KAPITOLA ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ
Zlomení obětního luku
Tato kapitola popisuje požehnání, které dostala Trivakrā, zlomení obětního luku, zabití Kaṁsových vojáků, nepříznivá znamení, která viděl Kaṁsa, a slavnostní program v zápasnické aréně.
Když Pán Kṛṣṇa opustil Sudāmův dům, potkal Trivakru, mladou hrbatou Kaṁsovu služebnou, která nesla podnos s vybranými mastmi. Pán se jí zeptal, kdo je, a nějaké masti si od ní vyžádal. Trivakrā, uchvácená Jeho krásou a žertovnými slovy, dala Kṛṣṇovi i Balarāmovi mnoho mastí. Na oplátku jí Kṛṣṇa svýma lotosovýma nohama šlápl na palce, uchopil ji za bradu a zvedl, čímž jí narovnal páteř. Nyní krásná a okouzlující Trivakrā pak chytila cíp Kṛṣṇova horního oděvu a žádala Ho, aby s ní šel do jejího domu. Kṛṣṇa odpověděl, že až zařídí nějaké záležitosti, jistě přijde a zbaví ji jejích mentálních muk. Potom oba Pánové pokračovali ve své prohlídce Mathury.
Když Kṛṣṇa a Balarāma šli po královské cestě, obchodníci je uctívali různými dary. Kṛṣṇa se zeptal, kde má probíhat oběť luku, a když dorazil do arény, uviděl úžasný luk, podobný luku Pána Indry. Navzdory protestům stráží Kṛṣṇa silou luk zvedl, snadno mu natáhl tětivu a v okamžiku jej zlomil vejpůl, což vydalo ohlušující ránu, která se rozlehla nebesy a vzbudila strach v srdci Kaṁsy. Mnoho stráží Kṛṣṇu napadlo s pokřikem: „Chyťte Ho! Zabte Ho!“ Kṛṣṇa a Balarāma však jen zvedli obě půlky luku a ubili stráže k smrti. Potom Pánové pozabíjeli jednotku vojáků, kterou poslal Kaṁsa, a pak opustili arénu a pokračovali ve své cestě.
Když lidé z města viděli úžasnou sílu a krásu Kṛṣṇy a Balarāmy, mysleli si, že to musí být dva hlavní polobozi. Jak obyvatelé Mathury hleděli na Pány, těšili se ze všech požehnání, jež předpověděly gopī.
Během západu slunce se Kṛṣṇa a Balarāma vrátili do tábora pastevců na večeři a potom strávili noc příjemným odpočinkem. Král Kaṁsa však neměl takové štěstí. Když se doslechl, jak Kṛṣṇa a Balarāma snadno zlomili mocný luk a pozabíjeli jeho vojáky, strávil noc ve velké úzkosti. V bdělém stavu i ve snech viděl mnoho zlých znamení, přepovídajících jeho blízkou smrt, a strach mu vůbec nedovolil si odpočinout.
Za úsvitu začal zápasnický festival. Zástupy lidí z města a přilehlých oblastí proudily do arény a zaujímaly místa na bohatě zdobených tribunách. Kaṁsa s rozechvělým srdcem usedl na královské pódium a pozval Nandu Mahārāje a ostatní pastevce, aby se posadili na svá místa. Ti tak učinili poté, co mu věnovali své dary. Do zvuků toho, jak se zápasníci hlasitě poplácávali po pažích, pak začala hrát hudební předehra.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Když Pán Mādhava kráčel po královské cestě, spatřil mladou hrbatou ženu s přitažlivou tváří, která šla kolem a nesla podnos s vonnými mastmi. Dárce extáze lásky se usmál a zeptal se jí.
SLOKA 2: (Pán Kṛṣṇa řekl:) Kdo jsi, ó dívko s krásnými stehny? Ó, mast! Pro koho je, Má milá ženo? Prosím řekni Nám pravdu. Dej Nám oběma některé ze svých nejlepších mastí, a brzy získáš velké požehnání.
