KAPITOLA OSMÁ
Autor dostává pokyny od Kṛṣṇy a gurua
Osmou kapitolu Śrī Caitanya-caritāmṛty shrnuje Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura ve své Amṛta-pravāha-bhāṣyi. V této kapitole je popsána sláva Śrī Caitanyi Mahāprabhua a Nityānandy a je zde také vysvětleno, že ten, kdo se při zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry dopouští přestupků, nedosáhne lásku k Bohu, ani kdyby zpíval mnoho let. V této souvislosti Śrīla Bhaktivinoda Ṭhākura varuje před umělým předváděním tělesných projevů zvaných aṣṭa-sāttvika-vikāra. To je také přestupek. Je třeba vážně a upřímně pokračovat ve zpívání jmen Pañca-tattvy: śrī-kṛṣṇa-caitanya prabhu-nityānanda śrī-advaita gadādhara śrīvāsādi-gaura-bhakta-vṛnda. Všichni tito ācāryové pak tomuto oddanému udělí svoji bezpříčinnou milost a postupně očistí jeho srdce. Když je skutečně očištěný, přirozeně bude při zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry zažívat extázi. Předtím, než byla sepsána Śrī Caitanya-caritāmṛta, napsal Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura knihu jménem Śrī Caitanya-bhāgavata. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī v Śrī Caitanya-caritāmṛtě popisuje pouze témata, která Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura ve své Śrī Caitanya-bhāgavatě nepopsal. Kṛṣṇadāsa Kavirāja Gosvāmī odešel v pokročilém věku do Vrindávanu a na pokyn Śrī Madana-mohanajīho napsal Śrī Caitanya-caritāmṛtu, jejíž transcendentální blaženost tak nyní můžeme vychutnávat.
Text 1: Vzdávám úctu Nejvyšší Osobnosti Božství Śrī Caitanyovi Mahāprabhuovi, jehož vůlí jsem se stal tančícím psem a najednou začal psát Śrī Caitanya-caritāmṛtu, i když jsem jen hlupák.
Text 2: Uctivě se klaním Śrī Kṛṣṇovi Caitanyovi Mahāprabhuovi, známému jako Gaurasundara. Uctivě se také klaním Nityānandovi Prabhuovi, který je neustále naprosto blažený.
Text 3: Uctivě se klaním Advaitovi Ācāryovi, jenž je velice milostivý, a také se klaním vznešené osobnosti a vzdělanému učenci Gadādharovi Paṇḍitovi.
Text 4: Uctivě se klaním Śrīvāsovi Paṇḍitovi a všem ostatním oddaným Pána. S úctou před nimi padám k zemi a uctívám jejich lotosové nohy.
Text 5: Díky vzpomínání na lotosové nohy Pañca-tattvy se němý stane básníkem, chromý hory překročí a slepec spatří hvězdy na nebi.
Text 6: Vzdělávání se takzvaných učenců, jež nevěří výrokům Śrī Caitanya- caritāmṛty, je jako hlasité kvákání žab.
Text 7: Ten, kdo neuznává slávu Pañca-tattvy, ale přesto předstírá oddanou službu Kṛṣṇovi, nikdy nedosáhne Kṛṣṇovy milosti, ani neudělá pokrok ke konečnému cíli.
Text 8: Dříve králové jako Jarāsandha (Kaṁsův tchán) přísně vykonávali zavedené védské obřady, a tak uctívali Pána Viṣṇua.
Text 9: Ten, kdo neuznává Kṛṣṇu jako Nejvyšší Osobnost Božství, je zajisté démon. Za démona musí být považován i každý, kdo neuznává, že Śrī Caitanya Mahāprabhu je Kṛṣṇa, stejný Nejvyšší Pán.
Text 10: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu uvažoval: „Pokud Mne lidé neuznají, budou všichni zničeni.“ A tak nejmilostivější Pán přijal sannyās.
Text 11: „Pokud se Mi někdo pokloní, byť jen proto, že Mne bude považovat za obyčejného sannyāsīho, jeho hmotné utrpení se zmenší a nakonec získá osvobození.“
Text 12: Ten, kdo tomuto milostivému Pánu Caitanyovi Mahāprabhuovi neprokazuje úctu nebo Jej neuctívá, musí být považován za démona, i kdyby byl ve společnosti považován za velmi vznešeného.
Text 13: Proto zvedám ruce a znovu říkám: Ó přátelé, lidské bytosti, uctívejte prosím bez zbytečných argumentů Śrī Caitanyu a Nityānandu!
Text 14: Logici prohlašují: „Dokud člověk nedosáhne pochopení skrze logiku a argumenty, jak se může rozhodnout, které Božstvo je hodné toho být uctíváno?“
Text 15: Zajímá-li vás opravdu logika a argumenty, použijte je prosím ve vztahu k milosti Śrī Caitanyi Mahāprabhua. Když to uděláte, budete překvapeni, jak je to úžasné.
