Kṛṣṇa unáší Rukmiṇī

śrī-śukaḥ uvāca  —  Śukadeva Gosvāmī pravil; vaidarbhyāḥ  —  princezny z Vidarbhy; saḥ  —  On; tu  —  a; sandeśam  —  důvěrnou zprávu; niśamya  —  vyslechnuvší; yadu-nandanaḥ  —  Pán Kṛṣṇa, potomek Yadua; pragṛhya  —  beroucí; pāṇinā  —  svou rukou; pāṇim  —  ruku (brāhmaṇského posla); prahasan  —  usmívající se; idam  —  toto; abravīt  —  pravil.

śrī-bhagavān uvāca  —  Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, pravil; tathā  —  stejně; aham  —  Já; api  —  také; tat  —  zaměřená na ní; cittaḥ  —  Má mysl; nidrām  —  spánku; ca  —  a; na labhe  —  nedostává se mi; niśi  —  v noci; veda  —  vím; aham  —  Já; rukmiṇā  —  Rukmīm; dveṣāt  —  z nepřátelství; mama  —  Má; udvāhaḥ  —  svatba; nivāritaḥ  —  zakázaná.

tām  —  ji; ānayiṣye  —  přivezu sem; unmathya  —  kvedlání; rājanya  —  vládnoucího stavu; apasadān  —  nekvalifikovaných členů; mṛdhe  —  v boji; mat  —  Mě; parām  —  která je výlučně odevzdaná; anavadya  —  nevýslovná; aṅgīm  —  krása jejíhož těla; edhasaḥ  —  třením dřeva; agni  —  ohně; śikhām  —  plameny; iva  —  jako.

śrī-śukaḥ uvāca  —  Śukadeva Gosvāmī pravil; udvāha  —  svatby; ṛkṣam  —  lunární dům (míra, která určuje přesný příznivý čas); ca  —  a; vijñāya  —  znající; rukmiṇyāḥ  —  Rukmiṇī; madhusūdanaḥ  —  Pán Kṛṣṇa; rathaḥ  —  kočár; saṁyujyatām  —  měl by být připraven; āśu  —  ihned; dāruka  —  ó Dāruko; iti  —  takto; āha  —  pravil; sārathim  —  svému vozatajovi.

saḥ  —  on, Dāruka; ca  —  a; aśvaiḥ  —  s koňmi; śaibya-sugrīva-meghapuṣpa-balāhakaiḥ  —  jménem Śaibya, Sugrīva, Meghapuṣpa a Balāhaka; yuktam  —  zapřaženými; ratham  —  kočár; upānīya  —  přivážející; tasthau  —  stál; prāñjaliḥ  —  s rukama uctivě sepjatýma; agrataḥ  —  vpředu.

āruhya  —  nasedající do; syandanam  —  svého kočáru; śauriḥ  —  Pán Kṛṣṇa; dvijam  —  brāhmaṇu; āropya  —  když usadil (na kočár); tūrṇa-gaiḥ  —  (kteří byli) rychlí; ānartāt  —  z Ānarty; eka  —  jediné; rātreṇa  —  během noci; vidarbhān  —  do království Vidarbhy; agamat  —  odjel; hayaiḥ  —  se svými koňmi.

rājā  —  král; saḥ  —  on, Bhīṣmaka; kuṇḍina-patiḥ  —  vládce Kuṇḍiny; putra  —  ke svému synovi; sneha  —  náklonnosti; vaśa  —  kontrolu; anugaḥ  —  poslouchající; śiśupālāya  —  Śiśupālovi; svām  —  svou; kanyām  —  dceru; dāsyan  —  chystající se dát; karmāṇi  —  potřebné povinnosti; akārayat  —  vykonal.

puram  —  město; sammṛṣṭa  —  zcela vyčištěné; saṁsikta  —  a hojně pokropené vodou; mārga  —  hlavní třídy; rathyā  —  obchodní ulice; catuḥ-patham  —  a křižovatky; citra  —  různých; dhvaja  —  na stožárech; patākābhiḥ  —  prapory; toraṇaiḥ  —  a oblouky; samalaṅkṛtam  —  zdobenými; srak  —  náhrdelníky z drahokamů; gandha  —  vonnými látkami jako santálová pasta; mālya  —  květinovými girlandami; ābharaṇaiḥ  —  a ostatními ozdobami; virajaḥ  —  neposkvrněných; ambara  —  v šatech; bhūṣitaiḥ  —  oblečení; juṣṭam  —  obsahující; strī  —  ženy; puruṣaiḥ  —  a muži; śrī-mat  —  honosné; gṛhaiḥ  —  domovy; aguru-dhūpitaiḥ  —  provoněné vonnými tyčinkami z aguru.

