Śrīmad-Bhāgavatam 10.42.38

Podle Śrīly Viśvanātha Cakravartīho slovo samāhutāḥ vyjadřuje, že král Kaṁsa povolal uctivě vůdce z Vraji k sobě, aby mohli předložit své dary ústřední vládě. Podle ācāryi Kaṁsa ujistil Nandu takto: „Můj milý králi Vraji, ty jsi nejdůležitější z mých vesnických vládců. A přesto jsi mě nepřišel navštívit, i když jsi přijel ze své pastevecké vesnice do Mathury. Je to proto, že se bojíš? Nemysli si, že tvoji dva synové jsou špatní, protože zlomili luk. Pozval jsem Je sem, protože jsem slyšel, že jsou nesmírně mocní, a tento zápasnický turnaj jsem uspořádal jako zkoušku Jejich síly. Předstup tedy prosím bez váhání. Neboj se.“

Śrīla Viśvanātha Cakravartī dále uvádí, že Nanda Mahārāja si všiml, že tam jeho dva synové nejsou. Vypadalo to, že z neúcty k příkazu krále Kaṁsy si toho rána udělali volno a šli někam jinam.

Kaṁsa tedy pověřil několik pastevců, aby Je šli hledat a doporučili Jim, ať se chovají způsobně a vrátí se do zápasnické arény. Ācārya také uvádí, že důvod, proč Nanda a ostatní pastevci seděli mezi obyčejnými diváky, byl ten, že na královském pódiu nemohli najít žádná místa.