Skip to main content

KAPITOLA PADESÁTÁ DRUHÁ

Rukmiṇina zpráva pro Pána Kṛṣṇu

Tato kapitola popisuje, jak Pán Balarāma a Pán Kṛṣṇa, utíkající zdánlivĕ strachy, přišli do Dvāraky. Potom Pán Kṛṣṇa vyslechl zprávu od Rukmiṇī z úst jednoho brāhmaṇy a vybral si ji za manželku.

Král Mucukunda, jemuž Pán Śrī Kṛṣṇa prokázal milost, se poklonil a obřadnĕ Ho obešel. Potom král opustil jeskyni a uvidĕl, že lidé, zvířata, stromy a rostliny byli všichni menší než v dobĕ, kdy usnul. Z toho pochopil, že se blíží vĕk Kali. V náladĕ odpoutanosti od veškeré hmotné společnosti tedy začal uctívat Nejvyššího Pána, Śrī Hariho.

Śrī Kṛṣṇa se vrátil do Mathury, stále v obležení barbarského vojska. Zničil je, shromáždil veškeré cennosti, které mĕli vojáci na sobĕ, a vydal se do Dvāraky. Právĕ tehdy tam dorazil Jarāsandha s vojskem v rozsahu dvaceti třech akṣauhiṇī. Pán Balarāma a Pán Kṛṣṇa předstírající strach nechali své bohatství ležet na místĕ a daleko utekli. Protože Jarāsandha nedokázal vnímat Jejich pravou moc, bĕžel za Nimi. Poté, co Rāma a Kṛṣṇa ubĕhli velkou vzdálenost, přišli k hoře jménem Pravarṣaṇa a začali na ni šplhat. Jarāsandha si myslel, že se schovali v jeskyni a všude Je hledal. Když se mu Je nepodařilo nalézt, zapálil kolem hory ohnĕ. Jakmile vzplanul porost na svazích hory, Kṛṣṇa a Balarāma seskočili z vrcholu. Po seskoku na zem se nevidĕni Jarāsandhou a jeho následovníky vrátili do pevnosti Dvāraky, která se vznášela na moři. Jarāsandha prohlásil, že Rāma a Kṛṣṇa shořeli v ohni, a vzal své vojsko zpĕt do svého království.

Tehdy Mahārāja Parīkṣit položil otázku a Śrī Śukadeva Gosvāmī na ni odpovĕdĕl tím, že začal vyprávĕt příbĕh o svatbĕ Pána Śrī Kṛṣṇy a Rukmiṇī. Rukmiṇī, mladá dcera Bhīṣmaky, krále Vidarbhy, slyšela o sličnosti, síle a ostatních vynikajících vlastnostech Śrī Kṛṣṇy a rozhodla se, že pro ni bude dokonalý manžel. Pán Kṛṣṇa si ji chtĕl také vzít. Ale ačkoliv její ostatní příbuzní s jejím manželství s Kṛṣṇou souhlasili, její bratr Rukmī Pánovi závidĕl, a tak jí zakázal se za Nĕho provdat. Rukmī chtĕl, aby se vdala za Śiśupālu. Rukmiṇī nešťastnĕ začala konat své povinnosti při přípravĕ svatby, ale také poslala důvĕryhodného brāhmaṇu ke Kṛṣṇovi s dopisem.

Když brāhmaṇa dorazil do Dvāraky, Śrī Kṛṣṇa ho řádnĕ poctil obřadným uctíváním a ostatními projevy úcty. Poté se Pán zeptal brāhmaṇy, proč přichází. Brāhmaṇa otevřel Rukmiṇin dopis a ukázal jej Pánu Kṛṣṇovi, který nechal posla, aby Mu jej přečetl. Rukmiṇī-devī psala: „Od té doby, co jsem se o Tobĕ doslechla, můj Pane, jsem k Tobĕ zcela přitahována. Prosím přijeď před mojí svatbou se Śiśupālou a odvez mĕ pryč. Ve shodĕ s rodinným zvykem navštívím den před svatbou chrám bohynĕ Ambiky. To by pro Tebe byla nejlepší příležitost mĕ snadno unést. Pokud mi neprokážeš tuto laskavost, vzdám se života pomocí půstu a následování přísných slibů. Pak se mi možná v příštím životĕ podaří Tĕ získat.“

Po přečtení Rukmiṇina dopisu Pánu Kṛṣṇovi se brāhmaṇa rozloučil, aby mohl vykonat své každodenní náboženské povinnosti.