pitṝn  —  předky; devān  —  polobohy; samabhyarcya  —  řádně uctívající; viprān  —  brāhmaṇové; ca  —  a; vidhi-vat  —  předepsanými obřady; nṛpa  —  ó králi (Parīkṣite); bhojayitvā  —  rozdávající jim jídlo; yathā  —  jak; nyāyam  —  je správné; vācayām āsa  —  nechal pronášet; maṅgalam  —  příznivé mantry.

su-snātām  —  řádně vykoupána; su-datīm  —  s neposkvrněnými zuby; kanyām  —  nevěsta; kṛta  —  když vykonala; kautuka-maṅgalām  —  obřad pověšení příznivého svatebního náhrdelníku; āhata  —  nenošených; aṁśuka  —  šatů; yugmena  —  párem; bhūṣitām  —  ozdobena; bhūṣaṇa  —  ozdobami; uttamaiḥ  —  nanejvýš vynikajícími.

cakruḥ  —  pronesenými; sāma-ṛg-yajuḥ  —  Sāma, Ṛg a Yajur Vedy; mantraiḥ  —  hymny; vadhvāḥ  —  nevěsty; rakṣām  —  ochrana; dvija-uttamaḥ  —  prvotřídní brāhmaṇové; purohitaḥ  —  kněz; atharva-vit  —  který byl znalý manter z Atharva Vedy; vai  —  vskutku; juhāva  —  lil obětiny ghí; graha  —  vládnoucí planety; śāntaye  —  utišit.

hiraṇya  —  zlato; rūpya  —  stříbro; vāsāṁsi  —  a oděvy; tilān  —  sezamová semínka; ca  —  a; guḍa  —  s melasou; miśritān  —  smíchaná; prādāt  —  daroval; dhenūḥ  —  krávy; ca  —  také; viprebhyaḥ  —  brāhmaṇům; rājā  —  král, Bhīṣmaka; vidhi  —  usměrňující zásady; vidām  —  z těch, kteří znají; varaḥ  —  nejlepší.

evam  —  stejně; cedi-patiḥ  —  vládce Cedi; rājā damaghoṣaḥ  —  král Damaghoṣa; sutāya  —  pro svého syna (Śiśupālu); vai  —  vskutku; kārayām āsa  —  nechal vykonat; mantra-jñaiḥ  —  zkušenými znalci manter; sarvam  —  všechno; abhyudaya  —  k jeho blahobytu; ucitam  —  vedoucí.

mada  —  tekutinu vylučovanou ze spánků; cyudbhiḥ  —  vylučujících; gaja  —  slonů; anīkaiḥ  —  s houfy; syandanaiḥ  —  s kočáry; hema  —  zlatými; mālibhiḥ  —  ozdobenými girlandami; patti  —  pěšáků; aśva  —  a koní; saṅkulaiḥ  —  plnými; sainyaiḥ  —  vojsky; parītaḥ  —  doprovázený; kuṇḍinam  —  do Kuṇḍiny, Bhīṣmakova hlavního města; yayau  —  odjel.

tam  —  jeho, krále Damaghoṣu; vai  —  vskutku; vidarbha-adhipatiḥ  —  vládce Vidarbhy, Bhīṣmaka; samabhyetya  —  vycházející přívítat; abhipūjya  —  projevující úctu; ca  —  a; niveśayām āsa  —  ubytoval ho; mudā  —  s radostí; kalpita  —  postaveném; anya  —  zvláštním; niveśane  —  v sídle.

tatra  —  tam; śālvaḥ jarāsandhaḥ dantavakraḥ vidūrathaḥ  —  Śālva, Jarāsandha, Dantavakra a Vidūratha; ājagmuḥ  —  přijeli; caidya  —  Śiśupāly; pakṣīyāḥ  —  stavějící se na stranu; pauṇḍraka  —  Pauṇḍraka; ādyāḥ  —  a ostatní; sahasraśaḥ  —  po tisících.

