do oceánu, nachází uctívání všech, kdo se odevzdávají těmto různým metodám, svůj konečný cíl v Nejvyšším Pánu Viṣṇuovi.
Podoba celého vesmíru, Virāṭ-rūpa, je pokládána za podobu Pána Viṣṇua. Tak jako se vodní živočichové pohybují ve vodě nebo jako drobný hmyz provrtává chodbičky v plodu udumbara, pohybují se všechny živé bytosti v Pánu. Tyto živé bytosti, zmatené Jeho Māyou, putují po cestě hmotného konání a mylně se ztotožňují s tělem, domovem a tak dále. Pod vlivem iluze může hlupák přehlédnout vodní nádrž, která je zakrytá trávou a listy, a místo toho se hnát za fata morgánou. Podobně živé bytosti v zajetí nevědomosti opouštějí Pána Viṣṇua a připoutávají se ke svým tělům, domovům a tak dále. Tito věrní služebníci svých smyslů nedovedou přijmout útočiště u lotosových nohou Nejvyššího Pána. Jejich hmotné zapletení může skončit, pouze pokud Jeho milostí získají společnost svatých oddaných. Jedině tehdy mohou službou čistým oddaným Pána rozvinout vědomí Kṛṣṇy.“
SLOKA 1: Śrī Akrūra pravil: Klaním se Ti, příčino všech příčin, původní a nevyčerpatelná Nejvyšší Osobo, Nārāyaṇe. Z kalichu lotosu zrozeného z Tvého pupku se zjevil Brahmā a jeho prostřednictvím vznikl tento vesmír.
SLOKA 2: Země, voda, oheň, vzduch, éter a jeho zdroj, falešné ego, mahat-tattva, celková hmotná příroda a její zdroj, expanze Nejvyššího Pána jako Puruṣa, mysl, smysly, smyslové předměty a vládnoucí božstva smyslů – všechny tyto příčiny vesmírného projevu pocházejí z Tvého transcendentálního těla.
SLOKA 3: Celková hmotná příroda a tyto ostatní prvky stvoření Tě dozajista nemohou znát takového, jaký jsi, neboť jsou projevené v říši netečné hmoty. Jelikož stojíš nad kvalitami přírody, ani Pán Brahma, který je jimi spoutaný, nezná Tvou pravou totožnost.
SLOKA 4: Čistí yogī uctívají Tebe, Nejvyšší Osobnost Božství, tím, že Tě vnímají ve trojí podobě zahrnující živé bytosti, hmotné prvky, jež tvoří těla živých bytostí, a vládnoucí božstva těchto prvků.
SLOKA 5: Brāhmaṇové, kteří následují předpisy týkající se tří posvátných ohňů, Tě uctívají pronášením manter ze tří Véd a složitými ohňovými oběťmi pro různé polobohy, kteří mají mnoho podob a jmen.
SLOKA 6: Někteří lidé se při hledání duchovního poznání vzdávají všech hmotných činností a poté, co takto dosáhli klidu, provádějí oběť formou filosofického zkoumání, aby uctívali Tebe jakožto původní podobu veškerého poznání.
SLOKA 7: A ještě jiní – ti s čistou inteligencí – následují pokyny vaiṣṇavských písem, která Ty sám šíříš. S myslí pohrouženou v myšlenkách na Tebe Tě uctívají jako jediného Nejvyššího Pána projevujícího se v mnoha podobách.
SLOKA 8: Jsou tu ještě další, kteří Tě, Nejvyššího Pána, uctívají v podobě Pána Śivy. Následují cestu jím popsanou a vykládanou různými způsoby mnoha učiteli.
SLOKA 9: Všichni tito lidé, můj Pane, dokonce i ti, kdo od Tebe odvrátili pozornost a uctívají jiná božstva, však ve skutečnosti uctívají pouze Tebe, ó ztělesnění všech polobohů.
SLOKA 10: Tak jako řeky zrozené z hor a plněné deštěm tečou ze všech směrů do moře, dospějí všechny tyto cesty nakonec k Tobě, ó Pane.
SLOKA 11: Dobro, vášeň a nevědomost, kvality Tvé hmotné přírody, zaplétají všechny podmíněné živé bytosti, od Brahmy až po nehybné tvory.
SLOKA 12: Klaním se Tobě, který jsi jako Nejvyšší Duše všech bytostí svědkem jejich vědomí s nestranným pohledem. Proud Tvých hmotných kvalit, vytvořený silou nevědomosti, teče mocně mezi živými bytostmi, jež přijímají identitu polobohů, lidí a zvířat.