Text 16: Člověk obtěžkaný deseti přestupky proti zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry nedosáhne lásky k Bohu, která je konečným cílem zpívání svatého jména, ani po mnoha životech takové snahy.
Text 17: „Rozvojem filosofického poznání lze pochopit vlastní duchovní postavení, a tak být osvobozen, a prováděním obětí a zbožných činností lze dosáhnout smyslového požitku na vyšších planetárních soustavách. Oddaná služba Pánu je ale tak vzácná, že ji nelze získat ani po vykonání stovek a tisíců takových obětí.“
Text 18: Jestliže chce oddaný od Pána osvobození nebo hmotný smyslový požitek, Kṛṣṇa mu to okamžitě dá. Čistou oddanou službu však skrývá.
Text 19: (Velký mudrc Śukadeva řekl:) „Můj drahý Mahārāji Parīkṣite, Nejvyšší Osobnost Božství Kṛṣṇa je vždy připraven vám pomoci. Je vaším vládcem, guruem, Bohem, velice drahým přítelem i hlavou vaší rodiny, a přesto někdy jedná jako váš rodinný služebník nebo posel. Máte velké štěstí, protože tento vztah je možný pouze díky bhakti-yoze. Pán může snadno udělit osvobození (mukti), ale bhakti-yogu tak snadno nedává, protože tímto procesem si Jej oddaný zaváže.“
Text 20: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu volně rozdával lásku ke Kṛṣṇovi všude a všem, dokonce i těm nejpokleslejším, jako byli Jagāi a Mādhāi. Co potom říci o těch, kdo už byli zbožní a vznešení?
Text 21: Pán Śrī Caitanya Mahāprabhu je jako Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, naprosto nezávislý. Přestože jde o to nejtajnější požehnání, může rozdávat lásku k Bohu každému bez rozdílu.
Text 22: Každý, ať rouhač, nebo nevinný, kdo dokonce i dnes zpívá śrī-kṛṣṇa-caitanya prabhu-nityānanda, je okamžitě zaplaven extází a jeho oči se zalijí slzami.
Text 23: Pouhým mluvením o Nityānandovi Prabhuovi člověk probudí svoji lásku ke Kṛṣṇovi. Celé jeho tělo je vzrušené extází a z očí mu tečou slzy jako proudy Gangy.
Text 24: Při zpívání Hare Kṛṣṇa se musí brát v úvahu přestupky, a tak pouhé zpívání Hare Kṛṣṇa extázi nezpůsobí.
Text 25: „Pokud se srdce toho, kdo zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, nezmění, slzy mu netečou z očí, tělo se mu nechvěje a chlupy na těle se mu neježí, rozumí se, že má srdce ze železa. Důvodem jsou přestupky u lotosových nohou Pánova svatého jména.“
Text 26: Všechny hříšné reakce jsou zničeny pouhým zpíváním Hare Kṛṣṇa mahā-mantry bez přestupků. Tak se projeví čistá oddaná služba, jež je příčinou lásky k Bohu.
Text 27: Když se skutečně probudí transcendentální láskyplná služba Kṛṣṇovi, způsobí v těle přeměny, jako je pocení, třesení, bušení srdce, selhávání hlasu a slzy v očích.
Text 28: Výsledkem zpívání Hare Kṛṣṇa mahā-mantry je tak velký duchovní pokrok, že ukončí naši hmotnou existenci a zároveň získáme lásku k Bohu. Svaté jméno Kṛṣṇy je tak mocné, že i když jej zazpíváme jen jednou, snadno přijdeme k tomuto transcendentálnímu bohatství.
Text 29 - 30: Pokud někdo zpívá toto vznešené svaté jméno Pána znovu a znovu, ale jeho láska k Nejvyššímu se nerozvíjí a v očích nemá slzy, je jasné, že kvůli přestupkům při zpívání semínko svatého jména Kṛṣṇy neklíčí.
Text 31: Pokud však alespoň s nepatrnou vírou zpívá svatá jména Pána Caitanyi a Nityānandy, je ode všech přestupků rychle očištěn. Jakmile potom zpívá Hare Kṛṣṇa mahā-mantru, cítí extázi lásky k Bohu.
Text 32: Śrī Caitanya Mahāprabhu, nezávislý Nejvyšší Pán, Osobnost Božství, je velice šlechetný. Nikdo nemůže být osvobozen, aniž by Jej uctíval.
Text 33: Ó hlupáci, čtěte Śrī Caitanya-maṅgalu! Čtením této knihy poznáte veškerou slávu Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 34: Ṭhākura Vṛndāvana dāsa vylíčil zábavy Pána Śrī Caitanyi, tak jako Śrīla Vyāsadeva sepsal všechny zábavy Pána Śrī Kṛṣṇy ve Śrīmad-Bhāgavatamu.