kṛṣṇa-rāma-dviṣaḥ  —  těmi, kdo nenáviděli Kṛṣṇu a Balarāmu; yattāḥ  —  připravené; kanyām  —  nevěstu; caidyāya  —  pro Śiśupālu; sādhitum  —  aby zajistili; yadi  —  pokud; āgatya  —  přijíždějící; haret  —  měli by unést; kṛṣṇaḥ  —  Kṛṣṇa; rāma  —  Balarāmou; ādyaiḥ  —  a ostatními; yadubhiḥ  —  Yaduovci; vṛtaḥ  —  doprovázený; yotsyāmaḥ  —  budeme bojovat; saṁhatāḥ  —  všichni se spojující; tena  —  s Ním; iti  —  takto; niścita-mānasāḥ  —  když se rozhodli; ājagmuḥ  —  přijeli; bhū-bhujaḥ  —  králové; sarve  —  všichni; samagra  —  úplnými; bala  —  s vojsky; vāhanāḥ  —  a vozidly.

śrutvā  —  když se doslechl; etat  —  to; bhagavān rāmaḥ  —  Pán Balarāma; vipakṣīya  —  nepřátelských; nṛpa  —  králů; udyamam  —  přípravy; kṛṣṇam  —  Pán Kṛṣṇa; ca  —  a; ekam  —  sám; gatam  —  odjel; hartum  —  unést si; kanyām  —  nevěstu; kalaha  —  boje; śaṅkitaḥ  —  obávající se; balena  —  vojsko; mahatā  —  mocné; sārdham  —  spolu se; bhrātṛ  —  ke svému bratrovi; sneha  —  v láskyplné náklonnosti; pariplutaḥ  —  pohroužený; tvaritaḥ  —  rychle; kuṇḍinam  —  do Kuṇḍiny; prāgāt  —  odjel; gaja  —  se slony; aśva  —  koňmi; ratha  —  kočáry; pattibhiḥ  —  a pěchotou.

bhīṣma-kanyā  —  Bhīṣmakova dcera; vara-ārohā  —  mající rozkošné boky; kāṅkṣantī  —  čekající na; āgamanam  —  příjezd; hareḥ  —  Kṛṣṇův; pratyāpattim  —  návrat; apaśyantī  —  nevidící; dvijasya  —  brāhmaṇy; acintayat  —  uvažovala; tadā  —  potom.

aho  —  běda; tri-yāma  —  tři yāmy (devět hodin), tj. noc; antaritaḥ  —  poté, co skončí; udvāhaḥ  —  svatba; me  —  má; alpa  —  nedostatečné; rādhasaḥ  —  jejíž štěstí; na āgacchati  —  nepřijíždí; aravinda-akṣaḥ  —  Kṛṣṇa s lotosovýma očima; na  —  ne; aham  —  já; vedmi  —  vím; atra  —  pro to; kāraṇam  —  důvod; saḥ  —  on; api  —  také; na āvartate  —  nevrací se; adya api  —  ani teď; mat  —  můj; sandeśa  —  zprávy; haraḥ  —  nositel; dvijaḥ  —  brāhmaṇa.

api  —  možná; mayi  —  na mě; anavadya  —  bezchybné; ātmā  —  On, jehož tělo a mysl; dṛṣṭvā  —  když viděl; kiñcit  —  něco; jugupsitam  —  odpudivého; mat  —  mé; pāṇi  —  ruky; grahaṇe  —  pro přijetí; nūnam  —  vskutku; na āyāti  —  nepřijel; hi  —  jistě; kṛta-udyamaḥ  —  i když to původně zamýšlel.

durbhagāyāḥ  —  jež je stižena neštěstím; na  —  ne; me  —  se mnou; dhātā  —  stvořitel (Pán Brahmā); na  —  ne; anukūlaḥ  —  příznivě nakloněn; mahā-īśvaraḥ  —  velký Pán Śiva; devī  —  bohyně (jeho společnice); vā  —  nebo; vimukhī  —  obrácena proti; gaurī  —  Gaurī; rudrāṇī  —  manželka Rudry; giri-jā  —  adoptovaná dcera Himālaje; satī  —  Satī, která se ve svém předchozím životě jako dcera Dakṣi rozhodla vzdát svého těla.