Sloka 1:
Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi, Mucukunda, který takto získal milost Pána Kṛṣṇy, Ho obřadnĕ obešel a poklonil se Mu. Potom tento milovaný potomek Ikṣvākua vyšel ústím jeskynĕ ven.
Sloka 2:
Když Mucukunda vidĕl, že se všechny lidské bytosti, zvířata, stromy a rostliny nesmírnĕ zmenšily, a tak si uvĕdomil, že se přiblížil vĕk Kali, odešel smĕrem na sever.
Sloka 3:
Rozvážný král, zbavený hmotné společnosti a pochyb, byl přesvĕdčen o hodnotĕ askeze. Pohroužil svou mysl do Pána Kṛṣṇy a přišel k hoře Gandhamādana.
Sloka 4:
Tam došel do Badarikāśramu, sídla Pána Nara-Nārāyaṇa, kde vytrvale snášel všechny duality a klidnĕ uctíval Nejvyššího Pána Hariho tvrdou askezí.
Sloka 5:
Pán se vrátil do Mathury, stále obklíčené Yavany. Pak zničil vojsko barbarů a začal odvážet jejich cennosti do Dvāraky.
Sloka 6:
Zatímco bylo bohatství odváženo voly a muži pod vedením Pána Kṛṣṇy, objevil se tam Jarāsandha v čele dvaceti tří vojsk.
Sloka 7:
Ó králi, když oba Mādhavové uvidĕli prudké vlny nepřátelského vojska, napodobili lidské chování a rychle utekli.
Sloka 8:
Opustili hojné bohatství, nebojácní ale předstírající strach, vzdálili se mnoho yojan na svých lotosu podobných nohách.
Sloka 9:
Když Je mocný Jarāsandha vidĕl prchat, hlasitĕ se zasmál a potom Je pronásledoval s vozataji a pĕšáky. Nechápal vznešené postavení obou Pánů.
Sloka 10:
Oba Pánové, zdánlivĕ vyčerpaní bĕhem na dlouhou vzdálenost, vylezli na vysokou horu jménem Pravarṣaṇa, kterou Pán Indra zalévá neustálým deštĕm.
Sloka 11:
Ačkoliv Jarāsandha vĕdĕl, že se skrývají na hoře, nedokázal po najít jedinou Jejich stopu. Proto, ó králi, rozmístil na všech stranách palivové dříví a horu zapálil.
Sloka 12:
Oba potom náhle seskočili z hořící hory vysoké jedenáct yojan a dopadli na zem.
Sloka 13:
Nevidĕni svým protivníkem či jeho následovníky, ó králi, se ti dva nejvznešenĕjší Yaduovci vrátili do svého mĕsta Dvāraky, která mĕla jako ochranný příkop oceán .
Sloka 14:
Jarāsandha se navíc mylnĕ domníval, že Balarāma a Keśava uhořeli. Stáhl tedy své obrovské vojsko a vrátil se do království Magadha.
Sloka 15:
Raivata, majestátní vládce Ānarty, provdal svou dceru Raivatī za Pána Balarāmu, jak mu přikázal Pán Brahmā. O tom již byla řeč.
Sloka 16-17:
Ó hrdino mezi Kuruovci, samotný Nejvyšší Pán Govinda se oženil s Bhīṣmakovou dcerou Vaidarbhī, který byla přímou expanzí bohynĕ štĕstí. Pán to učinil podle její touhy a přitom porazil Śālvu a ostatní krále, kteří se přidali k Śiśupālovi. Zatímco všichni přihlíželi, Śrī Kṛṣṇa unesl Rukmiṇī přesnĕ jako Garuḍa smĕle ukradl nektar polobohům.
Sloka 18:
