Śrīmad-Bhāgavatam 10.53.51-55

tām  —  ji; deva  —  Nejvyššího Pána; māyām  —  energii klamu; iva  —  jako kdyby; dhīra  —  dokonce i rozvážné; mohinīm  —  která mate; su-madhyamām  —  jejíž pas je krásně tvarovaný; kuṇḍala  —  náušnicemi; maṇḍita  —  ozdobená; ānanām  —  jejíž tvář; śyāmām  —  neposkvrněná krása; nitamba  —  na jejíchž bocích; arpita  —  spočívající; ratna  —  drahokamy posázený; mekhalām  —  opasek; vyañjat  —  pučící; stanīm  —  jejíž ňadra; kuntala  —  kadeřemi; śaṅkita  —  vylekané; īkṣaṇām  —  jejíž oči; śuci  —  čistým; smitām  —  úsměvem; bimba-phala  —  jako plod bimba; adhara  —  jejíchž rtů; dyuti  —  září; śoṇāyamāna  —  zčervenalé; dvija  —  jejíž zuby; kunda  —  jasmínu; kuḍmalām  —  jako poupata; padā  —  nohami; calantīm  —  kráčející; kala-haṁsa  —  jako královské labutě; gāminīm  —  jejíž krok; siñjat  —  cinkajících; kalā  —  dovedně vyrobených; nūpura  —  jejíchž nákotníčků; dhāma  —  září; śobhinā  —  zkrášlenou; vilokya  —  vidící; vīrāḥ  —  hrdinové; mumuhuḥ  —  byli zmateni; samāgatāḥ  —  shromáždění; yaśasvinaḥ  —  úctyhodní; tat  —  tímto; kṛta  —  stvořeným; hṛt-śaya  —  chtíčem; arditāḥ  —  sužovaní; yām  —  které; vīkṣya  —  při spatření; te  —  tito; nṛ-patayaḥ  —  králové; tat  —  jejími; udāra  —  širokými; hāsa  —  úsměvy; vrīḍā  —  studu; avaloka  —  a pohledy; hṛta  —  ukradly; cetasaḥ  —  jejichž mysli; ujjhita  —  pouštějící; astrāḥ  —  své zbraně; petuḥ  —  padli; kṣitau  —  na zem; gaja  —  na slonech; ratha  —  kočárech; aśva  —  a koních; gatāḥ  —  sedící; vimūḍhāḥ  —  omdlévající; yātrā  —  procesí; chalena  —  pod záminkou; haraye  —  Pánu Harimu, Kṛṣṇovi; arpayatīm  —  jež obětovala; sva  —  svou; śobhām  —  krásu; sā  —  ona; evam  —  takto; śanaiḥ  —  pomalu; calayatī  —  kráčející; cala  —  pohybující se; padma  —  lotosů; kośau  —  dva kalichy (tj. nohy); prāptim  —  příjezd; tadā  —  potom; bhagavataḥ  —  Nejvyššího Pána; prasamīkṣamāṇā  —  dychtivě očekávající; utsārya  —  odhrnující si; vāma  —  levé; kara-jaiḥ  —  nehty ruky; alakān  —  vlasy; apāṅgaiḥ  —  pohledy úkosem; prāptān  —  přítomné; hriyā  —  stydlivě; aikṣata  —  hleděla; nṛpān  —  na krále; dadṛśe  —  viděla; acyutam  —  Kṛṣṇu; ca  —  a; tām  —  ji; rāja-kanyām  —  královu dceru; ratham  —  Jeho kočáru; ārurukṣatīm  —  která se chystala nasednout do; jahāra  —  uchopil; kṛṣṇaḥ  —  Pán Kṛṣṇa; dviṣatām  —  Jeho nepřátelé; samīkṣatām  —  zatímco přihlíželi.