evam  —  takto; cintayatī  —  uvažující; bālā  —  mladá dívka; govinda  —  Kṛṣṇou; hṛta  —  ukradená; mānasā  —  jejíž mysl; nyamīlayata  —  zavřela; kāla  —  čas; jñā  —  znající; netre  —  oči; ca  —  a; aśru-kalā  —  se slzami; ākule  —  na krajíčku.

evam  —  takto; vadhvāḥ  —  nevěsta; pratīkṣantyāḥ  —  zatímco očekávala; govinda-āgamanam  —  příjezd Kṛṣṇy; nṛpa  —  ó králi (Parīkṣite); vāmaḥ  —  levé; ūruḥ  —  stehno; bhujaḥ  —  paže; netram  —  a oko; asphuran  —  cukaly se; priya  —  něco příjemného; bhāṣiṇaḥ  —  věstící.

atha  —  potom; kṛṣṇa-vinirdiṣṭaḥ  —  na příkaz Pána Kṛṣṇy; saḥ  —  toho; eva  —  samého; dvija  —  z učených brāhmaṇů; sat-tamaḥ  —  nanejvýš čistého; antaḥ-pura  —  ve vnitřních komnatách paláce; carīm  —  zdržující se; devīm  —  bohyně, Rukmiṇī; rāja  —  krále; putrīm  —  dcera; dadarśa ha  —  spatřila.

sa  —  ona; tam  —  jeho; prahṛṣṭa  —  plná radosti; vadanam  —  jehož tvář; avyagra  —  klidný; ātma  —  jehož těla; gatim  —  pohyb; satī  —  svatá mladá žena; ālakṣya  —  všímající si; lakṣaṇa  —  znaků; abhijñā  —  zkušená znalkyně; samapṛcchat  —  zeptala se; śuci  —  čistým; smitā  —  s úsměvem.

tasyāḥ  —  jí; āvedayat  —  oznámil; prāptam  —  jak přijel; śaśaṁsa  —  sdělil; yadu-nandanam  —  Kṛṣṇa, dítě Yaduovců; uktam  —  co řekl; ca  —  a; satya  —  ujištění; vacanam  —  slova; ātma  —  s ní; upanayanam  —  své svatby; prati  —  týkající se.

tam  —  Jeho, Kṛṣṇu; āgatam  —  který přijel; samājñāya  —  plně si uvědomující; vaidarbhī  —  Rukmiṇī; hṛṣṭa  —  potěšená; mānasā  —  její mysl; na paśyantī  —  nevidící; brāhmaṇāya  —  brāhmaṇovi; priyam  —  drahé; anyat  —  nic jiného; nanāma  —  poklonila se; sā  —  ona.

prāptau  —  dorazili; śrutvā  —  slyšící; sva  —  jeho; duhituḥ  —  dcery; udvāha  —  svatby; prekṣaṇa  —  být svědky; utsukau  —  dychtiví; abhyayāt  —  vyšel vstříc; tūrya  —  hudebních nástrojů; ghoṣeṇa  —  hrajících; rāma-kṛṣṇau  —  Balarāmovi a Kṛṣṇovi; samarhaṇaiḥ  —  s četnými oběťmi.

madhu-parkam  —  tradiční směs mléka a medu; upānīya  —  nesoucí; vāsāṁsi  —  oděvy; virajāṁsi  —  neposkvrněné; saḥ  —  on; upāyanāni  —  dary; abhīṣṭāni  —  vhodné; vidhi-vat  —  podle předpisů písem; samapūjayat  —  provedl uctívání.

tayoḥ  —  Jim; niveśanam  —  ubytování; śrī-mat  —  honosné; upākalpya  —  zařizující; mahā-matiḥ  —  štědrý; sa  —  spolu s; sainyayoḥ  —  Jejich vojáky; sa  —  spolu s; anugayoḥ  —  Jejich osobními společníky; ātithyam  —  pohostinnost; vidadhe  —  poskytl; yathā  —  řádně.

