KAPITOLA PADESÁTÁ DRUHÁ
Rukmiṇina zpráva pro Pána Kṛṣṇu
Tato kapitola popisuje, jak Pán Balarāma a Pán Kṛṣṇa, utíkající zdánlivě strachy, přišli do Dvāraky. Potom Pán Kṛṣṇa vyslechl zprávu od Rukmiṇī z úst jednoho brāhmaṇy a vybral si ji za manželku.
Král Mucukunda, jemuž Pán Śrī Kṛṣṇa prokázal milost, se poklonil a obřadně Ho obešel. Potom král opustil jeskyni a uviděl, že lidé, zvířata, stromy a rostliny byli všichni menší než v době, kdy usnul. Z toho pochopil, že se blíží věk Kali. V náladě odpoutanosti od veškeré hmotné společnosti tedy začal uctívat Nejvyššího Pána, Śrī Hariho.
Śrī Kṛṣṇa se vrátil do Mathury, stále v obležení barbarského vojska. Zničil je, shromáždil veškeré cennosti, které měli vojáci na sobě, a vydal se do Dvāraky. Právě tehdy tam dorazil Jarāsandha s vojskem v rozsahu dvaceti třech akṣauhiṇī. Pán Balarāma a Pán Kṛṣṇa předstírající strach nechali své bohatství ležet na místě a daleko utekli. Protože Jarāsandha nedokázal vnímat Jejich pravou moc, běžel za Nimi. Poté, co Rāma a Kṛṣṇa uběhli velkou vzdálenost, přišli k hoře jménem Pravarṣaṇa a začali na ni šplhat. Jarāsandha si myslel, že se schovali v jeskyni a všude Je hledal. Když se mu Je nepodařilo nalézt, zapálil kolem hory ohně. Jakmile vzplanul porost na svazích hory, Kṛṣṇa a Balarāma seskočili z vrcholu. Po seskoku na zem se neviděni Jarāsandhou a jeho následovníky vrátili do pevnosti Dvāraky, která se vznášela na moři. Jarāsandha prohlásil, že Rāma a Kṛṣṇa shořeli v ohni, a vzal své vojsko zpět do svého království.
Tehdy Mahārāja Parīkṣit položil otázku a Śrī Śukadeva Gosvāmī na ni odpověděl tím, že začal vyprávět příběh o svatbě Pána Śrī Kṛṣṇy a Rukmiṇī. Rukmiṇī, mladá dcera Bhīṣmaky, krále Vidarbhy, slyšela o sličnosti, síle a ostatních vynikajících vlastnostech Śrī Kṛṣṇy a rozhodla se, že pro ni bude dokonalý manžel. Pán Kṛṣṇa si ji chtěl také vzít. Ale ačkoliv její ostatní příbuzní s jejím manželství s Kṛṣṇou souhlasili, její bratr Rukmī Pánovi záviděl, a tak jí zakázal se za Něho provdat. Rukmī chtěl, aby se vdala za Śiśupālu. Rukmiṇī nešťastně začala konat své povinnosti při přípravě svatby, ale také poslala důvěryhodného brāhmaṇu ke Kṛṣṇovi s dopisem.
Když brāhmaṇa dorazil do Dvāraky, Śrī Kṛṣṇa ho řádně poctil obřadným uctíváním a ostatními projevy úcty. Poté se Pán zeptal brāhmaṇy, proč přichází. Brāhmaṇa otevřel Rukmiṇin dopis a ukázal jej Pánu Kṛṣṇovi, který nechal posla, aby Mu jej přečetl. Rukmiṇī-devī psala: „Od té doby, co jsem se o Tobě doslechla, můj Pane, jsem k Tobě zcela přitahována. Prosím přijeď před mojí svatbou se Śiśupālou a odvez mě pryč. Ve shodě s rodinným zvykem navštívím den před svatbou chrám bohyně Ambiky. To by pro Tebe byla nejlepší příležitost mě snadno unést. Pokud mi neprokážeš tuto laskavost, vzdám se života pomocí půstu a následování přísných slibů. Pak se mi možná v příštím životě podaří Tě získat.“
Po přečtení Rukmiṇina dopisu Pánu Kṛṣṇovi se brāhmaṇa rozloučil, aby mohl vykonat své každodenní náboženské povinnosti.
SLOKA 1: Śukadeva Gosvāmī pravil: Můj milý králi, Mucukunda, který takto získal milost Pána Kṛṣṇy, Ho obřadně obešel a poklonil se Mu. Potom tento milovaný potomek Ikṣvākua vyšel ústím jeskyně ven.
SLOKA 2: Když Mucukunda viděl, že se všechny lidské bytosti, zvířata, stromy a rostliny nesmírně zmenšily, a tak si uvědomil, že se přiblížil věk Kali, odešel směrem na sever.
SLOKA 3: Rozvážný král, zbavený hmotné společnosti a pochyb, byl přesvědčen o hodnotě askeze. Pohroužil svou mysl do Pána Kṛṣṇy a přišel k hoře Gandhamādana.