SLOKA 13-14: Oheň je považován za Tvou tvář, země za Tvé nohy, slunce za Tvé oko a nebe za Tvůj pupek. Světové strany jsou Tvůj sluch, hlavní polobozi Tvé paže a oceány Tvé břicho. Nebesa jsou považována za Tvou hlavu a vítr za Tvůj životní vzduch a fyzickou sílu. Stromy a rostliny jsou chlupy na Tvém těle, mraky Tvé vlasy a hory jsou Tvé kosti a nehty, ó Nejvyšší. Plynutí dne a noci je mrkání Tvých očí, praotec lidstva jsou Tvé genitálie a déšť je Tvé semeno.
SLOKA 15: Všechny světy se svými vládnoucími polobohy a mnoha obyvateli mají svůj původ v Tobě, nevyčerpatelná Nejvyšší Osobnosti Božství. Tyto světy se pohybují uvnitř Tebe, základu mysli a smyslů, tak jako vodní živočichové plavou v moři nebo jako drobný hmyz vrtá chodbičky v plodu udumbara.
SLOKA 16: Aby sis užíval svých zábav, projevuješ se tady v hmotném světě v různých podobách, a tyto inkarnace očišťují veškeré neštěstí těch, kdo radostně opěvují Tvoji slávu.
SLOKA 17-18: Klaním se Tobě, příčině stvoření, Pánu Matsyovi, jenž plaval v oceánu zkázy, Pánu Hayagrīvovi, hubiteli Madhua a Kaiṭabhy, obrovské želvě (Pánu Kūrmovi), jež držela horu Mandara, a inkarnaci kance (Pánu Varāhovi), jehož těšilo vyzdvižení Země.
SLOKA 19: Poklony Tobě, úžasnému lvu (Pánu Nṛsiṁhovi), který zbavuješ své svaté oddané strachu, a trpaslíku Vāmanovi, který překročil tři světy.
SLOKA 20: Poklony Tobě, Pane Bhṛguovců, který jsi vykácel les pyšné královské třídy, a Pánu Rāmovi, nejlepšímu z Raghuovy dynastie, který skoncoval s démonem Rāvaṇou.
SLOKA 21: Poklony Tobě, Pane Sātvatů, a Tvým podobám Vāsudevy, Saṅkarṣaṇa, Pradyumny a Aniruddhy.
SLOKA 22: Poklony Tvé podobě bezchybného Pána Buddhy, jenž zmate Daityi a Dānavy, a Pánu Kalkimu, hubiteli pojídačů masa vydávajích se za krále.
SLOKA 23: Ó Nejvyšší Pane, živé bytosti v tomto světě jsou zmatené Tvou klamnou energií. Podléhají mylným představám „já“ a „moje“, a tak jsou nucené putovat po cestách plodonosné práce.
SLOKA 24: I já jsem takto zmatený, ó všemocný Pane, a pošetile považuji své tělo, děti, domov, manželku, peníze a následovníky za skutečné, třebaže jsou přitom stejně neskuteční jako sen.
SLOKA 25: Tak jsem mylně považoval dočasné za věčné, své tělo za vlastní já a zdroje utrpení za zdroje štěstí a snažil jsem se nacházet potěšení v hmotných dualitách. Takto jsem byl pokrytý nevědomostí a nedokázal jsem rozpoznat Tebe jako pravý cíl mé lásky.
SLOKA 26: Odvrátil jsem se od Tebe, stejně jako hlupák přehlédne vodní nádrž zakrytou rostlinami, které v ní rostou, a žene se za fatou morgánou.
SLOKA 27: Má inteligence je tak ochromená, že nenacházím sílu ovládnout svou mysl, která je rozrušená hmotnými touhami a činnostmi a neustále vláčená sem a tam mými umíněnými smysly.
SLOKA 28: Takto pokleslý přicházím do útočiště ke Tvým nohám, ó Pane, neboť i když nečistí nemohou Tvých nohou nikdy dosáhnout, myslím si, že Tvou milostí je to přesto možné. Jedině ten, jehož hmotný život skončil, ó Pane s lotosem v pupku, může službou Tvým čistým oddaným rozvinout vědomí Tebe.
SLOKA 29: Skládám poklony Nejvyšší Absolutní Pravdě, majiteli neomezených energií. Je ztělesněním čistého, transcendentálního poznání, zdrojem všech druhů vědomí a vládcem přírodních sil, jež ovládají živou bytost.
SLOKA 30: Ó synu Vasudevy, poklony Tobě, v němž sídlí všechny živé bytosti. Ó Pane mysli a smyslů, znovu se Ti klaním. Ó Pane, prosím ochraň mě, který jsem Ti odevzdaný.