evam  —  takto; rājñām  —  králům; sametānām  —  jež se shromáždili; yathā  —  podle; vīryam  —  jejich moci; yathā  —  podle; vayaḥ  —  jejich věku; yathā  —  podle; balam  —  jejich síly; yathā  —  podle; vittam  —  jejich bohatství; sarvaiḥ  —  všemi; kāmaiḥ  —  vhodnými věcmi; samarhayat  —  uctil je.

kṛṣṇam  —  Pán Kṛṣṇa; āgatam  —  přijel; ākarṇya  —  když se doslechli; vidarbha-pura  —  hlavního města Vidarbhy; vāsinaḥ  —  obyvatelé; āgatya  —  přicházející; netra  —  svých očí; añjalibhiḥ  —  pootevřenými dlaněmi; papuḥ  —  pili; tat  —  Jeho; mukha  —  tvář; paṅkajam  —  lotosovou.

asya  —  pro Něho; eva  —  samotného; bhāryā  —  manželka; bhavitum  —  být; rukmiṇī  —  Rukmiṇī; arhati  —  zaslouží si; na aparā  —  nikdo jiný; asau  —  On; api  —  jakož i; anavadya  —  bezchybné; ātmā  —  jehož tělo; bhaiṣmyāḥ  —  pro Bhīṣmakovu dceru; samucitaḥ  —  nanejvýš vhodný; patiḥ  —  manžel.

kiñcit  —  vůbec; su-caritam  —  zbožnou činností; yat  —  jakoukoliv; naḥ  —  naší; tena  —  s tou; tuṣṭaḥ  —  spokojený; tri-loka  —  tří světů; kṛt  —  stvořitel; anugṛhṇātu  —  nechť prosím prokáže milost; gṛhṇātu  —  nechť přijme; vaidarbhyāḥ  —  Rukmiṇī; pāṇim  —  ruku; acyutaḥ  —  Kṛṣṇa.

evam  —  takto; prema  —  čisté lásky; kalā  —  nárůstem; baddhāḥ  —  spoutaní; vadanti sma  —  mluvili; pura-okasaḥ  —  obyvatelé města; kanyā  —  nevěsta; ca  —  a; antaḥ-purāt  —  z vnitřní části paláce; prāgāt  —  vyšla; bhaṭaiḥ  —  strážemi; guptā  —  chráněna; ambikā-ālayam  —  do chrámu bohyně Ambiky.

padbhyām  —  pěšky; viniryayau  —  vyšla; draṣṭum  —  aby navštívila; bhavānyāḥ  —  matky Bhavānī; pāda-pallavam  —  nohy jako okvětní lístky lotosu; sā  —  ona; ca  —  a; anudhyāyatī  —  meditující; samyak  —  naprosto; mukunda  —  Kṛṣṇy; caraṇa-ambujam  —  o lotosových nohách; yata-vāk  —  mlčící; mātṛbhiḥ  —  svými matkami; sārdham  —  doprovázena; sakhībhiḥ  —  svými společnicemi; parivāritā  —  obklopená; guptā  —  hlídaná; rāja  —  královými; bhaṭaiḥ  —  vojáky; śūraiḥ  —  chrabrými; sannaddhaiḥ  —  ozbrojenými a připravenými; udyata  —  tasenými; āyudhaiḥ  —  se zbraněmi; mṛdaṅga-śaṅkha-paṇavāḥ  —  hliněné bubny, lastury a postranní bubny; tūrya  —  dechové nástroje; bheryaḥ  —  rohy; ca  —  a; jaghnire  —  hrály.

nānā  —  různými; upahāra  —  s předměty pro uctívání; balibhiḥ  —  a dary; vāra-mukhyāḥ  —  přední kurtizány; sahasraśaḥ  —  po tisících; srak  —  s květinovými girlandami; gandha  —  voňavkami; vastra  —  oděvy; ābharaṇaiḥ  —  a šperky; dvija  —  brāhmaṇů; patnyaḥ  —  manželky; sv-alaṅkṛtāḥ  —  krásně ozdobené; gāyantyaḥ  —  zpívající; ca  —  a; stuvantaḥ  —  přednášející modlitby; ca  —  a; gāyakāḥ  —  zpěváci; vādya-vādakāḥ  —  hudebníci s nástroji; parivārya  —  doprovázející; vadhūm  —  nevěstu; jagmuḥ  —  šli; sūta  —  básníci; māgadha  —  kronikáři; vandinaḥ  —  a heroldi.