Král Parīkṣit pravil: Nejvyšší Pán se oženil s Rukmiṇī, krásnou dcerou Bhīṣmaky způsobem zvaným rākṣasa – nebo jsem to tak slyšel.
Sloka 19:
Můj pane, přeji si slyšet, jak nezmĕrnĕ mocný Pán Kṛṣṇa unesl svou nevĕstu a přitom porazil krále jako Māgadha a Sālva.
Sloka 20:
Který zkušený posluchač, ó brāhmaṇo, by mohl být kdy nasycen naslouchání zbožným, okouzlujícím a vždy čerstvým námĕtům o Pánu Kṛṣṇovi, které odstraňují nečistotu svĕta?
Sloka 21:
Śrī Bādarāyaṇi pravil: Král jménem Bhīṣmaka, mocný vládce Vidarbhy, mĕl pĕt synů a jednu dceru s půvabnou tváří.
Sloka 22:
Rukmī byl prvorozený syn, následovaný Rukmarathou, Rukmabāhuem, Rukmakeśou a Rukmamālīm. Jejich sestra byla vznešená Rukmiṇī.
Sloka 23:
Když Rukmiṇī slyšela o Mukundovĕ sličnosti, moci, transcendentální povaze a majestátu od návštĕvníků paláce, kteří na Nĕho pĕli chválu, rozhodla se, že pro ni bude dokonalý manžel.
Sloka 24:
Pán Kṛṣṇa vĕdĕl, že Rukmiṇī vlastní inteligenci, příznivé tĕlesné znaky, krásu, správné chování a všechny ostatní dobré vlastnosti. Dospĕl k závĕru, že by pro Nĕho byla ideální manželkou a rozhodl se s ní oženit.
Sloka 25:
Protože Rukmī nenávidĕl Pána, ó králi, zakázal členům své rodiny dát jeho sestru Kṛṣṇovi, ačkoliv si to přáli. Místo toho se rozhodl dát Rukmiṇī Śiśupālovi.
Sloka 26:
Tmavooká Vaidarbhī o tomto plánu vĕdĕla a nesmírnĕ ji vyvádĕl z klidu. Posoudila situaci a rychle poslala důvĕryhodného brāhmaṇu ke Kṛṣṇovi.
Sloka 27:
Když brāhmaṇa dorazil do Dvāraky, byl vrátnými uveden dovnitř a spatřil původní Osobnost Božství sedící na zlatém trůnu.
Sloka 28:
Když Śrī Kṛṣṇa, Pán brāhmaṇů, spatřil tohoto brāhmaṇu, sestoupil ze svého trůnu a usadil ho. Potom ho Pán uctil tak, jak je On sám uctíván polobohy.
Sloka 29:
Poté, co brāhmaṇa pojedl a odpočinul si, Śrī Kṛṣṇa, cíl svatých oddaných, přišel a zatímco vlastníma rukama masíroval brāhmaṇovy nohy, trpĕlivĕ se ho takto dotazoval.
Sloka 30:
(Nejvyšší Pán pravil:) Ó nejlepší ze vznešených brāhmaṇů, probíhají tvé náboženské činnosti schválené staršími autoritami bez velkých obtíží? Je tvá mysl vždy plnĕ spokojená?
Sloka 31:
Když je brāhmaṇa spokojen se vším, co se k nĕmu dostane, a neodchýlí se ze svých náboženských povinností, právĕ ty náboženské zásady se stanou jeho krávou plnící přání, jež plní všechny jeho touhy.
Sloka 32:
Nespokojený brāhmaṇa se neklidnĕ toulá z jedné planety na druhou, i když se stane králem nebes. Spokojený brāhmaṇa však klidnĕ odpočívá, třebaže nemusí nic vlastnit, a všechny jeho končetiny jsou prosté úzkosti.
Sloka 33:
Opakovanĕ se uctivĕ klaním tĕm brāhmaṇům, kteří jsou spokojeni se svým údĕlem. Jsou svatí, prostí pýchy, klidní a nejlepší dobrodinci všech živých bytostí.
