Skip to main content

Śrīmad-bhāgavatam 10.42.26-27

Verš

kaṁsas tu dhanuṣo bhaṅgaṁ
rakṣiṇāṁ sva-balasya ca
vadhaṁ niśamya govinda-
rāma-vikrīḍitaṁ param
dīrgha-prajāgaro bhīto
durnimittāni durmatiḥ
bahūny acaṣṭobhayathā
mṛtyor dautya-karāṇi ca

Synonyma

kaṁsaḥ — král Kaṁsa; tu — ale; dhanuṣaḥ — luku; bhaṅgam — o zlomení; rakṣiṇām — stráží; sva — jeho; balasya — ozbrojené jednotky; ca — a; vadham — o zabití; niśamya — když slyšel; govinda-rāma — Kṛṣṇy a Balarāmy; vikrīḍitam — hra; param — pouze; dīrgha — dlouho; prajāgaraḥ — zůstávající vzhůru; bhītaḥ — obávající se; durnimittāni — zlá znamení; durmatiḥ — zlomyslný; bahūni — mnohá; acaṣṭa — vidĕl; ubhayathā — v obou stavech (spánku i bdĕní); mṛtyoḥ — smrti; dautya-karāṇi — posly; ca — a.

Překlad

Naopak zlotřilý král Kaṁsa byl vydĕšený, když se doslechl, jak Kṛṣṇa a Balarāma zlomili luk a pobili jeho stráže a vojáky, to vše tak snadno, jako kdyby to byla hra. Zůstal dlouho vzhůru a bĕhem bdĕní i ve snech vidĕl mnohá zlá znamení, posly smrti.