āsādya  —  přicházející do; devī  —  bohyně; sadanam  —  sídla; dhauta  —  omývající si; pāda  —  nohy; kara  —  a ruce; ambujā  —  podobné lotosům; upaspṛśya  —  usrkávající vodu kvůli očistě; śuciḥ  —  posvěcená; śāntā  —  klidná; praviveśa  —  vstoupila do; ambikā-antikam  —  přítomnosti Ambiky.

tām  —  ji; vai  —  vskutku; pravayasaḥ  —  starší; bālām  —  mladou dívku; vidhi  —  obřadních příkazů; jñāḥ  —  zkušené znalkyně; vipra  —  brāhmaṇů; yoṣitaḥ  —  manželky; bhavānīm  —  bohyni Bhavānī; vandayām cakruḥ  —  vedly při vzdávání úcty; bhava-patnīm  —  manželce Bhavy (Pána Śivy); bhava-anvitām  —  doprovázené Pánem Bhavou.

namasye  —  klaním se; tvā  —  tobě; ambike  —  ó Ambiko; abhīkṣṇam  —  neustále; sva  —  tvými; santāna  —  dětmi; yutām  —  spolu s; śivām  —  manželkou Pána Śivy; bhūyāt  —  kéž se stane; patiḥ  —  manželem; me  —  mým; bhagavān  —  Nejvyšší Pán; kṛṣṇaḥ  —  Kṛṣṇa; tat  —  to; anumodatām  —  prosím dovol.

adbhiḥ  —  vodou; gandha  —  vonnými látkami; akṣataiḥ  —  a celými obilnými zrny; dhūpaiḥ  —  vonnými tyčinkami; vāsaḥ  —  oděvy; srak  —  květinovými girlandami; mālya  —  náhrdelníky z drahokamů; bhūṣaṇaiḥ  —  a ozdobami; nānā  —  různými; upahāra  —  obětinami; balibhiḥ  —  a dary; pradīpa  —  lamp; āvalibhiḥ  —  řadami; pṛthak  —  odděleně; vipra-striyaḥ  —  brāhmaṇky; pati  —  manžele; matīḥ  —  mající; tathā  —  také; taiḥ  —  těmito věcmi; samapūjayat  —  vykonaly uctívání; lavaṇa  —  slanými pokrmy; āpūpa  —  koláči; tāmbūla  —  připraveným betelovým oříškem; kaṇṭha-sūtra  —  posvátnými šňůrami; phala  —  ovocem; ikṣubhiḥ  —  a cukrovou třtinou.

tasyai  —  jí, Rukmiṇī; striyaḥ  —  ženy; tāḥ  —  ony; pradaduḥ  —  daly; śeṣām  —  zbytky; yuyujuḥ  —  udělily; āśiṣaḥ  —  požehnání; tābhyaḥ  —  jim; devyai  —  a božstvu; namaḥ cakre  —  poklonila se; śeṣām  —  zbytky; ca  —  a; jagṛhe  —  vzala si; vadhūḥ  —  nevěsta.

muni  —  mlčení; vratam  —  svůj slib; atha  —  potom; tyaktvā  —  ukončující se; niścakrāma  —  vyšla; ambikā-gṛhāt  —  z Ambičina chrámu; pragṛhya  —  držící se; pāṇinā  —  rukou; bhṛtyām  —  služebnice; ratna  —  s drahokamy; mudrā  —  prstenem; upaśobhinā  —  zkrášlenou.