Sloka 34:
Ó brāhmaṇo, stará se tvůj král o tvé blaho? Vskutku, ten král, v jehož zemi jsou občané šťastní a chránĕní, je Mi velmi drahý.
Sloka 35:
Odkud jsi přišel, po překročení nepřekonatelného moře, a za jakým účelem? Vysvĕtli Nám to vše, pokud to není tajné, a řekni Nám, co pro tebe můžeme udĕlat.
Sloka 36:
Brāhmaṇa, takto dotázán Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, který se vtĕluje, aby se vĕnoval svým zábavám, Mu všechno vyprávĕl.
Sloka 37:
Śrī Rukmiṇī pravila (ve svém dopise čteném brāhmaṇou): Ó kráso svĕtů, když jsem slyšela o Tvých vlastnostech, které vstupují do uší posluchačů a odstraňují jejich tĕlesnou úzkost, a když jsem také slyšela o Tvé kráse, jež plní všechny vizuální touhy přihlížejících, upřela jsem na Tebe svou nestoudnou mysl, ó Kṛṣṇo.
Sloka 38:
Ó Mukundo, původem, povahou, krásou, poznáním, mládím, bohatstvím a vlivem se Ti nikdo nevyrovná kromĕ sebe samotného. Ó lve mezi muži, tĕšíš mysli celého lidstva. Která ušlechtilá, rozvážná a pro manželství zralá dívka z dobré rodiny by si Tĕ nevybrala za manžela, když k tomu nadešel vhodný čas?
Sloka 39:
Proto, můj drahý Pane, jsem si Tĕ vybrala za manžela, a odevzdávám se Ti. Prosím rychle přijeď, ó všemocný, a vem si mĕ za manželku. Můj drahý Pane s lotosovýma očima, nechť se Śiśupāla nikdy nedotkne hrdinova podílu jako šakal, který krade majetek lva.
Sloka 40:
Pokud jsem dostatečnĕ uctívala Nejvyšší Osobnost Božství zbožnými činy, obĕťmi, dobročinností, obřady a sliby, a také uctíváním polobohů, brāhmaṇů a guruů, potom nechť Gadāgraja přijde a vezme si mou ruku, a ne Damaghoṣův syn či kdokoliv jiný.
Sloka 41:
Ó nepřemožitelný, zítra před začátkem mého svatebního obřadu bys mĕl přijet nevidĕn do Vidarbhy a obklopit se vůdci svého vojska. Potom rozdrť Caidyovy a Magadhendrovy jednotky a ožeň se se mnou způsobem rākṣasa, získávaje mĕ svou statečností.
Sloka 42:
Jelikož budu ve vnitřních komnatách paláce, můžeš si říkat: „Jak tĕ unesu pryč bez zabití nĕkterých tvých příbuzných?“ Já Ti však povím způsob: Den před svatbou je velké procesí k poctĕ božstva královské rodiny a v tomto procesí nová nevĕsta jede z mĕsta navštívit bohyni Giriju.
Sloka 43:
Ó Pane s lotosovýma očima, vznešené duše jako Pán Śiva touží koupat se v prachu Tvých lotosových nohou a tím zničit svou nevĕdomost. Jestli nebudu moci získat Tvou milost, prostĕ se vzdám své životní síly, jež bude oslabena tvrdou askezí, kterou budu provádĕt. Potom, po stovkách životů námahy, možná získám Tvou milost.
Sloka 44:
Brāhmaṇa řekl: Toto je důvĕrná zpráva, kterou jsem přinesl, ó Pane Yaduovců. Prosím rozvaž, co musí být za tĕchto okolností učinĕno a učiň to hned.