SLOKA 3: Služebná odpověděla: Ó sličný mladíku, já jsem služka krále Kaṁsy, který si mě velmi váží kvůli mastem, jež vyrábím. Mé jméno je Trivakrā. Kdo jiný než Vy dva si zaslouží mé masti, které má vládce Bhojů tak rád?
SLOKA 4: Trivakrā, jejíž mysl přemohla Kṛṣṇova krása, šarm, sladkost, úsměvy, slova a pohledy, dala Kṛṣṇovi i Balarāmovi hojné množství mastí.
SLOKA 5: Oba Pánové, pomazaní těmito vynikajícími kosmetickými prostředky, které Je zdobily odstíny kontrastujícími s Jejich pletí, vypadali neobyčejně krásně.
SLOKA 6: Trivakrā Pána Kṛṣṇu potěšila, a tak se rozhodl tuto hrbatou dívku s roztomilou tváří narovnat, jen aby ukázal výsledek Jeho spatření.
SLOKA 7: Pán Acyuta si oběma nohama stoupl na její prsty, zapřel jí jeden zvednutý prst každé ruky pod bradu a napřímil její tělo.
SLOKA 8: Pouhým dotekem Pána Mukundy se Trivakrā náhle změnila v překrásnou ženu s rovnými a rovnoměrně tvarovanými údy, s velkými boky a ňadry.
SLOKA 9: Trivakrā, nyní obdařená krásou, dobrou povahou a velkorysostí, pocítila vůči Pánu Keśavovi chtivé touhy. Chytila cíp Jeho horního šatu, usmála se a takto Ho oslovila:
SLOKA 10: (Trivakrā řekla:) Ó hrdino, pojďme do mého domu. Nemohu snést, abych Tě tady nechala stát. Ó nejlepší z mužů, prosím smiluj se nade mnou, neboť jsi vzrušil moji mysl.
SLOKA 11: Pán Kṛṣṇa, takto prošený tou ženou, nejprve pohlédl do tváře Balarāmy, který celé události přihlížel, a potom do tváří pasáčků. Pak jí se smíchem odpověděl.
SLOKA 12: (Pán Kṛṣṇa řekl:) Ó ženo s krásným obočím, jen co uskutečním svůj záměr, zajisté navštívím tvůj dům, kde mohou muži získat úlevu od svého soužení. Pro Nás, pocestné bez domova, jsi vskutku tím nejlepším útočištěm.
SLOKA 13: Pán Kṛṣṇa ji s těmito sladkými slovy opustil a kráčel dál po cestě. Obchodníci podél cesty Ho a Jeho staršího bratra uctívali různými uctivými dary, včetně pānu, girland a všelijakých vonných látek.
SLOKA 14: Pohled na Kṛṣṇu probudil v srdcích městských žen Amora. Takto vzrušené se úplně zapomněly, jejich šaty, copy a náramky byly neupravené a ony stály nehnutě jako postavy na obraze.
SLOKA 15: Pán Kṛṣṇa se pak zeptal místních lidí, kde je aréna, v níž se má konat oběť luku. Když tam přišel, spatřil úžasný luk, který se podobal luku Pána Indry.
SLOKA 16: Tento neskonale majestátní luk hlídalo velké množství mužů, kteří jej uctívali. Kṛṣṇa si prorazil cestu a navzdory pokusům stráží Ho zastavit jej uchopil.
SLOKA 17: Pán Urukrama luk snadno zvedl levou rukou a před očima stráží mu během zlomku sekundy natáhl tětivu. Potom ji mocně napnul a zlomil luk vedví tak, jako by šílený slon zlomil tyč cukrové třtiny.
SLOKA 18: Zvuk lámajícího se luku naplnil zemi a oblohu na všech světových stranách. Kaṁsa se zděsil, když ho uslyšel.