tām  —  ji; deva  —  Nejvyššího Pána; māyām  —  energii klamu; iva  —  jako kdyby; dhīra  —  dokonce i rozvážné; mohinīm  —  která mate; su-madhyamām  —  jejíž pas je krásně tvarovaný; kuṇḍala  —  náušnicemi; maṇḍita  —  ozdobená; ānanām  —  jejíž tvář; śyāmām  —  neposkvrněná krása; nitamba  —  na jejíchž bocích; arpita  —  spočívající; ratna  —  drahokamy posázený; mekhalām  —  opasek; vyañjat  —  pučící; stanīm  —  jejíž ňadra; kuntala  —  kadeřemi; śaṅkita  —  vylekané; īkṣaṇām  —  jejíž oči; śuci  —  čistým; smitām  —  úsměvem; bimba-phala  —  jako plod bimba; adhara  —  jejíchž rtů; dyuti  —  září; śoṇāyamāna  —  zčervenalé; dvija  —  jejíž zuby; kunda  —  jasmínu; kuḍmalām  —  jako poupata; padā  —  nohami; calantīm  —  kráčející; kala-haṁsa  —  jako královské labutě; gāminīm  —  jejíž krok; siñjat  —  cinkajících; kalā  —  dovedně vyrobených; nūpura  —  jejíchž nákotníčků; dhāma  —  září; śobhinā  —  zkrášlenou; vilokya  —  vidící; vīrāḥ  —  hrdinové; mumuhuḥ  —  byli zmateni; samāgatāḥ  —  shromáždění; yaśasvinaḥ  —  úctyhodní; tat  —  tímto; kṛta  —  stvořeným; hṛt-śaya  —  chtíčem; arditāḥ  —  sužovaní; yām  —  které; vīkṣya  —  při spatření; te  —  tito; nṛ-patayaḥ  —  králové; tat  —  jejími; udāra  —  širokými; hāsa  —  úsměvy; vrīḍā  —  studu; avaloka  —  a pohledy; hṛta  —  ukradly; cetasaḥ  —  jejichž mysli; ujjhita  —  pouštějící; astrāḥ  —  své zbraně; petuḥ  —  padli; kṣitau  —  na zem; gaja  —  na slonech; ratha  —  kočárech; aśva  —  a koních; gatāḥ  —  sedící; vimūḍhāḥ  —  omdlévající; yātrā  —  procesí; chalena  —  pod záminkou; haraye  —  Pánu Harimu, Kṛṣṇovi; arpayatīm  —  jež obětovala; sva  —  svou; śobhām  —  krásu; sā  —  ona; evam  —  takto; śanaiḥ  —  pomalu; calayatī  —  kráčející; cala  —  pohybující se; padma  —  lotosů; kośau  —  dva kalichy (tj. nohy); prāptim  —  příjezd; tadā  —  potom; bhagavataḥ  —  Nejvyššího Pána; prasamīkṣamāṇā  —  dychtivě očekávající; utsārya  —  odhrnující si; vāma  —  levé; kara-jaiḥ  —  nehty ruky; alakān  —  vlasy; apāṅgaiḥ  —  pohledy úkosem; prāptān  —  přítomné; hriyā  —  stydlivě; aikṣata  —  hleděla; nṛpān  —  na krále; dadṛśe  —  viděla; acyutam  —  Kṛṣṇu; ca  —  a; tām  —  ji; rāja-kanyām  —  královu dceru; ratham  —  Jeho kočáru; ārurukṣatīm  —  která se chystala nasednout do; jahāra  —  uchopil; kṛṣṇaḥ  —  Pán Kṛṣṇa; dviṣatām  —  Jeho nepřátelé; samīkṣatām  —  zatímco přihlíželi.

ratham  —  na svůj kočár; samāropya  —  zvedající ji; suparṇa  —  Garuḍy; lakṣaṇam  —  jehož znak; rājanya  —  králů; cakram  —  kruh; paribhūya  —  porážející; mādhavaḥ  —  Kṛṣṇa; tataḥ  —  odtamtud; yayau  —  odjel; rāma  —  s Rāmou; puraḥ-gamaḥ  —  jedoucím před sebou; śanaiḥ  —  pomalu; śṛgāla  —  šakalů; madhyāt  —  ze středu; iva  —  jako; bhāga  —  svůj podíl; hṛt  —  beroucí si; hariḥ  —  lev.

tam  —  ta; māninaḥ  —  pyšní; sva  —  jejich; abhibhavam  —  porážka; yaśaḥ  —  jejich čest; kṣayam  —  ničící; pare  —  nepřátelé; jarāsandha-mukhāḥ  —  v čele s Jarāsandhou; na sehire  —  nemohli snést; aho  —  ó; dhik  —  běda; asmān  —  nám; yaśaḥ  —  čest; ātta-dhanvanām  —  lučištníků; gopaiḥ  —  pastevci; hṛtam  —  ukradena; keśariṇām  —  lvů; mṛgaiḥ  —  malými zvířaty; iva  —  jako kdyby.