SLOKA 4: Tam došel do Badarikāśramu, sídla Pána Nara-Nārāyaṇa, kde vytrvale snášel všechny duality a klidně uctíval Nejvyššího Pána Hariho tvrdou askezí.
SLOKA 5: Pán se vrátil do Mathury, stále obklíčené Yavany. Pak zničil vojsko barbarů a začal odvážet jejich cennosti do Dvāraky.
SLOKA 6: Zatímco bylo bohatství odváženo voly a muži pod vedením Pána Kṛṣṇy, objevil se tam Jarāsandha v čele dvaceti tří vojsk.
SLOKA 7: Ó králi, když oba Mādhavové uviděli prudké vlny nepřátelského vojska, napodobili lidské chování a rychle utekli.
SLOKA 8: Opustili hojné bohatství, nebojácní ale předstírající strach, vzdálili se mnoho yojan na svých lotosu podobných nohách.
SLOKA 9: Když Je mocný Jarāsandha viděl prchat, hlasitě se zasmál a potom Je pronásledoval s vozataji a pěšáky. Nechápal vznešené postavení obou Pánů.
SLOKA 10: Oba Pánové, zdánlivě vyčerpaní během na dlouhou vzdálenost, vylezli na vysokou horu jménem Pravarṣaṇa, kterou Pán Indra zalévá neustálým deštěm.
SLOKA 11: Ačkoliv Jarāsandha věděl, že se skrývají na hoře, nedokázal po najít jedinou Jejich stopu. Proto, ó králi, rozmístil na všech stranách palivové dříví a horu zapálil.
SLOKA 12: Oba potom náhle seskočili z hořící hory vysoké jedenáct yojan a dopadli na zem.
SLOKA 13: Neviděni svým protivníkem či jeho následovníky, ó králi, se ti dva nejvznešenější Yaduovci vrátili do svého města Dvāraky, která měla jako ochranný příkop oceán .
SLOKA 14: Jarāsandha se navíc mylně domníval, že Balarāma a Keśava uhořeli. Stáhl tedy své obrovské vojsko a vrátil se do království Magadha.
SLOKA 15: Raivata, majestátní vládce Ānarty, provdal svou dceru Raivatī za Pána Balarāmu, jak mu přikázal Pán Brahmā. O tom již byla řeč.
SLOKA 16-17: Ó hrdino mezi Kuruovci, samotný Nejvyšší Pán Govinda se oženil s Bhīṣmakovou dcerou Vaidarbhī, který byla přímou expanzí bohyně štěstí. Pán to učinil podle její touhy a přitom porazil Śālvu a ostatní krále, kteří se přidali k Śiśupālovi. Zatímco všichni přihlíželi, Śrī Kṛṣṇa unesl Rukmiṇī přesně jako Garuḍa směle ukradl nektar polobohům.
SLOKA 18: Král Parīkṣit pravil: Nejvyšší Pán se oženil s Rukmiṇī, krásnou dcerou Bhīṣmaky způsobem zvaným rākṣasa – nebo jsem to tak slyšel.
SLOKA 19: Můj pane, přeji si slyšet, jak nezměrně mocný Pán Kṛṣṇa unesl svou nevěstu a přitom porazil krále jako Māgadha a Sālva.
SLOKA 20: Který zkušený posluchač, ó brāhmaṇo, by mohl být kdy nasycen naslouchání zbožným, okouzlujícím a vždy čerstvým námětům o Pánu Kṛṣṇovi, které odstraňují nečistotu světa?
SLOKA 21: Śrī Bādarāyaṇi pravil: Král jménem Bhīṣmaka, mocný vládce Vidarbhy, měl pět synů a jednu dceru s půvabnou tváří.
SLOKA 22: Rukmī byl prvorozený syn, následovaný Rukmarathou, Rukmabāhuem, Rukmakeśou a Rukmamālīm. Jejich sestra byla vznešená Rukmiṇī.
SLOKA 23: Když Rukmiṇī slyšela o Mukundově sličnosti, moci, transcendentální povaze a majestátu od návštěvníků paláce, kteří na Něho pěli chválu, rozhodla se, že pro ni bude dokonalý manžel.
SLOKA 24: Pán Kṛṣṇa věděl, že Rukmiṇī vlastní inteligenci, příznivé tělesné znaky, krásu, správné chování a všechny ostatní dobré vlastnosti. Dospěl k závěru, že by pro Něho byla ideální manželkou a rozhodl se s ní oženit.
SLOKA 25: Protože Rukmī nenáviděl Pána, ó králi, zakázal členům své rodiny dát jeho sestru Kṛṣṇovi, ačkoliv si to přáli. Místo toho se rozhodl dát Rukmiṇī Śiśupālovi.
SLOKA 26: Tmavooká Vaidarbhī o tomto plánu věděla a nesmírně ji vyváděl z klidu. Posoudila situaci a rychle poslala důvěryhodného brāhmaṇu ke Kṛṣṇovi.
SLOKA 27: Když brāhmaṇa dorazil do Dvāraky, byl vrátnými uveden dovnitř a spatřil původní Osobnost Božství sedící na zlatém trůnu.