SLOKA 19: Rozzuřené stráže se pak chopily svých zbraní a chtěly Kṛṣṇu a Jeho společníky zajmout. Obklopily je a křičely: „Chyťte Ho! Zabte Ho!“
SLOKA 20: Když Balarāma a Keśava viděli, že se k Nim stráže blíží se zlým úmyslem, vzali dvě poloviny luku a začali je srážet k zemi.
SLOKA 21: Poté, co Kṛṣṇa a Balarāma pozabíjeli i jednotku vojáků, kterou vyslal Kaṁsa, opustili obětní arénu její hlavní branou a pokračovali ve své procházce městem, kde si radostně prohlíželi bohaté pamětihodnosti.
SLOKA 22: Když se lidé z města stali svědky úžasného jednání Kṛṣṇy a Balarāmy, a když viděli Jejich sílu, smělost a krásu, mysleli si, že to jistě musí být dva významní polobozi.
SLOKA 23: Zatímco se po libosti procházeli, slunce začalo zapadat, takže s pasáčky opustili město a vrátili se do vozového tábora pastevců.
SLOKA 24: V době Mukundova (Kṛṣṇova) odjezdu z Vṛndāvanu gopī předpovídaly, že se obyvatelé Mathury budou těšit z mnoha požehnání, a nyní se předpovědi gopī začaly vyplňovat, neboť tito obyvatelé hleděli na krásu Kṛṣṇy, drahokamu mezi muži. Však i bohyně štěstí tolik toužila po útočišti u té krásy, že opustila mnoho jiných mužů, třebaže ji uctívali.
SLOKA 25: Když měli Kṛṣṇa a Balarāma omyté nohy, oba Pánové se najedli rýže s mlékem. Potom tam příjemně strávili noc, přestože věděli, co Kaṁsa zamýšlí udělat.
SLOKA 26-27: Naopak zlotřilý král Kaṁsa byl vyděšený, když se doslechl, jak Kṛṣṇa a Balarāma zlomili luk a pobili jeho stráže a vojáky, to vše tak snadno, jako kdyby to byla hra. Zůstal dlouho vzhůru a během bdění i ve snech viděl mnohá zlá znamení, posly smrti.
SLOKA 28-31: Když hleděl na svůj odraz, neviděl vlastní hlavu, měsíc a hvězdy bezdůvodně vypadaly zdvojené, ve svém stínu viděl díru, neslyšel zvuk svého životního vzduchu, stromy se jevily jako zahalené zlatou barvou a neviděl stopy svých nohou. Zdálo se mu, že ho objímají duchové, že jede na oslu a že pije jed a také že ho míjí olejem pomazaný nahý muž s girlandou z květů nalada. Když Kaṁsa během snění i bdění viděl tato a další taková zlověstná znamení, děsila ho vyhlídka na smrt a úzkostí nemohl spát.
SLOKA 32: Když noc nakonec uplynula a slunce opět vyšlo z vody, Kaṁsa začal zařizovat velký zápasnický festival.
SLOKA 33: Královi muži provedli obřadné uctívání zápasnické arény, rozezněli své bubny a další nástroje a nazdobili divácké tribuny girlandami, prapory, stuhami a branami.
SLOKA 34: Přišli obyvatelé města a přilehlých oblastí v čele s brāhmaṇy a kṣatriyi a pohodlně se posadili na tribunách. Královští hosté dostali zvláštní místa k sezení.
SLOKA 35: Kaṁsa usedl na královské pódium obklopený svými ministry. I když však seděl uprostřed svých různých provinčních panovníků, jeho srdce se třáslo.
SLOKA 36: Zatímco hudební nástroje hlasitě hrály v rytmech vhodných pro zápasy, do arény pyšně vstoupili bohatě ozdobení zápasníci se svými učiteli a sedli si.
SLOKA 37: Cāṇura, Muṣṭika, Kūṭa, Śala a Tośala, povzbuzení příjemnou hudbou, se posadili na zápasnickou žíněnku.
SLOKA 38: Nanda Mahārāja a ostatní pastevci, předvolaní králem Bhojů, mu předali své dary a potom se usadili na jedné z tribun.