Śrīmad-Bhāgavatam 10.41.52
Verš
iti tasmai varaṁ dattvā
śriyaṁ cānvaya-vardhinīm
balam āyur yaśaḥ kāntiṁ
nirjagāma sahāgrajaḥ
śriyaṁ cānvaya-vardhinīm
balam āyur yaśaḥ kāntiṁ
nirjagāma sahāgrajaḥ
Synonyma
iti — takto; tasmai — jemu; varam — požehnání; dattvā — poté, co dal; śriyam — bohatství; ca — a; anvaya — jeho rodina; vardhinīm — rostoucí; balam — sílu; āyuḥ — dlouhý život; yaśaḥ — slávu; kāntim — krásu; nirjagāma — odešel; saha — spolu se; agra-jaḥ — svým starším bratrem, Pánem Balarāmou.
Překlad
Nejenže Pán Kṛṣṇa dal Sudāmovi tato požehnání, ale také mu udělil sílu, dlouhý život, slávu, krásu a neustále rostoucí blahobyt pro jeho rodinu. Potom Kṛṣṇa a Jeho starší bratr odešli.
Význam
Vidíme jasný rozdíl mezi tím, jak Pán Kṛṣṇa jednal s hanebným pradlákem a jak jednal s oddaným květinářem Sudāmou. Pán je tvrdý jako blesk vůči těm, kdo se Mu protiví, a vůči těm, kdo se Mu odevzdávají, je jemný jako růže. Proto bychom se měli všichni Pánu Kṛṣṇovi upřímně odevzdat, neboť je to zjevně v našem nejlepším zájmu.
Takto končí výklady pokorných služebníků Jeho Božské Milosti A. C. Bhaktivedanty Swamiho Prabhupādy ke čtyřicáté první kapitole desátého zpěvu Śrīmad-Bhāgavatamu, nazvané „Kṛṣṇa a Balarāma vstupují do Mathury.“