SLOKA 28: Když Śrī Kṛṣṇa, Pán brāhmaṇů, spatřil tohoto brāhmaṇu, sestoupil ze svého trůnu a usadil ho. Potom ho Pán uctil tak, jak je On sám uctíván polobohy.
SLOKA 29: Poté, co brāhmaṇa pojedl a odpočinul si, Śrī Kṛṣṇa, cíl svatých oddaných, přišel a zatímco vlastníma rukama masíroval brāhmaṇovy nohy, trpělivě se ho takto dotazoval.
SLOKA 30: (Nejvyšší Pán pravil:) Ó nejlepší ze vznešených brāhmaṇů, probíhají tvé náboženské činnosti schválené staršími autoritami bez velkých obtíží? Je tvá mysl vždy plně spokojená?
SLOKA 31: Když je brāhmaṇa spokojen se vším, co se k němu dostane, a neodchýlí se ze svých náboženských povinností, právě ty náboženské zásady se stanou jeho krávou plnící přání, jež plní všechny jeho touhy.
SLOKA 32: Nespokojený brāhmaṇa se neklidně toulá z jedné planety na druhou, i když se stane králem nebes. Spokojený brāhmaṇa však klidně odpočívá, třebaže nemusí nic vlastnit, a všechny jeho končetiny jsou prosté úzkosti.
SLOKA 33: Opakovaně se uctivě klaním těm brāhmaṇům, kteří jsou spokojeni se svým údělem. Jsou svatí, prostí pýchy, klidní a nejlepší dobrodinci všech živých bytostí.
SLOKA 34: Ó brāhmaṇo, stará se tvůj král o tvé blaho? Vskutku, ten král, v jehož zemi jsou občané šťastní a chránění, je Mi velmi drahý.
SLOKA 35: Odkud jsi přišel, po překročení nepřekonatelného moře, a za jakým účelem? Vysvětli Nám to vše, pokud to není tajné, a řekni Nám, co pro tebe můžeme udělat.
SLOKA 36: Brāhmaṇa, takto dotázán Nejvyšším Pánem, Osobností Božství, který se vtěluje, aby se věnoval svým zábavám, Mu všechno vyprávěl.
SLOKA 37: Śrī Rukmiṇī pravila (ve svém dopise čteném brāhmaṇou): Ó kráso světů, když jsem slyšela o Tvých vlastnostech, které vstupují do uší posluchačů a odstraňují jejich tělesnou úzkost, a když jsem také slyšela o Tvé kráse, jež plní všechny vizuální touhy přihlížejících, upřela jsem na Tebe svou nestoudnou mysl, ó Kṛṣṇo.
SLOKA 38: Ó Mukundo, původem, povahou, krásou, poznáním, mládím, bohatstvím a vlivem se Ti nikdo nevyrovná kromě sebe samotného. Ó lve mezi muži, těšíš mysli celého lidstva. Která ušlechtilá, rozvážná a pro manželství zralá dívka z dobré rodiny by si Tě nevybrala za manžela, když k tomu nadešel vhodný čas?
SLOKA 39: Proto, můj drahý Pane, jsem si Tě vybrala za manžela, a odevzdávám se Ti. Prosím rychle přijeď, ó všemocný, a vem si mě za manželku. Můj drahý Pane s lotosovýma očima, nechť se Śiśupāla nikdy nedotkne hrdinova podílu jako šakal, který krade majetek lva.
SLOKA 40: Pokud jsem dostatečně uctívala Nejvyšší Osobnost Božství zbožnými činy, oběťmi, dobročinností, obřady a sliby, a také uctíváním polobohů, brāhmaṇů a guruů, potom nechť Gadāgraja přijde a vezme si mou ruku, a ne Damaghoṣův syn či kdokoliv jiný.
SLOKA 41: Ó nepřemožitelný, zítra před začátkem mého svatebního obřadu bys měl přijet neviděn do Vidarbhy a obklopit se vůdci svého vojska. Potom rozdrť Caidyovy a Magadhendrovy jednotky a ožeň se se mnou způsobem rākṣasa, získávaje mě svou statečností.
SLOKA 42: Jelikož budu ve vnitřních komnatách paláce, můžeš si říkat: „Jak tě unesu pryč bez zabití některých tvých příbuzných?“ Já Ti však povím způsob: Den před svatbou je velké procesí k poctě božstva královské rodiny a v tomto procesí nová nevěsta jede z města navštívit bohyni Giriju.
SLOKA 43: Ó Pane s lotosovýma očima, vznešené duše jako Pán Śiva touží koupat se v prachu Tvých lotosových nohou a tím zničit svou nevědomost. Jestli nebudu moci získat Tvou milost, prostě se vzdám své životní síly, jež bude oslabena tvrdou askezí, kterou budu provádět. Potom, po stovkách životů námahy, možná získám Tvou milost.
SLOKA 44: Brāhmaṇa řekl: Toto je důvěrná zpráva, kterou jsem přinesl, ó Pane Yaduovců. Prosím rozvaž, co musí být za těchto okolností učiněno a učiň to hned.