Text 35: Ṭhākura Vṛndāvana dāsa sepsal Śrī Caitanya-maṅgalu. Naslouchání této knize odstraní veškeré neštěstí.
Text 36: Čtením Śrī Caitanya-maṅgaly může člověk pochopit veškerou slávu a pravdu o Pánu Caitanyovi a Nityānandovi a dospět ke konečnému závěru oddané služby Pánu Kṛṣṇovi.
Text 37: Ve Śrī Caitanya-maṅgale (později známé jako Śrī Caitanya-bhāgavata) předložil Śrī Vṛndāvana dāsa Ṭhākura závěr a podstatu oddané služby tak, že citoval autoritativní výroky Śrīmad-Bhāgavatamu.
Text 38: Dokonce i velký ateista se okamžitě stane velkým oddaným, bude-li poslouchat Śrī Caitanya-maṅgalu.
Text 39: Téma této knihy je tak vznešené, že to vypadá, jako kdyby skrze dílo Śrī Vṛndāvana dāse Ṭhākura osobně promlouval Śrī Caitanya Mahāprabhu.
Text 40: Miliónkrát se klaním u lotosových nohou Vṛndāvana dāse Ṭhākura, protože nikdo jiný nemohl napsat tak úžasnou knihu pro vysvobození všech pokleslých duší.
Text 41: Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura se narodil z lůna Nārāyaṇī, jež věčně jí zbytky jídla Caitanyi Mahāprabhua.
Text 42: Jak úžasně popsal zábavy Pána Caitanyi! Každý ve třech světech, kdo to zaslechne, se očistí.
Text 43: Naléhavě vás všechny žádám, přijměte způsob oddané služby, který nám předali Pán Caitanya a Nityānanda. Osvobodíte se tak od utrpení hmotné existence a nakonec dosáhnete láskyplné služby Pánu.
Text 44: Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura napsal Śrī Caitanya-maṅgalu a v ní popsal zábavy Pána Caitanyi v každém ohledu.
Text 45: Nejdříve všechny Pánovy zábavy shrnul a později je živě a podrobně rozepsal.
Text 46: Zábavy Pána Caitanyi jsou neomezené a nepředstavitelné. Kniha se proto jejich popisováním rozrostla.
Text 47: Když viděl, jak jsou rozsáhlé, měl později pocit, že některé nepopsal dostatečně.
Text 48: Extaticky popsal zábavy Pána Nityānandy, ale pozdější zábavy Caitanyi Mahāprabhua zůstaly nepopsány.
Text 49: Všichni oddaní z Vrindávanu však velice dychtili o těchto zábavách slyšet.
Text 50: Na slavném poutním místě ve Vrindávanu stojí pod stromy přání zlatý trůn posázený drahokamy.
Text 51: Na tom trůnu sedí syn Nandy Mahārāje, Śrī Govindadeva, transcendentální Amor.
Text 52: Govindovi se tam různými způsoby okázale slouží. Jeho oblečení, ozdoby a vše ostatní je transcendentální.
Text 53: V Govindajīho chrámu Pánu neustále s oddaností slouží tisíce služebníků. Tuto službu nelze popsat ani tisíci úst.
Text 54: Vedoucím služebníkem tam byl Śrī Haridāsa Paṇḍita. Jeho vlastnosti a sláva jsou známé po celém světě.
Text 55: Byl laskavý, tolerantní, mírný, velkodušný, vážný, sladké mluvy a ve svém jednání velice rozvážný.
Text 56: Byl ke každému uctivý a jednal ve prospěch všech. Diplomacie, žárlivost a zášť byly jeho srdci neznámé.
Text 57: V jeho těle se nacházelo padesát vlastností Pána Kṛṣṇy.
Text 58: „Všechny dobré vlastnosti Kṛṣṇy a polobohů jsou neustále projeveny u toho, kdo má neochvějnou oddanou víru v Kṛṣṇu. Ten však, kdo oddanost k Nejvyššímu Pánu, Osobnosti Božství postrádá, nemá žádné dobré vlastnosti, protože je na základě svých mentálních představ zaneprázdněn hmotným bytím, které je vnějším rysem Pána.“
Text 59: Ananta Ācārya byl žákem Gadādhara Paṇḍita. Jeho tělo bylo vždy pohroužené v lásce k Bohu. Byl velkorysý a ve všech ohledech pokročilý.
Text 60: Ananta Ācārya byl studnicí všech dobrých vlastností; nikdo nedokáže odhadnout jeho vznešenost. Paṇḍita Haridāsa byl jeho milovaný žák.
Text 61: Paṇḍita Haridāsa měl velkou víru v Pána Caitanyu a Nityānandu. Nacházel proto velké uspokojení v Jejich zábavách a vlastnostech.
