Śrīmad-Bhāgavatam 10.52.16-17
Verš
bhagavān api govinda
upayeme kurūdvaha
vaidarbhīṁ bhīṣmaka-sutāṁ
śriyo mātrāṁ svayaṁvare
upayeme kurūdvaha
vaidarbhīṁ bhīṣmaka-sutāṁ
śriyo mātrāṁ svayaṁvare
pramathya tarasā rājñaḥ
śālvādīṁś caidya-pakṣa-gān
paśyatāṁ sarva-lokānāṁ
tārkṣya-putraḥ sudhām iva
śālvādīṁś caidya-pakṣa-gān
paśyatāṁ sarva-lokānāṁ
tārkṣya-putraḥ sudhām iva
Synonyma
bhagavān — Nejvyšší Pán; api — vskutku; govindaḥ — Kṛṣṇa; upayeme — oženil se s; kuru-udvaha — ó hrdino mezi Kuruovci (Parīkṣite); vaidarbhīm — Rukmiṇī; bhīṣmaka-sutām — dcerou krále Bhīṣmaky; śriyaḥ — bohyně štěstí; mātrām — úplnou částí; svayam-vare — její vlastní volbou; pramathya — porážející; tarasā — silou; rājñaḥ — krále; śālva-ādīn — Śālvu a ostatní; caidya — Śiśupāly; pakṣa-gān — podporovatele; paśyatām — zatímco přihlíželi; sarva — všichni; lokānām — lidé; tārkṣya-putraḥ — syn Tārkṣyi (Garuḍa); sudhām — nektar z nebes; iva — jako.
Překlad
Ó hrdino mezi Kuruovci, samotný Nejvyšší Pán Govinda se oženil s Bhīṣmakovou dcerou Vaidarbhī, který byla přímou expanzí bohyně štěstí. Pán to učinil podle její touhy a přitom porazil Śālvu a ostatní krále, kteří se přidali k Śiśupālovi. Zatímco všichni přihlíželi, Śrī Kṛṣṇa unesl Rukmiṇī přesně jako Garuḍa směle ukradl nektar polobohům.
Význam
Śrīla Jīva Gosvāmī uvádí následující hluboké komentáře na tyto dva verše: slova śriyo mātrām vyjadřují, že krásná Rukmiṇī je přímá expanze věčné bohyně štěstí. Proto je hodná toho být nevěstou Osobnosti Božství. Brahma-saṁhitā (5.56) uvádí: śriyaḥ kāntā kāntaḥ parama-puruṣaḥ – „V duchovním světě jsou všechny milenky bohyněmi štěstí a milenec je Nejvyšší Osobnost.“ Tak Śrīla Jīva Gosvāmī vysvětluje, že Śrīmatī Rukmiṇī-devī je úplná část Śrīmatī Rādhārāṇī. Kārttika-māhātmya, část Padma Purāṇy, uvádí: kaiśore gopa-kanyās tā yauvane rāja-kanyakāḥ – „V dětství si Śrī Kṛṣṇa užíval s dcerami pastevců a v mládí s dcerami králů.“ Podobně ve Skanda Purāṇě nacházíme tento výrok: rukmiṇī dvāravatyāṁ tu rādhā vṛndāvane vane. „Rukmiṇī je ve Dvārace tím, čím je Rādhā v lese Vṛndāvanu.“
Výraz svayaṁ-vare zde znamená „svou vlastní volbou“. Ačkoliv toto slovo často označuje formální védský obřad, při němž si dívka šlechtického původu může vybrat vlastního manžela, zde označuje neformální a vskutku nebývalé události kolem Kṛṣṇovy svatby s Rukmiṇī. Ve skutečnosti si Śrī Kṛṣṇa a Śrīmatī Rukmiṇī vybrali jeden druhého díky své věčné transcendentální lásce.