Text 62: Vždy přijímal dobré vlastnosti vaiṣṇavů a nikdy na nich nehledal chyby. Své srdce i duši zaměstnával pouze tak, aby je uspokojil.
Text 63: Neustále naslouchal četbě Śrī Caitanya-maṅgaly a všichni ostatní vaiṣṇavové ji jeho milostí poslouchali také.
Text 64: Jako měsíc v úplňku ozařoval celé shromáždění vaiṣṇavů recitováním Śrī Caitanya-maṅgaly a nektarem svých vlastností zvyšoval jejich transcendentální blaženost.
Text 65: Ze své bezpříčinné milosti mi nařídil psát o posledních zábavách Śrī Caitanyi Mahāprabhua.
Text 66: Govinda Gosāñi, kněz sloužící Pánu Govindovi ve Vrindávanu, byl žákem Kāśīśvary Gosvāmīho. Žádný služebník nebyl Božstvu Govindy dražší.
Text 67: Śrī Yādāvācārya Gosāñi, stálý společník Śrī Rūpy Gosvāmīho, také velice nadšeně naslouchal zábavám Pána Caitanyi a opěvoval je.
Text 68: Bhugarbha Gosāñi, žák Paṇḍita Gosāñiho, byl neustále pohroužený ve vyprávění o Pánu Caitanyovi a nic jiného neznal.
Text 69: Mezi jeho žáky patřili Caitanya dāsa, který byl knězem Božstva Govindy, Mukundānanda Cakravartī a velký oddaný Kṛṣṇadāsa.
Text 70: Mezi žáky Ananty Ācāryi byl Śivānanda Cakravartī, v jehož srdci neustále přebývali Pán Caitanya a Nityānanda.
Text 71: Ve Vrindávanu žilo také mnoho dalších velkých oddaných, kteří si přáli naslouchat o posledních zábavách Pána Caitanyi.
Text 72: Všichni tito oddaní mně milostivě nařídili, abych sepsal poslední zábavy Śrī Caitanyi Mahāprabhua. I když nemám kapku studu, jen díky jejich pokynu se pokouším psát tuto Caitanya-caritāmṛtu.
Text 73: Přestože jsem dostal pokyn od vaiṣṇavů, v srdci jsem stále ještě pociťoval úzkost, a tak jsem šel do chrámu Madana-mohana ve Vrindávanu, abych také Jeho požádal o svolení.
Text 74: Když jsem navštívil chrám Madana-mohana, lotosovým nohám Pána tam sloužil kněz Gosāñi dāsa. Začal jsem se modlit u Pánových lotosových nohou.
Text 75: Když jsem Pána žádal o svolení, sklouzla z Jeho krku girlanda.
Text 76: Jakmile se to stalo, všichni přítomní vaiṣṇavové hlasitě volali „Haribol!“ a kněz Gosāñi dāsa tu girlandu přinesl a pověsil mi ji na krk.
Text 77: Byl jsem velice šťastný, že mám girlandu jako projev Pánova pokynu, a na místě jsem začal se psaním této knihy.
Text 78: Śrī Caitanya-caritāmṛtu ve skutečnosti nepíši já, ale diktuje mi ji Śrī Madana-mohana. Moje psaní je jako opakování papouška.
Text 79: Tak jako kejklíř roztančí dřevěnou loutku, i já píši tak, jak mi Madana-gopāla nařídí.
Text 80: Přijímám jako své rodinné Božstvo Madana-mohana, jehož služebníky jsou Raghunātha dāsa Gosvāmī, Śrī Rūpa Gosvāmī a Sanātana Gosvāmī.
Text 81: Modlitbou u lotosových nohou Śrīly Vṛndāvana dāse Ṭhākura jsem získal jeho svolení a po obdržení jeho pokynu se pokouším psát tuto příznivou knihu.
Text 82: Śrīla Vṛndāvana dāsa Ṭhākura je zmocněným kronikářem zábav Pána Caitanyi. Bez jeho milosti proto nikdo nemůže tyto zábavy popsat.
Text 83: Jsem hloupý, pocházím z nízko postavené rodiny, jsem zcela bezvýznamný a neustále toužím po hmotném požitku. Přesto jsem díky pokynu vaiṣṇavů velice nadšený psát tuto transcendentální knihu.
Text 84: Lotosové nohy Śrī Rūpy Gosvāmīho a Raghunātha dāse Gosvāmīho jsou zdrojem mé síly. Vzpomínání na jejich lotosové nohy může splnit všechny touhy.
Text 85: Já, Kṛṣṇadāsa, kráčím ve stopách Śrī Rūpy a Śrī Raghunātha a vyprávím Śrī Caitanya-caritāmṛtu. A protože vždy toužím po jejich milosti, modlím se u jejich lotosových nohou.